Placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO

Finanční správa České republiky (dále jen „Finanční správa“) umožňuje od zdaňovacího období roku 2016 platit daň z nemovitých věcí prostřednictvím soustředěné inkasní platby obyvatelstva (dále jen „SIPO“). Na základě § 56 odst. 1 písm. f) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), Finanční správa zveřejnila Podmínky pro platbu daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO od zdaňovacího období roku 2016 pod č. j.: 20493/15/7100-30121-107629 (dále jen „Podmínky“), které určují, za jakých okolností je možné platit daň z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO a upravují práva a povinnosti poplatníků a správce daně. Podmínky jsou zveřejněny na úředních deskách finančních úřadů a jsou také dostupné na internetových stránkách Finanční správy.¹⁾

Prostřednictvím SIPO je možné platit pouze daň z nemovitých věcí (dále jen „daň“). Tato daň je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“).

Prostřednictvím SIPO mohou platit daň pouze fyzické osoby²⁾, které jsou poplatníky daně a zároveň mají přiděleno spojovací číslo. Poplatníkem daně se podle Podmínek rozumí ten, komu bude daň na dané zdaňovací období stanovena a předepsána na jeho osobní daňový účet. Dle Podmínek tedy není možné, aby společný zástupce poplatníků platil daň prostřednictvím SIPO, pokud je spojovací číslo přiděleno jinému z těchto poplatníků. Společný zástupce musí mít vždy přiděleno své vlastní spojovací číslo. To se týká velmi často manželů. Podává-li jeden z manželů daňové přiznání jako společný zástupce, nemůže použít spojovací číslo druhého z manželů, ale musí mít přiděleno své vlastní spojovací číslo. Není umožněno platit daň prostřednictvím spojovacího čísla třetí osoby, a to ani v případech, kdy se jedná o spoluvlastníka nemovité věci. Obdobně je tomu i v případě samotného spojovacího čísla, které musí být jednoznačně přiděleno poplatníkovi. V praxi existují situace, kdy Česká pošta s. p. (dále jen „Česká pošta“) vystavila jedno spojovací číslo v rozporu s obchodními podmínkami SIPO na dvě osoby, nejčastěji manžele. V těchto případech správce daně požaduje od poplatníka, aby danou situaci vyjasnil a předložil doklad o přidělení spojovacího čísla, ze kterého je jednoznačně patrné, kdo je jeho držitelem.

Poplatník, který má zájem o placení daně prostřednictvím SIPO, může tuto službu využít poprvé na zdaňovací období roku 2016. Přihlášení k placení daně prostřednictvím SIPO se provádí formou oznámení na tiskopisu Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO, vydaném Ministerstvem financí (dále jen „Oznámení“). Oznámení je dostupné v listinné podobě na vyžádání u správce daně nebo v elektronické podobě na internetových stránkách Finanční správy.³⁾ Poplatníci mohou využít k přihlášení i tiskopis oznámení, který byl přiložen ke složence na daň z nemovitých věcí rozesílané v květnu letošního roku. Aby Oznámení bylo uplatněno na dané zdaňovací období včas, musí být učiněno v souladu s § 71 daňového řádu a uplatněno u místně a věcně příslušného správce daně nejpozději do 31. 1. zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO hrazena. Na tuto lhůtu se vztahuje ustanovení § 33 odst. 4 daňového řádu, takže připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Oznámení musí v uvedeném termínu dojít do dispozice skutečně místně a věcně příslušného správce daně. Bude-li Oznámení podáno u místně nepříslušného správce daně, bude sice správce daně aplikovat § 75 daňového řádu o postoupení podání, ale nebude zohledněno zachování lhůty ve smyslu § 35 odst. 2 daňového řádu. Rozhodným je tedy okamžik, kdy se správce daně reálně seznámí s Oznámením. Oznámení tedy musí dojít do „sféry jeho vlivu“, tj. na podatelnu správce daně. Oznámení uplatněné poplatníkem po stanoveném termínu bude sice správcem daně přijato, ale bude aplikováno až od následujícího zdaňovacího období. Jelikož tato skutečnost jednoznačně z Podmínek vyplývá, nebude poplatník ze strany správce daně o této skutečnosti informován.

