Ing. Ivana Pilařová

Máme v účetnictví měsíční kurz. Vystavujeme fakturu v eurech. DUZP je 31. 3. 2024 a datum vystavení je 10. 4. 2024. Kurz vezmu podle DÚZP, anebo data vystavení? 

Agentura práce musela po nabytí účinnosti novely zákona o zaměstnanosti do 1. 4. 2024 doplatit kauci do výše 1.000.000,- Kč, tj. poskytnout dalších 500.000,- Kč. Kauci jsem doplatili a zaúčtovali na 378-221. Nyní jsem si ale uvědomili, že nemáme zaúčtovanou tu původní kauci, která byla složena ve výši 500.000,- Kč při založení agentury práce před 5 lety. Účetnictví jsme přebrali od jiné firmy a ta to neproúčtovala. Jak bychom nyní měli zaúčtovat, abychom měli správně na účtě 378 jeden milión korun a poté i v rozvaze?

Pojistná událost vznikla v 12/2023. Pojišťovna oznámila, že bude plnit v 2/2024. Účtuji v roce 2023: 385/648 nebo účtuji o výnosu z plnění od pojišťovny až k okamžiku, kdy oznámila, že bude plnit, byť pojistná událost začala v 12/2023?

Firma zrealizovala zakázku se zárukou 3 roky. V průběhu této záruky bude nutné stroje servisovat, opravovat a náhradní díly v rámci záruky půjdou k tíži našich nákladů, nebudou se fakturovat zákazníkovi. Je tento postup z pohledu finančního úřadu obhajitelný? Můžeme do nákladů uplatnit díly, které budou použity pro servis/opravu/údržbu dle délky záruky? Vedeme sklad způsobem B – je nutné díly naskladňovat a poté ze skladu odpisovat do spotřeby na danou zakázku nebo můžeme tyto díly dávat do spotřeby přímo mimo sklad? Je zde nějaké úskalí, které je nutné vzít v potaz – na co se v případě kontroly připravit?

Jak správně počítat letos v přestupném roce úroky ze zápůjčky? Když je úrok 5 % p. a., bude i letos úrok z 10 000 Kč ve výši 500 Kč? Počítáme úroky takto : (jistina × úroková sazba × počet dnů) / (365 × 100). Když bude přestupný, tak dosadíme místo 365 počet dní 366 a vychází nám to stejně, tedy 500 Kč. Můžeme takto postupovat? 

Společnosti byl dne 28. 3. 2024 stržen úrok z úvěru v měně EUR za období 29. 12. 2023-27. 3. 2024 - časově tudíž rozlišujeme část splátky úvěru přes účet 383 - předpis úroku z úvěru k 31.12.2023 za období 29. - 31. 12. 2023: 562/383 - jaký kurzem přepočíst tento předpis - kurzem úhrady (tj. v našem případě 28. 3. 2024) a udělat kurzový rozdíl proti kurzu k 31. 12. 2023 nebo rovnou účtovat v kurzu ke dni 31. 12. 2023 (společnost používá denní kurzy pro přepočet cizí měny)?

Ve společnosti A došlo vlivem zatopení šachet k poškození výtahů (pojistná událost vznikla 27. 12. 2023 - účtování o předpisu na základě dopisu od pojišťovny (víme přesně částku plnění) k 31. 12. 2023 - 385/648?), s dodavatelem společností B se tedy vzájemně dle cenové nabídky dohodli na činnostech v souvislosti s opravami tohoto poškozeného majetku. Práce na opravě byly provedeny částečně v roce 2023 a dokončeny a celé vyfakturovány v roce 2024. Jak účtovat v rámci let 2023 a 2024 u společnosti, která práce provedla čili společnost B (rok: 2023 nedokončená činnost ve výši části provedených prací: účtování 121/581 a v okamžiku vyúčtování celé služby v roce 2024 účtování: 311/602 a zrušení nedokončených prací -121/581 nebo opačný zápis 581/121? Účtovaní ve společnosti A, která práce "přijala"- rok 2023: 511/383 (část prací týkající se roku 2023) a v okamžiku přijetí faktury od dodavatele v roce 2024: účtování 383/321 (část prací roku 2023) a zbytek prací roku 2024 511/321?

Velké staré dřevěné kůlně se obmění střecha. Vymění se shnilé trámy a střešní krytina. Jenže dojde ke změně materiálu střešní krytiny z organické na plechovou s antikondenzem. Jedná se stále o opravu? Kůlna má pořizovací cenu pár desítek tisíc, střecha bude stát cca 1,5 mil. 

