Ing. Jiří Vychopeň

  • Článek
V článku je podrobně a s příklady vysvětleno, co se pro účely DPH rozumí pořízením zboží z jiného členského státu, za jakých podmínek je toto plnění předmětem daně z přidané hodnoty a podle jakých pravidel se určuje místo plnění. Článek se zabývá také pravidly pro uplatňování DPH při pořízení zboží z jiného členského státu včetně evidence tohoto zdanitelného plnění.
Vydáno: 31. 05. 2022
  • Článek
Manželé vlastní nemovitosti v SJM, kromě toho manželka má ještě vlastní nemovitost. Nemovitosti v SJM zdaňuje manžel, manželka pouze svoje. Oba uplatňují paušální výdaje ve výši 30 % z příjmu. Hranice maximálního limitu paušálních výdajů u manželky se počítá zvlášť na majetek v SJM a zvlášť na vlastnictví manželky, nebo se počítá za manžele dohromady?
Vydáno: 21. 03. 2022
  • Článek
Ve stanovených případech se osoby povinné k dani, které nejsou plátci, nebo právnické osoby nepovinné k dani stávají identifikovanými osobami, které musí plnit stanovené povinnosti podle příslušných ustanovení zákona o DPH . Následující příspěvek se zaměřuje na vznik identifikované osoby, její registraci a povinnosti ve vztahu k DPH. V textu je pojednáno také o zrušení identifikované osoby. Pro lepší pochopení této specifické problematiky jsou v příspěvku uváděny i četné praktické příklady.
Vydáno: 30. 11. 2021
  • Článek
Z pohledu zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), se v případě nájmu nemovité věci jedná o specifický případ poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci. Podle § 4 odst. 4 písm. g) ZDPH se pro účely tohoto zákona nájmem rozumí také podnájem, pacht a podpacht; nájmem se rozumí také zřízení, trvání nebo zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci, pokud jsou naplněny znaky nájmu. Aby se jednalo o nájem nemovité věci pro účely ZDPH , musí být naplněny všechny znaky nájmu, které vyplývají z judikatury Soudního dvora EU.
Vydáno: 25. 11. 2021
  • Článek
Rodina podniká ve sdružení fyzických osob. Maminka – zakladatel sdružení – danila roky příjmy z prodeje zboží a součástí obchodního majetku byly také nemovitosti. Teď je v důchodu a chce skončit s podnikáním, tak se rozhodla darovat dětem, které byly členy sdružení, nemovitosti na základě dědické smlouvy. 1. Jedna nemovitost zůstala mamince, na kterou bylo sdružení napsáno, nyní v důchodu v podstatě nepodniká, má jen tuhle nemovitost a chtěla by ji do budoucna danit dle § 9, ne podle § 7 ZDP . Může zrušit registraci k DPH? Nájmy z nemovitosti jsou pouze osvobozené, jedná se jen o byty, tj. pronajímá byty fyzickým osobám. 2. Situace u obdarované dcery: Dcera pronajímá byty v budově, která byla původně ve sdružení – osvobozeno od DPH, nemá ji v obchodním majetku a je neplátce. 3. Situace u obdarovaného syna: Budova – prodejna a byty – při stavbě uplatněna DPH, nájem bytů bude osvobozen od daně, pronajímá je fyzickým osobám dle § 9 ZDP ; prodejnu pronajímá právnické osobě, účtuje DPH 21 %. Může danit dle § 9 ZDP ? Syn je plátce DPH a má příjmy dle § 7 ZDP . Nemovitosti nemá zařazeny do obchodního majetku. Lze účtovat příjmy z nájmů dle § 9 ZDP (nejsou tam žádné služby, jen nájem) - nebo musí být dle § 7 ZDP ? Evidence DPH je vedená jen jednou, rozdělená na příjmy dle § 7 a 9?
Vydáno: 26. 07. 2021
  • Článek
Zaměstnanec půjčil společnosti s r. o. v roce 2020 půjčku ve výši 250 000 Kč. Může být bezúročná nebo musí být úročena, a jak se bude chovat tato půjčka u zaměstnance a jak u s. r. o.?
Vydáno: 29. 06. 2021
  • Článek
Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), neobsahuje vlastní definici pojmu „nájem“ a tento pojem není definován ani ve směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Aby se jednalo o nájem nemovité věci pro účely zákona o DPH , musí být splněny všechny znaky nájmu, které vyplývají z judikatury Evropského soudního dvora.
Vydáno: 29. 06. 2021
  • Článek
Účetní a daňové předpisy stanoví fyzickým a právnickým osobám řadu povinností, za jejichž porušení hrozí sankce. Povinnost uhradit sankci vzniká v některých případech přímo ze zákona, v ostatních případech až na základě rozhodnutí správce daně. Pokud fyzická nebo právnická osoba s uloženou sankcí nesouhlasí, může využít zákonem stanovené opravné prostředky, případně se může domáhat zrušení uložené sankce u soudu. Za stanovených podmínek může být uložená sankce prominuta.
