5/2011 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 20. prosince 2010
o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení
stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních
vod
Změna: 264/2015 Sb.
Změna: 349/2016 Sb.
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21
odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),
ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.:
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje:
a) způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení útvarů podzemních
vod,
b) způsob hodnocení stavu podzemních vod a
c) náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) znečišťující látkou látka, která může ohrozit jakost podzemních vod,
b) vstupem znečišťující látky do podzemních vod přímé nebo nepřímé zavedení
znečišťující látky do podzemních vod v důsledku lidské činnosti,
c) normou jakosti podzemní vody norma environmentální kvality, vyjádřená
jako koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny látek nebo hodnota ukazatele
znečištění v podzemní vodě, která by neměla být překročena z důvodu ochrany lidského
zdraví a životního prostředí,
d) prahovou hodnotou norma environmentální kvality, která je uvedena v tabulce č.
1 přílohy č. 5 této vyhlášky,
e) referenční hodnotou hodnota koncentrace znečišťující látky nebo ukazatele
znečištění v podzemních vodách, jejíž překročení indikuje vliv lidské činnosti a
zhoršenou jakost těchto vod,
f) významným a trvalým vzestupným trendem jakékoli statisticky a z hlediska
životního prostředí významné zvýšení koncentrace znečišťující látky nebo skupiny
látek nebo hodnoty ukazatele znečištění podzemních vod, u nichž je nutné zvrátit
tento trend a stanovit počátek zvratu tohoto trendu v souladu s § 9 a částí B přílohy
č. 2 k této vyhlášce,
g) úrovní pozadí koncentrace látky nebo hodnota ukazatele, která odpovídá nulové
či velmi nízké antropogenní změně ve srovnání s nenarušenými podmínkami,
h) přirozenou koncentrací koncentrace látky nebo hodnota ukazatele, která
odpovídá podmínkám, které nejsou ovlivněny lidskou činností,
i) výchozí úrovní průměrná roční hodnota výsledků programů zjišťování
stavu podzemních vod alespoň z let 2007 a 2008 nebo, v případě látek identifikovaných
po uplynutí uvedených let, v průběhu prvního období, pro něž je dostupné reprezentativní
období monitorovacích údajů,
j) monitorovacím místem typu A místo odběru vzorků podzemní vody nebo
vody bezprostředně vyvěrající z pramenů nebo místo, kde je umístěno stabilní zařízení
uzpůsobené ke sledování stavu hladin či úrovní hladin podzemní vody nebo vydatnosti
pramenů, a na které se nevztahuje povolení k nakládání s vodami,
k) monitorovacím místem typu B místo odběru vzorků podzemní vody nebo
vody bezprostředně vyvěrající z pramenů nebo místo, kde je umístěno stabilní zařízení
uzpůsobené ke sledování stavu hladin či úrovní hladin podzemní vody nebo vydatnosti
pramenů, a na které se vztahuje povolení k nakládání s vodami2),
l) monitorovací sítí podzemních vod soubor monitorovacích míst podle
písmen i) a j), který je stanoven v příslušném programu monitoringu,
m) sítí zjišťování stavu podzemních vod soubor monitorovacích míst podle
písmen i) a j), jejichž výsledky se využijí pro hodnocení stavu útvarů podzemních
vod a jakosti podzemních vod,
n) kontaminačním mrakem soustředěný shluk znečišťujících látek, které
se mohou šířit v podzemních vodách.
HLAVA II
VYMEZENÍ HYDROGEOLOGICKÝCH RAJONŮ A VYMEZENÍ ÚTVARŮ PODZEMNÍCH VOD
§ 3
Vymezení hydrogeologických rajonů
(1) Hydrogeologické rajony jsou vymezeny na základě přírodních charakteristik,
zejména podle hydrogeologických poměrů, typu zvodnění a oběhu podzemních vod.
(2) Hydrogeologické rajony jsou složeny z jednoho či více útvarů podzemních
vod.
(3) Seznam hydrogeologických rajonů je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.
(4) Údaje o hranicích a umístění hydrogeologických rajonů jsou evidovány
v souladu s § 22 odst. 4 písm. a) vodního zákona.
§ 4
Vymezení útvarů podzemních vod
(1) Seznam útvarů podzemních vod je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.
(2) Útvary podzemních vod jsou vymezeny v hloubkové svrchní, základní a hlubinné
vrstvě.
(3) Údaje o hranicích a umístění útvarů podzemních vod jsou evidovány v souladu
s § 22 odst. 4 písm. a) vodního zákona.
HLAVA III
§ 5
Hodnocení stavu podzemních vod
Hodnocení stavu podzemních vod sestává z
a) hodnocení stavu útvarů podzemních vod,
b) hodnocení významných a trvalých vzestupných trendů a kontaminačních
mraků a
c) hodnocení jakosti podzemních vod.
§ 6
Způsob hodnocení stavu útvarů podzemních vod
(1) Hodnocení stavu útvarů podzemních vod spočívá v hodnocení jejich chemického
a kvantitativního stavu.
(2) Pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod se využívají výsledky získané
ze sítě zjišťování stavu podzemních vod, analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik
povodí a hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod.
(3) Hodnocení stavu útvarů podzemních vod přeshraničního charakteru probíhá
ve spolupráci dotčených stran v rámci mezinárodních komisí3).
(4) Při grafickém znázornění se dobrý stav útvarů podzemních vod označuje
zelenou barvou a nevyhovující stav červenou barvou.
§ 7
Způsob hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod
(1) Hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se provádí pro všechny
útvary podzemních vod jedenkrát za šest let postupem definovaným v příloze č. 3 k
této vyhlášce.
(2) Hodnocení chemického stavu rizikových útvarů podzemních vod se provádí
minimálně pro všechny znečišťující látky, které k takovému označení přispívají.
(3) K hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se používají normy
jakosti podzemní vody. Pokud správce povodí či pověřený odborný subjekt podle § 21
odst. 4 vodního zákona s ohledem na výsledky zjišťování a hodnocení stavu podzemních
vod u daného útvaru podzemních vod předpokládá, že by normy jakosti podzemní vody
mohly zmařit dosažení environmentálních cílů týkajících se souvisejících útvarů povrchových
vod uvedených v § 23a vodního zákona nebo vést k významnému zhoršení ekologické nebo
chemické kvality těchto útvarů nebo k významnému poškození suchozemských ekosystémů,
které jsou na útvaru podzemních vod přímo závislé, zavede v souladu s tabulkou č.
1 přílohy č. 5 této vyhlášky přísnější prahové hodnoty. Programy a opatření vztahující
se k těmto prahovým hodnotám se uplatňují rovněž pro činnosti upravené v § 33 vodního
zákona a nařízením vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu10).
(4) Výsledky hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se vyjadřují
klasifikací dobrý nebo nevyhovující.
§ 8
Způsob hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod
(1) Hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod se provádí pro
všechny útvary podzemních vod jedenkrát za šest let postupem definovaným v příloze
č. 4 této vyhlášky.
(2) Výsledky hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod se vyjádří
klasifikací dobrý nebo nevyhovující.
§ 9
Způsob hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu a hodnocení kontaminačních
mraků
(1) Hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se provádí pro znečišťující
látky, skupiny znečišťujících látek anebo hodnoty ukazatelů znečištění zjištěné v
rizikových útvarech podzemních vod jedenkrát za šest let za podmínek definovaných
částí A přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(2) Výsledky hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se vyjádří
jako identifikovaný či neidentifikovaný významný a trvalý vzestupný trend.
(3) Pro identifikovaný významný a trvalý vzestupný trend se stanoví počátek
zvratu tohoto trendu v souladu s částí B přílohy č. 2 k této vyhlášce jako procentní
podíl úrovně norem jakosti podzemních vod stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 1
k této vyhlášce a prahových hodnot.
(4) Při identifikaci významného a trvalého vzestupného trendu znečišťujících
látek, které se vyskytují přirozeně i vlivem lidské činnosti, se přihlédne k výchozím
úrovním a pokud existují, k údajům shromážděným před začátkem příslušných programů
monitoringu.
(5) Pro hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se používají data
z provozního monitoringu a situačního monitoringu, přičemž se určí rok nebo období,
od kterého se identifikace trendu zaznamenává.
(6) Podkladem pro hodnocení významných a trvalých vzestupných trendů je zejména
hodnocení jakosti podzemních vod a hodnocení vývoje jakosti podzemních vod.
(7) Hodnocení kontaminačních mraků se provádí jedenkrát za šest let pro všechny
kontaminační mraky, které mohou ohrozit cíle ochrany vod jako složky životního prostředí,
a spočívá v hodnocení trendů znečišťujících látek v nich identifikovaných.
