Roční účetní závěrka podnikatelských subjektů kalendářního roku 2020

V roce 2020 je téměř každá stránka našeho života jiná, odlišná od „rutiny“ předchozích let. Nejinak to bude také s účetní závěrkou. Bude se sestavovat, ale... Jaké změny a jaká překvapení můžeme očekávat, a to nejen ve vztahu k pandemii?

Kromě výše uvedených překvapení a novinek ale budeme sestavovat účetní závěrku podle zajetých pravidel a zásad, které si samozřejmě také připomeneme a vhodně zkombinujeme s tím, co mnohé účetní jednotky nikdy neřešily.

Správné zařazení účetní jednotky do příslušné kategorie a následné určení, zda účetní jednotka podléhá povinnému auditu účetní závěrky, je pro rozsah a strukturu účetní závěrky určující. Proto je potřeba se přesvědčit, zda je kategorie správně přiřazena (§ 1b a 1c, f zákona o účetnictví), či zda jsme nepřehlédli nutnost změny kategorie účetní jednotky (§ 1e odst. 2 zákona o účetnictví). Zařazení do kategorie obvykle přímo navazuje na skutečnost, zda účetní jednotka podléhá povinnému auditu účetní závěrky, pouze v případě malé účetní jednotky je třeba ještě ověřit další podmínky (§ 20 zákona o účetnictví).

Účetní závěrka může být sestavena v plném nebo zkráceném rozsahu. Účetní závěrku v plném rozsahu povinně sestavují účetní jednotky podléhající povinnému auditu účetní závěrky. Vzhledem k tomu, že jednotlivé složky účetní závěrky je nutné stanovit jednotlivým kategoriím účetních jednotek „na míru“, dochází v několika případech ke kombinacím výkazů v plném a zkráceném rozsahu.

 I--------------I---------I-------------I--------------------I-----------I--------------------I I  Kategorie   I Rozvaha I Výkaz zisku I  Příloha v účetní  I Cash flow I Přehled o změnách  I I              I         I   a ztráty  I      závěrce       I           I vlastního kapitálu I I--------------I---------I-------------I--------------------I-----------I--------------------I I Velká        I    P    I      P      I § 39, § 39b, § 39c I    Ano    I         Ano        I I--------------I---------I-------------I--------------------I-----------I--------------------I I Střední      I    P    I      P      I    § 39, § 39b     I    Ano    I         Ano        I I--------------I---------I-------------I--------------------I-----------I--------------------I I Malá audit.  I    P    I      P      I    § 39, § 39a     I    Ne     I         Ne         I I--------------I---------I-------------I--------------------I-----------I--------------------I I Malá         I   Z1    I      P      I        § 39        I    Ne     I         Ne         I I--------------I---------I-------------I--------------------I-----------I--------------------I I Mikro        I   Z2    I      P      I        § 39        I    Ne     I         Ne         I I--------------I---------I-------------I--------------------I-----------I--------------------I I Mikro audit. I    P    I      P      I    § 39, § 39a     I    Ne     I         Ne         I I--------------I---------I-------------I--------------------I-----------I--------------------I  Vysvětlivky:    „Malá audit.“ - malá účetní jednotka podléhající povinnému auditu účetní   závěrky  „Malá“ - malá účetní jednotka nepodléhající povinnému auditu účetní závěrky  „Mikro audit.“ - mikro účetní jednotka podléhající povinnému auditu účetní  závěrky  „Mikro“ - mikro účetní jednotka nepodléhající povinnému auditu účetní závěrky  „P“ - výkaz je sestavován v plném rozsahu  „Z1“ - rozvaha ve zkráceném rozsahu sestavená podle   § 3a odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá   ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,   pro účetní jednotky,   které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen   „vyhláška č. 500/2002 Sb.)   „Z2“ - rozvaha ve zkráceném rozsahu pro mikro účetní jednotky nepodléhající   povinnému auditu [§ 3a odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 500/2002 Sb.]  „§ 39“ - ustanovení z vyhlášky č. 500/2002 Sb., které definuje obsah přílohy   v účetní závěrce  

Obsah a struktura Přehledu o peněžních tocích je řízen Českým účetním standardem pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ČÚS“) č. 023. Naopak struktura ani podoba Přehledu o změnách vlastního kapitálu není v účetních předpisech stanovena. Praktický a fungující návod na sestavení této části účetní závěrky je uveden v interpretaci Národní účetní rady (dále jen „NÚR“) č. 32. Jedná se o doporučení, které není právně závazné.

