Plátce, který pro jiného plátce uskutečnil zdanitelné plnění a přiznal a zaplatil daň z přidané hodnoty (daň na výstupu), avšak nedostal od plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, za toto plnění zaplaceno, může za stanovených podmínek a stanoveným postupem tuto přiznanou a zaplacenou daň získat zpět. Tato možnost vyplývá s účinností od 1. 4. 2011 z právní úpravy v § 44 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), kde jsou vymezeny podmínky a pravidla pro provádění opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. K této právní úpravě vydalo Generální finanční ředitelství v červenci 2011 Informaci k aplikaci § 44 ZDPH (podle této Informace bylo možno opravit výši daně podle § 44 ZDPH i u pohledávek, které vznikly před 1. 4. 2011), k níž byl v dubnu 2013 vydán Dodatek č. 1 (tímto dodatkem bylo nově upřesněno, že opravu výše daně podle § 44 ZDPH lze provést pouze u zdanitelných plnění poskytnutých dlužníkovi po 1. 4. 2011, resp. naopak ji nelze provést u pohledávek za zdanitelná plnění uskutečněná do 31. 3. 2011).
Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení
Ing.
Jiří
Vychopeň
Ustanovení § 44 ZDPH bylo již několikrát novelizováno (vždy se jednalo pouze o drobné dílčí změny), naposledy v souvislosti s přijetím nového celního zákona (s účinností od 29. 7. 2016).
Blíže se budeme věnovat současné platné právní úpravě opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení: Podle § 44 odst. 1 ZDPH je plátce, kterému při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému plátci vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň a jehož pohledávka, která vznikla v období končícím 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku z tohoto plnění, doposud nezanikla (dále jen „věřitel“), oprávněn provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty zjištěné pohledávky v případě, že:
a) Plátce, vůči kterému má věřitel tuto pohledávku (dále jen „dlužník“), se nachází v insolvenčním řízení a insolvenční soud rozhodl o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka
Insolvenční řízení je upraveno zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, kterým byl od 1. 1. 2008 nahrazen dřívější zákon o konkurzu a vyrovnání. Insolvenčním řízením se podle § 2 písm. a) insolvenčního zákona rozumí soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení.
Podle § 3 insolvenčního zákona je dlužník v úpadku tehdy, má-li více věřitelů a má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (jedná se o „platební neschopnost“). Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen (tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku). O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.
Způsobem řešení úpadku nebo hrozícího úpadku se podle § 4 insolvenčního zákona rozumí zejména konkurz, reorganizace nebo oddlužení. Zatímco na základě rozhodnutí o konkurzu dochází k uspokojení pohledávek z výnosu zpeněžení majetkové podstaty, při reorganizaci se postupně uspokojují pohledávky věřitelů při zachování provozu podniku dlužníka. Oddlužením se řeší úpadek fyzických nebo právnických osob, které nejsou podnikateli, případně i některých drobných podnikatelů. Pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů stanoví zákon zvláštní způsoby řešení úpadku (např. při úpadku finanční instituce).
Rozhodnutím insolvenčního soudu o způsobu řešení úpadku tedy může být:
a)
rozhodnutí o prohlášení konkurzu (to se týká i případu, kdy jde o některý ze zvláštních způsobů řešení úpadku),
b)
rozhodnutí o povolení reorganizace, nebo
c)
rozhodnutí o povolení oddlužení.
Provedení opravy výše daně podle § 44 ZDPH je možné pouze v těch případech, kdy insolvenční soud rozhodl o způsobu řešení úpadku rozhodnutím o prohlášení konkurzu (tj. na případy řešení úpadku dlužníka reorganizací nebo oddlužením se možnost opravy výše daně podle § 44 ZDPH nevztahuje). Prohlášením konkurzu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností.
b) Věřitel přihlásil tuto svoji pohledávku nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží
Podle § 173 insolvenčního zákona podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím soudu o úpadku (přihlašovací lhůta je obecně dvouměsíční; pouze v případě, kdy soud s rozhodnutím o úpadku spojí rozhodnutí o povolení oddlužení, činí přihlašovací lhůta jen 30 dnů). K přihláškám, které jsou podány po stanovené lhůtě, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.
c) Věřitel a dlužník nejsou a ani v době vzniku pohledávky nebyli:
1.