(8) Výsledkem hodnocení trendů znečišťujících látek v kontaminačních mracích
podle odstavce 7 jsou informace o směru šíření kontaminačních mraků, jejich vlivu
na chemický stav útvarů podzemních vod a riziko, které mohou představovat pro lidské
zdraví a životní prostředí.
(9) Při grafickém znázornění se významný a trvalý vzestupný trend znečišťujících
látek označuje černou tečkou, počátek zvratu významného a trvalého vzestupného trendu
se označuje modrou tečkou.
§ 10
Způsob hodnocení jakosti podzemních vod
(1) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí jedenkrát za rok pro jednotlivá
monitorovací místa postupem definovaným částí A přílohy č. 5 k této vyhlášce.
(2) K hodnocení jakosti se použijí referenční hodnoty stanovené v příloze
č. 5 k této vyhlášce.
§ 11
Způsob hodnocení vývoje jakosti podzemních vod
(1) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí jedenkrát za tři roky
pro jednotlivá monitorovací místa postupem definovaným částí B přílohy č. 5 k této
vyhlášce.
(2) Výsledkem hodnocení vývoje jakosti podzemních vod je stoupající, klesající
nebo neměnný trend koncentrací jednotlivých znečišťujících látek nebo jejich ukazatelů.
§ 12
Zajištění systému kvality
Zjišťování stavu podzemních vod provádějí laboratoře, které:
a) mají zavedený systém kvality v souladu se zákonem o technických požadavcích
na výrobky4) a v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025,
b) se účastní programů mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných
k tomu akreditovanými organizacemi (ISO/IEC 43 - 1), které pokrývají celý rozsah
ukazatelů,
které v rámci zjišťování stavu vod daná laboratoř sleduje, a
c) národnímu akreditačnímu orgánu prokazují způsobilost prováděním analýz
dostupných referenčních materiálů typických pro odebrané vzorky, které obsahují přiměřené
hodnoty koncentrací ve vztahu k příslušným normám environmentální kvality.
§ 13
Minimální pracovní kritéria metod analýz
(1) Minimální pracovní kritéria pro veškeré používané metody mají na úrovni
příslušných norem jakosti podzemních vod a prahových hodnot kombinovanou rozšířenou
nejistotu měření (U2k) 50 % nebo nižší. Mez stanovitelnosti je rovna nebo nižší 30
% odpovídající normy jakosti podzemních vod a prahových hodnot.
(2) Jestliže pro daný ukazatel neexistuje příslušná norma jakosti podzemních
vod nebo neexistuje metoda analýzy, která splňuje minimální pracovní kritéria podle
odstavce 1, sledování takového ukazatele bude prováděno nejlepší dostupnou technikou
nevyžadující nepřiměřené náklady. Zdůvodnění a popis použité nejlepší dostupné techniky
se uvede v příslušném programu monitoringu.
§ 14
Zpracování výsledků analýz chemických ukazatelů
(1) Rozsah analýzy chemických ukazatelů je dán účelem jednotlivých programů
monitoringu.
(2) Pro zajištění přijatelné míry správnosti a přesnosti se pro účely hodnocení
stavu vod s příslušnými normami jakosti podzemních vod bere v úvahu kombinovaná rozšířená
nejistota měření (U2k).
(3) Pokud se hodnoty ukazatelů v daném vzorku nacházejí pod mezí stanovitelnosti,
výsledky měření se pro výpočet průměrných hodnot stanoví na polovinu hodnoty příslušné
meze stanovitelnosti.
(4) Pokud se průměrná hodnota výsledků měření vypočtená postupem podle odstavce
3 nachází pod mezí stanovitelnosti, uvedená hodnota se označuje jako menší než mez
stanovitelnosti.
(5) Odstavec 3 se nepoužije v případě normy jakosti podzemních vod pro pesticidy
celkem stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce nebo v případech, kdy se jedná o
ukazatel, který je součástí celkového součtu dané skupiny ukazatelů včetně jejich
rozpadových či reakčních produktů nebo metabolitů. V tomto případě se výsledek pod
mezí stanovitelnosti nezapočítává a do celkového součtu se započítávají pouze hodnoty
jednotlivých ukazatelů ve skupině nad mezí stanovitelnosti.
§ 15
Monitorovací sítě podzemních vod
(1) Monitorovací síť podzemních vod se navrhuje v souladu s Rámcovým programem
zjišťování a hodnocení stavu vod a chráněných území České republiky (dále jen „Rámcový
program monitoringu“) a podle účelu se dělí na:
a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod,
b) monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod.
(2) Monitorovací síť chemického stavu podzemních vod se navrhuje tak, aby
poskytla souvislý přehled o jakosti podzemních vod v dílčím povodí, umožnila identifikovat
významné a trvalé vzestupné trendy znečišťujících látek a umožnila hodnotit chemický
stav útvarů podzemních vod podle této vyhlášky.
(3) Monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod se navrhuje
tak, aby:
a) poskytla spolehlivé údaje k vyhodnocení kvantitativního stavu útvarů
podzemních vod nebo skupin útvarů podzemních vod podle této vyhlášky, včetně vyhodnocení
využitelného množství podzemních vod, přírodních zdrojů, režimů hladin a vydatností
podzemních vod,
b) obsahovala počet reprezentativních monitorovacích míst a četnost měření
v rozsahu, který umožní stanovit průběh hladiny podzemních vod, odhad směru a velikosti
proudění podzemních vod, režim hladin a vydatnost v každém útvaru podzemních vod
nebo skupině útvarů podzemních vod se zřetelem na krátkodobou a dlouhodobou proměnlivost
jejich doplňování,
c) pro rizikové útvary podzemních vod zajistila takovou hustotu monitorovacích
míst a četnost měření, která umožní vyhodnocení vlivu odběrů a vypouštění na režim
hladin a vydatností podzemních vod a na související útvary povrchových vod, vodní
a suchozemské ekosystémy,
d) pro útvary podzemních vod, které mají přeshraniční charakter, zajistila
počet monitorovacích míst a četnost měření, který umožní stanovit odhad směru a velikosti
proudění podzemní vody a zjištění ovlivnění režimu hladin a vydatnosti podzemních
vod.
HLAVA IV
NÁLEŽITOSTI PROGRAMŮ ZJIŠŤOVÁNÍ A HODNOCENÍ STAVU PODZEMNÍCH VOD
§ 16
Programy pro zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod
(1) Programy pro zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod jsou:
a) Rámcový program monitoringu,
b) Program monitoringu podzemních vod,
c) Programy průzkumného monitoringu.
(2) Program monitoringu podzemních vod podle odstavce 1 písm. b) se skládá
z:
a) Programu situačního monitoringu podzemních vod,
b) Programu provozního monitoringu podzemních vod,
c) Programu monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod.
(3) Subjekt zajišťující programy zjišťování a hodnocení stavu podzemních
vod podle schválených programů monitoringu hodnotí v intervalech nepřesahujících
tři roky průběh a plnění jednotlivých programů monitoringu.
(4) Program situačního monitoringu podzemních vod, Program provozního monitoringu
podzemních vod a Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod se aktualizují
nejpozději do šesti let od jejich schválení, a to nejpozději ke dni 31. října předcházejícího
kalendářního roku.
Program monitoringu podzemních vod
§ 17
Program situačního monitoringu podzemních vod
(1) Program situačního monitoringu vychází z Rámcového programu monitoringu
a je podkladem zejména pro
a) doplnění a ověření výsledků analýz všeobecných a vodohospodářských
charakteristik povodí a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod,
b) hodnocení chemického stavu všech útvarů podzemních vod a identifikaci
významných a trvalých vzestupných trendů znečišťujících látek,
c) hodnocení dlouhodobého vývoje jakosti způsobeného změnami přírodních
podmínek,
d) hodnocení jakosti podzemních vod,
e) vedení vodní bilance,
f) účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů monitoringu,
g) plánování v oblasti vod,
h) mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby spolupráce v mezinárodních
oblastech povodí,
i) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.
(2) Program situačního monitoringu stanoví zejména:
a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, včetně seznamu
monitorovacích míst,
b) seznam sledovaných ukazatelů, četnost jejich sledování pro každé
monitorovací místo, včetně požadavků na spolehlivost a přesnost výsledků, přičemž
na všech monitorovacích místech jsou bez výjimky sledovány ukazatele: obsah kyslíku,
hodnota pH, vodivost, dusičnany a amonné ionty.
(3) Na vybraných monitorovacích místech rizikových útvarů podzemních vod
jsou sledovány ukazatele, které k takovému označení útvaru podzemních vod přispívají.
Vybraným monitorovacím místem se v tomto smyslu rozumí monitorovací místo, které
může postihnout vliv lidské činnosti identifikované v rámci zhodnocení vlivů a dopadů
na stav podzemních vod.
(4) Na vybraných monitorovacích místech útvarů podzemních vod přeshraničního
charakteru jsou sledovány ty ukazatele, které se vztahují k ochraně všech způsobů
využívání daného útvaru podzemních vod závislých na proudění vody. Tyto ukazatele
jsou stanoveny v rámci spolupráce v mezinárodních komisích3).
(5) Program situačního monitoringu se navrhuje na základě analýz všeobecných
a vodohospodářských charakteristik povodí a zhodnocení dopadů lidské činnosti na
stav podzemních vod pro každé období platnosti plánů povodí.
§ 18
Program provozního monitoringu podzemních vod
(1) Program provozního monitoringu podzemních vod vychází z Rámcového
programu monitoringu a je podkladem zejména pro:
a) hodnocení chemického stavu rizikových útvarů podzemních vod a identifikaci
významných a trvalých vzestupných trendů znečišťujících látek,
b) hodnocení jakosti podzemních vod,
c) vedení vodní bilance,
d) plánování v oblasti vod,
e) mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby spolupráce v mezinárodních
oblastech povodí a
f) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.
(2) Program provozního monitoringu stanoví zejména:
a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, včetně seznamu
monitorovacích míst,
b) seznamy sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování pro každé
monitorovací místo, včetně požadavků na spolehlivost a přesnost výsledků, přičemž:
1. na monitorovacích místech příslušného rizikového útvaru podzemních vod jsou sledovány
ukazatele znečišťujících látek, které k takovému označení útvaru podzemních vod vedou,
2.
na monitorovacích místech, kde výsledky hodnocení jakosti naznačují, že bylo dosaženo
75% úrovně norem jakosti stanovených v příloze č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot,
jsou sledovány ukazatele znečišťujících látek, pro které bylo této úrovně dosaženo.
(3) Program provozního monitoringu je prováděn v letech, kdy není prováděn
Program situačního monitoringu.
§ 19
Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod
(1) Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod vychází
z Rámcového programu monitoringu a je podkladem pro:
a) hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod,
b) hodnocení režimu hladin a vydatností pramenů podzemních vod, včetně
jejich dlouhodobých trendů a rovnováhy mezi doplňováním a odběry podzemních vod,
c) vyhodnocení přírodních zdrojů podzemních vod,
d) vedení vodní bilance podle § 22 vodního zákona,
e) plánování v oblasti vod,
f) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.
(2) Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod stanoví
zejména:
a) monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod, včetně seznamu
monitorovacích míst a jejich počtu,
b) četnost sledování hladin a vydatností pramenů pro každé monitorovací
místo.
§ 20
Programy průzkumného monitoringu
(1) Programy průzkumného monitoringu vycházejí z Rámcového programu
monitoringu a stanoví:
a) důvody pro zavedení průzkumného monitoringu, cíle průzkumného monitoringu
a jeho vazby na ostatní programy monitoringu,
b) vymezení monitorovacích míst,
c) seznamy sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování pro každé
monitorovací místo.
(2) Programy průzkumného monitoringu se uplatní:
a) tam, kde se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny,
b) v případě, že výsledky situačního monitoringu a hodnocení trendů
indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého stavu vod a daný vodní útvar dosud nebyl
zahrnut do Programu provozního monitoringu,
c) za účelem zjištění velikosti a dopadů havarijního znečištění, nebo
d) za účelem poskytnutí informací pro zřízení programu opatření k dosažení
cílů ochrany vod.
(3) Programy průzkumného monitoringu se zpracovávají podle potřeby, vždy
ve vazbě na útvary podzemních vod.
(4) Podnět k zavedení průzkumného monitoringu dává správce povodí podle
§ 54 vodního zákona, Česká inspekce životního prostředí, obec s rozšířenou působností
nebo pověřený odborný subjekt podle § 21 odst. 4 vodního zákona.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Drobil v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Fuksa v. r.
Příloha 1
Normy jakosti a způsob stanovení prahových hodnot
Část A: Normy jakosti podzemních vod
Tabulka 1: Normy jakosti podzemních vod
+---------------------------------------+---------------------------------------+ | Znečišťující látka | Norma jakosti | +---------------------------------------+---------------------------------------+ | Dusičnany | 50mg/l | +---------------------------------------+---------------------------------------+ | Účinné látky v pesticidech | 0,1 µg/l | | včetně jejich významných | 0,5 µg/l (pesticidy celkem) ** | | metabolitů, produktů rozkladu a | | | reakčních produktů* | | +---------------------------------------+---------------------------------------+
Vysvětlivky:
* Pesticidy se rozumí přípravky podle § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 326/2004
Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých zákonů, a biocidní přípravky podle
§ 2 zákona č. 120/2002 o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek
na trh a o změně některých souvisejících zákonů.
** „Pesticidy celkem“znamená úhrn všech jednotlivých pesticidů, které byly
zjištěny a jejichž množství bylo zjištěno podle § 7 až 15 této vyhlášky.
Část B: Způsob stanovení prahových hodnot podzemních vod
(1) Prahové hodnoty se stanoví pro všechny znečišťující látky a ukazatele
znečištění, na jejichž základě jsou útvary podzemních vod označovány za rizikové.
(2) Prahové hodnoty znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění se stanoví
tak, aby při jejich překročení na monitorovacím místě nebyla splněna jedna nebo více
podmínek dobrého chemického stavu podle přílohy č. 3 této vyhlášky.
(3) Pokud dojde ke zvýšení úrovní pozadí u látek nebo iontů nebo jejich
ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, zohlední se zvýšené úrovně
pozadí u dotčeného útvaru podzemních vod při stanovení prahových hodnot. Při určování
úrovní pozadí se postupuje tak, že:
a) určení úrovní pozadí se zakládá na charakterizaci útvarů podzemních vod a na výsledcích
monitorování podzemních vod podle této vyhlášky a jiných právních předpisů upravujících
zjišťování a hodnocení stavu vod11). Způsob monitorování a interpretace údajů zohlední
skutečnost, že podmínky proudění podzemních vod a chemické složení podzemních vod
se laterálně a horizontálně mění,
b) nejsou-li při určení úrovně pozadí dostupné dostatečné údaje z předchozího monitorování
podzemních vod, získají se nejpozději do konce následujícího šestiletého cyklu další
potřebné údaje. Do doby získání těchto údajů se úrovně pozadí určí na základě omezených
monitorovacích údajů prostřednictvím zjednodušeného přístupu. Tam, kde je to vhodné,
se využije podsoubor vzorků, u kterých ukazatele nevykazují žádný vliv lidské činnosti.
Pokud jsou k dispozici informace o geochemických přenosech a procesech, zohlední
se,
c) nejsou-li při určení úrovně pozadí dostupné dostatečné údaje z předchozího monitorování
podzemních vod a dostatečné informace o geochemických přenosech a procesech, získají
se nejpozději do konce následujícího šestiletého cyklu další údaje a informace, a
tam, kde je to vhodné, odhadnou se úrovně pozadí na základě statistických referenčních
výsledků pro stejný typ zvodnělých vrstev v oblastech, pro které jsou k dispozici
dostatečné monitorovací údaje.
(4) Při stanovení prahových hodnot se zohlední:
a) rozsah vzájemného působení mezi podzemními vodami a souvisejícími
útvary povrchových vod, vodními ekosystémy a souvisejícími suchozemskými ekosystémy,
b) narušení skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo
funkce podzemních vod,
c) veškeré znečišťující látky, na jejichž základě se útvary podzemních
vod označují za rizikové, s přihlédnutím k minimálnímu seznamu stanovenému v tabulce
č. 2 této přílohy,
d) hydrogeologické charakteristiky, včetně informací o přirozených koncentracích
a o vodní bilanci,
e) původ znečišťujících látek, jejich možný přirozený výskyt, jejich
toxicita a tendence se pohybovat v půdním a horninovém prostředí, jejich perzistence
a jejich bioakumulační potenciál,
f) kvalita údajů a rozsah dostupných dat na jejichž základě se prahové
hodnoty stanovují, přístup různých analytických metod při stanovení přirozených koncentrací
látek, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak i v důsledku lidské činnosti.
(5) Pokud dojde ke zvýšení přirozených koncentrací u látek nebo iontů nebo
jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, je třeba zohlednit
tyto přirozené koncentrace u daného útvaru podzemních vod při stanovení prahových
hodnot.
(6) Prahové hodnoty se stanoví na úrovni útvaru podzemních vod; prahové hodnoty
mohou být stejné pro více útvarů podzemních vod; při stanovení prahových hodnot pro
útvary podzemních vod, které mají mezinárodní charakter anebo pro útvary podzemních
vod, které se nacházejí v mezinárodním povodí se prahové hodnoty stanoví ve spolupráci
s mezinárodními komisemi4).
(7) Seznam prahových hodnot se změní, pokud nové informace o znečišťujících
látkách, skupinách látek nebo ukazatelích znečištění naznačují, že by měla být stanovena
prahová hodnota pro další látku nebo změněna stávající prahová hodnota či opětovně
zavedena prahová hodnota, která byla předtím ze seznamu vyškrtnuta.
(8) Prahové hodnoty lze ze seznamu vyškrtnout, není-li již dotyčný útvar
podzemních
vod kvůli příslušným znečišťujícím látkám, skupinám znečišťujících látek nebo ukazatelů
znečištění rizikový.
Tabulka 2: Minimální seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů
+---------------------------+---------------------------+---------------------------+ | Látky, ionty, které se | Uměle vyráběné | Parametry ukazující | | mohou vyskytovat | syntetické látky | na zasolování nebo | | přirozeně nebo v důsledku | | jiné vniky | | lidské činnosti | | | +---------------------------+---------------------------+---------------------------+ | Arsen | Trichlorethylen | Vodivost | | Kadmium | Tetrachlorethylen | | | Olovo | | | | Rtuť | | | | Amonné ionty | | | | Chloridy | | | | Sírany | | | | Fosforečnany | | | | Dusitany | | | +---------------------------+---------------------------+---------------------------+
Příloha 2
Významný a trvalý vzestupný trend a počátek zvratu trendu
Část A: Podmínky identifikace významného a trvale vzestupného trendu
Za účelem identifikace významných a trvalých vzestupných trendů se:
a) příslušný program monitoringu sestaví tak, že četnost monitorování
a umístění monitorovacích míst:
i. poskytuje informace nutné k zajištění toho, že
tyto vzestupné trendy bude možné s dostatečnou přesností a spolehlivostí odlišit
od přírodního kolísání,
ii. umožňuje dostatečně včasné identifikace těchto vzestupných
trendů, aby bylo možné provést opatření s cílem zabránit ekologicky významnému zhoršení
jakosti podzemních vod nebo je alespoň v maximální možné míře zmírnit,
iii. zohledňuje
aktuální fyzikální a chemické charakteristiky útvaru podzemních vod, včetně podmínek
proudění podzemních vod, rychlosti jejich obnovy a doby infiltrace půdou nebo podložím,
b) použijí metody monitorování a analýzy, které jsou v souladu s § 17
a § 18 této vyhlášky, případně též s metodami CEN (metody vydávané Evropským výborem
pro normalizaci) nebo vnitrostátními normalizovanými metodami, tak aby byla zajištěna
stejná odborná kvalita a srovnatelnost získaných údajů,
c) pro analýzy trendů na jednotlivých monitorovacích místech použijí
statistické metody například regresní analýza,
d) všem výsledkům měření pod mezí stanovitelnosti, s výjimkou ukazatelů,
kde se hodnotí jejich suma (např. pesticidů) stanovených v tabulce č. 1 přílohy č.
1 této vyhlášky, přiřadí poloviční hodnota horní meze stanovitelnosti prokázané v
časové řadě.
Část B: Postup identifikace počátku zvratu významného a trvalého vzestupného
trendu
(1) Za počátek zvratu trendu se považuje dosažení koncentrace znečišťující
látky na úrovni 75 % hodnoty norem jakosti podzemních vod uvedených v tabulce č.
1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot pokud:
i. není nutné stanovit počátek změny trendu dříve tak, aby opatření
vedoucí ke změně trendu mohla co nejhospodárněji zamezit ekologicky významnému zhoršení
jakosti podzemních vod, nebo je alespoň co nejvíce zmírnit, nebo
ii. neexistuje důvod stanovení počátku změny trendu dříve, protože je
kvůli mezi stanovitelnosti nemožné zjistit trend odpovídající úrovni 75 % hodnoty
norem jakosti podzemních vod uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky
a prahových hodnot.
(2) Počátek změny trendu lze stanovit i později, pokud rychlost zvyšování
a možnosti trendů jsou takové, že i pozdější zahájení opatření ke změně trendu stále
umožňuje hospodárné zamezení jakémukoli ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních
vod nebo jeho zmírnění v co největší míře. Takové stanovení nesmí vést k jakémukoli
zpoždění, pokud jde o dodržení lhůt cílů ochrany vod5).
(3) Pro činnosti stanovené jiným právním předpisem 6)7) se počáteční bod
pro provádění opatření na změnu trendu stanoví v souladu s požadavky uvedeného právního
předpisu a s požadavky cílů ochrany vod.5)
(4) Jakmile je pro rizikový útvar podzemních vod stanoven počátek zvratu
trendu podle předchozích ustanovení, nelze jej během šestiletého plánu povodí změnit.
Příloha 3
Postup hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod
Část A: Kritéria dobrého a nevyhovujícího chemického stavu podzemních vod
(1) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud:
a) výsledky programů monitoringu podzemních vod:
1. nevykazují žádné projevy zasolení
nebo jiných vniků znečišťujících látek do útvaru podzemních vod,
2. vnosy znečišťujících
látek nejsou takové, aby způsobily nedosažení cílů ochrany vod souvisejících útvarů
povrchových vod, zhoršení chemického nebo ekologického stavu těchto útvarů povrchových
vod nebo poškození přímo závislých suchozemských ekosystémů,
b) hodnoty norem jakosti podzemních vod nebo prahových hodnot stanovených v tabulce
č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky nejsou překročeny na žádném monitorovacím místě daného
útvaru podzemních vod nebo skupiny útvarů podzemních vod.
(2) Pokud je hodnota normy jakosti nebo prahová hodnota stanovená v tabulce
č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky překročena na jednom nebo více monitorovacích místech,
je pro tento útvar podzemních vod provedeno šetření postupem podle části B této přílohy.
(3) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud šetření
provedené podle odstavce 2 prokáže, že
a) koncentrace znečišťujících látek převyšující normy jakosti podzemních vod nebo
prahové hodnoty stanovené v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky nepředstavují
významné riziko pro životní prostředí, a to s přihlédnutím k rozsahu postižení útvaru
podzemních vod,
b) jsou splněny podmínky stanovené v bodě a) odstavci 1 této přílohy,
c) jsou splněny požadavky pro chráněné oblasti stanovené podle zvláštních právních
předpisů8) a
d) funkce útvaru podzemních vod, ze kterého jsou podzemní vody užívány pro různé
potřeby společnosti, především pak pro zásobování obyvatel pitnou vodou, nebyla znečištěním
významně narušena.
(4) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za nevyhovující, pokud
nejsou splněny podmínky dobrého chemického stavu útvaru podzemních vod definované
v odstavcích 1 až 3 části A této přílohy.
Část B: Náležitosti šetření
(1) Šetření prováděné v případech uvedených v odst. 2 části A této přílohy
zohlední:
a) informace shromážděné v rámci analýz všeobecných a vodohospodářských
charakteristik povodí, hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních
vod3),
b) výsledky z monitorovací sítě získané v souladu s § 7 až 12 této vyhlášky,
c) veškeré další důležité informace, včetně srovnání aritmetického průměru
roční koncentrace dotyčných znečišťujících látek na jednom monitorovacím místě s
hodnotami norem jakosti podzemních vod stanovenými v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této
vyhlášky a prahovými hodnotami.
(2) V případech uvedených v bodě a) a d) odst. 3 části A této přílohy se
provede dodatečné prošetření, které předběžně odhadne, do jaké míry převýší aritmetický
průměr roční koncentrace znečišťující látky normu jakosti podzemní vody nebo prahovou
hodnotu. Toto šetření se provádí na základě náležitých shrnutí výsledků zjišťování
stavu, nebo za pomoci odhadů koncentrace na základě koncepčního modelu útvaru nebo
skupiny útvarů podzemních vod.
(3) V případech uvedených v bodě b) a c) odst. 3 části A této přílohy
je provedeno dodatečné prošetření, které zhodnotí:
a) dopad znečišťujících látek na útvar podzemních vod,
b) množství a koncentrace znečišťujících látek, které jsou transportovány,
nebo existuje pravděpodobnost, že by mohly být transportovány z útvaru podzemních
vod do souvisejících povrchových vod nebo přímo závislých suchozemských ekosystémů,
c) pravděpodobný vliv množství a koncentrací znečišťujících látek transportovaných
do souvisejících povrchových vod a přímo závislých suchozemských ekosystémů,
d) rozsah zasolování a jiných vniků do útvaru podzemních vod,
e) ohrožení, které znečišťující látky v útvaru podzemních vod představují
pro jakost vody určené k odběru pro lidskou spotřebu.
Příloha 4
Postup hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod
(1) Kvantitativní stav se považuje za dobrý pokud:
a) úroveň hladiny podzemní vody v útvaru podzemních vod je taková, že
využitelné množství zdroje9) podzemní vody není převýšeno dlouhodobým průměrným ročním
odebíraným množstvím a zároveň,
b) úroveň hladiny podzemní vody není vystavena změnám způsobených lidskou
činností, které by způsobily:
1. nedosažení cílů ochrany vod pro související útvary
povrchových vod,
2. jakékoli významné zhoršení stavu těchto vod,
3. jakékoli významné
poškození souvisejících suchozemských ekosystémů.
c) změny ve směrech proudění podzemních vod v útvaru podzemních vod vyplývající
ze změn úrovně hladiny se vyskytují dočasně nebo setrvale v prostorově omezené oblasti,
ale neindikují vnikání znečišťujících látek, ani setrvalý a jasně identifikovatelný
vliv lidské činnosti ve směru proudění, který by mohl způsobit takové vnikání.
(2) Kvantitativní stav útvaru podzemních vod se považuje za nevyhovující,
pokud nejsou splněny podmínky dobrého kvantitativního stavu útvaru podzemních vod
definované v odstavci 1 této přílohy.
Příloha 5
Postup hodnocení jakosti a vývoje jakosti podzemních vod
Část A: Postup hodnocení jakosti podzemních vod
(1) Pro hodnocení jakosti podzemních vod se využijí výsledky získané z programů
situačního nebo provozního monitoringu (dále jen "příslušný program monitoringu"),
a dále data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů2).
(2) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro všechna monitorovací
místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod příslušného programu monitoringu.
(3) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele stanovené v
příslušném programu monitoringu, a to nejméně pro všechny ukazatele stanovené v tabulce
č. 1 této přílohy.
(4) Hodnocení jakosti podzemních vod pro monitorovací místa, která nejsou
součástí monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod, se provádí pro všechny
ukazatele, které jsou získané prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů2),
a současně jsou stanoveny příslušnými programy monitoringu.
(5) Hodnocení jakosti podzemních vod spočívá v porovnání průměrné roční hodnoty
(aritmetický průměr) na jednotlivých monitorovacích místech s příslušnou normou jakosti
nebo prahovou hodnotou. V případech, kdy je k dispozici pouze jedna hodnota měření,
se průměr nepoužije.
(6) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro látky a ukazatele skupiny
A (tab. č. 1 této přílohy) je vyhovující nebo nevyhovující jakost podzemních vod.
(7) Jakost podzemních vod se považuje za vyhovující, pokud žádná průměrná
roční hodnota ukazatele nepřesáhne na monitorovacím místě normu jakosti nebo prahovou
hodnotu stanovenou v tabulce č. 1 této přílohy.
(8) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny B (tab.
č. 2 této přílohy) je přítomnost či absence možného vlivu lidské činnosti.
(9) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny C (tab.
č. 3 této přílohy) je pouze stanovení jejich průměrné roční hodnoty.
Tabulka č. 1: Seznam znečišťujících látek a ukazatelů a jejich hodnot skupiny A---------------------------------------------------------------------------------------------------- Název látky CAS* Jednotka Norma Prahová hodnota jakosti ---------------------------------------------------------------------------------------------------- acetochlor 34256-82-1 µg/l 0,1 acetochlor ESA 187022-11-3 µg/l 0,1 acetochlor OA 194992-44-4 µg/l 0,1 alachlor 15972-60-8 µg/l 0,1 alachlor ESA 142363-53-9 µg/l 0,1 alachlor OA 171262-17-2 µg/l 0,1 amonné ionty mg/l 0,21 - 0,51 anthracen 120-12-7 µg/l 0,1 arsen a jeho sloučeniny 7440-38-2 µg/l 10 atrazin 1912-24-9 µg/l 0,1 bentazon 25057-89-0 µg/l 0,1 benzen 71-43-2 µg/l 1 benzo(b)fluoranthen 205-99-2 µg/l 0,03 benzo(k)fluoranthen 207-08-9 µg/l 0,03 benzo(g,h,i)perylen 191-24-2 µg/l 0,002 benzo(a)pyren 50-32-8 µg/l 0,01 clopyralid 1702-17-6 µg/l 0,1 p,p-DDT 50-29-3 µg/l 0,1 0,01 desethylatrazin 6190-65-4 µg/l 0,1 dicamba 1918-00-9 µg/l 0,1 2,4 - dichlorfenoxyoctová 94-75-7 µg/l 0,1 kyselina (2,4-D) dimetachlor 50563-36-5 µg/l 0,1 dusičnany mg/l 50 15,05 - 19,92 dusitany mg/l 0,5 fluoranten 206-44-0 µg/l 0,1 fosforečnany mg/l 0,5 hexazinon 51235-04-2 µg/l 0,1 hliník a jeho sloučeniny 7429-90-5 µg/l 200 indeno(1,2,3-cd)pyren 193-39-5 µg/l 0,002 chloridazon 1698-60-8 µg/l 0,1 chloridy mg/l 200 chlorotoluron 15545-48-9 µg/l 0,1 chlorpyrifos 2921-88-2 µg/l 0,1 0,03 isoproturon 34123-59-6 µg/l 0,1 kadmium a jeho sloučeniny 7440-43-9 µg/l 0,25 kyanidy celkové 5-12-5 µg/l 500 kyselinová neutralizační kapacita mmol/l 0,2 do pH 4.5 metolachlor 51218-45-2 µg/l 0,1 metolachlor ESA 171118-09-5 µg/l 0,1 metolachlor OA 152019-73-3 µg/l 0,1 naftalen 91-20-3 µg/l 0,1 nikl a jeho sloučeniny 7440-02-0 µg/l 20 olovo a jeho sloučeniny 7439-92-1 µg/l 5 pesticidy (suma) µg/l 0,5 prometryn 7287-19-6 µg/l 0,1 rtuť a její sloučeniny 7439-97-6 µg/l 0,2 simazin 122-34-9 µg/l 0,1 sírany mg/l 400 terbuthylazin 5915-41-3 µg/l 0,1 terbuthylazin desethyl 30125-63-4 µg/l 0,1 terbuthylazine hydroxy 66753-07-9 µg/l 0,1 terbutryn 866-50-0 µg/l 0,1 tetrachlorethen (PER) 1,1,2-trichlorethen 127-18-4 µg/l 10 (suma) 79-01-6 trifluralin 1582-09-8 µg/l 0,1 0,03 trichlormethan 67-66-3 µg/l 2,5 *CAS - jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence, směsi a slitiny ____________________________ 1 Prahové hodnoty 0,21 a 0,3 platí pro podzemní vody s přímo závislými povrchovými vodami, pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 0,5 mg/l. 1 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota 2 Přísnější prahové hodnoty (15,05; 16,82 a 19,92 mg/l) platí pro podzemní vody s přímo závislými povrchovými vodami, pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 50 mg/l 3 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota 4 Prahová hodnota je minimum 5 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota
Tabulka č. 2: Seznam znečišťujících látek nebo ukazatelů a jejich hodnot skupiny B-------------------------------------------------------------------------------- Název látky CAS* Jednotka Referenční hodnota -------------------------------------------------------------------------------- Přirozeně se vyskytující látky -------------------------------------------------------------------------------- antimon 7440-36-0 µg/l 5 baryum 7440-39-3 µg/l 50 berylium 7440-41-7 µg/l 2 bor 7440-42-8 µg/l fluoridy 16984-48-8 mg/l 1,5 chrom 7440-47-3 µg/l 50 kobalt 7440-48-4 µg/l 3 lithium 7439-93-2 µg/l MS** mangan 7439-96-5 mg/l 0,05 molybden 7439-98-7 µg/l 5 selen 7782-49-2 µg/l 10 sodík 7440-23-5 mg/l 200 vanad 7440-62-2 µg/l 18 zinek 7440-66-6 µg/l 150 -------------------------------------------------------------------------------- Syntetické látky -------------------------------------------------------------------------------- atrazine-desethyl desisopropyl 3397-62-4 µg/l 0,1 (diaminoatrazin) atrazine-desisopropyl 1007-28-9 µg/l 0,1 atrazine-hydroxy 2163-68-0 µg/l 0,1 azoxystrobin 131860-33-8 µg/l 0,1 benzo(a)antracen 56-55-3 µg/l 0,1 bromacil 314-40-9 µg/l 0,1 bromoxynil 1689-84-5 µg/l 0,1 carbendazim 10605-21-7 µg/l 0,1 carbofuran 1563-66-2 µg/l 0,1 cyanazine 21725-46-2 µg/l 0,1 o,p'-DDD 53-19-0 µg/l 0,1 p,p'-DDD 72-54-8 µg/l 0,1 o,p'-DDE 3424-82-6 µg/l 0,1 p,p'-DDE 72-55-9 µg/l 0,1 o,p'-DDT 789-02-6 µg/l 0,1 desmetryn 1014-69-3 µg/l 0,1 di(2-ethylhexyl)ftalát DEHP 117-81-7 µg/l 1,3 dibenzo(a,h)antracen 53-70-3 µg/l 0,016 dichlobenil 1194-65-6 µg/l 0,1 1,2-dichlorbenzen 95-50-1 µg/l 0,1 1,3-dichlorbenzen 541-73-1 µg/l 0,1 1,4-dichlorbenzen 106-46-7 µg/l 0,1 1,2-dichlorethan 107-06-2 µg/l 3 1,1-dichlorethen 75-35-4 µg/l 0,1 1,2-cis-dichlorethen 156-59-2 µg/l 0,1 1,2-trans-dichlorethen 156-60-5 µg/l MS** dichlormethan 75-09-2 µg/l 0,1 dichlorprop-P 15165-67-0 µg/l 0,1 dimethomorph 110488-70-5 µg/l 0,1 diuron 330-54-1 µg/l 0,1 EDTA 60-00-4 µg/l 5 ethofumesate 26225-79-6 µg/l 0,1 ethylbenzen 100-41-4 µg/l 0,2 fenantren 85-01-8 µg/l 0,005 fenhexamid 126833-17-8 µg/l 0,1 fluazifop-p-butyl 79241-46-6 µg/l 0,1 fluoren 86-73-7 µg/l 0,1 alfa-hexachlorcyklohexan 319-84-6 µg/l 0,1 beta-hexachlorcyklohexan 319-85-7 µg/l 0,1 gama-hexachlorcyklohexan 58-89-9 µg/l 0,1 chlorbenzen 108-90-7 µg/l 0,1 chlorethen 75-01-4 µg/l 0,5 chlorsulfuron 64902-72-3 µg/l 0,1 chrysen 218-01-9 µg/l 0,005 iprodione 36734-19-7 µg/l 0,1 kresoxim-methyl 143390-89-0 µg/l 0,1 lenacil 2164-08-1 µg/l 0,1 linuron 330-55-2 µg/l 0,1 MCPA 94-74-6 µg/l 0,1 MCPB 94-81-5 µg/l 0,1 mecoprop-P 16484-77-8 µg/l 0,1 metalaxyl 57837-19-1 µg/l 0,1 metazachlor 67129-08-2 µg/l 0,1 methoxyfenozide 161050-58-4 µg/l 0,1 metoxuron 19937-59-8 µg/l 0,1 metribuzin 21087-64-9 µg/l 0,1 metribuzin-desamino 35045-02-4 µg/l 0,1 metribuzin-desamino diketo 52236-30-3 µg/l 0,1 metribuzin-diketo 56507-37-0 µg/l 0,1 monolinuron 1746-81-2 µg/l 0,1 napropamide 15299-99-7 µg/l 0,1 nicosulfuron 111991-09-4 µg/l 0,1 NTA 139-13-9 µg/l 5 PCB28 7012-37-5 µg/l 0,007 PCB52 35693-99-3 µg/l 0,007 PCB101 37680-73-2 µg/l 0,007 PCB118 31508-00-6 µg/l 0,007 PCB138 35065-28-2 µg/l 0,007 PCB153 35065-27-1 µg/l 0,007 PCB180 35065-29-3 µg/l 0,007 PDTA 1939-36-2 µg/l MS** pentachlorbenzen 608-93-5 µg/l 0,1 picloram 1918-02-1 µg/l 0,1 propachlor 1918-16-7 µg/l 0,1 propiconazole 60207-90-1 µg/l 0,1 pyren 129-00-0 µg/l 0,1 styren 100-42-5 µg/l MS** sulfosulfuron 141776-32-1 µg/l 0,1 tebuconazole 107534-96-3 µg/l 0,1 tetrachlormethan 56-23-5 µg/l 0,1 thiophanate-methyl 23564-05-8 µg/l 0,1 toluen 108-88-3 µg/l 0,2 triadimefon 43121-43-3 µg/l 0,1 triadimenol 55219-65-3 µg/l 0,1 triasulfuron 82097-50-5 µg/l 0,1 tribenuron-methyl 101200-48-0 µg/l 0,1 1,1,2-trichlorethan 79-00-5 µg/l MS** (2,4,5-trichlorfenoxy)octová 93-76-5 µg/l 0,1 kyselina (2,4,5-T) triticonazole 131983-72-7 µg/l 0,1 o-xylen 95-47-6 µg/l 0,2 m+p-xylen µg/l MS** -------------------------------------------------------------------------------- Všeobecné chemicko-fyzikální ukazatele -------------------------------------------------------------------------------- absorbance (254 nm,1 cm) číslo MS** barva mg Pt/l - celková objemová aktivita alfa Bq/l 0,3 huminové látky 1415-93-6 mg/l MS** CHSK-Mn mg/l 3 konduktivita v terénu mS/m MS** teplota vody °C 29 uhlík rozpuštěný organický 7440-44-0 mg/l 5 -------------------------------------------------------------------------------- Ukazatele vyjádřené jako suma -------------------------------------------------------------------------------- fenoly těkající s vodní parou mg/l 0,5 chloralkany C10-13 85535-84-8 µg/l 0,4 nonylfenoly 25154-52-3 µg/l 20 oktylfenoly 1806-26-4 µg/l MS** PAU µg/l 0,15 PCB µg/l 0,01 suma dichlorbenzenů S-DCB µg/l 0,25 tenzidy aniontové mg/l 0,3 uhlovodíky C10-C40 mg/l 0,1 -------------------------------------------------------------------------------- *CAS - jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence, směsi a slitiny **MS - mez stanovitelnosti
Tabulka č. 3: Seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů skupiny C--------------------------------------------------------------- Název ukazatele CAS --------------------------------------------------------------- draslík 7440-09-7 mg/l hořčík 7439-95-4 mg/l křemičitany 15593-90-5 mg/l měď 7440-50-8 µg/l stroncium 7440-24-6 µg/l vápník 7440-70-2 mg/l železo 7439-89-6 mg/l ---------------------------------------------------------------
Část B: Postup hodnocení vývoje jakosti podzemních vod
(1) Pro hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se využijí výsledky získané
z příslušného programu monitoringu a dále data získaná prostřednictvím požadavků
jiných právních předpisů.
(2) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí pro všechna monitorovací
místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod příslušného programu monitoringu
a dále pro monitorovací místa pro která jsou data získaná prostřednictvím požadavků
jiných právních předpisů.
(3) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele stanovené
v příslušném programu monitoringu a to nejméně pro všechny ukazatele stanovené v
tabulce č. 1 této přílohy.
(4) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod pro monitorovací místa, která
nejsou součástí monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod se provádí pro
všechny ukazatele, které jsou získané prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů,
a současně jsou stanoveny příslušnými programy monitoringu.
(5) Hodnocení vývoje jakosti spočívá v časové analýze naměřených hodnot za
období alespoň od roku 2006 a 2007; za dostatečně dlouhou délku srovnávaného období
se přitom považuje 10 let.
(6) K hodnocení vývoje jakosti se použije statistická metoda, například lineární
regrese.
Příloha 6
Seznam hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Číslo Název útvaru podzemních vod Pozice útvaru Příslušný Název příslušného
útvaru podzemních vod hydrogeologický hydrogeologického rajonu
podzemních rajon
vod
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
11100 Kvartér Orlice svrchní 1110 Kvartér Orlice
11210 Kvartér Labe po Hradec Králové svrchní 1121 Kvartér Labe po Hradec Králové
11220 Kvartér Labe po Pardubice svrchní 1122 Kvartér Labe po Pardubice
11300 Kvartér Loučné a Chrudimky svrchní 1130 Kvartér Loučné a Chrudimky
11400 Kvartér Labe po Týnec svrchní 1140 Kvartér Labe po Týnec
11510 Kvartér Labe po Kolín svrchní 1151 Kvartér Labe po Kolín
11520 Kvartér Labe po Nymburk svrchní 1152 Kvartér Labe po Nymburk
11600 Kvartér Urbanické brány svrchní 1160 Kvartér Urbanické brány
11710 Kvartér Labe po Jizeru svrchní 1171 Kvartér Labe po Jizeru
11720 Kvartér Labe po Vltavu svrchní 1172 Kvartér Labe po Vltavu
11800 Kvartér Labe po Lovosice svrchní 1180 Kvartér Labe po Lovosice
11900 Kvartér a neogén odravské části svrchní 1190 Kvartér a neogén odravské části
Chebské pánve Chebské pánve
12110 Kvartér Lužnice svrchní 1211 Kvartér Lužnice
12120 Kvartér Nežárky svrchní 1212 Kvartér Nežárky
12300 Kvartér Otavy a Blanice svrchní 1230 Kvartér Otavy a Blanic
13100 Kvartér Úhlavy svrchní 1310 Kvartér Úhlavy
13200 Kvartér Radbuzy svrchní 1320 Kvartér Radbuzy
13300 Kvartér Mže svrchní 1330 Kvartér Mže
14100 Kvartér Liberecké kotliny svrchní 1410 Kvartér Liberecké kotliny
14200 Kvartér a miocén Žitavské pánve svrchní 1420 Kvartér a miocén Žitavské pánve
14300 Kvartér Frýdlantského výběžku svrchní 1430 Kvartér Frýdlantského výběžku
15100 Kvartér Odry svrchní 1510 Kvartér Odry
15200 Kvartér Opavy svrchní 1520 Kvartér Opavy
15500 Kvartér Opavské pahorkatiny svrchní 1550 Kvartér Opavské pahorkatiny
16100 Kvartér Horní Moravy svrchní 1610 Kvartér Horní Moravy
16210 Pliopeistocén Hornomoravského svrchní 1621 Pliopeistocén Hornomoravského
úvalu - severní část úvalu - severní část
16220 Pliopeistocén Hornomoravského svrchní 1622 Pliopeistocén Hornomoravského
úvalu - jižní část úvalu - jižní část
16230 Pliopleistocén Blaty svrchní 1623 Pliopleistocén Blaty
16240 Kvartér Valové, Romže a Hané svrchní 1624 Kvartér Valové, Romže a Hané
16310 Kvartér Horní Bečvy svrchní 1631 Kvartér Horní Bečvy
16320 Kvartér Dolní Bečvy svrchní 1632 Kvartér Dolní Bečvy
16410 Kvartér Dyje svrchní 1641 Kvartér Dyje
16420 Kvartér Jevišovky svrchní 1642 Kvartér Jevišovky
16430 Kvartér Svratky svrchní 1643 Kvartér Svratky
16440 Kvartér Jihlavy svrchní 1644 Kvartér Jihlavy
16510 Kvartér Dolnomoravského úvalu svrchní 1651 Kvartér Dolnomoravského úvalu
16520 Kvartér soutoké oblasti Moravy svrchní 1652 Kvartér soutoké oblasti Moravy
a Dyje a Dyje
21100 Chebská pánev základní 2110 Chebská pánev (Chebská pánev)
21200 Sokolovská pánev základní 2120 Sokolovská pánev
21310 Mostecká pánev - severní část základní 2131 Mostecká pánev - severní část
21320 Mostecká pánev - jižní část základní 2132 Mostecká pánev - jižní část
21400 Třeboňská pánev - jižní část základní 2140 Třeboňská pánev - jižní část
21510 Třeboňská pánev - severní část základní 2151 Třeboňská pánev - severní část
21520 Třeboňská pánev - střední část základní 2152 Třeboňská pánev - střední část
21600 Budějovická pánev základní 2160 Budějovická pánev
22110 Bečevská brána základní 2211 Bečevská brána
22120 Oderská brána základní 2212 Oderská brána
22201 Hornomoravský úval - severní část základní 2220 Hornomoravský úval
22202 Hornomoravský úval - jižní část základní 2220 Hornomoravský úval
22203 Hornomoravský úval - střední část základní 2220 Hornomoravský úval
22300 Vyškovská brána základní 2230 Vyškovská brána
22410 Dyjsko-svratecký úval základní 2241 Dyjsko-svratecký úval
22420 Kuřimská kotlina základní 2242 Kuřimská kotlina
22501 Dolnomoravský úval - severní část základní 2250 Dolnomoravský úval
22502 Dolnomoravský úval - střední část základní 2250 Dolnomoravský úval
22503 Dolnomoravský úval - jižní část základní 2250 Dolnomoravský úval
22610 Ostravská pánev - ostravská část základní 2261 Ostravská pánev - ostravská část
22620 Ostravská pánev - karvinská část základní 2262 Ostravská pánev - karvinská část
31100 Pavlovské vrchy a okolí základní 3110 Pavlovské vrchy a okolí
32110 Flyš v povodí Olše základní 3211 Flyš v povodí Olše
32121 Flyš v povodí Ostravice základní 3212 Flyš v povodí Ostravice
32122 Flyš v povodí Ostravice - Říčky po základní 3212 Flyš v povodí Ostravice
ústí do toku Lučina
32130 Flyš v mezipovodí Odry základní 3213 Flyš v mezipovodí Odry
32210 Flyš v povodí Bečvy základní 3221 Flyš v povodí Bečvy
32221 Flyš v povodí Moravy - severní část základní 3222 Flyš v povodí Moravy
32222 Flyš v povodí Moravy - jižní část základní 3222 Flyš v povodí Moravy
32230 Flyš v povodí Váhu - severní část základní 3223 Flyš v povodí Váhu - severní část
32240 Flyš v povodí Váhu - jižní část základní 3224 Flyš v povodí Váhu - jižní část
32301 Středomoravské Karpaty - severní část základní 3230 Středomoravské Karpaty
32302 Středomoravské Karpaty - jižní část základní 3230 Středomoravské Karpaty
41100 Polická pánev základní 4110 Polická pánev
42100 Hronovsko-poříčská křída základní 4210 Hronovsko-poříčská křída
42210 Podorlická křída v povodí Úpy základní 4221 Podorlická křída v povodí Úpy
a Metuje a Metuje
42220 Podorlická křída v povodí Orlice základní 4222 Podorlická křída v povodí Orlice
42310 Ústecká synklinála v povodí Orlice základní 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice
42320 Ústecká synklinála v povodí Svitavy základní 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy
42400 Královédvorská synklinála základní 4240 Královédvorská synklinála
42500 Hořicko-miletínská křída základní 4250 Hořicko-miletínská křída
42610 Kyšperská synklinála v povodí Orlice základní 4261 Kyšperská synklinála v povodí Orlice
42620 Kyšperská synklinála - jižní část základní 4262 Kyšperská synklinála - jižní část
42700 Vysokomýtská synklinála základní 4270 Vysokomýtská synklinála
42800 Velkoopatovická křída základní 4280 Velkoopatovická křída
42910 Králický prolom - severní část základní 4291 Králický prolom - severní část
42920 Králický prolom - jižní část základní 4292 Králický prolom - jižní část
43100 Chrudimská křída základní 4310 Chrudimská křída
43200 Dlouhá mez - jižní část základní 4320 Dlouhá mez - jižní část
43300 Dlouhá mez - severní část základní 4330 Dlouhá mez - severní část
43400 Čáslavská křída základní 4340 Čáslavská křída
43500 Velimská křída základní 4350 Velimská křída
43600 Labská křída základní 4360 Labská křída
44100 Jizerská křída pravobřežní základní 4410 Jizerská křída pravobřežní
44200 Jizerský coniak svrchní 4420 Jizerský coniak
44300 Jizerská křída levobřežní základní 4430 Jizerská křída levobřežní
45100 Křída severně od Prahy základní 4510 Křída severně od Prahy
45210 Křída Košáteckého potoka základní 4521 Křída Košáteckého potoka
45220 Křída Liběchovky a Pšovky základní 4522 Křída Liběchovky a Pšovky
45230 Křída Obrtky a Úštěckého potoka základní 4523 Křída Obrtky a Úštěckého potoka
45300 Roudnická křída základní 4530 Roudnická křída
45400 Ohárecká křída základní 4540 Ohárecká křída
45500 Holedeč základní 4550 Holedeč
46110 Křída Dolního Labe po Děčín - levý základní 4611 Křída Dolního Labe po Děčín - levý
břeh, jižní část břeh, jižní část
46120 Křída Dolního Labe po Děčín - levý základní 4612 Křída Dolního Labe po Děčín - levý
břeh, severní část břeh, severní část
46200 Křída Dolního Labe po Děčín - pravý základní 4620 Křída Dolního Labe po Děčín - pravý
břeh břeh
46300 Děčínský Sněžník základní 4630 Děčínský Sněžník
46400 Křída Horní Ploučnice základní 4640 Křída Horní Ploučnice
46500 Křída Dolní Ploučnice a Horní základní 4650 Křída Dolní Ploučnice a Horní
Kamenice Kamenice
46600 Křída Dolní Kamenice a Křinice základní 4660 Křída Dolní Kamenice a Křinice
47100 Bazální křídový kolektor na hlubinný 4710 Bazální křídový kolektor na
Jizeře Jizeře
47200 Bazální křídový kolektor od hlubinný 4720 Bazální křídový kolektor od
Hamru po Labe Hamru po Labe
47300 Bazální křídový kolektor hlubinný 4730 Bazální křídový kolektor
v benešovské synklinále v benešovské synklinále
51100 Plzeňská pánev základní 5110 Plzeňská pánev
51200 Manětínská pánev základní 5120 Manětínská pánev
51310 Rakovnická pánev základní 5131 Rakovnická pánev
51320 Žihelská pánev základní 5132 Žihelská pánev
51400 Kladenská pánev základní 5140 Kladenská pánev
51510 Podkrkonošský permokarbon základní 5151 Podkrkonošský permokarbon
51520 Náchodský perm základní 5152 Náchodský perm
51610 Dolnoslezská pánev - západní část základní 5161 Dolnoslezská pánev - západní část
