Ing. Ivana Pilařová

  • Článek
Se zavedením režimu jednoho správního místa vznikají zcela nové situace, které se týkají nejen podstaty samotného režimu a jeho náplně, registrace, podávání daňového přiznání a placení daně, ale i účetnictví, které na novou situaci musí reagovat. Právě účetními specifiky režimu jednoho správního místa – One Stop Shop (dále jen „OSS“) se budeme v tomto článku zabývat. Konkrétně se zaměříme na využití režimu jednoho správního místa (režim EU) při prodeji zboží na dálku, a to z pohledu dodavatele, kterým je česká osoba povinná k dani. Článek se nezabývá celou šíří problematiky OSS, ani důvody a procesem registrace do tohoto režimu, zaměříme se hlavně na účetní specifika.
Vydáno: 17. 12. 2021
  • Článek
Vznik a potřeba zaúčtování vypořádacího podílu v s. r. o. nebo družstvu nepatří k často řešeným účetním případům. Když však tato situace nastane, je nutné souběžně řešit právní, účetní a daňové souvislosti. Samotná právní úprava není zcela jednoduchá, účetnictví pak má za úkol tuto právní podstatu věrně zobrazit. Vzhledem k tomu, že častěji budeme pravděpodobně řešit vypořádací podíl v s. r. o., zaměříme výklad převážně na ukončení účasti společníka v s. r. o.
Vydáno: 12. 12. 2021
  • Článek
Všechny tři firmy mají právní formu s. r. o. Firma A = prodala část podniku 1 000 00 Kč (fakturace bez DPH), vlastníci jsou matka a syn. Firma B = koupila část podniku (splatnost na splátky) s tím, že poslední splátka činí 400 000 Kč. Nebyla uhrazena a je po datu splatnosti. Firma C = firma na poskytování služeb (vlastníkem je syn). Firma C uskutečnila služby pro firmu B ve výši 400 000 Kč (fakturace základ 371 880 Kč + 78 120 Kč DPH), dostala zaplaceno. Následně kvalitu služeb firma B rozporuje a žádá vrácení Kč 400 000. Právníci se dohodli na uzavření smíru a vyhotovení dokumentu o vzájemném zápočtu. Lze vyřešit takto? Firma C vystaví pro firmu B dobropis – 371 880 a –78 120 = –400 000, Kč? Zároveň firma A bude kompenzovat dobropis s nedoplatkem faktury o prodeji s firmou B?
Vydáno: 22. 09. 2021
  • Článek
1) OSVČ vede daňovou evidenci, měla schválený splátkový kalendář od okresní správy sociálního zabezpečení k úhradám záloh. Po splacení dluhu po třech letech jí přišlo vyúčtování penále za toto období asi 10 000 Kč. Bude toto penále daňovým výdajem či nedaňovým? 2) Zubní lékařka, vede daňovou evidenci, pořídila si přístroj skener za 400 000 Kč a materiál na zhotovení implantátů za 160 000 Kč. Za materiál na implantáty zaplatila zálohu 120 000 Kč, zbytek za obě věci dohromady, bude využívat úvěr ve splátkách na 5 let. Chápu dobře, že ta částka materiálu bude ihned daňovým výdajem po zaplacení a ostatní splátky až při úhradě po dobu 5 let? Doplňující otázka: Doplnění otázka se týká bodu 2 majetku a bodu 3 zásob, ale úvěr s úroky se týká obou bodů. Majetek, jehož je OSVČ vlastníkem, bude odpisovat. Zásoby hrazeny z účtu vůbec nebyly, pouze celé byly placeny z úvěru, proto přijatou fakturu zlikviduji např. v interních dokladech a bude to daňový výdaj snižující základ daně? Ale co s úroky, které dle splátkového kalendáře jsou vyčíslené přesně na haléře (jistina a úrok)? Jak se budou rozpočítávat, aby jedna část byla součástí odpisovaného majetku a druhá část byla výdajem snižujícím základ daně s likvidací faktury za zásoby? Je tento postup správný?
Vydáno: 10. 09. 2021
  • Článek
Vedeme účetní evidenci (fyzická osoba) a jsme plátci DPH. Máme fakturu od autoservisu na opravu nabouraného auta, které je havarijně pojištěné. Základ daně na faktuře je 92 149,59 Kč, 21 % DPH 19 351,41 Kč, celkem 111 501 Kč. Autoservisu jsme hradili pouze 24 351 Kč (5 000 Kč spoluúčast a 19 351,41 Kč DPH). Pojišťovna za nás servisu rovnou poslala 87 150 Kč. Dala jsem fakturu od servisu do nedaňového vydání s odpočtem DPH. Fakturu jsem zlikvidovala tak, že jsem z pokladny vystavila nedaňový výdajový doklad na 87 150 Kč a hned jsem tam dala příjmový na stejnou částku od pojišťovny a též nedaňový (tím se mi do pokladny peníze vrátily). Zbytek 24 351 Kč jsem hradila bankou a rozdělila jsem to na 5 000 Kč spoluúčast, což jsem dala jako daňový výdaj bez odpočtu DPH. Dále nedaňový výdaj 19 351,41 Kč (to je to DPH). Je to tak dobře? Mám i v tomto případě dát celou fakturu do kontrolního hlášení do B.2.?
Vydáno: 10. 09. 2021
  • Článek
Jak prosím správně zaúčtovat příspěvek v karanténě a příspěvek na povinné antigenní testování svých zaměstnanců?
Vydáno: 10. 09. 2021
  • Článek
Společnost s r. o. s jediným společníkem v květnu roku 2020 čerpala úvěr na nákup auta, část jeho pořizovací ceny hradilo ze svých zdrojů. Úvěr zaevidovala na účet 461xxx. Zároveň zaevidovala auto na 022xxx a začala ho odepisovat ve 2. odpisové skupině – tedy plán odpisů je do roku 2024. Dne 1. 3. 2021 byl zůstatek nesplaceného úvěru ve výši 229 000 Kč, zůstatková cena automobilu je k 1. 1. 2021 ve výši 315 949 Kč (plánovaný roční odpis v roce 2021 je v kartě majetku ve výši 78 988 Kč). Dne 9. 3. 2021 prodal společník jednomu ze svých zaměstnanců celý svůj obchodní podíl. Zároveň se obě strany domluvily, že si odcházející společník s sebou vezme auto (bezplatně) a zároveň s tím se mu postoupí úvěr ve výši nesplaceného zůstatku. 1. Na jaké účty a daňově či nedaňově se bude účtovat zrušení nesplaceného úvěru ve výši 229 000 Kč? 2. Předpokládáme, že je pro vyřazení auta z majetku třeba v poloviční výši doúčtovat odpisy roku 2021. Na jaké účty a daňově či nedaňově se doúčtuje zůstatková cena ve výši 276 455 Kč? 3. Má skutečnost, že auto bylo bývalému společníkovi předáno bezplatně (tj. pouze za cenu nesplaceného úvěru) nějaký daňový vliv na s. r. o.?
Vydáno: 26. 08. 2021
  • Článek
Společnost s r. o., měsíční plátce DPH, má v obchodním majetku nemovitost (zapsanou v katastru nemovitostí jako bytový dům), zakoupenou v roce 1991, která není ještě odepsána. Společnost s r. o. má v nemovitosti sídlo a zároveň v nemovitosti pronajímá byty – osvobozené nájemné. Společníci chtějí nemovitost v roce 2021 prodat. Jak bude prodej nemovitosti zdaněn (DPH z prodeje, DPPO 19 % a srážková daň 15 % z výplaty podílu na zisku společníků)? Jak prodej nemovitosti a zdanění správně předepsat v účetnictví?
Vydáno: 23. 08. 2021
  • Článek
Společnost s r. o., měsíční plátce DPH, pronajímá od 6/2021 byt fyzické osobě nepodnikající. Nájemce zaplatí nájemné za byt na 10 let dopředu v celkové výši 360 000 Kč (měsíčně 3 000 Kč) v hotovosti ve dvou platbách. 1. DPH a přiznání První platba ve výši 250 000 Kč hotově v 6/2021 a druhá platba ve výši 110 000 Kč bude hotově v 7/2021. Nájemné bude osvobozené od daně bez nároku na odpočet a bude se uvádět na ř. 50 v přiznání DPH a v jaké výši: a) ř. 50 ve výši celkem 360 000 Kč v 6/2021, b) ř. 50 ve výši 250 000 Kč v 6/2021, c) ř. 50 ve výši 110 000 Kč v 7/2021, d) ř. 50 ve výši 3 000 Kč v 6/2021, pak další 3 000 Kč v 7/2021 a takto dále každý měsíc? 2. Účtování První platba ve výši 250 000 Kč v hotovosti – zaúčtovat každý měsíc 3 000 Kč v měsících 6–12/2021 na MD 211/D 602 nebo stačí jednou částkou 3 000 × 7 měsíců = 21 000 Kč na účet MD 211/D 602 v pokladně? A zbytek částky zaúčtovat na MD 211/D 384 jako výnosy příštích období? Druhá platba ve výši 110 000 Kč bude v hotovosti v 7/2021 – zaúčtovat ji celou na MD 211/D 384? Musí se zaúčtovat předpis nájemného nebo to stačí takto zaúčtované v pokladně? Jak by popř. vypadal v tomto případě předpis nájemného, MD 315 nebo MD 378/D 602 v každém roce po dobu 10 let?
