Leasingy z pohledu nájemce podle nového standardu IFRS 16

Vydáno: 25 minut čtení

Leasingy bude od 1. 1. 2019 upravovat v rámci Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) nový standard IFRS 16 – Leasingy, který nahradí IAS 17 – Leasingy. Hlavním důvodem vytvoření nového standardu bylo problematické rozčlenění leasingů na operativní a finanční, které nepřinášelo úplný přehled o leasingových transakcích účetní jednotky, zejména o celkové zadluženosti nájemce. Vytvoření nového standardu o leasingu, na jehož základě by došlo k rozeznání všech závazků a práv z leasingu a to jak u pronajímatele, tak u nájemce, bylo společným projektem IASB (International Accounting Standards Board – výbor pro tvorbu mezinárodních účetních standardů) a FASB (Financial Accounting Standards Board – výbor pro tvorbu obecně akceptovaných účetních principů užívaných pro regulaci účetnictví v USA – US GAAP). Standard měl být přijat shodný jak v rámci IFRS, tak v rámci US GAAP. Cíle společného projektu však byly naplněny jen částečně. Jednak nedošlo ke sjednocení úprav oblasti leasingu v IFRS a v US GAAP, protože finálně přijatý standard v US GAAP se od IFRS 16 odlišuje. Rovněž ke zrušení členění leasingů na operativní a finanční došlo pouze u nájemce, zatímco u pronajímatele se požadavky na účetní zachycení a vykázání leasingu prakticky oproti IAS 17 nezměnily. Proto se v tomto článku zaměříme především na nově upravenou oblast účtování leasingu u nájemce, ale i na další novinky, které standard IFRS 16 do účetního zobrazení leasingů vnáší.

Leasingy z pohledu nájemce podle nového standardu IFRS 16
doc. Ing.
Dana
Dvořáková,
Ph.D.
 
Předmět standardu, identifikace leasingu, odlišení leasingu od služby
Standard je aplikován na všechny leasingy s výjimkou:
leasingových smluv o užívání nerostů, ropy a dalších podobných neobnovitelných zdrojů (samostatná úprava této oblasti je uvedena v
IFRS 6 – Průzkum a hodnocení nerostných zdrojů
),
leasingů biologických aktiv upravených v
IAS 41 – Zemědělství
,
servisních a koncesních dohod upravených v IFRIC 12,
licencí na duševní vlastnictví poskytovaných pronajímatelem, které jsou upraveny v
IFRS 15 – Výnosy ze smluv se zákazníky
,
práv nájemce na základě licenčních smluv, které jsou upraveny v
IAS 38 – Nehmotná aktiva
, avšak nájemce může aplikovat IFRS 16 na ostatní nehmotná aktiva držená na základě leasingových smluv.
V IFRS 16 je leasing definován následovně:
„Leasing přináší nájemci po dobu leasingu právo získat všechny podstatné ekonomické užitky z identifikovaného aktiva a právo řídit užívání identifikovaného aktiva.“
Na základě uvedené definice je třeba určit, zda smlouva obsahuje leasing. Tato problematika nebyla v IAS 17 dostatečně řešena a byla doplňována dílčími interpretacemi. IFRS 16 se této problematice věnuje poměrně podrobně a určuje, že smlouva je leasingovou smlouvou, nebo obsahuje leasing, pokud přináší právo kontrolovat užitky z identifikovaného aktiva po určitou dobu (dobu leasingu danou časem či výkonem)
za úhradu.
Leasing se liší od služby tím, že zákazník získá na počátku leasingu kontrolu nad aktivem, tedy právo řídit užívání aktiva. Klíčovou podmínkou pro existenci leasingového vztahu tedy je, že se kontrakt vztahuje k užívání určitého konkrétního aktiva, které je identifikováno v kontraktu, a pronajímatel nemá právo aktivum v průběhu nájmu vyměnit za jiné (nemá tzv.
podstatné substituční právo
– viz dále). V případě, že je předmětem smlouvy poskytnutí služby, která může být splněna prostřednictvím jakéhokoliv aktiva určeného dodavatelem, nejedná se o leasing. Pokud má více uživatelů právo užívat jedno aktivum (aktivum je „sdílené“), jedná se o identifikované aktivum pouze v případě, pokud je aktivum fyzicky rozdělitelné a každý z uživatelů má právo užívat jen konkrétní, fyzicky oddělitelnou část aktiva.
V případě, že je ve smlouvě ustanovena povinnost pronajímatele (poskytovatele služby) vyměnit aktivum, standard určuje, že se o leasingovou smlouvu jedná, pouze pokud právo pronajímatele na výměnu pronajatého aktiva není „podstatné“. Právo pronajímatele k výměně (substituci) jednoho aktiva za jiné je třeba považovat podle standardu za podstatné, pokud pronajímatel může aktivum vyměnit v průběhu leasingu a nájemce tomu nemůže zabránit a zároveň by měl pronajímatel z výměny aktiva ekonomický prospěch. Pokud je ve smlouvě sjednána podmínka
substituce
najatého aktiva, ze které nebude mít dodavatel zjevně prospěch (například sjednání výměny automobilu v případě poruchy za jiný automobil), smlouva je smlouvou leasingovou.
Leasing přináší nájemci dle definice v IFRS 16 právo k získání v podstatě všech užitků z najatého aktiva po stanovenou dobu nájmu. Nájemní smlouvy však často nájemce určitým způsobem omezují v rozsahu používání najatých aktiv. Motivem těchto omezení může být například ochrana aktiva proti poškození v průběhu nájmu. Při posouzení, zda smlouva přes tato omezení obsahuje leasing, je důležité porovnat celkový rozsah užitků, které je aktivum schopno poskytnout (kapacitu aktiva), s rozsahem práv k užívání aktiva, která jsou na zákazníka smlouvou převedena.
Standard určuje, že nájemce má právo řídit užívání aktiva, pokud má právo rozhodnout, k čemu a jak se bude aktivum po dobu nájmu používat. Je-li způsob použití aktiva předurčen například smlouvou, má nájemce právo řídit užívání aktiva, pokud má právo vydávat operační
instrukce
k používání aktiva, nebo pokud sám přizpůsobil aktivum způsobem, který předurčuje používání aktiva v průběhu leasingu.
Příklad 1
a)
Zákazník potřebuje vykopat základy budovy a pronajímá si bagr na dobu výkopových prací, které budou trvat měsíc. Bagr budou obsluhovat pracovníci zákazníka. Cena je sjednaná na pevnou částku. Ani jedna ze stran nemá právo odstoupit od smlouvy bez souhlasu druhé strany. Zákazník nesmí bagr přepravovat na vzdálenost delší než 100 km. Dodavatel má povinnost bagr vyměnit, pokud dojde k jeho poruše.
Smlouva obsahuje leasing. Omezení ve využívání bagru nejsou pro nájemce podstatná vzhledem k užitku, který od bagru očekává. Substituční právo dodavatele rovněž není podstatné.
b)
Zákazník potřebuje vykopat základy budovy a pronajímá si bagr na dobu výkopových prací, které budou trvat měsíc. Bagr budou obsluhovat pracovníci dodavatele, je sjednáno místo práce i rozsah výkopu. Cena je sjednaná na pevnou částku. Ani jedna ze stran nemá právo odstoupit od smlouvy.
Smlouva neobsahuje leasing, jedná se o objednanou službu.
Schéma rozpoznání leasingu
Zdroj: Schéma převzato z IFRS 16 a dále rozpracováno autorkou.
 
Výjimky z aplikace standardu
IFRS 16 povoluje nájemcům výjimky z aplikace standardu. Nájemce nemusí aplikovat standard na krátkodobé leasingy a leasingy aktiv (i dlouhodobé) s nevýznamnou hodnotou.
Krátkodobý leasing je leasing po dobu kratší než 12 měsíců. Rozhodnutí o užití výjimky z aplikace standardu provádí nájemce zásadně vždy pouze na počátku leasingu a dále jej není možné měnit, pokud nedošlo k modifikaci leasingové smlouvy, nebo pokud se nezměnily podmínky uplatnění smlouvy u nájemce oproti prvotním předpokladům (k tomu dochází například v případě, kdy účetní jednotka přehodnotí své původní rozhodnutí o uplatnění či neuplatnění
opce
na nájem aktiva). Volbu, zda využije výjimku danou v IFRS 16 a nebude jej aplikovat na krátkodobé leasingové smlouvy, provede nájemce vždy pro celou třídu aktiv jednotně. Třídou aktiv se rozumí skupina aktiv s obdobnými vlastnostmi a použitím. Významnost hodnoty leasingu se posuzuje na absolutní bázi, tedy bez ohledu na velikost účetní jednotky či na to, zda je pronajaté aktivum pro nájemce významné vzhledem k povaze jeho činnosti. Vždy se vychází z ceny aktiva nového, i když pronajaté aktivum již nové není. Výjimku z aplikace standardu nesmí nájemce využít, pokud se leasing vztahuje na aktivum, které hodlá dále pronajmout (subleasing), nebo jej již dále pronajímá. Pronajaté aktivum také musí přinášet výnosy samostatně, bez vysoké závislosti na ostatních aktivech. U leasingových smluv na pronájem aktiv s nevýznamnou hodnotou bude nájemce rozhodovat o aplikaci výjimky u každé jednotlivé smlouvy, ale standard předpokládá, že obdobné leasingové smlouvy budou posuzovány jednotně. Leasingové platby v případě užití výjimky z aplikace standardu bude nájemce účtovat do nákladů časově rozlišené lineárně, nebo na jiné systematické bázi, pokud lépe vystihuje užitky z leasingu pro nájemce.
Agregace
a následná dekompozice leasingových smluv na leasingové komponenty
Účetní jednotka
musí podle IFRS 16 agregovat smlouvy uzavřené ve stejném čase s tím samým nájemcem (nebo jeho spřízněnou stranou) a sledovat je v účetnictví jako jednu smlouvu, pokud je splněno alespoň jedno z následujících kritérií:
smlouvy byly sjednány jako součást celkové dohody, a proto dopady kontraktu nelze posoudit samostatně,
částky sjednané k úhradám v leasingové smlouvě jsou závislé na cenách a dodávkách v ostatních smlouvách,
práva na užívání aktiv sjednaná v různých smlouvách tvoří jednu samostatnou leasingovou komponentu.
Splnění některého z těchto kritérií naznačuje, že leasingové smlouvy jsou vzájemně propojené, ekonomicky (cenová závislost) nebo věcně. V tomto případě musí účetní jednotka smlouvy agregovat a zacházet s nimi jako se smlouvou jedinou.
Účetní jednotka musí následně leasingovou smlouvu (respektive skupinu agregovaných smluv – viz výše) rozčlenit na jednotlivé leasingové komponenty a případně komponenty, které nezakládají leasingový vztah (služby dodávané pronajímatelem). Jako samostatnou komponentu v rámci smlouvy je třeba sledovat právo k užívání identifikovaného aktiva, pokud přináší užitek samostatně a zároveň není vysoce závislé či propojené s jiným identifikovaným aktivem ve smlouvě. Nájemce se může rozhodnout nepronajmout si toto aktivum, aniž by to významně ohrozilo práva na užívání ostatních ve smlouvě uvedených aktiv. Nájemce alokuje celkovou platbu sjednanou ve smlouvě na každou leasingovou komponentu a na smlouvou sjednané služby (neleasingové komponenty) na základě odhadu částek, které by vynaložil, pokud by jednotlivé leasingové komponenty pořizoval samostatně (princip stand-alone price užívaný i v IFRS 15). Tyto částky by měly být určeny na základě cenové nabídky pro samostatné pořízení jednotlivých komponent od pronajímatele, nebo na základě cen podobných dodávek. Nájemce se rovněž může rozhodnout neoddělovat neleasingové části smlouvy (poplatky za služby) a místo toho přiřadit každé leasingové komponentě související část neleasingové platby. Poplatky za sjednání leasingové smlouvy či ostatní vynaložené náklady spojené s nájmem jako celkem se nestávají samostatnými komponentami, jsou alokovány na jednotlivé, samostatně identifikované komponenty kontraktu.
Příklad 2
Pronajímatel uzavřel s nájemcem smlouvu na leasing tří automobilů na 4 roky. Celková hodnota splátek je 900 000, během dvou měsíců nabídl pronajímatel nájemci smlouvu na pronájem dalších dvou automobilů stejného typu, opět na 4 roky s celkovou hodnotou splátek 400 000.
Je zřejmé, že pokud by nájemce nesjednal smlouvu na první tři automobily, nedostal by ani výhodnější nabídku na leasing dalších dvou automobilů. Na smlouvy je tudíž v účetnictví nutno pohlížet jako na smlouvu jedinou – tady leasing 5 automobilů, na 4 roky a celkovou platbou 1 300 000, smlouva by byla dekomponována na 5 automobilů:
1 300 000 : 5 = 260 000 na jeden automobil.
