85/1976 Sb.
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
ze dne 14. července 1976
o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu
Změna: 155/1980 Sb.
Změna: 378/1992 Sb.
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj podle
§ 143 odst. d) až j) zákona č.50/1976 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavebního zákona) stanoví
ČÁST PRVNÍ
Vymezení pojmů
§ 1
Stavby
(1) Za stavbu se považují veškeré stavby, bez zřetele na
jejich
a) stavebně technické provedení, např. budovy, věže, stožáry,
zásobníky, nádrže, studny, komunikace, tunely, mosty a lávky,
nástupiště a rampy, jeřábové dráhy, podzemní i nadzemní
vedení, tribuny, zdi, oplocení, pomníky,
b) účel, např. stavby pro bydlení, občanského vybavení, stavby
pro výrobu a skladování, pro dopravu, rozvod energií, stavby
pro vodní hospodářství, stavby a zařízení pro civilní obranu,
stavby pro rekreaci,
c) dobu trvání,
(2) Stavby mohou být
a) trvalé,
b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání, např.
stavby zařízení staveniště, stavby zřizované ke krátkodobému
účelu, stavby umisťované na pozemcích výhledově určených
k jinému využití apod.
(3) Změnami dokončených staveb jsou
a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují,
b) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou
vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou,
c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i
výškové ohraničení stavby (např. přestavby, vestavby,
podstatné změny vnitřního zařízení, podstatné změny vzhledu
stavby).
(4) Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny
proti stavebnímu povolení popřípadě dokumentaci stavby ověřené
stavebním úřadem ve stavebním řízení.
§ 2
Jednoduché stavby
(1) Jednoduchými stavbami jsou
a) stavby pro bydlení, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje
300 m2, pokud mají nejvýše 4 byty, jedno podzemní a tři
nadzemní podlaží včetně podkroví,
b) stavby pro individuální rekreaci,
c) přízemní stavby a stavby zařízení staveniště, pokud jejich
zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a výška 15 m.
d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci
e) opěrné zdi,
f) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje
300 m2 a hloubka 6 m.
(2) Za jednoduché stavby se nepovažují stavby skladů hořlavin
a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby
uranového průmyslu a jaderně energetických zařízení.
§ 3
Drobné stavby
(1) Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou
funkci, ke stavbě hlavní (ke stavbě pro bydlení, občanského
vybavení, pro výrobu a skladování, ke stavbě pro individuální
rekreaci apod.) a které nemohou podstatně ovlivnit životní
prostředí, a to:
a) přízemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje
16 m2 a výška 4,5 m, například kůlny, prádelny, letní kuchyně,
přístřešky, zařízení pro nádoby na odpadky, stavby pro chov
drobného zvířectva, zemědělské drobné stavby, vrátnice, šatny,
umývárny, hygienická zařízení, sauny, úschovny kol a dětských
kočárků, čekárny a stavby sportovních zařízení,
b) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje
16 m2 a hloubka 3 m, například sklepy, žumpy bez přepadu.
(2) Za drobné stavby se považují též:
a) stavby právnických osob a fyzických osob podnikajících podle
zvláštních předpisů na lesní půdě sloužící k zajišťování lesní
výroby a myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje
30 m2 a výška 5 m, například přenosné jednoduché přístřešky,
krmelce, oborohy, krmné linky, posedy, svážnice, sklady,
krmiva, nářadí nebo hnojiva,
b) oplocení,
c) připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci hlavní
stavby, 13)
d) nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes
chodníky a na sousední pozemky, 14) propustky apod.
(3) Za drobné stavby se nepovažují stavby garáží, skladů
hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu,
stavby uranového průmyslu a jaderně energetických zařízení, stavby
domovních čistíren odpadních vod.
§ 4
Vojenské a jiné stavby
(1) Za stavby vojenské správy mimo území vojenských újezdů 1)
se považují stavby sloužící k obraně státu, zřizované v působnosti
federálního ministerstva obrany.
(2) Za stavby ministerstva vnitra se považují stavby, sloužící
pro výkon služby federálního ministerstva vnitra, Federální
bezpečnostní informační služby, Federálního policejního sboru,
nebo pro výkon služby ministerstva vnitra České republiky
a ministerstva vnitra Slovenské republiky, Policie České republiky
a Policejního sboru Slovenské republiky.
(3) Za stavby Sborů nápravné výchovy se považují stavby pro
služební činnost útvarů Sborů nápravné výchovy, zvláštní stavby
zařazené do plánu investiční výstavby Sborů nápravné výchovy a
stavby ve správě a užívání těchto sborů pro služební účely jejich
útvarů.
(4) Za stavby uranového průmyslu se považují stavby pořizované
nebo sloužící k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání
radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely.
(5) Stavbami v povrchových lomech a skrývkách jsou stavby
uvnitř hranic vymezených čarou skutečně provedené skrývky nebo
prováděné těžby, popřípadě v území vystaveném přímým účinkům těžby
(např. trhacích prací), pokud nebyla provedena rekultivace
pozemků.
§ 5
Jaderná zařízení
Za stavby s jaderným zařízením se považují stavby vymezené
zvláštními předpisy.1a) V pochybnostech, zda jde o jaderné
zařízení, je určující vyjádření Československé komise pro atomovou
energii.
§ 6
Stavební pozemek a staveniště
(1) Stavebním pozemkem se rozumí část území určená územním
plánem zóny nebo územním projektem zóny, územním plánem sídelního
útvaru zpracovaným v měřítku 1:5 000 nebo měřítku větším nebo
územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní
stavbou.
(2) Staveniště je místo určené k uskutečnění stavby nebo
udržovacích prací. Zahrnuje stavební pozemek., popřípadě ve
stanoveném rozsahu též jiné pozemky nebo jejich části.
ČÁST DRUHÁ
Územní řízení
(k § 35, 37 a 39 zákona)
§ 7
Návrh na vydání územního rozhodnutí
(1) Návrh na vydání územního rozhodnutí podá navrhovatel u
stavebního úřadu; návrh obsahuje
a) jméno (název) a adresu navrhovatele,
b) předmět územního rozhodnutí se stručnou charakteristikou území
a způsobu jeho dosavadního využití,
c) seznam a adresy všech známých účastníků územního řízení,
d) druhy a parcelní čísla dotčených pozemků podle evidence
nemovitostí s uvedením vlastnických a jiných práv. 2)
(2) U návrhu na vydání územního rozhodnutí v případech
uvedených v § 36 odst. 4 zákona se údaje podle odstavce 1 písm. a), d) v návrhu
neuvádějí.
(3) K návrhu na vydání územního rozhodnutí navrhovatel
přikládá:
a) situační výkres současného stavu území na podkladě pozemkové
mapy evidence nemovitostí se zakreslením předmětu územního
rozhodnutí a jeho polohy a s vyznačením vazeb na okolí;
týká-li se návrh území zvlášť rozsáhlých s velkým počtem
účastníků územního řízení nebo umístění liniové stavby, též
mapový podklad v měřítku 1:10 000 až 1:50 000 s vyznačením
širších vztahů (účinků) k okolí; situační výkres a mapový
podklad se přikládá ve dvojím vyhotovení,
b) stanoviska, souhlasy, posouzení popř. rozhodnutí dotčených
orgánů státní správy předepsaná zvláštními předpisy, např.
o ochraně zemědělského půdního fondu.
(4) Návrh na umístění stavby doplní navrhovatel podle místa,
druhu, rozsahu a předpokládaných účinků stavby dalšími podklady a
dokumentací, ze kterých musí být dostatečně zřejmé zejména
a) navrhované umístění stavby na pozemku včetně jejích odstupů od
hranic pozemků a od sousedních staveb, v případě potřeby i s
výškovým vyznačením (zpravidla v měřítku 1:500),
b) architektonické a urbanistické začlenění stavby do území, její
vzhled a výtvarné řešení,
c) údaje o provozu, popřípadě o výrobě včetně základních
technických parametrů, navrhovaných technologií a zařízení,
d) vliv stavby, provozu nebo výroby na zdraví a životní prostředí
a jejich hodnocení včetně návrhu na opatření k odstranění nebo
minimalizaci negativních účinků,
e) nároky stavby na vodní hospodářství, energie, dopravu (včetně
parkování), likvidaci odpadů a předpoklady pro napojení stavby
na stávající technické vybavení území,
f) dotčená ochranná pásma nebo chráněná území,
g) ochrana stavby před škodlivými vlivy a účinky včetně informací
o vhodnosti geologických a hydrogeologických poměrů v území
(neuvádí se u staveb podle § 2 vyhlášky),
h) rozsah a uspořádání staveniště,
i) ozelenění nezastavěných ploch.
(5) Jde-li o stavbu, v níž má být zabudováno jaderné zařízení,
přikládá navrhovatel k návrhu na vydání územního rozhodnutí
souhlas Československé komise pro atomovou energii podle
zvláštních předpisů 3a), udělený na základě posouzení zadávací
bezpečnostní zprávy, která obsahuje zejména
a) zhodnocení staveniště z hlediska jaderné bezpečnosti,
předběžné zhodnocení vlivu jaderného zařízení na životní
prostředí,
b) zadání na projekt jaderného zařízení, vyplývající z požadavků
na jadernou bezpečnost v dané lokalitě.
