116/1927 Sb.
Zákon
ze dne 14. července 1927
o silničním fondu.
Změna: 76/1931 Sb.
Změna: 198/1932 Sb.
Změna: 158/1934 Sb.
Změna: 77/1935 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Silniční fond.
§ 1.
(1) Při ministerstvu veřejných prací zřizuje se státní silniční fond,
který jsa právnickou osobou může samostatně nabývati práv a se zavazovati.
(2) Navenek zastupuje fond ministr veřejných prací, pokud jde
o zápůjčky, spolu s ministrem financí. Podmínkou platnosti
dluhopisů silničního fondu vydaných za účinnosti tohoto zákona
jest jejich kontrasignace předsedou nejvyššího účetního
kontrolního úřadu. Dozor na dluh silničního fondu vykonává
nejvyšší účetní kontrolní úřad obdobně podle ustanovení odst. 1 a
2 § 9 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o
zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu.
§ 2.
Účelem silničního fondu jest opatřiti prostředky na zlepšení
silnic státních, na částečnou úhradu nákladů spojených s
udržováním, stavbou a přestavbou státních silnic a mostů, na
poskytování příspěvků na zlepšení těch tratí silnic zemských,
okresních a v zemi Slovenské a Podkarpatoruské oněch silnic
vicinálních, které mají mimořádný význam pro dopravu, zvláště
dálkovou, pak na zlepšení silnic obecních v obvodu měst, v nichž
jest sídlo zemského úřadu, pokud jde o silnice stejného významu
pro dopravu.
§ 3.
(1) Silniční fond opatřuje si potřebné peněžní prostředky:
1. z běžných příjmů (odst. 2.),
2. zápůjčkami.
(2) Jako běžné příjmy se silničnímu fondu přikazují
výtěžky:
1. daně z motorových vozidel a dávky z jízdného za osobní
dopravu autobusy (§§ 8 až 25);
2. polovice poplatků za povolení k dovozu minerálních olejů a
polovice cla z dovozu minerálních olejů;
3. cla na dovozu pneumatik (duše, pláště) a plných a
komorových pryžových obručí;
4. 70 % spotřební daně z minerálních olejů.
§ 4.
(1) Silniční fond jest oprávněn sjednávati zápůjčky se
zřetelem na běžné příjmy podle § 3, odst. 2, zákona. Úrok a úmor
se hradí z běžných prostředků fondu. Nestačí-li však tyto
prostředky v některém roce k úhradě úroků a úmoru dluhů silničního
fondu, doplní je stát k tomuto účelu zálohou ze svých běžných
příjmů. Zápůjčky silničního fondu se uzavírají ve formách státního
úvěru a dluhopisy na ně vydané jsou způsobilé k ukládání sirotčích
peněz.
(2) Ústřední sociální pojišťovna poskytne silničnímu fondu v době deseti
let v částkách přibližně rovnoměrných úvěr do výše 1.000,000.000 Kč na úrok
o 1/2 % vyšší než činí úroková míra, kterou určuje § 185 zákona ze dne 9.
října 1924, č. 221 Sb. z. a n. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci,
invalidity a stáří, nejméně však na 5 %, při čemž má silniční fond právo
zápůjčku šest měsíců předem vypověděti. Zápůjčka tato umoří se v 69
pravidelných půlletních, pozadu jdoucích splátkách. Úrok a úmor hradí se z
běžných příjmů fondu; pokud by příjmy ty na úrok a úmor nestačily, doplní
je stát ze svých běžných příjmů.
(3) Jednání a listiny, jichž je zapotřebí ku provedení
úvěrních operací podle tohoto zákona, jsou prosty kolků a
poplatků.
§ 5.
Běžných příjmů silničního fondu bude použito podle tohoto
pořadí:
1. na úrok a úmor dluhů silničního fondu;
2. roční částkou 90,000.000 Kč počínajíc rokem 1931 a
100,000.000 Kč počínajíc rokem 1941 na příspěvky k zlepšení silnic
nestátních uvedených v § 2;
3. zbytku počínajíc rokem 1931 na částečnou úhradu nákladů
spojených s udržováním, stavbou a přestavbou státních silnic a
mostů, jakož i na zlepšení státních silnic.
§ 5a.
Zálohy z běžných příjmů silničního fondu poskytnuté v letech
1927 - 1930 na zlepšení státních silnic zaúčtují se jako
definitivní výdaje z běžných příjmů na toto zlepšení. Silniční
fond se zmocňuje, aby postupně zabezpečil z výtěžku úvěrních
operací výplatu příspěvků povolených do konce roku 1930 na
zlepšení silnic nestátních v částce 112,000.000 Kč, které nebyly
do konce roku 1930 vyplaceny.
§ 6.
Silniční fond, jehož rozpočet je součástkou státního rozpočtu, spravuje v
dohodě s ministrem financí ministr veřejných prací, který je povinen podati
každoročně zprávu Národnímu shromáždění o hospodaření s fondovními
prostředky v uplynulém roce a o stavu fondu k 31. prosinci každého roku.
Zpráva bude součástí celkového státního závěrečného účtu.
§ 7.
(1) Při správě silničního fondu zřídí se jakožto poradní sbor silniční
rada, jež kromě předsedy bude míti 28 členů a stejný počet náhradníků.
Členy (náhradníky) jmenuje ze zástupců samosprávných svazků, Ústřední
sociální pojišťovny, zájemníků a z odborníků vždy na tříleté období ministr
veřejných prací. Za osoby, které v období přestaly býti členy, provede se
jmenování náhradní.
(2) Silniční radě přísluší podati posudek o všeobecném i každoročním
podrobném programu ministerstva veřejných prací na zlepšení silnic a
posudek, jak má býti rozdělena podpora z běžných příjmů fondu na zlepšení
silnic nestátních, uvedených v § 2, jakož i podávati v těchto směrech
vlastní návrhy.
(3) Členství v silniční radě je čestné. Členové, kteří nebydlí v místě,
kde silniční rada zasedá, obdrží po čas zasedání, jeho se zúčastní,
nepožívají-li z veřejné pokladny již náhrady z jiného důvodu, diety; výši
diet stanoví vláda. Mimo to nahradí se jim, nepožívají-li z veřejné
pokladny náhrady jízdného z jiného důvodu nebo výhody volné jízdy, jízdní
II. třídy za cestu z jejich bydliště k zasedání a zpět.
(4) Podrobnější ustanovení o silniční radě stanoví vládní nařízení.
Daň z motorových vozidel.
Dávka z jízdného za osobní dopravu autobusy.
§ 25.
(1) - (4) zrušeny
(5) Právo obcí vybírati dávku z osobní dopravy autobusy zaniká pro dobu
od účinnosti tohoto zákona. Tím mění se § 38 zákona č. 329/1921, a čl. I.,
§ 1, č. 14 zákona ze dne 6. února 1920, č. 117 Sb. z. a n. o zavedení a
vybírání obecních platů a dávek v obci hlavního města Prahy.
Závěrečná ustanovení.
T. G. Masaryk v. r.
Švehla v. r.
Dr. Peroutka v. r.
za ministra Dr. Engliše.
Dr. Spina v. r.