Osobami kapitálově spojenými podle § 5a odst. 3 ZDPH s tím, že výše podílu představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob
Podle výše uvedeného ustanovení jsou kapitálově spojenými osobami osoby, z nichž se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 40 % základního kapitálu nebo 40 % hlasovacích práv těchto osob.
Příklad 1
Společnost s ručením omezeným má od roku 2016 pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení, který je jedním ze tří společníků této obchodní společnosti. Podíl každého společníka na základním kapitálu společnosti činí 1/3. V tomto případě není podmínka pro provedení opravy výše daně stanovená v § 44 odst. 1 písm. c) ZDPH splněna, tudíž u uvedené pohledávky nelze opravu výše daně podle § 44 ZDPH provést.
2.
Osobami blízkými
Osobou blízkou je podle § 22 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.
3.
Společníky téže společnosti, jsou-li plátci
Společností se zde rozumí společnost podle § 2716 a násl. občanského zákoníku, která vzniká na základě smlouvy, kterou se několik osob zavazuje sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci.
d) Věřitel doručil dlužníkovi daňový doklad podle § 46 odst. 1 ZDPH
Podle § 46 odst. 1 ZDPH musí daňový doklad při provedení opravy výše daně podle § 44 odst. 1 ZDPH obsahovat:
a)
označení věřitele,
b)
daňové identifikační číslo věřitele,
c)
označení dlužníka,
d)
daňové identifikační číslo dlužníka,
e)
spisovou značku insolvenčního řízení,
f)
evidenční číslo daňového dokladu,
g)
evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu,
h)
den vystavení daňového dokladu,
i)
den uskutečnění původního plnění,
j)
celkovou dlužnou částku,
k)
výši opravené daně,
l)
odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle kterého je oprava výše daně provedena.
Pro možnost provedení opravy výše daně musí být všechny podmínky stanovené v § 44 odst. 1 ZDPH splněny současně. Je však sporné, zda je splněna i podmínka doručení daňového dokladu dlužníkovi v případě, kdy věřitel doručí daňový doklad příslušnému insolvenčnímu správci (v praxi navíc často dochází i k tomu, že insolvenční správce daňový doklad vrátí věřiteli).
Opravu výše daně podle § 44 ZDPH nelze provést u všech pohledávek přihlášených věřitelem včas u insolvenčního soudu, ale jen u těch z nich, které vyhovují stanovenému časovému testu, tj. které
vznikly v období končícím 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku z tohoto plnění.
Podle Informace GFŘ k aplikaci § 44 ZDPH se za okamžik vzniku pohledávky pro daný účel považuje datum, kdy bylo uskutečněno zdanitelné plnění. Příklad 2
Věřitel (plátce) má vůči dlužníkovi (plátci) pohledávku, která vznikla dne 10. 1. 2018 (k tomuto datu došlo k uskutečnění zdanitelného plnění). Dne 20. 5. 2018 rozhodl insolvenční soud o úpadku dlužníka a věřitel přihlásil uvedenou pohledávku ve stanovené lhůtě do insolvenčního řízení. Jelikož v tomto případě pohledávka nevyhovuje stanovenému časovému testu vzniku v období končícím 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku, nelze u ní provést opravu výše daně podle § 44 ZDPH.
Příklad 3
K rozhodnutí soudu o úpadku dlužníka došlo dne 1. 4. 2018. Věřitel (plátce) má vůči tomuto dlužníkovi (plátci) dvě pohledávky, které ve stanovené lhůtě přihlásil do insolvenčního řízení, a to:
–
pohledávku A, která vznikla dne 16. 11. 2017, a
–
pohledávku B, která vznikla dne 28. 9. 2017.
Ačkoli věřitel obě uvedené pohledávky včas přihlásil do insolvenčního řízení, lze v tomto případě provést opravu výše daně podle § 44 ZDPH jen u pohledávky B. U pohledávky A nelze opravu výše daně podle § 44 ZDPH provést z toho důvodu, že nevyhovuje stanovenému časovému testu vzniku v období končícím 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku.
Kromě určení vzniku pohledávky je důležité také správně určit, kdy bylo soudem rozhodnuto o úpadku dlužníka. Pokud věřitel nemá rozhodnutí soudu o úpadku dlužníka k dispozici (insolvenční soud není povinen doručovat rozhodnutí o úpadku věřitelům), může si jej vyhledat v insolvenčním rejstříku, kde jsou všechna vydaná rozhodnutí o úpadku zveřejňována.