(6) S dotčenými orgány státní správy, jejichž stanoviska
popřípadě vyjádření byla opatřena k dokumentaci požadované podle
odstavce 3 písmena a) a b) ještě před zahájením územního řízení,
omezí stavební úřad projednání návrhu na vydání územního
rozhodnutí podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny.
(7) Jestliže předložené podklady a stanoviska nestačí k
řádnému posouzení návrhu z hlediska zájmů sledovaných v územním
řízení, určí stavební úřad rozsah, způsob a lhůtu jejich doplnění.
Stavební úřad může také určit počet vyhotovení (popřípadě i
členění) podkladů a stanovisek potřebných pro jednání s účastníky
územního řízení a s dotčenými orgány státní správy.
Rozhodnutí o umístění stavby
§ 8
(1) Rozhodnutím o umístění stavby se určuje stavební pozemek,
umístění stavby na něm a stanoví se podmínky pro projektovou
přípravu staveb, popřípadě pro umístění informačních, reklamních a
propagačních zařízení.
(2) Rozhodnutí o umístění stavby obsahuje zejména
a) jméno (název) a adresu navrhovatele,
b) druh a stručný popis stavby s uvedením její kapacity,
c) druhy a parcelní čísla pozemků podle evidence nemovitostí, na
kterých se stavba umisťuje, u liniových a zvláště rozsáhlých
staveb popis území,
d) podmínky pro umístění a projektovou přípravu stavby, včetně
rozsahu a podrobnosti zpracování projektové dokumentace.
e) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení,
f) dobu platnosti rozhodnutí.
(3) V podmínkách pro umístění stavby se stanoví zejména
požadavky na ochranu a tvorbu životního prostředí, zajištění
souladu urbanistického a architektonického řešení stavby s okolím,
zejména výškové a polohové umístění stavby včetně odstupů od
hranic pozemku a od sousedních staveb, výška stavby, požadavky
vyplývající z chráněných území nebo jejich blízkosti a požadavky
vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů státní správy. V
souladu s podmínkami se vyznačí umístění stavby nebo informačních,
reklamních a propagačních zařízení v grafické příloze územního
rozhodnutí.
(4) U informačních, reklamních a propagačních zařízení může
stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby stanovit, že se
upouští od vydání jejich povolení.
§ 9
(1) Územní řízení o umístění jednoduché stavby nebo jejich
přístavby nebo nástavby může stavební úřad sloučit se stavebním
řízením v případech, kdy podmínky umístění jsou vzhledem k poměrům
v území jednoznačné, u jiných staveb lze tak postupovat jen tehdy,
je-li pro dané území schválen územní plán nebo územní projekt
zóny.
(2) Stavební úřad může upustit od vydání rozhodnutí o umístění
stavby
a) na pozemcích v uzavřených prostorech existujících staveb,
pokud se nemění vnější půdorysně ohraničení a výškové
uspořádání a vnější vzhled stavby a pokud se provozem nově
umisťované stavby nezhorší životní prostředí,
b) u liniových staveb, jejichž podmínky umístění jsou podrobně
řešeny územním plánem zóny nebo územním projektem zóny,
(3) Rozhodnutí o umístění stavby nevyžadují
a) stavební úpravy a udržovací práce,
b) drobné stavby,
c) stavby umisťované v uzavřených prostorech a zařízeních
vojenské správy mimo území vojenských újezdů, v uzavřených
prostorech a zařízeních ministerstva vnitra a Sborů nápravné
výchovy, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení prostoru
nebo zařízení,
d) zrušeno
§ 10
Rozhodnutí o využití území
(1) Rozhodnutím o využití území se stanoví podmínky zejména
pro
a) terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí
nebo odtokové poměry (dále jen "terénní úpravy"), např.
zavážky, příkopy, násypy, skládky,
b) výsadbu a větší úpravy vinic, chmelnic, lesů, sadů,zahrad,
zřizování hřišť, skladovacích a odstavných ploch,
c) dělení nebo scelování pozemků, pokud podmínky pro ně nejsou
stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením.
(2) Nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, vydává se rozhodnutí
o využití území též pro těžební a jim podobné nebo s nimi
související práce (dále jen "těžební práce"), zejména pro
zřizování lomů, pískovišť, odvalů a výsypek.
(3) Rozhodnutí o využití území obsahuje zejména
a) jméno (název) a adresu navrhovatele.
b) označení parcelních čísel, pozemků podle evidence nemovitostí,
stručný popis změny ve využití území,
c) podmínky pro nové využití území,
d) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení,
e) dobu platnosti rozhodnutí.
(4) Stavební úřad může v rozhodnutí o využití území stanovit,
že se upouští od vydání povolení terénních prací.
(5) Podmínkami pro nové využití území se stanoví způsob, jakým
má být území upraveno, způsob jeho odvodnění, napojení na dopravní
a rozvodné sítě, požadavky dotčených orgánů státní správy,
požadavky na ochranu existujících staveb, zeleně apod.
(6) Rozhodnutí o využití území se sloučí s rozhodnutím o
umístění stavby, má-li být na pozemku, jehož se rozhodnutí týká,
zřízena též stavba.
(7) Rozhodnutí o využití území se nevydává ve vojenských
újezdech a v uzavřených prostorech a zařízeních vojenské správy
mimo území vojenských újezdů a v uzavřených prostorech a
zařízeních pro výkon činností a služeb federálního ministerstva
vnitra, Federální bezpečnostní informační služby, Federálního
policejního sboru, ministerstva vnitra České republiky a
ministerstva vnitra Slovenské republiky, Policie České republiky,
Policejního sboru Slovenské republiky, Sboru nápravné výchovy
České republiky a Sboru vězeňské a justiční stráže Slovenské
republiky.
§ 11
Rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu
(1) Rozhodnutím o chráněném území nebo o ochranném pásmu se
vymezuje území, ve kterém se zakazují nebo omezují určité činnosti
z důvodů ochrany zájmů společnosti (ochrany ovzduší, ochrany před
negativními účinky provozu průmyslových podniků, ochrany ložisek
nerostů, důlních děl, drah, telekomunikací, letišť, prostorů pro
zajištění obrany a bezpečnosti státu, rozvodných sítí,
geodetických bodů základního polohového, výškového a tíhového pole
apod.).
(2) Jestliže chráněné území nebo ochranné pásmo se vymezí
obecně závazným právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného
správního orgánu podle něho vydaným, anebo stanoví-li je vláda,
rozhodnutí o chráněném území nebo ochranném pásmu se nevydává.
(3) Rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu
obsahuje zejména
a) označení (název) a adresu navrhovatele,
b) vymezení (označení území, kterého se ochrana týká,
c) podmínky ochrany,
d) dobu platnosti rozhodnutí, je-li možno předem stanovit.
(4) Podmínkami rozhodnutí se stanoví způsob ochrany, zejména
zákaz, omezení, nebo způsob provádění staveb, terénních úprav,
těžebních prací, výsadby a postřiku stromů, hnojení půdy, provozu
vysokofrekvenčních přístrojů, zabezpečují se požadavky dotčených
orgánů státní správy apod.
§ 12
Rozhodnutí o stavební uzávěře
(1) Rozhodnutím o stavební uzávěře se vymezuje území, ve
kterém se trvale nebo dočasně zakazuje nebo omezuje stavební
činnost, zejména pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí
využití území nebo jeho organizaci podle připravované územně
plánovací dokumentace.
(2) Rozhodnutí o stavební uzávěře obsahuje zejména
a) označení (název) a adresu navrhovatele,
b) vymezení území, popřípadě pozemků podle evidence nemovitostí,
pro které platí zákaz nebo omezení stavební činnosti.
c) rozsah zákazu nebo omezení stavební činnosti,
d) dobu platnosti rozhodnutí, je-li možno předem stanovit.
(3) Rozhodnutím o stavební uzávěře nelze zakázat nebo omezit
provádění udržovacích prací.
ČÁST TŘETÍ
Stavební řád
ODDÍL 1
Oprávnění k provádění staveb
(k § 44 zákona)
§ 13
(1) Právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle
zvláštních předpisů, která bude provádět stavbu (nebo práce na
stavbě) sama pro sebe a nemá stavební nebo montážní práce v
předmětu své činnosti nebo podnikání, zabezpečuje odborné vedení
stavby autorizovanou osobou, která:
a) řídí způsob a postup provádění stavby tak, aby se zajistila
bezpečnost a ochrana zdraví při práci, řádná instalace
a provoz technického vybavení na stavbě, odborné ukládání
a hospodárné použití stavebních výrobků a hmot, vhodnost
jejich použití, odborné ukládání strojů a zařízení, vedení
stavebního deníku apod.,
b) odpovídá za soulad prostorové polohy stavby s dokumentací
stavby, za dodržení obecných technických požadavků na
výstavbu, československých státních norem a jiných technických
předpisů a spoluodpovídá za dodržení podmínek rozhodnutí
vydaných k uskutečnění stavby (zejména územního rozhodnutí
a stavebního povolení),
c) působí k odstranění závad, které na stavbě zjistila; nelze-li
závady odstranit v rámci odborného dozoru, oznámí je
neprodleně stavebnímu úřadu.
(2) Osoba, určená k výkonu odborného dozoru nad prováděním
jednoduché nebo drobné stavby stavěné svépomocí plní povinnosti
podle odstavce 1 písm. b), c); kromě toho sleduje
a) způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost při
práci, instalaci a provoz technického vybavení na stavbě,
vhodnost, ukládání a použití výrobků a stavebních hmot,
b) vedení jednoduchého záznamu o stavbě.
ODDÍL 2
Povolování staveb a změn staveb
Ohlášení drobných staveb, stavebních úprav a stavebních prací
(K § 57 zákona)
§ 14
(1) V ohlášení drobné stavby stavebník uvede
a) druh, rozsah a místo stavby a jednoduchý technický popis
jejího provedení,
b) druh a parcelní číslo pozemku podle evidence nemovitostí,
doklad, jímž prokáže vlastnické nebo jiné právo k pozemku,
c) kdo bude stavbu provádět a zda k jejímu provedení se mají
použít sousední nemovitosti, popřípadě vyjádření vlastníka
této nemovitosti.
(2) K ohlášení drobné stavby stavebník připojí jednoduchý
situační náčrt podle pozemkové mapy na pozemku a hranic mezi
sousedními pozemky s polohou staveb na nich. Náčrt se předkládá ve
dvojím vyhotovení, pokud není příslušným orgán obce, předkládá se
ve třech vyhotoveních.
§ 15
(1) Jestliže stavební úřad písemně sdělí, že proti provedení
stavby nemá námitek, připojí ke sdělení jím ověřený jednoduchý
situační náčrt. Kopii sdělení s ověřeným náčrtem předá stavební
úřad místně příslušnému obecnímu úřadu.
(2) Sdělení stavebního úřadu podle odstavce 1 nenahrazuje
rozhodnutí dotčených orgánů státní správy podle zvláštních
předpisů. 15)
§ 16
(1) V ohlášení stavebních úprav a udržovacích prací stavebník
uvede
a) na které stavbě mají být úpravy nebo práce provedeny,
b) jejich druh, rozsah, účel a jednoduchý technický popis,
c) doklad, že má vlastnické nebo jiné právo ke stavbě, který může
být nahrazen čestným prohlášením nebo, provádí-li úpravu nebo
udržovací práce právnická nebo fyzická osoba jako nájemce
písemnou dohodu s vlastníkem stavby.
(2) K ohlášení stavební úpravy nebo udržovací práce na stavbě,
která je kulturní památkou, přiloží stavebník stanovisko orgánu
státní památkové péče.
§ 17
(1) Stavební úřad může stanovit, že ohlášenou drobnou stavbu,
stavební úpravu, nebo udržovací práce lze provést jen na základě
stavebního povolení (§ 57 odst. 1 zákona). Přitom přihlíží zejména
k umístění, stavebně technickému provedení, účelu užívání stavby a
jejímu vlivu na životní prostředí. Stavební úřad tato hlediska
posuzuje zejména u ohlášené drobné stavby nebo stavební úpravy
stavby, jejíž součástí je provozní, výrobní nebo technické
zařízení.
(2) U drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací,
po jejichž ohlášení stavební úřad stanovil, že podléhají
stavebnímu povolení, doplní stavebník údaje uvedené v § 14 a 16:
a) jednoduchým náčrtem stavby nebo úpravy nebo vyznačením
stavebních úprav v dokumentaci stavby, ověřené stavebním
úřadem; u udržovacích prací se nepředkládá,
b) situačními a stavebními výkresy zařízení staveniště, má-li být
budováno,
c) dalšími podklady určenými stavebním úřadem nezbytným pro řádné
posouzení věci.
§ 18
(1) Udržovacími pracemi, které nevyžadují ohlášení stavebnímu
úřadu, jsou zejména
a) menší opravy fasády, opravy vnitřních omítek, obkladů stěn,
podlah a dlažeb, opravy střešní krytiny a povrchu plochých
střech, komínových těles, opravy vnitřních instalací, výměna,
opravy a nátěry žlabů a odpadních dešťových svodů, opravy oken
a dveří a jejich nátěry, výměna dveřních a okenních křídel
a opravy oplocení, nemění-li se jimi vzhled stavby.
b) výměna nepodstatných částí konstrukční stavby,
c) opravy zařízení ústředního vytápění, větracího a
klimatizačního zařízení a výtahů, budou-li je provádět
oprávněné právnické osoby a fyzické osoby podnikající podle
zvláštních předpisů nebo osoby,
d) výměna zařizovacích předmětů (např. kuchyňských linek, van a
jiného běžného vybavení stavby).
(2) Mají-li být provedeny udržovací práce uvedené v odstavci 1
na stavbě, která je kulturní památkou, podléhají ohlášení.
Žádost o stavební povolení
(K § 58 a 60 zákona)
nadpis vypuštěn
§ 19
Stavební úřad může povolit soubor staveb včetně staveb
zařízení staveniště nebo postupně jednotlivé stavby souboru,
schopné samostatného užívání, podmiňující přeložky inženýrských
sítí a stavby zařízení staveniště. Přitom přihlíží k důležitým
veřejným zájmům (ochrana životního prostředí, chráněná území,
zajištění komplexnosti výstavby apod.) a může stanovit, že provede
stavební řízení až po rozšíření žádosti na další stavby, popř. na
celý soubor staveb [§ 62 odst. 1 písm. b) a c) zákona].
§ 20
(1) V Žádosti o stavební povolení stavebník podle povahy
stavby uvede
a) jméno (název) a adresu stavebníka (u právnické osoby její
sídlo),
b) druh, účel, místo stavby, předpokládaný termín dokončení
stavby a u dočasné stavby dobu jejího trvání,
c) parcelní čísla a druhy (kultury) stavebního pozemku
a sousedních pozemků s uvedením vlastnických nebo jiných práv
podle evidence nemovitostí, popřípadě ostatních pozemků, které
se mají použít jako staveniště (např. část veřejného
prostranství),
d) zpracovatele projektové dokumentace stavby a způsob provedení
stavby (dodavatelsky, svépomocí),
e) základní údaje o stavbě, jejím členění, technickém nebo
výrobním zařízení, budoucím provozu a jeho vlivu na životní
prostředí a souvisejících opatřeních,
f) seznam a adresy účastníků stavebního řízení, které jsou
stavebníkovi známy, u staveb liniových a staveb zvlášť
rozsáhlých s velkým počtem účastníků stavebního řízení se
seznam a adresy účastníků neuvádějí.
(2) K žádosti stavebník připojí
a) doklady, jimiž prokazuje vlastnická nebo jiná práva k pozemkům
a stavbám, žádá-li o povolení nástavby, stavební úpravy, nebo
udržovacích prací na stavbě její nájemce, připojí písemnou
dohodu s vlastníkem stavby. Písemnou dohodu s tím, kdo má
vlastnická práva, nebo jiná práva k pozemku nebo k stavbě (§
39 odst. 1 zákona), předloží též právnická nebo fyzická osoba,
která bude stavbu provádět, žádá-li o povolení dočasné stavby,
b) projektovou dokumentaci stavby ve dvou vyhotoveních, není-li
stavebním úřadem obecní úřad v místě, ve třech vyhotoveních,
c) doklady o jednáních s orgány státní správy a s účastníky
stavebního řízení, pokud byla předem o stavbě vedena,
a stanoviska, souhlasy popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů
státní správy, jestliže je předepisují zvláštní předpisy
(např. o ochraně zemědělského půdního fondu, lesního půdního
fondu, o ochraně ovzduší, o posuzování vlivu na životní
prostředí, o ochraně přírody a krajiny),
d) územní rozhodnutí, jestliže je vydal jiný orgán než stavební
úřad,
e) prohlášení autorizované osoby, že bude zabezpečovat odborné
vedení stavby [§ 46a odst. 2 písm. f) zákona], bude-li ji sama
pro sebe provádět právnická osoba, nebo fyzická osoba
podnikající podle zvláštních předpisů, která nemá stavební
nebo montážní práce v předmětu své činnosti nebo podnikání,6a)
u staveb ostatních fyzických osob, prováděných svépomocí, pak
prohlášení kvalifikované osoby, že bude vykonávat odborný
dozor nad stavbou, není- li stavebník sám způsobilý dozor
provádět.
(3) U liniové stavby a stavby zvlášť rozsáhlé s velkým počtem
účastníků řízení může stavební úřad určit počet vyhotovení
podkladů (popřípadě i jejich členění) uvedených v odstavci 2
nezbytných pro jednání zejména s dotčenými orgány státní správy
a obcí.
(4) U stavby, v níž má být zabudováno jaderné zařízení,
připojí stavebník k žádosti souhlas Československé komise pro
atomovou energii podle zvláštních předpisů 3a), udělený na základě
posouzení předběžně bezpečnostní zprávy, která obsahuje zejména
a) analytické a experimentální důkazy, že požadavky na jadernou
bezpečnost, stanovené zadávací bezpečnostní zprávou
a zvláštními předpisy, byly v projektové dokumentaci dodrženy,
b) program zajištění jakosti při výrobě komponent a výstavbě
jaderného zařízení a předběžný program kontroly jejich
provozního stavu.
§ 21
U stavby s neobvyklou technologií, u níž má být použit
neobvyklý způsob stavění nebo konstrukčního řešení nebo ve které
má být instalováno ojedinělé technické zařízení, které není
srovnatelné s jinými již vyzkoušenými zařízeními a u níž se
nemohou předem spolehlivě určit negativní účinky provozu stavby na
životní prostředí, stavebník doloží žádost o stavební povolení
posudkem specializovaného pracoviště, vysoké školy nebo soudního
znalce.
§ 22
(1) Projektová dokumentace stavby (projekt), kterou stavebník
předkládá ke stavebnímu řízení, obsahuje zejména
a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, pokud nepostačí
údaje uvedené v žádosti o stavební povolení, informace o
výsledku provedených průzkumů a o dodržení obecných technických
požadavků na výstavbu,
b) souhrnnou technickou zprávu, ze které musí být dostatečně
zřejmé
- navrhované urbanistické, architektonické a stavebně technické
řešení stavby, jejích konstrukčních částí a použití
stavebních materiálů,
- požárně bezpečností řešení,
- nároky na vodní hospodářství, energii, dopravu (včetně
parkování), likvidaci odpadů a řešení napojení stavby na
stávající inženýrské sítě a kanalizaci,
- údaje o stávajících ochranných pásmech, nadzemních a
podzemních objektech včetně inženýrských sítí,
- u staveb s provozním, výrobním nebo technickým zařízením
údaje o tomto zařízení, o koncepci skladování, řešení vnitřní
dopravy a ploch pro obsluhu, údržbu a opravy, popřípadě
nároky na provedení zkušebního provozu po dokončení stavby,
- uspořádání staveniště a bezpečností opatření, jde-li o
provádění stavebních prací za mimořádných podmínek,
- splnění podmínek na ochranu zdraví a životního prostředí
stanovených podle zvláštních předpisů,
c) celkovou situaci stavby (zastavovací plán) v měřítku zpravidla
1:200 až 1:500 s vyznačením hranic pozemků, stávajících staveb
na nich, podzemních inženýrských sítí a návrh přípojek na
inženýrské sítě, vytyčovací výkresy nebo potřebné geometrické
parametry vyznačené v zastavovacím plánu jednoduchých nebo
drobných staveb, popřípadě další výkresy podle charakteru
a složitosti stavby,
d) stavební výkresy pozemních a inženýrských objektů, ze kterých
je zřejmý dosavadní a navrhovaný stav, především půdorysy,
řezy, pohledy (v měřítku zpravidla 1:100) obsahující jednotlivé
druhy konstrukcí stavby a jejích částí (např. základy, nosné
konstrukce, schodiště, komíny, střešní konstrukce), polohové a
výškové uspořádání stavby a všech jejích prostorů s přesným
vyznačením funkčního určení, schematické vyznačení vnitřních
rozvodů a instalací (zdravotně technické včetně požárního
vodovodu, silnoproudé, slaboproudé, plynové, teplovodní atd.),
technická zařízení (kotelny, výtahy a pod.), úpravy a řešení
předepsané ke zvláštnímu zajištění staveb z hlediska civilní
obrany a požární ochrany. U staveb s provozním, výrobním nebo
technickým zařízením musí stavební výkresy obsahovat prostorové
umístění strojů a zařízení včetně vnitřních komunikací,
e) projekt organizace výstavby u staveb se zvláštními nároky na
provádění, pokud nestačí údaje uvedené v souhrnné technické
zprávě.
(3) Žádá-li stavebník o stavební povolení postupně k
jednotlivým stavbám souboru, obsahuje projektová dokumentace první
stavby celkovou situaci (zastavovací plán celého souboru staveb
včetně zařízení staveniště).
(4) U jednoduchých staveb a dočasných staveb zařízení
staveniště může stavební úřad v jednotlivých případech stanovený
rozsah a obsah dokumentace přiměřeně omezit.
Stavební povolení
(K § 66 zákona)
§ 25
Stavební povolení obsahuje zejména:
a) jméno (název)stavebníka,
b) druh a účel povolované stavby,
c) parcelní čísla stavebních pozemků podle evidence nemovitostí,
na kterých se stavba povoluje,
d) podmínky pro provedení stavby, popřípadě též pro užívání
stavby a odstranění stavby,
e) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení.
§ 26
(1) V podmínkách stavebního povolení stavební úřad zabezpečí,
popřípadě stanoví zejména
a) ochranu zájmů společnosti, především životního prostředí,
b) soulad projektu s obecnými technickými požadavky na výstavbu a
jinými předpisy a technickými normami,
c) lhůtu dokončení stavby,
d) dodržení požadavků dotčených orgánů státní správy uplatněných
ve stavebním řízení,
e) umístění stavby, bylo-li sloučeno územní rozhodnutí se
stavebním povolením,
f) způsob provádění stavby; u staveb, které bude provádět sama
pro sebe právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle
zvláštních předpisů a) osobu odpovědnou za odborné vedení
stavby [§ 46a odst. 2 písm. f) zákona], nebo u staveb
ostatních fyzických osob prováděných svépomocí, osobu, která
bude vykonávat odborný dozor nad stavbou.
(2) Stavební úřad může v podmínkách stavebního povolení
stavebníkovi uložit nebo ve stavebním povolení určit
a) předložení podrobnější dokumentace ještě před zahájením
stavby, potřebné ke kontrole, zda byly dodrženy podmínky
stanovené pro provedení stavby,
b) oznámení určitého stadia stavby za účelem výkonu státního
stavebního dohledu,
c) předložení dokladů, odborných expertiz a posudků,
d) podrobnější požadavky na provedení stavby především z hlediska
architektury a komplexnosti, zejména určit druh a barvu
vnějších úprav stavby (krytiny, omítek, nátěrů
apod.),napojení na rozvodní sítě, pozemní komunikace a dráhy,
odvádění povrchových vod a úprav okolí stavby a podmínky
ochrany a výsadby zeleně.
e) nezbytný rozsah ploch pozemků, které budou tvořit součást
staveniště,
f) těm, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním
nemovitostem, aby po stanovenou dobu trpěli provedení
některých prací ze svých pozemků nebo staveb spod.,
g) úlevy pro vytyčení stavby.
§ 27
(1) Stavební úřad zašle po jednom ověřeném vyhotovení
dokumentace stavebníkovi a obecnímu úřadu, jehož územním obvodu se
stavby provádí. Jedno vyhotovení dokumentace si stavební úřad
ponechá pro úřední potřebu.
(2) Stavební úřad připojí stavebníkovi k ověřené dokumentaci
štítek, na němž uvede označení stavby a jejího stavebníka, kdo
bude stavbu provádět, kdo u stavby prováděné svépomocí odpovídá za
odborné vedení a provádění stavby nebo za odborný dozor a který
orgán a kdy stavbu povolil.
(3) Stavebník je povinen před zahájením stavby umístit štítek
na viditelném místě u vstupu na staveniště a ponechat jej tam až
do kolaudace stavby. Stavby právnický osob a fyzických osob
podnikajících podle zvláštních předpisů se mohou označit jiným
vhodným způsobem (např. tabulí) s uvedením údajů ze štítku.
§ 28
Žádost o změnu stavby před jejím dokončením
(K § 68 zákona)
(1) V žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončení
stavebník uvede zejména
a) označení stavby a části, jíž se změna týká,
b) popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a
ověřenou dokumentací,
c) důvody navrhované změny.
(2) Dokumentace k žádosti podle odstavce 1 obsahuje
a) situační výkresy, mění-li se vnější půdorysné nebo výškové
uspořádání stavby,
b) výkresy v rozsahu požadované změny,
c) technický popis změny a údaje, zda změna má účinek na okolí
stavby,
d) doklad o projednání s orgány státní správy, jejichž zájmy jsou
provedením změny dotčeny, jestliže taková jednání byla vedena.
(3) Po předchozím projednání stavebníka se stavebním úřadem
lze změny stavby vyznačit přímo v původní ověřené dokumentaci
stavby, je-li to technicky možné a není-li to na úkor její
přehlednosti. Vyznačení změn se provede v dokumentaci stavby
uložené u stavebního úřadu, popřípadě obecního úřadu, v jehož
územním obvodu se stavba provádí, a v dokumentaci, kterou uchovává
stavebník (vlastník) stavby.
