Doplňující dotaz k otázce ID č. 16073 - Ukončení pracovního poměru
Plné znění otázky
Výpovědní důvod 52 g - výpovědní důvod byl právníkem sepsán takto: soustavné méně závažné porušování pracovních povinností. Znamená to tedy, že výpovědní doba začala plynout od ukončení neschopnosti tj. od 1. 1. 2016 a skončí tedy po dvou měsících k 29. 2. 2016. vámi uvedený § 54 b) řeší organizační důvody. Dále W. Fetter uvádí: Příklady, kdy zaměstnanec trvá na prodloužení pracovního poměru Zaměstnanec, kterému byla doručena výpověď 20. 4., a proto mu výpovědní doba počala plynout 1. 5. a na 30. 6. připadl resp. měl připadnout poslední den výpovědní doby, byl uznán dočasně práce neschopným: a) v průběhu výpovědní doby ode dne 29. 6. na dobu do 5. 7.; 2 dny (od počátku pracovní neschopnosti dne 29. 6. do dne 30. 6.) se přičetly ke dni, kdy skončila pracovní neschopnost (ochranná doba), tj. k 5. 7.; pracovní poměr skončil dne 7. 7.; b) v průběhu výpovědní doby ode dne 25. 5. na dobu 19. 7. včetně; 37 dnů (od počátku pracovní neschopnosti dne 25. 5. do dne 30. 6.) se přičetlo ke dni, kdy skončila pracovní neschopnost (ochranná doba), tj. k 19. 7.; pracovní poměr skončil dne 25. 8.; c) ještě před počátkem výpovědní doby ode dne 27. 4. na dobu 19. 7. včetně; 61 dnů (od 1. 5. do dne 30. 6.) se přičetlo ke dni, kdy skončila pracovní neschopnost (ochranná doba), tj. k 19. 7.; pracovní poměr skončil 18. 9. Počítání na kalendářní, ne pracovní dny Výpovědní doba a rovněž její prodloužení se počítá v kalendářních dnech. V literatuře se však lze setkat i s jiným přístupem, s nesprávným počítáním na pracovní dny. F. Muška uvádí příklad, [3] kdy zaměstnanci má skončit pracovní poměr uplynutím výpovědní doby dne 31. 5. 2012, od 23. 5. 2012 však je zaměstnanec uznán práce neschopným, přičemž pracovní neschopnost je ukončena dnem 30. 6. 2012. F. Muška uvádí, že pokud tedy dočasná pracovní neschopnost vznikla zaměstnanci 23. 5. 2012, zbývá do uplynutí výpovědní doby 7 pracovních dnů. Jestliže tedy zaměstnanci skončí dočasná pracovní neschopnost 30. 6. 2012, jeho pracovní poměr skončí 10. 7. 2012. Ochrannou dobu je však třeba počítat na kalendářní dny, takže dojde k prodloužení pracovního poměru o 9 dnů, který tak končí (již) dnem 9. 7. 2012. (Nehledě na to, že kdybychom připustili počítání ochranné doby na dny pracovní, museli bychom řešit i problém se svátky 5. a 6. 7. 2012. Brát je jako dny svátků, na které jinak připadá běžný pracovní den zaměstnance, anebo je brát jako dny nepracovní? Pak bychom totiž s takovým přístupem mohli nesprávně dovodit i to, že by pracovní poměr mohl skončit (až) 12. 7. 2012.) Zaměstnanci byla dne 22. 11. doručena výpověď z pracovního poměru. Výpovědní doba (by) začala běžet dne 1. 12, zaměstnanec byl však dne 27. 11. uznán práce neschopným, přičemž jeho dočasná pracovní neschopnost trvala i po datu 31. 1., ke kterému by jinak uplynula výpovědní doba, a skončila až dne 7. 2. Výpovědní doba počala běžet až po skončení ochranné doby, tedy od 8. 2. Nelze přitom vycházet z toho, že činí 2 měsíce a že tak pracovní poměr končí 7. 4. K běhu výpovědní doby je třeba vztáhnout takový počet kalendářních dnů, který odpovídá měsícům prosinec a leden, tedy 62. Pracovní poměr skončí ke dni 10. 4. (nejde-li o přestupný rok). [4] Kde je uvedeno, že se Vámi uvedené skončení pracovního poměru počítá na měsíce, ne na kalendářní dny.