Vydáno: 23. 08. 2021
  • Článek
Jsem zemědělský podnikatel, vedu daňovou evidenci. V roce 2020 jsem pořídil traktor, ve stejném roce jsem obdržel dotaci na pořízení traktoru, o kterou jsem snížil vstupní cenu traktoru. V roce 2020 jsem daňový odpis majetku neuplatnil. Nyní, v roce 2021 jsem obdržel fakturu za poradenství při zpracování žádosti o dotaci, která byla podmíněna tím, jestli obdržím ještě další část dotace. Tu jsem v roce 2021 obdržel. Budu postupovat tak, že vstupní cenu z roku 2020 nyní zvýším o fakturu za poradenství a snížím o další část dotace? Budu odpisovat jako v prvním roce z upravené ceny (ne ze sloupce zvýšené/snížené vstupní ceny)?
Vydáno: 18. 08. 2021
  • Článek
1. OSVČ vede daňovou evidenci, měla schválený splátkový kalendář od okresní správy sociálního zabezpečení k úhradám záloh. Po splacení dluhu po třech letech jí přišlo vyúčtování penále za toto období asi 10 000 Kč. Bude toto penále daňovým či nedaňovým výdajem? 2. Zubní lékařka vedoucí daňovou evidenci si pořídila skener za 400 000 Kč a materiál na zhotovení implantátů za 160 000 Kč. Za materiál na implantáty zaplatila zálohu 120 000 Kč, zbytek za obě věci dohromady. Bude využívat úvěr ve splátkách na 5 let. Bude částka za materiál ihned daňovým výdajem po zaplacení a ostatní splátky až při úhradě po dobu 5 let?
Vydáno: 26. 07. 2021
  • Článek
Zaměstnankyni byly jako dar zakoupeny zlaté náušnice v hodnotě 14 000 Kč. Tento dar byl zaměstnankyni předán k 20. výročí práce u společnosti. Společnost nechce zaměstnankyni navyšovat daňový základ mzdy – je možné náušnice zaúčtovat jako nedaňovou položku na MD 513/D 321 s tím, že pro zaměstnankyni toto nebude znamenat žádné vyšší odvody daně? Pokud by byla nějaká možnost, jak zaúčtovat náušnice daňově, ale zároveň tím nijak finančně nepostihovat zaměstnankyni, tak poprosím o radu i k této možnosti.
Vydáno: 01. 07. 2021
  • Článek
Přispíváme zaměstnancům na stravování stravenkou ve výši 100 Kč, z toho 55 Kč dáváme do daňově uznatelných výdajů firmy a 45 Kč doplácí zaměstnanec (a i na jeho straně je to daňově osvobozeno). Problém vzniká při přesčasové práci. Pokud podle vnitropodnikových směrnic pracují zaměstnanci déle než 12 hod, mají nárok na dvě stravenky. Nevím, zda mohu dát do daňových výdajů firmy za tuto delší směnu 2 x 55 Kč = 110 Kč nebo je to limitováno 70 % hranicí stravného (75,60 Kč) a zda je to i na straně zaměstnance osvobozeno. Také nevím, jestli bychom si při poskytování dvou stravenek na delší směnu pomohli přechodem na stravenkový paušál. Tam by asi nastal problém opačný – u zaměstnavatele není limitace žádná, ale u zaměstnance by od daně osvobozeno bylo jen do výše 75,60 Kč. Prosím o vysvětlení, jak to s tou limitací 75,60 Kč tedy vlastně je.
Vydáno: 01. 07. 2021
  • Článek
Jak správně časově zaúčtovat dotaci na mzdy Antivirus B? Jedná se o mzdy za prosinec 2020, žádost byla podána v lednu 2021 a vyplacena na bankovní účet v únoru. Je správné zaúčtování: Prosinec 2020: – MD 521/D 331 mzdy – MD 346/D 648 zúčtování dotace Leden 2021: – MD 378/D 346 žádost – MD 221/D 378 úhrada (v měsíci kdy přijde dotace) Je stejné účtování i COVID – Nájemné a COVID – Gastro?