Samozřejmou podmínkou, bez níž nelze účetní závěrku vůbec sestavit, je inventarizace. Bez inventarizace nelze obhájit průkaznost účetnictví, a tedy ani účetní závěrky. Úkolem inventarizace je prokázat, zda skutečný stav a také ocenění majetku a závazků odpovídá jeho stavu v účetních knihách a zda jsou jednotlivé složky majetku a závazků správně oceněny. Právní úprava je obsažena v § 29 a § 30 zákona o účetnictví.

Inventuru jakožto proces zjišťování skutečného stavu je možné zahájit již čtyři měsíce před koncem účetního období a ukončit dva měsíce po jeho skončení (§ 30 odst. 4 a 5 zákona o účetnictví). Den, ke kterému se inventura dotyčné části majetku provede, se nazývá rozhodným dnem. Rozhodný den musí předcházet rozvahovému dni. K rozvahovému dni se pak inventura neprovádí a stav k rozvahovému dni je doložen jen přírůstky a úbytky zásob.

Z podkladů získaných při inventurách se odvíjí účtování téměř všech závěrkových operací. Je třeba konstatovat, že právě zpracováním inventurních soupisů (náležitosti jsou uvedeny v § 30 odst. 7 zákona o účetnictví) a jejich porovnáním s údaji v účetnictví odhalíme mnohé chyby v účtování, které by jinak objeveny nebyly. Důsledně provedená inventarizace je nejen povinností, ale i důležitým nástrojem k odstranění chyb, a je třeba k ní takto přistupovat.

Přestože se inventarizace týká všech rozvahových účtů, důraz položíme na inventarizaci zásob a zaúčtování inventarizačních rozdílů.

 I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I                       Text                         I    MD     I     D     I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Manka do normy materiálu či zboží                  I  501,504  I 112, 132  I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Manko na materiálu či zboží                        I    549    I 112, 132  I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Pohledávka vůči odpovědné osobě                    I    335    I    648    I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Případné dopady vyrovnání odpočtu následkem        I    549    I    343    I I neprokázaného manka                                I           I           I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Přebytek na materiálu či zboží                     I 112, 132  I 648 nebo  I I                                                    I           I  501,504  I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Schodek na pokladně                                I    569    I    211    I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Pohledávky z titulu náhrady                        I    335    I    668    I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Přebytky v pokladně                                I    211    I    668    I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Manka na odpisovatelném majetku                    I    549    I 082 (081) I I a následně                                         I    082    I 022 (021) I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Přebytky na odpisovaném majetku                    I 022 (021) I 082 (081) I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Přebytky na pozemcích                              I    031    I    413    I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I 

Ačkoliv výše uvedené účtování vychází z vyhlášky č. 500/2002 Sb., NÚR I-39 Inventarizační rozdíly u zásob a dlouhodobého majetku dává přednost účtování přebytků na zásobách záporně do nákladů, což je v případě přebytků na zásobách v tabulce alternativně uvedeno.

Nad rámec tématu účetní závěrky je třeba připomenout novelu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) - zákon č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní - která se vztahuje mimo jiné také k dopadům inventurních rozdílů, škod a likvidací do daně z přidané hodnoty [zejména § 77 odst. 1 písm. c) zákona o DPH a § 78e zákona o DPH]. K této novince je vydána velmi podrobná a rozsáhlá Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH při vyrovnání odpočtu daně dle § 77 odst. 2 písm. c) a úpravě odpočtu dle § 78e zákona o DPH, čj. 55985/17/7100-20116-050485.

Na základě NÚR I-39 Inventarizační rozdíly zásob a dlouhodobého majetku je vhodné zvážit, zda se zjištěný inventarizační rozdíl nevztahuje k uplynulému účetnímu období. Tato výjimečná situace by se účtovala jako oprava účetní chyby minulých let na účet 427-Jiný výsledek hospodaření minulých let.

Ve vztahu k existenci zásob vlastní výroby (nedokončená výroba, výrobky či polotovary) je nutné si uvědomit, že zásoby vlastní výroby vznikají i v organizacích s nehmotnou výrobou (projekční, designové, architektonické, poradenské, právní kanceláře apod.).

