Novela zákona o praní špinavých peněz a nový zákon o evidenci skutečných majitelů

Na úvod připomeňme, čím se vlastně AML zákon zabývá. Podle § 1 AML zákona tento zákon upravuje některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a některá práva a povinnosti fyzických a právnických osob při uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Jeho účelem je zabránit zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a vytvořit podmínky pro odhalování takového jednání. V AML zákonu jsou implementovány příslušné směrnice EU, konkrétně:

Pokud jde o evropskou právní úpravu, je nutno vzít v potaz i nařízení, která jsou v České republice přímo aplikovatelná, tj.:

Definice povinných osob byla změněna. Podle § 2 odst. 1 písm. e) AML zákona se s účinností od 1. 1. 2021 povinnou osobou rozumí mj.

Tedy zpřesňují se definice auditorů, daňových poradců a účetních. Pojem „účetní“ se nahrazuje odkazem na vázanou živnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence. Nicméně za zásadní považuji rozšíření definice povinné osoby dle § 2 odst. 1 písm. e) i na advokáty, pokud vykonávají právní pomoc nebo finančně ekonomické rady ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění i ve věcech, které s nimi přímo souvisejí. Toto vymezení bylo již během legislativního procesu předmětem kritiky zejména z řad advokátů. Jedná se o nesystémové ustanovení, neboť vymezení advokátů jako povinných osob je obsaženo v § 2 odst. 1 písm. g) AML zákona [nikoli v § 2 odst. 1 písm. e)]. Tato vymezení se různí.

Definice auditorů, daňových poradců a účetních byla citována výše. Oproti tomu vymezení v § 2 odst. 1 písm. g) AML zákona zní následovně:

V důvodové zprávě k zákonu č. 527/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákony související s přijetím zákona o evidenci skutečných majitelů a zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 527/2020 Sb.“), se ke změně v § 2 odst. 1 písm. e) uvádí:

Jak uvádí Mgr. Petra Vráblíková v článku¹⁾, advokát by měl hledat pro klienta co nejvýhodnější řešení, jak uvádí čl. 10 odst. 8 Etického kodexu. Návrh řešení pro klienta, které bude ekonomicky výhodné, by pak mělo být v případě advokátů považováno za výkon advokacie a nikoli za daňové poradenství.²⁾ Dále AML zákon odlišně upravuje výjimky z některých povinností stanovených AML zákonem. Na advokáty se vztahuje § 27 AML zákona, kdežto na auditory a daňové poradce § 26 AML zákona. Ve smyslu § 26 AML zákona se některé povinnosti, které mají povinné osoby dle AML zákona, , pokud jde o nebo které získá , během jeho , , . Tato výjimka je formulována velmi široce, takže by se dalo říci, že se jedná spíše o pravidlo než o výjimku. se pouze v situaci, kdy by

Podle § 27 AML zákona se některé povinnosti³⁾ advokáta jako povinné osoby neuplatní, pokud jde o

Ani v jednom z ustanovení není zmíněno správní řízení včetně řízení daňového. Pokud by tedy advokát zastupoval klienta např. během daňové kontroly, pak by bylo možno dojít k závěru, že se výše uvedená výjimka neuplatní a advokát má při takovém zastupování všechny povinnosti, které mu AML zákon ukládá. Objevují se však i názory, že ač v § 27 AML zákona správní řízení zmíněno výslovně není, z doporučení FATV č. 23⁴⁾ [dostupné zde: Mezinárodní standardy v boji proti praní peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení (financnianalytickyurad.cz)] by bylo možno dovodit, že by se výjimka měla vztahovat mj. i na správní řízení, cit. str. 81:

Podobný závěr je uveden i v komentáři k § 27 AML zákona (Wolters Kluwer), cit.:

a přijetí opatření k ověření jeho totožnosti z důvěryhodných zdrojů. V případě, že podléhá povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů nebo obdobného registru, a dále, zda skutečný majitel není politicky exponovanou osobou nebo osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí (viz § 9 AML zákona). Při provádění kontroly klienta povinná osoba zjišťuje a zaznamenává u skutečného majitele údaje k ověření jeho totožnosti a postup při jeho zjišťování. Do AML zákona byl nově včleněn § 15a, který se týká situace, kdy povinná osoba zjistí . Povinná osoba je V rámci upozornění povinná osoba uvede, v čem nesrovnalost spatřuje. Pokud je to vzhledem k okolnostem účelné, povinná osoba umožní klientovi se k této nesrovnalosti vyjádřit. , který je příslušný k řízení o nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů. Finanční analytický úřad FAÚ může udělit povinné osobě pokyn, aby výše uvedený postup neuplatňovala, pokud by mohl zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení.

