Kontrolní hlášení a mimořádně přísné pokuty

Zákon o DPH¹⁾ ukládá v souvislosti s kontrolním hlášením speciální sankce ve formě pokut, které se uplatní namísto obecných sankcí upravených v daňovém řádu²⁾. Ty jsou nadále účinné při opožděném podání ostatních daňových tvrzení, která se týkají DPH³⁾. Ale nyní již k avizovaným pokutám, které se vztahují ke kontrolnímu hlášení. Právní úprava je obsažena v ustanovení § 101h zákona o DPH.

Nejnižší je pokuta 1 000 Kč. Ta bude uložena každému plátci DPH, který nepodá kontrolní hlášení v řádné lhůtě. Tedy nejpozději 25. den po skončení kalendářního měsíce (právnické osoby) nebo 25. den po skončení měsíčního nebo čtvrtletního zdaňovacího období (fyzické osoby). Stačí se tedy opozdit o jediný den, a správce daně automaticky pokutu vyměří.

V případě kontrolního hlášení tak není zavedena tzv. toleranční lhůta jako v případě pokuty za opožděné tvrzení daně, kdy například přiznání k DPH lze podat ještě 5. pracovní den po lhůtě bez sankčního postihu. Navíc toleranční lhůta pro podávání přiznání k DPH ztrácí smysl, neboť mám-li povinnost podat kontrolní hlášení například nejpozději 25.3.2016, musím mít již 25.3.2016 sestaveno také daňové přiznání, neboť kontrolní hlášení (zejména oddíly A. 5. a B. 3.) vychází právě z údajů k daňovému přiznání.

Kritika neodůvodněné přísnosti sankcí vedla Ministerstvo financí k přípravě návrhu novely zákona o DPH⁴⁾, která má zmírnit jejich dopad. Uvedenou pokutu ve výši 1 000 Kč by správce daně neměl uložit při prvním promeškání lhůty v kalendářním roce. Současně obsahuje návrh novely přechodné ustanovení, podle něhož by pokuty nevyměřené do data účinnosti novely zanikly. Návrh novely by měl být schválen pravděpodobně s účinností k 1.6.2016. Jinými slovy by tak zmeškání při podání několika „úvodních“ kontrolních hlášení nemělo být vůbec sankcionováno.

Pokud plátce DPH zmešká řádnou lhůtu pro podání kontrolního hlášení, může jej správce daně vyzvat k jeho podání v náhradní lhůtě pěti kalendářních dnů. Existence výzvy a následná reakce daňového subjektu má vliv na konečnou výši pokuty.

Podá-li plátce daně kontrolní hlášení v uvedené pětidenní lhůtě, uloží mu správce daně pokutu ve výši 10 000 Kč. Podle aktuálního výkladu finanční správy přitom platí, že stihne-li daňový subjekt podat kontrolní hlášení v den, kdy mu byla doručena výzva, vyměří mu správce daně pouze základní pokutu 1 000 Kč. V tomto případě totiž daňový subjekt nepodá kontrolní hlášení v náhradní lhůtě, nýbrž před jejím započetím. Náhradní lhůta totiž začne plynout dnem následujícím po doručení výzvy.

Nestihne-li daňový subjekt podat kontrolní hlášení v náhradní pětidenní lhůtě, uloží mu správce daně pokutu ve výši 50 000 Kč! Taková sankce už může být pro mnohé plátce DPH výrazně citelná. Současný zákon o DPH ani daňový řád neumožňují požádat o prominutí uvedené pokuty, což považuji za další neodůvodněnou přísnost platné právní úpravy, která hraničí s porušením ústavních principů. Uvedené si zpětně uvědomilo také Ministerstvo financí a připravilo návrh novely, podle které bude moci plátce DPH požádat o prominutí uvedených pokut (ve výši 10 000 Kč a 50 000 Kč).

