5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod

Schválený:
5/2011 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 20. prosince 2010
o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod
Změna: 264/2015 Sb.
Změna: 349/2016 Sb.
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.:
 
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
 
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje:
a) způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení útvarů podzemních vod,
b) způsob hodnocení stavu podzemních vod a
c) náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod.
 
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) znečišťující látkou látka, která může ohrozit jakost podzemních vod,
b) vstupem znečišťující látky do podzemních vod přímé nebo nepřímé zavedení znečišťující látky do podzemních vod v důsledku lidské činnosti,
c) normou jakosti podzemní vody norma environmentální kvality, vyjádřená jako koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny látek nebo hodnota ukazatele znečištění v podzemní vodě, která by neměla být překročena z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí,
d) prahovou hodnotou norma environmentální kvality, která je uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky,
e) referenční hodnotou hodnota koncentrace znečišťující látky nebo ukazatele znečištění v podzemních vodách, jejíž překročení indikuje vliv lidské činnosti a zhoršenou jakost těchto vod,
f) významným a trvalým vzestupným trendem jakékoli statisticky a z hlediska životního prostředí významné zvýšení koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek nebo hodnoty ukazatele znečištění podzemních vod, u nichž je nutné zvrátit tento trend a stanovit počátek zvratu tohoto trendu v souladu s § 9 a částí B přílohy č. 2 k této vyhlášce,
g) úrovní pozadí koncentrace látky nebo hodnota ukazatele, která odpovídá nulové či velmi nízké antropogenní změně ve srovnání s nenarušenými podmínkami,
h) přirozenou koncentrací koncentrace látky nebo hodnota ukazatele, která odpovídá podmínkám, které nejsou ovlivněny lidskou činností,
i) výchozí úrovní průměrná roční hodnota výsledků programů zjišťování stavu podzemních vod alespoň z let 2007 a 2008 nebo, v případě látek identifikovaných po uplynutí uvedených let, v průběhu prvního období, pro něž je dostupné reprezentativní období monitorovacích údajů,
j) monitorovacím místem typu A místo odběru vzorků podzemní vody nebo vody bezprostředně vyvěrající z pramenů nebo místo, kde je umístěno stabilní zařízení uzpůsobené ke sledování stavu hladin či úrovní hladin podzemní vody nebo vydatnosti pramenů, a na které se nevztahuje povolení k nakládání s vodami,
k) monitorovacím místem typu B místo odběru vzorků podzemní vody nebo vody bezprostředně vyvěrající z pramenů nebo místo, kde je umístěno stabilní zařízení uzpůsobené ke sledování stavu hladin či úrovní hladin podzemní vody nebo vydatnosti pramenů, a na které se vztahuje povolení k nakládání s vodami2),
l) monitorovací sítí podzemních vod soubor monitorovacích míst podle písmen i) a j), který je stanoven v příslušném programu monitoringu,
m) sítí zjišťování stavu podzemních vod soubor monitorovacích míst podle písmen i) a j), jejichž výsledky se využijí pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod a jakosti podzemních vod,
n) kontaminačním mrakem soustředěný shluk znečišťujících látek, které se mohou šířit v podzemních vodách.
 
HLAVA II
VYMEZENÍ HYDROGEOLOGICKÝCH RAJONŮ A VYMEZENÍ ÚTVARŮ PODZEMNÍCH VOD
 
§ 3
Vymezení hydrogeologických rajonů
(1) Hydrogeologické rajony jsou vymezeny na základě přírodních charakteristik, zejména podle hydrogeologických poměrů, typu zvodnění a oběhu podzemních vod.
(2) Hydrogeologické rajony jsou složeny z jednoho či více útvarů podzemních vod.
(3) Seznam hydrogeologických rajonů je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.
(4) Údaje o hranicích a umístění hydrogeologických rajonů jsou evidovány v souladu s § 22 odst. 4 písm. a) vodního zákona.
 
§ 4
Vymezení útvarů podzemních vod
(1) Seznam útvarů podzemních vod je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.
(2) Útvary podzemních vod jsou vymezeny v hloubkové svrchní, základní a hlubinné vrstvě.
(3) Údaje o hranicích a umístění útvarů podzemních vod jsou evidovány v souladu s § 22 odst. 4 písm. a) vodního zákona.
 
HLAVA III
 
§ 5
Hodnocení stavu podzemních vod
Hodnocení stavu podzemních vod sestává z
a) hodnocení stavu útvarů podzemních vod,
b) hodnocení významných a trvalých vzestupných trendů a kontaminačních mraků a
c) hodnocení jakosti podzemních vod.
 
§ 6
Způsob hodnocení stavu útvarů podzemních vod
(1) Hodnocení stavu útvarů podzemních vod spočívá v hodnocení jejich chemického a kvantitativního stavu.
(2) Pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod se využívají výsledky získané ze sítě zjišťování stavu podzemních vod, analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod.
(3) Hodnocení stavu útvarů podzemních vod přeshraničního charakteru probíhá ve spolupráci dotčených stran v rámci mezinárodních komisí3).
(4) Při grafickém znázornění se dobrý stav útvarů podzemních vod označuje zelenou barvou a nevyhovující stav červenou barvou.
 
§ 7
Způsob hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod
(1) Hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se provádí pro všechny útvary podzemních vod jedenkrát za šest let postupem definovaným v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Hodnocení chemického stavu rizikových útvarů podzemních vod se provádí minimálně pro všechny znečišťující látky, které k takovému označení přispívají.
(3) K hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se používají normy jakosti podzemní vody. Pokud správce povodí či pověřený odborný subjekt podle § 21 odst. 4 vodního zákona s ohledem na výsledky zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod u daného útvaru podzemních vod předpokládá, že by normy jakosti podzemní vody mohly zmařit dosažení environmentálních cílů týkajících se souvisejících útvarů povrchových vod uvedených v § 23a vodního zákona nebo vést k významnému zhoršení ekologické nebo chemické kvality těchto útvarů nebo k významnému poškození suchozemských ekosystémů, které jsou na útvaru podzemních vod přímo závislé, zavede v souladu s tabulkou č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky přísnější prahové hodnoty. Programy a opatření vztahující se k těmto prahovým hodnotám se uplatňují rovněž pro činnosti upravené v § 33 vodního zákona a nařízením vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu10).
(4) Výsledky hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se vyjadřují klasifikací dobrý nebo nevyhovující.
 
§ 8
Způsob hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod
(1) Hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod se provádí pro všechny útvary podzemních vod jedenkrát za šest let postupem definovaným v příloze č. 4 této vyhlášky.
(2) Výsledky hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod se vyjádří klasifikací dobrý nebo nevyhovující.
 
§ 9
Způsob hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu a hodnocení kontaminačních mraků
(1) Hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se provádí pro znečišťující látky, skupiny znečišťujících látek anebo hodnoty ukazatelů znečištění zjištěné v rizikových útvarech podzemních vod jedenkrát za šest let za podmínek definovaných částí A přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(2) Výsledky hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se vyjádří jako identifikovaný či neidentifikovaný významný a trvalý vzestupný trend.
(3) Pro identifikovaný významný a trvalý vzestupný trend se stanoví počátek zvratu tohoto trendu v souladu s částí B přílohy č. 2 k této vyhlášce jako procentní podíl úrovně norem jakosti podzemních vod stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce a prahových hodnot.
(4) Při identifikaci významného a trvalého vzestupného trendu znečišťujících látek, které se vyskytují přirozeně i vlivem lidské činnosti, se přihlédne k výchozím úrovním a pokud existují, k údajům shromážděným před začátkem příslušných programů monitoringu.
(5) Pro hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se používají data z provozního monitoringu a situačního monitoringu, přičemž se určí rok nebo období, od kterého se identifikace trendu zaznamenává.
(6) Podkladem pro hodnocení významných a trvalých vzestupných trendů je zejména hodnocení jakosti podzemních vod a hodnocení vývoje jakosti podzemních vod.
(7) Hodnocení kontaminačních mraků se provádí jedenkrát za šest let pro všechny kontaminační mraky, které mohou ohrozit cíle ochrany vod jako složky životního prostředí, a spočívá v hodnocení trendů znečišťujících látek v nich identifikovaných.
(8) Výsledkem hodnocení trendů znečišťujících látek v kontaminačních mracích podle odstavce 7 jsou informace o směru šíření kontaminačních mraků, jejich vlivu na chemický stav útvarů podzemních vod a riziko, které mohou představovat pro lidské zdraví a životní prostředí.
(9) Při grafickém znázornění se významný a trvalý vzestupný trend znečišťujících látek označuje černou tečkou, počátek zvratu významného a trvalého vzestupného trendu se označuje modrou tečkou.
 
§ 10
Způsob hodnocení jakosti podzemních vod
(1) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí jedenkrát za rok pro jednotlivá monitorovací místa postupem definovaným částí A přílohy č. 5 k této vyhlášce.
(2) K hodnocení jakosti se použijí referenční hodnoty stanovené v příloze č. 5 k této vyhlášce.
 
§ 11
Způsob hodnocení vývoje jakosti podzemních vod
(1) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí jedenkrát za tři roky pro jednotlivá monitorovací místa postupem definovaným částí B přílohy č. 5 k této vyhlášce.
(2) Výsledkem hodnocení vývoje jakosti podzemních vod je stoupající, klesající nebo neměnný trend koncentrací jednotlivých znečišťujících látek nebo jejich ukazatelů.
 
§ 12
Zajištění systému kvality
Zjišťování stavu podzemních vod provádějí laboratoře, které:
a) mají zavedený systém kvality v souladu se zákonem o technických požadavcích na výrobky4) a v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025,
b) se účastní programů mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných k tomu akreditovanými organizacemi (ISO/IEC 43 - 1), které pokrývají celý rozsah ukazatelů, které v rámci zjišťování stavu vod daná laboratoř sleduje, a
c) národnímu akreditačnímu orgánu prokazují způsobilost prováděním analýz dostupných referenčních materiálů typických pro odebrané vzorky, které obsahují přiměřené hodnoty koncentrací ve vztahu k příslušným normám environmentální kvality.
 
§ 13
Minimální pracovní kritéria metod analýz
(1) Minimální pracovní kritéria pro veškeré používané metody mají na úrovni příslušných norem jakosti podzemních vod a prahových hodnot kombinovanou rozšířenou nejistotu měření (U2k) 50 % nebo nižší. Mez stanovitelnosti je rovna nebo nižší 30 % odpovídající normy jakosti podzemních vod a prahových hodnot.
(2) Jestliže pro daný ukazatel neexistuje příslušná norma jakosti podzemních vod nebo neexistuje metoda analýzy, která splňuje minimální pracovní kritéria podle odstavce 1, sledování takového ukazatele bude prováděno nejlepší dostupnou technikou nevyžadující nepřiměřené náklady. Zdůvodnění a popis použité nejlepší dostupné techniky se uvede v příslušném programu monitoringu.
 
§ 14
Zpracování výsledků analýz chemických ukazatelů
(1) Rozsah analýzy chemických ukazatelů je dán účelem jednotlivých programů monitoringu.
(2) Pro zajištění přijatelné míry správnosti a přesnosti se pro účely hodnocení stavu vod s příslušnými normami jakosti podzemních vod bere v úvahu kombinovaná rozšířená nejistota měření (U2k).
(3) Pokud se hodnoty ukazatelů v daném vzorku nacházejí pod mezí stanovitelnosti, výsledky měření se pro výpočet průměrných hodnot stanoví na polovinu hodnoty příslušné meze stanovitelnosti.
(4) Pokud se průměrná hodnota výsledků měření vypočtená postupem podle odstavce 3 nachází pod mezí stanovitelnosti, uvedená hodnota se označuje jako menší než mez stanovitelnosti.
(5) Odstavec 3 se nepoužije v případě normy jakosti podzemních vod pro pesticidy celkem stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce nebo v případech, kdy se jedná o ukazatel, který je součástí celkového součtu dané skupiny ukazatelů včetně jejich rozpadových či reakčních produktů nebo metabolitů. V tomto případě se výsledek pod mezí stanovitelnosti nezapočítává a do celkového součtu se započítávají pouze hodnoty jednotlivých ukazatelů ve skupině nad mezí stanovitelnosti.
 
§ 15
Monitorovací sítě podzemních vod
(1) Monitorovací síť podzemních vod se navrhuje v souladu s Rámcovým programem zjišťování a hodnocení stavu vod a chráněných území České republiky (dále jen „Rámcový program monitoringu“) a podle účelu se dělí na:
a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod,
b) monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod.
(2) Monitorovací síť chemického stavu podzemních vod se navrhuje tak, aby poskytla souvislý přehled o jakosti podzemních vod v dílčím povodí, umožnila identifikovat významné a trvalé vzestupné trendy znečišťujících látek a umožnila hodnotit chemický stav útvarů podzemních vod podle této vyhlášky.
(3) Monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod se navrhuje tak, aby:
a) poskytla spolehlivé údaje k vyhodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod nebo skupin útvarů podzemních vod podle této vyhlášky, včetně vyhodnocení využitelného množství podzemních vod, přírodních zdrojů, režimů hladin a vydatností podzemních vod,
b) obsahovala počet reprezentativních monitorovacích míst a četnost měření v rozsahu, který umožní stanovit průběh hladiny podzemních vod, odhad směru a velikosti proudění podzemních vod, režim hladin a vydatnost v každém útvaru podzemních vod nebo skupině útvarů podzemních vod se zřetelem na krátkodobou a dlouhodobou proměnlivost jejich doplňování,
c) pro rizikové útvary podzemních vod zajistila takovou hustotu monitorovacích míst a četnost měření, která umožní vyhodnocení vlivu odběrů a vypouštění na režim hladin a vydatností podzemních vod a na související útvary povrchových vod, vodní a suchozemské ekosystémy,
d) pro útvary podzemních vod, které mají přeshraniční charakter, zajistila počet monitorovacích míst a četnost měření, který umožní stanovit odhad směru a velikosti proudění podzemní vody a zjištění ovlivnění režimu hladin a vydatnosti podzemních vod.
 
HLAVA IV
NÁLEŽITOSTI PROGRAMŮ ZJIŠŤOVÁNÍ A HODNOCENÍ STAVU PODZEMNÍCH VOD
 
§ 16
Programy pro zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod
(1) Programy pro zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod jsou:
a) Rámcový program monitoringu,
b) Program monitoringu podzemních vod,
c) Programy průzkumného monitoringu.
(2) Program monitoringu podzemních vod podle odstavce 1 písm. b) se skládá z:
a) Programu situačního monitoringu podzemních vod,
b) Programu provozního monitoringu podzemních vod,
c) Programu monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod.
(3) Subjekt zajišťující programy zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod podle schválených programů monitoringu hodnotí v intervalech nepřesahujících tři roky průběh a plnění jednotlivých programů monitoringu.
(4) Program situačního monitoringu podzemních vod, Program provozního monitoringu podzemních vod a Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod se aktualizují nejpozději do šesti let od jejich schválení, a to nejpozději ke dni 31. října předcházejícího kalendářního roku.
Program monitoringu podzemních vod
 
§ 17
Program situačního monitoringu podzemních vod
(1) Program situačního monitoringu vychází z Rámcového programu monitoringu a je podkladem zejména pro
a) doplnění a ověření výsledků analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod,
b) hodnocení chemického stavu všech útvarů podzemních vod a identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů znečišťujících látek,
c) hodnocení dlouhodobého vývoje jakosti způsobeného změnami přírodních podmínek,
d) hodnocení jakosti podzemních vod,
e) vedení vodní bilance,
f) účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů monitoringu,
g) plánování v oblasti vod,
h) mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby spolupráce v mezinárodních oblastech povodí,
i) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.
(2) Program situačního monitoringu stanoví zejména:
a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, včetně seznamu monitorovacích míst,
b) seznam sledovaných ukazatelů, četnost jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně požadavků na spolehlivost a přesnost výsledků, přičemž na všech monitorovacích místech jsou bez výjimky sledovány ukazatele: obsah kyslíku, hodnota pH, vodivost, dusičnany a amonné ionty.
(3) Na vybraných monitorovacích místech rizikových útvarů podzemních vod jsou sledovány ukazatele, které k takovému označení útvaru podzemních vod přispívají. Vybraným monitorovacím místem se v tomto smyslu rozumí monitorovací místo, které může postihnout vliv lidské činnosti identifikované v rámci zhodnocení vlivů a dopadů na stav podzemních vod.
(4) Na vybraných monitorovacích místech útvarů podzemních vod přeshraničního charakteru jsou sledovány ty ukazatele, které se vztahují k ochraně všech způsobů využívání daného útvaru podzemních vod závislých na proudění vody. Tyto ukazatele jsou stanoveny v rámci spolupráce v mezinárodních komisích3).
(5) Program situačního monitoringu se navrhuje na základě analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod pro každé období platnosti plánů povodí.
 
§ 18
Program provozního monitoringu podzemních vod
(1) Program provozního monitoringu podzemních vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je podkladem zejména pro:
a) hodnocení chemického stavu rizikových útvarů podzemních vod a identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů znečišťujících látek,
b) hodnocení jakosti podzemních vod,
c) vedení vodní bilance,
d) plánování v oblasti vod,
e) mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby spolupráce v mezinárodních oblastech povodí a
f) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.
(2) Program provozního monitoringu stanoví zejména:
a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, včetně seznamu monitorovacích míst,
b) seznamy sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně požadavků na spolehlivost a přesnost výsledků, přičemž:
1. na monitorovacích místech příslušného rizikového útvaru podzemních vod jsou sledovány ukazatele znečišťujících látek, které k takovému označení útvaru podzemních vod vedou,
2. na monitorovacích místech, kde výsledky hodnocení jakosti naznačují, že bylo dosaženo 75% úrovně norem jakosti stanovených v příloze č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot, jsou sledovány ukazatele znečišťujících látek, pro které bylo této úrovně dosaženo.
(3) Program provozního monitoringu je prováděn v letech, kdy není prováděn Program situačního monitoringu.
 
§ 19
Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod
(1) Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je podkladem pro:
a) hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod,
b) hodnocení režimu hladin a vydatností pramenů podzemních vod, včetně jejich dlouhodobých trendů a rovnováhy mezi doplňováním a odběry podzemních vod,
c) vyhodnocení přírodních zdrojů podzemních vod,
d) vedení vodní bilance podle § 22 vodního zákona,
e) plánování v oblasti vod,
f) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.
(2) Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod stanoví zejména:
a) monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod, včetně seznamu monitorovacích míst a jejich počtu,
b) četnost sledování hladin a vydatností pramenů pro každé monitorovací místo.
 
§ 20
Programy průzkumného monitoringu
(1) Programy průzkumného monitoringu vycházejí z Rámcového programu monitoringu a stanoví:
a) důvody pro zavedení průzkumného monitoringu, cíle průzkumného monitoringu a jeho vazby na ostatní programy monitoringu,
b) vymezení monitorovacích míst,
c) seznamy sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování pro každé monitorovací místo.
(2) Programy průzkumného monitoringu se uplatní:
a) tam, kde se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny,
b) v případě, že výsledky situačního monitoringu a hodnocení trendů indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého stavu vod a daný vodní útvar dosud nebyl zahrnut do Programu provozního monitoringu,
c) za účelem zjištění velikosti a dopadů havarijního znečištění, nebo
d) za účelem poskytnutí informací pro zřízení programu opatření k dosažení cílů ochrany vod.
(3) Programy průzkumného monitoringu se zpracovávají podle potřeby, vždy ve vazbě na útvary podzemních vod.
(4) Podnět k zavedení průzkumného monitoringu dává správce povodí podle § 54 vodního zákona, Česká inspekce životního prostředí, obec s rozšířenou působností nebo pověřený odborný subjekt podle § 21 odst. 4 vodního zákona.
 
§ 21
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jejího vyhlášení.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Drobil v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Fuksa v. r.
 
Příloha 1
Normy jakosti a způsob stanovení prahových hodnot
Část A: Normy jakosti podzemních vod
Tabulka 1: Normy jakosti podzemních vod
                                
+---------------------------------------+---------------------------------------+
|         Znečišťující látka            |            Norma jakosti              |    
+---------------------------------------+---------------------------------------+
|             Dusičnany                 |                50mg/l                 |
+---------------------------------------+---------------------------------------+
|  Účinné látky v pesticidech           |               0,1 µg/l                |
|   včetně jejich významných            |     0,5 µg/l (pesticidy celkem) **    |
| metabolitů, produktů rozkladu a       |                                       |           
|      reakčních produktů*              |                                       |
+---------------------------------------+---------------------------------------+
Vysvětlivky:
* Pesticidy se rozumí přípravky podle § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých zákonů, a biocidní přípravky podle § 2 zákona č. 120/2002 o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů.
** „Pesticidy celkem“znamená úhrn všech jednotlivých pesticidů, které byly zjištěny a jejichž množství bylo zjištěno podle § 7 až 15 této vyhlášky.
Část B: Způsob stanovení prahových hodnot podzemních vod
(1) Prahové hodnoty se stanoví pro všechny znečišťující látky a ukazatele znečištění, na jejichž základě jsou útvary podzemních vod označovány za rizikové.
(2) Prahové hodnoty znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění se stanoví tak, aby při jejich překročení na monitorovacím místě nebyla splněna jedna nebo více podmínek dobrého chemického stavu podle přílohy č. 3 této vyhlášky.
(3) Pokud dojde ke zvýšení úrovní pozadí u látek nebo iontů nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, zohlední se zvýšené úrovně pozadí u dotčeného útvaru podzemních vod při stanovení prahových hodnot. Při určování úrovní pozadí se postupuje tak, že:
a) určení úrovní pozadí se zakládá na charakterizaci útvarů podzemních vod a na výsledcích monitorování podzemních vod podle této vyhlášky a jiných právních předpisů upravujících zjišťování a hodnocení stavu vod11). Způsob monitorování a interpretace údajů zohlední skutečnost, že podmínky proudění podzemních vod a chemické složení podzemních vod se laterálně a horizontálně mění,
b) nejsou-li při určení úrovně pozadí dostupné dostatečné údaje z předchozího monitorování podzemních vod, získají se nejpozději do konce následujícího šestiletého cyklu další potřebné údaje. Do doby získání těchto údajů se úrovně pozadí určí na základě omezených monitorovacích údajů prostřednictvím zjednodušeného přístupu. Tam, kde je to vhodné, se využije podsoubor vzorků, u kterých ukazatele nevykazují žádný vliv lidské činnosti. Pokud jsou k dispozici informace o geochemických přenosech a procesech, zohlední se,
c) nejsou-li při určení úrovně pozadí dostupné dostatečné údaje z předchozího monitorování podzemních vod a dostatečné informace o geochemických přenosech a procesech, získají se nejpozději do konce následujícího šestiletého cyklu další údaje a informace, a tam, kde je to vhodné, odhadnou se úrovně pozadí na základě statistických referenčních výsledků pro stejný typ zvodnělých vrstev v oblastech, pro které jsou k dispozici dostatečné monitorovací údaje.
(4) Při stanovení prahových hodnot se zohlední:
a) rozsah vzájemného působení mezi podzemními vodami a souvisejícími útvary povrchových vod, vodními ekosystémy a souvisejícími suchozemskými ekosystémy,
b) narušení skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo funkce podzemních vod,
c) veškeré znečišťující látky, na jejichž základě se útvary podzemních vod označují za rizikové, s přihlédnutím k minimálnímu seznamu stanovenému v tabulce č. 2 této přílohy,
d) hydrogeologické charakteristiky, včetně informací o přirozených koncentracích a o vodní bilanci,
e) původ znečišťujících látek, jejich možný přirozený výskyt, jejich toxicita a tendence se pohybovat v půdním a horninovém prostředí, jejich perzistence a jejich bioakumulační potenciál,
f) kvalita údajů a rozsah dostupných dat na jejichž základě se prahové hodnoty stanovují, přístup různých analytických metod při stanovení přirozených koncentrací látek, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak i v důsledku lidské činnosti.
(5) Pokud dojde ke zvýšení přirozených koncentrací u látek nebo iontů nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, je třeba zohlednit tyto přirozené koncentrace u daného útvaru podzemních vod při stanovení prahových hodnot.
(6) Prahové hodnoty se stanoví na úrovni útvaru podzemních vod; prahové hodnoty mohou být stejné pro více útvarů podzemních vod; při stanovení prahových hodnot pro útvary podzemních vod, které mají mezinárodní charakter anebo pro útvary podzemních vod, které se nacházejí v mezinárodním povodí se prahové hodnoty stanoví ve spolupráci s mezinárodními komisemi4).
(7) Seznam prahových hodnot se změní, pokud nové informace o znečišťujících látkách, skupinách látek nebo ukazatelích znečištění naznačují, že by měla být stanovena prahová hodnota pro další látku nebo změněna stávající prahová hodnota či opětovně zavedena prahová hodnota, která byla předtím ze seznamu vyškrtnuta.
(8) Prahové hodnoty lze ze seznamu vyškrtnout, není-li již dotyčný útvar podzemních vod kvůli příslušným znečišťujícím látkám, skupinám znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění rizikový.
Tabulka 2: Minimální seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů
 
+---------------------------+---------------------------+---------------------------+
| Látky, ionty, které se    | Uměle vyráběné            | Parametry ukazující       |
| mohou vyskytovat          | syntetické látky          | na zasolování nebo        |    
| přirozeně nebo v důsledku |                           | jiné vniky                |
| lidské činnosti           |                           |                           |
+---------------------------+---------------------------+---------------------------+
| Arsen                     |   Trichlorethylen         |   Vodivost                |
| Kadmium                   |   Tetrachlorethylen       |                           |
| Olovo                     |                           |                           |
| Rtuť                      |                           |                           |
| Amonné ionty              |                           |                           |
| Chloridy                  |                           |                           |
| Sírany                    |                           |                           |
| Fosforečnany              |                           |                           |
| Dusitany                  |                           |                           |
+---------------------------+---------------------------+---------------------------+
 
Příloha 2
Významný a trvalý vzestupný trend a počátek zvratu trendu
Část A: Podmínky identifikace významného a trvale vzestupného trendu
Za účelem identifikace významných a trvalých vzestupných trendů se:
a) příslušný program monitoringu sestaví tak, že četnost monitorování a umístění monitorovacích míst:
i. poskytuje informace nutné k zajištění toho, že tyto vzestupné trendy bude možné s dostatečnou přesností a spolehlivostí odlišit od přírodního kolísání,
ii. umožňuje dostatečně včasné identifikace těchto vzestupných trendů, aby bylo možné provést opatření s cílem zabránit ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod nebo je alespoň v maximální možné míře zmírnit,
iii. zohledňuje aktuální fyzikální a chemické charakteristiky útvaru podzemních vod, včetně podmínek proudění podzemních vod, rychlosti jejich obnovy a doby infiltrace půdou nebo podložím,
b) použijí metody monitorování a analýzy, které jsou v souladu s § 17 a § 18 této vyhlášky, případně též s metodami CEN (metody vydávané Evropským výborem pro normalizaci) nebo vnitrostátními normalizovanými metodami, tak aby byla zajištěna stejná odborná kvalita a srovnatelnost získaných údajů,
c) pro analýzy trendů na jednotlivých monitorovacích místech použijí statistické metody například regresní analýza,
d) všem výsledkům měření pod mezí stanovitelnosti, s výjimkou ukazatelů, kde se hodnotí jejich suma (např. pesticidů) stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky, přiřadí poloviční hodnota horní meze stanovitelnosti prokázané v časové řadě.
Část B: Postup identifikace počátku zvratu významného a trvalého vzestupného trendu
(1) Za počátek zvratu trendu se považuje dosažení koncentrace znečišťující látky na úrovni 75 % hodnoty norem jakosti podzemních vod uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot pokud:
i. není nutné stanovit počátek změny trendu dříve tak, aby opatření vedoucí ke změně trendu mohla co nejhospodárněji zamezit ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod, nebo je alespoň co nejvíce zmírnit, nebo
ii. neexistuje důvod stanovení počátku změny trendu dříve, protože je kvůli mezi stanovitelnosti nemožné zjistit trend odpovídající úrovni 75 % hodnoty norem jakosti podzemních vod uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot.
(2) Počátek změny trendu lze stanovit i později, pokud rychlost zvyšování a možnosti trendů jsou takové, že i pozdější zahájení opatření ke změně trendu stále umožňuje hospodárné zamezení jakémukoli ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod nebo jeho zmírnění v co největší míře. Takové stanovení nesmí vést k jakémukoli zpoždění, pokud jde o dodržení lhůt cílů ochrany vod5).
(3) Pro činnosti stanovené jiným právním předpisem 6)7) se počáteční bod pro provádění opatření na změnu trendu stanoví v souladu s požadavky uvedeného právního předpisu a s požadavky cílů ochrany vod.5)
(4) Jakmile je pro rizikový útvar podzemních vod stanoven počátek zvratu trendu podle předchozích ustanovení, nelze jej během šestiletého plánu povodí změnit.
 
Příloha 3
Postup hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod
Část A: Kritéria dobrého a nevyhovujícího chemického stavu podzemních vod
(1) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud:
a) výsledky programů monitoringu podzemních vod:
1. nevykazují žádné projevy zasolení nebo jiných vniků znečišťujících látek do útvaru podzemních vod,
2. vnosy znečišťujících látek nejsou takové, aby způsobily nedosažení cílů ochrany vod souvisejících útvarů povrchových vod, zhoršení chemického nebo ekologického stavu těchto útvarů povrchových vod nebo poškození přímo závislých suchozemských ekosystémů,
b) hodnoty norem jakosti podzemních vod nebo prahových hodnot stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky nejsou překročeny na žádném monitorovacím místě daného útvaru podzemních vod nebo skupiny útvarů podzemních vod.
(2) Pokud je hodnota normy jakosti nebo prahová hodnota stanovená v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky překročena na jednom nebo více monitorovacích místech, je pro tento útvar podzemních vod provedeno šetření postupem podle části B této přílohy.
(3) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud šetření provedené podle odstavce 2 prokáže, že
a) koncentrace znečišťujících látek převyšující normy jakosti podzemních vod nebo prahové hodnoty stanovené v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky nepředstavují významné riziko pro životní prostředí, a to s přihlédnutím k rozsahu postižení útvaru podzemních vod,
b) jsou splněny podmínky stanovené v bodě a) odstavci 1 této přílohy,
c) jsou splněny požadavky pro chráněné oblasti stanovené podle zvláštních právních předpisů8) a
d) funkce útvaru podzemních vod, ze kterého jsou podzemní vody užívány pro různé potřeby společnosti, především pak pro zásobování obyvatel pitnou vodou, nebyla znečištěním významně narušena.
(4) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za nevyhovující, pokud nejsou splněny podmínky dobrého chemického stavu útvaru podzemních vod definované v odstavcích 1 až 3 části A této přílohy.
Část B: Náležitosti šetření
(1) Šetření prováděné v případech uvedených v odst. 2 části A této přílohy zohlední:
a) informace shromážděné v rámci analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů podzemních vod3),
b) výsledky z monitorovací sítě získané v souladu s § 7 až 12 této vyhlášky,
c) veškeré další důležité informace, včetně srovnání aritmetického průměru roční koncentrace dotyčných znečišťujících látek na jednom monitorovacím místě s hodnotami norem jakosti podzemních vod stanovenými v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahovými hodnotami.
(2) V případech uvedených v bodě a) a d) odst. 3 části A této přílohy se provede dodatečné prošetření, které předběžně odhadne, do jaké míry převýší aritmetický průměr roční koncentrace znečišťující látky normu jakosti podzemní vody nebo prahovou hodnotu. Toto šetření se provádí na základě náležitých shrnutí výsledků zjišťování stavu, nebo za pomoci odhadů koncentrace na základě koncepčního modelu útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod.
(3) V případech uvedených v bodě b) a c) odst. 3 části A této přílohy je provedeno dodatečné prošetření, které zhodnotí:
a) dopad znečišťujících látek na útvar podzemních vod,
b) množství a koncentrace znečišťujících látek, které jsou transportovány, nebo existuje pravděpodobnost, že by mohly být transportovány z útvaru podzemních vod do souvisejících povrchových vod nebo přímo závislých suchozemských ekosystémů,
c) pravděpodobný vliv množství a koncentrací znečišťujících látek transportovaných do souvisejících povrchových vod a přímo závislých suchozemských ekosystémů,
d) rozsah zasolování a jiných vniků do útvaru podzemních vod,
e) ohrožení, které znečišťující látky v útvaru podzemních vod představují pro jakost vody určené k odběru pro lidskou spotřebu.
 
Příloha 4
Postup hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod
(1) Kvantitativní stav se považuje za dobrý pokud:
a) úroveň hladiny podzemní vody v útvaru podzemních vod je taková, že využitelné množství zdroje9) podzemní vody není převýšeno dlouhodobým průměrným ročním odebíraným množstvím a zároveň,
b) úroveň hladiny podzemní vody není vystavena změnám způsobených lidskou činností, které by způsobily:
1. nedosažení cílů ochrany vod pro související útvary povrchových vod,
2. jakékoli významné zhoršení stavu těchto vod,
3. jakékoli významné poškození souvisejících suchozemských ekosystémů.
c) změny ve směrech proudění podzemních vod v útvaru podzemních vod vyplývající ze změn úrovně hladiny se vyskytují dočasně nebo setrvale v prostorově omezené oblasti, ale neindikují vnikání znečišťujících látek, ani setrvalý a jasně identifikovatelný vliv lidské činnosti ve směru proudění, který by mohl způsobit takové vnikání.
(2) Kvantitativní stav útvaru podzemních vod se považuje za nevyhovující, pokud nejsou splněny podmínky dobrého kvantitativního stavu útvaru podzemních vod definované v odstavci 1 této přílohy.
 
Příloha 5
Postup hodnocení jakosti a vývoje jakosti podzemních vod
Část A: Postup hodnocení jakosti podzemních vod
(1) Pro hodnocení jakosti podzemních vod se využijí výsledky získané z programů situačního nebo provozního monitoringu (dále jen "příslušný program monitoringu"), a dále data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů2).
(2) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro všechna monitorovací místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod příslušného programu monitoringu.
(3) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele stanovené v příslušném programu monitoringu, a to nejméně pro všechny ukazatele stanovené v tabulce č. 1 této přílohy.
(4) Hodnocení jakosti podzemních vod pro monitorovací místa, která nejsou součástí monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod, se provádí pro všechny ukazatele, které jsou získané prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů2), a současně jsou stanoveny příslušnými programy monitoringu.
(5) Hodnocení jakosti podzemních vod spočívá v porovnání průměrné roční hodnoty (aritmetický průměr) na jednotlivých monitorovacích místech s příslušnou normou jakosti nebo prahovou hodnotou. V případech, kdy je k dispozici pouze jedna hodnota měření, se průměr nepoužije.
(6) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro látky a ukazatele skupiny A (tab. č. 1 této přílohy) je vyhovující nebo nevyhovující jakost podzemních vod.
(7) Jakost podzemních vod se považuje za vyhovující, pokud žádná průměrná roční hodnota ukazatele nepřesáhne na monitorovacím místě normu jakosti nebo prahovou hodnotu stanovenou v tabulce č. 1 této přílohy.
(8) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny B (tab. č. 2 této přílohy) je přítomnost či absence možného vlivu lidské činnosti.
(9) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny C (tab. č. 3 této přílohy) je pouze stanovení jejich průměrné roční hodnoty.
Tabulka č. 1: Seznam znečišťujících látek a ukazatelů a jejich hodnot skupiny A
---------------------------------------------------------------------------------------------------- Název látky CAS* Jednotka Norma Prahová hodnota jakosti ---------------------------------------------------------------------------------------------------- acetochlor 34256-82-1 µg/l 0,1 acetochlor ESA 187022-11-3 µg/l 0,1 acetochlor OA 194992-44-4 µg/l 0,1 alachlor 15972-60-8 µg/l 0,1 alachlor ESA 142363-53-9 µg/l 0,1 alachlor OA 171262-17-2 µg/l 0,1 amonné ionty mg/l 0,21 - 0,51 anthracen 120-12-7 µg/l 0,1 arsen a jeho sloučeniny 7440-38-2 µg/l 10 atrazin 1912-24-9 µg/l 0,1 bentazon 25057-89-0 µg/l 0,1 benzen 71-43-2 µg/l 1 benzo(b)fluoranthen 205-99-2 µg/l 0,03 benzo(k)fluoranthen 207-08-9 µg/l 0,03 benzo(g,h,i)perylen 191-24-2 µg/l 0,002 benzo(a)pyren 50-32-8 µg/l 0,01 clopyralid 1702-17-6 µg/l 0,1 p,p-DDT 50-29-3 µg/l 0,1 0,01 desethylatrazin 6190-65-4 µg/l 0,1 dicamba 1918-00-9 µg/l 0,1 2,4 - dichlorfenoxyoctová 94-75-7 µg/l 0,1 kyselina (2,4-D) dimetachlor 50563-36-5 µg/l 0,1 dusičnany mg/l 50 15,05 - 19,92 dusitany mg/l 0,5 fluoranten 206-44-0 µg/l 0,1 fosforečnany mg/l 0,5 hexazinon 51235-04-2 µg/l 0,1 hliník a jeho sloučeniny 7429-90-5 µg/l 200 indeno(1,2,3-cd)pyren 193-39-5 µg/l 0,002 chloridazon 1698-60-8 µg/l 0,1 chloridy mg/l 200 chlorotoluron 15545-48-9 µg/l 0,1 chlorpyrifos 2921-88-2 µg/l 0,1 0,03 isoproturon 34123-59-6 µg/l 0,1 kadmium a jeho sloučeniny 7440-43-9 µg/l 0,25 kyanidy celkové 5-12-5 µg/l 500 kyselinová neutralizační kapacita mmol/l 0,2 do pH 4.5 metolachlor 51218-45-2 µg/l 0,1 metolachlor ESA 171118-09-5 µg/l 0,1 metolachlor OA 152019-73-3 µg/l 0,1 naftalen 91-20-3 µg/l 0,1 nikl a jeho sloučeniny 7440-02-0 µg/l 20 olovo a jeho sloučeniny 7439-92-1 µg/l 5 pesticidy (suma) µg/l 0,5 prometryn 7287-19-6 µg/l 0,1 rtuť a její sloučeniny 7439-97-6 µg/l 0,2 simazin 122-34-9 µg/l 0,1 sírany mg/l 400 terbuthylazin 5915-41-3 µg/l 0,1 terbuthylazin desethyl 30125-63-4 µg/l 0,1 terbuthylazine hydroxy 66753-07-9 µg/l 0,1 terbutryn 866-50-0 µg/l 0,1 tetrachlorethen (PER) 1,1,2-trichlorethen 127-18-4 µg/l 10 (suma) 79-01-6 trifluralin 1582-09-8 µg/l 0,1 0,03 trichlormethan 67-66-3 µg/l 2,5 *CAS - jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence, směsi a slitiny ____________________________ 1 Prahové hodnoty 0,21 a 0,3 platí pro podzemní vody s přímo závislými povrchovými vodami, pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 0,5 mg/l. 1 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota 2 Přísnější prahové hodnoty (15,05; 16,82 a 19,92 mg/l) platí pro podzemní vody s přímo závislými povrchovými vodami, pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 50 mg/l 3 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota 4 Prahová hodnota je minimum 5 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota
Tabulka č. 2: Seznam znečišťujících látek nebo ukazatelů a jejich hodnot skupiny B
-------------------------------------------------------------------------------- Název látky CAS* Jednotka Referenční hodnota -------------------------------------------------------------------------------- Přirozeně se vyskytující látky -------------------------------------------------------------------------------- antimon 7440-36-0 µg/l 5 baryum 7440-39-3 µg/l 50 berylium 7440-41-7 µg/l 2 bor 7440-42-8 µg/l fluoridy 16984-48-8 mg/l 1,5 chrom 7440-47-3 µg/l 50 kobalt 7440-48-4 µg/l 3 lithium 7439-93-2 µg/l MS** mangan 7439-96-5 mg/l 0,05 molybden 7439-98-7 µg/l 5 selen 7782-49-2 µg/l 10 sodík 7440-23-5 mg/l 200 vanad 7440-62-2 µg/l 18 zinek 7440-66-6 µg/l 150 -------------------------------------------------------------------------------- Syntetické látky -------------------------------------------------------------------------------- atrazine-desethyl desisopropyl 3397-62-4 µg/l 0,1 (diaminoatrazin) atrazine-desisopropyl 1007-28-9 µg/l 0,1 atrazine-hydroxy 2163-68-0 µg/l 0,1 azoxystrobin 131860-33-8 µg/l 0,1 benzo(a)antracen 56-55-3 µg/l 0,1 bromacil 314-40-9 µg/l 0,1 bromoxynil 1689-84-5 µg/l 0,1 carbendazim 10605-21-7 µg/l 0,1 carbofuran 1563-66-2 µg/l 0,1 cyanazine 21725-46-2 µg/l 0,1 o,p'-DDD 53-19-0 µg/l 0,1 p,p'-DDD 72-54-8 µg/l 0,1 o,p'-DDE 3424-82-6 µg/l 0,1 p,p'-DDE 72-55-9 µg/l 0,1 o,p'-DDT 789-02-6 µg/l 0,1 desmetryn 1014-69-3 µg/l 0,1 di(2-ethylhexyl)ftalát DEHP 117-81-7 µg/l 1,3 dibenzo(a,h)antracen 53-70-3 µg/l 0,016 dichlobenil 1194-65-6 µg/l 0,1 1,2-dichlorbenzen 95-50-1 µg/l 0,1 1,3-dichlorbenzen 541-73-1 µg/l 0,1 1,4-dichlorbenzen 106-46-7 µg/l 0,1 1,2-dichlorethan 107-06-2 µg/l 3 1,1-dichlorethen 75-35-4 µg/l 0,1 1,2-cis-dichlorethen 156-59-2 µg/l 0,1 1,2-trans-dichlorethen 156-60-5 µg/l MS** dichlormethan 75-09-2 µg/l 0,1 dichlorprop-P 15165-67-0 µg/l 0,1 dimethomorph 110488-70-5 µg/l 0,1 diuron 330-54-1 µg/l 0,1 EDTA 60-00-4 µg/l 5 ethofumesate 26225-79-6 µg/l 0,1 ethylbenzen 100-41-4 µg/l 0,2 fenantren 85-01-8 µg/l 0,005 fenhexamid 126833-17-8 µg/l 0,1 fluazifop-p-butyl 79241-46-6 µg/l 0,1 fluoren 86-73-7 µg/l 0,1 alfa-hexachlorcyklohexan 319-84-6 µg/l 0,1 beta-hexachlorcyklohexan 319-85-7 µg/l 0,1 gama-hexachlorcyklohexan 58-89-9 µg/l 0,1 chlorbenzen 108-90-7 µg/l 0,1 chlorethen 75-01-4 µg/l 0,5 chlorsulfuron 64902-72-3 µg/l 0,1 chrysen 218-01-9 µg/l 0,005 iprodione 36734-19-7 µg/l 0,1 kresoxim-methyl 143390-89-0 µg/l 0,1 lenacil 2164-08-1 µg/l 0,1 linuron 330-55-2 µg/l 0,1 MCPA 94-74-6 µg/l 0,1 MCPB 94-81-5 µg/l 0,1 mecoprop-P 16484-77-8 µg/l 0,1 metalaxyl 57837-19-1 µg/l 0,1 metazachlor 67129-08-2 µg/l 0,1 methoxyfenozide 161050-58-4 µg/l 0,1 metoxuron 19937-59-8 µg/l 0,1 metribuzin 21087-64-9 µg/l 0,1 metribuzin-desamino 35045-02-4 µg/l 0,1 metribuzin-desamino diketo 52236-30-3 µg/l 0,1 metribuzin-diketo 56507-37-0 µg/l 0,1 monolinuron 1746-81-2 µg/l 0,1 napropamide 15299-99-7 µg/l 0,1 nicosulfuron 111991-09-4 µg/l 0,1 NTA 139-13-9 µg/l 5 PCB28 7012-37-5 µg/l 0,007 PCB52 35693-99-3 µg/l 0,007 PCB101 37680-73-2 µg/l 0,007 PCB118 31508-00-6 µg/l 0,007 PCB138 35065-28-2 µg/l 0,007 PCB153 35065-27-1 µg/l 0,007 PCB180 35065-29-3 µg/l 0,007 PDTA 1939-36-2 µg/l MS** pentachlorbenzen 608-93-5 µg/l 0,1 picloram 1918-02-1 µg/l 0,1 propachlor 1918-16-7 µg/l 0,1 propiconazole 60207-90-1 µg/l 0,1 pyren 129-00-0 µg/l 0,1 styren 100-42-5 µg/l MS** sulfosulfuron 141776-32-1 µg/l 0,1 tebuconazole 107534-96-3 µg/l 0,1 tetrachlormethan 56-23-5 µg/l 0,1 thiophanate-methyl 23564-05-8 µg/l 0,1 toluen 108-88-3 µg/l 0,2 triadimefon 43121-43-3 µg/l 0,1 triadimenol 55219-65-3 µg/l 0,1 triasulfuron 82097-50-5 µg/l 0,1 tribenuron-methyl 101200-48-0 µg/l 0,1 1,1,2-trichlorethan 79-00-5 µg/l MS** (2,4,5-trichlorfenoxy)octová 93-76-5 µg/l 0,1 kyselina (2,4,5-T) triticonazole 131983-72-7 µg/l 0,1 o-xylen 95-47-6 µg/l 0,2 m+p-xylen µg/l MS** -------------------------------------------------------------------------------- Všeobecné chemicko-fyzikální ukazatele -------------------------------------------------------------------------------- absorbance (254 nm,1 cm) číslo MS** barva mg Pt/l - celková objemová aktivita alfa Bq/l 0,3 huminové látky 1415-93-6 mg/l MS** CHSK-Mn mg/l 3 konduktivita v terénu mS/m MS** teplota vody °C 29 uhlík rozpuštěný organický 7440-44-0 mg/l 5 -------------------------------------------------------------------------------- Ukazatele vyjádřené jako suma -------------------------------------------------------------------------------- fenoly těkající s vodní parou mg/l 0,5 chloralkany C10-13 85535-84-8 µg/l 0,4 nonylfenoly 25154-52-3 µg/l 20 oktylfenoly 1806-26-4 µg/l MS** PAU µg/l 0,15 PCB µg/l 0,01 suma dichlorbenzenů S-DCB µg/l 0,25 tenzidy aniontové mg/l 0,3 uhlovodíky C10-C40 mg/l 0,1 -------------------------------------------------------------------------------- *CAS - jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence, směsi a slitiny **MS - mez stanovitelnosti
Tabulka č. 3: Seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů skupiny C
--------------------------------------------------------------- Název ukazatele CAS --------------------------------------------------------------- draslík 7440-09-7 mg/l hořčík 7439-95-4 mg/l křemičitany 15593-90-5 mg/l měď 7440-50-8 µg/l stroncium 7440-24-6 µg/l vápník 7440-70-2 mg/l železo 7439-89-6 mg/l ---------------------------------------------------------------
Část B: Postup hodnocení vývoje jakosti podzemních vod
(1) Pro hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se využijí výsledky získané z příslušného programu monitoringu a dále data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů.
(2) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí pro všechna monitorovací místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod příslušného programu monitoringu a dále pro monitorovací místa pro která jsou data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů.
(3) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele stanovené v příslušném programu monitoringu a to nejméně pro všechny ukazatele stanovené v tabulce č. 1 této přílohy.
(4) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod pro monitorovací místa, která nejsou součástí monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod se provádí pro všechny ukazatele, které jsou získané prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů, a současně jsou stanoveny příslušnými programy monitoringu.
(5) Hodnocení vývoje jakosti spočívá v časové analýze naměřených hodnot za období alespoň od roku 2006 a 2007; za dostatečně dlouhou délku srovnávaného období se přitom považuje 10 let.
(6) K hodnocení vývoje jakosti se použije statistická metoda, například lineární regrese.
 
Příloha 6
Seznam hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod
 
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
  Číslo      Název útvaru podzemních vod           Pozice útvaru     Příslušný         Název příslušného
  útvaru                                           podzemních vod    hydrogeologický   hydrogeologického rajonu
podzemních                                                           rajon
   vod
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 11100       Kvartér Orlice                         svrchní          1110             Kvartér Orlice 
 11210       Kvartér Labe po Hradec Králové         svrchní          1121             Kvartér Labe po Hradec Králové
 11220       Kvartér Labe po Pardubice              svrchní          1122             Kvartér Labe po Pardubice  
 11300       Kvartér Loučné a Chrudimky             svrchní          1130             Kvartér Loučné a Chrudimky  
 11400       Kvartér Labe po Týnec                  svrchní          1140             Kvartér Labe po Týnec           
 11510       Kvartér Labe po Kolín                  svrchní          1151             Kvartér Labe po Kolín       
 11520       Kvartér Labe po Nymburk                svrchní          1152             Kvartér Labe po Nymburk        
 11600       Kvartér Urbanické brány                svrchní          1160             Kvartér Urbanické brány        
 11710       Kvartér Labe po Jizeru                 svrchní          1171             Kvartér Labe po Jizeru       
 11720       Kvartér Labe po Vltavu                 svrchní          1172                     Kvartér Labe po Vltavu       
 11800       Kvartér Labe po Lovosice               svrchní          1180             Kvartér Labe po Lovosice        
 11900       Kvartér a neogén odravské části        svrchní          1190             Kvartér a neogén odravské části        
             Chebské pánve                                                            Chebské pánve
 12110       Kvartér Lužnice                        svrchní          1211             Kvartér Lužnice       
 12120       Kvartér Nežárky                        svrchní          1212             Kvartér Nežárky       
 12300       Kvartér Otavy a Blanice                svrchní          1230             Kvartér Otavy a Blanic       
 13100       Kvartér Úhlavy                         svrchní          1310             Kvartér Úhlavy       
 13200       Kvartér Radbuzy                        svrchní          1320             Kvartér Radbuzy       
 13300       Kvartér Mže                            svrchní          1330             Kvartér Mže       
 14100       Kvartér Liberecké kotliny              svrchní          1410             Kvartér Liberecké kotliny      
 14200       Kvartér a miocén Žitavské pánve        svrchní          1420             Kvartér a miocén Žitavské pánve       
 14300       Kvartér Frýdlantského výběžku          svrchní          1430             Kvartér Frýdlantského výběžku       
 15100       Kvartér Odry                           svrchní          1510             Kvartér Odry       
 15200       Kvartér Opavy                          svrchní          1520             Kvartér Opavy       
 15500       Kvartér Opavské pahorkatiny            svrchní          1550             Kvartér Opavské pahorkatiny       
 16100       Kvartér Horní Moravy                   svrchní          1610             Kvartér Horní Moravy       
 16210       Pliopeistocén Hornomoravského          svrchní          1621             Pliopeistocén Hornomoravského       
             úvalu - severní část                                                     úvalu - severní část
 16220       Pliopeistocén Hornomoravského          svrchní          1622             Pliopeistocén Hornomoravského       
             úvalu - jižní část                                                       úvalu - jižní část
 16230       Pliopleistocén Blaty                   svrchní          1623             Pliopleistocén Blaty       
 16240       Kvartér Valové, Romže a Hané           svrchní          1624             Kvartér Valové, Romže a Hané       
 16310       Kvartér Horní Bečvy                    svrchní          1631             Kvartér Horní Bečvy       
 16320       Kvartér Dolní Bečvy                    svrchní          1632             Kvartér Dolní Bečvy       
 16410       Kvartér Dyje                           svrchní          1641             Kvartér Dyje       
 16420       Kvartér Jevišovky                      svrchní          1642             Kvartér Jevišovky       
 16430       Kvartér Svratky                        svrchní          1643             Kvartér Svratky       
 16440       Kvartér Jihlavy                        svrchní          1644             Kvartér Jihlavy       
 16510       Kvartér Dolnomoravského úvalu          svrchní          1651             Kvartér Dolnomoravského úvalu       
 16520       Kvartér soutoké oblasti Moravy         svrchní          1652             Kvartér soutoké oblasti Moravy       
             a Dyje                                                                   a Dyje
 21100       Chebská pánev                          základní         2110             Chebská pánev (Chebská pánev)          
 21200       Sokolovská pánev                       základní         2120             Sokolovská pánev             
 21310       Mostecká pánev - severní část          základní         2131             Mostecká pánev - severní část             
 21320       Mostecká pánev - jižní část            základní         2132             Mostecká pánev - jižní část    
 21400       Třeboňská pánev - jižní část           základní         2140             Třeboňská pánev - jižní část             
 21510       Třeboňská pánev - severní část         základní         2151             Třeboňská pánev - severní část             
 21520       Třeboňská pánev - střední část         základní         2152             Třeboňská pánev - střední část             
 21600       Budějovická pánev                      základní         2160             Budějovická pánev           
 22110       Bečevská brána                         základní         2211             Bečevská brána             
 22120       Oderská brána                          základní         2212             Oderská brána             
 22201       Hornomoravský úval - severní část      základní         2220             Hornomoravský úval             
 22202       Hornomoravský úval - jižní část        základní         2220             Hornomoravský úval             
 22203       Hornomoravský úval - střední část      základní         2220             Hornomoravský úval             
 22300       Vyškovská brána                        základní         2230             Vyškovská brána             
 22410       Dyjsko-svratecký úval                  základní         2241             Dyjsko-svratecký úval           
 22420       Kuřimská kotlina                       základní         2242             Kuřimská kotlina             
 22501       Dolnomoravský úval - severní část      základní         2250             Dolnomoravský úval             
 22502       Dolnomoravský úval - střední část      základní         2250             Dolnomoravský úval          
 22503       Dolnomoravský úval - jižní část        základní         2250             Dolnomoravský úval           
 22610       Ostravská pánev - ostravská část       základní         2261             Ostravská pánev - ostravská část             
 22620       Ostravská pánev - karvinská část       základní         2262             Ostravská pánev - karvinská část             
 31100       Pavlovské vrchy a okolí                základní         3110             Pavlovské vrchy a okolí             
 32110       Flyš v povodí Olše                     základní         3211             Flyš v povodí Olše             
 32121       Flyš v povodí Ostravice                základní         3212             Flyš v povodí Ostravice             
 32122       Flyš v povodí Ostravice - Říčky po     základní         3212             Flyš v povodí Ostravice             
             ústí do toku Lučina 
 32130       Flyš v mezipovodí Odry                 základní         3213             Flyš v mezipovodí Odry             
 32210       Flyš v povodí Bečvy                    základní         3221             Flyš v povodí Bečvy              
 32221       Flyš v povodí Moravy - severní část    základní         3222             Flyš v povodí Moravy           
 32222       Flyš v povodí Moravy - jižní část      základní         3222             Flyš v povodí Moravy             
 32230       Flyš v povodí Váhu - severní část      základní         3223             Flyš v povodí Váhu - severní část             
 32240       Flyš v povodí Váhu - jižní část        základní         3224             Flyš v povodí Váhu - jižní část             
 32301       Středomoravské Karpaty - severní část  základní         3230             Středomoravské Karpaty           
 32302       Středomoravské Karpaty - jižní část    základní         3230             Středomoravské Karpaty         
 41100       Polická pánev                          základní         4110             Polická pánev             
 42100       Hronovsko-poříčská křída               základní         4210             Hronovsko-poříčská křída             
 42210       Podorlická křída v povodí Úpy          základní         4221             Podorlická křída v povodí Úpy             
             a Metuje                                                                  a Metuje
 42220       Podorlická křída v povodí Orlice       základní         4222             Podorlická křída v povodí Orlice             
 42310       Ústecká synklinála v povodí Orlice     základní         4231             Ústecká synklinála v povodí Orlice             
 42320       Ústecká synklinála v povodí Svitavy    základní         4232             Ústecká synklinála v povodí Svitavy             
 42400       Královédvorská synklinála              základní         4240             Královédvorská synklinála             
 42500       Hořicko-miletínská křída               základní         4250             Hořicko-miletínská křída             
 42610       Kyšperská synklinála v povodí Orlice   základní         4261             Kyšperská synklinála v povodí Orlice            
 42620       Kyšperská synklinála - jižní část      základní         4262             Kyšperská synklinála - jižní část             
 42700       Vysokomýtská synklinála                základní         4270             Vysokomýtská synklinála             
 42800       Velkoopatovická křída                  základní         4280             Velkoopatovická křída             
 42910       Králický prolom - severní část         základní         4291             Králický prolom - severní část             
 42920       Králický prolom - jižní část           základní         4292             Králický prolom - jižní část             
 43100       Chrudimská křída                       základní         4310             Chrudimská křída             
 43200       Dlouhá mez - jižní část                základní         4320             Dlouhá mez - jižní část             
 43300       Dlouhá mez - severní část              základní         4330             Dlouhá mez - severní část             
 43400       Čáslavská křída                        základní         4340             Čáslavská křída             
 43500       Velimská křída                         základní         4350             Velimská křída             
 43600       Labská křída                           základní         4360             Labská křída             
 44100       Jizerská křída pravobřežní             základní                 4410             Jizerská křída pravobřežní             
 44200       Jizerský coniak                        svrchní          4420             Jizerský coniak
 44300       Jizerská křída levobřežní              základní         4430             Jizerská křída levobřežní             
 45100       Křída severně od Prahy                 základní         4510             Křída severně od Prahy             
 45210       Křída Košáteckého potoka               základní         4521             Křída Košáteckého potoka             
 45220       Křída Liběchovky a Pšovky              základní         4522             Křída Liběchovky a Pšovky             
 45230       Křída Obrtky a Úštěckého potoka        základní         4523             Křída Obrtky a Úštěckého potoka             
 45300       Roudnická křída                        základní         4530             Roudnická křída             
 45400       Ohárecká křída                         základní         4540             Ohárecká křída             
 45500       Holedeč                                základní         4550             Holedeč             
 46110       Křída Dolního Labe po Děčín - levý     základní         4611             Křída Dolního Labe po Děčín - levý             
             břeh, jižní část                                                         břeh, jižní část
 46120       Křída Dolního Labe po Děčín - levý     základní         4612             Křída Dolního Labe po Děčín - levý            
             břeh, severní část                                                       břeh, severní část
 46200       Křída Dolního Labe po Děčín - pravý    základní         4620             Křída Dolního Labe po Děčín - pravý             
             břeh                                                                     břeh
 46300       Děčínský Sněžník                       základní         4630             Děčínský Sněžník             
 46400       Křída Horní Ploučnice                  základní         4640             Křída Horní Ploučnice             
 46500       Křída Dolní Ploučnice a Horní          základní         4650             Křída Dolní Ploučnice a Horní             
             Kamenice                                                                 Kamenice
