77/1927 Sb.
Zákon
ze dne 15. června 1927
o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy.
Změna: 169/1930 Sb.
Změna: 174/1934 Sb.
Změna: 69/1935 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Přirážky k daním přímým.
§ 1.
(1) Přirážky svazků územní samosprávy (zemí, okresů a obcí) mohou býti
vybírány k těmto daním přímým:
dani pozemkové bez 1.5 % zvláštního příspěvku (§ 105, odst. 2. zákona o přímých daních),
dani domovní,
všeobecné dani výdělkové,
zvláštní dani výdělkové bez přirážky rentabilitní a likvidační,
dani rentové, pokud se vybírá přímo,
dani z vyššího služného,
a to pro léta 1928 a další s výjimkami dále uvedenými do těchto nejvýše
přípustných sazeb:
přirážky zemské 160 %
přirážky okresní 110 %
přirážky obecní 200 %.
Pro léta 1931 a další zvyšuje se nejvýše přípustná sazba obecních přirážek na 250
%.
Pro léta 1936 a další stanoví se nejvýše přípustné sazby
přirážek obecních 350 %, okresních 150 %. Obecní přirážky v
sazbách nad 300 % smějí býti povoleny (§ 3) jen tehdy, vybírá-li
obec vzhledem k místním poměrům vhodné a účelné dávky a poplatky,
pro které byla vládou vydána vzorná pravidla. Rozhodnouti o tom,
které dávky a poplatky a v jaké výši jsou vhodné a účelné,
přísluší zemskému výboru.
(2) Přirážky k dani činžovní mohou býti v letech 1036 a
dalších vybírány až do těchto nejvýše přípustných sazeb:
přirážky zemské ............................ 80 %,
přirážky okresní ........................... 55 %,
přirážky obecní ............................ 125 %.(3) Byly-li přirážky k dani činžovní na rok 1927 vybírány
sazbou vyšší, mohou i v letech 1936 a dalších býti vybírány touto
vyšší sazbou, nejvýše však 160 % u zemí, 110 % u okresů a 200 % u
obcí.
(4) Příspěvky podle §§ 25 a 26 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb.
z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem
municipálním, pokud se vybírají ve formě přirážek, nezapočítávají se do
výměny podle předchozích odstavců.
(5) Nedosáhne-li se úplné úhrady rozpočtové potřeby ani
nejvýše přípustnými sazbami přirážek podle odstavce 1, mohou býti
vybírány další až 50% okresní (obecní) přirážky k úhradě potřeby
na úroky a splátky za zápůjček, jež byly uzavřeny k rozmnožení
nebo ke zvýšení hodnoty majetku, na podniky nebo na prospěšná
zařízení mimořádné povahy a jen místního významu, pokud zúročení a
umoření těchto zápůjček není uhrazeno z výnosu tohoto majetku,
podniků a zařízení nebo zvláštními příspěvky zájemníků, usnese-li
se na tom okresní (obecní) zastupitelstvo nejméně dvoutřetinovou
většinou všech členů nebo rozpočet, zůstalo-li jeho vyzvání
dotčeného samosprávného svazku k zavedení této další přirážky
bezvýsledným.
(6) Na přirážky k dani činžovní se ustanovení odstavce 5 o
přípustnosti zvýšení přirážkové sazby nevztahují.
(7) Pro města s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) platí součet
procent přirážek okresních a obecních podle odst. 1. jako nejvyšší
přípustná výměra přirážek obecních. Ustanovení odst. 2. a 3. platí obdobně.
(8) Nehledíc k ustanovení odst. 2., 3., 4., 5 a 6 není odstupňování
přirážek k přímým daním přípustno; toliko u obcí mohou býti odstupňovány
přirážky dle jednotlivých osad (částí obcí), které mají vlastní, zvláště
spravovaný majetek.
§ 2.
(1) Z plateb na zemské (župní) přirážky vyhrazuje se ve prospěch státu 30
% k částečné úhradě osobních nákladů na školství národní, pokud je opatřuje
stát. Jinak zůstávají v platnosti dosavadní předpisy o vydržování národních
škol.
(2) Obce jsou povinny přispívati do fondů, zřízených podle § 108 zákona o
přímých daních, částkou ve výši 10 % pozemkové daně, předepsané v obci z
veškeré půdy kromě lesů. Pokud částka ta může býti uhrazena z výnosu
obecních přirážek, vybíraných státními úřady, zadrží se jimi a odvede do
označeného fondu.
(3) Bližší provedení určí vládní nařízení.
§ 3.
(1) Dosavadní předpisy o schvalování rozpočtů a povolování přirážek
zůstávají v platnosti s těmito odchylkami:
K vybírání nejvýše 200% přirážky obecní, 100% přirážky
okresní a 50% přirážky zemské není třeba vyššího povolení. Vyšší
přirážky povoluje a rozpočty schvaluje zemím vláda, okresům a
městům s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) zemský výbor,
ostatním obcím do 300 % okresní výbor, nad 300 % zemský výbor.
O odvolání proti usnesení obecního zastupitelstva o rozpočtu rozhoduje
okresní výbor, v dalším pořadí zemský výbor; o odvolání proti usnesení o
rozpočtu měst s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) a o rozpočtu
okresním rozhoduje zemský výbor. Veškerá rozhodnutí a opatření zemského
výboru podle tohoto odstavce mají platnost konečnou. Odvolání proti
rozpočtu zemskému je nepřípustno.
O podaném odvolání proti usnesení obecního zastupitelstva o rozpočtu
rozhoduje okresní výbor, o odvolání proti usnesení o rozpočtu měst s
vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) a o rozpočtu okresním výbor
zemský. Odvolání proti rozpočtu zemskému je nepřípustno.
(2) Příslušnost k povolování přirážek řídí se při diferencovaných
přirážkách (§ 1, odst. 8.) výměnou nejvyšší přirážky.
(3) Právo vlády, pokud se týče úřadů, v odst. 1. uvedených, povoliti
přirážky ve výměře usnesené zahrnuje v sobě též právo stanoviti přirážky
výměrou nižší nebo vyšší až do meze podle § 1 přípustné.
(4) Úřady povolané rozhodovati o žádostech za povolení
okresních a obecních přirážek a schvalovati okresní a obecní
rozpočty jsou povinny, nežádá-li okres (obec) za zemský příspěvek
podle § 11, rozhodnouti nejdéle do 3 měsíců ode dne, kdy žádost
náležitě doložená k nim došla. Žádosti okresů a obcí o povolení
přirážek buďtež doloženy kromě dokladů o splnění formálních
náležitostí též posledním účtem, žádosti obcí mimo to též výkazem
o poplatcích, přirážkách ke státním daním spotřebním a o
samostatných dávkách v obci již zavedených s uvedením sazeb,
popřípadě, jde-li o přirážky nad 300 %, vyjádřením obce, zdali a z
jakého důvodu nevybírá některých dávek a poplatků vůbec nebo
nevybírá jich v sazbách nejvýše přípustných.
(5) Pro obec hlavního města Prahy je bezprostředním i vyšším úřadem
dohlédacím zemský výbor.
(6) vypuštěn
(7) vypuštěn
(8) Opatření (odst. 6., věta 1. a odst. 7.) vlády, pokud se týče úřadů
přirážky povolujících nahrazují usnesení zastupitelských sborů a v příčině
dávek a poplatků i povolovací řízení. Svazky územní samosprávy jsou povinny
vyhověti nařízením, vydaným na podkladě ustanovení odst. 6. a 7.
§ 4.
(1) Příspěvek obce na úhradu schodku školního rozpočtu budiž vřaděn do
rozpočtu obecního, v jehož mezích se uhradí stejně jako ostatní potřeby
obecní. Vybírati zvláštní obecní přirážky školní se nedovoluje.
(2) Místní školní rady (městské
školní výbory) jsou povinny, aby nejdéle do konce září každého
roku zaslaly podrobný rozpočet školní obce na příští rok kalendářní s
potřebnými výkazy a vysvětlivkami starostovi obce. Jde-li o školní obec,
složenou z několika obcí místních nebo jejich částí, připojí se k rozpočtu
též rozvrh rozpočtového schodku mezi přiškolené obce a rozešle se starostům
všech přiškolených obcí. Tutéž povinnost mají na Slovensku a v Podkarpatské
Rusi obecní školské stolice stran rozpočtu na potřeby veřejných škol
národních, vydržovaných zcela nebo z části obcemi.
(3) V obcích, které samy o sobě tvoří školní obec nebo samostatný městský
školní okres, přísluší obecnímu zastupitelstvu právo upraviti školní
rozpočet po předchozím jeho projednání v obecní radě. O usnesení okresního
zastupitelstva o úpravě školního rozpočtu platí obdobně § 6 zákona č.
329/1921 Sb. z. a n. s výjimkou věty 1. odst. 1. Usnesení o úpravě školního
rozpočtu jest ihned sděliti orgánu, který sestavil školní rozpočet. Jemu
přísluší právo proti usnesení tomu ve lhůtě 15 dnů ode dne sdělení se
odvolati.
(4) Jde-li o školní obec složenou z několika obcí místních nebo jejich
částí a připadá-li na jednu z těchto obcí nejméně 80 % schodku školního
rozpočtu, přísluší této obci právo upraviti školní rozpočet podle
předchozího odstavce. Ustanovení věty 3. a 4. Předchozího odstavce platí
obdobně. Usnesení o úpravě rozpočtu jest sděliti též ostatním přiškoleným
obcím, jejichž obecním zastupitelstvům přísluší právo ve lhůtě 15 dnů ode
dne sdělení se odvolati.
(5) Nejde-li o případy odst. 3. a 4., jsou starostové obcí povinni školní
rozpočet s rozsahem schodku ihned po dobu 15 dnů veřejně vyložiti, a když
byl prve s finanční komisí sdělen, aby se o něm vyjádřila, nejdéle do 30
dnů ode dne, kdy jim byl dodán, podložiti obecním zastupitelstvům, aby se
usnesla, má-li se proti školnímu rozpočtu nebo rozsahu jeho schodku podati
odvolání. Usnesené odvolání jest podati do 15 dnů ode dne usnesení. Proti
školnímu rozpočtu nebo rozsahu jeho schodku má právo ve lhůtě vyložení
podati odvolání také každý volič nebo poplatník v obci.
(6) O odvolání rozhoduje s konečnou platností okresní výbor, přísluší-li
přiškolené obce do dvou nebo více okresů nebo jde-li o obce, které jsou
samostatnými městskými školními okresy, zemský výbor. Úřady rozhodující o
odvolání jsou povinny slyšeti příslušné okresní školní výbory.
§ 5.
(1) Výpočet, předpis a vybírání obecních přirážek k dani pozemkové děje
se obcemi, kterým se od státní finanční správy dostane potřebných údajů;
jiné přirážky ke státním daním (§ 1) se vypočtou, předepíší a vyberou
činiteli, kteří jsou pověřeni vybíráním příslušných daní státních.
(2) Podkladem pro výpočet a předpis přirážek je příslušná daň státní;
jakákoliv změna platební povinnosti co do daně státní má za následek i
příslušnou změnu platební povinnosti co do přirážek, pokud zvláštními
zákony není stanoveno jinak.