51620 Dolnoslezská pánev - východní část základní 5162 Dolnoslezská pánev - východní část
52110 Poorlický perm - severní část základní 5211 Poorlický perm - severní část
52120 Poorlický perm - jižní část základní 5212 Poorlický perm - jižní část
52210 Boskovická brázda - severní část základní 5221 Boskovická brázda - severní část
52220 Boskovická brázda - jižní část základní 5222 Boskovická brázda - jižní část
61110 Krystalinikum Smrčin a západní základní 6111 Krystalinikum Smrčin a západní
části Krušných hor části Krušných hor
61120 Krystalinikum Slavkovského lesa základní 6112 Krystalinikum Slavkovského lesa
61200 Krystalinikum v mezipovodí Ohře po základní 6120 Krystalinikum v mezipovodí Ohře po
Kadaň Kadaň
61310 Krystalinikum Krušných hor od základní 6131 Krystalinikum Krušných hor od
Chomutovky po Moldavu Chomutovky po Moldavu
61320 Krystalinikum východní části základní 6132 Krystalinikum východní části
Krušných hor Krušných hor
61330 Teplický ryolit základní 6133 Teplický ryolit
62110 Krystalinikum Českého lesa v povodí základní 6211 Krystalinikum Českého lesa v povodí
Kateřinského potoka Kateřinského potoka
62121 Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro základní 6212 Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro
a Radbuzy po Staňkov a Radbuzy po Staňkov
62122 Krystalinikum a proterozoikum povodí základní 6212 Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro
Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov - a Radbuzy po Staňkov
horní část povodí Černého potoka
62130 Krystalinikum Českého lesa základní 6213 Krystalinikum Českého lesa
v povodí Černého potoka v povodí Černého potoka
62210 Krystalinikum v mezipovodí Mže základní 6221 Krystalinikum v mezipovodí Mže
pod Stříbrem pod Stříbrem
62221 Krystalinikum a proterozoikum základní 6222 Krystalinikum a proterozoikum
v povodí Úhlavy a dolního toku v povodí Úhlavy a dolního toku
Radbuzy - západní část Radbuzy
62222 Krystalinikum a proterozoikum základní 6222 Krystalinikum a proterozoikum
v povodí Úhlavy a dolního toku v povodí Úhlavy a dolního toku
Radbuzy - východní část Radbuzy
62223 Krystalinikum a proterozoikum základní 6222 Krystalinikum a proterozoikum
dolního toku Úhlavy v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy
62300 Krystalinikum, proterozoikum a základní 6230 Krystalinikum, proterozoikum a
paleozoikum v povodí Berounky paleozoikum v povodí Berounky
62400 Svrchní silur a devon Barrandienu základní 6240 Svrchní silur a devon Barrandienu
62500 Proterozoikum a paleozoikum v povodí základní 6250 Proterozoikum a paleozoikum v povodí
přítoků Vltavy přítoků Vltavy
63101 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy základní 6310 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy
a Úhlavy a Úhlavy
63102 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy základní 6310 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy
a Úhlavy - Vltava po soutok a Úhlavy
s tokem Malše
63201 Krystalinikum v povodí Střední základní 6320 Krystalinikum v povodí Střední
Vltavy - jižní část Vltavy
63202 Krystalinikum v povodí Střední základní 6320 Krystalinikum v povodí Střední
Vltavy - Horní povodí Skalice Vltavy
63203 Krystalinikum v povodí Střední základní 6320 Krystalinikum v povodí Střední
Vltavy - Mezipovodí Vltavy od soutoku Vltavy
s Vápenickým potokem po Slapy y
63204 Krystalinikum v povodí střední 6320 Krystalinikum v povodí střední
Vltavy - severní část Vltavy
64110 Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny základní 6411 Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny
64120 Krystalinikum Lužických hor základní 6412 Krystalinikum Lužických hor
64130 Krystalinikum Jizerských hor v povodí základní 6413 Krystalinikum Jizerských hor v povodí
Lužické Nisy Lužické Nisy
64140 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských základní 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských
hor v povodí Jizery hor v povodí Jizery
64200 Krystalinikum Orlických hor základní 6420 Krystalinikum Orlických hor
64311 Krystalinikum severní části Východní základní 6431 Krystalinikum severní části Východní
Sudet - jihovýchodní část Sudet
64312 Krystalinikum severní části Východní základní 6431 Krystalinikum severní části Východní
Sudet - severozápadní část Sudet
64321 Krystalinikum jižní části Východních základní 6432 Krystalinikum jižní části Východních
Sudet Sudet
64322 Krystalinikum jižní části Východních základní 6432 Krystalinikum jižní části Východních
Sudet - Morava po soutok s tokem Sudet
Moravská Sázava
64323 Krystalinikum jižní části Východních základní 6432 Krystalinikum jižní části Východních
Sudet - Oslava po ústí do toku Morava Sudet - Oslava po ústí do toku Morava
65100 Krystalinikum v povodí Lužnice základní 6510 Krystalinikum v povodí Lužnice
65200 Krystalinikum v povodí Sázavy základní 6520 Krystalinikum v povodí Sázavy
65310 Kutnohorské krystalinikum základní 6531 Kutnohorské krystalinikum
65321 Krystalinikum Železných hor - základní 6532 Krystalinikum Železných hor -
jihovýchodní část
65322 Krystalinikum Železných hor - základní 6532 Krystalinikum Železných hor -
severozápadní část
65401 Krystalinikum v povodí Dyje základní 6540 Krystalinikum v povodí Dyje
- západní část
65402 Krystalinikum v povodí Dyje základní 6540 Krystalinikum v povodí Dyje
- východní část
65500 Krystalinikum v povodí Jihlavy základní 6550 Krystalinikum v povodí Jihlavy
65601 Krystalinikum v povodí Svratky základní 6560 Krystalinikum v povodí Svratky
- střední část
65602 Krystalinikum v povodí Svratky základní 6560 Krystalinikum v povodí Svratky
- Svitava po soutok s tokem Punkva
65603 Krystalinikum v povodí Svratky základní 6560 Krystalinikum v povodí Svratky
- západní část
65700 Krystalinikum brněnské jednotky základní 6570 Krystalinikum brněnské jednotky
66111 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry základní 6611 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry
66112 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry základní 6611 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry
- povodí Opavy po ústí do toku Odra
66120 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy základní 6612 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy
66200 Kulm Drahanské vrchoviny základní 6620 Kulm Drahanské vrchoviny
66300 Moravský kras základní 6630 Moravský kras
66400 Mladečský kras základní 6640 Mladečský kras
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1) Čl. 2 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 5, odst. 6, čl. 3 odst. 1,
odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 6, čl. 4 odst. 1, odst. 2, odst. 3, čl. 5 odst.
1, odst. 2, odst. 3, odst. 5, Příloha I, II, III, IV směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním
a zhoršováním stavu.
Příloha II a V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES
ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti
vodní politiky.
Čl. 4, čl. 5, čl. 6 směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července
2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické
specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod.
2) Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech
a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech
a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 140/2004 Sb. a vyhlášky č. 515/2000 Sb.
3) Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe ze dne 8. října 1990. Sdělení
Ministerstva zahraničních věcí č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro
ochranu a únosné využívání Dunaje.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2003
Sb. m. s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním.
4) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 23a odst. 2 vodního zákona.
6) § 32, 33 odst. 2 vodního zákona.
7) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání
a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídaání plodin a provádění protierozních
opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády
č. 108/2008 Sb.
8) Například § 30 až § 35 vodního zákona.
9) § 22 vodního zákona.
10) Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním
programu, ve znění pozdějších předpisů.
11) Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení
a o údajích pro vodní bilanci.
Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu
hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových
vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ve znění
pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod.
Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik,
ve znění pozdějších předpisů.