Ing. Ivana Pilařová

Společnost s r. o. vystavila v roce 2022 fakturu na prodej zboží, v roce 2023 vystavila k této faktuře opravný daňový doklad a penále (paušální odškodnění) za nezaplacení původní faktury. Jak toto účetně ošetřit, aby ve výkazu zisků a ztrát nevznikly pro banku neporovnatelné údaje na výnosových účtech.  1. Původní faktura byla účtována v roce 2022 na Dal na 604 - prodej zboží 500 000 Kč. 2. Opravný doklad (odebrání zboží) byl účtován v roce 2023 stejně akorát s mínusovou částkou, tj. Dal 604 - 500 000 Kč. 3. Paušální odškodnění ve výši 250 000 Kč bylo účtováno na Dal na účet 644. Je možné paušální odškodnění zaúčtovat na účet 604 jako předchozí doklady, aby byla vypovídající schopnost přesná? Stroj se dále prodá, ale maximální částka prodeje bude 250 000 Kč. Když budeme účtovat podle výše Kč (pokud se tedy stroj prodá za plánovanou částku 250 000) a na účtu 644 penále bude plusová částka 250 000 Kč. Pro banku by mělo větší logiku vše účtovat na účet 604, ale paušální odškodnění je vlastně penále, pokuta, ze kterého se nevypočítává DPH nevím, zda by takový postup účtovat vše na 604 byl akceptovatelný? Případně jak to vyřešit?
Vydáno: 26. 01. 2023
Společnost chce přispívat jednateli na penzijní připojištění. Jak to udělat správně, aby byl tento příspěvek pro firmu daňově uznatelným nákladem? Je potřeba uzavřít smlouvu o výkon funkce, kde bude napsáno, že společnost bude jednateli přispívat, a to i v případě, že jednatel nebude za výkon funkce dostávat odměnu?
Vydáno: 26. 01. 2023
Z důvodu nedoplacení faktury stroje, který jsme prodali odběrateli, byl stroj odběrateli odebrán zpět. Na původní částku faktury byl v plné výši vystaven dobropis. Jelikož stroj byl cca půl roku protistranou používán a vzhledem k jedinečnosti stroje jsme vyúčtovali takto: Prosím o názor, zda je účetní postup správný. Vše je smluvně ošetřeno a obě strany s vyúčtováním souhlasí. 1. Původní faktura Stroj 100.000,- 311/604 DPH 21% 21.000,- 311/343 Celkem 121.000,- 2. Odebrání stroje zpět: A. Dobropis: Stroj -100.000,- 311/604 DPH 21% -21.000,- 311/343 B. Vyúčtování: - náhrada škody a ušlého zisku = paušální odškodnění 50.000,- - smluvní pokuta za nezaplacení 2. části pořizovací ceny = 20.000,- Celkem pokuty 70.000,- 311/644 Platby: Původní faktura a dobropis se vynulují. Odběratel dluží penále a odškodnění ve výši 70.000,-. Jelikož původní fakturu zaplatil ve výši 50.000,- je jeho aktuální dluh 20.000,-. Po úhradě dluhu 20 tis. bude vše uhrazeno a dodavateli zůstane stroj, jehož hodnota předpokládaného prodeje je max. 50 000, v případě prodeje bude vytavena nová faktura a zaúčtováno 311/600. Je tento postup účetně správný?
