Vyživovaná osoba, společná domácnost a daňové zvýhodnění na dítě
Plné znění otázky
Jakým způsobem je posuzována podstata, že dítě je právě vyživovanou osobou a že s rodičem sdílí společnou domácnost. Dítě se ještě v nezletilosti nastěhovalo k otci a po dobu nezletilosti a dále po dobu zletilosti žilo s otcem. Jeho otec neřešil přídavky na dítě, neboť mu bylo známo, že by dítěti nenáležely. Dítě si v plnoletosti s matkou vyřídilo přídavek na dítě, který chodil k rukám dítěte. Otec po uplynutí kalendářního roku si uplatnil daňové zvýhodnění na dítě žijící s otcem ve společné domácnosti, ve svém daňovém přiznání. Stejným způsobem jako otec postupovala i matka dítěte, aniž by otce informovala. Dítě poskytlo potvrzení o studiu oběma rodičům. Finanční úřad celou situaci posoudil dle vyživované osoby tak, jak stanoví zákon pro poskytnutí přídavků na dítě. Jelikož si dítě vyřizovalo přídavky s matkou a ta si ho zahrnula do společné domácnosti, umožnil finanční úřad uplatnit daňové zvýhodnění matce. Vůbec nebyl zohledněn faktický stav věci, že dítě po celou dobu žilo v domácnosti s otcem. Podotýkám, že je velmi sporné, zda si matka vůbec plnila nějakou vyživovací povinnost vůči dítěti. Zde postrádáme logiku celého systému uplatnění daňového zvýhodnění na dítě. Máme za to, že bylo pochybeno jednak již v případě vyřizování přídavků na dítě, ale chybně postupoval i finanční úřad, kdy neposoudil faktický stav věci, ale vycházel z údajů, které byly fiktivní. Otázkou také zůstává, zda lze danou situaci řešit a zda řešit i období nezletilosti dítěte, kdy žilo také s otcem ve společné domácnosti a toto nebylo z jeho strany ošetřeno soudním rozhodnutím.