ODDÍL 3
Povolení terénních úprav, informačních, reklamních
a propagačních zařízení
(K § 71 až 74 zákona)
Žádost o povolení terénních úprav
§ 29
(1) Žádost o povolení terénních úprav obsahuje
a) jméno (název) a adresu žadatele,
b) druh, účel, místo a předpokládané trvání terénních úprav,
c) druhy a parcelní čísla pozemků podle evidence nemovitostí, na
nichž se mají terénní úpravy provádět, s uvedením vlastnických
nebo jiných práv,
d) časový průběh provádění terénních úprav,
e) kdo zpracoval dokumentaci a kdo bude terénní úpravy,
f) seznam účastníků řízení, kteří jsou žadateli známi.
(2) Údaje podle odstavce 1 písm. c) a f) je možné nahradit
přílohami k žádosti.
§ 30
(1) K žádosti o povolení terénních úprav se připojí
a) předepsaná dokumentace ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním
úřadem místní nebo městský národní výbor, ve třech
vyhotoveních,
b) územní rozhodnutí, pokud je vydal jiný orgán než stavební
úřad,
c) doklady, jimiž žadatel prokazuje svá práva k pozemkům,
d) doklady a stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů
státní správy, pokud jsou předepsané zvláštními předpisy,
e) doklady o jednáních s orgány státní správy a s účastníky
řízení, pokud byla předem vedena.
(2) zrušen
§ 31
(1) Dokumentace terénních úprav obsahuje
a) údaje o splnění podmínek územního rozhodnutí o využití území a
jiných rozhodnutí nezbytných pro povolení terénních úprav
podle zvláštních předpisů, údaje o předpokládaných účincích
terénních úprav na okolí, technický popis postupu a způsobu
prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu uložení
vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové
úpravě,
b) situační výkres podle pozemkové mapy evidence nemovitostí,
objasňující současný stav území, na kterém se mají terénní
úpravy provést, s vyznačením pozemků, na nichž se projeví
důsledky terénních úprav, včetně vyznačení ochranných pásem,
chráněných území a existujících staveb; podle povahy a rozsahu
terénních úprav se připojí též charakteristické řezy
objasňující jejich výškové uspořádání,
c) vytyčovací výkresy, nebo potřebné geometrické parametry
určující v situačním výkresu polohové a výškové umístění
jednoduchých a nepodstatných terénních úprav.
(2) U technicky jednoduchých terénních úprav, jejichž důsledky
se nemohou nepříznivě projevit na nemovitostech nebo jiným
způsobem, může stavební úřad jako dokumentaci přijmout jen stručný
popis postupu a způsobu prací a situační náčrt.
§ 34
Žádost o povolení informačních, reklamních
a propagačních zařízení
(1) V žádosti o povolení informačních, reklamních a
propagačních zařízení (dále v tomto ustanovení jen "zařízení") se
uvede
a) druh, účel, místo a doba trvání zařízení,
b) označení nemovitosti, na které má být zařízení umístěno,
c) seznam účastníků řízení, kteří jsou žadateli známi.
(2) K žádosti se podle povahy zařízení připojí
a) předepsaná dokumentace ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním
úřadem městský nebo místní národní výbor, ve třech
vyhotoveních,
b) územní rozhodnutí, pokud je vydal jiný orgán než stavební
úřad,
c) doklady, jimiž žadatel prokazuje svá práva k nemovitosti,
d) doklady a stanoviska dotčených orgánů státní správy, pokud
jsou předepsány zvláštními předpisy,
e) doklady o jednáních s dotčenými orgány státní správy a s
účastníky řízení, pokud byla předem vedena.
(3) Předepsaná dokumentace zařízení obsahuje zejména
a) technický popis zařízení, způsobu jeho instalace a účinků
zařízení na okolí,
b) výkresy objasňující provedení a funkci zařízení, jeho upevnění
(nosnou konstrukci), popřípadě elektrickou instalaci.
(4) Pro technicky jednoduchá zařízení postačí jako dokumentace
jen stručný popis zařízení a jednoduchý náčrt.
ODDÍL 4
Vytyčování staveb a terénních úprav
(K § 75 zákona)
§ 35
(1) Vytyčování se provede podle vytyčovacích výkresů v souladu
s územním rozhodnutím, stavebním povolením nebo povolením
terénních úprav.
(2) O provedeném vytyčení a o stabilizaci pevných bodů
vyhotoví ten, kdo vytyčení provedl, vytyčovací protokol.
§ 36
Stavební úřad může u jednoduchých, drobných a dočasných
staveb, změn staveb a nepodstatných terénních úprav upustit od
vytyčení orgány k tomu oprávněnými.
§ 37
(1) Za soulad prostorové polohy s dokumentací stavby, u níž
bylo upuštěno od vytyčení orgány k tomu oprávněnými, odpovídá
stavebník, u stavby prováděné svépomocí osoba určená k výkonu
odborného dozoru nad prováděním stavby a u stavby právnické osoby
a fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů, která nemá
v předmětu své činnosti stavební nebo montážní práce a provádí
stavbu sama pro sebe, osoba, popřípadě organizace pověřená
odborným vedením stavby.
(2) Za stanovení prostorové polohy terénních úprav, u nichž
bylo upuštěno od vytyčení orgány k tomu oprávněnými, odpovídá ten,
kdo požádal stavební úřad o jejich povolení.
ODDÍL 5
Kolaudace
Kolaudační řízení
(K § 79 a 81 zákona)
§ 39
(1) Návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí obsahuje
a) označení a místo stavby,
b) předpokládaný termín dokončení stavby,
c) termín úplného vyklizení staveniště a dokončení úprav okolí
stavby,
d) údaj, zda bude prováděn zkušební provoz a dobu jeho trvání.
(2) K návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí se připojí
a) popis a zdůvodnění provedených odchylek od územního rozhodnutí
a stavebního povolení,
b) u staveb, na kterých jsou geodetické práce zajišťovány
odpovědnými geodety,10) doklad o zajištění souborného
zpracování dokumentace geodetických prací (u podzemních
inženýrských sítí ještě před zakrytím),
c) geometrický plán podle předpisů o evidenci nemovitostí
k vyznačení změn v evidenci nemovitostí; tento doklad se
nepřipojí v případech, kdy nedochází ke změně vnějšího
půdorysného ohraničení stavby a u drobných staveb,
d) u stavby, v níž má být zabudováno jaderné zařízení, souhlas
Československé komise pro atomovou energii podle zvláštních
předpisů,3a) udělený na základě posouzení předprovozní
bezpečnostní zprávy,
f) další doklady, pokud jsou předepsány zvláštními předpisy 11)
nebo si je stavební úřad vyžádal.
§ 40
(1) K ústnímu jednání spojenému s místním šetřením je
navrhovatel povinen připravit
a) doklady o vytyčení stavby (§ 38),
b) doklady o výsledcích předepsaných zkoušek a o způsobilosti
provozních zařízení k plynulému a bezpečnému provozu,11)
zprávu o výsledku komplexního vyzkoušení, popřípadě zkušebního
provozu, pokud byl prováděn,
c) projektovou dokumentaci ověřenou stavebním úřadem ve stavebním
řízení, nebo při povolování změn stavby,
d) výkresy, ve kterých jsou vyznačeny změny, ke kterým došlo
během provádění stavby; se souhlasem stavebního úřadu mohou
být tyto změny vyznačeny v dokumentaci ověřené stavebním
úřadem ve stavebním řízení, pokud řízení o nich stavební úřad
spojil s řízením kolaudačním,
e) další doklady stanovené v podmínkách stavebního povolení;
u staveb povolených po 1. červenci 1992 i doklady o ověření
požadovaných vlastností výrobků.
(2) U drobných a jednoduchých staveb, zejména u staveb,
jejichž stavebníky jsou fyzické osoby, a tyto stavby nesouvisejí s
podnikáním podle zvláštních předpisů, mohou být náležitosti návrhu
na vydání kolaudačního rozhodnutí a jeho příloh přiměřeně
zjednodušeny.
§ 41
(1) Stavební úřad sepíše o ústním jednání protokol, který
obsahuje zejména
a) označení stavby,
b) zjištění, zda byly dodrženy podmínky územního rozhodnutí a
stavebního povolení a zda bylo vyhověno obecným technických
požadavkům na výstavbu,
c) porovnání skutečného provedení dokončené stavby s dokumentací
ověřenou stavebním úřadem,
d) soupis zjištěných odchylek od skutečného provedení stavby,
popřípadě odkaz na podklady kolaudačního rozhodnutí,
e) námitky účastníků řízení,
f) stanoviska dotčených orgánů státní správy.
(2) Pokud podle odstavce 1 může stavební úřad nahradit
jednoduchým záznamem, zejména byla-li stavba dokončena v souladu s
ověřenou dokumentací a nejsou-li i ní zjištěny odchylky od
skutečného provedení stavby a nebyly podány námitky účastníků
řízení.
