Daňová informační schránka (DIS): Proč a jak ji využívat po 1. 5. 2016

Vydáno: 6 minut čtení

Daňová informační schránka (dále jen „DIS“) obsahuje vybrané informace z daňového řízení. Naleznete zde informace o stavu osobního daňového účtu v členění podle jednotlivých druhů daní, přehled písemností mezi daňovým subjektem a správcem daně a osobní daňový kalendář. Význam a využívání DIS daňovými poplatníky nabývá na důležitosti novelou ust. § 101a zákona o DPH s účinností od 1. 5. 2016.

Daňová informační schránka (DIS):
Ing.
Simona
Kropáčková
je účetní a ekonomickou poradkyní
Od 1. 5. 2016 došlo v souvislosti s přijetím zákona č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb,
k novelizaci ust. § 101a zákon o DPH týkajícího se elektronické formy podání
. Nově je v odstavci 4 výše uvedeného ustanovení zákona o DPH zakotvena speciální úprava ohledně neúčinnosti podání.
Z informace GFŘ k neúčinnosti elektronické formy podání podle § 101a odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění od 1. 5. 2016 (dále jen „zákon o DPH“), ze dne 26. 5. 2016, zveřejněné na jeho internetových stránkách, vyjímáme:
Datová správa, kterou je podání činěno, musí mít odpovídající formát a strukturu. Nemá-li například daňové přiznání podávané elektronicky, tj. datovou zprávou, odpovídající formát nebo strukturu zveřejněnou správcem daně, je
podání nově od 1. 5. 2016 neúčinné
. Na takovou datovou zprávu bude pohlíženo, jako by nebyla učiněna vůbec, a to se všemi právními důsledky z toho plynoucími. Stejnými pravidly se bude řídit i podání, které bylo učiněno v listinné podobě a mělo být podáno elektronicky...
Z tohoto důvodu doporučuji k vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře využít službu Elektronická podání pro finanční správu (EPO) na adrese: www.daneelektronicky.cz. Do účinnosti novely § 101a zákona o DPH byl daňový subjekt správcem daně, podle § 74 daňového řádu, vyzván k odstranění pochybností, v případě, kdy podal přiznání obsahující vady podání. Od účinnosti novely musí daňový subjekt sám kontrolovat, zda bylo daňové přiznání správcem daně přijato. V opačném případě se plátce vystavuje riziku vysokých pokut zvláště v souvislosti s neúčinným podáním kontrolního hlášení.
Jednou z možností ověření, zda bylo daňové přiznání správcem daně přijato
, je nahlížení do daňové informační schránky daného subjektu.
 
Zpřístupnění DIS
DIS je přístupná z daňového portálu Finanční správy.
Daňový subjekt, který má zpřístupněnu datovou schránku
, nemusí o zřízení DIS žádat, neboť mu byla zřízena z moci úřední. V tomto případě je třeba odeslat pouze formulář „
Přihláška k nahlížení do daňové informační schránky
“ a tuto přihlášku „podepsat“ ověřenou identitou podatele. Tyto formuláře najdete v aplikaci EPO, na stránce „Elektronické formuláře“.
V případě, že jste v roli zástupce, odpovídající plné moci musí být doručeny na finanční úřady daných daňových subjektů ještě před podáním žádosti, resp. přihlášky k nahlížení.
Pro přístup do aplikace je nutné vlastnit Kvalifikovaný certifikát s identifikátorem MPSV (uznávaný elektronický podpis, vydává Česká pošta, a.s.), případně mít zpřístupněnou datovou schránku.
Podívejme se na obsah DIS a na možnosti jejího využití podrobněji.
Osobní daňové účty:
Na první straně po přihlášení se vám zobrazí přehledná tabulka vašich daňových účtů. Můžete si zde ověřit, ke kterým daním jste přihlášeni. U každé daně je zobrazen stav daňových účtů, tj. vyrovnaný stav, přeplatek, či nedoplatek. Zde se evidují jednotlivé daně podle svých splatností, dále platby těchto daní, úroky z prodlení, převody přeplatků apod.
Jak se dozvíme z upozornění v přehledu stavu osobních daňových účtů – zobrazená data mají pouze informativní charakter a v žádném případě nenahrazují potvrzení o stavu osobního daňového účtu vystaveného správcem daně na místně příslušném finančním úřadě. Zobrazená data nemusí být úplná a nemusí také obsahovat všechny aktuální a dostupné údaje
.
Dosud jsem se však u svých klientů s nesprávnými údaji uvedenými v DIS Finanční správou nesetkala. Kontrolu stavu účtů využívám u svých klientů zvláště k poslednímu dni zdaňovacího období, kdy kontroluji stav daňových účtů s účetnictvím mých klientů.
Vrácení přeplatků na základě informací zjištěních v DIS:
Mnoho poplatníků se jen díky nahlížení do DIS dozvědělo, že mají přeplatky na daních. V takových případech je nutné sepsat žádost o vrácení přeplatku (do 100 Kč se přeplatek nevrací). V případě nadměrného dopočtu DPH vám FÚ nadměrný dopočet vrátí na základě podaného přiznání. V případě, že bude zahájen k podanému přiznání postup k odstranění pochybností, dojde k vyměření daně až po ukončení tohoto postupu. Pokud podáte dodatečné přiznání DPH, přeplatek se automaticky nevrací, je nutné podat žádost. Nepožádáte-li o vrácení přeplatku
do šesti let
od konce roku, ve kterém vznikl, přeplatek zanikne a stane se příjmem státního rozpočtu.
Osobní daňový kalendář:
Přehled údajů o termínech splatností jednotlivých daní, ke kterým je daňový subjekt přihlášen.
 
Přehled písemností
Zde nalezneme výčet odeslaných či došlých písemností na finančním úřadu daného subjektu. Z mé zkušenosti je informace o přijetí písemnosti zobrazena do tří pracovních dní. Přes filtry si můžete zobrazit jen některé písemnosti. Pokud rozkliknete číslo jednací, zobrazí se zkrácený opis podání. Pokud rozkliknete položku platební výměr, dozvíte se datum přijetí vaší platby finančním úřadem.
Vydání platebního výměru u nadměrného odpočtu vratku tohoto nadměrného odpočtu bez výzvy k odstranění pochybností.
 
Závěr
Je možné, že časem bude Finanční správa informovat daňové subjekty o neúčinnosti podání. Podle platné legislativy od 1. 5. 2016 tomu tak bohužel není. Povinností daňového subjektu je ověřovat si přijetí daňového přiznání finanční správou. Z tohoto důvodu doporučuji využívat službu EPO, která zamezí podání přiznání v neodpovídajícím formátu a struktuře. Vhodná je také průběžná kontrola doručených písemností finančnímu úřadu nahlížením do DIS.