Pokuty za kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty v praxi

Vydáno: 9 minut čtení

Tento článek si klade za cíl systematicky přiblížit situace, které lze postihnout pokutami, a komplexně podrobit analýze institut prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Především, zda v praxi toto promíjení kompenzuje přísnost pravidel souvisejících právě se vznikem předmětných pokut.

Pokuty za kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty v praxi
Martina
Vavříková,
studentka Prf MU, 5. ročník, pomvěd na katedře finančního práva a národního hospodářství
 
Kontrolní hlášení a související pokuty
Daňový institut kontrolní hlášení již od svého zavedení v roce 2016 s sebou přináší také, kromě nových daňových povinností, právní následky pro nepečlivé daňové poplatníky. Jsou jimi
sankce
za nepodání kontrolního hlášení k dani z přidané hodnoty
, které vymezuje § 101h zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Ze samotné dikce zákona je zřejmé, že charakter těchto sankcí nabývá podoby pokut. Jejich uložení implikují situace, které předvídá právě § 101h ZDPH v odst. 1 až 3.