222/1995 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy
ze dne 14. září 1995
o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě
nebezpečných věcí
Změna: 412/2004 Sb.
Změna: 666/2004 Sb.
Změna: 423/2005 Sb.
Změna: 517/2006 Sb.
Změna: 44/2008 Sb.
Změna: 66/2015 Sb.
Změna: 259/2016 Sb.
Změna: 139/2019 Sb.
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské
plavbě (dále jen "zákon"):
Zařazení vodních cest do tříd
(k § 3 odst. 2 zákona)
§ 1
(1) Vodní cesty v České republice se zařazují do tříd podle klasifikace vnitrozemských
vodních cest uvedené v příloze č. 1.
(2) Určená třída vodní cesty stanoví, pro jaké největší plavidlo (dále jen
"návrhové plavidlo") jsou na vodní cestě podmínky k jeho bezpečnému a plynulému provozu.
§ 2
(1) Dopravně významná využívaná vodní cesta uvedená v příloze č. 2 odstavci
1 písm. a) zákona je vodní cestou IV. třídy v úseku Kunětice - Mělník a vodní cestou
Va. třídy v úseku Mělník - státní hranice se Spolkovou republikou Německo.
(2) Dopravně významná využívaná vodní cesta uvedená v příloze č. 2 odstavci
1 písm. b) bodu 1 zákona je vodní cestou IV. třídy.
(3) Dopravně významná využívaná vodní cesta uvedená v příloze č. 2 odstavci
1 písm. b) bodu 2 zákona je vodní cestou I. třídy.
(4) Dopravně významná využívaná vodní cesta uvedená v příloze č. 2 odstavci
1 písm. c) zákona je vodní cestou 0. třídy.
§ 3
Vodní cesty účelové
Za vodní cesty účelové se považují
a) vodní tok Labe od říčního km 1012,58 (Jaroměř) po říční km 987,80 (Opatovice),
vodní tok Chrudimky od říčního km 0,596 (silniční most - Pardubice) po říční km 0,00
(ústí do vodního toku Labe),
vodní tok Cidliny od říčního km 2,113 (železniční most
- Libice nad Cidlinou) po říční km 0,00 (ústí do vodního toku Labe),
vodní tok Lužnice
od říčního km 4,20 (silniční most - Koloděje nad Lužnicí) po říční km 0,00 (ústí
do vodního toku Vltavy),
vodní tok Otavy od říčního km 18,30 (Kavkovna) po říční
km 0,00 (Zvíkov, ústí do vodního toku Vltavy),
vodní tok Sázavy od říčního km 2,50
(Pikovice) po říční km 0,00 (Davle, ústí do vodního toku Vltavy),
vodní tok Zámecká
Dyje od říčního km 12,50 (odbočení z Dyje) po soutok s vodním tokem Dyje, včetně
Staré Dyje,
přehradní nádrž Baška,
přehradní nádrž Brněnská (Kníničky),
přehradní nádrž
Dalešice,
přehradní nádrž Stráž pod Ralskem,
přehradní nádrž Hracholusky,
přehradní
nádrž Jesenice,
přehradní nádrž Lipno,
přehradní nádrž Nechranice,
přehradní nádrž Nové
Mlýny I,
přehradní nádrž Nové Mlýny III,
přehradní nádrž Olešná,
přehradní nádrž Pastviny,
přehradní
nádrž Plumlov,
přehradní nádrž Rozkoš,
přehradní nádrž Seč,
přehradní nádrž Skalka,
přehradní
nádrž Slezská Harta,
přehradní nádrž Těrlicko,
přehradní nádrž Vranov,
přehradní nádrž
Žermanice,
Máchovo jezero,
vodní plocha Barbora,
vodní plocha Matylda (Most),
vodní
plocha Předměřice nad Labem (Správčický písník),
vodní plocha Velké Žernoseky,
rybník
Bezdrev,
rybník Oleksovice,
rybník Svět,
rybník Velké Dářko,
b) těžební jezera štěrkopísku s těžbou prováděnou plovoucími stroji.
Rozměry vodních cest dopravně významných
(k § 3 odst. 2 zákona)
§ 4
Základními určujícími objekty dopravně významných vodních cest je plavební
dráha a plavební komora.
§ 5
Plavební dráha
(1) Rozměry vyznačené části vodního toku s udržovanými vyznačenými parametry,
nebo vodního toku vymezeného jeho břehy s přihlédnutím ke sklonu jejich svahů (dále
jen „plavební dráha“) jsou
a) nejmenší šířka přímé plavební dráhy v hloubce odpovídající ponoru
návrhového plavidla
1. v řece
pro klasifikační tř. 0. .........................14 m, pro klasifikační tř. I. .........................20 m, pro klasifikační tř. IV., Va., Vb. ............. 50 m,
2. v plavebním kanálu
pro klasifikační tř. 0. ......................... 6 m, pro klasifikační tř. I. ........................ 15 m, pro klasifikační tř. IV., Va., Vb. ............. 40 m,
b) nejmenší plavební hloubka tvořená součtem nejvýše přípustného ponoru
plavidla a bezpečnostní vzdálenosti dna plavidla nade dnem vodní cesty (dále jen
„bezpečnostní marže“). U nových a nově upravovaných vodních cest činí nejmenší plavební
hloubka 1,20 m + bezpečnostní marže pro vodní cestu klasifikační třídy 0., 2,20 m
+ bezpečnostní marže pro vodní cestu klasifikační třídy I. a 2,80 m + bezpečnostní
marže pro vodní cestu klasifikační třídy IV., Va. a Vb. V případě, že nové nebo nově
upravené vodní cestě bezprostředně předchází po proudu vodního toku vodní cesta s
nižším přípustným ponorem plavidla, může u této nové nebo nově upravené vodní cesty
plavební hloubka dosáhnout hodnoty součtu přípustného ponoru plavidla na bezprostředně
předcházejícím úseku vodní cesty a bezpečnostní marže; stavební konstrukce musí v
budoucnu umožnit dosažení plavební hloubky podle příslušné klasifikační třídy. Bezpečnostní
marže činí
1. v řece
u stávajících vodních cest nejméně 0,30 m,
u nových a nově upravovaných vodních cest nebo jejich úseků nejméně 0,30 m pro klasifikační
tř. 0., a nejméně 0,50 m pro klasifikační tř. I., IV., Va. nebo Vb.,
2. v plavebním kanálu
u stávajících vodních cest nebo jejich úseků nejméně tolik,
kolik činí stávající dosažená bezpečnostní marže,
u nově upravovaných vodních cest nebo jejich úseků nejméně tolik, kolik činí stávající
dosažená bezpečnostní marže, ne však méně než 0,30 m pro klasifikační tř. 0. a 0,50
m pro klasifikační tř. I., IV., Va. nebo Vb.,
u nových vodních cest nebo jejich úseků nejméně 0,30 m pro klasifikační tř. 0., nejméně
0,50 m pro klasifikační tř. I. a nejméně 1,00 m pro klasifikační tř. IV., Va. nebo
Vb.
(2) Plavební dráha se v oblouku rozšiřuje v závislosti na délce návrhové
sestavy a poloměru oblouku. U nových a nově upravovaných vodních cest nebo jejich
úseků se šířka plavební dráhy v oblouku vypočítává podle přílohy č. 2 k této vyhlášce;
výpočet šířky plavební dráhy podle věty první musí být obsažen v dokumentaci stavby
předávané plavebnímu úřadu pro účely vydání závazného stanoviska podle zákona.
§ 6
Plavební komora
(1) U nově budovaných plavebních komor jsou
a) nejmenší šířka pro tř. 0. 5,30 m,
pro tř. I. 6,0 m,
pro tř. IV., Va., Vb. 12,0 m,b) nejmenší délka pro tř. 0. 38,40 m,
pro tř. I. 45 m,
pro tř. IV. 85 m,
pro tř. Va. 115 m,
pro tř. Vb. 190 m,c) nejmenší hloubka nad záporníkem
pro tř. 0. 1,50 m,
pro tř. I. 3,0 m,
pro tř. IV. 3,5 m,
pro tř. Va., Vb. 4,0 m.(2) Rozměry rejdy plavební komory musí být v souladu s rozměry a kapacitou
plavební komory.
(3) Rejdy jsou od řečiště odděleny dělicími zdmi nebo hrázemi, které svým
lícem navazují na líc zdi plavební komory. Zhlaví dělicí zdi nebo hráze musí být
situováno a uspořádáno tak, aby příčná složka rychlosti proudění vody v plavební
dráze bezprostředně před svodidly nebo zhlavím dělicí zdi nepřekročila 0,2 m/sec.
(4) Horní hrana zdi plavební komory, dělicí zdi, dalb a svodidel musí být
nejméně 1 m a 0,5 m, jde-li o klasifikační třídu I. a 0. nad nejvyšší plavební hladinou,
stanovenou plavebním úřadem (dále jen "nejvyšší plavební hladina"). Při rozmísťování
dalb a vázacích prvků na dělicí zdi je vhodné dodržovat vzdálenost max. 33 m.
(5) Plavební komora musí být vybavena bezpečnostním zařízením, tj. vjezdovou,
případně výjezdovou signalizací, úvaznými prvky ve zdech a na zdi plavební komory,
výstupovými žebříky a vyhovujícím osvětlením po obou jejích stranách. Pro zvýšení
plavební bezpečnosti může správce vodní cesty vybavit plavební komoru dalším zařízením.
Při rozdílu hladin větším než 5 m je třeba kromě pevných vázacích prvků zřídit, u
nově budovaných plavebních komor, i plovoucí vázací zařízení. Výškové členění pevných
vázacích prvků činí nejvýše 1,5 m.
(6) Rejdy musí být vybaveny vyhovujícím osvětlením.
Plavebně provozní podmínky vodních cest
(k § 3 odst. 1 zákona)
§ 7
(1) Pro zajištění bezpečné plavby je třeba na sledovaných vodních cestách
udržovat plavební hloubky, odstraňovat překážky v plavební dráze a provádět značení
signálními znaky podle vyhlášky o pravidlech plavebního provozu udržovat manipulační
stezky, výstupová zařízení v břehovém opevnění a říční staničení.
(2) Na vodní cestě dopravně významné jsou mimo rejdy plavebních komor zřizována
vývaziště s možností vyvázat loď ke břehu nebo kotviště k zakotvení lodi mimo plavební
dráhu. V blízkosti přístavů, překladišť a plavebních zařízení je nutno zřídit obratiště
plavidel.
§ 8
Křížení vodních cest
(1) Nejmenší podjezdná výška nově stavěných nebo rekonstruovaných mostů,
u nichž dochází k výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné konstrukce, na vodní
cestě dopravně významné je 7,0 m nad nejvyšší plavební hladinou, stanovenou plavebním
úřadem (dále jen „nejvyšší plavební hladina“). U nově stavěných obloukových mostů
musí být tato výška dodržena v šířce nejméně dvou třetin plavební dráhy podle § 5.
(2) Nelze-li z důvodů, které nejsou na straně stavebníka, dodržet u nově
stavěného nebo rekonstruovaného mostu nejmenší podjezdnou výšku podle odstavce 1,
může být podjezdná výška u takového mostu menší, je-li konstrukce mostu zřízena jako
pohyblivá. U rekonstruovaného mostu nemusí být jeho konstrukce zřízena jako pohyblivá,
je-li podjezdná výška u takového mostu stejná jako před rekonstrukcí, nejméně však
5,25 m nad nejvyšší plavební hladinou. Současně musí stavebně technické řešení spodní
stavby a mostovky umožňovat bez demoličních prací dodatečné dosažení nejmenší podjezdné
výšky rekonstruovaného mostu podle odstavce 1 po odpadnutí důvodu, pro který to nebylo
možné. Splnění podmínek podle věty první až třetí musí být obsaženo v dokumentaci
stavby předávané plavebnímu úřadu pro účely vydání závazného stanoviska podle zákona.
(3) Při rekonstrukci mostních objektů, při nichž nedochází k výměně nebo
zásadní stavební úpravě nosné konstrukce, musí být zachována podjezdná výška před
rekonstrukcí.
(4) Mostní objekty musí být řešeny tak, aby nezpůsobovaly odrazy, které jsou
nebezpečné pro radarovou navigaci na vodní cestě.
(5) Vzdálenost mezi jednotlivými pilíři plavebního mostního otvoru, měřená
kolmo na osu plavební dráhy, musí u nových mostů nebo u mostů s novými mostními pilíři,
s výjimkou pohyblivých mostů, odpovídat šířce přilehlé plavební dráhy podle § 5.
(6) Nejmenší podjezdná výška nově stavěných nebo rekonstruovaných mostů,
u nichž dochází k výměně nebo zásadní stavební úpravě nosné konstrukce, na vodní
cestě dopravně významné klasifikační třídy I., je 5,25 m nad nejvyšší plavební hladinou,
a vodní cestě dopravně významné klasifikační třídy 0., vedené plavebním kanálem,
je 4,0 m nad nejvyšší plavební hladinou. Nejmenší podjezdná výška nově stavěných
mostů na vodní cestě dopravně významné klasifikační třídy 0. v říčním úseku je 4,0
m nad nejvyšší plavební hladinou. V případech rekonstrukce stávajících mostů na vodní
cestě dopravně významné klasifikační třídy 0. v říčním úseku musí být nejméně zachována
stávající podjezdná výška před rekonstrukcí.
(7) Nad vodní cestou dopravně významnou mohou být zřizovány lanové dráhy
a sdělovací vedení nejméně 15,5 m a elektrická vedení do napětí 110 kV nejméně 19,0
m nad nejvyšší plavební hladinou. Elektrická vedení o napětí vyšším než 110 kV mohou
být zřízena nad vodní cestou dopravně významnou, bude-li jejich výška nad nejvyšší
plavební hladinou stanovená v odstavci 4 zvýšena o 1 cm na každý 1 kV, o který přesahuje
napětí 110 kV.
(8) Elektrická vzdušná vedení nesmí být vedena přes objekt plavební komory
s rejdami nebo jezem nebo v jeho blízkosti; jsou-li vedena přes vodní cestu, musí
být vedena tak, aby nezpůsobovala nebezpečné odrazy pro radarovou navigaci na vodní
cestě.
(9) Kabelové vedení nebo potrubí může být uloženo do dna vodní cesty dopravně
významné technologií podvrtu, v rýze chráněné záhozem, nebo jinou technologií, která
zabezpečí ochranu kabelového vedení nebo potrubí před poškozením plavebním provozem.
Vrch potrubí, kabelů nebo chráničky kabelů musí být u potrubí a slaboproudých kabelů
nejméně 120 cm pod dnem vodní cesty, a u silnoproudých kabelů nejméně 200 cm pod
dnem vodní cesty. V případě uložení v rýze musí být nejméně polovina výšky uvedeného
krytí z kamene.
§ 9
nadpis vypuštěn
(1) Horní vodič přívozu na dopravně významné vodní cestě musí být nejméně
12,0 m nad nejvyšší plavební hladinou, na účelové vodní cestě nejméně 5,0 m.
(2) Spodní vodič přívozu musí být v každém případě označen.
§ 9a
Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cesty
(K § 5 odst. 6 zákona)
Činnosti vykonávané při správě sledované vodní cesty jsou
a) pravidelná kontrola plavební hloubky a odstraňování zjištěných nedostatků,
b) pravidelná kontrola plavebního značení, operativní osazování, přemisťování
nebo odstraňování plavebního značení a jeho řádná údržba,
c) údržba a oprava plavebních objektů a ostatních součástí vodní cesty
při minimálním omezení plavebního provozu a v souladu s požadavky se zákonem o vodách9),
d) rozrušování ledové celiny v přístavech stanovených vyhláškou o stanovení
veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové celiny10).
Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu
(K § 6 odst. 7 zákona)
§ 9b
(1) Pozemní část každého přístavu zahrnuje zejména tyto stavby a zařízení
a) pozemní komunikace a dráhy, včetně komunikací pro příjezd vozidel
integrovaného záchranného systému ke stojícím plavidlům,
b) stanoviště pro stání plavidel, ke kterým musí být zajištěn trvalý
pozemní přístup,
c) manipulační prostory podél stání plavidel s přístupem na plavidla,
d) připojení plavidel na elektrickou energii a vodu tak, aby všechna
plavidla stojící v přístavu měla během stání možnost zásobování elektrickou energií
a vodou z veřejné sítě,
e) servisní zázemí pro odběr pevných a tekutých odpadů,
f) otevřené a kryté skladovací plochy umožňující krátkodobé skladování
zboží,
g) provozní zázemí přístavu.
(2) Zařízení pozemní části přístavu se přednostně umísťuje mimo aktivní
zónu záplavového území podle zákona o vodách11).
(3) Trvalý pozemní přístup ke každému stání plavidla nemusí být zajištěn
v období, ve kterém je plavba zakázána. Nástup osob na plavidlo a výstup osob z plavidla
je osvětlen a zpevněn tak, aby byl bezpečně použitelný i za zhoršených povětrnostních
podmínek.
(4) V přístavu, který má sloužit k nástupu cestujících na plavidlo a výstupu
cestujících z plavidla, je tento přístup z veřejné komunikace až na plavidlo zabezpečen
z hlediska bezpečného průchodu a přístupu osob se zhoršenou schopností pohybu a orientace;
v takovém přístavu je umístěno zázemí pro cestující zahrnující základní hygienické
zařízení a prostor pro vyčkávání na nástup na plavidlo.
(5) Stanoviště pro stání plavidel je uzpůsobeno pro nakládku a vykládku
věcí a pro zásobování plavidel. Pozemní přístup ke stanovištím pro stání plavidel
a) umožňuje provoz vozidel a jejich krátkodobé parkování,
b) je uzpůsoben tak, aby byl zachován i při provádění nakládky a vykládky
zboží na ostatních místech určených ke stání plavidel.
(6) Přístav umožňuje manipulaci s věcmi z plavidla a na plavidlo pomocí
jeřábu. V přístavu, ve kterém je prováděna nakládka a vykládka zboží na plavidla
určená k přepravě nákladů, je podél stání plavidel určených pro tuto nakládku a vykládku
zřízena manipulační plocha nebo zařízení umožňující provádění manipulace se zbožím
mezi plavidlem a prostředkem jiného druhu dopravní infrastruktury nebo skladovacím
prostorem.
§ 9c
(1) Přístav umožňuje provádění základní opravy a údržby plavidel a tankování
pohonných hmot pomocí stabilního zařízení nebo servisního plavidla. Místa určená
pro provádění opravy a údržby plavidel zahrnuje pozemní manipulační plochu přístupnou
vozidly a jeřábem. V přístavu nebo v jeho blízkosti je zajištěn odběr odpadních vod
včetně zaolejovaných nádních vod z plavidel a zásobování plavidel vodou. Zachází-li
se v přístavu se závadnými látkami, řídí se tato činnost zákonem o vodách12).
(2) Přístav umožňuje bezpečné stání a obsluhu plavidel odpovídající třídě
vodní cesty uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Umístění a vyvazovací prvky přístavu
s ochrannou funkcí umožňují bezpečné stání plavidel odpovídající třídě vodní cesty
uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce od minimální plavební hladiny až do úrovně
hladiny odpovídající nejvýše zaznamenané povodně. V celém tomto rozsahu je zachován
přístup na plavidlo nebo na vzájemně svázanou skupinu plavidel z okolí nezasaženého
povodní.
(3) Veřejný přístav
a) umožňuje vytažení malých plavidel z vody a jejich spuštění do vody
s přístupem s pozemní komunikace,
b) vytváří podmínky pro možnost vykonávání zpracovatelských činností
přímo v přístavu.
