Mezinárodní zasilatelství, pokuty, opoždění režim DPH
Plné znění otázky
Firma má předmět podnikání mezinárodní zasilatelství. Nevlastní nákladní automobil a jen obchoduje s přepravou na portálech s přepravou. Nakoupí dopravu a prodá ji. " V praxi to funguje tak, že nějaká firma požaduje přepravu z místa X do bodu Y a dá poptávku firmě, která s ní spolupracuje a je spediční firma, ta tuto poptávku posune do poptávkového portálu přeprav, kterých je celoevropsky několik a může na to zareagovat nejen přepravce, ale i tento obchodník s dopravou. Prodej dopravy pak fakturuje až na základě dokladu CMR a objednávek od zákazníka." Pokud se přeprodej dopravy nestihne včas nebo vznikne nějaká škoda, tak mezi firmami je řetězově fakturováno další netypické plnění, Někdy se jedná fakturaci za nevrácené palety, kterou nejčastěji firma obdrží od odběratele a potom toto vyfakturuje na dopravce v obdobné částce. Dále se jedná obdobně o fakturaci za zpoždění nebo čekací dobu z různých důvodů - a to i např., že řidič měl promile a nemohl řídit. Jedná se v těchto případech o pokuty, které nejsou předmětem DPH a nebo se jedná o ekonomická plnění, které se mezi subjekty z EU mají vykazovat standardně na ř. 21 a v souhrnném hlášení. Většinou fakturaci za nevrácené palety nebo zpoždění posuzujeme jako pokutu, která není předmětem daně DPH (ale druhá strana z EU občas uvádí ve fakturaci odkaz na zákon s reverse charge) a naopak fakturu za čekání (waiting time for unloading place) na odběratele bych přednostně posuzoval spíš jako ekonomické plnění a v tomto režimu i fakturoval na dodavatele. Děláme tyto věci správně? Popřípadě jakým režimem DPH by se tyto věci měly správně řešit.