Krácení odečtu úroků u rodinného domu se zahradou
Plné znění otázky
Fyzická osoba koupila rodinný dům se zahradou v roce 2021 za účelem vlastního bydlení. Koupě a následná rekonstrukce je financovaná hypotékou z hypoteční smlouvy. Koupený rodinný dům se zahradou se skládá ze tří parcelních čísel, první má výměru 199 m2 a stojí na něm rodinný dům, druhé parcelní číslo má výměru 233 m2 a jedná se o zahradu a třetí parcelní číslo má výměru 757 m2 a jedná se také o zahradu. Všechny tyto parcelní čísla jsou součástí hypoteční smlouvy. Za rok 2022 banka potvrdila zaplacené úroky ve výši 56 681 Kč za všech 12 měsíců. Fyzická osoba uplatnila odpočet úroků jako odečitatelnou položku od základu daně dle § 15 odst. 4 a to v plné výši tj. 56 681 Kč. Příslušný správce daně rozporuje podané daňové přiznání za rok 2022 s uplatněním plné výši úroků a to s odůvodněním, že stavba stojí pouze na jednom z pozemku a ostatní pozemky jsou zahrady. Dle tvrzení příslušného správce daně je povinnost krátit odpočet úroků avšak neupřesnil jakým způsobem, neboť hodnota zahrady (zapsáno takto v katastru) je z logiky jiná než hodnota stavby (v katastru zastavená plocha a nádvoří). Správce daně trvá na opravném daňovém přiznání, avšak § 15 odst. 4. o tomto nehovoří. Má správce daně pravdu a i přesto, že o krácení není v § 15 odst. 4 zmínka? Je potřeba skutečně krátit? Pokud ano a je třeba krátit, o jaký zdroj se správce daně opírá a jakým způsobem postupovat a krácení určit?