Příklad 3
Nájemce si na 4 roky pronajal jeřáb, nákladní auto a bagr. Pronajímatel bude poskytovat zároveň servis pro pronajatá aktiva. Celková částka za pronájem ve smlouvě je 600 000, roční splátka je 150 000. Nájemce se rozhodl účtovat o neleasingových komponentách (servis) odděleně od leasingových komponent smlouvy. Nájemce je schopen zjistit, že samostatná cena za údržbu jeřábu by byla 32 000 a nákladního automobilu 16 000. Cena servisu bagru není dostupná, ale pronajímatel poskytuje čtyřletý servis zákazníkovi, který od něj koupil podobný bagr, platba za tento čtyřletý kontrakt je 60 000.
Cena za samostatné leasingy odhadnutá nájemcem je u jeřábu 175 000, u nákladního automobilu 110 000 a u bagru 225 000.
Alokace
celkové ceny na jednotlivé komponenty
Komponenta
Samostatná cena komponenty (stand-alone price)
Alokace
částky ve smlouvě
na jednotlivé komponenty
Jeřáb
175 000
169 903
Nákladní automobil
110 000
106 796
Bagr
225 000
218 447
Služby
108 000
104 854
Celkem
618 000
600 000
Pokud by se nájemce rozhodl neoddělovat neleasingové části smlouvy, změnilo by se řešení následovně:
Komponenta
Samostatná cena komponenty (stand-alone price)
Alokace
částky ve smlouvě
na jednotlivé komponenty
Jeřáb
207 000
200 971
Nákladní automobil
126 000
122 330
Bagr
285 000
276 699
Celkem
618 000
600 000
 
Stanovení doby leasingu
Za den vzniku leasingu se považuje den podpisu leasingové smlouvy, nebo den, od kterého jsou nájemce a pronajímatel vázáni podmínkami leasingu, podle toho, který z těchto okamžiků nastane dřív. Den zahájení leasingu (commencement date of the lease) je dnem, ke kterému dá pronajímatel nájemci k dispozici identifikované aktivum. Doba leasingu začíná dnem zahájení leasingu. Nevypověditelná doba leasingu je doba, po kterou nájemce ani pronajímatel nemají právo jednostranně (bez souhlasu druhé strany) ukončit nájem, respektive jednostranné ukončení nájmu je možné, ale výpověď nájmu přinese významné penále pro toho, kdo leasingovou smlouvu vypoví. V pojetí IFRS 16 zahrnuje doba leasingu i
opce
na pokračování či předčasné ukončení leasingu, pokud je pravděpodobné, že budou tyto
opce
využity. Nájemce musí přehodnotit pravděpodobnost uplatnění leasingových opcí, pokud nastanou po začátku leasingu významné události či změny, které nejsou pod kontrolou nájemce (nájemce nemohl ovlivnit, zda nastanou či nenastanou) a které způsobí, že je vysoce pravděpodobné, že
opce
bude či nebude uplatněna na rozdíl od posouzení situace v době zahájení leasingu.
 
Oceňování při zahájení leasingu
 
Prvotní ocenění závazku z leasingu
Ke dni zahájení leasingu nájemce ocení závazek z leasingu ve výši současné hodnoty budoucích leasingových plateb, které nebyly ke dni zahájení leasingu zaplaceny. Leasingové platby diskontuje nájemce
implicitní úrokovou mírou leasingu,
pokud není nájemci známa, užije
přírůstkovou úrokovou míru.
Implicitní úroková míra je taková úroková míra, při které se součet diskontovaných leasingových plateb a diskontované nezaručené zbytkové hodnoty aktiva rovnají součtu fair value pronajatého aktiva a počátečních přímých nákladů na leasing u pronajímatele, je tedy vždy známa pronajímateli, nemusí být však známa nájemci. Pokud není nájemci známa implicitní úroková míra, využije k diskontování plateb přírůstkovou úrokovou míru, což je taková úrokové míra, kterou by nájemce dostal, pokud by si na financování pořízení aktiva (práva k užívání aktiva) vzal půjčku za podobných ekonomických podmínek.
Leasingové platby zahrnují:
fixní platby (určené platebním kalendářem) včetně „v podstatě fixních plateb“ (do ocenění závazku z leasingu je třeba zahrnout i platby, které jsou formálně ve smlouvě formulovány jako variabilní, ale v podstatě jsou nevyhnutelné či vysoce pravděpodobné), snížené o pohledávky z leasingových pobídek vůči pronajímateli,
variabilní platby závisející na indexech či mírách (například na indexu spotřebitelských cen, referenční úrokové sazbě, indexu odrážejícím tržní míru nájmů),
odhadnutou platbu zaručené zbytkové hodnoty (tj. ve smlouvě určené hodnoty navraceného aktiva po ukončení leasingu),
platbu za nákup aktiva, pokud je pravděpodobné, že k odkoupení aktiva po ukončení leasingu dojde,
platbu penále za realizaci
opce
na změnu doby leasingu, pokud je pravděpodobné, že k využití této
opce
dojde.
