V souvislosti s epidemií nemoci COVID-19 a vyhlášením nouzového stavu na území České republiky byla přijata celá řada mimořádných opatření, která mají a ještě budou mít dalekosáhlé dopady do ekonomické sféry řady subjektů, zejména podnikatelů a spotřebitelů. Ke zmírnění dopadů koronavirové krize parlament ČR schválil zákon č. 191/2020, o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby poškozené, účastnící se soudních řízení, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu , tzv. lex covid justice – dále jen Lex Covid. Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. dnem 24. 4. 2020.
Nouzový stav a dopad mimořádných opatření na insolvenční řízení
JUDr.
Vladislava
Dokoupilová
Ve svém článku se budu věnovat problematice insolvenčního práva, které
Lex
Covid upravil po dobu trvání nouzového stavu a mimořádných opatření, které zákon specifikoval v ust. § 1 a jedná se o:–
Krizové opatření podle § 2 písm. c) krizového zákona přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu.
–
Mimořádné opatření vydaní v r. 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě zákona o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19.
–
Mimořádné opatření vydané v roce 2020 krajskou hygienickou stanicí na základě zákona o ochraně veřejného zdraví k zamezení dalšího číření onemocnění COVID-19.
Zmírnění dopadů epidemie – Prominutí zmeškání lhůty
Lex
Covid v oblasti insolvenčního řízení shodně s občanských soudním řízení a řízením před správními soudy umožní insolvenčnímu soudu, aby na návrh dotčené osoby povolil prominutí zmeškání lhůty z důvodu mimořádných opatřeních při epidemii, pokud jí tato lhůta zabránila úkonu, k němuž je podle insolvenčního zákona oprávněna učinit.Jedná se o prolomení ust. § 83 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), který nepřipouští prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení.
Předpokladem pro prominutí zmeškání lhůty k provedené úkonu v insolvenčním řízení je, že ke zmeškání došlo v době trvání mimořádných opatření a pokud ke zmeškání došlo v důsledku omezeních plynoucích z mimořádných opatření při epidemii, která této osobě znemožňovala nebo podstatně ztěžovala úkon učinit.
Lhůta pro podání návrhu na prominutí zmeškání lhůty je stanovena v délce 7 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu a neskončí dříve než 7 dnů od skončení nouzového stavu.
S žádostí o prominutí lhůty je nutno spojit i zmeškaný úkon.
Zvláštní opatření ve vztahu ke zvláštnímu způsobu doručování v insolvenčním řízení
Ode dne účinnosti
Lex
Covid do uplynutí 12 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii se doručuje písemnost v insolvenčním řízení zvlášť pouze dlužníkovi, osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje a osobám, které mají v insolvenčním řízení něco vykonat. Tímto výčtem odpadá doručování osobám, které mají právo podání opravného prostředku. Tito se o existenci a obsahu písemnosti mohou dozvědět prostřednictvím veřejně přístupného elektronického insolvenčního rejstříku.Zvláštní opatření ve vztahu k povinnosti dlužníka podat insolvenční návrh
Ode dne nabytí účinnosti
Lex
Covid do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádných opatření při epidemii, nejpozději bez zřetele na dobu trvání mimořádného opatření při epidemii však do 31. 12. 2020, nemá dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem,
povinnost podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku.Účelem tohoto zvláštního opatření je poskytnout ochranu osobám zasaženým epidemií Covid-19, ale nevztahuje se na osoby, u nichž úpadek nastal již před přijetím mimořádných opatření při epidemii. Jak zákonodárci správně odůvodnili: „
u těchto osob neplatí základní předpoklad zvláštního opatření a sice to, že nebudou schopny své přechodní problémy v průběhu času vyřešit a hrozící úpadek odvrátit. Současně se tato úleva nevztahuje na dlužníky, jejichž úpadek nebyl převážně zapříčiněn důsledky mimořádných opatření při epidemii, které by dlužníku znemožňovaly nebo podstatně ztěžovaly plnit své peněžité závazky
. Tato výjimka tudíž primárně míří na osoby, k jejich úpadku by v rozhodném časovém období došlo nezávisle na epidemii COVID-19, nýbrž v důsledku jiných závažných okolností.
“ – citace z důvodové zprávy Lex
Covid.Zvláštní opatření ve vztahu k insolvenčním návrhům podávaným věřiteli
K insolvenčnímu návrhu, který v době nabytí účinnosti
Lex
Covid do 31. 8. 2020 podal věřitel, se nepřihlíží. Takovýto návrh věřitele nebude zapsán do insolvenčního rejstříku a nebudou s tímto návrhem spojeny žádné účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Věřitel bude insolvenčním soudem vyrozuměn o tom, že se k jeho návrhu nepřihlíží.Toto ustanovení nebrání věřiteli, aby po 31. 8. 2020 podal nový insolvenční návrh.
Zvláštní opatření ve vztahu k plnění splátkového kalendáře
Na tomto místě je nutné si uvědomit podle jaké právní úpravy je povoleno oddlužení splátkovým kalendářem a kdy může insolvenční soud zrušit schválené oddlužení.
