Novela zákona o obchodních korporacích

Novela zákona o obchodních korporacích přináší mnoho změn, které bude nezbytné promítnout do zápisu v obchodním rejstříku. Ve svých přechodných ustanoveních novela dále uvádí, jakými pravidly a lhůtami se společnost při zápisu těchto změn musí řídit. V případě, že tento postup nebude dodržen, hrozí obchodním korporacím v krajním případě i jejich zrušení. Obchodní budou povinny přizpůsobit své společenské smlouvy nebo stanovy nové úpravě a doručit je do sbírky listin obchodního rejstříku, a to nejpozději do 1. 1. 2022. Pokud tak společnost neučiní anebo nezapíše do obchodního rejstříku skutečnosti, jež se dosud nezapisovaly (konkrétním skutečnostem se budeme věnovat v dalším dílu) nebo do sbírky listin neuloží listinu, jež se dosud neukládala, do 30. 6. 2021, rejstříkový soud ji vyzve a stanoví jí ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Po marném uplynutí i této dodatečné lhůty soud zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci. Je tak v zájmu každé obchodní společnosti se na tyto změny připravit a provést nutné změny.

Novela ruší povinnost splácet základní na speciální k tomu založený bankovní účet v případě základního kapitálu nižšího než 20 000 Kč u společnosti s ručením omezeným. Vzhledem k tomu, že zákon o obchodních korporacích snížil minimální výši vkladu v společnosti s ručením omezeným na 1 Kč, jedná se o logické řešení vhodné pro společnosti s nízkým základním kapitálem. Výsledkem této změny pak může být i zjednodušení a zrychlení procesu zakládání těchto společností. V situaci, kdy předmětem podnikání společnosti nebude činnost, k níž je potřeba živnostenské nebo jiné podnikatelské oprávnění, bude moci být společnost zapsaná do obchodního rejstříku i v rámci jedné návštěvy notáře. Notář sepíše notářský zápis ohledně založení, společník splatí svůj vklad v hotovosti, podepíšou se další potřebné dokumenty a notář může současně společnost již zapsat do obchodního rejstříku. Odpadá zde tak povinnost učinit ještě mezikrok v souvislosti se založením zvláštního účtu v bance pro splacení základního kapitálu. K založení společnosti je vždy zároveň vhodné kromě spolupráce s notářem využít i služby advokáta, který připraví veškeré související dokumenty tak, aby byly zcela v pořádku a aby bylo celé založení společnosti bezproblémové.

Další zjednodušení se týká rozhodování mimo valnou hromadu (). Společníci mají již nyní možnost rozhodovat o věcech, které náleží do působnosti valné hromady, i mimo její zasedání. Tento způsob rozhodování vyžaduje, aby se společník v dané lhůtě vyjádřil k zaslanému návrhu rozhodnutí a odeslal ho zpět společnosti. Částečným problémem zde bylo rozhodování v záležitostech, kdy zákon vyžaduje rozhodnutí valné hromady osvědčené notářským zápisem. Vzhledem k neurčitosti znění příslušného ustanovení zákona o obchodních korporacích neexistoval v této souvislosti jednotný závěr ohledně toho, zda následné vyjádření společníka v rámci rozhodování musí být rovněž učiněno ve formě notářského zápisu nebo nikoliv.

Zmiňovaná novela tuto situaci a rozpor zákona konečně řeší a přiklání se k jednoduššímu a logickému řešení. Pokud se má formou rozhodovat o záležitostech, kdy se vyžaduje notářský zápis pro rozhodnutí valné hromady, poté bude stačit, když bude zaslaný návrh rozhodnutí ve formě notářského zápisu. Samotné vyjádření společníka k návrhu již může být učiněno obyčejnou formou, pouze jeho podpis na tomto vyjádření musí být úředně ověřen. Jedná se o podstatné snížení časových i finančních nákladů spojených s tímto způsobem rozhodování, což může rovněž vést k jeho zatraktivnění a k častějšímu využívání v praxi.

Jedna z dalších zásadních novinek se týká nastavení monistické struktury akciové společnosti. Dle současné právní úpravy monistická struktura byla v zásadě představovaná dvěma orgány, a to správní radou a statutárním ředitelem. Tento koncept se nyní opouští a akciové společnosti, které budou mít danou strukturu, budou mít pouze jeden orgán. Jediným orgánem tak zůstane správní rada, která bude mít funkci kontrolní (stejnou jako dozorčí rada) a které bude náležet i obchodní vedení a bude statutárním orgánem (obdobně jako představenstvo u dualistické struktury).

Správní rada by měla mít podle novely obligatorně tři členy, neurčí-li stanovy vyšší počet. Pro akciové společnosti s jediným akcionářem je stanovena výjimka, kdy je připuštěna jednočlenná správní rada, resp. stanovy mohou určit i nižší počet členů správní rady než tři. Jedná se o rozdíl oproti současné právní úpravě, kdy se výkladem připouštěla i správní rada s jedním členem u všech akciových společností bez ohledu na počet akcionářů. S ohledem na uvedenou změnu doporučujeme po účinnosti novely 1. 1. 2021 bez zbytečného odkladu provést u akciových společností s monistickou strukturou změnu stanov a přizpůsobit se novému nastavení orgánů.

