Obsah dokumentu

Vydáno: 24. 3. 2020

 

Rozhodnutí č. MF-31039/2019/3901-3

o prominutí úroku z prodlení, který vznikl z důvodu opravy zálohy na daň z příjmů fyzických osob


Schválený 24. 3. 2020 Účinný od 24. 3. 2020 do 31. 12. 9999

 
 
 

None;

MF-31039/2019/3901-3 ROZHODNUTÍ o prominutí úroku z prodlení, který vznikl z důvodu opravy zálohy na daň/daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti provedené plátcem daně podle § 38i zákona o daních z příjmů v případě zpětného prokázání povinného zahraničního pojištění poplatníka, z důvodu nesrovnalosti vyplývající z uplatňování daňových zákonů Zpracovatel: Mgr. Martin Dvořák

PID: MFCR9XRASZ

Ministryně financí rozhodla podle § 260 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), takto: Plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se promíjí úrok z prodlení, který vznikl z důvodu opravy zálohy na daň/daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti provedené plátcem daně podle § 38i zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), z důvodu zpětného prokázání skutečnosti, že se na poplatníka vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, jako je tuzemské pojištění na sociální zabezpečení nebo veřejné zdravotní pojištění, které se řídí právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než Česká republika nebo Švýcarské konfederace, kdy je nutné aplikovat část ustanovení § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů, podle kterého jsou v takovém případě základem daně příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto povinné zahraniční pojištění a tyto zahraniční příspěvky se považují pro účely daní z příjmů za povinné pojistné. Podmínkou prominutí úroků z prodlení v daném případě je, že sražení zálohy na daň/daně z příjmů fyzických osob v nesprávné výši nebylo zaviněno plátcem daně ani poplatníkem a plátce daně postupoval při změně rozhodných skutečností v souladu se zákonem o daních z příjmů a daňovým řádem. Toto rozhodnutí je oznámeno podle § 260 odst. 3 daňového řádu zveřejněním ve Finančním zpravodaji. Odůvodnění: Ve výše uvedené situaci nedochází ke vzniku úroku z prodlení z důvodu porušení právní povinnosti daňovým subjektem, ale z důvodu zpětné změny již deklarovaného stavu, ke které dochází v souladu se zákonem. Rozhodnutí dopadá např. na situaci stanovení základu daně u poplatníka, na kterého se sice vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, které se řídí právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než Česká republika nebo Švýcarské konfederace, ale tuto skutečnost není schopen při vstupu do zaměstnání z objektivních důvodů prokázat, neboť z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že mezi vyřízením žádosti a vystavením prokazujícího dokladu, tj. zejména formuláře A1, je jistý časový odstup. Do doby, než poplatník prokáže příslušnost k zahraničnímu systému povinného pojištění, je plátce daně při stanovení základu daně podle § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů povinen navyšovat příjem ze závislé činnosti o tuzemské povinné pojistné na tzv. superhrubou mzdu. Až poté, kdy poplatník buď formulářem A1, nebo popř. i jiným dokladem (závazným stanoviskem) vydaným na žádost příslušnou zahraniční institucí k tomu kompetentní, prokáže, že spadá do systému zahraničního povinného pojištění, je plátce daně povinen příjem ze závislé činnosti navyšovat o povinné pojistné, které je zaměstnavatel povinen z těchto příjmů hradit podle zahraničních pojistných právních předpisů. Je-li rozhodná skutečnost, že poplatník spadá do zahraničního pojistného systému v jiném členském státu Evropské unie nebo státu tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo ve Švýcarské konfederaci, prokázána retroaktivně, plátce daně by měl přepočítat základy daně za předchozí období a v případě vzniku nedoplatku neprodleně správci daně dluh na dani nebo záloze uhradit. Do budoucna by mělo dojít k odstranění popsaného nežádoucího stavu v důsledku zrušení tzv. superhrubé mzdy, s nímž je počítáno v Programovém prohlášení vlády České republiky z června 2018. Po posouzení předmětné věci ministryně financí shledala, že danou situaci lze posoudit jako nesrovnalost vyplývající z uplatňování daňových zákonů ve smyslu výše citovaného § 260 odst. 1 písm. a) daňového řádu. Proto rozhodla tak, jak je uvedeno ve výroku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (§ 259 odst. 4 daňového řádu). JUDr. Alena Schillerová, Ph.D. v. r. místopředsedkyně vlády a ministryně financí