Je možné zvolit účtování stornem počátečního stavu a následného zaúčtování nového zjištěného stavu nebo účtovat přes změnu stavu zásob vlastní výroby:

 I--------------------------------------------------I-------------I-----------I I                     Text                         I     MD      I     D     I I--------------------------------------------------I-------------I-----------I I Zvýšení stavu nedokončené výroby                 I     121     I    581    I I--------------------------------------------------I-------------I-----------I I Snížení stavu nedokončení výroby                 I     581     I    121    I I--------------------------------------------------I-------------I-----------I I Zvýšení stavu výrobků                            I     123     I    583    I I--------------------------------------------------I-------------I-----------I I Snížení stavu výrobků                            I     583     I    123    I I--------------------------------------------------I-------------I-----------I 

Vzhledem k tomu, že správnost ocenění zásob vlastní výroby je prvním úkolem po otevření účetních knih dalšího účetního období, je třeba zvážit správnost ocenění a naplánovat případné změny kalkulačního vzorce a zajistit správný způsob zaúčtování následků změny metody na účet jiného výsledku hospodaření minulých let.

Pokud účetní jednotka účtuje zásoby způsobem A, je přirozené, že k rozvahovému dni musí vykázat účet 111 (nebo 131) v nulové výši. Z toho se pak odvíjí účtování zásob na cestě a nevyfakturovaných dodávek. Zcela neoprávněně panuje domněnka, že o těchto operacích se v případě účtování způsobem B neúčtuje. Není tomu tak, neboť „nespárování“ příjemky s fakturou za pořízení zásob k rozvahovému dni je stav, který je zcela nezávislý na zvolené účetní metodě. Tyto operace se provádí stejně bez ohledu na způsob účtování zásob:

 I-------------------------------------I--------------------------------------I I          Účetní operace             I              Způsob A                I   I-------------------------------------I--------------------------------------I I Nevyfakturované dodávky             I MD 111, 131/D 389                    I I-------------------------------------I--------------------------------------I I Zásoby na cestě                     I MD 119, 139/D 111,131                I I-------------------------------------I--------------------------------------I   I-------------------------------------I--------------------------------------I I           Účetní operace            I               Způsob B               I  I-------------------------------------I--------------------------------------I I Nevyfakturované dodávky             I MD 501, 504/D 389                    I I-------------------------------------I--------------------------------------I I Zásoby na cestě                     I MD 119,139/D 501,504                 I    I-------------------------------------I--------------------------------------I 

Inventarizace zásob a zaúčtování inventurních rozdílů bude provedena až poté, kdy budou zaúčtovány operace týkající se zásob na cestě a nevyfakturovaných dodávek.

Účtování zásob způsobem B k rozvahovému dni se obvykle prezentuje jako „zaúčtování konečného stavu“. Skutečnost je však odlišná, účetních operací je více a jejich vynechání přináší nejen účetní, ale i daňové chyby, které se pak týkají dvou zdaňovacích období.

Postup účtování k rozvahovému dni:

Bez pochybností také platí povinnost vedení skladové evidence, a to bez ohledu na zvolený způsob účtování zásob.

V účetní závěrce se nezabýváme pouze aktivy, k uzávěrkovým pracím patří také problematika závazků. Odlišme pět druhů závazků, s nimiž je nutno v účetní závěrce nakládat odlišným způsobem:

Jedná se o závazky, které musí být odepsány, neboť ačkoliv původně vznikly, není již právně neexistují. Zaniklé závazky je nutno podle ČÚS pro podnikatele č. 019 - Náklady a výnosy vyúčtovat do výnosů a tyto výnosy se stávají součástí základu daně [s výjimkou situace § 23 odst. 4 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“)]. Nejčastějším, ne však jediným, výnosově účtovaným důvodem právního zániku závazku je dohoda stran o odpuštění dluhu.

Z hlediska účetnictví se nejedná o žádný problém, nicméně v souvislosti s ustanovením § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 ZDP (tzv. dodaňování polhůtních závazků) se často v praxi stává, že se účetní jednotky snaží tyto hodnoty závazků zaúčtovat do výnosů. Takový postup není správný. Jedná se o závazky existující. Zahrnutí hodnoty závazků do základu daně proběhne pouze mimoúčetně v daňovém přiznání (na řádku 30 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob), nikoliv přes výnosy a účetní výsledek hospodaření. Je vhodné zdaněné závazky zachytit na samostatný analytický účet, neboť následné nakládání s nimi bude vyžadovat další úpravy základu daně.

