Ministerstvo financí spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu představily na sklonku srpna minulého roku tzv. živnostenský balíček 1), který má usnadnit život malým a středním podnikatelům a stát se součástí komplexu opatření zaměřených na vznik vstřícného daňového prostředí pro 8 milionů daňových poplatníků v České republice. Balíček obsahuje desatero záměrů včetně na ně navazujících konkrétních kroků a jejich termínů, z nichž některé byly v okamžiku prezentace balíčku již splněny:
Živnostenský balíček má zajistit vstřícné daňové prostředí
Ing.
Vladimír
Opatrný
1.
Podpora rodinného podnikání
– předkladatelé konstatují, že rodinné podnikání je největším zdrojem pracovních míst v soukromém sektoru a jeho vícegenerační charakter pomáhá stabilizovat české hospodářství. Kromě již schválené definice pojmů „rodinná živnost“ a „rodinná obchodní korporace“ a příručky „Jak předat rodinnou firmu další generaci“ má být v roce 2020 zavedena registrace rodinných firem, realizováno cílené poskytování vzdělávacích a poradenských služeb včetně zajištění propagace a přístupu k financím.2.
Jednodušší rozjezd –
zájemcům o živnostenské oprávnění stát usnadní jejich podnikatelský start. V roce 2019 bylo vyřízení živnostenského oprávnění a registrace k daňovým povinnostem a odvodům umožněno přes Portál občana, od roku 2020 bude složení základního kapitálu pro s. r. o. možno učinit v notářské úschově.3.
Změny v zákonech jen dvakrát ročně –
pro nabývání účinnosti4.
Konec daňovým výjimkám –
pro zjednodušení daňového systému a jeho odlehčení od stávajících sporných a nesystémových výjimek bude provedena jejich důkladná analýza, vyhodnocen vliv na výši obecných sazeb daně, zahájena jejich redukce, zobecňování a slučování s tím, že žádné další nové výjimky zaváděny nebudou.5.
Jednotná databáze formulářů –
na internetu bylo přehledně soustředěno 1 300 (!) formulářů pro živnostníky. Od března 2020 bude prostřednictvím interaktivních souborů nebo jejich aplikací umožněno jejich vyplňování v elektronické formě.6.
Všechny povinnosti na jednom místě –
nepřehlednost v povinnostech podnikatelů vůči státu má být odstraněna informačním systémem pro podnikatele (PES), zprovozněným Hospodářskou komorou. Webové stránky pro podnikatele již existují a nové budou připraveny v březnu 2020.7.
Omezení statistických průzkumů –
díky rušení a úpravám statistických formulářů nebo zvýšení limitů pro povinné vyplňování bude v roce 2019 omezeno statistické šetření pro nejméně 3 500 podnikatelů a v roce 2020 pro nejméně 13 000 podnikatelů.8.
Jednodušší a nižší daně nejen pro malé firmy –
v roce 2021 má být zavedena paušální daň pro živnostníky a další podnikatele s obratem do 1 mil. Kč. Podnikatelé, kteří paušální daň využijí, nebudou přiznávat daň z příjmů a pojistné odvody na třech formulářích a k jejímu zaplacení jim postačí jedna platba. V této souvislosti se připomíná pozitivní efekt snížení administrativy úsporou nákladů za účetní služby. S účinností od 1. 5. 2020 dojde ke snížení DPH u některých řemeslných a odborných služeb včetně služeb stravovacích. Osmi milionům daňových subjektů usnadní komunikaci se státem spuštění portálu Moje Daně od prosince 2020. Od roku 2021 se prostřednictvím nového stravenkového paušálu zjednoduší poskytování příspěvku na stravování zaměstnancům. Ke splněným úkolům se v osmém bodu desatera přiřazuje i zvýšení limitu ročních příjmů pro uplatnění výdajových paušálů z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč od 1. 1. 2019.9.
Kompenzace
exekučních nákladů –10.
Vstřícnější stavební úřad –
složité jednání se stavebním úřadem se od roku 2021 zjednoduší. Živnostník odevzdá na úřad příslušný projekt a stavební úřad za něj vyřídí všechna ostatní povinná vyjádření a náležitosti.Přestože kvalitu života lidí zásadním způsobem ovlivňuje rozsah, povaha, úspěšnost a stabilita podnikatelských aktivit, přetrvávají v podnikatelském prostředí České republiky závažné deformace a dlouhodobé nedostatky, které negativně ovlivňují konkurenceschopnost České republiky, míru využití jejího hospodářského potenciálu, kdy nejvíce ohrožují zejména drobné a střední podnikání.