Kolaudační rozhodnutí
(K § 82 zákona)
§ 43
(1) Kolaudační rozhodnutí obsahuje:
a) označení stavby,
b) vymezení účelu užívání stavby,
c) podmínky pro užívání stavby.
(2) V podmínkách pro užívání stavby může stavební úřad podle
povahy stavby uložit zejména
a) vyznačení drobných odchylek, které stavební úřad vzal na
vědomí, do ověřené dokumentace stavby,
b) další povinnosti k zajištění zájmů společnosti nebo k ochraně
práv a oprávněných zájmů účastníků, zejména k zajištění zájmů
na péči o životní prostředí, hygienu, zdraví a bezpečnost
osob, požární bezpečnost apod.
§ 44
Kolaudační rozhodnutí se nevydá, není-li zajištěno zdraví a
bezpečnost osob a řádné a nerušené užívání stavby k určenému
účelu, zejména
a) není zajištěno podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve
stavebním řízení vytápění stavby a připojení na rozvod vody,
elektřiny, kanalizační síť apod., zejména u bytových
a občanských staveb,
b) není zajištěn bezpečný a plynulý provoz výtahů podle ověřené
dokumentace,
c) není zajištěn bezpečný přístup a příjezd ke stavbám,
d) nejsou splněny podmínky stavebního povolení na nezbytnou
komplexnost výstavby a na vyloučení negativních účinků stavby
na okolí, popřípadě jejich omezení na přípustnou míru,
e) nejsou předloženy doklady o vyhovujících výsledcích
předepsaných zkoušek.
§ 45
Upuštění od kolaudace
Stavební úřad může upustit od kolaudace
a) u drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích prací, u
nichž po jejich ohlášení určil, že podléhají stavebnímu
povolení,
b) u jednoduchých staveb, s výjimkou staveb pro bydlení, staveb
pro individuální rekreaci, garáží, staveb s provozním,
výrobním nebo technickým zařízením a skladů.
ODDÍL 6
Nezbytné úpravy a odstraňování staveb
§ 47
Nezbytné úpravy
(K § 87 zákona)
(1) Stavební úřad může nařídit jako nezbytné úpravy na stavbě
nebo stavebním pozemku zejména
a) úpravy v zájmu bezpečnosti dopravy (např. zřízení podloubí,
průchodů, zkosení nároží domů), obrany státu (např. zřízení
krytů a úkrytů), požární bezpečnosti (např. technická zařízení
požární ochrany),
b) úpravy, jimiž se docílí, aby stavba nebo její zařízení
neobtěžovaly své okolí nepřiměřeně hlukem, zápachem,
exhalacemi, otřesy, chvěním, účinky elektromagnetického pole,
c) připojení stavby na rozvodné sítě, zejména na veřejný rozvod
vody, elektřiny, plynu, na kanalizační síť,
d) úpravy, jimiž se odstraňují hygienické, bezpečnostní, požární,
provozní a estetické závady stavby a jimiž se stavba vybavuje
sociálními nebo jinými hygienickými a společnými zařízeními,
e) odstranění nebo úpravu stavebních částí stavby (např. zdí,
stříšek, verand) zabraňujících přístupu světla a vzduchu ke
stavbám, nebo působících jiné závady,
f) úpravy k zajištění účinnějšího odvádění srážkových vod.
(2) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena,
dokumentaci nebo jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku
stavby nebo pozemku provedení úpravy a stanoví podmínky a lhůtu
pro její provedení. V ostatních případech stavební úřad uloží
jednak provést nezbytnou úpravu stavby nebo stavebního pozemku,
jednak opatřit a předložit předepsanou dokumentaci nebo jiné
podklady.
(3) Pro obsah dokumentace a jiných podkladů, jejichž
předložení stavební úřad uložil podle odstavce 2, platí podle
povahy úprav ustanovení této vyhlášky o povolování staveb,
terénních úprav, popřípadě o odstraňování staveb.
§ 48
Žádost o povolení k odstranění stavby
(K § 88 zákona)
(1) V žádosti o povolení k odstranění stavby její vlastník
uvede
a) druh, účel, místo a označení stavby,
b) důvody odstranění stavby a předpokládané započetí a ukončení
prací,
c) název právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající podle
zvláštních předpisů, která odstranění stavby provede; jestliže
stavbu bude odstraňovat právnická osoba nebo fyzická osoba
podnikající podle zvláštních předpisů sama pro sebe, nebo
jestliže odstranění má být provedeno svépomocí, uvede vlastník
stavby jak je zajištěno odborné vedení, nebo jméno a adresu
osoby, která bude vykonávat odborný dozor nad prováděním
prací,
d) zda se odstranění stavby provede s použitím trhavin,
e) jak se naloží s materiálem a kam se přebytečný materiál uloží,
f) seznam a adresy účastníků řízení, kteří jsou žadateli známi,
g) jak jsou zajištěny dosavadním uživatelům bytů a nebytových
prostor náhradní byty, ubytování nebo prostory,
h) jak se naloží s uvolněným pozemkem,
i) návrh na opatření na sousedním pozemku nebo stavbě, jestliže
se mají u těchto nemovitostí provádět bourací práce nebo
mají-li se tyto nemovitosti jinak použít.
(2) K žádosti o povolení k odstranění stavby vlastník připojí
a) doklady, jimiž prokazuje vlastnické nebo jiné právo ke stavbě
a k pozemkům,
b) technologický popis prací, popřípadě též nezbytné výkresy
úprav pozemku,
c) doklady o jednání s dotčenými orgány státní správy a
právnickými osobami a fyzickými osobami podnikajícími podle
zvláštních předpisů spravujícími rozvodné sítě a s účastníky
řízení, pokud byla o odstranění stavby předem vedena,
d) u staveb, jejichž odstranění nebude provádět oprávněná odborně
vybavená právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle
zvláštních předpisů, dohodu s kvalifikovanou osobou, která se
zavázala zajišťovat odborný dozor nad prováděním prací
spojených s odstraněním stavby, není-li vlastník sám způsobilý
dozor provádět,
e) stanoviska popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů státní správy
předepsaná zvláštními předpisy, u stavby s jaderným zařízením
souhlas Československé komise pro atomovou energii.
(3) Neobsahuje-li žádost nebo její přílohy podklady nezbytné k
řádnému posouzení z hlediska zájmů sledovaných stavebním úřadem
nebo dotčenými orgány státní správy, určí stavební úřad rozsah a
lhůtu doplnění, např. jde-li o odstranění nemovité kulturní
památky, doplnění fotodokumentací, dokumentačními výkresy,
popřípadě podle podmínek ministerstva kultury republiky i jinou
dokumentací (např. měřickou nebo modelovou) a v odůvodněných
případech předložení fotodokumentace i u jiných staveb.
§ 49
Rozhodnutí o odstranění stavby
(K § 90 zákona)
(1) Rozhodnutí o odstranění stavby obsahuje zejména
a) údaje o místu, druhu a účelu stavby a komu se odstranění
stavby povoluje, nebo nařizuje,
b) lhůtu k odstranění stavby,
c) podmínky pro odstranění stavby.
(2) Podmínkami rozhodnutí o odstranění stavby stavební úřad
zabezpečí zejména
a) dodržení obecných technických požadavků na výstavbu a jiných
předpisů a technických norem,
b) dodržení požadavků dotčených orgánů státní správy,
c) ochranu práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení,
d) provedení prací při odstranění stavby k tomu oprávněnou
odborně vybavenou právnickou osobou nebo fyzickou osobou
podnikající podle zvláštních předpisů; u staveb, jejichž
odstranění nebude provádět k tomu oprávněná odborně vybavená
právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle
zvláštních předpisů, určí osobu, která bude zajišťovat odborný
dozor nad prováděním prací.
(3) Stavební úřad může v podmínkách rozhodnutí o odstranění
stavby
a) uložit povinnost oznámit určité stadium prací k zajištění
výkonu státního stavebního dohledu,
b) stanovit vlastníkům sousedních pozemků a staveb, aby trpěli po
stanovenou dobu provádění některých prací ze svých pozemků
nebo staveb,
c) stanovit podrobnější podmínky pro postup a způsob prací,
zejména k zajištění stability sousedních staveb, k zajištění
bezpečného užívání sousedních staveb, provozu na přilehlých
komunikacích apod.
d) uložit povinnost upravit po odstranění stavby pozemek,
zajistit nezávadné odvádění povrchových vod, vysázet zeleň
apod.,
e) předání dokumentace stavby pro účely evidence a archivování.
§ 50
Nařízení zabezpečovacích prací
(1) Rozhodnutí, jímž stavební úřad nařizuje vlastníku stavby
provést zabezpečovací práce, obsahuje zejména
a) povinnost provést zabezpečovací práce a lhůtu k jejich
provedení, popis stavebně technického stavu stavby, povahu
a rozsah účinků, jimiž ohrožuje život nebo zdraví osob nebo
národohospodářské hodnoty,
b) podmínky vymezující druh, rozsah a způsob provedení
zabezpečovacích prací,
c) podmínky zajišťující ochranu zájmů společnosti i ochranu práv
a právem chráněných zájmů účastníků řízení,
d) údaje o nezbytném rozsahu sousedních pozemků a staveb, jichž
má být použito při provádění zabezpečovacích prací
a povinnosti jejich vlastníků, aby po stanovenou dobu trpěli
provádění některých prací ze svých nemovitostí, popřípadě, aby
na nich trpěli dočasné umístění konstrukcí.