Tyto již zdaněné závazky, evidované stále v účetnictví, mohou být následně uhrazeny, započteny či může dojít k jejich právnímu zániku. V účetnictví budou vznikat standardní operace, nicméně z hlediska daně z příjmů dochází k následné úpravě základu daně. Úkolem účetnictví je poskytnout pro účely daně z příjmů přehled o následném nakládání s polhůtními závazky.

Jedná se o „běžnou“ kategorii závazků, která nevyžaduje (kromě inventarizace) žádnou speciální péči. Jakýkoliv odpis či snížení hodnoty závazků z důvodu narůstající doby po splatnosti závazku je vyloučen.

Tento typ závazku je specifický, NÚR I-15 řeší možný odpis promlčeného závazku, a to proti účtům vlastního kapitálu. Obdobně bude účetnictví reagovat počínaje 1. 1. 2021 na zánik práva na podíl na zisku, pokud k jeho výplatě nedojde do konce účetního období (§ 40 odst. 4 ZOK ve znění k 1. 1. 2021).

Časové rozlišení patří k základním účetním zásadám a v praxi zpravidla nebývá tato zásada často porušována. Poněkud jiná situace je v oblasti dohadných položek. Správný postup, ale i vyskytující se chyby, si ukážeme na příkladech tvorby dohadných položek v jednotlivých situacích.

Z výše uvedeného je patrné, že odchylka od dohadné položky nemusí být ve všech případech posouzena jako náklad či výnos období, ve kterém tato odchylka vznikla. Připusťme, že i ve výpočtu dohadných položek je možné udělat chybu, která pak musí být posouzena jako oprava chyby minulých let, nikoliv jako změna účetního odhadu.

V souladu s interpretací NÚR I-29 se liší postup v případě:

Podstatou zákaznického věrnostního programu, který je řešen interpretací NÚR I-41 Zákaznické věrnostní programy je správné zachycení „odměnění“ zákazníka produktem zdarma poté, co splní limitní odběry zboží nebo služeb. označuje za nesprávné zachycení „ziskových“ prodejů zakoupených produktů a následně „ztrátové“ předání odměny v podobě produktu zdarma. Vychází z ekonomické podstaty transakce, která vzniklý zisk z prodejů limitního množství produktu vztahuje i k předání odměny, která je bezplatná. K takovému zachycení navrhuje použít jednu ze dvou metod:

Rok 2020 je poznamenán nejen pandemií, ale také různými dotačními tituly a výzvami jednotlivých ministerstev (Antivirus, COVID ubytování, COVID nájemné, COVID sport, COVID cestování, kultura atd.). Všechny tyto podpory jsou provozními dotacemi. Jejich účtování vychází z NÚR I-14 Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácení .

Opravné položky se vytvářejí pouze k účtům majetku, a to za účelem snížení ocenění majetku v účetnictví prokázaném na základě inventarizace majetku. Tyto opravné položky se vytvářejí jen v případech, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není trvalého charakteru nebo není snížení ocenění vyjádřeno jiným způsobem (například reálnou hodnotou). To znamená, že institut opravných položek použijeme tehdy, pokud účetní hodnota majetku zachycená na účtech majetku je vyšší než hodnota majetku ve skutečnosti. Tento stav se zjistí na základě provedené inventarizace, kterou zjišťujeme nejen odchylky množstevní, ale i hodnotové.

k těmto druhům majetku:

Současná situace může přinést potřebu tvorby opravné položky k zásobám i tam, kde bychom ji za normálních okolností nečekali (viz příklad 6). Její výše může být zásadní.

Při účtování o pohledávkách se z daňových důvodů zpravidla nezapomíná na odpis pohledávek, ani na tvorbu zákonných opravných položek k nedobytným pohledávkám či k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení. V mnoha případech však není možné v souladu se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“), vytvořit tak vysokou opravnou položku, jaká by byla z účetního hlediska potřeba. Pak je nutné vytvářet vedle zákonných ještě účetní opravné položky.