Pro případ, kdy
pohledávka nebyla v přezkumném jednání podle insolvenčního zákona zjištěna v hodnotě, kterou měla v době vzniku,
je v § 44 odst. 2 ZDPH stanoveno, že se daň vypočte ze zjištěné výše pohledávky metodou „shora“ podle § 37 odst. 2 ZDPH. To znamená, že pokud je pohledávka v rámci insolvenčního řízení uznána jen v částečné výši, lze za stanovených podmínek provést opravu výše daně podle § 44 ZDPH jen z této uznané výše pohledávky.Před provedením opravy výše daně podle § 44 ZDPH může v některých případech dojít k opravě základu daně a výše daně podle § 42 ZDPH (např. při poskytnutí slevy z ceny po datu uskutečnění zdanitelného plnění). V těchto případech se výše opravované daně podle § 44 odst. 2 ZDPH sníží nebo zvýší o takto provedenou opravu.
Podle § 44 odst. 3 ZDPH je věřitel oprávněn provést opravu výše daně na výstupu
nejdříve ve zdaňovacím období, v němž byly splněny podmínky stanovené v odstavci 1,
tj. včetně doručení daňového dokladu na opravu výše daně dlužníkovi.Příklad 4
U pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení byly v červnu 2018 splněny podmínky pro provedení opravy výše daně podle § 44 odst. 1 písm. a) až c) ZDPH a daňový doklad na opravu výše daně u této pohledávky byl věřitelem vystaven 29. 6. 2018. Tento daňový doklad byl dlužníkovi doručen 2. 7. 2018. Opravu výše daně u uvedené pohledávky může věřitel, který je čtvrtletním plátcem, provést nejdříve ve třetím čtvrtletí 2018.
Opravu výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení nelze podle § 44 odst. 3 ZDPH provést:
a)
po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění, a
b)
v případě, že dlužník přestal být plátcem.
Příklad 5
Věřitel (plátce) má vůči dlužníkovi (plátci) pohledávku vzniklou na základě zdanitelného plnění uskutečněného 2. 6. 2015, kterou přihlásil ve stanovené lhůtě do insolvenčního řízení. Rozhodnutí o úpadku dlužníka a o způsobu řešení tohoto úpadku prohlášením konkurzu bylo insolvenčním soudem vydáno v srpnu 2018. U uvedené pohledávky nelze provést opravu výše daně podle § 44 ZDPH, neboť od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění, již uplynuly 3 roky.
Okamžik uplynutí uvedené tříleté lhůty se liší podle toho, zda byl věřitel v době uskutečnění původního zdanitelného plnění měsíčním nebo čtvrtletním plátcem. Při počítání této lhůty je třeba postupovat podle § 33 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého lhůta stanovená podle let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty (v daném případě je určující skutečností konec zdaňovacího období, ve kterém došlo k uskutečnění původního zdanitelného plnění), a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty; není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.
Příklad 6
K uskutečnění zdanitelného plnění došlo 2. 7. 2015. Bylo-li toto zdanitelné plnění uskutečněno plátcem s měsíčním zdaňovacím obdobím, uplynula stanovená lhůta pro možnost provedení opravy výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení vzniklé na základě tohoto zdanitelného plnění 1. 8. 2018 (stanovená tříletá lhůta počala běžet 1. 8. 2015). Po 1. 8. 2018 již věřitel nemůže u této pohledávky opravu výše daně podle § 44 ZDPH provést. Pokud by ale bylo toto zdanitelné plnění uskutečněno plátcem se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, uplyne stanovená lhůta pro možnost provedení opravy výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení vzniklé na základě tohoto zdanitelného plnění až prvním pracovním dnem roku 2019 (stanovená tříletá lhůta v tomto případě počala běžet 1. 10. 2015).
Jak už bylo uvedeno, může opravu výše daně podle § 44 ZDPH provést pouze ten věřitel, který uskutečnil zdanitelné plnění vůči jinému plátci a z tohoto plnění mu vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu. Tuto opravu výše daně ale už nemůže provést věřitel, kterému byla pohledávka za dlužníkem v insolvenčním řízení postoupena.
V případě, že věřitel zanikne s právním nástupcem, může podle § 44 odst. 10 ZDPH opravu výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení provést i jeho právní nástupce.