Vydáno: 25. 01. 2023
Obchodní společnost - plátce DPH (prodejce) prodává zboží zákazníkům tak, že na prodejně je zákazníkem vybráno zboží a vystaven řádný daňový doklad - faktura (listopad 2022). Po zaplacení faktury dochází k dodání zboží (dopravu zajišťuje prodejce). Máme případ, kdy klient (plátce DPH) fakturu neuhradil a prodejce nemůže zkontaktovat zákazníka, resp. z počátku se podařilo zákazníka zkontaktovat s příslibem úhrady a následně již ne. Zboží má prodejce stále na skladě. Dotaz se týká DPH i daně z příjmů. V případě odstoupení od smlouvy - bude vystaven opravný daňový doklad dle § 42 (původní faktura byla jako řádný daňový doklad vykázání v KH za 11/2022 v sekci A.4), tento doručen zákazníkovi datovou schránkou (DPH bude sníženo v období doručení zákazníkovi). V tomto případě jak ale vyřešit daň z příjmů - zda snížení (storno) výnosů z prodeje a snížení nákladů na prodané zboží a vrácení zboží zpět na sklad bude až předmětem účetnictví a DP v roce 2023 (okamžik odstoupení od smlouvy) a nebo je možné náklady a výnosy vyřešit již v daňovém přiznání a účetnictví k 31. 12. 2022 (zboží bude vykázáno na skladě). Jde o to, aby společnost nemusela v roce 2022 platit daň z příjmu z prodeje, který se nakonec neuskutečnil.
Vydáno: 24. 01. 2023
Se stavební společností jsme uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení rekonstrukce kotelny. Dodavatel nám předal dílo se značným zpožděním a dle smlouvy jsme vyfakturovali smluvní pokutu ve výši 136 000 Kč s datem splatnosti 14. 5. 2021. Dne 13. 8. 2021 vydal soud usnesení o úpadku dodavatele, v rámci insolvenčního řízení jsme uplatnili naši neuhrazenou pohledávku. V prosinci 2021 jsme od insolvenčního správce obdrželi vyrozumění o uznání pohledávky ve výši 136 000 Kč plus související zákonný úrok z prodlení za období od 15. 5. 2021 do 12. 8. 2021 ve výši 2 766,58 Kč. Tedy za období od prvního dne po splatnosti penalizační faktury do dne předcházejícímu zjištění úpadku dodavatele. Do 31. 12. 2022 se podařilo uspokojit pouze pohledávky jiných věřitelů (leasingová společnost, finanční úřad). Dle insolvenčního rejstříku je dodavatel v konkursu, nepředpokládáme, že dojde k úhradě námi vystavené penalizační faktury. Měli jsme dle § 8a ZoR v listopadu 2022 (18 měsíců po splatnosti) vytvořit opravnou položku ve výši 50 %? Pokud ano, tak z částky 136 000Kč, nebo 138 2766,58 Kč?
Vydáno: 24. 01. 2023
Od roku 2023 přecházíme na nový mzdový systém. Mzdy za rok 2022 mám paralelně zpracovány ve dvou programech současně. Zaměstnanec má k dispozici auto pro soukromé účely – jedná se o emisní vozidlo dle: novely zákona s účinností od 1. 7. 2022 – za příjem zaměstnance se považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel. Auto má k dispozici od 3/2022, tzn. že za 3–6/2022 má mít částku ve výši 1 %, od 7/2022 ve výši 0,5 %... V jednom z programů mi do řádku č. 1 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti vzor 30 vstupuje hodnota ponížená o 0,5 % zpětně za měsíce 3–6/2022, a ve druhém programu neponížená o 0,5 %. Která z variant je tedy správně?
Vydáno: 23. 01. 2023
Pracuji jako účetní OSVČ. Měsíčně svým klientům fakturuji zpracování účetnictví, tj. účtování dokladů atd. Je možné, abych fakturovala také svým klientům „pouze“ účetní poradenství, tj. budu mít vystavené faktury na vedení účetnictví a fakturu za účetní poradenství (např. poradenství v oblasti zaúčtování aktivace, účetní poradenství v oblasti skladové evidence atd.)? 
Vydáno: 20. 01. 2023
Dne 23. 11. byla uhrazena záloha na materiál ve výši 30 EUR, oceněno kurzem tohoto dne 24,40 a účtováno 314/221, dále byla uhrazena druhá záloha dne 1. 12. ve výši 20 EUR, oceněno kurzem 24,36 a účtováno 314/221. Následně 5. 12. (kurz 24,35) došel materiál, který byl naskladněn a konečná faktura za tento materiál ve výši 90 EUR, k úhradě po odpočtu záloh vznikl závazek ve výši 40 EUR. Jak mám zaúčtovat tuto fakturu, materiál účtujeme způsobem B, většina programů neumožňuje účtovat jednotlivé položky faktur jiným kurzem. Je možné zaúčtovat 40 EUR kurzem 24,35 na účet 501/321 a zálohy interním dokladem 30 EUR kurzem 24,40 - 501/314 a 20 EUR kurzem 24,36 - 501/314. Jaký kurz použiji na příjemce materiálu na sklad? Jaký kurz použijí pro DPH při přijetí faktury za materiál z JČS?
Vydáno: 19. 01. 2023
Je nutné účtovat kurzové rozdíly k 31. 12. 2022 k přijatým zálohám?
Vydáno: 18. 01. 2023
Někteří naši zaměstnanci pracují v jednom dni na dvou směnách 04:00 - 10,25 s přestávkou 0,5 hod. a dále ve stejný den 13:30 - 19:50 hod. s přestávkou 0,5 hod. Jak to prosím bude u stravenkového paušálu? Vím, že u směny do 11 hodin se vyplácí stravenkový paušál pro zaměstnance osvobozený, aniž by vstupoval do hrubé mzdy a odvodů, od 11 hodin a výše pak už vstupuje do odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Ale jak je to v případě těchto směn s přetržkou? Většinou v součtu dosáhnou 11,8 hod. 
Vydáno: 18. 01. 2023
Firma má v souladu se zákonem o účetnictví stanoven celoroční pevný kurz pro přepočet z cizí měny vycházející z kurzu České národní banky. Je možné v případě vyúčtování zahraniční pracovní cesty zaměstnance pro přepočet cizí měny použít tento pevný kurz? Nebo v případě cestovních náhrad je nutné postupovat podle zákoníku práce a použít aktuální kurz ČNB platný v den vyplacení zálohy nebo vyúčtování pracovní cesty a pevný kurz v těchto případech nelze použít?
Vydáno: 16. 01. 2023
S. r. o. koupila část obchodního závodu. Cena byla sjednána v EUR a bude postupně splácena. S koupí byl vypočten oceňovací rozdíl, který se bude 180 měsíců odpisovat. K 31. 12. 2022 je evidován neuhrazený závazek za koupi části závodu v EUR. Jak se bude účtovat kurzový rozdíl při přepočtu závazku kurzem k 31. 12. 2022?
Vydáno: 16. 01. 2023
Navazuji na dotaz ze dne 15. 10. 2022 (viz. níže historie odpovídání). Z odpovědí je patrné, že pro rozdělení cen staveb (odpisovaného majetku) a pozemků (neodpisované majetku) je klíčový znalecký posudek. Tento znalecký posudek určuje konkrétní cenu pozemků a konkrétní cenu staveb, která je však "zkreslena" hodnotou technického zhodnocení provedené dosavadním nájemcem. Pokud tedy při rozdělení kupní ceny = pořizovací ceny pro nového vlastníka (zároveň nového pronajímatele těchto nemovitostí), máme vycházet z poměrů cen určených znalcem, pak tedy od ceny staveb máme odečíst cenu technického zhodnocení a následně poměrem to rozdělit v rámci pořizovací ceny na stavby a pozemky? Jinak nám cena technického zhodnocení značně zkreslí pořizovací ceny nově nabytých nemovitostí u nového vlastníka, je to tak? Pokud tedy máme cenu staveb znalce pro učení poměru cen v rámci koupě "očistit" o cenu technického zhodnocení, uvedeme tam cenu ve výši aktuálně dokončených nákladů, protože technické zhodnocení v době ocenění znalce a následně koupě nemovitostí ještě nebylo zcela dokončeno! Dále podotýkám, že technické zhodnocení po dobu dalšího nájmu bude odepisovat nájemce a finanční kompenzaci za to dostane od nového pronajímatele až při ukončení nájemního vztahu dle vzájemné dohody. PŮVODNÍ DOTAZ Z 15. 10. Pořizovací cena majetku v účetnictví Společnost koupila pro účely své ekonomické činnosti (konkrétně k nájmu) objekt rodinného domu vč. 2 garáží a přilehlých pozemků oceněný znalcem na celkovou hodnotu 60 mil. Kč (z toho pozemky jako neodpisovaný majetek byly oceněny na částku 13 mil. Kč, zbytek je tvořen stavbou rodinného domu a garážemi), objekt byl zakoupen zároveň s nájemcem, který na tomto objektu aktuálně dokončil stavební úpravy v celkové hodnotě 27 mil. Kč, které na své náklady uhradil a se souhlasem dosavadního pronajímatele (zároveň teď prodávajícího) tyto úpravy odepisuje. Kupní cena byla dohodnuta tak, že vychází ze znalecké ceny 60 mil. Kč a je ponížena o cenu aktuálně dokončeného technického zhodnocení, které bude novým vlastníkem odkoupeno za zůstatkovou cenu ke dni ukončení nájmu od stávajícího nájemce. I přes prodej této nemovitosti nájemní smlouva běží dál bez ohledu na změnu pronajímatele a je uzavřena na 5 let. Jaká je pořizovací (účetní) cena staveb a pozemků u nového majitele (zároveň nového pronajímatele domu) pro účely výpočtu daňového a účetního odpisu? Je rovna kupní ceně nebo je účetní cena staveb rovna ceně dle znalce, který tam musel nacenit aktuální stav, tj. vč. toho dokončeného technického zhodnocení nájemce, který si to aktuálně odepisuje a za 5 let to odprodá pronajímateli? Úplatně pořízený dlouhodobý hmotný majetek se oceňuje pořizovací cenou [§ 25 odst. 1 písm. a) zákona o účetnictví], a tak to platí i v dotazovaném případě. Znalecký posudek poslouží k rozdělení pořizovací ceny na hodnotu jednotlivých staveb a pozemků (§ 61 a § 61a odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Stejným způsobem bude stanovena i vstupní cena budov pro účely daňového odpisování. Jen pro upřesnění podotýkám, že technické zhodnocení provedené nájemcem nemůže vlastník odkoupit, neboť z právního pohledu ho vlastní od momentu jeho provedení. Co však udělat jistě může, je poskytnutí dohodnuté satisfakce (náhrady za provedené TZ) nájemci po ukončení nájemní smlouvy. Pronajímatel bude postupovat podle § 23 odst. 6 písm. b) ZDP s doplněním o postup podle pokynu D-22 v části k § 23 odst. 6, bod 7. Hodnota poskytnuté safisfakce bude z pohledu pronajímatele zaúčtována (a i daňově posouzena) jako technické zhodnocení budov, kterých se provedené technické zhodnocení nájemcem týká.   PRVNÍ DOPLŇUJÍCÍ DOTAZ Z 18. 10. Jestli to dobře chápu: pořizovací cena všech nemovitostí nového vlastníka je 60 mil. z toho pozemky: 13 mil. Kč a stavby, tj. odpisovaný majetek PC je 60 – 13 = 47 mil. Kč a z této částky bude nový vlastník odepisovat? Souběžně s tímto bude nájemce odepisovat hodnotu technického zhodnocení? Pokud ,pak ale ze stejné částky technického zhodnocení to zároveň odepisuje nájemce i nový vlastník nemovitostí (zároveň) nový pronajímatel než bude ukončena nájemní smlouva? Z původního dotazu jsem vyrozuměla, že kupní cena se nerovná hodnotě znaleckého posudku. Cituji z původního dotazu: „Kupní cena byla dohodnuta tak, že vychází ze znalecké ceny 60 mil. Kč a je ponížena o cenu aktuálně dokončeného technického zhodnocení.“ Z toho jsem dovodila, že sjednaná kupní cena je nižší, že 60 mil. Kč. Pokud je to jinak, prosím o další doplnění dotazu. Jaká je tedy finálně sjednaná kupní cena pozemků a staveb?  DRUHÝ DOPLŇUJÍCÍ DOTAZ Z 27. 10. Ano skutečně kupní cena nemovitostí je snížena o provedené technické zhodnocení nájemce, za které nový vlastník a zároveň nový pronajímatel poskytne náhradu nájemci při ukončení nájemní smlouvy, aby toto technické zhodnocení nemusel kupující v podstatě platit dvakrát (1. hned při koupi a 2. po skončení nájmu jako náhradu). Z Vaší odpovědi mě tedy nebylo jasné co je pořizovací cenou u odpisovaného majetku, tj. ceny staveb (znalecký posudek samozřejmě zahrnuje cenu vč. technického zhodnocení) - cituji Vaši odpověď „Znalecký posudek poslouží k rozdělení pořizovací ceny na hodnotu jednotlivých staveb a pozemků (§ 61 a § 61a odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb.). Stejným způsobem bude stanovena i vstupní cena budov pro účely daňového odpisování."? Pořizovací cenou staveb je tedy kupní cena, která je snížena o technické zhodnocení nebo znalecká cena vč. technického zhodnocení? Vstupní cenou je pořizovací cena tak, jak byla sjednána v kupní smlouvě. Není podstatný způsob jejího stanovení, ale její výše. Je to stejná hodnota, kterou má prodávající v tržbách. Tato cena (ne žádná jiná, ale právě tato) musí být rozdělena na pozemek a stavbu a to poměrem cen pozemku a stavby, který vyplývá ze znaleckého posudku. Vstupní cena = kupní cena Kupní cenu je nutné rozdělit na pozemek a stavbu, kde klíčem k rozdělení (nikoliv ale vstupní cenou) je znalecký posudek. Ten obsahuje cenu pozemku a cenu stavby. Procentním poměrem zastoupení pozemku a stavby na hodnotě znaleckého posudku rozdělíte kupní cenu na finální cenu pozemku a stavby. Pozemek se neodpisuje, stavba ano právě z takto stanovené vstupní ceny. P.S. - prosím o zaslání dotazu p. Pilařové, děkuji.
Vydáno: 10. 01. 2023
Firma chce poskytovat zaměstnancům 10 000 Kč ročně benefit na rekreaci nebo zájezd [§ 6 odst. 9 d) ZDP]. Bude hradit fakturu od poskytovatele rekreace nebo zájezdu se jménem zaměstnance nebo rodinného příslušníka. Prosím o upřesnění podmínek pro osvobození u zaměstnance: Rekreace nebo zájezd: čím je definován? Může to být pobyt koupený např. přes Booking? Stačí, že na fa od poskytovatele bude ubytování s poskytnutím jídla, nebo zde musí být ještě další služba (např. wellness). Stačí např. ubytování + letenka? Můžeme poskytnout i jednateli a jeho rodinným příslušníkům, který má pracovní smlouvu na pozici ředitel? Rodinný příslušník: dle pokynu D-59 se může jednat i o „faktické soužití“ Dokládá zaměstnanec čestným prohlášením? Může se jednat i o prarodiče nebo vnuky a je podstatná společná domácnost? 
Vydáno: 06. 01. 2023
Prosím Vás o odborný názor, zda zahrnout náklad, který souvisí s investiční akcí pořízením nehmotného majetku www stránek společnosti. Před odsouhlasením nabídky probíhala s dodavatelskou společností konzultace, kampaň, poradenství, workshop, náklad cca 60 tis. Kč, který souvisí s pořizovaným NIM. Je správné zahrnout ho do ceny pořizovaného majetku?
Vydáno: 29. 12. 2022
Mikro účetní jednotka (s.r.o. se dvěma zaměstnanci), která provozuje kamenný obchod s nádobím. V majetku s.r.o. je jeden osobní automobil, kterým se jezdí pro zboží (nákup nádobí) a tímto autem se i prodané zboží rozváží klientům. Má s.r.o. povinnost nějakým způsobem aktivovat svou službu dovozu zboží, tj. účtovat tzv. aktivací do hodnoty pořizovaného zboží - 132/622. Pro nákupy zboží využívá s.r.o. průběžnou evidenci, tj. účtuje o nákupu jako 132. V současné situace s.r.o. účtuje klasicky o odpisech (ty se aktivovat nemusí?) a PHM dává na analytický účet 501 - PHM - žádné jiné rozlišení nemá. 1) Pokud je nutná aktivace, pak musí s.r.o. přesně sledovat, kdy jede pro zboží do velkoskladu a tuto částku PHM dát na 132/622 nikoliv na 501/211? 2)Byla by situace stejná s aktivací kdyby sledovala s.r.o. své zboží (nákupy a prodeje) periodicky, tj. v průběhu roku by účet 132 nepoužívala, ale využívala by účet 504? 3) V případě, že jiná s.r.o. poskytuje pouze služby - poradenství v oblasti pojišťovnictví, pak pokud zaměstnanec pojede na konzultaci za klientem do jeho domu, pak se musí také provádět aktivace či nikoliv (je nějaké pravidlo, kdy aktivaci provést)?
Vydáno: 29. 12. 2022
Náš klient od nás na začátku období obdržel rozpis záloh, a nastavil si na jejich úhradu např. trvalý příkaz k úhradě. Našemu klientovi dodáváme určité zboží nebo službu, ale např. k datu 30.11. je dodávka tohoto plnění smluvně ukončena. Dne 2.12. obdržíme na základě nezrušeného trvalého příkazu zálohu na období "prosince", ačkoliv již v prosinci nemá dodávka probíhat. Bude tato záloha předmětem zdanění DPH?
Vydáno: 23. 12. 2022
Byla zaplacena záloha ve výši 100 % na pořízení zboží z EU - 500 EUR, aktuální kurz 24,360 dne 10.11. Dne 17.11 firma obdržela doklad od EU dodavatele vystavený dne 16.11 . Firma používá aktuální denní kurz. Dnem uskutečnění účetního případu je dle směrnice dojití faktury do firmy , tj. 17.11. Je správné účtování 131/321-500 EUR x kurz ze dne 16.11 24,355 tj. 12177,50 Kč 321/151- 500 EUR x 24,360 , tj. 12160 Kč 321/663 -17,50 Kč či je nutné přijatý doklad zaúčtovat stejným kurzem , jakým byla zaplacena záloha ? Jakým kurzem pak vykázat oněch 500 EUR pro účely DPH ( kontrolního hlášení ) ?
Vydáno: 23. 12. 2022
V minulých letech s.r.o. splňovala kritéria pro povinný audit ÚZ. K 31.12.2022 už je nesplňuje. Chápu správně, že za rok 2022 audit ÚZ již provádět nemusí? Není tam žádná podmínka, že je nesmí splňovat také min. 2 roky, aby audit už nebyl povinný? 
Vydáno: 22. 12. 2022
Faktura vydaná 19. 12. 2019 na Kč 8 700 včetně DPH splatná 2.1.2020, klient neuhradil a nereagoval na upomínky. V loňském roce vytvořena opravná položkaMD 558/D 391. Kdy je možné odepsat pohledávku a jak zaúčtovat odpis? Je nutné evidovat na podrozvahových účtech, a pokud ano jakým způsobem se eviduje? Uvádí se v příloze k účetní uzávěrce?
Vydáno: 22. 12. 2022