Pokud zákonné opravné položky nemohou být vytvářeny, pak je nutné tvořit pouze účetní opravné položky (například v případě pohledávek vzniklých z titulu zápůjček, úvěrů, záloh, ručení, smluvních sankcí apod., či k pohledávkám, které nebyly přihlášeny do insolvenčního řízení). Účetní opravné položky je důležité tvořit i k těm pohledávkám, jejichž věřitelé jsou pandemií značně postiženi a úhrada jejich závazku je v ohrožení.

Je třeba si uvědomit, že zákonné opravné položky nemohou existovat k promlčeným pohledávkám a nemohou se k nim ze stejného důvodu ani tvořit.

Častou chybou bývá opomenutí zrušit zákonné opravné položky k nedobytným pohledávkám. K této skutečnosti musí dojít v případě promlčení, postoupení, vkladu, úhradě či započtení pohledávky. Nejčastěji podnikatelé přehlížejí právě skutečnost, že uplynula promlčecí lhůta. Pokud před uplynutím promlčecí lhůty je pohledávka účetně odepsána, je tento odpis daňově účinný právě do výše zúčtované zákonné opravné položky. Pokud k odpisu pohledávky dojde až po uplynutí promlčecí lhůty, není možné tuto optimalizaci využít. Výjimkou je zrušení tzv. insolvenční zákonné opravné položky, která může být zrušena pouze na základě výsledků insolvenčního řízení.

Naopak účetní opravné položky rušíme až v souvislosti s ukončením existence pohledávky (úhrada, právní zánik, zápočet) či v souvislosti s jejím postoupením či odpisem, nikoliv v souvislosti s během promlčecí lhůty.

Účetní odpis pohledávky je povinný v případě právního zániku pohledávky, v případech obtížné a neekonomické vymahatelnosti pohledávky je odpis pouze dobrovolný.

Tvorba rezerv je aktuální již v průběhu účetního období, inventarizace osvědčuje výši a opodstatněnost rezerv. Rezervy jsou nástrojem k dodržení principu opatrnosti, účetní jednotka tvorbou rezervy reaguje na blížící se rizika či předpokládané ztráty. V souvislosti s pandemií je budoucích rizik více než obvykle, v praxi je nutné se na tyto situace zaměřit.

Účetní rezervy jsou tvořeny povinně, pokud v účetní jednotce dojde k situaci, která tvorbu rezervy vyžaduje. Jedná se například o rezervu na garanční opravy, rezervu na restrukturalizaci, rezervu na odstupné propuštěných zaměstnanců, rezervu na úroky z prodlení od správce daně, rezervu na náhradu škody z titulu soudního sporu, rezervu na budoucí likvidaci apod. Účetní rezerva je důležitým nástrojem k dodržení zásady opatrnosti v účetnictví - k vyjádření budoucích očekávaných nákladů či rizik v období, kdy ještě nenastaly, ale je pravděpodobné, že nastanou. Účetní rezervy vytváříme souvztažností MD 554/D 459, rušíme obráceným zápisem MD 459/D 554.

V oblasti tvorby rezerv na opravu hmotného majetku je třeba věnovat pozornost především plánu oprav - jedná se o rezervu na opravu, nikoliv na technické zhodnocení či na údržbu. Zákon stanoví, kdo je oprávněn tvořit rezervu, přesný způsob výpočtu (jde o stejné částky po celou dobu tvorby rezervy) a maximální možnou dobu, po kterou je možné rezervu tvořit.

V oblasti použití rezerv je třeba věnovat pozornost především době, ve které musí dojít k čerpání či zrušení rezervy. Zákon o rezervách přesně vymezuje situace, kdy dojde k čerpání rezervy podle plánu, kdy naopak k opravě vůbec nedojde, kdy dojde k opravě s ročním zpožděním, kdy je sice oprava zahájena, ale není dosud dokončena. Každá z těchto situací způsobuje v různých obdobích jiné dopady do základu daně. Vzhledem k tomu, že rezervy jsou tvořeny na relativně vysoké částky, každé pochybení sebou nese rizika velkých daňových doměrků.

Ve vztahu k daňově účinným nákladům je třeba si uvědomit, že veškeré částky tvorby zákonné rezervy na opravu hmotného majetku musí být deponovány v peněžité podobě na speciální vázaný bankovní účet, a to do termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů. Pokud by tato povinnost nebyla splněna, jedná se o rezervy, jejichž tvorba není daňově účinná. Zákonné rezervy vytváříme souvztažností MD 552/D 451, rušíme obráceným zápisem MD 451/D 552.

Rezervu na daň z příjmů tvoří účetní jednotky, u nichž okamžik sestavení účetní závěrky předchází okamžiku stanovení výše daňové povinnosti, a to ve výši předpokládané daňové povinnosti na dani z příjmů právnických osob. Rezerva na daň z příjmů se tvoří v plné výši odhadnuté daňové povinnosti souvztažností MD 59X/D 45X. V následujícím účetním období se rezerva rozpustí (MD 45X/D 59X) a zaúčtuje se skutečně zjištěná daňová povinnost na základě podávaného daňového přiznání (MD 591/D341). Zvláštností je vykazování této rezervy v rozvaze. Je vykázána pouze částka této rezervy s položkou placených záloh na daň z příjmů.

Rezerva na daň z příjmů není jen záležitost velkých účetních jednotek, i těm malým šetří práci s neustálým znovuotevíráním již uzavřených účetních knih kvůli daňovým pochybením.

Se zaúčtováním daňové povinnosti souvisí i následující odstavec, který sice nepatří do kategorie účetních rezerv, nicméně se jedná o podstatnou novinku.

Na základě zákona č. 299/2020 Sb. je možné daňovou ztrátu zdaňovacího období roku 2020 zpětně uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně proti základu daně roku 2019, a to již v průběhu roku 2020. Ztráta dosud neukončeného zdaňovacího období bude stanovena odhadem. V případě využití této možnosti je nutné podané dodatečné daňové přiznání také správným způsobem zaúčtovat. Jedná se o dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost roku 2019, které je podáváno v průběhu roku 2020. Rozdíl původní a dodatečně nižší daňové povinnosti vyústí v přeplatek na dani, o který si účetní jednotka může požádat. Účetnictví roku 2020 tuto skutečnost zachytí souvztažností MD 341/D 595.

V průběhu roku 2020 můžeme použít pro přepočet cizí měny na českou měnu v rámci účetního období aktuálního kursu České národní banky (dále jen „ČNB“) k datu uskutečnění účetního případu (s výjimkou taxativně vymezených účetních jednotek), dále je možné používat pevný kurs, tj. kurs ČNB, který účetní jednotka používá po předem stanovenou dobu, která je definována vnitřním účetním předpisem. Pevným kursem je pak aktuální kurs ČNB platný k prvnímu dni období, po které má pevný kurs platit. V jedné účetní jednotce je možné kombinovat a používat denní i pevné kursy pro různé druhy účetních operací. Zvolené kursy, které si pro dané účetní období účetní jednotka pro dané operace zvolila, budou definovány ve vnitropodnikové směrnici.

Ke konci rozvahového dne se kursový rozdíl vzniklý z ocenění majetku a závazků aktuálním kursem ČNB k rozvahovému dni (tím je čtvrtek 31. 12. 2020) zaúčtuje výsledkově - tedy na účty 563 a 663. Pro přepočet kursových rozdílů k rozvahovému dni nelze použít pevného kursu.

Tato výsledková metoda bude použita pro přepočet všech druhů účtů, které k rozvahovému dni vykazují zůstatky v cizích měnách - tedy jak účtů valutových pokladen, cenin v cizí měně, devizových účtů, tak i pohledávek, závazků a úvěrů v cizích měnách, u kterých lze v následujícím období předpokládat vznik peněžního toku.

Do relativně „poklidné“ oblasti kursových přepočtů razantně zasáhlo vydání dvou interpretací Národní účetní rady, které se kursovými rozdíly zabývají.

Z logiky předpokladu budoucího peněžního toku jako důvodu pro přepočet hodnoty pohledávky aktuálním kursem ČNB k rozvahovému dni vychází nová Národní účetní rady I-42 Cizoměnové pohledávky s opravnou položkou (schválena 16. 10. 2020). Pokud je pohledávka plně kryta opravnou položkou, následný peněžní tok se nepředpokládá, proto se k této cizoměnové pohledávce kursové rozdíly nepočítají a neúčtují. V konstantní neměnné hodnotě zůstává i opravná položka k této pohledávce. Pokud by pohledávka byla kryta opravnou položkou pouze částečně, kursovému přepočtu podléhá pouze její netto hodnota. Tím je zajištěno, že na účtech opravných položek nikdy nemohou vzniknout rozdíly způsobené výkyvem kursu. Tyto rozdíly se pak dále v účetnictví neřeší ani jako kursové rozdíly, ani jako změna stavu opravné položky.