Oprava výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení se podle § 44 odst. 9 ZDPH považuje za
samostatné zdanitelné plnění uskutečněné nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém byl dlužníkovi doručen daňový doklad podle § 46 ZDPH nebo písemné oznámení o provedení opravy výše daně.
Při opravě výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení se podle § 44 odst. 9 ZDPH uplatní
sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění.
Příklad 7
Původní zdanitelné plnění (jednalo se o poskytnutí stravovacích služeb) bylo uskutečněno v říjnu 2016, kdy toto zdanitelné plnění podléhalo základní sazbě daně ve výši 21 %. Při opravě výše daně v roce 2018 u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení, která vznikla na základě uvedeného zdanitelného plnění, uplatní věřitel základní sazbu daně ve výši 21 %, ačkoli od 1. 12. 2016 již podle přílohy č. 2 k ZDPH tato zdanitelná plnění podléhají první snížené sazbě daně.
Podle § 44 odst. 9 ZDPH se pro přepočet cizí měny na českou měnu při opravě výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení použije
kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni uskutečnění původního plnění.
V daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty uvede věřitel částky, o které se v daném zdaňovacím období opravuje na základě daňových dokladů podle § 46 ZDPH výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, se záporným znaménkem na řádku 1 nebo řádku 2 ve sloupci daň na výstupu a dále pak jako kladnou hodnotu i na řádku 33. Touto opravou se tedy snižuje pouze původní výše daně, přičemž původní základ daně zůstává beze změny.
Podle § 44 odst. 4 ZDPH je věřitel, který provedl opravu výše daně podle odstavce 1, povinen předložit
jako přílohu k daňovému přiznání za příslušné zdaňovací období kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých provedl opravu výše daně v tomto daňovém přiznání.
Od 1. 1. 2016 je věřitel také povinen uvést provedené opravy výše daně podle § 44 ZDPH v části A.4. kontrolního hlášení, kde uvede v příslušném sloupci (Daň 1, 2 nebo 3) pouze výši provedené opravy daně se záporným znaménkem a dále označí pole sloupce „§ 44 ZDPH“. V § 100a odst. 2 ZDPH je věřitelům, kteří provádějí opravy výše daně u dlužníků v insolvenčním řízení podle § 44 ZDPH, stanovena speciální záznamní povinnost, podle které jsou povinni vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty
přehled oprav pro daňové účely podle § 44 ZDPH,
který obsahuje tyto údaje:a)
obchodní firmu nebo jméno dlužníka,
b)
daňové identifikační číslo dlužníka,
c)
evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu,
d)
evidenční číslo daňového dokladu vystaveného věřitelem podle § 46 odst. 1 ZDPH a
e)
výši opravy daně na výstupu.
V účetnictví věřitele se provedená oprava výše daně podle § 44 ZDPH zaúčtuje jako pohledávka vůči správci daně na vrub příslušného účtu účtové skupiny 34 – Zúčtování daní a dotací a zároveň jako vniklý výnos ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 64 – Jiné provozní výnosy.
V případě, že věřitel provede opravu výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení, je podle § 44 odst. 5 ZDPH
dlužník povinen snížit svoji daň na vstupu u přijatého zdanitelného plnění o částku daně opravenou věřitelem, a to ve výši, v jaké uplatnil odpočet daně z přijatého zdanitelného plnění.
Tuto opravu výše daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění je dlužník povinen provést ve zdaňovacím období, v němž byly splněny podmínky podle odstavce 1.V přiznání k dani z přidané hodnoty za příslušné zdaňovací období dlužník uvede věřitelem provedenou opravu výše daně se záporným znaménkem na řádku 40 nebo 41 a dále pak jako kladnou hodnotu i na řádku 34. Také v tomto případě se neopravuje původní základ daně, ale pouze původní výše daně uplatněná dlužníkem k odpočtu daně na vstupu, neboť po provedení opravy výše daně věřitelem je povinností dlužníka odvést zpět původně uplatněný nárok na odpočet daně. Obdobným způsobem jako věřitel uvádí i dlužník provedenou opravu výše daně podle § 44 ZDPH v kontrolního hlášení, a to v části B.2.
Z účetního hlediska a z pohledu daně z příjmů představuje oprava výše daně u dlužníka daňově uznatelný výdaj (náklad), který se v účetnictví dlužníka zaúčtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 54 – Jiné provozní náklady a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 – Zúčtování daní a dotací.
