Informace o změnách v sociálním pojištění v roce 2017

Hodnoty uvedených základních parametrů používaných v roce 2017 stanovilo nařízení vlády č. 325/2016 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2017 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2017 a o zvýšení důchodů v roce 2017. Zde lze upozornit na to, že od roku 2017 dochází ke změně formy právního předpisu, neboť dosud tyto parametry stanovovala vyhláška MPSV. Podle tohoto nařízení všeobecný vyměřovací základ za rok 2015 činí 27 156 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0396. Tyto hodnoty umožňují stanovit též další významný prvek používaný zejména v oblasti pojistného na sociální pojištění (tj. pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění), a to průměrnou mzdu, která pro rok 2017 činí 28 232 Kč.

Pro placení pojistného na důchodové pojištění a pro účely účasti na důchodovém pojištění se osoby samostatně výdělečně činné rozdělují na dvě skupiny, a to na osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Uvedené nové parametry mají na základě pravidel obsažených v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vliv na stanovení nových vyměřovacích základů a pojistného na důchodové pojištění v roce 2017.

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je vždy účastna důchodového pojištění, a to bez ohledu na výši dosaženého příjmu, a proto musí platit měsíční zálohy na pojistné a za kalendářní rok pojistné.

Minimální vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění za rok 2017 činí 84 696 Kč. Minimální pojistné za rok 2017 tedy bude činit 24 732 Kč. Měsíční vyměřovací základ pro zálohy na pojistné na důchodové pojištění (od podání přehledu v roce 2017 vzhledem k příjmům a výdajům v roce 2016) činí nejméně 7 058 Kč; minimální záloha tedy činí 2 061 Kč za kalendářní měsíc.

Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky. Pokud je tato OSVČ účastna důchodového pojištění, platí i pojistné. Příjmem ze samostatné výdělečné činnosti se rozumí daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Rozhodná částka je upravena v § 10 zákona o důchodovém pojištění a činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na důchodovém pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Rozhodná částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Pro rok 2017 je rozhodnou částkou částka 67 756 Kč. Tato částka se snižuje o jednu dvanáctinu (zaokrouhlenou směrem nahoru) za každý kalendářní měsíc, v němž OSVČ nevykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, a za kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc měla nárok na výplatu dávek nemocenského pojištění, tj. tato jedna dvanáctina činí 5 647 Kč.

Minimální vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění za rok 2017 činí 33 888 Kč. Minimální pojistné za rok 2017 tedy bude činit 9 896 Kč.

Měsíční vyměřovací základ pro zálohy na pojistné na důchodové pojištění (od podání přehledu v roce 2017 vzhledem k příjmům a výdajům v roce 2016) činí nejméně 2 824 Kč; minimální záloha tedy činí 825 Kč za kalendářní měsíc.

Výše pojistného na nemocenské pojištění, které je dobrovolné, se v roce 2017 nemění, tj. minimální pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc činí nadále 115 Kč.

Maximální vyměřovací základ zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné činí 48násobek průměrné mzdy. V roce 2017 maximální vyměřovací základ činí částku 1 355 136 Kč. V roce 2016 činil maximální vyměřovací základ 1 296 288 Kč.

Průměrná mzda se používá dále pro stanovení pravděpodobné výše pojistného. V případě, že zaměstnavatel nebo osoba samostatně výdělečně činná nepodali stanovený přehled o pojistném, OSSZ stanoví rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného. OSSZ přitom vychází, nemůže-li výši příjmů zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných stanovit jinak, z fiktivního měsíčního příjmu, kterým je 1,5násobek průměrné mzdy, tedy pro rok 2017 částka 42 348 Kč. Penále se bude tedy stanovovat z této částky.

Uvedené parametry důchodového pojištění mají v nemocenském pojištění vliv na stanovení denního vyměřovacího základu prostřednictvím redukčních hranic platných v roce 2017. Denní vyměřovací základ slouží pro výpočet dávek nemocenského pojištění. Denní vyměřovací základ (tj. průměr příjmů zahrnovaných do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení, který připadá v rámci rozhodného období na jeden kalendářní den) se však pro výpočet dávek nemocenského pojištění stanoveným způsobem upravuje prostřednictvím tří redukčních hranic. Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných v důchodovém pojištění. Aktuální částky redukčních hranic se vyhlašují sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí; pro rok 2017 jde o sdělení č. 343/2016 Sb. Od 1. ledna 2017:

V důsledku těchto nových redukčních hranic může v roce 2017 maximální denní vyměřovací základ činit pro výpočet nemocenského a ošetřovného 1 554 Kč a pro výpočet peněžité pomoci v mateřství 1 648 Kč; nejvyšší nemocenské a ošetřovné za kalendářní den tedy bude 933 Kč a nejvyšší peněžitá pomoc v mateřství za kalendářní den tedy bude 1 154 Kč.