(3) Přirážky jsou splatny zároveň s příslušnou daní státní; o jich
vymáhání a promlčení platí stejné předpisy jako pro státní daň, k níž se
přirážka vybírá. O úrocích z prodlení a náhradních platí ustanovení zákona
o přímých daních.
(4) Proti výměře přirážek lze se do 30 dnů po příslušném oznámení
odvolati u předpisujícího činitele. Odvolání nemá účinku odkládacího;
rozhoduje o něm s konečnou platností, pokud jde o přirážky k dani
pozemkové, vybírané obcemi, bezprostřední úřad dohlédací, pokud jde o
přirážky k ostatním státním daním (§ 1), finanční úřad I. stolice, který
jest povinen vyžádati si dobré zdání příslušného samosprávného svazku,
popírá-li se odvoláním platební povinnost.
(5) Obecní zastupitelstvo může se nejméně dvoutřetinovou většinou všech
členů usnésti, aby od počátku správního roku, který následuje po
pravoplatnosti usnesení, byly výpočet, předpis a vybírání obecních přirážek
k dani pozemkové přeneseny na činitele státní. Pravoplatné usnesení nelze
později již měniti novým usnesením obecního zastupitelstva.
§ 6.
(1) Vláda, pokud se týče úřady povolující přirážky jsou povinny sdělovati
činitelům, vybírajícím přirážky, sazby povolených přirážek. Svazky územní
samosprávy (§ 1, odst. 1.) jsou povinny činitelům, kteří pro ně vybírají
přirážky k přímým daním, oznámiti vždy nejdéle do konce března výši
rozpočtové úhrady z těchto přirážek. Nebyly-li přirážky na běžný správní
rok do té doby ještě povoleny nebo jde-li o přirážky, k jichž vybírání není
třeba povolení, dlužno předložiti doklad, že o povolení přirážek a v jaké
výši bylo zažádáno, pokud se týče oznámiti usnesené sazby přirážek.
Jsou-li u obcí odstupňovány přirážky podle § 1, odst. 8, jest zároveň
s oznámením sazeb předložiti doklady potřebné pro předpis a vybírání
přirážek v osadách (částech obcí), jež netvoří samostatné katastrální
území.
(2) Nebude-li ustanovení odst. 1. vyhověno, zastaví jmenovaní činitelé
odvod přirážek za měsíc březen a další až do doby, kdy ustanovení tomuto
bude vyhověno. Výjimky může za závažných důvodů povoliti finanční úřad II.
stolice.
(3) Pokud nedošlo oznámení úřadu přirážky povolujícího o přirážkách na
běžný správní rok povolených nebo oznámení toho kterého svazku o usnesených
sazbách přirážek, k jichž vybírání není třeba povolení, dlužno přirážky bez
újmy ustanovení odst. 2. odváděti podle sazby předešlého roku, nejvýše však
v sazbách podle § 1, odst. 1 až 3 a 7 přípustných. Došlo-li oznámení o
sazbách přirážek vyžadujících povolení, avšak usnesených sazbou nižší než v
roce předešlém, dlužno přirážky na běžný rok až do rozhodnutí o jejich
povolení odváděti touto sazbou nižší.
(4) Ustanovení tohoto paragrafu nevztahují se na obecní přirážky k dani
pozemkové, vybírané obcemi.
§ 7.
(1) Činitelé, vybírající přirážky, budou z výtěžku plateb na přirážky
obecní poukazovati obcím měsíčně nejvýše jednu dvanáctinu oznámených
rozpočtových úhrad z přirážek. Jen výjimečně, prokáže-li obec, že na úhradu
rozpočtových vydání nestačí v některém měsíci dvanáctina rozpočtové úhrady
z přirážek, může finanční úřad II. stolice nebo úřad jím zmocněný na
dotčený měsíc povoliti v mezích plateb a nezbytně nutné potřeby poukaz
přirážek nad jednu dvanáctinu.
(2) Částky, o které by výtěžek plateb na přirážky v tom kterém roce
převyšoval míru, stanovenou v odst. 1., budou obcím po vyrovnání případných
přeplatků a nedoplatků z dřívější doby poukázány k výplatě dodatečně s
přirážkovým přídělem za měsíc listopad a musí jich býti použito především k
zaplacení dluhů, jinak k úhradě řádných rozpočtových schodků a k snížení
přirážek roku následujícího, případně i let příštích; v poslednějším
případě musí býti v mezidobí uloženy na úrok. O zmíněném dodatečném poukazu
budiž zpraven bezprostřední dohlédací úřad.
Příděly.
§ 9.
(1) Obcím, které v roce předcházejícím rok berní vybíraly více než 150 %
obecních přirážek, přikazuje se celá splatná daň domovní v té které obci na
berní rok předepsaná.
(2) Při přirážkách odstupňovaných (§ 1, odst. 8) rozhoduje výměra
přirážky nejnižší. K výši přirážky k dani činžovní se nehledí.
(3) Skládá-li se obec z několika osad anebo byla-li utvořena sloučením
několika obcí, a jestliže tyto územní části podržely vlastnictví a správu
svého majetku, takže v důsledku toho se v nich vybírá přirážka v různé
výši, má nárok na příděly podle odst. 1. jen ta územní část, ve které se
vybírá přirážka ve výši v odstavci v tom označené a jen z daně, v územní
části té předepsané.
(4) Městům, v nichž je sídlo zemské politické správy, přísluší příděl
podle odst. 1. nehledíc na výši obecních přirážek.
§ 10.
(1) Zemím se přidělují pro jejich vlastní potřebu tyto roční příděly:
| |a) z výnosu daně |b) z výnosu daně | | |z obratu a přepychové |z piva podle zákona ze| | | |dne 27. listopadu | | | |1930, č. 168 Sb. z. a | | | | n. | |zemi České |9,759.859 Kč |75,191.917 Kč, | |zemi Moravskoslezské |60,302.255 Kč |19,973.808 Kč, | |zemi Slovenské |16,000.000 Kč |7,963.823 Kč, | |zemi Podkarpatoruské |1,500.000 Kč |804.740 Kč. |
(2) Kromě toho přidělují se každé zemi:
a) splatná daň domovní, předepsaná na léta 1931 a další v obvodu té
které země v obcích a osadách, které podle ustanovení § 9 nemají nároku na
příděl z daně té;
b) 1,5 % zvláštní příspěvek podle § 105, odst. 2. zákona o přímých
daních, předepsaný na léta 1931 a další v obvodu té které země, po srážce
částky přidělené fondu, označenému v § 108 zákona o přímých daních;
c) část obecních přirážek ku všeobecné a zvláštní dani výdělkové (§§ 58,
odst. 6. a 85, odst. 6. zákona o přímých daních) v obvodu té které země na
léta 1931 a další předepsaných a zaplacených;
d) tyto roční příděly z daně z obratu a přepychové:
zemi České 88,926.990 Kč,
zemi Moravskoslezské 40,482.258 Kč,
zemi Slovenské 14,564.000 Kč,
zemi Podkarpatoruské 1,410.700 Kč.
(3) Dále se přiděluje zemím 24,6 % z výnosu daně z piva podle zákona č.
168/1930 Sb. z. a n.
Z tohoto přídělu obdrží:
země Česká 45 %,
země Moravskoslezská 31 %,
země Slovenská 18 %,
země Podkarpatoruská 6 %.
(4) K urychlenému rozvoji působnosti zemské samosprávy obdrží mimo to
z výnosu daně z piva:
| |země Slovenská |země Podkarpatoruská | |v roce 1931 |1,000.000 Kč |200.000 Kč, | |v roce 1932 |2,000.000 Kč |400.000 Kč, | |v roce 1933 |3,000.000 Kč |600.000 Kč, | |v roce 1934 |4,000.000 Kč |800.000 Kč, |v dalších letech až do definitivní úpravy finančního hospodářství svazků územní samosprávy země Slovenská ročně po 5,000.000 Kč, země Podkarpatoruská ročně po 1,000.000 Kč.
(5) Ministr financí v dohodě s ministrem vnitra může rozděliti městům,
která jsou sídly zemských úřadů a vybírají nejméně 210 %ní obecní přirážku
k daním přímým uvedeným v § 1, odst. 1. mimo daň činžovní, příděl z daně
z obratu a přepychové až do nejvyšší roční částky 10,000.000 Kč. Jednotlivé
město může z této částky obdržeti nejvýše podíl, určený poměrem počtu jeho
obyvatelstva podle posledního úředního sčítání lidu k úhrnnému počtu
obyvatelstva všech měst, která jsou sídly zemských úřadů.
(6) Na úpravu dluhů okresů a obcí, uvedených v čl. III, § 2,
pokud se týká v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské též k
podpoře provedení vlastních úkolů okresů a obcí, zejména v oboru
národního školství a veřejných komunikací, použije se prostředků
ve výši 202 milionů Kč ročně, a to
a) 35 % z přídělů podle odstavce 2, písm. d);
b) zbytek přidělí stát z výnosu daně důchodové, v prvé řadě z
výnosu přechodné přirážky k ní podle zákona ze dne 28. listopadu
1931, č. 177 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 15. července
1932, č. 120 Sb. z. a n., a ze dne 22. prosince 1933, č. 246 Sb.
z. a n., o přechodné přirážce k dani důchodové a dani z tantiem;
zjistí-li ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí, že
se zlepšily podstatně pokladní příjmy svazků územní samosprávy z
přirážek a státních přídělů, sníží vláda příděl z výnosu daně
důchodové nejvýše o polovinu takto dosažených vyšších příjmů. V
tomto případě doplní se prostředky pomocných fondů (čl. III, § 4)
na výši potřebnou k plnění jejich úkolů z přídělů zemí podle
odstavce 2 až do čtyř pětin těchto přídělů.
(7) Vláda může k návrhu ministerstva vnitra podanému v dohodě
s ministerstvem financí ponechati do konce roku 1939 podíl podle
odstavce 6, písm. a) nebo jeho část zemskému výboru k úhradě úroků
a úmoru z dluhů okresů a obcí."
§ 11.
(1) Příděly podle § 10, odst. 2. a 3. spravuje jednotně zemský výbor.
(2) Zemím se ukládá, aby z přídělů jim podle § 10, odst. 2 a
3 připadajících, pokud nejsou vyhrazeny k účelům uvedeným v § 10,
odst. 6, poskytovaly příspěvky finančně slabým okresům a obcím,
tj. takovým, jichž řádná rozpočtová potřeba není zcela uhrazena
přes to, že plně využily nejvýše přípustných sazeb přirážek podle
§ 1, odst. 1. Z těchto příspěvků uhradí zemský výbor v první řadě
úrok a úmor z dluhů dotčeného územního svazku přímo věřitelskému
ústavu. Zemský výbor může výjimečně povoliti zemský příspěvek i
obci, která vybírá aspoň 300% přirážky, je-li tato výjimka
odůvodněna zvláště závažnými poměry hospodářskými a sociálními v
obvodu dotčené obce. Z příspěvků jsou vyloučeny obce, které
nevybírají vhodných a účelných dávek a poplatků ve smyslu § 1,
odst. 1. Rozhodnouti o tom, které dávky a poplatky jsou vhodné a
účelné, přísluší zemskému výboru, který rozhodne po slyšení obce.
(3) Do oboru působnosti zemí náleží i nadále podporovati nižší
samosprávné svazky v plnění mimořádných úkolů (staveb, škol, humanitních
ústavů, kanalisací, elektrisací, vodovodů, cest atd.) a to především, pokud
k plnění těchto úkolů je nižší svazek podle zákona nebo podle nařízení
úřadu povinen a splnění úkolu přesahuje finanční jeho únosnost.
(4) Úhrnná částka určená v zemském rozpočtu na příspěvky obcím a okresům
podle odst. 2. musí činiti v kaľdé zemi nejméně čtyři pětiny přídělů podle
§ 10, odst. 2 po srážce podílu
podle § 10, odst. 6, písm. a) - pokud nebyl ponechán zemskému
výboru podle § 10, odst. 7 - a po srážce podílu podle § 10, odst.
6, poslední věty, písm. b).
(5) Poskytnutí příspěvku podle odst. 2. jednotlivé obci neb okresu
rozhoduje zemský výbor podle všeobecných zásad, jež k tomu cíli předem
stanoví. Obce a okresy žádající za zemský příspěvek jsou povinny předložiti
svoje rozpočty zemskému úřadu v nepřekročitelné lhůtě do 30. listopadu roku
předcházejícího rok rozpočtový. Zemský výbor může ze závažných důvodů
jednotlivé obci nebo okresu tuto lhůtu prodloužiti.
(6) Vláda se zmocňuje stanoviti nařízením, za jakých podmínek mají zemské
výbory před svým rozhodnutím o žádosti za příspěvek poskytovati obcím a
okresům zálohy na požadovaný příspěvek.
(7) Zemské výbory jsou povinny předložiti každoročně do konce března
ministerstvům vnitra a financí zprávu o zemských příjmech z přídělů podle §
10 a o příspěvcích obcím a okresům poskytnutých v předchozím roce.
Podrobnosti určí vládní nařízení.
§ 12.
(1) Příděly podle §§ 9 až 10 budou finančními úřady poukazovány, pokud se
týče k dobru súčtovány v čtvrtletních pozadu splatných lhůtách.
(2) Konečné súčtování podle čl. I., § 6, odst. 2. zákona ze dne 12. srpna
1921 č. 334 Sb. z. a n., kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos
některých státních daní a mění se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku sazba
domovní daně třídní, budiľ provedeno co do plateb konaných na předpisy
přísluąných daní na léta 1921 aľ 1927 včetně. Toto vyúčtování počínajíc rokem 1936
přestává. Platby na
nedoplatky a dodatečné předpisy (odpisy) na dotčené daně za léta
1921 až 1927 jsou počínajíc rokem 1936 k dobru (k tíži) státu.
§ 13.
Podíl na celkové roční částce 7,000.000 Kč podle ustanovení čl. I., § 2,
zákona č. 334/1921 Sb. z. a n. bude v dosavadní výměře přikazován zemským
fondům českému a moravskoslezskému, nemocničnímu fondu pražskému a
brněnskému.
§ 14.
Zvláštní přirážku k dani z lihu, zavedenou ve prospěch zemí, pokud se týče
žup, článkem III. zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 687 Sb. z. a n., jímž
se ruší nebo mění některá ustanovení zákona o dani z lihu, rozdělí mezi
dotčené samosprávné svazky počínajíc rokem 1928 ministr financí, a to z
polovice v poměrů běžné rozpočtové potřeby z roku 1926, z polovice v poměru
výtěžku daně z lihu vždy za předešlý rok v tom kterém území.
Ustanovení závěrečná.
§ 15.
§ 25 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. se doplní takto:
Vyjádří-li se o zamýšleném opatření záporně zájemníci, kteří by dohromady
platili více než polovinu potřebného nákladu, jest provedení opatření
vázáno schválením okresního výboru, a jde-li o města s vlastním statutem
(se zřízeným magistrátem) zemského výboru.
§ 16.
§ 26, odst. 3. zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. bude zníti:
(3) Výše, rozvrh a způsob placení buďtež sjednány dohodou se zájemníky.
Za dohodu se pokládá souhlas zájemníků, na něž by připadly alespoň dvě
třetiny těchto příspěvků. Nedojde-li k dohodě, jest k stanovení výše,
rozvrhu a způsobu placení třeba schválení zemského výboru.
§ 18.
Pokud se týče drah, o nichž jednají zákony ze dne 31. října 1906, č. 212 ř.
z., ze dne 2. srpna 1908, č. 169 ř. z. a ze dne 27. března 1909, č. 46 ř.
z. o nabytí některých drah státem, jest státní železniční správa povinna,
počínajíc rokem 1927, platiti po 10 let na základě předpisu výdělkové daně
na rok 1907 obecní přirážky oněm obcím, jež na tomto předpisu byly
zúčastněny. Tato přirážková základně snižuje se počínajíc rokem 1928
každoročně o 1/10 předpisu na r. 1907.
§ 19.
O všech příjmech a vydáních každého samosprávného svazku jest sestaviti
každoročně jednotný rozpočet.
(2) Není-li rozpočet na ten který rok pravoplatně stanoven, může býti
hospodařeno jen v rámci posledního pravoplatně stanoveného rozpočtu, pokud
nejsou položky potřeby tohoto rozpočtu vyšší než položky rozpočtu na běžný
rozpočtový rok. Výdaje vyšší nebo v posledním pravoplatně stanoveném
rozpočtu neuvedené mohou svazky konati jen tehdy, jsou-li k nim po zákonu
nebo z jiného právního titulu povinny.
(3) K provádění mimořádných a investičních položek rozpočtové potřeby,
které mají hrazeny býti zápůjčkami, nesmí býti přikročeno před schválením
rozpočtu, lež by šlo o položky na nutné pokračování v mimořádných a
investičních pracích dříve již řádně projednaných a započatých nebo o
položky, pro něž již úhrada zápůjčkou byla pravoplatně povolena a opatřena.
K provádění ostatních mimořádných a investičních položek rozpočtové potřeby
smí býti přikročeno jen tehdy, je-li pro ně určená rozpočtová úhrada
pravoplatně opatřena.
(4) Mimořádné a investiční výdaje v rozpočtu neobsažené nesmějí býti
vůbec konány, leč v rozsahu nezbytně nutném v případech, kde jde o
neodkladná opatření způsobená vyšší mocí.
(5) Usnesení odporující předpisům odst. 2., 3. a 4. jsou neplatná a
nesmějí býti provedena. O ručení za škody z jejich provedení a o způsobu
hlasování platí obdobně ustanovení § 10, odst. 3. zákona č. 329/1921 Sb. z.
a n. O povinnosti k náhradě škody rozhoduje nadřízený orgán, jemuž přísluší
schválení účtů. Do rozhodnutí okresního výboru o povinnosti k náhradě škody
způsobené obci lze si stěžovati k zemskému výboru ve lhůtě 15 dnů ode dne
doručení. O výši náhrady rozhodne řádný soud pořadem práva; rozhodnutím
orgánu, jenž rozhodl pravoplatně o povinnosti k náhradě škody, je soud
vázán. K příkazu tohoto orgánu musí žaloba býti podána. Povinnost k náhradě
pomíjí, vyjímajíc případ činu trestného, dnem, kdy účty byly schváleny nebo
se považují za schválené, nezanikla-li již dříve promlčením.
(6) Ustanovení odst. 2. až 5. platí obdobně pro hospodaření místních
školních orgánů (§ 4). Jejich účty podléhají schválení orgánů, které jsou
podle § 4 povolovány k rozhodnutí o odvolání proti školnímu rozpočtu.
§ 20.
(1) Obce a okresy, jichž roční potřeba na úrok a splátky ze zápůjček
vyžaduje kromě výtěžků kmenového jmění k tomu účelu použitých více než 50 %
přirážkové základny v průměru tří let, jež předcházející rok, v němž se
dotyčný svazek o zápůjčce usnáší, smějí nové zápůjčky uzavírati jen tehdy,
jde-li o opatření úhrady na nutná vydání:
a) způsobená vyšší mocí;
b) k nimž obec neb okres jsou povinny podle nařízení nadřízených úřadů
ze zákona k tomu oprávněných, které mají před vydáním nařízení vyžádati si
souhlas zemského výboru, a jde-li o úřady ústřední, vyžádati si souhlas
ministerstva vnitra a ministerstva financí;
c) jež obec (okres) hradí toliko zálohou;
d) na zařízení, o němž bude náležitě prokázáno, že jeho výnosem bude
úrokování a splácení zápůjčky zaručeno;
e) na zakoupení, vybudování, znovuzřízení nebo rozšíření obecně
prospěšného zařízení včetně zřízení nových komunikací (ulic), kanalisací a
veřejného osvětlení. Podmínkou jest, že pravoplatné usnesení o opatřeních
těch bylo schváleno zemským výborem;
f) na zařízení, k jehož částečné úhradě jest zaručena subvence
z prostředků státu, země nebo fondů jimi spravovaných ve výši alespoň 25 %
nákladu podle úředně schváleného rozpočtu, který je podkladem pro vyměření
subvence;
g) na přídělovou cenu na lesy přidělené státním pozemkovým úřadem nebo
na nabývací cenu za lesy získané ze zabraného majetku prostřednictvím
státního pozemkového úřadu zkráceným řízením přídělovým;
h) na investice prováděné v rámci produktivní péče o
nezaměstnané;
i) k vyrovnání anuit splatných za dobu před 1. lednem 1935.
K potřebě na úroky a splátky ze zápůjček na obecní a okresní stavby,
podniky a jiná zařízení, jež mají rozpočtovou rovnováhu nebo přebytek, se
při stanovení meze 50 % nehledí. Jinak se k potřebě této přihlíží, nejvýše
však do částky rozpočtového schodku jednotlivých staveb, podniku a jiných
zařízení.
(2) Ustanovení předchozího odstavce nevylučuje uzavření zápůjčky, které
je zapotřebí k další úhradě nákladu na zařízení, s jehož prováděním nebo
započato před účinností tohoto zákona, je-li dokončení nutné, aby nebyl
znehodnocen dosavadní náklad.
(3) K platnému uzavření obecní zápůjčky nebo převzetí záruky je třeba
schválení zemského výboru v těchto případech:
a) u měst s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem);
b) u obcí, které jsou sídly okresních úřadů nebo mají podle posledního
úředního sčítání lidu více než 5.000 obyvatel, vybírají-li v rozpočtovém
roce, ve kterém se obecní zastupitelstvo na zápůjčce usnáší, více než 200 %
přirážek;
c) u ostatních obcí, vybírají-li v rozpočtovém roce, ve kterém se obecní
zastupitelstvo na zápůjčce usnáší, více než 250 % přirážek;
d) u všech obcí, obdržely-li v předchozím roce příspěvek podle § 11.
