Ing. Ivana Pilařová

Stavební firma dokončila v prosinci 2023 zakázku, ale k faktickému předání díla došlo až v únoru 2024, kdy bude také fakturováno. Vzhledem k tomu, že v současnosti neznám přesnou částku fakturace (investor ještě některé položky rozporuje), je správný postup udělat na konci roku 2023 dohadnou položku na výnosy této zakázky přes účet 388? Nebo by se mělo spíše účtovat o nedokončené výrobě, i když v roce 2024 už zakázka nepokračuje?
Vydáno: 21. 02. 2024
V převzatém účetnictví s. r. o. byla chybně nasazena jistina úvěru na pořízení majetku, místo 500.00 Kč (účet 479) jen 400.000 Kč. Úroky z úvěru za aktuální rok byly vždy účtovány do nákladů. V roce 2023 byl celý úvěr doplacen (jistina 500.000 + úroky). Na účtě 479 nám ale zbyl „přeplatek“ 100.000 Kč, tzn. nezaúčtovaná část jistiny. Jak zlikvidovat zůstatek na účtě 479?
Vydáno: 21. 02. 2024
Firma uzavřela velkou zakázku na smlouvu o dílo, dle které měly být práce dokončeny v červenci 2023. Z provozních a jiných důvodů došlo k ukončení zakázky až v prosinci 2023, k předání díla až začátkem ledna 2024, protože se jednalo ještě o reklamaci nedodělků. Odběratel není plátcem DPH, dodavatel ano. V dani z příjmů je na obou stranách účtováno časově do výnosů dodavatel, do nákladů odběratel. Jak to má být správně s DPH (DUZP), když se v průběhu díla vyplácely zálohy dle smlouvy o dílo, o zálohách bylo účtováno dle data v bance, tj. červen + srpen + září/2023 a doplatek v lednu 2024? 
Vydáno: 20. 02. 2024
Stavební firma zahájila v listopadu 2023 zakázku, která přechází do dalšího roku. Fakturovat se bude celá zakázka až po dokončení díla (předpoklad je v březnu 2024). Firma o nákladech účtuje zakázkově, není tedy problém zjistit výši nákladů na dané zakázce. Pokud výnosy z této zakázky budou až příští rok, je správný postup, že na konci roku 2023, všechny náklady této zakázky "odúčtujeme" na nedokončenou výrobu? Lze do nedokončené výroby kromě přímého materiálu a subdodávek, zahrnout i mzdové náklady (hrubé mzdy, soc., zdav.), když je rozúčtováváme přímo na konkrétní zakázky? Měla by se v tomto případně započítávat i správní režie? Pokud bylo v roce 2022 účtováno o nedokončené výrobě ve výši 150 000 Kč, ale po rozporu zákazníkem bylo v roce 2023 vyfakturováno pouze 90 000 Kč, je možné i přesto celou nedokončenou výrobu, tedy těch 150 000 Kč rozpustit do nákladů roku 2023, i když výnosy tomu neodpovídají?
Vydáno: 19. 02. 2024
OSVČ - plátce DPH - vedoucí daňovou evidenci vystavil v roce 2022 daňový doklad na stavební práce v přenesené daňové povinnosti - na odběratele A. Odběratel A - tuzemský plátce DPH fakturu nezaplatil a je víceméně pro tuto OSVČ nedohledatelný. Tuto činnost už nevykonává, nahradil ho odběratel B, který nadále používá tuto zmíněnou OSVČ jako svého subdodavatele a spolupráce pokračuje bez problému. Nicméně nezaplacená faktura zůstává v účetní evidenci, z hlediska OSVČ je nevymahatelná (m.j. i vzhledem k výši částky nemají smysl žádné právní kroky). Jakým způsobem se dá v daňové evidenci naložit s takovou fakturou? 
Vydáno: 16. 02. 2024
Právnická osoba dovezla v prosinci 2023 na STK služební auto. Jelikož nám byla doporučena urychlená oprava, vozidlo jsme v opravně rovnou nechali, ale oprava zasáhla až do letošního roku. Jedná se o částku necelých 80 tisíc a byla v lednu zaplacená. Máme možnost vytvořit v podvojném účetnictví daňově účinný náklad ještě do roku 2023? Nejsme plátci DPH, ale dodavatel ano.