Vydáno: 16. 06. 2021
  • Článek
Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 280/1009 Sb. , daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), je cílem správy daně vedle správného zjištění a stanovení daní také zabezpečení jejich úhrady. K tomu v rámci řízení o zajištění daně slouží tyto instrumenty: zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň (§ 167 až 169 daňového řádu ), zástavní právo (§ 170 a 170a daňového řádu ), ručení (§ 171 a 172 daňového řádu ), zajištění daně ručením nebo finanční zárukou (§ 173 daňového řádu ), zálohy (§ 174 daňového řádu ), záloha na daňový odpočet (§ 174a a 174b daňového řádu ).
Vydáno: 19. 05. 2021
  • Článek
Dvě fyzické osoby (účastníci) podnikají na základě smlouvy o společnosti (ve „sdružení“). Obě jsou plátci DPH. Obrat za sdružení celkem bez DPH činí 40 mil. Kč. Zákon o účetnictví stanoví, že účetní jednotkou se stává také podnikatel fyzická osoba, která přesáhne obrat (podle zákona o DPH ) za kalendářní rok ve výši 25 mil. Kč. Před poslední novelou zákona o DPH jsme DPH řešili asi jako většina ostatních sdružení, tedy jeden z účastníků celý rok vedl daňovou evidenci a podával daňové přiznání pro účely DPH za celé sdružení, tedy obrat byl 40 mil. Kč Následně si každý z účastníků sdružení uplatnil ve svém přiznání k dani z příjmů adekvátní podíl. Co se týče limitu pro účetní jednotku, tady jsme vycházeli z komentářů, názoru FÚ a zavedené praxe, že byť byl obrat účely DPH u účetnictvím pověřeného účastníka vyšší než 25 mil. Kč, pro účely vzniku účetní jednotky se vycházelo z obratu ve výši podílu na každého účastníka, tedy 20 mil. Kč na každého. Od roku 2019 ale došlo novelou o DPH ke změně, kdy je povinnost, aby si každý účastník sdružení uplatnil poměrné plnění na vstupu i výstupu, každý ve svém přiznání k DPH. My jsme se rozhodli pro cestu přefakturace. Tedy účastník pověřený daňovou evidencí zjistí zdanitelná plnění na vstupu i výstupu za celé sdružení a následně podíl plnění na vstupu přefakturuje na druhého účastníka a zároveň druhý účastník přeúčtuje na prvního svůj podíl na uskutečněných plněních. Obrat pro účely DPH prvního účastníka tímto stoupl z 40 mil. na 60 mil. a obrat pro účely DPH druhého účastníka na 20 mil. Kč. Ten obrat je ale trochu fikce, protože jde pouze o přeúčtování. Co se týče přiznání k dani z příjmů, stále bude mít každý z účastníků ve svém přiznání příjmy 20 mil. Kč. Otázka tedy zní: Stávají se uvedené osoby účetní jednotkou, pokud v roce 2019 obrat pro DPH prvního účastníka dosáhl 60 mil. Kč, přestože skutečný příjem pro účely daně z příjmů je stále shodných 20 mil. Kč?
Vydáno: 24. 03. 2021
  • Článek
Jednou z nejdůležitějších účetních zásad je zásada opatrnosti upravená v § 25 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, podle kterého účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta. Mezi účetní nástroje pro vyjádření uvedené zásady patří kromě opravných položek a odpisů majetku také rezervy.
Vydáno: 21. 02. 2021
  • Článek
Dne 26. 9. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb. , kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. , o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy.
Vydáno: 22. 12. 2020
  • Článek
Právnická osoba (PO) pořídila nemovitost, cena dle smlouvy 1 500 000 Kč. Tuto nemovitost zařadila do užívání v pořizovací hodnotě dle smlouvy o prodeji 1 500 000 Kč (s prodejcem nejsou propojené osoby). Pro daň z nabytí nemovitých věcí si nechala PO vypracovat znalecký posudek, cena nemovitosti dle znaleckého posudku cca 4 500 000 Kč. Jak účtovat o rozdílné ceně – oceňovací rozdíl k nabytému majetku v částce 3 000 000 Kč (021/097)? Účetně odepisovat 180 měsíců (559/098)?
Vydáno: 17. 09. 2020
  • Článek
Bankovní rada České národní banky na svém zasedání dne 7. 5. 2020 rozhodla s účinností od 11. 5. 2020 o snížení repo sazby z dosavadní výše 1,00 % na 0,25 %. V roce 2020 šlo o již čtvrtou změnu repo sazby, ke které ČNB podle svého prohlášení ze 7. 5. 2020 přistoupila mimo jiné i s ohledem na negativní vývoj české ekonomiky v souvislosti s šířením viru SARS-CoV-2.