Ty jsou definovány v § 44a zákona o AML s tím, že tak, že nesplní povinnost

? Došlo ke změně definice skutečného majitele v § 4 odst. 4 AML zákona. Podle tohoto ustanovení se skutečným majitelem rozumí . Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZEMS“ nebo „zákon o evidenci skutečných majitelů“) nabyl účinnosti dne 1. 6. 2021. Podle § 2 písm. e) zákona o evidenci skutečných majitelů je skutečným majitelem se rozumí každá osoba, která může přímo nebo nepřímo získávat tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby a tento prospěch dále nepředává.

je každá osoba, která má přímo nebo nepřímo právo na (dále jen „podíl na prospěchu") a tento podíl na prospěchu dále nepředává (§ 3 ZEMS). je každá podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (§ 4 ZEMS). Zákon připouští i tzv. , a to v případě, kdy ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po evidující osobě rozumně požadovat, nebo je-li osobou s koncovým vlivem v korporaci právnická osoba, která nemá skutečného majitele podle § 7 (např. stát, územní samosprávný celek, církev, školská právnická osoba, veřejná výzkumná instituce – výčet je uveden v § 7 ZEMS). V takovém případě je ve smyslu § 5 ZEMS skutečným majitelem . Každá osoba ve vrcholném vedení

Od 1. 6. 2021 je veřejnosti částečně přístupná evidence skutečných majitelů, a to zdarma na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti: Informační systém evidence skutečných majitelů – Ministerstvo spravedlnosti České republiky (justice.cz). Přístup ke všem údajů je pak omezen na zákonem vybrané subjekty. Finanční analytický úřad vydal Metodický pokyn č. 3 – zjišťování skutečného majitele, čj.: FAU-46193/2021/03. Pokyn je určený povinným osobám ve smyslu AML zákona a je dostupný zde: 1622467598_cs_metodicky-pokyn-c-3-zjistovani-skutecneho-majitele-povinnymi-osobami_cs.pdf (financnianalytickyurad.cz). Dále Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s FAÚ připravilo příručku týkající se problematiky evidování skutečných majitelů. Příručka je určena zejména evidujícím osobám a je dostupná zde: 1622468453_cs_prirucka-evidovani-skutecnych-majitelu.pdf (financnianalytickyurad.cz). S ohledem na rozsah těchto příruček si jejich obsah, stejně jako důsledky neevidování skutečného majitele, shrneme v některém z dalších čísel. Zde pouze v návaznosti na AML zákon zdůrazněme, že . Sankce však nehrozí pouze povinným osobám, ale rovněž samotným společnostem. Společnosti, která nezaeviduje svého skutečného majitele, může příslušný správní orgán uložit ani jiné podíly a takováto .

Nelze odhlédnout od dalších novel provedených zákonem č. 527/2020 Sb., které se skutečným majitelem přímo souvisí. Živnost a obor činnosti živnosti volné podle přílohy č. 6 (tj. v oboru činnosti: a; a ) nebo

V podobném smyslu byl novelizován i § 3 odst. 6 zákona č. 523/1992 Sb., tak, že na základě smlouvy uzavřené mezi jimi a klientem nebo , které daňové poradenství vykonávají pomocí daňových poradců, mají tuto činnost jako předmět podnikání zapsánu do obchodního rejstříku podle zvláštního předpisu a (dále jen „daňově poradenská společnost"). Na poskytování daňového poradenství daňově poradenskými společnostmi se přiměřeně použijí ustanovení zákona pro poskytování daňového poradenství daňovými poradci a stanovy komory. Novelizován byl i § 15 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Advokáti mohou , pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti; předmětem podnikání veřejné obchodní společnosti může být i výkon činnosti insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu. . V neposlední řadě byl novelizován i § 5 zákona č 93/2009 Sb., , týkající se vydání auditorského oprávnění obchodní společnosti. Na žádost podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů .

Podmínku bezúhonnosti skutečného majitele nebylo nutno splnit po dobu 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zákon nabyl účinnosti 1. 1. 2021, tedy lhůta 90 dnů uplynula 1. 4. 2021.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2021. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 7-8/2021.