 46600       Křída Dolní Kamenice a Křinice         základní         4660             Křída Dolní Kamenice a Křinice             
 47100       Bazální křídový kolektor na            hlubinný         4710             Bazální křídový kolektor na
             Jizeře                                                                   Jizeře
 47200       Bazální křídový kolektor od            hlubinný         4720             Bazální křídový kolektor od
             Hamru po Labe                                                            Hamru po Labe
 47300       Bazální křídový kolektor               hlubinný         4730             Bazální křídový kolektor
             v benešovské synklinále                                                  v benešovské synklinále
 51100       Plzeňská pánev                         základní         5110             Plzeňská pánev            
 51200       Manětínská pánev                       základní         5120             Manětínská pánev            
 51310       Rakovnická pánev                       základní         5131             Rakovnická pánev            
 51320       Žihelská pánev                         základní         5132             Žihelská pánev            
 51400       Kladenská pánev                        základní         5140             Kladenská pánev            
 51510       Podkrkonošský permokarbon              základní         5151             Podkrkonošský permokarbon            
 51520       Náchodský perm                         základní         5152             Náchodský perm            
 51610       Dolnoslezská pánev - západní část      základní         5161             Dolnoslezská pánev - západní část            
 51620       Dolnoslezská pánev - východní část     základní         5162             Dolnoslezská pánev - východní část            
 52110       Poorlický perm - severní část          základní         5211             Poorlický perm - severní část            
 52120       Poorlický perm - jižní část            základní         5212             Poorlický perm - jižní část             
 52210       Boskovická brázda - severní část       základní         5221             Boskovická brázda - severní část             
 52220       Boskovická brázda - jižní část         základní         5222             Boskovická brázda - jižní část             
 61110       Krystalinikum Smrčin a západní         základní         6111             Krystalinikum Smrčin a západní             
             části Krušných hor                                                       části Krušných hor
 61120       Krystalinikum Slavkovského lesa        základní         6112             Krystalinikum Slavkovského lesa             
 61200       Krystalinikum v mezipovodí Ohře po     základní         6120             Krystalinikum v mezipovodí Ohře po             
             Kadaň                                                                    Kadaň
 61310       Krystalinikum Krušných hor od          základní         6131             Krystalinikum Krušných hor od             
             Chomutovky po Moldavu                                                    Chomutovky po Moldavu
 61320       Krystalinikum východní části           základní         6132             Krystalinikum východní části             
             Krušných hor                                                             Krušných hor
 61330       Teplický ryolit                        základní         6133             Teplický ryolit             
 62110       Krystalinikum Českého lesa v povodí    základní         6211             Krystalinikum Českého lesa v povodí             
             Kateřinského potoka                                                      Kateřinského potoka
 62121       Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro  základní         6212             Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro             
             a Radbuzy po Staňkov                                                     a Radbuzy po Staňkov
 62122       Krystalinikum a proterozoikum povodí   základní         6212             Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro            
             Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov -                                    a Radbuzy po Staňkov
             horní část povodí Černého potoka                                         
 62130       Krystalinikum Českého lesa             základní         6213             Krystalinikum Českého lesa             
             v povodí Černého potoka                                                  v povodí Černého potoka
 62210       Krystalinikum v mezipovodí Mže         základní         6221             Krystalinikum v mezipovodí Mže             
             pod Stříbrem                                                             pod Stříbrem
 62221       Krystalinikum a proterozoikum          základní         6222             Krystalinikum a proterozoikum             
             v povodí Úhlavy a dolního toku                                           v povodí Úhlavy a dolního toku
             Radbuzy - západní část                                                   Radbuzy
 62222       Krystalinikum a proterozoikum          základní         6222             Krystalinikum a proterozoikum             
             v povodí Úhlavy a dolního toku                                           v povodí Úhlavy a dolního toku
             Radbuzy - východní část                                                  Radbuzy
 62223       Krystalinikum a proterozoikum          základní         6222             Krystalinikum a proterozoikum             
             dolního toku Úhlavy                                                      v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy
 62300       Krystalinikum, proterozoikum a         základní         6230             Krystalinikum, proterozoikum a             
             paleozoikum v povodí Berounky                                            paleozoikum v povodí Berounky
 62400       Svrchní silur a devon Barrandienu      základní         6240             Svrchní silur a devon Barrandienu             
 62500       Proterozoikum a paleozoikum v povodí   základní         6250             Proterozoikum a paleozoikum v povodí             
             přítoků Vltavy                                                           přítoků Vltavy
 63101       Krystalinikum v povodí Horní Vltavy    základní         6310             Krystalinikum v povodí Horní Vltavy             
             a Úhlavy                                                                 a Úhlavy
 63102       Krystalinikum v povodí Horní Vltavy    základní         6310             Krystalinikum v povodí Horní Vltavy             
             a  Úhlavy - Vltava po soutok                                             a  Úhlavy
             s tokem Malše  
 63201       Krystalinikum v povodí Střední         základní         6320             Krystalinikum v povodí Střední             
             Vltavy - jižní část                                                      Vltavy
 63202       Krystalinikum v povodí Střední         základní         6320             Krystalinikum v povodí Střední             
             Vltavy - Horní povodí Skalice                                            Vltavy
 63203       Krystalinikum v povodí Střední         základní         6320             Krystalinikum v povodí Střední             
             Vltavy - Mezipovodí Vltavy od soutoku                                    Vltavy 
             s Vápenickým potokem po Slapy y
 63204       Krystalinikum v povodí střední                          6320             Krystalinikum v povodí střední
             Vltavy - severní část                                                    Vltavy
 64110       Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny   základní         6411             Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny             
 64120       Krystalinikum Lužických hor                    základní         6412             Krystalinikum Lužických hor             
 64130       Krystalinikum Jizerských hor v povodí  základní         6413             Krystalinikum Jizerských hor v povodí             
             Lužické Nisy                                                             Lužické Nisy
 64140       Krystalinikum Krkonoš a Jizerských     základní         6414             Krystalinikum Krkonoš a Jizerských             
             hor v povodí Jizery                                                      hor v povodí Jizery
 64200       Krystalinikum Orlických hor            základní         6420             Krystalinikum Orlických hor             
 64311       Krystalinikum severní části Východní   základní         6431             Krystalinikum severní části Východní             
             Sudet - jihovýchodní část                                                Sudet
 64312       Krystalinikum severní části Východní   základní         6431             Krystalinikum severní části Východní             
             Sudet - severozápadní část                                               Sudet
 64321       Krystalinikum jižní části Východních   základní         6432             Krystalinikum jižní části Východních             
             Sudet                                                                    Sudet
 64322       Krystalinikum jižní části Východních   základní         6432             Krystalinikum jižní části Východních             
             Sudet - Morava po soutok s tokem                                         Sudet
             Moravská Sázava  
 64323       Krystalinikum jižní části Východních   základní         6432             Krystalinikum jižní části Východních             
             Sudet - Oslava po ústí do toku Morava                                    Sudet - Oslava po ústí do toku Morava
 65100       Krystalinikum v povodí Lužnice         základní         6510             Krystalinikum v povodí Lužnice             
 65200       Krystalinikum v povodí Sázavy          základní         6520             Krystalinikum v povodí Sázavy             
 65310       Kutnohorské krystalinikum              základní         6531             Kutnohorské krystalinikum             
 65321       Krystalinikum Železných hor -          základní         6532             Krystalinikum Železných hor -             
             jihovýchodní část  
 65322       Krystalinikum Železných hor -          základní         6532             Krystalinikum Železných hor -             
             severozápadní část 
 65401       Krystalinikum v povodí Dyje            základní         6540             Krystalinikum v povodí Dyje             
             - západní část
 65402       Krystalinikum v povodí Dyje            základní         6540             Krystalinikum v povodí Dyje             
             - východní část 
 65500       Krystalinikum v povodí Jihlavy         základní         6550             Krystalinikum v povodí Jihlavy             
 65601       Krystalinikum v povodí Svratky         základní         6560             Krystalinikum v povodí Svratky             
             - střední část 
 65602       Krystalinikum v povodí Svratky         základní         6560             Krystalinikum v povodí Svratky             
             - Svitava po soutok s tokem Punkva 
 65603       Krystalinikum v povodí Svratky         základní         6560             Krystalinikum v povodí Svratky             
             - západní část
 65700       Krystalinikum brněnské jednotky        základní         6570             Krystalinikum brněnské jednotky             
 66111       Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry    základní         6611             Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry             
 66112       Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry    základní         6611             Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry             
             - povodí Opavy po ústí do toku Odra
 66120       Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy  základní         6612             Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy             
 66200       Kulm Drahanské vrchoviny               základní         6620             Kulm Drahanské vrchoviny              
 66300       Moravský kras                          základní         6630             Moravský kras             
 66400       Mladečský kras                         základní         6640             Mladečský kras             
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1) Čl. 2 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 5, odst. 6, čl. 3 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 6, čl. 4 odst. 1, odst. 2, odst. 3, čl. 5 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 5, Příloha I, II, III, IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu.
Příloha II a V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
Čl. 4, čl. 5, čl. 6 směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod.
2) Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 140/2004 Sb. a vyhlášky č. 515/2000 Sb.
3) Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe ze dne 8. října 1990. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2003 Sb. m. s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním.
4) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 23a odst. 2 vodního zákona.
6) § 32, 33 odst. 2 vodního zákona.
7) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídaání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb.
8) Například § 30 až § 35 vodního zákona.
9) § 22 vodního zákona.
10) Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.
11) Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci.
Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod.
Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů.

Související dokumenty