Nevíme, co nás čeká za týden, ale co se stane na konci roku v účetnictví, víme naprosto přesně. Roční účetní závěrka je obecně vnímána jako každoročně se opakující souhrn prací, který završuje celoroční proces vedení účetnictví a jehož výsledkem je podklad sloužící pro sestavení daňového přiznání a pro výpočet daňové povinnosti. Tak to bude i v roce 2020, žádná vládní opatření ani PES tuto povinnost nezruší. Je tedy v pořádku, že se účetní závěrkou po roce zase budeme zabývat. Zopakujme, že účetní závěrka není souborem prací, ale nedílným souborem účetních výkazů, ze kterých je, v závislosti na kategorizaci účetních jednotek, účetní závěrka tvořena. Účetní závěrka je obrazem hospodaření účetní jednotky, kterým se účetní jednotka prezentuje navenek, a podle kterého ji posuzují investoři, obchodní partneři, věřitelé, ale také správci daně. Proto na údajích účetní závěrky záleží, proto je potřeba jí věnovat patřičnou pozornost. Tolik úvod, který v malých obměnách platil desetiletí, kdy účetní závěrka vykazovala z roku na rok jen nepatrné změny.
Roční účetní závěrka podnikatelských subjektů kalendářního roku 2020
Ing.
Ivana
Pilařová
Úvod
V roce 2020 je téměř každá stránka našeho života jiná, odlišná od „rutiny“ předchozích let. Nejinak to bude také s účetní závěrkou. Bude se sestavovat, ale... Jaké změny a jaká překvapení můžeme očekávat, a to nejen ve vztahu k pandemii?
a)
Položení většího důrazu na zásadu opatrnosti, která souvisí také se zásadou nepřetržitého trvání účetní jednotky. Na rizika spojená s krizí budeme (více než kdy jindy) reagovat tvorbou rezerv.
b)
Pečlivější zkoumání sta00vu majetku a zásob a jejich prověření na případné znehodnocení vlivem výpadků ekonomiky.
c)
Zohlednění nových interpretací Národní účetní rady:
-
I-41 Zákaznické věrnostní programy
-
I-42 Cizoměnové pohledávky s opravnou položkou
-
I-43 Poskytnuté zálohy vedené v cizí měně
d)
Účtování o nových skutečnostech vyvolaných kompenzačními opatřeními (například dotační tituly, zpětné uplatnění daňové ztráty atd.)
Kromě výše uvedených překvapení a novinek ale budeme sestavovat účetní závěrku podle zajetých pravidel a zásad, které si samozřejmě také připomeneme a vhodně zkombinujeme s tím, co mnohé účetní jednotky nikdy neřešily.
1 Kategorizace účetních jednotek a povinnost auditu
Správné zařazení účetní jednotky do příslušné kategorie a následné určení, zda účetní jednotka podléhá povinnému auditu účetní závěrky, je pro rozsah a strukturu účetní závěrky určující. Proto je potřeba se přesvědčit, zda je kategorie správně přiřazena (§ 1b a 1c, f zákona o účetnictví), či zda jsme nepřehlédli nutnost změny kategorie účetní jednotky (§ 1e odst. 2 zákona o účetnictví). Zařazení do kategorie obvykle přímo navazuje na skutečnost, zda účetní jednotka podléhá povinnému auditu účetní závěrky, pouze v případě malé účetní jednotky je třeba ještě ověřit další podmínky (§ 20 zákona o účetnictví).
2 Rozsah účetní závěrky
Účetní závěrka může být sestavena v plném nebo zkráceném rozsahu. Účetní závěrku v plném rozsahu povinně sestavují účetní jednotky podléhající povinnému auditu účetní závěrky. Vzhledem k tomu, že jednotlivé složky účetní závěrky je nutné stanovit jednotlivým kategoriím účetních jednotek „na míru“, dochází v několika případech ke kombinacím výkazů v plném a zkráceném rozsahu.
Základní přehled částí účetní závěrky
I--------------I---------I-------------I--------------------I-----------I--------------------I I Kategorie I Rozvaha I Výkaz zisku I Příloha v účetní I Cash flow I Přehled o změnách I I I I a ztráty I závěrce I I vlastního kapitálu I I--------------I---------I-------------I--------------------I-----------I--------------------I I Velká I P I P I § 39, § 39b, § 39c I Ano I Ano I I--------------I---------I-------------I--------------------I-----------I--------------------I I Střední I P I P I § 39, § 39b I Ano I Ano I I--------------I---------I-------------I--------------------I-----------I--------------------I I Malá audit. I P I P I § 39, § 39a I Ne I Ne I I--------------I---------I-------------I--------------------I-----------I--------------------I I Malá I Z1 I P I § 39 I Ne I Ne I I--------------I---------I-------------I--------------------I-----------I--------------------I I Mikro I Z2 I P I § 39 I Ne I Ne I I--------------I---------I-------------I--------------------I-----------I--------------------I I Mikro audit. I P I P I § 39, § 39a I Ne I Ne I I--------------I---------I-------------I--------------------I-----------I--------------------I Vysvětlivky: „Malá audit.“ - malá účetní jednotka podléhající povinnému auditu účetní závěrky „Malá“ - malá účetní jednotka nepodléhající povinnému auditu účetní závěrky „Mikro audit.“ - mikro účetní jednotka podléhající povinnému auditu účetní závěrky „Mikro“ - mikro účetní jednotka nepodléhající povinnému auditu účetní závěrky „P“ - výkaz je sestavován v plném rozsahu „Z1“ - rozvaha ve zkráceném rozsahu sestavená podle § 3a odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „vyhláška č. 500/2002 Sb.) „Z2“ - rozvaha ve zkráceném rozsahu pro mikro účetní jednotky nepodléhající povinnému auditu [§ 3a odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 500/2002 Sb.] „§ 39“ - ustanovení z vyhlášky č. 500/2002 Sb., které definuje obsah přílohy v účetní závěrce
Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu
Obsah a struktura Přehledu o peněžních tocích je řízen Českým účetním standardem pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.