Dotazy a odpovědi: Daň z příjmů právnických osob

Pro stanovení daňového režimu na straně subjektu, který členský příspěvek poskytuje – člena a příjemce tohoto příspěvku, je nejprve nutné stanovit, zda je příjemce členského příspěvku pro účely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), považován za veřejně prospěšného poplatníka.

Zákon o daních z příjmů v § 17a odst. 1 definuje veřejně prospěšného poplatníka jako poplatníka, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Ze zakladatelské listiny musí vyplývat, že hlavní činnost není provozována za účelem dosažení zisku.

Zákon o daních z příjmů výslovně z okruhu veřejně prospěných poplatníků vylučuje subjekty, které nejsou pro účely tohoto zákona považovány za veřejně prospěšné poplatníky (§ 17a odst. 2). Jedná se mimo jiné i o profesní komory nebo poplatníky založené za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů.

Pokud tedy je splněna obecná podmínka veřejné prospěšnosti stanovená v § 17a odst. 1 ZDP a zároveň se nejedná o subjekt výslovně vyloučený z okruhu neziskových poplatníků podle § 17a odst. 2 ZDP, je možné přistoupit k posouzení, zda jsou splněny podmínky pro osvobození obdržených členských příspěvků.

Podle § 19 odst. 1 písm. a) ZDP jsou u příjemců osvobozeny členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, pokud jsou přijaté:

(Poznámka: platí pro zájmová sdružení vzniklá podle § 20f a násl. zákona č. 40/1994 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 1.1.2014. Podle § 3051 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění od 1.1.2014, platí, že zájmová sdružení právnických osob vzniklá podle předchozích právních předpisů se i nadále řídí těmto předpisy. Zájmové sdružení právnických osob má právo změnit svoji právní formu na spolek podle tohoto zákona),

(Poznámka: jedná se o občanská sdružení založená podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Podle § 3045 občanského zákoníku, ve znění od 1.1.2014, se tato sdružení považují za spolky),

U členů výše uvedených subjektů jsou zaplacené členské příspěvky nedaňovým výdajem (nákladem) dle § 25 odst. 1 písm. zo) ZDP; dle tohoto ustanovení je daňově neuznatelným výdajem členský příspěvek hrazený poplatníkem příjemci, který je u tohoto příjemce osvobozen od daně.

Obecně platí, že pokud je na straně příjemce členských příspěvků tento příjem od daně z příjmů osvobozen, pak je u poskytovatele příspěvků tento výdaj daňově neuznatelný.

Dále platí, že pokud je na straně poskytovatele – člena členský příspěvek daňově uznatelným výdajem, jedná se u příjemce členského příspěvku o zdanitelný příjem.

Podle § 24 odst. 2 písm. d) ZDP platí, že daňově uznatelným výdajem je příspěvek poskytnutý:

Z dotazu není zcela zřejmé, zda je dárce fyzická nebo právnická osoba, což je pro stanovení daňového režimu na straně dárce rozhodující.

Obecně platí, že způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů je dán zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Pro účely uplatňování darů v základu daně z příjmů v tomto případě platí, že každou platbu je nutné posuzovat zvlášť.

Dle § 15 odst. 1 ZDP lze snížit základ daně o hodnotu bezúplatného plnění (daru) poskytnutého na stanovené účely vymezenému okruhu poplatníků, pokud úhrnná hodnota bezúplatného plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2% ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč.

Za předpokladu, že by byla dárcem fyzická osoba, pak dle § 15 odst. 1 ZDP lze jednotlivé platby uznat jako odčitatelnou položku od základu daně, protože je splněna podmínka celkového úhrnu bezúplatného plnění ve výši 1 000 Kč.

Dle § 20 odst. 8 ZDP lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného příjmu – daru poskytnutého na stanovené účely vymezené skupině poplatníků, pokud hodnota bezúplatného plnění činí alespoň 2 000 Kč.

Pokud by byla dárcem právnická osoba, pak dle § 20 odst. 8 ZDP nelze jednotlivé měsíční platby ve výši 1000 Kč uznat u dárce jako odčitatelnou položku od základu daně. Dle § 20 odst. 8 ZDP je minimální částka poskytnutého bezúplatného plnění (rozuměno jednoho daru) minimálně 2 000 Kč.

Do konce roku 2013 platilo dle § 20 odst. 1 písm. b) zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, že od daně darovací bylo osvobozeno bezúplatné nabytí majetku územním samosprávným celkem a jím zřízenou příspěvkovou organizací, dobrovolným svazkem obcí, veřejnou výzkumnou institucí, veřejnou vysokou školou nebo Regionální radou regionu soudržnosti, má-li právnická osoba sídlo v tuzemsku. Dle § 24 odst. 5 tohoto zákona nebyla povinnost podávat daňové přiznání k dani darovací při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, bylo-li uplatněno osvobození příjmů dle § 20 odst. 1 tohoto zákona.

S účinností od 1.1.2014 v důsledku zákonného opatření Senátu č. 344/2012 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, nejsou již bezúplatná plnění (dary) předmětem daně darovací, ale jsou řešena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Z výše uvedeného vyplývá, že základní škola od roku 2014 v případech darování není v režimu daně darovací (není osvobozena od této daně ani nepodává daňové přiznání k dani darovací), ale spadá pod režim ZDP.

Dle § 17a odst. 1 ZDP jsou školy a školky veřejně prospěšným poplatníkem za předpokladu, že v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonávají činnost, která není podnikáním.

Ve zvláštních ustanoveních o předmětu daně veřejně prospěšných poplatníků (§ 18a ZDP) jsou vymezené příjmy, které nejsou u veřejně prospěšných poplatníků předmětem daně. Vzhledem k tomu, že zde nejsou taxativně vymezeny bezúplatné příjmy, lze dovodit, že tyto příjmy jsou u škol předmětem daně z příjmů právnických osob.

Podle § 19b odst. 2 písm. b) bod 1. ZDP se osvobození bezúplatných příjmů (darů) vztahuje na veřejně prospěšné poplatníky se sídlem na území České republiky, pokud jsou nebo budou využity pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP nebo jako kapitálové dovybavení.

Z dotazu není zřejmé, co konkrétně základní škole je darováno. Pokud školy a školky splní podmínky stanovené v § 19b odst. 2 písm. b) bod 1. ZDP a využijí darovaný majetek pro svou činnost, budou u nich příjmy z darovaného majetku osvobozeny od daně z příjmu právnických osob. Zároveň platí, že veškeré náklady přímo související s osvobozenými příjmy (dary) je nutné vyloučit ze základu daně dle § 25 odst. 1 písm. i) zákona daních z příjmů.

Škola má dle § 19b odst. 3 ZDP možnost osvobození bezúplatných příjmů (darů) nevyužít; přičemž u každého daru si základní škola může daňový režim zvolit, ale rozhodnutí nelze zpětně změnit.

Obecně platí dle § 38mb písm. a) bod 1. ZDP, že veřejně prospěšný poplatník (tedy i základní škola) není povinen podat daňové přiznání, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Za předpokladu, že škola nebo školka splní podmínky ustanovení § 38mb písm. a) bodu 1. ZDP, nebude mít povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob.