Obsah dokumentu



Vydáno: 30. 11. 2001

 

Zákon č. 7/2002 Sb.

o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů


Schválený 30. 11. 2001 Účinný od 1. 4. 2002 do 31. 12. 9999

 
 
 

ORGANIZACE SOUDNICTVÍ A STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ (PROKURATURY).; PRAVOMOC A PŘÍSLUŠNOST SOUDU.; Pracovní disciplína (kázeň). Kárné opatření. Kárné řízení.;

7/2002 Sb. ZÁKON ze dne 30. listopadu 2001 o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů Změna: 151/2002 Sb. Změna: 192/2003 Sb. Změna: 314/2008 Sb. Změna: 286/2009 Sb. Změna: 396/2012 Sb. Změna: 315/2019 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ SOUD PRO ŘÍZENÍ VE VĚCECH SOUDCŮ A STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A ŘÍZENÍ VE VĚCECH SOUDCŮ, STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A SOUDNÍCH EXEKUTORŮ HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět zákona Tento zákon upravuje příslušnost soudu pro řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen "kárný soud"), složení senátů kárného soudu, postup kárného soudu a účastníků v řízení o kárné odpovědnosti soudců, předsedů soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státních zástupců a soudních exekutorů a v řízení o způsobilosti soudce a státního zástupce vykonávat svou funkci. § 2 Předmět řízení V řízení podle tohoto zákona se posuzuje a) kárná odpovědnost soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, kárná odpovědnost státního zástupce a kárná odpovědnost soudního exekutora za kárné provinění1), případně kárný delikt nebo závažný kárný delikt9) (dále jen "kárné provinění") b) způsobilost soudce a způsobilost státního zástupce vykonávat svou funkci2). HLAVA II KÁRNÝ SOUD § 3 V řízení podle tohoto zákona jedná a rozhoduje kárný soud. Kárným soudem je Nejvyšší správní soud. § 4 (1) Jde-li o řízení ve věcech soudců, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce, soudce a 3 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu, jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu a další člen senátu z řad soudců je soudcem vrchního, krajského nebo okresního soudu. Jde-li o řízení ve věcech soudců rozhodujících ve správním soudnictví, je předsedou senátu soudce Nejvyššího soudu a jeho zástupcem soudce Nejvyššího správního soudu. Mezi přísedícími musí být vždy nejméně jeden státní zástupce, jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců. (2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu, seznam soudců Nejvyššího soudu a seznam soudců vrchního, krajského a okresního soudu pro řízení ve věcech soudců. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navržené předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu. Do seznamu soudců vrchního, krajského a okresního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navržené předsedy vrchních, krajských a okresních soudů. Předsedové vrchních, krajských a okresních soudů navrhnou soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady příslušného soudu. Předsedové vrchních soudů navrhují každý ze soudců tohoto soudu nejvýše 5 soudců, předsedové krajských soudů každý ze soudců tohoto soudu nejvýše 3 soudce a předsedové okresních soudů každý ze soudců tohoto soudu nejvýše jednoho soudce. (3) Předseda kárného soudu určí losem předsedu senátu pro řízení ve věcech soudců a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a dalšího člena kárného senátu z řad soudců a jeho náhradníka ze seznamu soudců vrchního, krajského a okresního soudu. (4) Předseda kárného soudu vede seznam přísedících pro řízení ve věcech soudců. Na výzvu předsedy kárného soudu a ve lhůtě určené předsedou kárného soudu, která nesmí být kratší než 30 dnů, mohou nejvyšší státní zástupce ze státních zástupců, předseda České advokátní komory z členů komory a děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice navrhnout k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců každý 10 přísedících. Do seznamu přísedících lze navrhnout pouze osoby, které se zapsáním vyslovily souhlas. Předseda kárného soudu zařadí do seznamu přísedících osoby navržené podle věty druhé, splňují-li podmínky stanovené v § 5 odst. 2. Přísedícím pro řízení ve věcech soudců nemůže být soudce. (5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamu podle odstavce 4 přísedící kárného senátu a 6 jejich náhradníků ve stanoveném pořadí. Předseda kárného soudu losuje přísedící a náhradníky postupně tak, aby členem kárného senátu byl vždy nejméně jeden státní zástupce, jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců. (6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech soudců je pětileté. (7) Senát kárného soudu ve věcech soudců rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí. § 4a (1) Jde-li o řízení ve věcech státních zástupců, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce a 4 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu a jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu. Dva z přísedících jsou státní zástupci, dva jsou osoby navržené podle odstavce 4 věty třetí. Mezi přísedícími, kteří nejsou státními zástupci, musí být vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců. (2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu a seznam soudců Nejvyššího soudu pro řízení ve věcech státních zástupců. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navrženého předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu. (3) Předseda kárného soudu určí losem předsedu senátu pro řízení ve věcech státních zástupců a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího správního soudu a zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu. (4) Předseda kárného soudu vede seznamy přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců. Do seznamu přísedících ze státních zástupců zařadí předseda kárného soudu 20 státních zástupců navržených na výzvu předsedy kárného soudu nejvyšším státním zástupcem. Pro ostatní přísedící platí § 4 odst. 4 věty druhá až čtvrtá přiměřeně; navržené osoby zařadí předseda kárného soudu do seznamu ostatních přísedících. Přísedícím podle věty třetí nemůže být soudce ani státní zástupce. (5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamů podle odstavce 4 přísedící kárného senátu, 4 náhradníky z řad státních zástupců a 4 náhradníky z řad ostatních přísedících ve stanoveném pořadí. Předseda kárného soudu losuje ostatní přísedící a náhradníky z řad ostatních přísedících postupně tak, aby členem kárného senátu či náhradníkem z řad ostatních přísedících byl vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba vykonávající jiné právnické povolání, je-li zapsána v seznamu přísedících pro řízení ve věcech státních zástupců. (6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech státních zástupců je pětileté. (7) Senát kárného soudu ve věcech státních zástupců rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se státní zástupce dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí. § 4b (1) Jde-li o řízení ve věcech soudních exekutorů, kárný soud jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu, jeho zástupce a 4 přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního soudu a jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu. Dva z přísedících jsou soudní exekutoři, dva jsou osoby navržené podle odstavce 4 věty třetí a čtvrté. Mezi přísedícími, kteří nejsou soudními exekutory, musí být vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba navržená Veřejným ochráncem práv. (2) Předseda kárného soudu vede seznam soudců Nejvyššího správního soudu a seznam soudců Nejvyššího soudu pro řízení ve věcech soudních exekutorů. Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu zařadí předseda kárného soudu soudce po vyjádření soudcovské rady tohoto soudu. Do seznamu soudců Nejvyššího soudu zařadí předseda kárného soudu soudce navrženého předsedou Nejvyššího soudu. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce do seznamu na výzvu předsedy kárného soudu po vyjádření soudcovské rady Nejvyššího soudu. (3) Předseda kárného soudu určí losem předsedu senátu pro řízení ve věcech soudních exekutorů a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího správního soudu a zástupce předsedy senátu a jeho náhradníka ze seznamu soudců Nejvyššího soudu. (4) Předseda kárného soudu vede seznamy přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů. Do seznamu přísedících ze soudních exekutorů zařadí předseda kárného soudu 10 soudních exekutorů navržených na výzvu předsedy kárného soudu prezidentem Exekutorské komory České republiky. Pro přísedícího, který je advokátem, platí § 4 odst. 4 věty druhá až čtvrtá přiměřeně. Na výzvu předsedy kárného soudu a ve lhůtě určené předsedou kárného soudu, která nesmí být kratší než 30 dnů, může Veřejný ochránce práv navrhnout k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů 5 přísedících; pro tyto přísedící platí § 4 odst. 4 věty třetí a čtvrtá přiměřeně. Navržené advokáty a osoby navržené Veřejným ochráncem práv zařadí předseda kárného soudu do seznamu ostatních přísedících. (5) Předseda kárného soudu určí losem ze seznamů podle odstavce 4 přísedící kárného senátu, 4 náhradníky z řad soudních exekutorů a 4 