(2) Nařizuje-li stavební úřad provedení neodkladných
zabezpečovacích prací stavební právnické osobě nebo fyzické osobě
podnikající podle zvláštních předpisů, uvede v rozhodnutí kromě
náležitostí podle odstavce 1
a) právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikající podle
zvláštních předpisů, která je povinna provést zabezpečovací
práce,
b) povinnost vlastníka stavby uhradit této organizaci náklady
spojené s provedením zabezpečovacích prací a trpět jejich
provedení.
§ 51
Státní stavební příspěvek
(K § 95 zákona)
(1) V žádosti o poskytnutí státního stavebního příspěvku
občan, který je vlastníkem stavby uvede
a) účel příspěvku a jeho požadovanou výši,
b) sociální poměry žadatele.
(2) K žádosti o poskytnutí státního stavebního příspěvku
žadatel přiloží
a) doklad o vlastnickém právu k nemovitosti,
b) doklad, jímž prokazuje, že mu státní spořitelna odmítla
poskytnout na účel, pro který žádá státní příspěvek, půjčku,
a že nemohl získat prostředky ani z jiných zdrojů, jako
z fondu kulturních a sociálních potřeb, apod.
(3) Rozhodnutí, jímž stavební úřad přiznává státní stavební
příspěvek, obsahuje zejména
a) údaje o účelu, na který se státní stavební příspěvek poskytuje
a termín dokončení prací, pokud nebyl stanoven jiným
rozhodnutím stavebního úřadu,
b) výhradu vrácení příspěvku nebo jeho části pro případ, že dojde
k úplnému převodu nemovitosti, nebo že práce nebyly provedeny
v rozsahu, na který byl příspěvek přiznán,
c) podmínky pro výplatu příspěvku,
d) podmínky pro jednání s peněžním ústavem, jehož prostřednictvím
bude státní stavební příspěvek proplácen.
ODDÍL 7
Státní stavební dohled
§ 52
Náplň činnosti státního stavebního dohledu
(K § 98 zákona)
Orgány státního stavebního dohledu jsou oprávněny zjišťovat
zejména zda
a) stavba se provádí na základě stavebního povolení nebo jiného
rozhodnutí stavebního úřadu a v souladu s ním,
b) práce na stavbě provádějí oprávněné osoby, zda se odborně
provádějí a vedou stavební práce, zda je zajištěn a prováděn
odborný dozor,
c) je na staveništi k dispozici dokumentace ověřená stavebním
úřadem a všechny doklady potřebné k provádění stavby a zda je
řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,
d) při provádění stavby nedochází k nepovolenému omezování
provozu na komunikacích nebo užívání veřejných prostranství,
zda není nadměrně znečišťováno okolí stavby, ničena zeleň nebo
jiným způsobem zhoršováno životní prostředí a zda nejsou
neodůvodněně omezována práva a právem chráněné zájmy vlastníků
sousedních pozemků a staveb,
e) je zajištěna bezpečnost práce a technických zařízení, požární
ochrana, řádné ohrazení a osvětlení staveniště, bezpečné
přístupy ke stavbě, zda je na staveništi pořádek a nedochází
k znehodnocování nebo ničení použitelných materiálů,
f) se dodržují obecně technické požadavky na výstavbu a jiné
předpisy a technické normy,
g) je stavba užívána jen k povoleným účelům a zda se v průběhu
užívání nezhoršují účinky na životní prostředí,
h) se provádí řádná údržba stavby,
i) u dočasných staveb neuplynula stanovená doba jejich trvání,
nebo nepominul účel, pro který byly zřízeny,
j) jsou dodržovány podmínky povolení nebo nařízení stavebního
úřadu k odstranění stavby,
k) odstranění stavby provádí oprávněná právnická osoba nebo
fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů nebo osoba
a zda je zabezpečeno odborné vedení prací a bezpečnost
osob,
l) nejsou odstraňováním stavby ohroženy sousední objekty a zda
byla učiněna opatření nutná k jejich zabezpečení,
m) se provádějí předepsané zkoušky.
§ 53
Podmínky pro výkon státního stavebního dohledu
(K § 100 zákona)
(1) na stavbě musí být k dispozici projektová dokumentace
stavby ověřená ve stavebním řízení a všechny doklady týkající se
prováděné stavby.
(2) Jde-li o stavbu, jejímž stavebníkem, popřípadě tím, kdo
stavbu pro stavebníka provádí (dále "zhotovitel"), je právnická
osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů,
musí být na stavbě veden stavební deník. V ostatních případech
musí být na stavbě veden alespoň jednoduchý záznam o stavbě. Na
stavbách při stavebních úpravách a udržovacích pracích podle § 55
odst. 2 zákona se stavební deník musí vést jen, pokud tak stanoví
stavební úřad.
(3) Stavební deník se vede ode dne, kdy byly zahájeny práce na
staveništi podle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem
ve stavebním řízení. Vedení stavebního deníku se skončí dnem, kdy
se odstraní stavební vady a nedodělky podle kolaudačního
rozhodnutí.
(4) Stavební deník vede zhotovitel, popřípadě stavebník,
provádí-li stavbu sám pro sebe (§ 44 odst. 2 zákona). Do
stavebního deníku se zapisují všechny důležité okolnosti týkající
se stavby, zejména časový postup prací, odchylky od projektové
dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení nebo od
podmínek stanovených jinými rozhodnutími nebo opatřeními,
popřípadě další údaje nutné pro posouzení prací stavebním úřadem a
ostatními orgány státní správy. Stavební deník slouží též k
záznamům orgánů státního stavebního dohledu a orgánů státní
správy, které mají oprávnění dozírat na provádění stavby podle
zvláštních předpisů.
(5) Stavebník sleduje obsah stavebního deníku a k záznamům v
něm uvedeným připojuje svá stanoviska. Během doby, po kterou se na
stavbě pracuje, musí být stavební deník přístupný oprávněným
osobám a pracovníkům orgánů státní správy. Denní záznamy zapisuje
pověřený pracovník zhotovitele v den, jehož se záznamy týkají,
výjimečně následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. Jde-li
o technicky jednoduchou stavbu nebo práce menšího rozsahu, mohou
být denní záznamy nahrazeny se souhlasem stavebního úřadu jedním
záznamem za období nejvýše sedmidenní. Stavebník je povinen
uchovávat stavební deník po dobu deseti let od právní moci
kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby, pokud
kolaudaci nepodléhá.
(6) Jednoduchý záznam o stavbě (odstavec 2) vede stavebník a
spolupodepisuje jej osoba vykonávající odborný dozor nad
prováděním stavby. V tomto záznamu se uvádí též rozsah a druh
dílčích stavebních prací, které na stavbě vedle stavebníka
provádějí právnické a fyzické osoby.
§ 54
Opatření při výkonu státního stavebního dohledu
(K § 102 zákona)
(1) Výzvu k zjednání nápravy může orgán státního stavebního
dohledu provést záznamem do stavebního deníku, nebo do
jednoduchého záznamu o stavbě, písemným oznámením nebo do
protokolu. Výzva obsahuje stručný popis zjištěné závady a lhůtu,
do kdy má být zjednána náprava.
(2) Jestliže stavebník, zhotovitel nebo jiná osoba nedbá výzvy
orgánu státního stavebního dohledu, vydá stavební úřad rozhodnutí,
kterým nařídí zjednání nápravy. Rozhodnutí obsahuje zejména
a) jméno (název) osoby, které se nařizuje zjednání nápravy,
b) označení závady, která má být odstraněna, a lhůtu pro zjednání
nápravy.
§ 55
Dokumentace skutečného provedení stavby
a zjednodušená dokumentace stavby (pasport)
(K § 104 zákona)
(1) Dokumentace skutečného provedení stavby, jejíž pořízení
nařídil stavební úřad, obsahuje zejména
a) údaje o druhu, účelu a místu stavby, jméno (název) a adresu
vlastníka stavby, parcelní čísla stavebního pozemku podle
evidence nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv
a údaje o rozhodnutích o stavbě; pokud se rozhodnutí
nezachovala, alespoň přibližný rok dokončení stavby,
b) situační výkres současného stavu území v měřítku pozemkové
mapy evidence nemovitostí se zakreslením polohy stavby
a vyznačením vazeb na okolí, zejména odstupů od hranic
stavebního pozemku a od sousedních staveb a napojení na
rozvodné a dopravní sítě; v odůvodněných případech může
stavební úřad uložit zpracování situačního výkresu
v podrobnějším měřítku,
c) stavební výkresy v měřítku 1:2000, popřípadě v měřítku 1:100,
nebo 1:50, vypracované podle skutečného provedení stavby
s příslušnými řezy a pohledy s popisem všech prostorů
a místností podle současného způsobu užívání a s vyznačením
jejich rozměrů a plošných výměr,
d) technický popis stavby a jejího vybavení.