Standard uvádí následující příklady způsobů sjednání plateb, které mají v podstatě fixní charakter:
k platbě dojde, pouze pokud je aktivum schopno sloužit tak, jak je uvedeno ve smlouvě,
k platbě nedojde, pokud nastane nějaká málo pravděpodobná událost,
platba ve smlouvě formulovaná jako variabilní s odkazem na využití pronajatého aktiva (tzv. podmíněné nájemné) se stane po zahájení leasingu platbou fixní, její výše ustálí na určité fixní výši,
ve smlouvě existuje více variant leasingových plateb, ale pouze jedna z variant je reálná, pokud existuje více reálných variant, má účetní jednotka vycházet z realizace té, která jí přinese nejnižší náklady (diskontované).
 
Prvotní ocenění práva k užívání aktiva
Ke dni zahájení leasingu ocení nájemce právo užívání aktiva na bázi pořizovacích nákladů (cost). Ocenění práva k užívání aktiva vychází ze současné hodnoty závazku z leasingu snížené o leasingové pobídky (slevy poskytnuté pronajímatelem) a zvýšené o počáteční přímé náklady leasingu uhrazené nájemcem. Počáteční přímé náklady jsou přírůstkové náklady na získání leasingu, pokud by nebyly vynaloženy, leasing by nevznikl (například náklady na sjednání leasingové smlouvy). Hodnota práva k užívání aktiva je pak dále zvyšována o pořizovací náklady, které byly nájemcem vynaloženy, aby mohlo pronajaté aktivum přinášet užitek. Tyto náklady jsou shodné jako při pořízení aktiva nákupem (podrobněji viz
IAS 16 – Pozemky, budovy zařízení
), typickými příklady jsou náklady na montáž, odzkoušení či dopravu pronajatého aktiva, ať jsou vynaloženy ve vlastní režii či realizované dodavatelským způsobem.
Příklad 4
Ve smlouvě byl sjednán pronájem nákladního automobilu Tatra na 4 roky (životnost automobilu je odhadována na 10 let). Automobil bude po skončení leasingu navrácen pronajímateli. Nájemce bude mít nákladní automobil po dobu nájmu k dispozici, maximální počet ujetých kilometrů za den je však smlouvou omezen na 800, nájemce také nesmí jezdit s nákladním automobilem mimo silniční komunikace. Povinností pronajímatele je opravit automobil v případě poruchy, či zajistit náhradní automobil, pokud by oprava trvala déle než 24 hodin. Platba za sjednání smlouvy, kterou hradí nájemce, činí 10. Platby za pronájem jsou hrazeny vždy na konci roku ve výši 2 000, ve smlouvě je rovněž sjednána
opce
na pronájem automobilu na další dva roky za 2 200 ročně. Implicitní úroková míra není nájemci známa, přírůstkovou úrokovou míru odhadl nájemce na základě úrokové míry, kterou by obdržel v bance, kdyby si celkový obnos vypůjčil v bance, na 10 %. Na počátku nájmu se
opce
na pokračování nájmu jeví jako nevýhodná a nájemce se tedy domnívá, že ji nevyužije.
Smlouva obsahuje identifikované aktivum (automobil Tatra). Je na posouzení nájemce, zda maximální počet ujetých km ve výši 800 neomezuje podstatněji jeho právo na užitky spojené s užíváním automobilu, předpokládejme, že limit 800 km za den je u nákladního automobilu pro nájemce zcela dostačující (Tatra bude využívána na stavbě a ujede maximálně 300 km za den), smlouvu lze za těchto okolností vyhodnotit jako leasingovou, protože zároveň dodavatel nemá podstatné substituční právo (právo vyměnit nákladní automobil za jiný za účelem dosažení vyšších ekonomických efektů).
Výpočet současné hodnoty leasingových plateb na počátku leasingu
Rok nájmu
Splátky
Diskontovaná hodnota
Diskontní faktor
Úrok
10 %
Úmor závazku
Zůstatek závazku
6 339,73
1.
2 000
1 818,18
1,1
633,97
1 366,03
4 973,70
2.