náhradníky z řad ostatních přísedících ve stanoveném pořadí. Předseda kárného soudu losuje ostatní přísedící a náhradníky z řad ostatních přísedících postupně tak, aby členem kárného senátu či náhradníkem z řad ostatních přísedících byl vždy nejméně jeden advokát a jedna osoba navržená Veřejným ochráncem práv. (6) Funkční období senátu pro řízení ve věcech soudních exekutorů je pětileté. (7) Senát kárného soudu ve věcech soudních exekutorů rozhoduje většinou hlasů všech členů. V případě rovnosti hlasů při rozhodování o tom, zda se soudní exekutor dopustil kárného provinění, vydá senát zprošťující rozhodnutí. § 5 (1) Do seznamu soudců Nejvyššího správního soudu, do seznamu soudců Nejvyššího soudu a do seznamu soudců vrchních, krajských a okresních soudů může být navržen pouze soudce, který vykonává funkci soudce po dobu nejméně 3 let a je bezúhonný. Funkce soudce kárného soudu je neslučitelná s funkcí předsedy a místopředsedy soudu. (2) Přísedící senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudců, přísedící senátu kárného soudu pro řízení ve věcech státních zástupců, nejde-li o státního zástupce, a přísedící senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudních exekutorů, nejde-li o soudního exekutora, může být jen státní občan České republiky, který a) v době složení slibu dosáhl věku nejméně 30 let, b) má způsobilost k právním úkonům, c) má ukončené vzdělání v magisterském studijním programu v oboru práva, d) je bezúhonný, e) má zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, f) splňuje další předpoklady podle zvláštního právního předpisu4). (3) Na práva a povinnosti přísedícího senátu kárného soudu se přiměřeně použijí ustanovení o právech a povinnostech přísedících podle zvláštního právního předpisu4a). (4) Výkon funkce přísedícího senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudců, přísedícího senátu kárného soudu ve věcech státních zástupců, nejde-li o státního zástupce, a přísedícího senátu kárného soudu pro řízení ve věcech soudních exekutorů, nejde-li o soudního exekutora, je překážkou v práci z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu4b) a přísedícímu náleží za každý den jednání po dobu řízení u soudu, jehož je přísedícím, odměna za výkon funkce a náhrada výdajů spojených s touto funkcí. Přísedícímu senátu kárného soudu podle věty prvé náleží za každý den, v němž se zúčastnil jednání senátu kárného soudu, jehož je přísedícím, odměna ve výši jedné jednadvacetiny platu soudce Nejvyššího správního soudu. Přísedící senátu kárného soudu podle věty prvé má nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s výkonem této funkce. Odměnu a náhradu hotových výdajů vyplácí přísedícímu kárný soud. (5) Přísedící senátu kárného soudu po vylosování podle § 4, 4a nebo 4b skládá do rukou předsedy kárného soudu tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.“ Odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na přísedícího hledí, jako by nebyl vylosován. (6) Do seznamu přísedících kárného soudu pro řízení ve věcech státních zástupců, je-li jím státní zástupce, může být navržen pouze státní zástupce, který vykonává funkci státního zástupce po dobu nejméně 3 let a je bezúhonný. Funkce přísedícího kárného soudu je neslučitelná s funkcí vedoucího státního zástupce a náměstka vedoucího státního zástupce. Výkon funkce přísedícího ve věcech státních zástupců, je-li přísedícím státní zástupce, se považuje za výkon funkce státního zástupce. Do seznamu přísedících kárného soudu pro řízení ve věcech soudních exekutorů, je-li jím soudní exekutor, může být navržen pouze soudní exekutor, který vykonává exekutorský úřad po dobu nejméně 3 let a je bezúhonný. Funkce přísedícího kárného soudu je neslučitelná s funkcí člena Prezidia, předsedy kontrolní komise a předsedy revizní komise Exekutorské komory České republiky. (7) Za bezúhonného podle odstavců 1, 2 a 6 není považován ten, komu bylo pravomocným rozhodnutím uloženo kárné opatření, pokud nebylo zahlazeno, nebo kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, nehledí-li se na něj, jako by nebyl odsouzen. (8) Předsedové senátů, jejich zástupci, soudci, náhradníci soudců, přísedící a náhradníci přísedících jsou určováni na dobu 5 let, nezanikne-li jejich funkce dříve z důvodů uvedených v § 6. § 6 (1) Funkce soudce, přísedícího a náhradníka soudce a přísedícího kárného soudu zaniká a) uplynutím funkčního období senátu, do kterého byl určen, b) přestane-li splňovat podmínky jmenování podle § 5, c) brání-li mu zdravotní stav nebo jiné důvody vykonávat svou funkci po dobu delší 1 roku, d) uplynutím kalendářního