Firma poskytuje svým zaměstnancům stravenky v hodnotě 180 Kč. Zaměstnavatel přispívá 150 Kč a zaměstnanci strháváme ze mzdy 30 Kč. Je správné zaúčtování MD 213/D 321 ve výši 180 Kč? Poté MD 527/D 213 ve výši 150 Kč daňově uznatelné a MD 331/D 213 ve výši 30 Kč. Zaměstnanci poté ve mzdě přidaňujeme 34 Kč (150 – 116 Kč) a odvádíme sociální a zdravotní pojištění. Provizi za stravenky dáváme do daňově uznatelných nákladů MD 518/D 321. Je to správné řešení?

Faktura přijatá vystavená dne 2. 1. 2024 s DUZP patří do salda dnem vystavení - 2. 1. 2024, do nákladů se vztahuje k období r. 2023. Do nákladů vždy proúčtováváme interním dokladem. Takto je to dle mého názoru v pořádku. Je nějaká možnost tuto situaci vyřešit jiným způsobem? Pro účely vedení sledujeme náklady z pohledu manažerského, tudíž by potřebovali, aby faktura byla v období se kterým souvisí, tzn. v r. 2023. Dle mého názoru by zde být neměla, závazek vzniká dnem vystavení faktury tedy v r. 2024. 

Vlastnili jsme menší podnik na Slovensku, který jsme prodali v listopadu 2023, a v současné době nemáme žádný podíl. Dohodli jsme se, že dceřiná společnost nám bude vyplácet dividendu za prvních 10 měsíců roku 2023. V době výplaty dividendy a rozhodnutí valné hromady nejsme vlastníkem. Dcera na Slovensku je daňovým rezidentem na Slovensku, matka v ČR je daňovým rezidentem v ČR. Doba držení podílu byla delší než 2 roky. Bude tato dividenda osvobozena od srážkové daně dle CZ předpisů?

Jak nastavit a správné účtování zpětné cese postoupených pohledávek factoringové společnosti? Společnost má uzavřenou smlouvu s factoringovou společností a své pohledávky společnosti postupuje. Factor pohledávku přijímá do svého vlastnictví, v případě neuhrazení pohledávky odběratelem po uplynutí regresní lhůty se na základě smluvního ujednání vrací pohledávka zpět do účetnictví postupitele. Vyřazení pohledávky (zaúčtované na 311/601) účtujeme výsledkově, tzn. přes 546/311 a výnos z postoupené pohledávky 315/646. V případě zpětné cese jsme účtovali zpět přes výsledkové účty mínusem, tzn. - 546/611 a -315/646. Auditor se nyní přiklání při zpětné cesi účtovat rozvahově přes 311/315. Jsou možné obě varianty, anebo v případě zpětné cese má společnost zůstat u rozvahového účtování přes účty skupiny 3?

Společnost má nevymožitelnou pohledávku, která lze již 100% daňově odepsat. Musí se k pohledávce vytvářet a rozpouštět i opravná položka nebo stačí udělat ke konci roku daňový odpis pohledávky a opravné položky vůbec nedělat?

Dne 28. 4. 2023 byla schválena účetní závěrka společnosti s.r.o. s jedním společníkem za rok 2022. HV byl kladný a část ze zisku byla převedena na účet nerozděleného zisku a část je určen k vyplacení podílu společníkovi (termín pro výplatu podílu je určen do konce roku 2023). V interním účetním zápise datovaném k 28.4.2023 bylo rozdělení HV zúčtováno vč. předpisu srážkové daně z podílu na zisku: 431/428, 431/364, 364/342. Je účtování srážkové daně 28. 4. 2023 takto v pořádku? V jakém termínu musím srážkovou daň uhradit? Do 31. 7. 2023? Když byl podíl vyplacen v 12/2023, srážková daň je takto tedy uhrazena dříve? 

Naše firma by ráda převedla zaměstnanci na kartu zaměstnance částku peněz, které by odpovídaly nároku zaměstnance dle zákona. Jednalo by se o částku 12 000 Kč na 6 měsíců. U zaměstnance je splněna podmínka min. 3 hodin pracovní směny. Daňový doklad je vystaven fy Sodexo pass. Jak by bylo ve firmě účtováno? 213/321 a následně do nákladů 527/513 jen tolik korun, kolik by bylo nároků u zaměstnance s tím, že firma by měla daňově a zaměstnanec osvobozeno?

Společnost nevyčísluje kurzové rozdíly při převodu peněz v souladu s § 24 odst. 6 zákona o účetnictví. Jak přepočíst na českou měnu převod peněz z eurového účtu (platba odešla 28. 12.) na eurový účet (platba připsána 29.12) tak, aby účet 261 byl nulový a nevznikl z této transakce rozdíl v české měně - společnost používá denní kurz ČNB pro přepočet cizí měny na českou?