Podmínky dále stanovují, že nedílnou součástí Oznámení je doklad o přidělení spojovacího čísla, jímž se kromě takto nazvaného dokladu rozumí i rozpis bezhotovostní platby SIPO, tj. Platební doklad SIPO. Protože Platební doklad SIPO může být v některých případech poplatníkovi zasílán e-mailem, postačí k Oznámení přiložit prostou kopii tohoto dokladu. V případě absence tohoto dokladu se jedná o podání, které má vady v souladu s ustanovením § 74 daňového řádu. Pokud chce poplatník platit daň prostřednictvím SIPO u více správců daně, musí Oznámení uplatnit u každého správce daně zvlášť. Uplatněním Oznámení se poplatník přihlašuje k placení daně prostřednictvím SIPO na v něm uvedené zdaňovací období, a také na všechna zdaňovací období následující. Poplatníkům, kteří se rozhodnou platit daň prostřednictvím SIPO, již nebude nadále zasílána poštovní poukázka pro placení daně z nemovitých věcí.

Prostřednictvím SIPO je možné platit pouze aktuální výši celkové roční daně stanovené na zdaňovací období příslušným správcem daně. Pokud je daň vyšší než 5 000 Kč, je možné ji platit prostřednictvím SIPO, ale poplatníkovi není umožněno platit daň v jedné splátce. Správce daně provede úhradu daně prostřednictvím SIPO v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona o dani z nemovitých věcí vždy ve dvou splátkách. U poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb je daň splatná ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. 8. a do 30. 11. zdaňovacího období. U ostatních poplatníků daně je daň splatná ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. 5. a do 30. 11. zdaňovacího období. Nepřesáhne-li roční daň z nemovitých věcí částku 5 000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. 5. zdaňovacího období.

V případech, kdy poplatník platí SIPO v hotovosti (např. na přepážce České pošty), musí mít na zřeteli, že za den platby daně se považuje den, kdy byla připsána na účet příslušného správce daně. Pokud má být platba prováděná prostřednictvím České pošty uhrazena včas, musí být úhrada prostřednictvím SIPO provedena nejpozději pět pracovních dnů před splatností daně v příslušném zdaňovacím období.

Podmínky stanovují, že prostřednictvím SIPO není možné platit daň včetně nedoplatku na dani. Poplatníkovi je ale umožněno, aby si zvolil, zda chce při placení daně prostřednictvím SIPO zohledňovat přeplatek na dani. V případě, že se tak rozhodne, musí tuto skutečnost označit v Oznámení.

Podmínky upravují některé situace, kdy daň nebude uhrazena prostřednictvím SIPO, byť se poplatník řádně a včas přihlásil k placení daně prostřednictvím SIPO uplatněním Oznámení. Jedná se o případ, kdy poplatník podává poprvé daňové přiznání, a to v prodloužené lhůtě pro podání daňového přiznání podle § 13a odst. 11 a 12 zákona o dani z nemovitých věcí. V těchto případech bude úhrada daně prostřednictvím SIPO realizována až od následujícího zdaňovacího období. Správce daně v situaci, že poplatník podává poprvé daňové přiznání v prodloužené lhůtě pro podání daňového přiznání podle § 13a odst. 11 a 12 zákona o dani z nemovitých věcí,⁴⁾ nemůže garantovat, že bude možné provést úhradu daně prostřednictvím SIPO, proto na dané zdaňovací období tento způsob úhrady není umožněn. Obdobně je tomu i v případě, kdy na dané zdaňovací období poplatník požádal o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle § 36 odst. 4 daňového řádu. V obou těchto případech bude provedena úhrada daně prostřednictvím SIPO až v následujícím zdaňovacím období. Jelikož jsou tyto případy v Podmínkách taxativně vymezeny, nebude poplatník ze strany správce daně o nemožnosti platit daň prostřednictvím SIPO informován.

Dále mohou také nastat případy, kdy správce daně z objektivních důvodů nemůže stanovit daň, a proto nebude možné uhradit daň prostřednictvím SIPO (například probíhá nalézací řízení). V těchto ojedinělých případech má správce daně povinnost poplatníka informovat, aby mohl uhradit daň jiným způsobem ve výši poslední známé daně, případně ve výši daně jím tvrzené.