měsíce po měsíci, v němž bylo doručeno předsedovi kárného soudu oznámení o vzdání se funkce, e) jestliže je soudce nebo státní zástupce přeložen k výkonu funkce k jinému soudu nebo státnímu zastupitelství. (2) Zánik funkce soudce kárného soudu nemá za následek ztrátu funkce soudce. (3) Na návrh předsedy senátu odvolá předseda kárného soudu přísedícího, který závažným způsobem porušil povinnosti přísedícího. (4) Zanikne-li funkce člena senátu kárného soudu jinak než podle odstavce 1 písm. a), určí na jeho místo předseda kárného soudu nového člena senátu z řad náhradníků podle stanoveného pořadí. § 7 Jestliže senát provedl úkony v řízení zahájeném před uplynutím jeho funkčního období, řízení dokončí. HLAVA III ŘÍZENÍ O KÁRNÉ ODPOVĚDNOSTI SOUDCŮ, STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ A SOUDNÍCH EXEKUTORŮ § 8 (1) Kárné řízení se zahajuje na návrh. (2) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce jsou oprávněni podat a) prezident republiky proti kterémukoliv soudci, b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci, c) předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem, d) předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem, e) předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně, f) předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu, g) předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu a proti soudci jiného okresního soudu. (3) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu je oprávněn podat a) prezident republiky proti předsedovi nebo místopředsedovi Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, předsedovi vrchního a krajského soudu, b) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu, c) Veřejný ochránce práv proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu, d) předseda soudu proti místopředsedovi tohoto soudu a předsedovi nebo místopředsedovi soudu nižšího stupně ve svém obvodu, e) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi krajského soudu a místopředsedovi krajského soudu pro úsek správního soudnictví. (4) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je oprávněn podat a) ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi kolegia, b) předseda Nejvyššího soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího soudu, c) předseda Nejvyššího správního soudu proti předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu. (5) Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce je oprávněn podat a) ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce proti kterémukoliv státnímu zástupci, b) vrchní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného vrchního státního zastupitelství, proti státnímu zástupci krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu, c) krajský státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného krajského státního zastupitelství a státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu, d) okresní státní zástupce proti státnímu zástupci příslušného okresního státního zastupitelství, e) vedoucí státní zástupce stojící v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce státního zástupce jmenovaného do funkce evropského pověřeného žalobce, proti tomuto státnímu zástupci. § 9 (1) Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění. (2) Návrh musí obsahovat jméno a příjmení soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státního zástupce, proti němuž návrh směřuje, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, označení důkazů, o které se návrh opírá, a návrh na uložení konkrétního kárného opatření. K návrhu se připojí důkazy, které má navrhovatel k dispozici. Senát kárného soudu není návrhem na uložení kárného opatření vázán. (3) Účastníky řízení jsou navrhovatel a soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státní zástupce nebo soudní exekutor, proti němuž návrh směřuje (dále jen „kárně obviněný“). § 10 Na vyloučení člena senátu z projednávání a rozhodování věci se přiměřeně použije ustanovení zvláštního právního předpisu4c). Pro nahrazení vyloučeného člena senátu se použije obdobně § 6 odst. 4. § 11 zrušen § 12 (1) Návrh na zahájení řízení doručí předseda senátu kárně obviněnému do vlastních rukou, a jde-li o soudce, poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad soudců nebo advokátů; jde-li o státního zástupce, poučí ho o právu zvolit si obhájce z řad státních zástupců nebo advokátů; jde-li o soudního exekutora, poučí ho o právu zvolit si obhájce z řad soudních exekutorů nebo advokátů. Současně poučí kárně obviněného o jeho právech podle tohoto zákona a přiměřeně i jako obviněného