(4) Na každém úseku vodní cesty, který není delší než 100 km, je zabezpečena
možnost provádění opravy, údržby a technické prohlídky plavidel odpovídající třídě
vodní cesty uvedené v příloze č. 1 včetně možnosti jejich vytažení z vody.
Podmínky plavebního provozu v přístavech
(k § 6 odst. 3 zákona)
Zajištění bezpečného provozování plavidla v přístavu
(K § 8 odst. 6 zákona)
§ 10
(1) Před vplutím do vjezdu přístavu a do jednotlivých přístavních bazénů,
jakož i před vyplutím z nich dávají plavidla zvukové signály stanovené vyhláškou
o pravidlech plavebního provozu.
(2) V přístavních bazénech smějí plavidla manévrovat a spojovat se do
sestav, pokud k tomu mají dostatek místa a neohrozí-li ostatní provoz přístavu. Při
tomto manévrování nesmí vznikat škodlivé sání a vlnobití. Po celé délce přístavního
bazénu musí být zachován prostor umožňující proplutí plavidel.
§ 13
Provozovatel pozemní části přístavu zajišťuje, aby
a) k osvětlování
přístupových cest a lávek bylo používáno jen bezpečných svítidel,
b) použité světelné
zdroje byly vždy zastíněny tak, aby nepůsobily rušivě na přístavní a plavební provoz.
§ 14
(1) Plavidla musí být na stanovištích bezpečně vyvázána, a to na zařízeních
k tomu určených.
(2) Posádka plavidla smí odvázat jiné plavidlo jen se svolením jeho vůdce,
hlídky nebo osoby pověřené dohledem na plavidlo a musí je potom, co odpadl důvod
k odvázání, ihned řádně vyvázat.
(3) Mezi plavidla a mezi plavidla a přístavní zdi musí být vloženy odrazníky.
(4) Napínat lana nebo řetězy přes plavební dráhu nebo přístavní bazén je
dovoleno jen v případech nouze. O tom je nutno ihned vyrozumět plavební úřad, zajistit
stálý dohled a lana nebo řetězy zřetelně označit.
(5) Vůdci plavidel stojících v přístavu musí v případě potřeby dovolit
jinému plavidlu, aby se k jeho plavidlu vyvázalo, pokud tím není ohrožena bezpečnost
nebo činnost jeho vlastního plavidla. To neplatí pro
a) vůdce plavidla plavebního úřadu, Policie České republiky, obecní
policie a správce vodní cesty,
b) vůdce plavidla složky integrovaného záchranného systému plujícího
k místu provádění záchranných nebo likvidačních prací,
c) vůdce plavidla, které přepravuje osoby podle veřejně vyhlášeného
jízdního řádu, a
d) vůdce malého plavidla, které využívá veřejný přístav k dlouhodobému
stání.
(6) Kotvení v přístavních bazénech je dovoleno jen v případě nouze.
(7) Při stání plavidla v přístavu nesmí žádné předměty, s výjimkou použitých
sochorů, přesahovat přes okraj plavidla.
§ 15
(1) Plavidla stojící u břehu musí být opatřena bezpečným přechodem na
břeh. V noci musí být přechod osvětlen.
(2) Stojí-li plavidla vedle sebe, musí vůdci plavidel, která jsou blíže
k břehu, dovolit zřízení přechodů přes tato plavidla.
(3) Vypouštění páry a horké vody z plavidel v přístavech se musí provádět
tak, aby nedošlo k ohrožení osob nebo poškození majetku.
Provoz v přístavu za zvláštních okolností
Provoz ve veřejných přístavech
§ 19
Plavidlo může volně vplout do veřejného přístavu, nebrání-li tomu bezpečnostní,
hygienické a protiepidemické nebo celní předpisy.
§ 23
Hlášení připlutí a odplutí do veřejného přístavu se podává písemně nebo
elektronicky provozovateli pozemní části přístavu. V hlášení musí být uveden druh
a označení plavidla, jeho nosnost, ponor, výkon strojního pohonu, místo, odkud plavidlo
připlulo a kam pluje, čas připlutí (odplutí) a nutná data o nákladu.