Poplatník přihlášený k placení daně prostřednictvím SIPO musí brát na zřetel skutečnost, že v případě, kdy nebude plnit své povinnosti v řádných termínech, mohou nastat situace, kdy mu podle Podmínek bude uhrazena daň ve výši stanovené daně ke dni, kdy správce daně předal soubor s předpisy plateb do SIPO České poště. Jedná se o případy, kdy u poplatníka dojde ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně⁵⁾ v důsledku, kterých mu vznikla povinnost podat daňové přiznání, ale poplatník daňové přiznání nepodal nebo tak učinil po stanovené lhůtě pro podání daňového přiznání. Obdobně je tomu i v případě, kdy poplatník podal daňové přiznání v prodloužené lhůtě pro podání daňového přiznání podle § 13a odst. 11 nebo 12 zákona o dani z nemovitých věcí, nebo jestliže dochází ke změně společného zástupce poplatníků. Uhrazení daně prostřednictvím SIPO ve výši stanovené ke dni, kdy správce daně předal soubor s předpisy plateb do SIPO České poště, může nastat také v případě, kdy poplatník podá dodatečné daňové přiznání a již není možné nově stanovenou daň zahrnout do souboru s předpisy plateb do SIPO.

K úhradě daně prostřednictvím SIPO dojde i v případě, kdy poplatník přestal být poplatníkem v souladu s ustanovením § 13a odst. 9 zákona o dani z nemovitých věcí, tj. ztratil postavení poplatníka proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitým věcem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani, nebo tyto nemovité věci zanikly, ale neoznámil tuto skutečnost správci daně ve lhůtě do 31. 1. následujícího zdaňovacího období. Poplatník samozřejmě v tomto případě může s přeplatkem dále nakládat, tj. požádat o vrácení přeplatku případně o převedení přeplatku na úhradu nedoplatku, který má u jiného správce daně v souladu s § 155 daňového řádu.

Poplatník, který již nechce platit daň prostřednictvím SIPO, musí v termínu do 15. 3. zdaňovacího období ve kterém již nechce platit daň prostřednictvím SIPO, uplatnit u místně a věcně příslušného správce daně Oznámení, v němž výslovně vyznačí ukončení placení daně prostřednictvím SIPO. Obdobně jako u přihlášení k placení daně prostřednictvím SIPO musí Oznámení dojít do dispozice skutečně místně a věcně příslušného správce daně ve stanovené lhůtě. Bude-li Oznámení podáno u místně nepříslušného správce daně, bude sice správce daně aplikovat podle § 75 daňového řádu o postoupení podání, ale nebude zohledněno zachování lhůty ve smyslu § 35 odst. 2 daňového řádu. Ustanovení § 33 odst. 4 daňového řádu se i v tomto případě uplatní. Oznámení uplatněné poplatníkem po stanoveném termínu bude sice správcem daně přijato, ale bude aplikováno až od následujícího zdaňovacího období. Pokud byl poplatník přihlášen u více správců daně, musí i v případě odhlášení od placení daně prostřednictvím SIPO podat Oznámení u každého správce daně zvlášť.

K odhlášení od placení daně prostřednictvím SIPO dojde automaticky v případě, kdy poplatník v souladu s § 13a odst. 9 zákona o dani z nemovitých věcí oznámí, že již není poplatníkem daně.

Může se na první pohled zdát, že Podmínky jsou značně složité. Ovšem při zadávání Podmínek bylo nezbytné, aby v nich byly řešeny všechny situace, které mohou v daňovém řízení v souvislosti s placením daně prostřednictvím SIPO nastat, přestože se nebudou většiny poplatníků vůbec týkat. Každá taková situace má pochopitelně řešení prostřednictvím komunikace se správcem daně a postupy vedenými v souladu s procesním předpisem.

V souvislosti s tím si je nutné uvědomit, komu je placení daně prostřednictvím SIPO určeno. Počet fyzických osob, které jsou poplatníky daně z nemovitých věcí, je cca 2,5 milionu, přičemž v průměru dvě třetiny z nich nemají meziroční změny rozhodné pro vyměření daně, a proto nejsou povinni podávat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání. Daň je jim vyměřena ve výši poslední známé daně po zohlednění případných změn v zákoně taxativně vymezených⁶⁾. Z Podmínek vyplývá, že právě pro tuto skupinu poplatníků je placení daně určeno. Poplatník, který již využívá SIPO pro placení poplatků v rámci své domácnosti, tak pouze navýší limit SIPO o každoročně placenou daň a již nemusí čekat na poštovní poukázku pro placení daně. Daň zaplatí prostřednictvím SIPO společně s dalšími pravidelnými platbami. Lze tedy konstatovat, že Finanční správa zavedením tohoto způsobu placení vyhověla požadavkům běžných poplatníků daně na jednoduchý a bezstarostný způsob placení.