Vydáno: 15. 02. 2024
Společnost vyplatí společníkovi podíl na zisku v nepeněžní formě, a to konkrétně bytovou jednotku, kterou společnost vlastní již 15 let. Jak se tato operace zaúčtuje a jak se stanoví základ daně pro odvod srážkové daně?
Vydáno: 09. 02. 2024
Zaměstnancům poskytujeme stravenkový paušál ve výši 116 Kč/den. V případě, že zaměstnanec půjde na pracovní oběd s klientem a přinese doklad za oběd k proplacení - bude se jednat o nedaňový náklad na straně zaměstnavatele a tento oběd nebude předmětem daně u zaměstnance a stravenkový paušál se nebude krátit nebo je to jinak? 
Vydáno: 09. 02. 2024
V 12/2022 měla společnost na devizovém účtu 10.000,- eur a kurz k 31.12.2022 byl Kč 24,115. V roce 2023 na účtu nebyl pohyb a přepočet k 31.12.2023 je v kurzu Kč 24,725. Vzniká tedy zisk Kč 6.100,-. Přijde mi nelogické, aby to zvýšilo daňový základ. To se někde v daňovém přiznání vyloučí? 
Vydáno: 08. 02. 2024
Poskytujeme zaměstnancům stravenky, které mají vyšší hodnotu než maximálně daňově uznatelné stravné na pracovní cestě pro 5-12 hodin. Na úhradě stravenek se zaměstnanec nepodílí. Stravné při vyúčtování pracovních cest není možné z technických důvodů v korporátním programu navýšit, nepočítal by rozdíl k dodanění. Proto bychom chtěli tento rozdíl zaměstnancům na pracovní cestě dorovnat formou stravenky s drobnou hodnotou, aby dostal zaměstnanec po dodanění od 1. 1. 2024 přibližně stejně v obou případech. V interní směrnici máme stanoveno, že pokud má zaměstnanec nárok na stravné, nemá nárok na stravenku v ten samý den. Změnili bychom pravidlo tak, že v případě pracovní cesty pouze pro 5-12 hodin, kdy by toto stravné nebylo kráceno z důvodu poskytnutého jídla, obdrží zaměstnanec i stravenku v oné drobné hodnotě. Tato stravenka by byla pro společnost daňově neuznatelná, na straně zaměstnance by se dodaňovala. Je to takto možné provést? 
Vydáno: 06. 02. 2024
Obchodní společnost - plátce DPH (prodejce) prodává zboží zákazníkům tak, že na prodejně je zákazníkem vybráno zboží a vystaven řádný daňový doklad - faktura. Po zaplacení faktury dochází k dodání zboží (dopravu zajišťuje prodejce). Máme případ z 11/2022, kdy klient (plátce DPH) fakturu neuhradil a prodejce nemohl zpočátku zákazníka zkontaktovat - v roce 2022 byla tedy faktura účtována 311/384,343. Zboží má prodejce stále na skladě. V roce 2023 byl klient několikrát vyzván k úhradě faktury, aby mohlo být zboží dodáno. V první polovině roku klient reagoval a s tím, že z důvodu finančních problémů bude uhrazeno vše do konce roku 2023. K dnešnímu dni (1/2024) nebylo uhrazeno nic. Po poradě s právníkem bylo rozhodnuto, že bude zasláno klientovi odstoupeno od kupní smlouvy. Dotaz zní z hlediska DPH i daně z příjmů. V případě odstoupení od smlouvy - bude vystaven opravný daňový doklad dle § 42 (původní faktura byla jako řádný daňový doklad vykázání v KH za 1/2024 v sekci A.4), tento doručen zákazníkovi datovou schránkou (DPH bude sníženo v období doručení zákazníkovi). V z hlediska DP bude faktura odúčtována 384,343/311. Je náš postup v souladu s předpisy?
Vydáno: 06. 02. 2024
Jsme firma s. r. o., plátci DPH. Na konci roku má firma účetní hospodářský výsledek např. + 90 000 Kč, po výpočtu v daňovém přiznání vznikne daňová ztráta - 30 000 Kč. Nebudeme tedy účtovat o dani, daňovou ztrátu můžeme uplatnit v následujícím roce? Je správné v novém roce přeúčtovat 431/428 (po schválení valnou hromadou)?
Vydáno: 02. 02. 2024
Společnost s.r.o. splácí měsíčně úvěru z korunového účtu v měsíčních splátkách v EUR. Celkový závazek - výše úvěru je zaúčtován dle kurzu uvedeného úvěrovou společností. Měsíční splátka z korunového účtu je účtování dle kurzu uvedeného bankou, z které je úvěr splácen. Jedná se o české plátce. Jak se na konci ročního účetního období vypořádat s kurzovým rozdílem? Dle směrnice účtujeme kurzové rozdíly jednotným kurzem ČNB pro daný rok. Při účtování kurzem ČNB nám ale vznikne rozdíl v závazku oproti úvěru.
Vydáno: 28. 01. 2024
Musí společnost na konci roku účtovat interními doklady kurzové rozdíly? s.r.o. vždy vyčísluje kurzovou ztrátu nebo zisk z konečných zůstatků na eurových účtech + v eurové pokladně (přepočet kurzem čnb k 31.12.) Ale musí vyčíslovat i kurzové rozdíly ke konci roku u 1) pohledávek (vystavených faktur v Eurech), když je tento rozdíl zúčtováván vždy při úhradě faktury aktuálním denním kurzem čnb a s úhradou je vyčíslen i případný kurzový zisk a ztráta, které se počítají z hodnoty faktury, ve které byla faktura pořízena (zaúčtována na počátku). 2) u půjčky dceřiné společnosti, společnost má dceřinou společnost na Slovensku, které půjčuje finanční prostředky. Je potřeba ke konci roku vyčíslit kurzový rozdíl z této půjčky, která je zasílána v Eurech na Slovensko a slovenská společnost ji postupně dle možností v průběhu roku splácí? Jedná se o půjčku cca 5 mil a kurzový zisk by ke konci roku činil cca 160 tis. Kč. Nebo je možné o kurzových rozdílech neúčtovat a až dojde k úplnému splacení půjčky, tak vyúčtovat až vzniklý nedoplatek/přeplatek jako kurzový rozdíl..? Jedná se o to, zda může společnost k vyčíslování kurz. rozdílů přištupovat dvojím způsobem, t.j. zůstatky pokladny a banky vyčíslovat a ostatní nechávat nevyčíslené a případné rozdíly likvidovat s úhradami nebo až po úplném zaplacení?
Vydáno: 28. 01. 2024
Odebíráme jídlo pro zaměstnance z nedaleké restaurace. Od ledna 2024 je cena dovezeného jídla včetně DPH 12% celkem 140 Kč. Je možné napsat směrnici tak, že hodnota celého oběda je 140 Kč včetně DPH, přičemž základ činí 125 Kč a DPH činí 15 Kč a zaměstnavatel hradí ze základu 100 Kč, zaměstnanec 25 Kč a z DPH hradí zaměstnavatel 12 Kč a zaměstnanec 3 Kč. Což by znamenalo, že pro zaměstnavatele je uznatelným nákladem 100 Kč základ + 12 Kč DPH = celkem 112 Kč a pro zaměstnance činí doplatek 25 Kč základ a 3 Kč DPH = celkem 28 Kč a zaměstnanec částku 28 Kč včetně DPH uhradí zaměstnavateli. Pokud jsme pochopili zákon a metodický (neočíslovaný) pokyn MF k benefitům správně, tak od dodanění na straně zaměstnance lze ustoupit, pokud bude splněno, že zaměstnavatel poskytne příspěvek v roce 2024 max. do výše 116,20 Kč a ve směrnici zaměstnavatele bude jasně stanoveno, že zbylý rozdíl si zaměstnanec doplatí. Fakturu z restaurace bychom účtovali: příspěvek zaměstnavatele ve výši základu na účet 527xxx, DPH z oběda za zaměstnavatele na účet 343xxx a doplatek zaměstnance, který by byl vyčíslen za základ a DPH zaměstnance na účet 3359xxx a proti tomu účet 6489xx ve stejné výši. Prosíme o radu, jak jinak postupovat. 
Vydáno: 28. 01. 2024
Nedávno jsem poslouchal interaktivní školení na daň z příjmu právnických osob a zaznamenal jsem již z dalšího zdroje informaci, že by v případě zaměstnaneckých benefitů, které jsou v souladu s FKSP, resp. za obdobných podmínek u právnických osob i v případě peněžního plnění, osvobozeny od zdanění z hlediska závislé činnosti. Níže cituji komentář školitele: "na základě nedávného soudního rozhodnutí jsou příjmy na straně zaměstnance osvobozeny od daně i v situaci, kdy si zaměstnanec hradí zboží či službu sám a zaměstnavatel mu poskytuje náhradu proti dokladu. Rozhodující v tomto případě je, že finanční prostředky jsou použity na daný účel a zaměstnanec může prokázat, že je skutečně vynaložil". Osobně jsem ovšem skeptický k postoji Finanční správy. Nebo se lze skutečně opřít o tuto skutečnost a bezpečně proplácet benefity zaměstnancům?
Vydáno: 26. 01. 2024
Česká s.r.o. má dceřinou společnost v Americe, která je akciová společnost. Jak v účetnictví proúčtuji akciový podíl v české s.r.o.? Na jaký účet dám ten akciový podíl? A jaký kurz mám použit pro přepočet z USD na koruny. 
Vydáno: 26. 01. 2024
Od 2024 poplatník vstupuje do paušálního režimu. Má běžné pohledávky z obchodního styku za odběrateli s tím, že se nejedná o pohledávky, které byly v minulosti nějak uplatněny ať soudně, nejsou vykonatelné, nejsou přihlášené v insolvenčním řízení, dlužníci nezemřeli, nezanikli, atd. . V období vzniku daných pohledávek poplatník (věřitel daných pohledávek) uplatňoval vždy paušální výdaje. Pohledávky jsou po splatnosti v různé délce, některé i promlčené, nikoliv zaniklé. Pro rok 2024 předpokládáme tedy že vstupem do paušálního režimu daň věřitele bude rovná paušální dani. Obecně kdy je povinnost zahrnout uvedené pohledávky do základu daně - v řádném přiznání za 2023, nebo lze následně v dodatečném přiznání za 2023 později - když si budeme jisti že daň bude rovna paušální dani? Jsme si jisti, že některé pohledávky nebudou uhrazeny, nemá smysl je ani vymáhat. Existuje nějaká možnost vyhnout se uvedenému zvýšení základu daně o neuhrazené pohledávky uvedeného typu? Napadá mě částečné prominutí dluhu (dodatečným snížením ceny) - lze provést jednostranně? V období 2023 byl ještě věřitel plátcem DPH, tj. např. provést tento jednostranný úkon opravným daňovým dokladem s DUZP 2023 (samozřejmě jen k plněním ke kterým lze tento doklad vystavit - 3 letá lhůta)?
Vydáno: 18. 01. 2024
Společnost s r. o., plátce DPH, vydává své knihy. Nyní se rozhodla je převést i na audioknihy. Faktura za výrobu audioknih stála 58 000 Kč bez DPH. Máme ji zaúčtovat na 518/321?
Vydáno: 18. 01. 2024
1) V listopadu byla přijata zálohová platba ze země mimo EU (kurz 24,26), je třeba tuto platbu přepočítat k 31. 12. 2023 kurzem 24,725? Tento kurzový zisk ovlivní základ daně? 2) Pokud by se jednalo o přijatou zálohovou platbu v EUR od českého odběratele, ke které by byl již k 31. 12. 2023 vystaven daňový doklad, ve kterém by byl pro přepočet použit kurz 24,26. I zde by došlo k přepočtu základu na účtu 324?
Vydáno: 18. 01. 2024