Podnikání elektrikářů, klempířů, instalatérů, zámečníků, natěračů, kominíků, truhlářů, zedníků, místních obchodníků, stavebních, opravárenských a dalších firem je na rozdíl od velkých korporací, obchodních řetězců a podobných institucí pevně ukotveno v tuzemském prostředí.
K jeho významným přínosům patří i dostupnost poskytování služeb občanům, udržování a rozvíjení potřebné kvalifikační, vzdělanostní a dovednostní úrovně, osobní sepětí a vztah k danému místu a prostředí. Profesionálně zvládnuté živnostenské podnikání je žádoucím společenským vzorem jednání a odpovědného přístupu k životu.
Formulace desatera svědčí o snaze předkladatelů řešit dlouhodobý dluh státu vůči drobnému a střednímu podnikání v oblasti zajištění kvality a stability legislativního prostředí, neúměrného narůstání byrokratické zátěže, vymahatelnosti práva apod. Aniž bych zpochybňoval význam a zaměření dokumentu, považuji za vhodné připojit k některým bodům desatera následující připomínky:
-
K bodu 3 – změny v zákonech s účinností právních předpisů dopadajících na živnostníky a další podnikatelské subjekty počínaje rokem 2020 vyhlašovat jen dvakrát ročně k 1. 1. a 1. 7.: Nedobře působí skutečnost, že zásadní novela zákona o evidenci tržeb zahrnující i snížení sazeb DPH, vyhlášená těsně po představení balíčku, je účinná od 1. 5. 2020. Formulace o připuštění řádně zdůvodněných výjimek významně zpochybňuje věrohodnost deklarovaného záměru dodržovat stanovené termíny.
-
K bodu 8 – jednodušší a nižší daně nejen pro malé firmy: Zavedení paušální daně pro živnostníky a další podnikatele s obratem do 1 mil. Kč. V České republice splňuje tuto podmínku 422 000 OSVČ. Ministerstvo financí připravuje variantní řešení parametrů paušální daně. V první variantě se měsíčně odváděná paušální daň skládá z částek minimálních odvodů do systému sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění a daně z příjmů ve výši 500 Kč, ve druhé variantě z minimálního měsíčního odvodu do systému sociálního zabezpečení zvýšeného o 15 %, nezvýšeného minimálního měsíčního odvodu do systému veřejného zdravotního pojištění a daně z příjmů ve výši 100 Kč. Protože drtivá většina OSVČ, provozujících řemeslné živnosti s ročním obratem nižším než 1 mil. Kč, využívá výhodné 80% výdajové paušály, lze jednoduchým výpočtem ověřit, že uváděné parametry variantního řešení chystané paušální daně pro ně žádnou finanční úsporu na dani z příjmů ani na pojistných odvodech nepřinesou. Určitě ale zvýhodní kategorie OSVČ využívající 60- a 40% výdajové paušály, tedy neřemeslné živnosti, advokáty, auditory, svobodná povolání apod.
Se značnými rozpaky lze přijmout i uvádění splněného úkolu v podobě zvýšení limitu pro uplatnění výdajových paušálů z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč od 1. 1. 2019, protože limit 2 mil. Kč platný ve zdaňovacím období roku 2017 byl s účinností od 1. 1. 2018 snížen na 1 mil. Kč, aby po roce, od 1. 1. 2019 došlo k jeho opětovnému zvýšení na předchozí hodnotu.
Vznik deformací podnikatelského prostředí v České republice, dlouhodobé působení a přetrvávání jejich negativních důsledků, lze přičíst na vrub nevyváženosti systému, v němž chybí ostatními významnými společenskými aktéry respektovaná instituce podnikatelské samosprávy se silnou vyjednávací pozicí, se schopností nalézat, formulovat a prosazovat správná řešení existujících problémů a situací a schopností bránit dysfunkčním přesahům státní i lokální byrokracie.
Jestliže obchodní komory např. v Rakousku a Německu sdružují ve svých řadách všechny podnikatelské subjekty a jsou neopominutelnými partnery vlád a místních samospráv, členskou základnu Hospodářské komory České republiky tvoří necelé procento registrovaných podnikatelů. Nezanedbatelným přínosem činnosti silné a akceschopné podnikatelské samosprávy je i vliv na dodržování zákonnosti, dobrých mravů a etiky při podnikání a obchodních vztazích v lokálních podmínkách včetně uplatňování účinných sankcí vůči jejich narušitelům.
Je zřejmé a vysoce pravděpodobné, že živnostníci podnikající v takto vyváženém společenském a hospodářském prostředí, balíčky ministerstev financí a průmyslu nerozbalují.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Daně a právo v praxi 02/2020.
1) Viz www.mfcr.cz – Společná tisková zpráva Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu z 27. 8. 2019.