2 000
1 652,89
1,21
497,37
1 502,63
3 471,07
3.
2 000
1 502,63
1,331
347,11
1 652,89
1 818,18
4.
2 000
1 366,03
1,4641
181,82
1 818,18
0,00
Celkem
8 000
6 339,73
Ocenění závazku na počátku leasingu: 6 339,73.
Ocenění práva k užívání na počátku leasingu činí: 6 339,73 + 10 = 6 349,73.
Roční odpis práva k užívání aktiva (předpokládejme lineární odpis): 6 349,73 : 4 =1 587,43.
 
Následné ocenění
 
Následné ocenění práva k užívání aktiva
IFRS 16 vychází při následném ocenění práva k užívání aktiva z modelů užívaných v
IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení
, jestliže jsou identifikovaná pronajatá aktiva užívána účetní jednotkou, případně z modelů užívaných v rámci standardu
IAS 40 – Investice do nemovitostí
, pokud najatá identifikovaná aktiva splňují charakteristiku investic do nemovitosti uvedenou ve standardu IAS 40. Jak IAS 40, tak IAS 16 umožňují ocenění aktiv k bilančnímu dni v historických cenách, v souladu s tím mohou být oceněna i práva k užívání aktiv. Při použití tohoto oceňovacího modelu je ocenění práva k užívání aktiva v okamžiku rozpoznání výchozí cenou, kterou lze nadále pouze snižovat. Právo k užívání aktiva je v souladu s tímto modelem pravidelně odpisováno a testováno na snížení hodnoty (v souladu s
IAS 36 – Snížení hodnoty
). Hodnota práva k užívání aktiva je rovněž upravována (včetně následného přepočítání výše odpisů), pokud došlo ke změně hodnoty závazku z leasingu vyvolané změnami podmínek leasingu v průběhu leasingu. Právo k užívání aktiva je odpisováno stejně jako dlouhodobá aktiva patřící do působnosti standardu IAS 16, a to buď po dobu leasingu, pokud se navrací po skončení leasingu pronajímateli, nebo po dobu životnosti, pokud po skončení leasingu zůstane nájemci, či pokud jej nájemce odkoupí (musí být pravděpodobné, že opci na odkup aktiva nájemce využije). Pokud nájemce užívá pro své investice do nemovitostí model ocenění ve fair value v souladu s IAS 40, musí rovněž aplikovat fair value model pro práva k užívání aktiva, která splňují definicí investic do nemovitostí dle IAS 40 a přeceňovat právo k nájmu ke každému bilančnímu dni na fair value s dopadem do výsledku hospodaření. Pokud nájemce užívá pro dlouhodobá aktiva sledovaná v rámci IAS 16 ocenění ve fair value, smí si vybrat fair value model i pro ocenění práv k užívání aktiv, která splňují definici dlouhodobých aktiv dle IAS 16, dopad přecenění je zachycen v souladu s IAS 16.
 
Následné ocenění závazku z leasingu
Závazek z leasingu je zvyšován o časově příslušný nevyplacený úrok vypočtený na základě implicitní úrokové míry leasingu, případně přírůstkové úrokové míry, a snižován o provedené leasingové platby. Úroky ze závazku z leasingu jsou nákladem nájemce. Variabilní platby, které jsou hrazeny nájemcem v souvislosti s leasingem a nebyly zahrnuty při výpočtu závazku z leasingu do leasingových plateb (nebyly klasifikovány jako v podstatě fixní platby), jsou zahrnuty do nákladů (pokud nejsou zahrnuty do hodnoty jiného aktiva v souvislosti s příslušným standardem – například
IAS 2 – Zásoby
).
Pokud dojde v průběhu leasingu k významné události či změně podmínek leasingu, je nájemce povinen přecenit závazek z leasingu a následně upravit rovněž hodnotu práva k užívání aktiva a tuto úpravu adekvátně prospektivně promítnout do výše odpisů práva k užívání aktiva. Standard dělí změny podmínek leasingu na dvě skupiny:
1.
Změny vedoucí jak ke změně hrubých peněžních toků či ke změně doby nájmu, tak ke změně úrokové míry.
Pro odúročení peněžních toků je třeba použít aktuální (revidovanou) úrokovou míru, pokud došlo k významné události či změně, která není pod kontrolou nájemce a způsobí změnu doby leasingu tím, že je vysoce pravděpodobné, že bude či nebude uplatněna
opce
na prodloužení či zkrácení doby leasingu, s jejímž uplatněním se na začátku leasingu nepočítalo; nebo změnu v uplatnění
opce
na odkup aktiva nájemcem.