V roce 2017 nedochází ke změně rozhodného příjmu pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, tj. i v roce 2017 částka rozhodného příjmu za kalendářní měsíc činí 2 500 Kč.

Redukční hranice používané pro zjištění denního vyměřovacího základu v nemocenském pojištění mají význam též pro výpočet náhrady mzdy, platu nebo odměny, která náleží v období prvních 14 kalendářních dnů podle zákoníku práce (srov. § 192 zákoníku práce). Tato náhrada přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení této náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Výpočtem vychází, že v roce 2017 pro účely této úpravy průměrného výdělku:

Důchody starobní a invalidní se vyměřují příslušnou procentní sazbou podle získané doby pojištění z výpočtového základu. Při stanovení výpočtového základu se používá osobní vyměřovací základ, který se omezuje prostřednictvím redukčních hranic. Podle zákona o důchodovém pojištění slouží všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient též ke stanovení koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, jímž se při zjišťování osobního vyměřovacího základu násobí úhrn vyměřovacích základů v jednotlivých kalendářních letech rozhodného období.

Po zjištění osobního vyměřovacího základu se provádí jeho úprava prostřednictvím dvou redukčních hranic a stanoveného rozsahu zápočtu mezi jednotlivými redukčními hranicemi. Výši redukčních hranic stanoví podle vzorce obsaženého v § 15 zákona o důchodovém pojištění nařízení vlády a rozsah zápočtu mezi jednotlivými redukčními hranicemi vyplývá přímo z § 15 zákona o důchodovém pojištění.

V roce 2017 se výpočtový základ, z něhož se příslušnou procentní sazbou vyměřují procentní výměry starobních a invalidních důchodů, stanoví tak, že z osobního vyměřovacího základu

Podle zákona o důchodovém pojištění první redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy, druhá redukční hranice činí 116 % průměrné mzdy a třetí redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. Průměrnou mzdou se rozumí částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; pro rok 2017 průměrná mzda činí 28 232 Kč. V návaznosti na tato zákonná pravidla určení výše redukčních hranic nařízení vlády č. 325/2016 Sb. stanovilo, že pro rok 2017 činí:

Maximální výpočtový základ v roce 2017 může tedy dosáhnout částky 38 555 Kč. Základní výměra důchodu se u všech druhů důchodů stanoví ve výši 9 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na celé desetikoruny směrem nahoru. Výše základní výměry se tedy vždy od počátku každého kalendářního roku mění v závislosti na výši průměrné mzdy. V návaznosti na tato pravidla určení výše základní výměry důchodu vychází výpočtem pro rok 2017 částka základní výměry ve výši 2 550 Kč měsíčně; tuto výši také stanovilo nařízení vlády č. 325/2016 Sb.

V roce 2017 se důchody zvyšují na základě nařízení vlády č. 325/2016 Sb. podle pravidel obsažených v § 67 zákona o důchodovém pojištění (tato pravidla byla od roku 2017 upravena zákonem č. 212/2016 Sb. a na jejich základě má vláda možnost zvýšit důchody více, než by vyplývalo ze statisticky zjištěných údajů; vláda tuto možnost pro zvýšení důchodů v roce 2017 využila). Podle tohoto nařízení se zvyšují všechny vyplácené důchody, tj. důchody starobní včetně předčasných starobních důchodů, invalidní (pro invaliditu všech tří stupňů), vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2017, od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2016 tak, že:

Až do 30. června 2017 lze podávat na předepsaném tiskopisu žádosti u OSSZ ohledně doplatku pojistného na důchodové pojištění podle zákona č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření, bývalými účastníky důchodového spoření. Na základě této žádosti sdělí OSSZ do 90 dnů od obdržení žádosti (tato lhůta v případě, je-li žádost podána před 1. lednem 2017, běží od tohoto dne) výši tohoto doplatku a lhůtu a způsob zaplacení. Doplatek lze zaplatit nejpozději do 29. prosince 2017. Pokud bude tento doplatek zaplacen, nebude se snižovat procentní výměra starobního důchodu za dobu účasti na důchodovém spoření v období let 2013 až 2015.

Již od 1. října 2016 nastala dílčí změna u důchodového věku, kdy byl stanoven nižší důchodový věk pro horníky, kteří začali vykonávat před tímto datem zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech a odpracovali v tomto zaměstnání stanovený počet směn (obecně jde o 3 300 směn). Důchodový věk se u těchto horníků stanoví tak, že se od jejich obecného důchodového věku odečte 7 let. Jejich zaměstnavatelům jsou zároveň uloženy povinnosti týkající se evidence těchto směn a vydávání potvrzení.