(2) Zjednodušená dokumentace (dále pasport stavby), jejíž
pořízení nařídil stavební úřad, obsahuje zejména
a) údaje podle odstavce 1 písm. a)
b) situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení
stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu
stavby s popisem způsobu užívání všech prostorů a místností,
c) jednoduchý technický popis stavby a jejího vybavení.
(3) Dodatečně pořízená dokumentace skutečného provedení stavby
nebo pasport stavby provedené trvalým způsobem se předkládají
stavebnímu úřadu ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem,
místně příslušný orgán obce, ve třech vyhotoveních.
(4) Stavební úřad zajistí přezkoumání předložené dodatečně
pořízené dokumentace skutečného provedení nebo pasportu stavby;
podle výsledku uloží jejich doplnění, změnu, popřípadě
přepracování, nebo je ověří. Po jednom ověřeném vyhotovení zašle
stavebníkovi a městskému nebo místnímu národnímu výboru, v jehož
obvodu se stavba nachází.
(5) Ověřená dokumentace skutečného provedení stavby nebo
ověřený pasport stavby nahrazují dokumentaci ověřenou ve stavebním
řízení.
ČÁST ČTVRTÁ
Vyvlastnění
§ 56
Návrh na vyvlastnění
(K § 112 zákona)
(1) Návrh na vyvlastnění obsahuje zejména
a) označení pozemku nebo jeho části, označení stavby, jaké právo
a v jakém rozsahu má být vyvlastněno a návrh náhrady,
b) jméno (název) osoby, v jejíž prospěch má být provedeno
vyvlastnění,
c) jméno (název) a adresu osoby, proti které vyvlastnění směřuje,
d) odůvodnění požadavku s uvedením účelu, pro který se
vyvlastnění navrhuje;
e) důkaz o tom, že pokus o získání práva k pozemku nebo stavbě
dohodou, byl bezvýsledný,
f) výpis z evidence nemovitostí, popřípadě výpis z pozemkové
knihy identifikovaný podle evidence nemovitostí, jestliže
právní vztahy k pozemkům a stavbám nebyly dosud v evidenci
nemovitostí vyznačeny,
g) snímek z pozemkové mapy evidence nemovitostí se zákresem
pozemků a staveb navržených k vyvlastnění doplněný situací
z jiných mapových podkladů, které vyjadřují graficky právní
vztahy k nemovitostem v případech, kdy tyto vztahy nebyly
dosud v evidenci vyznačeny; navrhuje-li se vyvlastnit část
pozemku, připojí se též geometrický plán ve trojím vyhotovení.
Není-li možno u liniových staveb stanovit přesný rozsah
pozemků, postačí situace projektované stavby zakreslená na
snímku z pozemkové mapy evidence nemovitostí.
(2) Důkazem podle odstavce 1 písm. e) je doporučeně zaslaná
písemná výzva k uzavření dohody, obsahující požadavek žadatele,
důvody, návrh úplaty a upozornění, že neodpoví-li na ni vlastník
pozemku nebo stavby do 15 dnů ode dne doručení, má se za to, že
dohodu odmítá. Navrhovatel v takovém případě předloží prohlášení,
že ve stanovené lhůtě neobdržel na svou výzvu odpověď, popřípadě,
že k převodu nedošlo.
§ 57
Rozhodnutí o vyvlastnění
(K § 114 zákona)
Rozhodnutí o vyvlastnění obsahuje zejména
a) předmět, účel a rozsah vyvlastnění,
b) jméno (název) osoby, proti které vyvlastnění směřuje,
c) označení orgánu státní správy, právnické nebo fyzické osoby,
která má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se
vyvlastňuje,
d) náhradu za vyvlastnění a způsob její úhrady,
e) lhůtu, do které musí být započato s užíváním pozemku a stavby
pro účel, pro který byly vyvlastněny,
f) poučení o možnostech a podmínkách žádosti o zrušení rozhodnutí
o vyvlastnění (§ 116 odst. 1 zákona).
ČÁST PÁTÁ
Ustanovení společná a závěrečná
§ 58
Oznámení veřejnou vyhláškou
(1) Jde-li o rozhodnutí nebo jiné opatření většího rozsahu,
nebo tvoří-li jeho nedílnou část grafické přílohy, vyvěsí se místo
úplného znění opatření stručná vyhláška obsahující základní údaje
o území, kterého se opatření týká, a jeho stručný obsah s
poučením, kdy a kde lze do něho nahlédnout.
(2) Písemnost nebo vyhláška podle odstavce 1 se vyvěsí na
úřední desce obecního úřadu, jehož územního obvodu se týká,
a správního orgánu, který rozhodnutí nebo jiné opatření vydal. Na
vyhlášce označí orgán, který ji vyvěsil data jejího vyvěšení
a sejmutí a založí ji do správního spisu.
§ 59
Úlevy při živelných pohromách a při nenadálých
haváriích staveb
(1) Opatření na stavbách a pozemcích, spočívající podle
okolností i v provádění staveb nebo terénních úprav, nebo
odstraňování staveb, jimiž se předchází důsledkům živelných pohrom
nebo nenadálých havárií, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení
života nebo zdraví osob, národohospodářských a jiným škodám, mohou
se zahájit bez předchozího povolení podle stavebního zákona a této
vyhlášky, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak. Ten, kdo taková
opatření provádí, je však povinen je oznámit neprodleně
stavebnímu úřadu, který rozhodne o dalším postupu.
(2) Jestliže se stavby, nebo terénní úpravy zničené nebo
poškozené živelní pohromou nebo nenadálou havárií mají obnovit ve
shodě s původními povoleními stavebního úřadu, postačí, aby takové
opatření bylo předem stavebnímu úřadu ohlášeno.
Pro postup stavebního úřadu a stavebníka platí přiměřeně
ustanovení § 16 až 18.
(3) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné a
bezodkladné provést k zmírnění nebo odvrácení důsledků živelní
pohromy nebo nenadálé havárie stavby, může stavební úřad
a) omezit obsah návrhu (žádosti) a jeho příloh na nejnutnější
míru nezbytnou pro rozhodnutí,
b) upustit od vydání územního rozhodnutí, popřípadě sloučit
územní řízení se stavebním řízením nebo s jinými řízeními
podle zákona,
c) stanovit v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako
přílohy k návrhu (žádosti), popřípadě jiné doklady, budou
předloženy ve stanovené lhůtě dodatečně,
d) v odůvodněných případech vydat předběžné povolení, v němž se
stanoví lhůta pro dodatečné předložení podkladů; po jejich
předložení provede stavební úřad řízení a vydá rozhodnutí.
§ 60
Údaje pro orgány geodézie a kartografie
(1) Orgánům (organizacím) geodézie a kartografie (jejich
pracovištím v okresu) se zasílají
a) rozhodnutí o umístění stavby nebo změny stavby, týkající se
jejího vnějšího půdorysného ohraničení, rozhodnutí o využití
území a rozhodnutí o chráněném území nebo ochranném pásmu,
b) stavební povolení nebo změny stavby, týkající se jejího
vnějšího půdorysného ohraničení,
c) povolení terénních úprav,
d) kolaudační rozhodnutí u staveb a jejich změn uvedených v
písmenu b),
e) rozhodnutí o odstranění stavby,
f) rozhodnutí o vyvlastnění pozemku a stavby a rozhodnutí o
zrušení vyvlastnění.
(2) Orgánům (organizacím) geodézie a kartografie se nezasílají
stavební povolení drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích
prací.
Čl. III
(zaveden vyhláškou č. 378/1992 Sb.)
Podklady pro územní řízení o umístění stavby (zadání) a pro
povolení stavby (projekt) zpracované podle vyhlášky Státní komise
pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 43/1990 Sb., o
projektové přípravě staveb, na základě smluv uzavřených před
účinností této vyhlášky, se mohou použít po její účinnosti jako
podklady pro územní a stavební řízení prováděné podle této
vyhlášky.
1) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
1a) § 2 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou
bezpečností jaderných zařízení.
2) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.
Vyhláška č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci
nemovitostí.
3a) § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 28/1984 Sb.
6a) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon).
10) Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č.
10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.
Vyhláška Slovenského úřadu geodézie a kartografie č. 11/1974
Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.
11) Např. § 11 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před
znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší).
13) Pro připojení platí zejména vyhláška č. 144/1978 Sb., o
veřejných vodovodech a kanalizacích - § 12 a 27, vyhláška č.
154/1978 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích - § 12
a 27 a ČSN č. 73 6660 - Vnitřní vodovody a ČSN 73 6760
- Vnitřní kanalizace.
15) Např. podle § 13 a) a § 14 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb., § 4
zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.