podle trestního řádu; zejména ho poučí o právu uplatnit důvod podjatosti členů senátu, vyjádřit se ke skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu a k důkazům o nich, o právu uvádět skutečnosti sloužící v jeho prospěch a navrhnout o nich důkazy, jakož i o jeho právu nevypovídat. (2) Návrh na zahájení kárného řízení předseda senátu zašle též ministru spravedlnosti, pokud návrh na zahájení řízení nepodal. (3) Pokud nepodali návrh na zahájení kárného řízení, předseda senátu vyrozumí o zahájení kárného řízení též a) předsedu soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, b) nejvyššího státního zástupce a vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce, c) nejvyššího státního zástupce, vedoucího státního zástupce stojícího v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce, d) nejvyššího státního zástupce a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo e) Exekutorskou komoru České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor. § 13 Vyžaduje-li obsah návrhu na zahájení kárného řízení předběžné objasnění některých skutečností, předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu provede předběžné šetření. Může zejména zjistit stanovisko kárně obviněného, zjistit další potřebné skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny, a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatřit je k provedení důkazu. § 13a Pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl soudce dočasně zproštěn výkonu funkce soudce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným soudcem podány námitky,5) rozhodne senát nejprve o těchto námitkách, a to do 10 pracovních dnů bez jednání usnesením, kterým buď námitky zamítne nebo dočasné zproštění výkonu funkce zruší. Obdobně se postupuje, pokud v souvislosti s podáním návrhu na zahájení kárného řízení byl dočasně zproštěn výkonu funkce státní zástupce a proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly kárně stíhaným státním zástupcem podány námitky.6) § 14 Senát bez ústního jednání řízení zastaví, a) byl-li návrh na zahájení řízení podán opožděně nebo byl-li vzat zpět,b) zanikla-li soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci jeho funkce nebo, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu nebo předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, bylo-li vzdání se funkce doručeno prezidentu republiky, ministru spravedlnosti nebo předsedovi Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu; jde-li o státního zástupce též tehdy, bylo-li vzdání se funkce státního zástupce doručeno ministru spravedlnosti; nebo, jde-li o soudního exekutora, zanikl-li mu výkon exekutorského úřadu, c) zanikla-li odpovědnost soudce, státního zástupce nebo soudního exekutora za kárné provinění. § 15 (1) Má-li senát zato, že skutečnosti, které se kárně obviněnému kladou za vinu, mají znaky trestného činu nebo přestupku anebo jiného správního deliktu, kárné řízení přeruší a věc postoupí příslušnému orgánu; obdobně postupuje i tehdy, dozví-li se, že pro tentýž skutek je vedeno proti kárně obviněnému trestní stíhání nebo správní řízení. (2) Přerušení kárného řízení trvá do právní moci rozhodnutí orgánu, jemuž byla věc postoupena podle odstavce 1. Po právní moci tohoto rozhodnutí senát pokračuje v řízení, má-li zato, že postih ve správním nebo trestním řízení není dostačující; jinak kárné řízení zastaví. (3) Senát kárné řízení vedené proti kárně obviněnému přeruší též tehdy, bylo-li zahájeno řízení podle hlavy čtvrté tohoto zákona. V kárném řízení pokračuje po právní moci rozhodnutí v řízení podle hlavy čtvrté tohoto zákona, pokud kárně obviněnému, proti němuž se kárné řízení vede, funkce soudce nebo státního zástupce nezanikla. § 16 (1) Po provedení předběžného šetření, nebo není-li takového šetření třeba, určí předseda senátu termín ústního jednání, vyrozumí o něm navrhovatele a kárně obviněného, a má-li kárně obviněný obhájce, také jeho obhájce. (2) Je-li třeba vyslechnout svědky, předvolá je předseda senátu k ústnímu jednání. (3) Termín ústního jednání se stanoví tak, aby kárně obviněný a jeho obhájce měli od vyrozumění alespoň 5 pracovních dnů na přípravu obhajoby. Stejnou lhůtu na přípravu je třeba poskytnout navrhovateli. (4) Nejsou-li navrhovatelem, předseda senátu vyrozumí o termínu ústního jednání též ministra spravedlnosti a a) předsedu soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, b) nejvyššího státního zástupce a vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce, c) nejvyššího státního zástupce, vedoucího státního zástupce stojícího