Podle § 168 odst. 2 písm. e) insolvenčního zákona platí, že pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty jsou pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku.
V následujících třech případech vzniká věřiteli povinnost provést následnou korekci provedené opravy výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení, tj. snížení nebo úplné zrušení provedené opravy výše daně:
1.
V § 44 odst. 6 ZDPH je stanoven
postup pro případ, že pohledávka, u níž věřitel provedl opravu výše daně podle odstavce 1, bude následně plně nebo částečně uspokojena.
V tomto případě vzniká věřiteli, který provedl opravu výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení podle § 44 odst. 1 ZDPH, povinnost přiznat z přijaté úplaty daň, a to ke dni, v němž došlo k plnému nebo částečnému uspokojení pohledávky. Dále je věřitel povinen do 15 dnů ode dne přijetí úplaty doručit dlužníkovi daňový doklad vystavený podle § 46 odst. 2 ZDPH.
Podle § 46 odst. 2 ZDPH musí daňový doklad při provedení opravy výše daně podle § 44 odst. 6 ZDPH obsahovat:
a)
označení věřitele,
b)
daňové identifikační číslo věřitele,
c)
označení dlužníka,
d)
daňové identifikační číslo dlužníka,
e)
evidenční číslo daňového dokladu,
f)
evidenční číslo daňového dokladu vystaveného podle odstavce 1,
g)
den vystavení daňového dokladu,
h)
den přijetí úplaty,
i)
výši přijaté úplaty,
j)
výši daně z přijaté úplaty.
Na základě daňového dokladu vystaveného věřitelem podle § 46 odst. 2 ZDPH si dlužník může uplatnit odpočet daně zaplacené věřitelem podle tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu byl tento daňový doklad doručen.
2.
V § 44 odst. 7 ZDPH je stanoven
postup pro případ, že věřitel pohledávku, u níž provedl opravu výše daně podle odstavce 1, postoupí.
V tomto případě je věřitel, který provedl opravu výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení podle § 44 odst. 1 ZDPH, povinen zvýšit daň na výstupu o částku ve výši provedené opravy, případně sníženou o daň přiznanou podle § 44 odst. 6 ZDPH, a to ke dni, v němž došlo k postoupení pohledávky. Dále je věřitel povinen doručit dlužníkovi písemné oznámení, že došlo k postoupení pohledávky; v tomto oznámení musí být uvedeno číslo daňového dokladu, který byl při opravě výše daně vystaven podle § 46 odst. 1 ZDPH.
Příklad 8
V březnu 2018 věřitel provedl opravu výše daně podle § 44 odst. 1 ZDPH u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení. Hodnota pohledávky přihlášené věřitelem do insolvenčního řízení činila 363 000 Kč a provedením opravy výše daně věřitel získal zpět částku DPH ve výši 63 000 Kč. Dne 21. 9. 2018 věřitel tuto pohledávku postoupí obchodní společnosti za 200 000 Kč. Podle § 44 odst. 7 ZDPH bude věřitel povinen k uvedenému datu zvýšit daň na výstupu o celou částku provedené opravy výše daně a v důsledku toho opět přijde o 63 000 Kč.
Dlužník si může na základě oznámení o postoupení pohledávky uplatnit odpočet daně přiznané věřitelem podle tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu bylo toto oznámení doručeno.
3.
V § 44 odst. 8 ZDPH je stanoven
postup pro případ, že u věřitele, který provedl opravu výše daně podle odstavce 1, dojde ke zrušení registrace k dani z přidané hodnoty.
V tomto případě je věřitel, který provedl opravu výše daně u pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení podle § 44 odst. 1 ZDPH, povinen zvýšit daň na výstupu o částku ve výši provedené opravy, případně sníženou o daň přiznanou podle § 44 odst. 6 ZDPH, a to v daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty za poslední zdaňovací období před zrušením registrace. Dále je věřitel povinen doručit všem dlužníkům, kterým při provedení opravy výše daně doručil daňový doklad podle § 46 odst. 1 ZDPH, písemné oznámení o zrušení své registrace k DPH; v tomto oznámení musí být uvedeno i číslo daňového dokladu vystaveného podle § 46 odst. 1 ZDPH.
Dlužník si může na základě oznámení o zrušení registrace věřitele uplatnit odpočet daně zaplacené věřitelem podle tohoto odstavce nejdříve ve zdaňovacím období, v němž mu bylo toto oznámení doručeno.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.