Odpisování poskytnutých půjček
Plné znění otázky
Společnost s. r. o. poskytla půjčku, klient nesplácí, takže jeho půjčka po čase sestává z jistiny, úroku, penále, úroku z prodlení, nákladů na vymáhání (výše jistiny do 30 000 Kč). Je to správně, že se tvorba zákonných opravných položek bude řídit § 8c zákona o rezervách? Co když celková výše pohledávky i s příslušenstvím překročí hranici 30 000 Kč, pořád se na ni bude vztahovat § 8c zákona o rezervách?
Případ A - klient jednoduše nesplácí, věřitel kromě vlastních pokusů o vymožení nic dalšího nepodniká. Předpokládám správně, že tvorba účetních OP by měla začít cca 6 měsíců po splatnosti (dle vnitřních účetních směrnic)? Kdy může věřitel tvořit zákonné OP a v jaké výši? A kdy pohledávku odepsat, a v jaké výši je odpis pohledávky daňově účinný?
Případ B – klient nesplácí, věřitel jej pošle k rozhodčímu řízení – stejný dotaz: Předpokládám správně, že tvorba účetních OP by měla začít zase cca 6 měsíců po splatnosti (dle vnitřních účetních směrnic)? Kdy může věřitel tvořit zákonné OP a v jaké výši? Kdy může věřitel pohledávku odepsat, a v jaké výši je odpis pohledávky daňově účinný? Je věřitel povinen poslat klienta k exekuci, mění se tím možnost tvorby zákonných OP nebo odpisu pohledávky?
Případ C – klient podá návrh na insolvenci k insolvenčnímu soudu. Předpokládejme, že věřitel pohledávku přihlásí, ta je soudem uznaná, klientovi je povoleno oddlužení. Předpokládám správně, že věřitel MUSÍ již v roce podání přihlášky tvořit zákonné OP, jinak “propadají”? Klient bude 60 měsíců splácet řekněme 50 % pohledávky. Kterou část pohledávky (jistinu, úroky, atd.) splácí? Co s nesplacenou částí pohledávky, kdy jí může věřitel odepsat, jak a v jaké výši, je odpis pohledávky daňově účinný?