Vydáno: 17. 09. 2020
  • Článek
Poplatníci daně z příjmů fyzických osob s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), kteří nevedou účetnictví a neuplatňují výdaje v procentní výši z dosažených příjmů, jsou podle ustanovení § 7 odst. 13 ZDP povinni pro účely stanovení základu daně vést daňovou evidenci podle § 7b ZDP .
Vydáno: 20. 04. 2020
  • Článek
Obchodní majetek byl do konce roku 2013 definován ve třech různých podobách. Od roku 2014 má obchodní majetek již "jen" dvě různé podoby, přičemž se jedná o zvláštní daňový pojem, který je definovaný jinak pro účely daní z příjmů a jinak pro účely daně z přidané hodnoty. Tuto dvojí podobu obchodního majetku je nutno důsledně rozlišovat, a to zejména podle účelu, ke kterému příslušný majetek slouží nebo je určen.
Vydáno: 23. 03. 2020
  • Článek
Jsme zaměstnavatelem více než 50 % osob se zdravotním postižením za rok 2019 (po celý rok, uzavřena dohoda s úřadem práce). Pro stanovení výše limitu, který lze poskytnout odběratelům výrobků (náhradní plnění) pro rok 2020 provedeme výpočet ročního přepočteného stavu zaměstnanců se zdravotním postižením. Započítáme při výpočtu našeho limitu osoby ve třetím stupni invalidity třikrát?
Vydáno: 18. 03. 2020
  • Článek
Zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “), upravuje proces registrace k daním (registrační řízení), v rámci kterého je pouze obecně stanoven vznik registrační povinnosti, zatímco podmínky, za kterých jsou daňové subjekty (tj. poplatníci nebo plátci, popřípadě jejich právní nástupci) povinni se registrovat k jednotlivým daním, jakož i podmínky pro zrušení registrace, upravují příslušné hmotněprávní daňové zákony.
Vydáno: 24. 02. 2020
  • Článek
Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob se poplatníci řídí zejména zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), ve kterém došlo od zdaňovacího období roku 2019 k některým dílčím změnám, z nichž se poplatníků daně z příjmů fyzických osob, kteří podávají za toto zdaňovací období daňové přiznání, týkají zejména tyto změny.
Vydáno: 11. 02. 2020
  • Článek
Podnikatel – fyzická osoba, plátce DPH – eviduje drobný majetek při jeho pořízení rovnou do spotřeby na příslušné nákladové účty a eviduje ho pouze ve své evidenci. 1. Je nutné při vyřazení drobného hmotného a nehmotného majetku z důvodu nefunkčnosti, morálního zastarání nebo jen z důvodu, že již není ve firmě používán, splnit nějaké povinnosti z titulu DPH a daně z příjmů, popř. jsou v zákonech stanoveny nějaké časové lhůty od jeho pořízení, které by podnikatele této daňové povinnosti zbavily? Majetek byl při pořízení zaúčtován rovnou do nákladů, nárok na odpočet byl uplatněn v plné výši, jeho další využití se nepředpokládá (bude odvezen do sběrného dvora nebo vhozen do kontejnerů na odpad). 2. Při pořízení systému skříní do provozovny podnikatele v pořizovací ceně 82 000 Kč byl skříňový systém evidován jako dlouhodobý hmotný majetek, v současné době je již plně odepsán, při pořízení došlo k plnému odpočtu DPH. Nyní po 11 letech užívání dojde k likvidaci skříňového systému a bude nahrazen novým. a) Jak postupovat z hlediska DPH a daně z příjmů u dlouhodobého hmotného majetku, pokud bude zcela zlikvidován bez dalšího prodeje či převodu do osobního vlastnictví? b) Jaký by byl postup v případě, kdy by část – jedna skříň (cca 1/10 majetku) – byla převedena do osobního vlastnictví podnikatele? c) Pokud je nutné splnit nějaké daňové povinnosti, jakým způsobem stanovíme základ daně, tj. jak oceníme příslušný majetek? Podle našeho názoru je jeho hodnota vzhledem k věku, opotřebení a nevyužitelnosti ve firmě téměř nulová. d) Stačí o celém průběhu vyřazení podnikatelem osobně sepsaný likvidační protokol, kde specifikuje předmět likvidace, datum likvidace a způsob likvidace, nebo je nutné tuto skutečnost dále doložit (např. potvrzením ze sběrného dvora, fotodokumentací apod.)?
Vydáno: 10. 02. 2020
+ Zobrazit dalších 20