V ostatních případech schvaluje uzavření obecní zápůjčky nebo převzetí
záruky okresní výbor. Úřady schvalující obecní zápůjčky jsou povinny
rozhodnouti do 3 měsíců, jde-li o zápůjčky přechodné, do 1 měsíce ode dne,
kdy náležitě doložená žádost o schválení k nim došla. Pokud nejde o
schválení zápůjček přechodných, platí ustanovení § 3, odst. 4. věty čtvrté
obdobně.
(4) Obec smí uzavříti zápůjčky také u úvěrních ústavů (společenstev)
s neobmezeným ručením. V tomto případě nestává se obec členem ústavu,
nepřejímá neobmezené ručení za jeho závazky a zápůjčka je platně uzavřena,
i když by podle jeho stanov členství ve společenstvu bylo její podmínkou.
V takových případech nepozbývají však tyto úvěrní ústavy práva na daňové a
poplatkové výhody příslušející jim podle platných předpisů za podmínky, že
obmezují svou činnost pouze na své členy.
(5) Úřady schvalující zápůjčky jsou povinny učiniti opatření, aby obce a
okresy z výnosu přirážek a z příspěvků podle § 11 včas a plně zaplatily
splatné úroky a splátky ze zápůjček.
§ 21.
Na ošetřovací útraty ve veřejných nemocnicích, porodnicích a ústavech pro
choromyslné, pokud jich nelze vymoci na ošetřovaném anebo na jiných
fysických nebo právnických osobách (korporacích, spolcích, nemocenských
pojišťovnách a pod.), jež jsou podle zákona nebo z jiného právního titulu
povinny je nésti, jsou obce povinny přispívati dvaceti procenty
ošetřovacích útrat, vzešlých za jejich příslušníky pro rok 1928 a další.
Tento příspěvek nepovažuje se za chudinské opatření osoby ošetřované. Tato
povinnost obcí odpadá, jde-li o ošetřovací útraty na léčení chorob
nakažlivých ve veřejných nemocnicích.
(2) Příspěvková povinnost obcí podle předchozího odstavce omezuje se,
pokud jde o útraty vzešlé počínajíc rokem 1931, na 20 % nedobytných
ošetřovacích útrat ve veřejných nemocnicích a porodnicích pouze za dobu 4
týdnů. Povinnost obcí přispívati na nedobytné ošetřovací útraty vzešlé
počínajíc rokem 1. září 1 v ústavech pro choromyslné odpadá.
(3) Povinnost obcí přispívati na nedobytné ošetřovací útraty
podle předchozích odstavců přestává dnem 31. prosince 1935. K
úhradě nedobytných ošetřovacích útrat srazí si, počínajíc rokem
1936, každoročně pro zemský fond zemský výbor český 6,000.000 Kč a
moravskoslezský 2,800.000 Kč z oné části přídělů podle § 10, odst.
2 a 3, která podle ustanovení § 11, odst. 2, 3 a 4 určena je k
poskytování příspěvků obcím jejich obvodu. K témuž účelu nahradí
každoročně státu z těchto přídělů zemský výbor slovenský částku
2,300.000 Kč a zemský výbor podkarpatoruský částku 450.000 Kč.
(4) Vysvědčení o majetkových poměrech ošetřovaného,
popřípadě osob k úhradě ošetřovného podle zákona povinných, vydává
politický úřad, nadřízený obci pobytu.
§ 22.
(1) Veškeré náklady stálého ubytování četnictva v celém území republiky
hradí pro rok 1928 a další stát, na nějž přechází vlastnictví veškerého
movitého zařízení, sloužícího ubytování četnictva.
(2) Podrobnější předpisy určí se vládním nařízením.
(3) Všechna práva v příčině nájmu místností četnictva, jež příslušejí
zemím z dosavadních nájemních smluv, pokud se týče z dosavadního nájemního
poměru, přecházejí dnem 1. ledna 1928 na stát.
§ 23.
Zákonné přirážky k daním výnosovým, které platí poplatníci
na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na náklady církevních škol,
započítají se do výměry přirážek, rozhodných pro přípustnost
zemských příspěvků obcím podle § 11. Způsob provedení určí
ministr financí.
§ 24.
(1) Při každém obecním zastupitelstvu v obcích majících podle posledního
úředního sčítání lidu nejméně 10.000 obyvatel, budiž ustanoven úředník pro
obor služby konceptní; v obcích menších přísluší obecnímu zastupitelstvu
usnášeti se podle ustanovení § 212 platového zákona ze dne 24. června 1926,
č. 103 Sb. z. a n. o tom, mají-li býti zřízena místa úřednická vůbec a
jaká, vydati bližší pravidla o ustanovení úředníků a o jejich služebních
požitcích a právních nárocích.
(2) Úředníkem pro obor služby konceptní může býti ustanoven pouze ten,
kdo prokáže se kvalifikací získanou na některé československé fakultě věd
právních a státních a před 28. říjnem 1918 i na některé fakultě věd
právních a státních v bývalém mocnářství rakousko-uherském nabytím hodnosti
doktorské nebo úspěšným složením teoretických státních zkoušek požadovaných
pro způsobilost k veřejné službě.
(3) Práva nabytá úředníků již ustanovených, odpovídající předpisům dosud
platným, nejsou tím dotčena.
§ 25.
Svazky územní samosprávy jsou povinny předkládati ministerstvu financí
výkazy o výši a druhu svých příjmů a vydání a o stavu jmění a dluhů.
Podrobnosti určí vládní nařízení.
§ 26.
Shledá-li dohlédací úřad při povolování přirážek a schvalování rozpočtu
obce nebo při provádění revise obecního hospodářství, že výdělečný podnik
chce (nesloužící veřejnému zájmu) trvale nevykazuje rozpočtové rovnováhy,
může obci doporučiti vhodné změny v jeho vedení, organisaci neb určení a
uložiti jí, aby o nich bylo v obecním zastupitelstvu jednáno a usnesení
učiněno.