Stará právní úprava platná do 31. 5. 2019
– § 418 IZ – insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže mimo jiné se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit nebo v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti.Nová právní úprava od 1. 6. 2019
– § 418 IZ – insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže mimo jiné v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníkovi po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti nebo dlužník není v důsledku okolností, které zavinil, po dobu delší než 3 měsíce schopen splácet v plné výši ani pohledávky podle ust. § 395 odst. 1 písm. b), jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku. Úprava dle
– reaguje na úpravu platnou do 31. 5. 2019 a v insolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka do 31. 5. 2019, insolvenční soud nezruší schválené oddlužení dle ust. § 418 odst. 1 písm. b IZ, pokud by nesplnění podstatné části splátkového kalendáře bylo převážně způsobeno v důsledku okolností souvisejících s mimořádnými opatřeními při epidemii. Lex
CovidÚčelem úpravy
Lex
Covid je poskytnout dlužníkům ve schválených oddluženích probíhajících v režimu právní úpravy účinné od 31. 5. 2019 ochranu, že jim z důvodů propadu příjmů způsobených v důsledku okolnosti souvisejících s mimořádným opatřením při epidemii nebude hrozit zrušení schváleného oddlužení. Zvláštní opatření ve vztahu k podmínkám osvobození dlužníka od placení pohledávek
Stará právní úprava do 31. 5. 2019 –
zjednodušeně lze konstatovat, že pokud nezajištění věřitele po splnění oddlužení obdrží plnění nižší než 30 % jejich pohledávek pak insolvenční soud může a nemusí přiznat osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny.Nová právní úprava od 1. 6. 2019
– jestliže insolvenční soud rozhodně o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.Úprava dle
v oddlužení plněním splátkového kalendáře může v době od nabytí účinnosti Lex
Covid – Lex
Covid a návrh dlužníka insolvenční soud přiznat dlužníkovi osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém nebyly uspokojeny i tehdy, je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nižším než 30 % jejich pohledávek.To však platí za předpokladu, že dlužník prokáže, že této hodnoty nebylo dosaženo v důsledku okolností, které nezavinil. Má se za to (vyvratitelná právní domněnka), že dlužník nezavil okolnosti, ke kterým došlo v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, případně jiného opatření přijatého Českou republikou v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2, a které znemožňovaly nebo podstatně ztěžovaly plnění povinností podle schváleného způsobu oddlužení.
Zvláštní opatření ve vztahu k plnění reorganizačního plánu
Lex
Covid v této oblasti způsobu řešení úpadku dlužníka zavádí zvláštní opatření ve vztahu k probíhajícím schváleným reorganizačním plánům. Po přechodnou dobu – do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však do 31. 12. 2020 – může dlužník požádat o dočasné přerušení plnění reorganizačního plánu. Po dobu přerušení plnění reorganizačního plánu není dlužník povinen hradit závazky vyplývající ze schváleného reorganizačního plánu (povinnost hradit ostatní závazky naproti tomu dotčena není). Po dobu přerušení plnění reorganizačního plánu nelze rozhodnou o přeměně reorganizace v konkurs. V rozhodnutí o přerušení plnění reorganizačního plánu může insolvenční soud přijmout opatření k ochraně oprávněných zájmů věřitelů, je-li to nutné.Zvláštní opatření ve vztahu k běhu dob rozhodných pro účely neúčinnosti právních úkonů
Dle
Lex
Covid doba, po kterou platí suspenze povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh (doba ode dne účinnosti Lex
Covid do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději do 31. 12. 2020), se nezapočítá do doby, ve které lze podle insolvenčního zákona odporovat právním úkonům dlužníka. Účelem této právní úpravy je prodloužení jednoroční, tříleté a pětileté lhůty počítané zpětně za dobu před zahájením insolvenčního řízení pro účely podání odporovatelného, zkracujícího jednání dlužníka vůči věřitelům.
Jde o důsledek omezení povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh a oprávnění podat věřitelský insolvenční návrh dle
Lex
Covid.Změna insolvenčního zákona – MIMOŘÁDNÉ
MORATORIUM
,,Hlavním cílem institutu mimořádného moratoria je ochránit jinak konkurenceschopné podniky v době mimořádní krize a překonat výpadek disponibilních prostředků prostřednictvím dočasného omezení realizace zajištění či zahájení vykonávacího řízení (
- citace z důvodové zprávy k exekuce
).“Lex
Covid.Do stávajícího insolvenčního zákona se vkládá nový § 127a, který tak navazuje na ustanovení tradičního moratoria upraveného v § 115 a násl. insolvenčního zákona.
V době do 31. 8. 2020 může dlužník, který je podnikatelem a který nebyl k 12. 3. 2020 v úpadku, podat u insolvenčního soudu před zahájením insolvenčního řízení, případně po jeho zahájení k návrhu jiné osoby, návrh na mimořádné
moratorium
.Ministerstvo spravedlnosti uveřejní elektronický formulář návrhu na mimořádné
moratorium
způsobem umožňující dílkový přístup.Návrh na mimořádné
moratorium
musí kromě obecných náležité podání obsahovat i specifické náležitosti, které upravuje již zmíněný nový § 127a insolvenčního zákona.Po dobu trvání mimořádného moratoria nebrání dlužníkovi, aby využil veřejné podpory poskytované podnikatelům ke zmírnění dopadů onemocnění COVID-19.
Mimořádné
moratorium
má charakter mimořádného dočasného opatření, které po krátkou dobu (max 3 měsíce a na návrh dlužníka lze prodloužit nejdéle o další 3 měsíce) chrání podnikatele překonat hrozící úpadek tím, že zabrání rozhodnutí o úpadku, ochrání je před provedením exekucí a zachová nezbytné smlouvy o dodávkách zboží a služeb.Tzv.
lex
covid justice je soubor opatření, která řeší současnou mimořádnou situaci, která na našem území nemá obdoby.Věřím, že výše uvedené změny podstatně pomohou fyzickým osobám, podnikatelům i veřejnému sektoru tak, aby se by se v co nejkratší možné době opět restartovalo národní hospodářství.1)
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 06/2020.
1) Zdroje:
- Zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- Sněmovní tisk č.807/0.
- Zák. č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastníci se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu.