330/2012 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 8. října 2012
o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti
o úrovni znečištění a při smogových situacích
Změna: 83/2017 Sb.
Změna: 68/2020 Sb.
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 5 odst. 6 a § 30 odst. 4 zákona
č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění,
b) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění,
c) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace a
d) obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění.
§ 1a
Vymezení pojmů
(1) Celostátním cílem snížení expozice částicemi PM
2,5
se rozumí procento snížení
průměrné expozice obyvatelstva pro období referenčního roku za účelem omezení škodlivých
účinků na lidské zdraví, jehož má být dosaženo pokud možno ve lhůtě stanovené směrnicí
Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího
ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.(2) Ukazatelem průměrné expozice se rozumí průměrná úroveň expozice obyvatelstva
částicemi PM
2,5
vyplývající z posuzování úrovně znečištění částicemi PM2,5
v městských
pozaďových lokalitách umístěných podle části A bodu 1 přílohy č. 2 k této vyhlášce
v městských aglomeracích s počtem obyvatel vyšším než 100 000.(3) Maximální expoziční koncentrací částic PM
2,5
se rozumí úroveň, jíž má být
dosaženo ve lhůtě stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne
21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu na základě
ukazatele průměrné expozice, s cílem omezit škodlivé účinky na lidské zdraví.§ 2
Způsob posuzování úrovně znečištění
(1) Posuzování úrovně znečištění se provádí
a) měřením prováděným v souladu s cíli kvality údajů podle části I přílohy
č. 1 k této vyhlášce na místech určených v souladu s požadavky přílohy č. 2 a 3 k
této vyhlášce (dále jen „stacionární měření“) ve všech aglomeracích a v těch zónách,
kde úroveň znečištění dosahuje nebo přesahuje horní mez pro posuzování úrovně znečištění
a kde, v případě troposférického ozonu, úroveň znečištění překračuje během posledních
5 let imisní limit stanovený v bodu 4 přílohy č. 1 zákona,
b) výpočtem prostřednictvím modelu (dále jen „modelování“) v zónách, kde
úroveň znečištění nepřesahuje dolní mez pro posuzování úrovně znečištění, nebo
c) kombinací stacionárního měření a měření prováděného v souladu s cíli
kvality údajů podle části II přílohy č. 1 k této vyhlášce (dále jen „orientační měření“)
nebo kombinací stacionárního měření a modelování v zónách, kde je úroveň znečištění
ovzduší nižší než horní mez pro posuzování.
(2) Horní a dolní meze pro posuzování úrovně znečištění a povolený počet překročení
jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce. Způsob posuzování úrovně znečištění
v každé zóně a aglomeraci se na základě mezí pro posuzování dle věty první hodnotí
nejméně každých 5 let; v případě významných změn činností souvisejících s koncentracemi
oxidu siřičitého, oxidu dusičitého nebo případně oxidů dusíku, částic PM
10
, částic
PM2,5
, olova, benzenu a oxidu uhelnatého ve vnějším ovzduší se toto hodnocení provádí
častěji.(3) Mez pro posuzování úrovně znečištění se považuje za překročenou, pokud
byla překročena nejméně ve 3 z předcházejících 5 kalendářních let. U znečišťujících
látek s dobou průměrování kratší než 1 kalendářní rok se mez považuje za překročenou,
pokud je překročena v průběhu jednoho kalendářního roku vícekrát, než je maximální
počet překročení stanovený v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(4) Pokud jsou pro některou znečišťující látku k dispozici údaje pouze za dobu
kratší než 5 kalendářních let, určí se překročení horních a dolních mezí pro posuzování
úrovně znečištění na základě spojení výsledků krátkodobých měřicích kampaní během
roku a v místech, která budou pravděpodobně reprezentativní pro nejvyšší úrovně znečištění
a výsledků získaných z údajů z emisních inventur a modelování.
§ 3
Podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění
(1) Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění se provádí pro znečišťující
látky, které mají zákonem stanovený imisní limit, a látky uvedené v odstavci 2. Společně
se stacionárním měřením benzo(a)pyrenu se alespoň na jedné měřicí lokalitě v každé
zóně nebo aglomeraci provádí stacionární měření benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu,
benzo(j)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu a dibenz(a,h)anthracenu.
(2) Posuzování a vyhodnocení plnění celostátního cíle snížení expozice částicemi
PM
2,5
a dosažení maximální expoziční koncentrace částicemi PM2,5
se provádí prostřednictvím
ukazatele průměrné expozice vyjádřeného jako klouzavá průměrná roční koncentrace
částic PM2,5
za tři kalendářní roky zahrnující cílový rok a dva předcházející kalendářní
roky.(3) Aniž je dotčen § 2 odst. 1, provádí se alespoň v jedné lokalitě na
území České republiky, kde je patrná úroveň znečištění reprezentativní pro danou
oblast bez jednoznačného vlivu některého zdroje (dále jen „pozaďová měřicí lokalita“),
posuzování úrovně znečištění
a) orientačním a stacionárním měřením celkové depozice u arsenu, kadmia,
výparů elementární rtuti a reaktivní plynné rtuti, niklu, benzo(a)pyrenu, benzo(a)anthracenu,
benzo(b)fluoranthenu, benzo( j)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, indeno( 1,2,3-cd)pyrenu
a dibenz(a,h)anthracenu,
b) stacionárním měřením u prekurzorů troposférického ozonu uvedených v
příloze č. 5 k této vyhlášce a měřením celkové depozice znečišťujících látek vyjmenovaných
v písmenu a) a
c) stacionárním měřením hmotnostní koncentrace částic PM
2,5
a koncentrací
chemických složek částic PM2,5
, tedy alespoň koncentrace celkového organického uhlíku,
elementárního uhlíku, hořečnatých, vápenatých, sodných, draselných a amonných kationtů
a síranových, chloridových a dusičnanových aniontů; toto měření se provádí ve venkovské
pozaďové měřicí lokalitě.(4) V případě, že se pro posouzení úrovně znečištění využívá
a) stacionární měření, dodržují se postupy pro odběr vzorků a provádění
analýz stanovené v části A přílohy č. 6 k této vyhlášce; ke stacionárnímu měření
lze použít i jiný postup, jestliže lze testem ekvivalence prokázat, že jím lze dosáhnout
rovnocenných výsledků,
b) výpočet modelem, použijí se modely stanovené v části B přílohy č. 6
k této vyhlášce; k výpočtu modelem lze použít i jiné modely, jestliže lze prokázat,
že jimi lze dosáhnout rovnocenných výsledků,
c) rozptylová studie v případech podle § 11 odst. 9 zákona, použijí se
referenční modely stanovené v části C přílohy č. 6 k této vyhlášce; ke zpracování
rozptylové studie podle § 11 odst. 9 zákona lze použít i jiné modely, jestliže lze
prokázat, že jimi lze dosáhnout rovnocenných výsledků.
(5) Údaje získané při posuzování úrovně znečištění musí splňovat cíle kvality
uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(6) Úroveň znečištění ovzduší z rozptýlených zdrojů znečišťování ovzduší se
posuzuje v minimálním počtu měřicích lokalit stanoveném v části A přílohy č. 2 k
této vyhlášce. Úroveň znečištění ovzduší v blízkosti jednoho konkrétního stacionárního
zdroje znečišťování ovzduší se posuzuje v počtu měřicích lokalit zvoleném s přihlédnutím
k úrovni znečišťování, pravděpodobnému prostorovému rozložení koncentrací znečišťujících
látek a jejich distribuci v ovzduší a potenciální expozici populace. Minimální počet
měřicích lokalit pro stacionární měření úrovně znečištění troposférickým ozonem a
jeho prekurzory je stanoven v části B přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(7) Požadavky na měřicí lokality a požadavky na umístění bodů vzorkování pro
stacionární měření stanovuje příloha č. 3 k této vyhlášce.
(8) Vyhodnocení úrovní znečištění pro plynné znečišťující látky se vztahuje
na standardní podmínky, tedy objem odběru vzorků přepočtený na teplotu 293,15 K a
normální tlak 101,325 kPa. U částic PM
10
, PM2,5
a znečišťujících látek, které se
analyzují v částicích PM10
, se objem odběru vzorků vztahuje k vnějším podmínkám v
den měření. Při vyhodnocení úrovní znečištění se používá aritmetický průměr zjištěných
hodnot.(9) Obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění jsou stanoveny
v příloze č. 7 k této vyhlášce.
§ 4
Rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění
(1) Veřejnost musí být příslušnými orgány ochrany ovzduší informována o překročení
zákonem stanovených imisních limitů a jeho účincích na zdraví lidí nebo na ekosystémy
a vegetaci. Informace o úrovni znečištění poskytované veřejnosti se uvádějí jako
průměrná hodnota za příslušnou dobu průměrování uvedenou v příloze č. 1 zákona.
(2) Informace o úrovních znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi
PM
10
, PM2,5
, troposférickým ozonem a oxidem uhelnatým se aktualizují každou hodinu.
Informace o průměrných čtvrtletních úrovních znečištění olovem a benzenem se aktualizují
jednou za 3 měsíce.§ 5
Rozsah informací poskytovaných veřejnosti při vzniku smogových situací
(1) Při vzniku smogové situace poskytuje ministerstvo veřejnosti podle
§ 30 odst. 2 zákona informace o
a) zjištěném překročení prahových hodnot dle přílohy
č. 6 zákona, oblasti výskytu smogové situace, druhu překročené prahové hodnoty, začátku
a době trvání daného překročení, nejvyšší hodinové a denní koncentraci a v případě
troposférického ozonu navíc i o nejvyšším osmihodinovém průměru,
b) předpovědi pro následující období, zejména očekávané změny úrovně znečištění
a důvody těchto změn,
c) ohrožených skupinách obyvatelstva, jako jsou děti, starší lidé nebo
nemocní, možných účincích na zdraví, doporučených preventivních opatřeních, která
mají dotyční obyvatelé učinit, a odkaz na zdroje dalších podrobných informací.
(2) Při vzniku smogové situace poskytují krajské úřady veřejnosti podle
§ 30 odst. 2 zákona informace o
a) skutečnostech uvedených v odstavci 1, a to na základě podkladů poskytnutých
ministerstvem nebo jím zřízenou právnickou osobou,
b) výčtu zdrojů, kterým byly stanoveny zvláštní podmínky provozu pro případ
překročení regulačních prahových hodnot podle § 12 odst. 4 písm. g) zákona,
c) doporučených opatřeních v oblasti dopravy a stacionárních zdrojů neuvedených
v písmenu b).
Ministr:
Mgr. Chalupa v. r.
Příloha 1
Cíle pro kvalitu údajů získaných posuzováním úrovně znečištění
I------------------I--------I--------I---------I---------------I---------------I-------I--------I----------I I I SO2, I Benzen I Částice I Troposférický I Benzo(a)pyren I As, I PAH1), I Celková I I I NO2, I I PM10, I ozon, I I Cd, I plynná I depozice I I I NOx, I I PM2,5, I související I I Ni I rtuť I I I I CO I I olovo I NO a NO2I I I I I I------------------I--------I--------I---------I---------------I---------------I-------I--------I----------I I I. Stacionární měření I I------------------I--------I--------I---------I---------------I---------------I-------I--------I----------I I Nejistota I 15 % I 25 % I 25 % I 15 % I 50 % I 40 % I 50 % I 70 % I I------------------I--------I--------I---------I---------------I---------------I-------I--------I----------I I Minimální sběr I 90 % I 90 % I 90 % I 90 % I 90 % I 90 % I 90 % I 90 % I I údajů2)I I I I během I I I I I I I I I I letního I I I I I I I I I I období I I I I I I I I I I 75 % I I I I I I I I I I během I I I I I I I I I I zimního I I I I I I I I I I období I I I I I I------------------I--------I--------I---------I---------------I---------------I-------I--------I----------I I Minimální časové I I I I I I I I I I pokrytí I I I I I I I I I I - městské I - I 35 %3)I - I - I 33 %4)I 50 % I - I - I I prostředí a I I I I I I4)I I I I doprava I I I I I I I I I I - průmyslové I - I 90 % I - I - I 33 %4)I 50 % I - I - I I lokality I I I I I I4)I I I I------------------I--------I--------I---------I---------------I---------------I-------I--------I----------I I II. Orientační měření5)I I------------------I--------I--------I---------I---------------I---------------I-------I--------I----------I I Nejistota I 25 % I 30 % I 50 % I 30 % I 50 % I 40 % I 50 % I 70 % I I------------------I--------I--------I---------I---------------I---------------I-------I--------I----------I I Minimální sběr I 90 % I 90 % I 90 % I 90 % I 90 % I 90 % I 90 % I 90 % I I údajů I I I I I I I I I I------------------I--------I--------I---------I---------------I---------------I-------I--------I----------I I Minimální časové I 14 %6)I 14 %6)I 14 %6)I >10 % I 14 %4)I 14 % I 14 %4)I 33 %4)I I pokrytí I I I I během I I4)I I I I I I I I letního I I I I I I I I I I období I I I I I I------------------I--------I--------I---------I---------------I---------------I-------I--------I----------I I III. Modelování I I------------------I--------I--------I---------I---------------I---------------I-------I--------I----------I I Nejistota7)pro I I I I I I I I I I - hodinové I 50 % I - I - I 50 % I - I - I - I - I I průměry I I I I I I I I I I - osmihodinové I 50 % I - I - I 50 % I - I - I - I - I I průměry I I I I I I I I I I - denní průměry I 50 % I - I - I - I - I - I - I - I I - roční průměry I 30 % I 50 % I 50 % I - I 60 % I 60 % I 60 % I 60 % I I------------------I--------I--------I---------I---------------I---------------I-------I--------I----------I Poznámky a vysvětlivky: 1) Polycyklické aromatické uhlovodíky kromě benzo(a)pyrenu. 2) Požadavek minimálního sběru údajů a časového pokrytí nezahrnuje ztráty údajů v důsledku pravidelných kalibrací nebo normální údržby přístrojové techniky. 3) Rozloženo během celého roku tak, aby byly hodnoty reprezentativní pro různé klimatické a dopravní podmínky. 4) Rozloženo během celého roku tak, aby hodnoty byly reprezentativní pro různé klimatické a antropogenní činnosti. 5) Orientační měření jsou měření prováděná s omezenou pravidelností, avšak splňující ostatní cíle týkající se kvality údajů. 6) Jedno namátkové měření v týdnu rovnoměrně rozložené během celého roku nebo v 8 týdnech rovnoměrně rozložených během roku. 7) U modelování se nejistota definuje jako maximální odchylka naměřených a vypočítaných úrovní koncentrace na 90 % jednotlivých měřicích míst za příslušné období ve vztahu k imisnímu limitu, přičemž se nebere v úvahu časové rozvržení událostí. Nejistota u modelování se považuje za platnou v oblasti příslušného imisního limitu. Stacionární měření, jež je třeba zvolit pro porovnání s výsledky modelování, musí být reprezentativní pro rozsah modelované situace.
Příloha 2
Minimální počty měřicích lokalit pro stacionární měření
Část A
Minimální počet měřicích lokalit pro stacionární měření úrovně znečištění
znečišťujícími látkami s výjimkou troposférického ozonu
1. Minimální počet měřicích lokalit pro účely posouzení dodržování imisních
limitů uvedených v bodu 1 přílohy č. 1 zákona a prahových hodnot uvedených v příloze
č. 6 zákona
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Minimální počet měřicích lokalit pokud
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
je překročena horní mez pro není překročena horní mez pro
Počet obyvatel posuzování úrovně znečištění1) posuzování úrovně znečištění,
aglomerace nebo zóny ale je překročena dolní mez
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Znečišťující látky Součet2), 3) Znečišťující látky Součet2), 3)
kromě částic pro částice kromě částic pro částice
PM10 a PM2,5 PM10 a PM2,5 PM10 a PM2,5 PM10 a PM2,5
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
0-249 999 1 2 1 1
250 000-749 999 2 3 1 2
750 000-999 999 3 4 1 2
1 000 000-1 499 999 4 6 2 3
1 500 000-1 999 999 5 7 2 3
2 000 000-2 749 999 6 8 3 4
2 750 000-3 749 999 7 10 3 4
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámky:
1) Pro oxid dusičitý, oxid uhelnatý, částice PM
10
a PM2,5
a benzen se
zřizuje nejméně 1 lokalita pro měření městské pozaďové úrovně znečištění a 1 lokalita
orientovaná na měření vlivu dopravy, pokud se tím nezvýší počet lokalit. V zónách
a aglomeracích se celkový počet městských pozaďových lokalit a celkový počet lokalit
zaměřených na dopravu nesmí lišit o více než dvojnásobek. Měřicí lokality, kde byl
v posledních 3 letech překročen imisní limit pro částice PM10
, jsou zachovány, pokud
není nutné tyto lokality ze zvláštních důvodů změnit.2) Pokud se částice PM
2,5
a částice PM10
měří na stejné lokalitě, počítají
se jako 2 samostatná místa odběru vzorků. V zónách a aglomeracích se celkový počet
míst odběru vzorků částic PM2,5
a částic PM10
nesmí lišit o více než dvojnásobek.3) V aglomeracích a dalších městských oblastech s počtem obyvatel vyšším
než 100 000 se za účelem posouzení dodržování celostátního cíle snížení expozice
PM
2,5
pro ochranu lidského zdraví a dosažení maximální expoziční koncentrace PM2,5
zřídí alespoň 1 měřicí lokalita na milion obyvatel pro stacionární měření částic
PM2,5
. Tato místa odběru vzorků mohou být totožná s místy odběru vzorků podle části
A bodu 1.2. Minimální počet měřicích lokalit pro posouzení dodržování imisních limitů
uvedených v bodu 2 přílohy č. 1 zákona v zónách jiných než aglomeracích
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Minimální počet měřicích lokalit pokud
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
je překročena horní mez pro posuzování není překročena horní mez pro posuzování
úrovně znečištění úrovně znečištění, ale je překročena dolní mez
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1 lokalita na každých 20 000 km2 1 lokalita na každých 40 000 km2
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3. Minimální počet měřicích lokalit pro účely posouzení dodržování imisních
limitů uvedených v bodu 3 přílohy č. 1 zákona
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Minimální počet měřicích lokalit pokud
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
je překročena horní mez pro není překročena horní mez pro
Počet obyvatel posuzování úrovně znečištění1) posuzování úrovně znečištění,
aglomerace nebo zóny ale je překročena dolní mez
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
As, Cd, Ni Benzo(a)pyren As, Cd, Ni Benzo(a)pyren
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
0-749 999 1 1 1 1
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
750 000-1 999 999 2 2 1 1
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2 000 000-3 749 999 2 3 1 1
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Zahrnuje nejméně jednu lokalitu v městském prostředí a pro benzo(a)pyren
také jednu lokalitu zaměřenou na vliv dopravy, pokud to nezvýší počet bodů vzorkování.
Část B
Minimální počet měřicích lokalit pro stacionární měření troposférického ozonu
a jeho prekurzorů
1. Minimální počet měřicích lokalit pro stacionární měření pro účely posouzení
dodržování imisních limitů a informativních a varovných prahových hodnot
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Počet obyvatel aglomerace Minimální počet měřicích lokalit nebo zóny Aglomerace Zóna Venkovská pozaďová lokalita ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 0-249 999 - 1 --------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 stanice/25 000 km2250 000-499 999 1 2 jako průměrná hustota --------------------------------------------------------------------------------------------------- pro zóny 500 000-999 999 2 2 --------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 000 000-1 499 999 3 3 --------------------------------------------------------------------------------------------------- 1 500 000-1 999 999 3 4 --------------------------------------------------------------------------------------------------- 2 000 000-2 749 999 4 5 --------------------------------------------------------------------------------------------------- 2 750 000-3 749 999 5 6 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Alespoň jedna stanice v zóně a aglomeraci se umístí v oblastech, kde může
dojít k expozici obyvatelstva nejvyšší koncentraci troposférického ozónu. V aglomeracích
se nejméně 50 % stacionárních měření umístí do předměstských lokalit.
2. Stacionární měření oxidů dusíku se provádí minimálně u 50 % stacionárního
měření pro troposférický ozon. Stacionární měření oxidů dusíku je kontinuální, vyjma
venkovských pozaďových lokalit, na kterých mohou být použity jiné měřicí metody.
3. Minimální počet měřicích lokalit v zónách a aglomeracích, kde jsou dosahovány
imisní limity pro troposférický ozon stanovené v bodu 4 přílohy č. 1 zákona, musí
být, v kombinaci s dalšími prostředky posuzování úrovně znečištění, jako je modelování
a souběžná měření koncentrace oxidu dusičitého, dostatečný pro hodnocení trendu úrovně
znečištění troposférickým ozonem a pro kontrolu dodržování imisních limitů stanovených
v bodu 4 přílohy č. 1 zákona.
Příloha 3
Požadavky na měřicí lokality a umístění bodů vzorkování pro stacionární měření
Část A
Měřicí lokality a body vzorkování pro stacionární měření úrovně znečištění
znečišťujícími látkami s výjimkou troposférického ozonu
1. Požadavky na měřicí lokality
1.1. Měřicí lokality zaměřené na ochranu zdraví lidí
1.1.1. Měřicí lokality zaměřené na ochranu zdraví lidí se vybírají tak,
aby poskytly údaje o
a) oblastech v rámci zón a aglomerací, v nichž se vyskytují nejvyšší
úrovně znečištění, jimž bude obyvatelstvo pravděpodobně přímo nebo nepřímo vystaveno
po dobu významnou ve vztahu k průměrované době dotyčného imisního limitu,
b) úrovních znečištění v jiných oblastech v rámci zón a aglomerací, které
jsou reprezentativní pro expozici obyvatelstva obecně.
1.1.2. Měřicí lokality se zpravidla vybírají tak, aby se zamezilo měření
velmi malých mikroprostředí v jejich bezprostřední blízkosti. To znamená, že měřicí
lokalita je vybrána tak, aby vzorky vzduchu byly pokud možno reprezentativní pro
úsek komunikace o délce minimálně 100 m u dopravních lokalit, pro 1000 m u předměstských
lokalit a pro území o rozměrech alespoň 250 m x 250 m u průmyslových lokalit.
1.1.3. Městské pozaďové lokality se vybírají tak, aby na úroveň znečištění
v těchto lokalitách působily veškeré zdroje umístěné proti větru od měřicí lokality.
Úroveň znečištění by neměl převážně způsobovat pouze jeden zdroj znečišťování, pokud
taková situace není typická pro rozsáhlejší městskou oblast. Měřicí lokalita by měla
být reprezentativní pro území o rozloze několika km2.
1.1.4. Pokud je cílem zjištění pozaďových úrovní znečištění, nesmí být měřící
lokalita ovlivněna aglomeracemi nebo průmyslovými zónami nacházejícími se blíže než
v okruhu pěti kilometrů.
1.1.5. Pokud má být posouzen příspěvek z průmyslových zdrojů znečišťování,
je alespoň jedna měřicí lokalita vybrána po převládajícím směru větru od zdroje znečišťování
v nejbližší rezidenční oblasti. Pokud není známa pozaďová úroveň znečištění, vybere
se jedna měřicí lokalita také na návětrné straně stacionárního zdroje (při zohlednění
převládajícího směru větru).
1.1.6. Měřicí lokality se zpravidla vybírají tak, aby naměřené úrovně znečištění
byly reprezentativní i pro podobné oblasti, které neleží v jejich bezprostřední blízkosti.
1.1.7. Stacionární měření prekurzorů troposférického ozonu se provádí zejména
v městských a předměstských lokalitách.
1.2. Měřicí lokality zaměřené na ochranu ekosystémů a vegetace
Měřicí lokality zaměřené na ochranu vegetace se vybírají ve vzdálenosti více
než 20 km od aglomerací nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí, stacionárních
zdrojů nebo dálnic nebo hlavních silnic s dopravním zatížením větším než 50 000 vozidel
za den. Měřicí lokalita je vybrána tak, aby naměřené úrovně znečištění ovzduší byly
reprezentativní pro území o rozloze nejméně 1 000 km2.
2. Požadavky na umístění bodů vzorkování pro stacionární měření
2.1. Proud vzduchu kolem vstupního otvoru odběrové sondy nesmí být omezen
(musí být volný v sektoru minimálně 270° nebo 180° pro místa odběru v linii obytné
zástavby) a v blízkosti nesmí být žádné překážky ovlivňující proud vzduchu (odběrové
zařízení musí být zpravidla vzdáleno od budov, balkonů, stromů a jiných překážek
více než dvojnásobek počtu metrů, než je výška překážky, která odběrové zařízení
přesahuje, minimálně 0,5 m od nejbližší budovy v případě míst odběru vzorků reprezentujících
úroveň znečištění v linii obytné zástavby),
2.2. Vstupní otvor odběrové sondy se zpravidla umístí ve výšce mezi 1,5 m
(dýchací zóna) a 4 m nad zemí, za určitých okolností může být zapotřebí vyšší poloha
(až 8 m), vyšší umístění může být rovněž vhodné, je-li stanice reprezentativní pro
velkou oblast, a jakékoli odchylky jsou řádně zdokumentovány
2.3. Vstupní otvor odběrové sondy nesmí být umístěn v bezprostřední blízkosti
zdrojů, aby bylo zamezeno přímému vlivu emisí nesmísených s okolním vzduchem,
2.4. Výstupní otvor odběrového zařízení musí být umístěn tak, aby byl znemožněn
vstup vytékajícího odebraného vzduchu zpět do vstupního otvoru odběrového zařízení,
2.5. U odběrových zařízení zaměřených na dopravu by
a) body vzorkování měly být alespoň 25 m od okraje velkých křižovatek
a nejméně 4 m od středu nejbližšího dopravního pruhu; velkou křižovatkou se pro účely
tohoto ustanovení rozumí křižovatka, která naruší plynulost dopravy a kde vznikají
emise odlišné od ostatních částí silnice,
b) body vzorkování pro měření oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého měly
být nejdále 5 m od okraje vozovky,
c) body vzorkování měly být umístěny tak, aby měření byla reprezentativní
pro úroveň znečištění ovzduší v blízkosti linie obytné zástavby, ale nejdále 10 m
od okraje vozovky.
2.6. Body vzorkování se umisťují tak, aby byly brány v úvahu následující
faktory
a) rušivé zdroje,
b) bezpečnost, zejména bezpečnost veřejnosti a provozního personálu,
c) přístupnost,
d) dostupnost elektrické energie a telefonního spojení,
e) viditelnost místa v jeho okolí,
f) vhodnost sloučení míst odběru vzorků pro různé znečišťující látky,
g) požadavky územního plánování.
3. Dokumentace a přezkum výběru míst
3.1 Dokumentují se postupy výběru míst a umístění všech měřicích míst v síti,
a to včetně pořízení fotografie okolí měřicí lokality v hlavních světových stranách,
a podrobné mapy. V případě orientačního měření nebo modelování musí dokumentace obsahovat
podrobné informace o těchto metodách a o plnění požadavků uvedených v příloze č.
1 k této vyhlášce.
3.2 Vhodnost výběru měřicích lokalit a umístění bodů vzorkování se pravidelně
přezkoumává nejméně každých 5 let a pořizuje se nová dokumentace, aby byla doložena
průběžná platnost výběrových kritérií, koncepce sítě a měřicích míst.
Část B
Měřicí lokality a body vzorkování pro stacionární měření troposférického
ozonu
1. Požadavky na měřicí lokality
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Typ lokality Cíle měření Reprezentativnost Kritéria pro umístění v makroměřítku ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Městská Ochrana zdraví lidí: Několik km2V místech, kde nepůsobí vliv zdrojů místních expozice městské populace emisí, jako je doprava, benzinové stanice apod.; troposférickému ozonu, tj. Větraná místa, kde je předpokládáno dobré v místech, kde je zároveň promíchávání vzduchu; relativně vysoká hustota Místa jako jsou obytné a obchodní oblasti měst, obyvatelstva a úroveň parky (daleko od stromů), velké ulice nebo znečištění troposférickým náměstí s velmi malou nebo žádnou dopravou, ozonem otevřené oblasti charakterizované vzdělávacími, sportovními nebo rekreačními zařízeními. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Předměstská Ochrana zdraví lidí a vegetace: Několik desítek km2 V určité vzdálenosti od oblasti s maximálními expozice populace a vegetace emisemi, po hlavním směru (hlavních směrech) nacházející se ve vnějších větru v době, kdy jsou dobré podmínky částech aglomerací, kde bývají pro tvorbu troposférického ozonu; nejvyšší úrovně znečištění V místech na vnějším okraji aglomerace, kde troposférickým ozonem obyvatelstvo, citlivé plodiny nebo přírodní ekosystémy jsou vystaveny vysokým úrovním znečištění; Kde je to vhodné, některé předměstské stanice se mohou nacházet také proti směru větru od oblasti s maximálními emisemi, za účelem určení regionálních pozaďových úrovní znečištění. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Venkovská Ochrana zdraví lidí a vegetace: Subregionální úrovně V malých obcích nebo oblastech s přírodními expozice populace, plodin znečištění ekosystémy, lesy; a přírodních ekosystémů (několik stovek km2)Místa reprezentativní pro úrovně znečištění troposférickému ozonu troposférickým ozonem mimo oblasti působnosti v subregionálním měřítku lokálních emisí ze stacionárních zdrojů nebo dopravních komunikací; V otevřených oblastech, nikoli však na vrcholech vyšších hor. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Venkovská Ochrana zdraví lidí a vegetace: Regionální/ národní/ Měření umístěné v oblastech s nižší hustotou pozaďová expozice užitkových rostlin kontinentální úrovně obyvatelstva, např. v oblastech s přirozenými a přirozených ekosystémů, znečištění ekosystémy a lesy, značně vzdálených od městských jakož i obyvatelstva (1000 do 10000 km2)a průmyslových oblastí a stranou od emisí troposférickému ozonu z lokálních zdrojů; v regionálním měřítku Mimo místa, v nichž se tvoří přízemní inverze, jako jsou například konkávní formy reliéfu terénu, a také mimo vyšší horské vrcholy. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2. Požadavky na umístění bodů vzorkování pro stacionární měření
Postupuje se přiměřeně podle části A bodu 2 této přílohy a zajistí se, aby
vstupní sonda byla umístěna v dostatečné vzdálenosti od stacionárních zdrojů, jako
jsou vysoké pece a spalovny, tak aby jimi nebylo měření významně ovlivněno, a více
než 10 m od nejbližší silnice, přičemž tato vzdálenost roste úměrně intenzitě dopravního
provozu.
3. Dokumentace a přezkum výběru míst
Postupuje se podle části A bodu 3 této přílohy, přičemž se uplatní správné
přezkoumání a interpretace monitorovacích údajů v kontextu s meteoroologickými a
fotochemickými procesy, které ovlivňují úroveň znečištění ovzduší troposférickým
ozonem v konkrétních lokalitách.
Příloha 4
Horní a dolní meze pro posuzování úrovně znečištění
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Znečišťující látka/doba průměrování1) Horní mez pro posuzování Dolní mez pro posuzování ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oxid siřičitý/24 hodin 75 µg.m-3/ 32) 50 µg.m-3/ 32) Oxid siřičitý/kalendářní rok a zimní 12 µg.m-38 µg.m-3období (1. října - 31. března) Oxid dusičitý/1 hodina 140 µg.m-3/ 182) 100 µg.m-3/ 182) Oxid dusičitý 32 µg.m-326 µg.m-3Oxidy dusíku 24 µg.m-319,5 µg.m-3Částice PM10/24 hodin 35 µg.m-3/ 352) 25 µg.m-3/ 352) Částice PM1028 µg.m-320 µg.m-3Částice PM2,517 µg.m-312 µg.m-3Oxid uhelnatý 7 mg.m-35 mg.m-3Benzen 3,5 µg.m-32 µg.m-3Olovo 0,35 µg.m-30,25 µg.m-3Arsen 3,6 ng.m-32,4 ng.m-3Kadmium 3 ng.m-32 ng.m-3Nikl 14 ng.m-310 ng.m-3Benzo(a)pyren 0,6 ng.m-30,4 ng.m-3----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Poznámky: 1) Pokud není uvedeno jinak, je doba průměrování 1kalendářní rok. 2) Maximální počet překročení za kalendářní rok.
Příloha 5
Prekurzory troposférického ozonu
a) Oxidy dusíku:
oxid dusnatý
oxid dusičitý
b) Těkavé organické látky:
ethan i-pentan m,p-xylen
ethylen pent-1-en o-xylen
acetylen pent-2-en 1,2,4-trimethylbenzen
propan isopren 1,2,3-trimethylbenzen
propen n-hexan 1,3,5-trimethylbenzen
n-butan i-hexan formaldehyd
i-butan n-heptan nemethanové
uhlovodíky celkem
but-1-en n-oktan
trans-but-2-en i-oktan
cis-but-2-en benzen
buta-1,3-dien toluen
n-pentan ethylbenzen
Příloha 6
Referenční metody sledování kvality ovzduší
Část A
Postupy pro odběr vzorků a provádění analýz při stacionárním měření
1.1. Pro stacionární měření oxidu siřičitého se použije referenční metoda
podle české technické normy ČSN EN 14212 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení
oxidu siřičitého ultrafialovou fluorescencí".
1.2. Pro stacionární měření oxidu dusičitého a oxidů dusíku se použije referenční
metoda podle české technické normy ČSN EN 14211 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda
stanovení oxidu dusičitého a oxidu dusnatého chemiluminiscencí".
1.3. Pro odběr vzorků olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční
metoda podle bodu 1.4 této přílohy. Pro stacionární měření olova, arsenu, kadmia
a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14902 "Kvalita
ovzduší - Normovaná metoda stanovení Pb, Cd, As a Ni ve frakci PM
10
aerosolových
částic".1.4. Pro odběr vzorků a stacionární měření PM
10
a PM25
se použije referenční
metoda podle české technické normy ČSN EN 12341 "Kvalita ovzduší - Referenční gravimetrická
metoda stanovení hmotnostní koncentrace frakcí aerosolových částic PM10
a PM2 5
".1.5. Pro odběr vzorků a stacionární měření benzenu se použije referenční
metoda podle částí 1, 2, a 3 české technické normy ČSN EN 14662 "Kvalita ovzduší
- Normovaná metoda stanovení benzenu".
1.6. Pro stacionární měření oxidu uhelnatého se použije referenční metoda
podle české technické normy ČSN EN 14626 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení
oxidu uhelnatého nedisperzní infračervenou spektrometrií".
1.7. Pro stacionární měření troposférického ozonu se použije referenční metoda
podle české technické normy EN ČSN 14625 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení
ozonu ultrafialovou fotometrií".
1.8. Pro odběr vzorků a analýzu benzo(a)pyrenu se použije referenční metoda
podle české technické normy ČSN EN 15549 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení
benzo(a)pyrenu ve venkovním ovzduší". Pro odběr vzorků a analýzu dalších polycyklických
aromatických uhlovodíků se použije referenční metoda ČSN P CEN/TS 16645 - "Kvalita
ovzduší - Metoda měření benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluorantenu, benzo[j]fluorantenu,
benzo[k]fluorantenu, dibenz[a,h]anthracenu, indeno[1,2,3-cd]pyrenu a benzo[ghi]perylenu".
1.9. Pro měření celkové rtuti ve vnějším ovzduší se použije referenční metoda
podle české technické normy ČSN EN 15852 "Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná
metoda pro stanovení celkové plynné rtuti". Pro měření celkové depozice rtuti se
použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15853 "Kvalita venkovního
ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení depozice rtuti".
1.10. Pro odběr vzorků a analýzu depozice benzo(a)pyrenu a dalších polycyklických
aromatických uhlovodíků podle § 3 odst. 1 se použije referenční metoda podle technické
normy ČSN EN 15980 "Kvalita ovzduší - Stanovení depozice benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluoranthenu,
benzo[j]fluoranthenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[a]pyrenu, dibenzo[a,h]anthracenu
a indeno[1,2,3-cd]pyrenu".
1.11. Pro odběr vzorků deponovaného arsenu, kadmia a niklu se použije referenční
metoda podle české technické normy ČSN EN 15841 "Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná
metoda pro stanovení arsenu, kadmia, olova a niklu v atmosférické depozici".
Část B
Modely pro posuzování úrovně znečistění výpočtem podle § 5 odst. 3 zákona
1. Eulerovský regionální fotochemický disperzní model CAMx (Comprehensive
Air quality Model with extensions)
2. Chemické transportní modely evropského centra EMEP
3. Gaussovský disperzní model SYMOS'97
Část C
Referenční modely pro zpracování rozptylových studií podle § 11 odst. 9 zákona
I----------I--------------------------------------------I--------------------I I Název I Oblasti použití I Velikost výpočetní I I modelu I I oblasti I I----------I--------------------------------------------I--------------------I I SYMOS'97 I Městské oblasti nad úrovní střech budov a I do 70 km od zdroje I I I venkovské oblasti I znečišťování I I I (všechny zdroje znečišťování) I I I----------I--------------------------------------------I--------------------I I ATEM I Městské oblasti nad úrovní střech budov a I do 70 km od zdroje I I I venkovské oblasti I znečišťování I I I (všechny zdroje znečišťování) I I I----------I--------------------------------------------I--------------------I
Tyto modely nejsou vhodné pro znečišťující látky s krátkou dobou setrvání
v atmosféře, sekundární nebo rychle reagující znečišťující látky (např. troposférický
ozon nebo sekundární částice), ani pro zjištění pozaďových úrovní znečištění způsobených
vzdálenějšími zdroji znečišťování. Modely musí být používány v aktuální verzi programu
a v souladu s manuálem k dané verzi.
Příloha 7
Obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění
1. Datum provedení měření úrovně znečištění a datum vystavení protokolu
2. Identifikace osoby provádějící měření úrovně znečištění, včetně informací
umožňujících identifikaci oprávnění k provádění měření jako je autorizace a akreditace,
byla-li udělena
3. Jméno a podpis osoby odpovědné za správnost a přesnost provedení měření
4. Účel měření úrovně znečištění
5. Typ a rozsah měření úrovně znečištění a doprovodných meteorologických
veličin: metoda měření, odběru a zpracování vzorků a odkazy na normy a standardní
operační postupy
6. Umístění měřicího místa v terénu včetně zeměpisných souřadnic a nadmořské
výšky, popis lokality, typ a reprezentativnost lokality, porovnání s požadavky příslušných
předpisů pro umisťování měřicího místa, stávající úroveň znečištění dané lokality
dle databáze Informačního systému kvality ovzduší a map klouzavých pětiletých průměrných
koncentrací znečišťujících látek
7. Popis meteorologických podmínek, zejména srážek, vlhkosti vzduchu, mlhy,
teploty a rozptylových podmínek, při kterých bylo prováděno měření úrovně znečištění,
resp. odběr vzorků pro následné laboratorní zpracování, lokalizace zdrojů znečišťování
a dalších vlivů, které mohly přímo významně ovlivnit měření úrovně znečištění, jako
jsou stacionární zdroje, pozemní komunikace, frekvence dopravy, otevřený oheň, stavební,
zemědělská či jiná činnost s výrazným vlivem na znečištění ovzduší, a popis jejich
vlivu
8. Kvalita dat, zejména zajištění správnosti a přesnosti odběru, manipulace,
logistika a skladování odebraných vzorků a jejich laboratorní zpracování, vyhodnocení
dat, zajištění kontroly a verifikace naměřených dat, nejistota měření, časová a prostorová
reprezentativnost naměřených dat
9. Použitá přístrojová technika, zejména odběrová zařízení, měřidla, analyzátory
a jejich rozsahy a přesnost, a popis zajištění metrologické návaznosti a způsob sběru
dat
10. Oblast spolupráce, zejména identifikace spolupracující autorizované nebo
akreditované osoby, předmět spolupráce stanovované znečišťující látky a metody stanovení
11. Výsledky měření úrovně znečištění, zejména verifikované hodnoty naměřených
hmotnostních koncentrací z jednotlivých měření přepočtené na podmínky, za kterých
je stanoven imisní limit, a vyjádřené v relevantní době průměrování, případně grafy
průběhu, odpovídající imisní limit a podmínky, za jakých je stanoven, a nejistota
tohoto měření
12. Soubory výsledků naměřených a doprovodných veličin
13. Seznam dokumentů použitých pro měření úrovně znečištění, zejména právních
předpisů, norem, standardních operačních postupů, literatury a seznam zkratek, pokud
jsou v protokolu použity
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o
kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.
Směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu
a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší.
Směrnice Komise (EU) 2015/1480 ze dne 28. srpna 2015, kterou se mění několik příloh
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES a 2008/50/ES, kterými se stanoví
pravidla pro referenční metody, ověřování údajů a umístění míst odběru vzorků při
posuzování kvality vnějšího ovzduší.