§ 27.
Vláda rozdělí zemím výnos zvláštní daně výnosové z piva za rok 1930 podle §
21 zákona č. 168/1930 Sb. z. a n. přihlížejíc k neuhrazeným schodkům
zemských rozpočtů na rok 1930 a k upraveným schodkům obecních a okresních
rozpočtů na rok 1930, pokud nemohly býti uhrazeny z prostředků
vyrovnávacích fondů.
§ 28.
Ustanovení §§ 3, 4, 8, 17, 19 a 20 mají na území Podkarpatské Rusi
platnost, dokud zákon jejího sněmu v mezích jeho působnosti jinak
neustanoví.
§ 29.
(1) Ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1928 s tou
úchylkou, že opatření, jež zákon ku včasnému provedení předpokládá již v
roce předchozím, budou již ode dne vyhlášení učiněna podle předpisu zákona
tohoto.
(2) S výhradou použití na dřívější případy pozbývají zároveň platnosti
všechna ustanovení zákonů a nařízení, jež se týkají předmětů, upravených
tímto zákonem, zejména:
a) ze zákona č. 329/1921 Sb. z. a n.:
§ 27,
§ 30, odst. 2. a 3.,
§ 31,
§ 42, pokud se týká přirážek k daním přímým,
§ 49,
§ 57, odst. 3.;
b) ze zákona č. 334/1921 Sb. z. a n.:
čl. I. §§ 1 a 3 až 6;
c) § 16 zákona ze dne 6. února 1920, č. 116 Sb. z. a n., o organisaci a
působnosti ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy a místních
výborů;
d) § 30 zákona ze dne 13. července 1922, č. 243 Sb. z. a n., o
prozatímní úpravě zřízení obcí na Slovensku a § 1, č. 5. zákona ze dne 31.
března 1925, č. 62 Sb. z. a n., jímž se s prozatímní platností upravují
některá ustanovení obecního zřízení v Podkarpatské Rusi;
mění, pokud se týče doplňují se zejména:
a) ze zákona č. 329/1921 Sb. z. a n.:
§ 7, odst. 2., 3. a 6.,
§ 23, odst. 1., č. 2. a 4. a odst. 2.,
§ 25,
§ 26, odst. 3.;
b) § 39 zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., o zřízení
župních a okresních úřadů v republice Československé, pak §§ 40 a 80 téhož
zákona, pokud jednají o odvolání proti přirážkám;
c) § 40 obecního zřízení českého ze dne 16. dubna 1864, č. 7. čes. z.
z., § 38 obecního zřízení moravského ze dne 15. března 1864, č. 4. mor. z.
z., § 38 obecního zřízení slezského ze dne 15. listopadu 1863, č. 17.
slezs. z. z.,
§ 12 zákona ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n., kterým se mění a
doplňují některá ustanovení dosavadních obecních zřízení a městských
statutů v Československé republice, a těmto odpovídající ustanovení (se
zřízeným magistrátem), pokud jde o odvolání proti výměře obecních přirážek,
§ 10, odst. 2. a 3. zákona ze dne 6. února 1920, č. 114 Sb. z. a n., kterým
se sousední obce slučují s Prahou;
d) §§ 77 zákona ze dne 25. července 1864, č. 27 čes. z. z. o
zastupitelstvu okresním, čl. XXIV. zákona ze dne 5. března 1862, č. 18 ř.
z., jímž se vyměřují základní pravidla, dle nichž se mají uspořádati
záležitosti obecní (pokud jde o odvolání proti usnesení okresního
zastupitelstva ve věci obecních přirážek);
e) §§ 12 až 14 zákona ze dne 24. února 1873, č. 16 čes. z. z., kterým se
upravuje zřizování vydržování a navštěvování veřejných škol obecných a § 11
téhož zákona ve znění zákona ze dne 11. září 1880, č. 85 čes. z. z.;
f) § 42 zákona ze dne 24. ledna 1870, č. 17 mor. z. z., kterým se pořádá
zakládání, vydržování a návštěva veřejných škol obecných, ve znění zákona
ze dne 27. listopadu 1905, č. 4 mor. z. z. z r. 1906;
g) §§ 37 a 38 zákona ze dne 6. listopadu 1901, č. 41 slezs. z. z. o
zřizování navštěvování a vydržování veřejných škol obecných;
h) zák. čl. XXXVIII/1868 o vyučování v národních školách;
i) čl. I, odst. 2., věta 2. zákona ze dne 26. června 1926, č. 99 Sb. z.
a n. o zvýšení daně z lihu;
k) zák. čl. XV/1883, XXI/1886 o komitátech a I/1890 o veřejných
silnicích a mýtech, ve znění zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 302 Sb. z. a
n.;
l) § 5 zákona ze dne 5. března 1888, č. 19 čes. z. z. kterým se upravují
veřejně-právní poměry všeobecných veřejných nemocnic v Čechách, zákon ze
dne 20. května 1914, č. 19 mor. z. z.o příspěvku domovských obcí k
nákladům ošetřovacím a zák. čl. XXI/1898;
m) §§ 3, 6 a 42 zákona ze dne 23. července 1919, č. 443 Sb. z. a n.,
jímž se upravují služební poměry úředníků při obcích v Čechách, na Moravě a
ve Slezsku.
(3) Zákon ze dne 26. března 1919, č. 170 Sb. z. a n., pozbývá co do
ustanovení § 1, odst. 4., věta 2. platnosti od 1. ledna 1932.
T. G. Masaryk v. r.
Švehla v. r.
Černý v. r.
Dr. Engliš v. r.