Vydáno: 10. 06. 2021
  • Článek
Dnem 1. 1. 2021 nabyla účinnosti novela zákona o obchodních korporacích , zákon č. 33/2020 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK “). Zákon o obchodních korporacích je jednou ze základních právních norem, která zasahuje do oblasti ekonomiky, účetnictví a daní. Nejenže definuje právní rámec pro skutečnosti, které jsou předmětem zobrazení v účetnictví, ale vazba je i obrácená. Účetnictví v řadě případů definuje pojmy a poskytuje hodnoty, se kterými ZOK následně pracuje. Pokud společnosti plánují v roce 2021 či v následujících letech rozdělovat zisk roku 2020 nebo nerozdělený zisk minulých let, hodlají poskytovat společníkům plnění z jiných vlastních zdrojů (například vracet příplatky mimo základní kapitál), případně vyplácet zálohy na podíly na zisku, pak je nutné respektovat řadu podmínek, které jsou právě novelizovány ZOK . S účetnictvím souvisí také zpráva o vztazích mezi ovládanými a ovládajícími osobami, která rovněž doznala změny. A právě tato témata čtenářům přiblíží následující řádky.
Vydáno: 17. 05. 2021
  • Článek
Co ještě (ne)víme o stravování zaměstnanců? Zákonem č. 609/2020, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, se s účinností od 1. 1. 2021 změnila oblast, která se týká...
Vydáno: 27. 04. 2021
  • Článek
Jak se bude správně účtovat o audioknihách a podílech autorů knih a rétorů? Prodej vydaných audioknih účtuji jako tržby za vlastní výrobky. Licence o užití literárního autorského díla účtuji přímo do nákladů jako drobný nehmotný majetek, protože jejich cena nikdy nepřesáhne víc jak 20 000 Kč. Stejně tak licence na užití grafického nebo hudebního díla. Vydavatelství využívá k načtení knih rétory. Jejich odměny za načtení jsou řešeny na základě smluv o podílu z prodeje dané audioknihy. Podíly se vyplácí na základě výkazu o prodejích. Stejně tak je nastavená odměna autorovi knihy. Jak se budou tyto podíly účtovat?
Vydáno: 23. 04. 2021
  • Článek
Upsaný základní kapitál 10 byl částečně hrazen nepeněžitým vkladem (oceněné podniky dvou fyzických osob, zakládajících společníků). Nyní je v plánu ho snížit na 1. Vztahuje se na snížení daň 15 % v případě nepeněžitého vkladu, nebo je nepodstatné, zda šlo o peněžité či nepeněžité plnění? Je možné z důvodu cashflow snížení základního kapitálu schválit valnou hromadou s tím, že se bude vyplácet postupně (rozhodnutím jednatele), tedy např. v měsíčních dávkách? Platí to i pro nerozdělené zisky, tedy výplatu schválit na VH s tím, že by šlo z důvodu cashflow vyplácet postupně? Pokud ano, 15 % se sráží jednorázově nebo při každé výplatě zvlášť?
Vydáno: 23. 04. 2021
  • Článek
Co se považuje za příjmy u fyzické osoby, na jejichž základě se přiznává nárok na kompenzační bonus 2021? Jedná se o fyzickou osobu, která nevede účetnictví. Lze vzít vystavené faktury za srovnávané (resp. srovnávací) období nebo musíme počítat skutečné příjmy v hotovosti a na bankovním účtu v daném období bez ohledu na datum jejich fakturace (tj. i když se věcně vztahují ke zcela jinému období a v daném období byla provedena pouze jejich úhrada)? Jedná se o to, že při započtení skutečných příjmů (nikoliv faktur vydaných) dojde ke značnému zkreslení rozsahu činnosti, neboť ty nejvýznamnější faktury nebudou kvůli pozdější úhradě započteny, čímž není splněn test 50% snížení příjmů a dojde ke ztrátě nároku na kompenzační bonus (daná situace nastane, i když zvolíme srovnávací období o rok později). Pokud bychom započetli pouze „tržby“ z vydaných faktur v období (nikoliv peněžní úhrady), pak bychom nárok měli.
Vydáno: 14. 04. 2021
  • Článek
Po dokončení účetní závěrky následuje další krok, a tím je sestavení podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Není to první setkání s výpočtem daňové povinnosti, již do účetní závěrky bylo třeba vyčíslit a zaúčtovat rezervu na splatnou daň. Nyní je však nutné nejen vypočítat definitivní výši daňové povinnosti, ale také správně vyplnit formulář daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Cílem článku je upozornit jen na ty části daňového přiznání a situace, které je možné označit za problematické a se kterými nepomůže žádná softwarová aplikace. Soustředíme se přitom především na správné stanovení základu daně kapitálové společnosti za zdaňovací období kalendářního roku 2020.
Vydáno: 14. 04. 2021
+ Zobrazit dalších 20