Již nový občanský zákoník výslovně umožnil, aby členem orgánu právnické osoby, např. tedy jednatelem, byla jiná právnická osoba. Tato právnická osoba pak zmocní fyzickou osobu, která ji jakožto jednatele zastupuje nebo zastupuje její statutární orgán. V konečném důsledku to může vést k situaci, kdy jednatelem bude řetězec právnických osob, kde až na konci bude stát statutární orgán poslední právnické osoby.

Z důvodu právní jistoty se nově zavádí pravidlo, že právnická osoba musí zmocnit konkrétní fyzickou osobu, která ji bude jakožto jednatele zastupovat. Zmocnění fyzické osoby bude rovněž podmínkou zápisu právnické osoby do obchodního rejstříku. Pokud právnická osoba nezmocní žádnou fyzickou osobu nebo nebude zapsána do obchodního rejstříku jakožto statutární orgán do 3 měsíců, její zvolení tímto zaniká. Pokud například ve vaší společnosti s ručením omezením zvolíte za jednatele jinou společnost, bude nutné, aby si tato společnost zvolila svého zástupce při výkonu funkce jednatele.

Podle aktuální právní úpravy se vyžaduje, aby smlouva o výkonu funkce například jednatele byla schválená valnou hromadou společnosti. Nebylo však výslovně stanoveno, jaké jsou důsledky jejího neschválení. To se aktuální novelou mění a bude výslovně upraveno, že neschválená smlouva nenabývá účinnosti. To znamená, že v případě neschválení smlouvy nevzniká jednateli například právo na odměnu, pokud svou smlouvu nepředložil valné hromadě ke schválení. Jakmile bude smlouva o výkonu funkce schválena, stává se účinnou ke dni jejího uzavření, respektive ke dni vzniku funkce člena voleného orgánu. Rozhodující bude, který den nastal později. Doporučujeme v této souvislosti provést audit vašich smluv o výkonu funkce jednatele nebo člena představenstva, a to zejména prověřit, zda byla tato smlouva předložena valné hromadě ke schválení a zda byla schválena. V opačném případě se vystavujete riziku bezplatného výkonu funkce, který vyplývá ze zákona. Rovněž doporučujeme audit i z důvodu posouzení, zda smlouva není v rozporu s povinnostmi dle společenské smlouvy. Podle nové právní úpravy má totiž v takovém případě přednost společenská smlouva před smlouvou o výkonu funkce.

Podle novelizované právní úpravy se podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích nadále stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní . Na základě této závěrky lze rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena. Jedná se tak o vyjasnění sporné otázky, zda bylo možné schválit rozdělení zisku pouze do 6 měsíců ode dne skončení účetního období, nebo i později. Nově se tak výslovně stanoví, že zisk může být rozdělen na základě dané účetní závěrky až do konce následujícího účetního období.

Obecnou podmínkou pro stanovení výše zisku k rozdělení je, že tato částka nesmí v kapitálové společnosti (společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost) nebo družstvu překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Zjednodušeně řečeno, společnost nemůže vyplatit vyšší částku, než kolik činí výše jejího zisku za aktuální a minulá období a výše fondů sníženého o zákonné příděly. Pokud by valná hromada rozhodla o vyplacení zisku v rozporu s tímto pravidlem, nemá takové rozhodnutí právní účinky. Pokud by byl i přesto vyplacen zisk, jednalo by se tak o bezdůvodné obohacení na straně společníků. O samotném vyplacení zisku na základě schválení valnou hromadou rozhodují již členové statutárního orgánu. Jedná se o jakousi poslední kontrolu, zda je rozdělení a vyplacení zisku nebo jiných vlastních zdrojů v souladu se zákonem. V opačném případě se totiž má za to, že statutární orgán jednal v rozporu s péčí řádného hospodáře a lze po něm vymáhat způsobenou škodu.

Základním pravidlem pro omezení výplaty podílu na zisku nebo na jiných vlastních zdrojů nadále zůstává tzv. insolvenční test, tj. společnost si vyplacením zisku nebo jiných vlastních zdrojů nemůže přivodit úpadek podle insolvenčního zákona. V případě společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a družstva navíc platí, že nesmí rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit. Jedná se tak například o situace, kdy má společnost z minulých období neuhrazenou ztrátu, která je vyšší než základní . Pokud by valná hromada rozhodla o vyplacení zisku v rozporu s tímto pravidlem, nemělo by opět takové rozhodnutí právní účinky. Z důvodu zamezení možného obcházení pravidel ohledně vyplácení zisku společníkům například prostřednictvím darů budou nově v zákoně zakotvena pravidla ohledně bezúplatných plnění. Obecně bude platit zákaz bezúplatných plnění ze strany společnosti vůči společníkovi nebo osobě jemu blízké. Výjimkou budou obvyklé příležitostné dary, věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, plnění, kterými bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, případně výhoda poskytovaná obchodní korporací podle zákona.

O společnosti GRANTEX: GRANTEX ADVISORY GROUP je přední leader mezi českými poradenskými firmami a zaměřuje se na poskytování komplexního profesionálního ekonomicko-právního poradenství pro firmy i municipality. Skupina byla založena v roce 2012 a poskytuje pro české i mezinárodní společnosti servis v oblastech dotací, práva, účetnictví, daňového poradenství, firemního pojištění a auditorských služeb. Pro více informací navštivte stránky společnosti www.grantex.cz Kontakt pro média: Mgr. Jan Jakl, Partner, advokát jakl@grantex.cz +420 777 590 400

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 12/2020.