2.
Změny vedoucí ke změnám hrubých peněžních toků očekávaných leasingových plateb, nebo ke změnám doby leasingu, ale pro odúročení těchto částek se užívá stejná úroková míra, která byla použita pro výpočet současné hodnoty závazku na počátku leasingu (tedy historická úroková míra).
Pokud nastaly změny v hodnotě očekávaných plateb z titulu zaručené zbytkové hodnoty, nebo došlo ke změně leasingových plateb způsobených změnou indexu či míry, která tyto platby určuje. Pro účel diskontování peněžních toků účetní jednotka využije v těchto případech původní, nezměněnou úrokovou míru. Výjimkou je situace, kdy změnu leasingových plateb vyvolala změna plovoucí úrokové míry. V tomto případě je třeba využít revidované úrokové míry, která odráží změny úrokové míry.
Modifikace
leasingové smlouvy
Modifikace
smlouvy má byt podle IFRS 16 zobrazena jako samostatná, nová leasingová smlouva, pokud
modifikace
stávající smlouvy rozšiřuje obsah leasingové smlouvy přidáním dalších práv k užívání jednoho či více identifikovaných aktiv a zároveň platby za zvýšení rozsahu smlouvy jsou úměrné samostatným cenám (standing-alone prices) nájmů či služeb, které zvyšují rozsah smlouvy. Navýšení smlouvy o nové předměty leasingu či služby nepřinese nájemci v tomto případě žádný benefit ze zvýšeného rozsahu v celkové ceně a v tomto případě se jedná o nové předměty leasingu, které představují v podstatě nové smlouvy. V případě, že
modifikace
smlouvy nesplňuje výše uvedené podmínky, není sledována jako samostatná smlouva. Účetní jednotka alokuje v těchto případech leasingovou platbu na jednotlivá práva k užívání aktiv (jak na ta, která ve smlouvě byla obsažena před změnou, tak na ta, která byla do smlouvy v rámci
modifikace
přidána), určí dobu modifikovaného leasingu a přecení závazek z leasingu za použití revidovaných leasingových plateb a revidované úrokové míry.
Příklad 5
Účetní jednotka uzavřela leasingovou smlouvu na pronájem nákladního automobilu, smlouva je sjednána na 7 let. Ve třetím roce dojde k modifikaci leasingové smlouvy, na základě níž získá účetní jednotka právo k užívání návěsu k již pronajatému autu. Za pronájem účetní jednotka uhradí cenu stejnou, jakou dostal zákazník, který uzavřel leasingovou smlouvu jen na návěs stejného typu.
Modifikace
smlouvy bude zobrazena v účetnictví jako samostatná smlouva, leasing na návěs nebyl nijak cenově zvýhodněn oproti běžným tržním cenám.
Příklad 6
Byla uzavřena smlouva na pronájem nákladního automobilu Tatra na 4 roky, roční splátka je dle smlouvy hrazená na konci roku v částce 2 000 (viz příklad 4), náklady na uzavření leasingové smlouvy nájemcem činily 10. Implicitní úroková míra není nájemci známa, přírůstkovou úrokovou míru nájemce odhadl na základě úrokové míry, kterou by obdržel v bance, kdyby si celkový obnos vypůjčil v bance, na 10 %. Na konci druhého roku se nájemce dohodne s pronajímatelem o rozšíření leasingové smlouvy o pronájem dalšího stejného automobilu na dva roky za zvýhodněné nájemné 1 500 na rok. Přírůstkovou úrokovou míru nájemce odhadl na základě úrokové míry, kterou by obdržel, kdyby si celkový obnos vypůjčil v bance, na 8 %.
Modifikace
smlouvy bude zachycena změnou stávající smlouvy.
Hodnota práva k užívání aktiva a současně hodnota závazku z leasingu se zvýší o 2 770,36 (6 241,43 – 3 471,07).
Odpisy budou činit: 5 945,22 : 2 = 2 972,61.
Výpočet současné hodnoty leasingových plateb na počátku leasingu
Rok leasingu
Splátky
Diskontovaná hodnota
Diskontní faktor
Úrok
10 %
Úmor závazku
Zůstatek závazku
6 339,73
1.
2 000
1 818,18
1,1
633,97
1 366,03
4 973,70
2.
2 000
1 652,89
1,21
497,37
1 502,63
3 471,07
3.
