Nová úprava distribuce pojištění

Vydáno: 30 minut čtení

Dne 1. 12. 2018 nabyl účinnosti nový zákon č. 170/2018 Sb. , o distribuci pojištění a zajištění. Tímto zákonem je nahrazován dosavadní zákon č. 38/2004 Sb. , o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, a do českého právního řádu je implementována směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. 1. 2016 o distribuci pojištění (tzv. IDD směrnice).

Nová úprava distribuce pojištění
JUDr.
Vlasta
Víghová
Nový zákon o distribuci pojištění a zajištění přináší celou řadu velmi významných změn, a to jak pro poskytovatele pojištění či zajištění, tak i pro pojišťovací zprostředkovatele. V neposlední řadě přináší nový zákon řadu změn též pro zákazníky, a to vesměs směrem k posilování jejich ochrany proti nepoctivě, neodborně či jinak závadně prováděné distribuci pojištění.
Tento příspěvek je věnován shrnutí základních změn, které nový zákon přinese v oblasti distribuce pojištění.
Působnost zákona č. 170/2018 Sb.
Zákon č. 170/2018 Sb. o distribuci pojištění a zajištění (dále i jen „Zákon“) se vztahuje na distribuci pojištění prováděnou podnikatelským způsobem,1) která zahrnuje jednak poskytování pojištění, jednak zprostředkování pojištění.
Poskytováním pojištění se ve smyslu Zákona rozumí jednání pojistitele vlastním jménem, které spočívá ve sjednání nebo změně pojištění nebo v činnostech tomuto předcházejících (nabízení možnosti sjednat, změnit či ukončit pojištění, včetně srovnávání pojištění, předkládání návrhů nebo provádění dalších přípravných prací směřujících ke sjednání, změně nebo ukončení pojištění, včetně poskytování doporučení).
Zprostředkováním pojištění se pak ve smyslu Zákona rozumí jednání jménem pojistitele nebo zákazníka, které není poskytováním pojištění, a které spočívá v nabízení možnosti sjednat, změnit nebo ukončit pojištění, včetně srovnání pojištění, předkládání návrhů na sjednání, změnu nebo ukončení pojištění, provádění dalších přípravných prací směřujících ke sjednání, změně nebo ukončení pojištění, včetně poskytování doporučení, sjednání nebo změně pojištění nebo pomoci při správně pojištění a uplatňování práv z pojištění.
Výjimky z působnosti Zákona jsou vymezeny v ustanovení § 3. Dle tohoto ustanovení se Zákon nepoužije na pouhé poskytování obecných informací o pojištění (pokud není účelem takové činnosti napomáhat sjednání nebo změně pojištění), na distribuci pojištění prováděnou nepodnikatelským způsobem, na srovnávání pojištění (pokud neumožňuje sjednání nebo změnu pojištění), na poskytování informací a doporučení v rámci výkonu činnosti advokáta či notáře a na likvidaci pojistných událostí.
Specifická úprava se týká zprostředkovatelů různých druhů doplňkového pojištění (typicky např. pojištění poškození nebo ztráty zavazadla nabízeného v souvislosti s nabízením či poskytováním služeb cestovního ruchu), na které se (při splnění podmínek Zákona) vztahují pouze vybraná ustanovení Zákona.
S ohledem na to, že Zákon se nedotýká likvidace pojistných událostí, není v něm obsažena ani úprava činnosti dosavadních samostatných likvidátorů pojistných událostí. Před nabytím účinnosti Zákona byla činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí regulována zákonem č. 38/2004 Sb. Nově budou samostatní likvidátoři pojistných událostí působit v režimu živnostenského zák