Žádost o prominutí má být zpoplatněna paušální částkou 1 000 Kč. Žádost bude možné podat do tří měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým byla pokuta uložena. Správce daně bude moci žádosti vyhovět pouze „z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit“. Typickou situací tak podle mého názoru bude pracovní neschopnost daňového subjektu, resp. jeho pracovníků. Podle přechodných ustanovení má být možnost požádat o prominutí pokuty vztažena také na pokuty vyměřené před datem účinnosti nové právní úpravy.

Pokuta hrozí také plátci DPH, který podal kontrolní hlášení v řádné lhůtě. Správce daně jej totiž po analýze jím podaného kontrolního hlášení může vyzvat ke změně, doplnění či potvrzení uvedených údajů. Tato lhůta je velice krátká - pět kalendářních dnů! Vyzve-li tedy správce daně daňový subjekt v pátek, musí tento reagovat na výzvu nejpozději ve středu následujícího týdne. Nestihne-li plátce DPH reagovat do středy, správce daně mu automaticky vyměří pokutu ve výši 30 000 Kč! Správce daně přitom nemůže uložit pokutu nižší, zákon mu totiž neumožňuje využít správního uvážení.

Tuto lhůtu považuji za enormně krátkou a výši pokuty za enormně vysokou. Daňový subjekt totiž dopředu neví, kdy bude výzva doručena, a nemůže se tak připravit na okamžik, kdy bude potřeba rychle reagovat na výzvu. S trochou nadsázky se dá říci, že finanční účetní nebo daňový poradce si už nikdy nebude moci vzít dovolenou delší než tři dny, aby stihl reagovat na výzvu správce daně. Ministerstvo financí reagovalo na velikou kritiku v návrhu novely následovně, což je podle mého názoru nedostatečné:

Komentovaná pokuta 30 000 Kč se týká případů, kdy plátce DPH nestihne na výzvu reagovat včas. Další pokuta, a to až 50 000 Kč, postihne daňový subjekt, který sice podal následné kontrolní hlášení, ale nerozptýlil pochybnosti správce daně vyjádřené předtím v jeho výzvě ke změně nebo doplnění tvrzených údajů.

Při stanovení výše pokuty je správce daně vázán určitými pravidly. Základní jsou uvedena přímo v zákoně:

Další, interní pravidla vyplývají ze základních zásad daňového řízení a judikatury a zejména ze správní praxe.

Na závěr pokuta nejvyšší - až 500 000 Kč. Domnívám se však, že její uložení nebude příliš časté. I když samozřejmě bude záležet na výkladu finanční právy.

Správce daně je oprávněn uložit pokutu do 500 000 Kč tomu, kdo „nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daní“. Mohlo by se tak podle mého názoru jednat například o situaci, kdy plátce DPH dlouhodobě vůbec nepodává kontrolní hlášení nebo opakovaně neuvádí významný podíl zdanitelných plnění do kontrolního hlášení nebo uvádí zdanitelná plnění nad 10 000 Kč včetně daně do oddílu B. 3.

Také při stanovení výše této pokuty je správce daně vázán shora uvedenými pravidly (poměr k významu porušené povinnosti, míra součinnosti daňového subjektu). Další podmínkou je, že již byla uložena některá z pokut výše uvedených (například 50 000 Kč za nepodání kontrolního hlášení v náhradní pětidenní lhůtě).

Všechny pokuty jsou splatné do 15 dnů od nabytí právní moci platebního výměru, kterým byly vyměřeny. Proti platebnímu výměru lze podat odvolání, které má odkladný účinek. Splatnost pokuty se tak fakticky odsouvá až k okamžiku ukončení případného odvolacího řízení. Odkladný účinek má mít rovněž podání žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení.

Upozorňujeme: Ke kontrolnímu hlášení v DHK vyšlo:

DHK č. 5/2016: Obsahová část kontrolního hlášení,

DHK č. 4/2016: Vykazování oprav do kontrolního hlášení,

DHK č. 3/2016: Kontrolní hlášení poprvé do 25. února 2016,

DHK č. 1/2016: Doručení výzvy související s kontrolním hlášením.