Novela insolvenčního zákona od 1. 6. 2019

Tato novela přináší mírnější podmínky pro dlužníky, kteří usilují o proces oddlužení. Současná právní úprava oddlužení vyžaduje od dlužníků splacení minimálně 30 % všech přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů a následně po 5 letech osvobození od zbývající neuhrazené části dluhů.

Novela insolvenčního zákona (č. 182/2006 Sb.) umožní širšímu spektru osob v tzv. dluhové pasti dosáhnout na zákonnou možnost oddlužení. Novelou se tak sleduje vyřešení problému vysokého počtu osob s mnohačetnými exekucemi a zabezpečení návratu ekonomicky vyloučených osob do aktivního ekonomického života. Řada osob, které jsou již v exekuci nebo jsou exekucí bezprostředně ohroženy, pracuje načerno, vyhýbají se nejrůznějšími způsoby oficiálním příjmům, spekulují ohledně svého majetku, svého bydliště. Ohrožují tak sociálně a ekonomicky nejen sebe, ale i své děti, osoby blízké a často i zaměstnavatele. Novela insolvenčního zákona tak bude zpřístupněna dle odhadů řádově desetitisícům lidí v platební neschopnosti.

Novela insolvenčního zákona počítá s následujícími variantami splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty:

V posledně uvedené variantě by dlužníci měli uhradit za 5 let alespoň 30 % svých dluhů. Pokud by uhradili méně, o jejich oddlužení by po 5 letech rozhodoval příslušný insolvenční soud. Ten by v těchto případech posuzoval, zdali dlužník o splacení dluhů usiloval a snažil se dle svých možností. Tito dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce, která v současné době činí 1 089 Kč (včetně DPH, pokud je insolvenční správce plátcem) a u oddlužení manželů pak 1 634 Kč (včetně DPH, pokud je insolvenční správce plátcem). Nad to budou muset uhradit měsíční náklady insolvenčního řízení, což představuje odměnu insolvenčního správce, odměnu osobě, která insolvenční návrh sepsala, pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, např. pohledávky věřitelů na náhradu škody, pohledávky na výživném, pracovněprávní pohledávky dlužníkovým zaměstnancům apod.

Zjednodušeně lze konstatovat, že do procesu oddlužení bude možné vstoupit, pokud dlužník – fyzická osoba bude schopna měsíčně uhradit do oddlužení částku 2 x 1 089 Kč a u společného oddlužení manželů pak částku 2 x 1 634 Kč.

Zvýhodněné podmínky v oddlužení budou mít podle novely Pokud před schválením oddlužení vznikl dlužníkovi nárok na starobní důchod a trval po celou dobu schváleného oddlužení nebo je-li dlužník invalidní ve druhém nebo třetím stupni, je oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splněno, jestliže nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení. Na tyto skupiny dlužníků se nebude vztahovat podmínka splatit v tomto období alespoň 60 % přihlášených pohledávek věřiteli. Důvodem pro zvýhodnění oddlužení pro tyto dlužníky je skutečnost, že jde o dlužníky, kteří nemají zpravidla možnost zvyšovat své příjmy, a starobní důchodci tak velmi často „trpí“ za své děti, kterým v minulosti finančně pomohli v podobě úvěrů a půjček. Zákon umožňuje pro starobní důchodce a invalidní osoby využití takto zvýhodněného oddlužovacího procesu

Výrazně se Nově nebude nutné dokládat seznam závazků a dokládat příjmy za poslední 3 roky, ale pouze za poslední rok. Dlužníci nebudou muset předkládat přehled o svých očekávaných příjmech na příštích 5 let, ale pouze na následujících 12 měsíců.

Nově bude dlužník přikládat k návrhu na povolení oddlužení čestné prohlášení, jehož součástí mimo jiné bude osobní závazek řádně platit pohledávky svých věřitelů a závazný slib, že vynaloží veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k jejich plnému uspokojení.

Od 1. 6. 2019 bude možné oddlužení provést dvěma způsoby:

Zatímco při způsobu oddlužení zpeněžením majetkové podstaty novela nepřináší zásadní změny, oddlužení splátkovým kalendářem dostálo podstatných změn.

Při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžováním majetkové podstaty je dlužník povinen vydat insolvenčnímu správci majetek náležející do majetkové podstaty ke zpeněžení a dále do doby podání zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Předpokládá se tedy, že dlužník vydá do majetkové podstaty deponované částky u svého zaměstnavatele za období od zahájení insolvenčního řízení do schválení povolení oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty, finanční hotovosti na účtu (pokud je má), naspořené finanční částky na spořicích účtech penzijního připojištění apod. Insolvenční správci pak budou mít za povinnost zpeněžovat i další hodnotné movité věci ve vlastnictví dlužníka (automobily, starožitnosti, cenné papíry). Jak se s touto rozsáhlou agendou správci vypořádají, ukáže praxe.

Dlužník nebude povinen vydat ke zpeněžení své obydlí, ledaže ze zprávy pro oddlužení vyplývá, že jeho hodnota přesahuje hodnotu určenou podle prováděcího právního předpisu násobkem částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti.

Je-li způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce za účelem předcházení budoucímu úpadku uložit dlužníku povinnost využít v rozsahu nejvýše Tato služba bude pro dlužníka poskytována zdarma. Náklady registrovaných poskytovatelů sociálních služeb budou hrazeny státem. Cílem této zcela nové pravomoci justice je předejít dalšímu budoucímu úpadku dlužníka. Otázkou však zůstává, zdali vynaložené peníze státu budou ku prospěchu věci a povedou k vyšší finanční gramotnosti dlužníků do budoucna.

Novela insolvenčního zákona nově upravuje Ten je při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty povinen měsíčně splácet ze svých příjmů z podnikání minimální nevratnou částku, tzv. zálohovou splátku. Zálohová splátka se určí z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za poslední zdaňovací období podle zvláštního zákona předcházející podání návrhu na povolení oddlužení a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.

Pokud nelze zálohou splátku dlužníka určit výše uvedeným postupem, určí se zálohová splátka z částky odpovídající měsíční průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Na konci každého zdaňovacího období je dlužník povinen předložit insolvenčnímu správci účetní a daňovou evidenci, přiznání k dani z příjmů a výpisy z účtů. Splátkovou částku následně určí insolvenční správce z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za zdaňovací období a vypočte ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, tzv. referenční srážku. Je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období nižší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, vyzve insolvenční správce dlužníka k uhrazení nedoplatku.

Sjednocení způsobu výpočtu srážek z příjmů podnikatelů v oddlužení je velmi žádoucí, neboť postup insolvenčních soudů byl doposud v této oblasti nejednotný a záleželo vždy na praxi konkrétního insolvenčního soudu, resp. insolvenčního soudce, jejichž postupy se značně lišily.

Novela insolvenčního zákona rozšiřuje důvody, pro které insolvenční soud :

Novinkou v insolvenčním řízení je možnost Po dobu přerušení průběhu oddlužení nemusí dlužník plnit svou povinnost splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.

Dlužníci, zpracovatelé insolvenčních návrhů, věřitelé, insolvenční soudy a insolvenční správci jsou připraveni na start oddlužovací novely, která se spustí 1. 6. 2019. Jestli však zmírnění podmínek pro dlužníky bude pro ně motivací k legálnímu uspokojování svých věřitelů, k legálnímu zapojení se do pracovního procesu, uvidíme až za nějaký čas.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.