Zákon č. 128/2022 v § 2 odst. 1 písme. a) osvobozuje poskytnuté ubytování bez omezení hodnoty zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi s bydlištěm na území Ukrajiny z důvodu, že tento rodinný příslušník opustil Ukrajinu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na jejím území vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Osvobození se vztahuje na zdaňovací období roku 2022 a nyní schválený konsolidační balíček prodlužuje osvobození i pro rok 2023. Platí toto osvobození i pro rok 2024? To, že zaměstnanec opustil Ukrajinu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem se dokazuje tím, že má vízum strpění?

Společnost pronajímá dlouhodobě prostory k nebytovým účelům. Poskytované "RENT FREE" (tj. v prvních obdobích doby nájmu je nájem za 1,- Kč bez DPH) časově společnost rozlišuje a to tak, že přes účet 385 rozpouští po celou dobu nájmu rozdíly v čase a to mezi spočítanými výnosy za celou dobu nájmu a výnosy, které se dle nájemní smlouvy skutečně fakturují (příklad: smlouva na 3 roky: 1 rok fakturace 1,- Kč, druhý rok 10.000,- Kč, třetí rok 10.000,- Kč - celkem výnosy 20.001 Kč - ročně vychází nájemné tedy 20.001/3 = 6.667 Kč, skutečně se fakturuje 1,- Kč - rozdíl 6.666,- Kč zaúčtuji 385/602 v prvním roce nájmu, v druhém roce nájmu -3.333,- Kč 385/602 a v třetím roce -3.333 Kč 385/602.) Jiný příklad nájemní smlouvy: dohodnuté nájemné: v prvních 2 měsících 1,- Kč, od třetího do dvanáctého měsíce nájemné 118.000 Kč, od třináctého měsíce plné nájemné 100.000 Kč - vychází tedy zvýšené nájemné v prvních měsících doby nájmu - takže opačná situace než u RENT FREE - je možné toto také časově rozlišit pod dobu nájemní smlouvy - v tomto případě by firma zaplatila v prvním roce, kdy je poskytované zvýšené nájemné nižší daň z příjmů, protože by přes časové rozlišení dosáhla nižších výnosů?

Jednou z mnoha podstatných změn, které přinesl konsolidační balíček, je omezení možnosti uplatnění daňových odpisů a daňové účinnosti nákladů na finanční leasing vozidel kategorie M1 a s tím související omezení nároku na odpočet DPH. V tomto článku se nebudeme zabývat ani definicí, ani výpočtem těchto omezení pro účely daně z příjmů a DPH, ale jejich účetními dopady. Ačkoliv v účetnictví k žádným restrikcím nedochází, je zajímavé se na účetní souvislosti zaměřit. Předmětem našeho zkoumání bude tedy osobní automobil, který je definován pro účely daně z příjmů v § 30g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a pro účely DPH pak v § 72 odst. 9 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “), (dále jen „nadlimitní osobní vozidlo“).

Máme dovoz obědů. Ve směrnici jsme v minulosti ukotvili postup, že fakturu za obědy dáme celou do daňově uznatelných nákladů a uplatníme DPH, oproti tomu zaúčtujeme interním daňovým dokladem do výnosů částky obědů ve výši 45% u zaměstnanců, kteří oběd měli a následně částku srazíme ze mzdy a DPH odvedeme, čímž daňově zbyde zákonných 55%. Zaměstnanci, kterému vznikl nárok na stravné a přesto si oběd objednal, účtujeme a srážíme 100%. Částky fakturovaných obědů byly vždy ve výši, že spadaly do limitu 70%. Od roku 2024 si nejsem jistá postupem. Fakturu za obědy dám i nadále celou do daňově uznatelných nákladů, ale mám za to, že cena oběda je pro zaměstnance nulová, jelikož se cenou vejdeme do osvobozeného příspěvku, jelikož cena oběda je 95,- a 105,- Kč. Jak postupovat u zaměstnance, kterému vznikl nárok na stravné a i přes to si oběd objednal? Do mzdy zahrnout plnou částku oběda jako benefit nad limit a celá částka bude podléhat odvodům a zdanění nebo mám postupovat jako dříve, kdy vystavím daňový doklad v celé částce oběda a odvedu DPH a následně částku buď srazím ze mzdy nebo přijmu do pokladny. Pokud příspěvek nad limit zahrnu do mzdy, dle nových podmínek nemusím část vyjmout z daňově uznatelných nákladů?