Zvířata v účetnictví

Vydáno: 30 minut čtení

Předmětem tohoto článku je problematika oceňování, účetního zachycení a vykazování zvířat chovaných v účetních jednotkách zabývajících se živočišnou výrobou, a to v souladu s českými účetními předpisy pro podnikatelské subjekty. Odlišnosti účetního zobrazení a oceňování zvířat vyplývají z charakteru těchto aktiv, specifik jejich chovu a rovněž ze specifik zemědělské výroby obecně.

Zvířata v účetnictví
doc. Ing.
Dana
Dvořáková,
Ph.D.
 
Úvod
Pro účetní jednotky podnikající v zemědělství – v živočišné výrobě – mají klíčový význam chovaná zvířata. Zvláštnosti oceňování a účetního zachycení chovaných zvířat jsou přímo spjaty s charakterem těchto aktiv a s technologií živočišné výroby.
Klasifikace a oceňování zvířat využívaných v zemědělství vychází z užitků, které tato aktiva přinášejí. V závislosti na charakteru zvířat a záměrech účetní jednotky se jedná buď o užitky dlouhodobé či krátkodobé.
Převážně dlouhodobé užitky:
plození dalších generací zvířat,
další užitek získávaný z chovaných zvířat (například mléko, vlna, chlévská mrva),
pracovní využití zvířete v zemědělství.
Jednorázový užitek:
prodej živého zvířete,
užitek získaný po ukončení biologického života zvířete.
Zvířata samozřejmě mohou přinášet i celou řadu dalších užitků spojených například s rekreací, terapeutickým využitím apod., tyto užitky však nesouvisejí se zemědělskou činností, i když mohou být vedlejší činností realizovanou v zemědělských společnostech. Sledování těchto zvířat v účetnictví ani jejich oceňování se však v rámci účetnictví podnikatelských subjektů v ničem neliší od účetního zachycení zvířat chovaných v rámci zemědělské činnosti, a proto jsou i pro tato zvířata platné zásady oceňování, účtování i vykazování popsané v tomto článku.
Klasifikace zvířat vychází (i když, jak dále uvidíme, ne zcela důsledně) z výše zmíněného rozčlenění užitků, které jsou hlavními motivy chovu.
I když jsou zvířata vzhledem k užitkům, které přináší, zachycována v oběžných i dlouhodobých aktivech, nejsou tyto dvě oblasti z hlediska účetního zachycení zcela odděleny.
Mladá zvířata
jsou vždy zachycována
v oběžném majetku
, zde se evidují jak zvířata v účetní jednotce narozená, tak mladá zvířata, která účetní jednotka nakoupí.
V dlouhodobých aktivech
jsou zachycována
až zvířata dospělá
. (Schopná přinášet účetní jednotce požadované užitky po podobu delší než jeden rok, která překročí hladinu významnosti danou výší jejich pořizovací ceny v případě zvířat nakoupených, respektive pořizovacími náklady v případě zvířat pocházejících z vlastního chovu. Výši cenové hranice rozhodné pro zařazení zvířete do dlouhodobých aktiv stanoví účetní jednotka.) Je tomu tak proto, že u narozeného zvířete či u nakoupeného mláděte není dopředu obvykle možno určit, zda bude splňovat kvalitativní parametry pro zařazení do chovu, a proto se všechna mladá zvířata, bez ohledu na zamýšlené hospodářské určení, sledují až do doby dospělosti v oběžných aktivech, teprve v okamžiku dosažení dospělosti jsou vybírána zvířata k dalšímu chovu a zařazována do dlouhodobých aktiv. Z toho také vyplývá, že u zvířat v dlouhodobých aktivech neprobíhá klasická fáze pořizování jako u ostatních dlouhodobých aktiv, která může zde být i velmi dlouhá – například u stavby budovy. Zároveň z tohoto postupu vyplývá, že při účetním zachycení výrobního procesu v živočišné výrobě není užíván účet nedokončené výroby a všechna zvířata jsou sledována na jednom účtu (účet 12x-Zvířata). Výklad oceňování a účtování je proto třeba logicky začít u zvířat v oběžném majetku.
 
Zvířata v oběžných aktivech