Zkrácení daně nebo "jen" zkreslování hospodaření?

Vydáno: 22 minut čtení

Čím dál častěji se zejména v posledních letech hovoří o daňovém a trestním řízení jako o spojených nádobách. Co se stane v jedné nádobě, to se projeví ve druhé a naopak. Důvodem je sílící tlak na výběr daní, kdy se i daňové trestné činy dostali na žebříčku společenské (ne)oblíbenosti téměř hned za trestné činy proti životu. Každá chybička v rámci řešení účetních či daňových záležitostí tak může přijít draho.

Zkrácení daně nebo „jen“ zkreslování hospodaření?
JUDr. Ing.
Radan
Tesař
 
Kriminalizace daňových a účetních pochybení
Zvyšující se kriminalizace daňových a účetních „chyb“ je podpořena i číselnými statistikami, neboť například ze statistické analýzy Nejvyššího státního zastupitelství vyplývá1), že v letech 2017 až 2018 byla po daňových kontrolách ukončených dodatečným stanovením daně vyšším než 50 tis. Kč podána ze strany orgánů finanční správy trestní oznámení ve více než 80 % případů, přestože v roce 2015 až 2016 se jednalo o cca 55 % případů.
Trestní právo zná několik daňových trestných činů2), ke kterým lze zařadit (z věcného hlediska) částečně i trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění3), jenž se týká vedení účetnictví a souvisí s plněním daňových povinností. Především o trestných činech zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby4) či neodvedení daně, pojistného na sociálního zabezpečení a podobné povinné platby5) bylo sepsáno nemálo odborných článků, ať už co se týče dílčích otázek jako například zavinění (úmysl a nedbalost)6), účinné lítosti7) či důkazního břemene, které je odlišné v daňovém a trestním řízení.
Představuje však každé „zkrácení“ daně, byť úmyslné, trestný čin zkrácení daně? Je přijetí fiktivní faktury (lépe řečeno přijetí fiktivního plnění) a s tím související uplatnění daňově účinného nákladu či nároku na odpočet daně z přidané hodnoty potenciálně toliko trestným činem zkrácení daně? Ačkoliv se na první pohled i dle (negativních) výsledků daňového řízení může jevit konkrétní jednání daňového subjektu jako zkrácení daně, z trestněprávního hlediska se nemusí jednat hned o trestný čin zkrácení daně, ale „jen“ o trestný čin zkreslování hospodaření s mírnějšími sazbami trestních sankcí.
Smyslem tohoto článku není obecné pojednání o tom, co jsou znaky skutkové podstaty jednotlivých daňových trestných činů, ačkoliv i tomuto se ve stručnosti nelze vyhnout, ale praktické aspekty provázanosti dvou trestných činů úzce souvisejících s plněním daňových povinností – trestného činu zkrácení daně a trestného činu zkreslování hospodaření. A překvapivě i trestného činu zpronevěry. A to zejména z hlediska samotného procesu dokazování. Ambicí tohoto článku není podrobný popis každého aspektu dokazování v trestním řízení, ale zejména zdůraznění elementárních praktických rozdílů výše specifikovaných trestných činů.
 
Trestný čin zkrácení daně
Jak již bylo v předchozí části tohoto článku nastíněno, trestným činem zkrácení daně se rozumí zkrácení daně, cla, pojistného na sociální zabezpečení či jiné podobné veřejnoprávní platby nebo vylákání výhody na některé z těchto povinných plateb, a to ve větším rozsahu, což odpovídá částce v minimální výši 50 tis. Kč.
Zkrácením daně je tak jakéko