Navigátory v daňových procesech

Přehled procesních předpisů, dle kterých se postupuje v případě aplikace hmotněprávních norem celního zákona. Celní zákon v ustanovení § 3 výslovně stanoví, jaké předpisy se použijí pro jednotlivé dílčí oblasti právní úpravy. Výkon působnosti podle celního zákona se obecně řídí procesním režimem daňového řádu, přičemž tento režim se uplatní ve všech případech, kdy přímo použitelný předpis Evropské unie nebo celní zákon nestanoví jinak, a to buď ve formě speciální úpravy dané procesní otázky, anebo ve formě odkazu na procesní režim správního řádu.

Tento graf popisuje pravidla pro určení místní příslušnosti správce cla. Místní příslušnost určuje, který orgán určitého druhu věc projedná.

Proces slouží jako přehled zákonem taxativně stanovených položek, které nemohou být podrobeny celní kontrole, a poukazuje na podmínky, které musí být v těchto případech dále naplněny. Jedná se o výjimečné situace, neboť obecně je možné podrobit celní kontrole veškeré zboží za účelem zajištění dodržování celních předpisů a jiných právních předpisů upravujících vstup, výstup, tranzit, pohyb, uskladnění a konečné užití zboží převáženého mezi celním územím Unie a zeměmi nebo územími mimo toto území a výskyt a pohyb zboží, které není zbožím Unie, a zboží propuštěného do režimu konečného užití na celním území Unie.

Celní řízení je postup dle právních norem veřejného práva uplatňovaný celními orgány při rozhodování, zda se zboží propustí do navrženého režimu a zda a v jaké výši má být v této souvislosti zaplaceno clo.

Tento graf znázorňuje postup správce cla při stanovení celního prostoru. Celním prostorem se rozumí stanovené území mezinárodních letišť a jiných prostor určené k provádění celního řízení.

Proces znázorňuje opravování zřejmých nesprávností v již vydaném rozhodnutí v rámci celního řízení. Oprava se musí provést, když správce cla zjistí (ať již ze své úřední činnosti nebo na základě podání) nesprávnost v rozhodnutí vydaném v celním řízení. Možnost provedení opravy je omezena jak časově – lze ji provést nejpozději do 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo rozhodnutí v celním řízení vydáno, tak i co se týče okruhu údajů, na které daný postup dopadá – kdy lze opravit pouze ty údaje, jejichž oprava nemá vliv na výši stanoveného cla. V případě, že na clo vliv má, je třeba postupovat dle daňového řádu.

Proces přehledně seznamuje s možnými náklady, které vznikají v souvislosti s uskladněním dočasně uskladněného zboží. Tyto náklady jdou k tíži držitele zboží. Je potřeba podotknout, že předmětem tohoto procesu jsou pouze náklady, které vznikají z titulu skladování zboží ve skladech Celní správy České republiky, nikoliv ve skladech soukromých společností (např. přepravních společností).

Stanovené clo lze v případě splnění zákonných požadavků doměřit. Clo lze doměřit na základě žádosti, nebo z moci úřední. Z částky doměřeného cla nevzniká penále.

Tento graf popisuje postup celních orgánů při zadržení zboží či dopravního prostředku, který ho dopravuje. Zadržení zboží je jedním z možných opatření, který je správce cla oprávněn v souvislosti s realizací své pravomoci přijmout. Samotné zadržení má povahu tzv. faktického úkonu a oznamuje se osobě, která má věc v době jejího zadržení u sebe.

Tento graf popisuje postup při prodeji zboží, které správce cla postupem dle § 39 celního zákona zadržel.

Tento graf popisuje postup správce cla při zničení zadrženého zboží.

Případy, kdy lze zrušit platnost celního prohlášení i po propuštění zboží. Vždy se tak však může stát pouze k žádosti. Celní orgány poté posuzují důvodnost.

Zrušení celního prohlášení po propuštění zboží z moci úřední, může nastat pouze u zboží propuštěného do režimu vývoz, zpětný vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk. V případě ostatních režimů je možno platnost celního prohlášení zrušit pouze k žádosti.

Celní orgány, které přijaly rozhodnutí, mohou v souladu s právními předpisy toto rozhodnutí prohlásit za neplatné, změnit ho nebo zrušit.

Proces vykresluje podmínky, na základě kterých může celní orgán namísto prohlášení platného rozhodnutí za neplatné, jeho zrušení nebo změny (podle čl. 23 odst. 3, článku 27 nebo 28 celního kodexu Unie) platnost příslušného rozhodnutí pozastavit.

Další z možných úlev při placení cla je odklad jeho platby. Tímto způsobem dochází de facto k prodloužení standardní lhůty k úhradě cla.

Jednou z možných úlev při placení cla je posečkání jeho úhrady. To zahrnuje rovněž rozložení úhrady cla na splátky.

Jednou z možných úlev při placení cla je posečkání jeho úhrady. To zahrnuje rovněž rozložení úhrady cla na splátky. Žadatel je povinen po dobu povoleného posečkání plnit stanovené podmínky. V opačném případě pozbude rozhodnutí o posečkání účinnosti.

Jednou z možných úlev při placení cla je posečkání jeho úhrady. To zahrnuje rovněž rozložení úhrady cla na splátky. Žadatel může v průběhu povoleného posečkání požádat správce cla o změnu stanovených podmínek.

Tento proces vymezuje rozdíl mezi pojmy deklarant a celní zástupce a přibližuje proces ověřování jejich postavení v celním řízení.