Z obdobné logiky předpokladu budoucího peněžního toku jako důvodu pro přepočet hodnoty pohledávky aktuálním kursem ČNB k rozvahovému dni vychází i další nová Národní účetní rady I-43 Poskytnuté zálohy vedené v cizí měně. rozděluje zálohy ve vztahu ke kurzovým rizikům do dvou skupin:

                     Typ zálohy                  EUR  Kurs úhrady    Kč      Účet      1 Záloha na pořízení výrobní linky z Itálie  50 000   25,132   1 256 600   052   2 
kauce
 na nájem splatná při jeho ukončení    4 000   26,770     107 080   314   3 záloha na pořízení zásob materiálu          7 000   25,110     175 770   151 

   Kursový rozdíl k záloze             MD 563/D 314    1 748   Výsledný konečný stav zálohy        MD 314/         105 332  

Reálnou hodnotou jsou oceňovány:

Změna ocenění se u těchto pohledávek určených k obchodování účtuje jako finanční náklad nebo finanční výnos na účty 568 a 668.

Metodou ekvivalence je možné přecenit obchodní podíly a akcie s rozhodujícím a podstatným vlivem (souvztažný účet je 414). Pokud účetní jednotka tuto možnost nevyužije, musí zvážit existenci opravných položek v případě snížení hodnoty dlouhodobého majetku.

Počínaje rokem 2016 není možné oceňovat metodou ekvivalence ani reálnou hodnotou u mikro účetních jednotek s výjimkou cenných papírů nabytých do konce roku 2015.

O odložené daňové pohledávce či odloženém daňovém závazku povinně účtují všechny účetní jednotky, které podléhají povinnému auditu účetní závěrky a všechny účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek. Účetní jednotka pak účtuje o změně stavu odloženého daňového závazku či pohledávky, pokud účetní jednotka o odložené dani již účtovala, a to souvztažností MD 592/D 481, případně obráceně, podle potřeby zachycení změny stavu. Pokud se jedná o první účtování o odložené dani, účtuje se o ní do vlastního kapitálu na jiný výsledek hospodaření minulých let a následné změny stavu pak výsledkově na účet 592.

Pro výpočet odložené daně k rozvahovému dni účetního období roku 2020 se použije 19 % sazba daně z příjmů právnických osob, která bude platit také pro rok 2021.

Pokud by zpětné uplatnění daňové ztráty roku 2020 proběhlo na základě odhadu výše této ztráty dodatečným daňovým přiznáním za rok 2019, které by bylo podáno v průběhu roku 2020, pak by se výše zpětně uplatněné ztráty zohlednila již ve výpočtu odložené daně za rok 2020. Vzniklá, ale zpětně uplatněná výše ztráty by do výpočtu základu pro výpočet odložené daně vůbec nevstupovala:

   Výše odhadu ztráty roku 2020           4 000 000 Kč     Zpětné uplatnění v dodatečném DP roku 2019           3 000 000 Kč (podáno v průběhu roku 2020)     Skutečně vzniklá daňová ztráta roku 2020           4 750 000 Kč     Do základu pro odloženou daň vstupuje           1 750 000 Kč (4 750 000 - 3 000 000) 

Obsah Sbírky listin nově upravuje zákon o veřejných rejstřících. V ustanovení § 66 písm. c) zákona o veřejných rejstřících lze najít povinnost zveřejnění účetní závěrky ve Sbírce listin. Tuto povinnost navíc konkretizuje § 21a vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Účetní jednotky, pro které není stanovena povinnost ověření účetní závěrky auditorem, zasílají do Sbírky listin v elektronické podobě nejpozději do 12 měsíců po rozvahovém dni:

Účetní závěrku zveřejňují účetní jednotky s povinným auditem po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem uložením do Sbírky listin, a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny. Přitom valná hromada schvalující „roční“ řádnou účetní závěrku se musí konat ve všech společnostech nejpozději do šesti měsíců po rozvahovém dni.

Do Sbírky listin se ukládá v elektronické podobě mimo jiné:

S účinností od 1. 1. 2021 platí na základě ustanovení § 66 písm. c) ZOK nová povinnost v podobě zveřejňování rozhodnutí o rozdělení jiných vlastních zdrojů, pokud k němu dojde počínaje rokem 2021.