2 000
1 502,63
1,331
347,11
1 652,89
1 818,18
4.
2 000
1 366,03
1,4641
181,82
1 818,18
0,00
Celkem
8 000
6 339,73
Výpočet současné hodnoty leasingových plateb na konci druhého roku (po splátce)
Rok leasingu
Splátky
Diskontovaná hodnota
Diskontní faktor
Úrok
8 %
Úmor závazku
Zůstatek závazku
3.
3 500
3 240,74
1,08
499,3141
3 000,69
3 240,74
4.
3 500
3 000,69
1,1664
259,2593
3 240,74
0,00
Celkem
7 000
6 241,43
 
Prezentace a zveřejnění
Zveřejnění práv k užívání identifikovatelných aktiv v rozvaze připouští standard buď ve zvláštní položce, nebo v rámci aktiv v těch položkách, ve kterých by byla pronajatá aktiva zařazena, kdyby byla účetní jednotkou vlastněna. V tomto případě uvede účetní jednotka souhrnnou informaci o hodnotě najatých aktiv v komentáři ke každé této položce. Pokud však splňují práva k užívání identifikovaných aktiv definici investice do nemovitostí, musí být v rozvaze zahrnuty mezi investice do nemovitostí a vykazují se dle požadavků IAS 40. Závazky z leasingu se zveřejní buď odděleně od ostatních závazků v rozvaze, nebo jejich výši účetní jednotka uvede v komentáři ke každé položce závazků uvedených v rozvaze, která obsahuje závazek z leasingu.
Ve výkazu o úplném výsledku hospodaření zveřejní nájemce úroky z leasingů (finanční náklad) odděleně od odpisů práv k užívání identifikovaných aktiv.
Ve výkazu peněžních toků nájemce zveřejní splátky leasingových závazků v rámci peněžních toků z financování. Úrokové platby a platby za leasingy, které nejsou předmětem IFRS 16 (krátkodobé leasingy a leasingy aktiv s nízkou hodnotou), zveřejní účetní jednotka v rámci peněžních toků z provozní činnosti.
V komentáři k účetním výkazům nájemce zveřejní informace o leasingu v jedné samostatné poznámce, v této poznámce není třeba opakovat informace, které nájemce poskytuje v jiných částech komentáře či v rozvaze – tyto lze doplnit pouze odkazem na
relevantní
části účetní závěrky.
Nájemce zveřejní v rámci komentáře, nejlépe v tabulce:
odpisy práv k užívání identifikovaných aktiv,
úrokové náklady z leasingových závazků,
náklady na krátkodobé leasingy delší než jeden měsíc,
náklady na leasingy aktiv s nízkou hodnotou,
náklady na variabilní platby související s leasingem, nezahrnuté do výpočtu závazku z leasingu,
výnosy ze sub-leasingů,
celkové výdaje spojené s leasingem,
výnosy (gains) a náklady (losses) ze zpětného leasingu,
účetní hodnotu práv k užívání identifikovaných aktiv na konci období podle jednotlivých tříd identifikovaných aktiv.
Pokud účetní jednotka přeceňuje práva k užívání identifikovaných aktiv na fair value, musí poskytnout informace týkající se přecenění dle IAS 16: datum přecenění, výši přecenění, informaci, zda výši přecenění stanovil nezávislý znalec, a pro každou skupinu přeceněných aktiv hodnotu, kterou by měla, pokud by byla oceňována historickými cenami.
Nájemce zveřejní závazky z leasingu odděleně od ostatních finančních nástrojů, rozčleněné podle doby splatnosti na:
budoucí platby splatné do jednoho roku,
budoucí platby splatné za období delší než jeden rok a kratší než pět let,
budoucí platby splatné za období delší než pět let.
Pro upřesnění odhadu budoucích peněžních toků, které nájemci v souvislosti s leasingem nastanou, zveřejní nájemce odhadované budoucí variabilní platby z leasingu,
opce
na prodloužení či předčasné ukončení leasingů, zaručenou zbytkovou hodnotu pronajatých aktiv a dosud nezahájené leasingy, ke kterým se již účetní jednotka zavázala. Dále standard vyžaduje zveřejnění druhů leasingových aktivit nájemce, omezení či přísliby leasingů, transakce spojené se zpětným leasingem. Účetní jednotka rovněž uvede, zda užívá právo nevykazovat informace o krátkodobých nájmech a o nájmech aktiv s nízkou hodnotou.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.

Související dokumenty