Zákon o daních z příjmů podmiňuje na základě unijních směrnic osvobození dividend, úroků a licenčních poplatků od srážkové daně mj. tím, že společnost podléhá v jiném členském státě EU dani obdobné dani z příjmů, která je uvedena v unijních předpisech. V tomto příspěvku je tato podmínka podrobena analýze ve světle aktuálních soudních rozhodnutí za účelem ověření, zda pro naplnění podmínky postačí, že je společnost neosvobozeným poplatníkem daně nebo zda je třeba, aby související daň skutečně platila.
Několik poznámek k podmínce subject-to-tax ve světle aktuální judikatury
Ing. Mgr.
Jiří
Kappel,
student doktorského programu Právnické fakulty Masarykovy univerzity, zaměření na daňové právo a jeho mezinárodní a evropské aspekty
Úvodem
V návaznosti na implementaci unijních směrnic1),2) umožňuje zákon o daních z příjmů za splnění dalších podmínek osvobodit od srážkové daně příjmy z podílů na zisku, úroků a licenčních poplatků plynoucí od českých daňových rezidentů obchodním korporacím, které jsou rezidenty jiných členských státu EU.3)
Společnost, která je rezidentem jiného členského státu EU je v souladu se směrnicemi vymezena právní formou uvedenou ve směrnicích, daňovou rezidencí v jiném členském státě a podléháním některé z daní uvedených ve směrnicích, které mají podobný charakter dani z příjmů, pokud od této daně není osvobozena nebo si může osvobození zvolit.4)
Právě podmínka podléhání dani obd