Daňová kontrola před novelou a po novele daňového řádu

Daňovou kontrolu lze rozdělit na tři fáze:

Pro každou fázi jsou stanovena jasná pravidla vymezující práva a povinnosti daňového subjektu a správce daně.

U daňových kontrol, zahajovaných do 31. 12. 2020, je nezbytná součinnost daňového subjektu. Daňová kontrola je zahájena prvním úkonem správce daně vůči daňovému subjektu, při kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly a při němž správce daně začne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu, případně jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně. O zahájení daňové kontroly zpravidla sepíše správce daně protokol. Pokud daňový subjekt neumožní zahájení kontroly, může k tomu být správcem daně vyzván.

Nevyhoví-li daňový subjekt této výzvě, aniž by sdělil správci daně závažné důvody k takovému jednání, nebo neumožní-li ve sděleném termínu zahájit a následně provést daňovou kontrolu, může správce daně stanovit daň podle pomůcek nebo ji sjednat. Podle přechodných ustanovení k novele daňového řádu pak platí, že se tento postup uplatní i u případů, kdy daňový subjekt nevyhoví této výzvě doručené před 1. 1. 2021. To v praxi znamená, že pokud daňový subjekt dohodne např. den zahájení daňové kontroly na 30. 12. 2020 a následně tento úkon neumožní, může mu být stanovena daň podle pomůcek i po 1. 1. 2021.

U daňových kontrol, zahajovaných po 1. 1. 2021, dojde k podstatným změnám. Daňová kontrola bude totiž zahájena doručením oznámení o zahájení daňové kontroly, ve kterém bude vymezen předmět a rozsah daňové kontroly. Novela ovšem stanoví i pro správce daně povinnost bez zbytečného odkladu po doručení oznámení kontrolu fakticky zahájit. Pokud tak neučiní, účinek zahájení daňové kontroly na běh lhůty pro stanovení daně nastane až dnem, kdy k započetí takového zjišťování nebo prověřování dojde.

Přehled práv a povinností daňového subjektu a správce daně se ani po novele daňového řádu výrazně nemění. Podle mých zkušeností je nezbytné, aby daňový subjekt sám aktivně předkládal důkazní prostředky nebo navrhoval provedení důkazních prostředků, které on sám nemá k dispozici.

Vzhledem k absenci listinných důkazních prostředků je mnohdy navrhováno vyslechnutí svědka. Je však třeba vždy bedlivě uvážit, zda daný svědek je (i vzhledem k určitému časovému odstupu) schopen prokázat podstatné okolnosti případu.

I v průběhu daňové kontroly jsou nedotčena základní práva daňového subjektu, z nichž za jedno z nejdůležitějších považuji právo nahlédnout do spisu. Jedině tak lze získat přehled o dokumentaci, kterou o subjektu vede správce daně a o počtu spisů ve vyhledávací části, u kterých ještě nebyly vyhodnoceny všechny důkazy.

Samozřejmostí by měla být včasná a úplná reakce na výzvy k odstranění pochybností. Opomenutím této povinnosti si může daňový subjekt způsobit následné značné problémy.

Častou chybou v průběhu daňové kontroly je též nepřesné či neúplné vyjadřování při ústních jednáních, kdy jsou pak následně některé výroky zaznamenané do protokolu použity v neprospěch daňového subjektu.

Novela daňového řádu přináší podstatné změny rovněž do procesu ukončení daňové kontroly. Podle dosavadního právního stavu platí, že správce daně seznámí daňový subjekt s výsledkem kontrolního zjištění, včetně hodnocení dosud zjištěných důkazů, a předloží mu jej k vyjádření. Z uvedeného vyplývá, že kontrolní zjištění obsahuje nejenom vlastní kontrolní nález, ale také hodnocení zjištěných důkazů. K tomuto výsledku kontrolního zjištění se může daňový subjekt ve lhůtě stanovené správcem daně vyjádřit. Nedojde-li na základě tohoto vyjádření ke změně výsledku kontrolního zjištění, nelze již v rámci projednání zprávy o daňové kontrole navrhovat jeho další doplnění.

Po seznámení s výsledkem kontrolního zjištění tedy mohou nastat tyto situace:

V případech uvedených pod písmeny b) a d) je správce povinen zpracovat nový výsledek kontrolního zjištění a předložit jej daňovému subjektu k vyjádření. Tuto skutečnost potvrdil Nejvyšší správní soud např. ve svém rozsudku 10 Afs 248/2016-55. Pokud správce daně uvedený postup opomine, lze provést nápravu v rámci odvolacího řízení. Na druhou stranu je však nutno uvést, že Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku 9 Afs 118/2018-35 konstatoval: „

Uvedený závěr koresponduje s konstantní judikaturou Nejvyššího správního soudu, podle které je podstatná hmotněprávní stránka věci. Přesto je datum ukončení daňové kontroly velice důležité především v případech, kdy se doba daňové kontroly blíží lhůtě tří let, což není v poslední době jistě nic neobvyklého.

Proces před ukončením daňové kontroly po 1. 1. 2021 bude částečně zjednodušen. Správce daně na základě provedené kontrolní činnosti sepíše dosavadní výsledek kontrolního zjištění, jehož součástí bude i hodnocení důkazů. Tento výsledek s možností se k němu vyjádřit bude poplatníkovi sdělen pouze tehdy, bude-li doměřována daň. Daňový subjekt pak bude v rámci svého vyjádření oprávněn vznést výhradu k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění a podat návrh na doplnění dosavadního výsledku kontrolního zjištění. Na rozdíl od právního stavu platného do konce roku 2020 nebude projednávána zpráva o daňové kontrole. Zatímco dosud byla daňová kontrola ukončena podpisem zprávy o daňové kontrole (popřípadě dnem jejího doručení daňovému subjektu), nově bude daňová kontrola ukončena doručením oznámení o ukončení daňové kontroly, k němuž bude přiložena zpráva o daňové kontrole podepsaná úřední osobou.

Lze tedy doufat, že po novele dojde ke zjednodušení, a hlavně zrychlení celého procesu daňové kontroly a odpadnou případy, kdy daňová kontrola probíhá i déle než dva roky.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 1/2021.