v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce, d) nejvyššího státního zástupce a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo e) Exekutorskou komoru České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor. § 17 (1) Ústní jednání se koná zásadně v přítomnosti navrhovatele a kárně obviněného. V nepřítomnosti kárně obviněného, lze věc projednat pouze tehdy, odmítne-li se před senát dostavit nebo se bez důvodné omluvy nedostaví. Jestliže si kárně obviněný zvolí obhájce, má obhájce právo zúčastnit se ústního jednání. (2) Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel přítomen, přednese návrh na zahájení kárného řízení předseda senátu nebo jím určený člen senátu. (3) Bylo-li provedeno předběžné šetření, předseda senátu nebo jím určený člen senátu seznámí senát a účastníky řízení s jeho výsledky. (4) Předseda senátu vyslechne kárně obviněného, a provede další potřebné důkazy. Kárně obviněný má právo výpověď odepřít. (5) Po skončení dokazování se k věci může vyjádřit navrhovatel, obhájce a kárně obviněný. Kárně obviněnému vždy patří poslední slovo. (6) Ústní jednání je veřejné. § 18 O ústním jednání před senátem a o jeho poradě se pořizuje protokol. Protokol o ústním jednání podepisuje předseda senátu a zapisovatel, protokol o poradě předseda a členové senátu a zapisovatel. § 19 (1) Dojde-li senát k závěru, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření nebo rozhodne o upuštění od uložení kárného opatření za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.7) Při uložení kárného opatření státnímu zástupci jmenovanému do funkce evropského pověřeného žalobce pro kárné provinění související s jeho povinnostmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce10) postupuje senát podle tohoto přímo použitelného předpisu. (2) Senát vynese zprošťující rozhodnutí, dojde-li k závěru, že se kárně obviněný kárného provinění nedopustil nebo mu je nelze prokázat nebo nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který se řízení vede, anebo tento skutek není kárným proviněním. (3) Jestliže senát kárně obviněného zprostil podle odstavce 2, má kárně obviněný nárok vůči státu na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Senát rozhodne o tomto nároku ve svém rozhodnutí podle odstavce 2 nebo, je-li třeba provést další šetření, rozhodne o nároku kárně obviněného na náhradu nákladů samostatným rozhodnutím. (4) Senát zastaví kárné řízení, jestliže při ústním jednání vyjde najevo některý z důvodů zastavení uvedených v § 14. (5) Předseda senátu rozhodnutí vyhlásí při ústním jednání. Rozhodnutí je třeba písemně vyhotovit. Kromě výroku musí rozhodnutí obsahovat též jeho stručné odůvodnění a poučení o odvolání. § 20 (1) Písemné vyhotovení rozhodnutí senátu se doručí kárně obviněnému, obhájci, jestliže jej kárně obviněný má, navrhovateli, ministru spravedlnosti a a) předsedovi soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, b) nejvyššímu státnímu zástupci a vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce, c) nejvyššímu státnímu zástupci, vedoucímu státnímu zástupci stojícímu v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce, d) nejvyššímu státnímu zástupci a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo e) Exekutorské komoře České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor. (2) Kárně obviněnému se písemné vyhotovení rozhodnutí senátu doručuje do vlastních rukou. § 21 Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné. § 22 (1) Ve lhůtě 3 let od právní moci rozhodnutí senátu podle § 19 odst. 1 může soudce, předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státní zástupce nebo soudní exekutor podat návrh na obnovu kárného řízení. (2) Jiný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí v kárném řízení není přípustný. § 23 (1) Pravomocné rozhodnutí vydané v kárném řízení se založí do osobního spisu soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státního zástupce, jehož se týká. Na rozhodnutí se nevztahuje povinnost vydat tuto písemnost soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státnímu zástupci při zániku jeho pracovního vztahu nebo skončení pracovního poměru.8) (2) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede, jde-li o soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, příslušný orgán státní správy soudu, k němuž je soudce předseda soudu, místopředseda soudu, předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu přidělen k výkonu funkce soudce; jde-li o státního zástupce, provede opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření příslušný orgán státní správy státního zastupitelství, k němuž je státní zástupce přidělen k výkonu funkce státního zástupce; jde-li o soudního exekutora, potřebná opatření provede Ministerstvo spravedlnosti. § 24 Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se hledí na soudce, předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu nebo státního zástupce, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření. § 25 Nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu. HLAVA IV ŘÍZENÍ O ZPŮSOBILOSTI SOUDCE A STÁTNÍHO ZÁSTUPCE VYKONÁVAT SVOU FUNKCI § 26 V řízení o způsobilosti soudce a státního zástupce vykonávat svou funkci se přiměřeně použijí ustanovení hlavy třetí. HLAVA V zrušena § 27 zrušen § 28 zrušen § 29 zrušen § 30 zrušen ČÁST DRUHÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 31 (1) Kárná řízení neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. (2) Za kárné provinění nebo přestupek spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nelze soudci nebo státnímu zástupci uložit přísnější kárné opatření, než jaké bylo možno uložit podle dosavadních předpisů. § 32 Zrušují se: 1. Zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců. 2. Zákon č. 22/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců. 3. Zákon č. 76/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona č. 22/1993 Sb. § 33 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Vybraná ustanovení novel Čl. VI zákona č. 314/2008 Sb. Přechodná ustanovení 1. Ustanovení zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o kárné odpovědnosti předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu se použijí na řízení o kárných proviněních, která byla spáchána ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Nejvyšší státní zástupce, předseda České advokátní komory a děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice mohou navrhnout přísedící podle § 4 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nejvyšší státní zástupce navrhne přísedící ze státních zástupců podle § 4a odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Předseda Nejvyššího soudu a předsedové vrchních, krajských a okresních soudů navrhnou soudce podle § 4 odst. 2 a § 4a odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Senáty kárného soudu podle tohoto zákona se ustaví nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí kárné soudy v senátech složených podle dosavadních právních předpisů. 4. Ustanovení § 24 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na rozhodnutí o uložení kárného opatření, které bylo uloženo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Požádá-li soudce přede dnem účinnosti tohoto zákona orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v kárném řízení, projedná se tento přestupek podle dosavadních právních předpisů v řízení o odpovědnosti soudce za přestupek podle § 27 a násl. zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Řízení o odpovědnosti soudce za přestupek podle § 27 a násl. zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. Čl. XI zákona č. 286/2009 Sb. Přechodná ustanovení 1. Kárná řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Předseda České advokátní komory a děkani právnických fakult veřejných vysokých škol v České republice navrhnou přísedící podle § 4b odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Prezident Exekutorské komory České republiky navrhne přísedící z řad soudních exekutorů podle § 4b odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Předseda Nejvyššího soudu navrhne soudce podle § 4b odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Senát kárného soudu podle tohoto zákona se ustaví nejpozději do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. XXIII zákona č. 396/2012 Sb. Přechodné ustanovení Veřejný ochránce práv může navrhnout přísedící podle § 4b odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 1) § 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 91 zákona č. 6/2002 Sb.Zákon č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4) § 88 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb. Zákon č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 79 a 80 zákona č. 6/2002 Sb. 4b) § 203 odst. 1 zákoníku práce. 4c) § 8 soudního řádu správního. 5) § 100 odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění zákona č. 192/2003 Sb. 6) § 71 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. 6) § 22 odst. 5 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění zákona č. 192/2003 Sb. 7) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 60 odst. 2 zákoníku práce. 9) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.