Zdravotní a veterinární péče
§ 25
Plavidla v přístavu podléhají zdravotnímu a veterinárnímu dozoru podle
zvláštních předpisů.3) Vůdci plavidel jsou povinni ihned hlásit provozovateli pozemní
části přístavu každý výskyt infekce nebo podezření z jejího výskytu a každý úraz
nebo úmrtí na plavidle. Provozovatel pozemní části přístavu je povinen uvědomit o
výskytu infekce nebo podezření z jejího výskytu ošetřujícího lékaře nebo veterináře
a plavební úřad, o úrazu nebo úmrtí Policii České republiky.
§ 26
(1) Byla-li nařízena karanténa plavidla, řídí se styk s takovým plavidlem
pokyny ošetřujícího lékaře a veterináře a provozovatele pozemní části přístavu.
(2) Opatření zdravotního nebo veterinárního dozoru jsou závazná pro všechny
uživatele přístavu a pro všechny osoby zdržující se na přístavním území a na plavidlech.
§ 27
Jiná bezpečnostní a provozní opatření
Vypukne-li na plavidle požár, je třeba učinit opatření k uhašení požáru
a v případě ohrožení okolí musí být plavidlo ihned přemístěno na bezpečné místo,
popřípadě vůbec odstraněno z přístavu. Není-li to podle daných okolností možné, musí
být ihned odstraněna plavidla, která jsou v dosahu nebezpečí.
Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí
(K § 36a odst. 7 a 8 zákona)
(1) Plavební úřad může pověřit výkonem činností souvisejících se zajišťováním
školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního
poradce právnickou nebo fyzickou osobu podle § 36a odst. 6 zákona (dále jen "pověřená
osoba") za podmínky, že
a) schválil pověřenou osobou navržený podrobný program školení, které
je podmínkou získání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce (dále
jen "školení"), upřesňující náplň výuky a uvádějící časový rozvrh a plánované vyučovací
metody; v rámci školení musí být jeho účastníkům poskytnuty dostatečné informace
o rizicích spojených s přepravou nebezpečných věcí, o právních předpisech v oblasti
vnitrozemské plavby a o povinnostech bezpečnostního poradce, v rozsahu znalostí uvedených
v příloze č. 2,
b) schválil pověřenou osobou vytvořený seznam otázek, které jsou ve formě
testu zahrnovány do zkoušky, jejíž složení je podmínkou získání osvědčení o odborné
způsobilosti bezpečnostního poradce (dále jen "zkouška"),
c) pověřená osoba se zaváže, že bude plavební úřad včas informovat o době
a místě konání školení a zkoušek tak, aby se školení a zkoušek mohli zúčastnit zástupci
plavebního úřadu,
d) pověřená osoba výpisem z obchodního, živnostenského nebo obdobného rejstříku
jiného členského státu Evropské unie, který není starší než 3 měsíce, doloží, že
její předmět podnikání nezahrnuje činnosti spojené s nakládkou, vykládkou nebo přepravou
nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách a že fyzické osoby, které pro
ni zajišťují školení, mají požadované odborné znalosti podle odstavce 2,
e) schválil pověřenou osobou navržený způsob organizace zkoušek, která
zejména zajišťuje nestrannost zkoušek, včetně zkušebního řádu.
(2) Fyzické osoby, které provádějí školení, musí mít odborné znalosti o předmětech,
o kterých v rámci školení poskytují informace, potvrzené praxí v trvání dvou let.
Fyzické osoby, které provádějí zkoušky, musí mít odborné znalosti v rozsahu podle
přílohy č. 2 potvrzené praxí v trvání dvou let.
§ 38
(1) Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce (dále jen "osvědčení")
vydá plavební úřad na základě žádosti podané plavebnímu úřadu. Žádost musí obsahovat
jméno, příjmení, adresu bydliště a datum a místo narození žadatele a musí být doložena
dokladem o úspěšně vykonané maturitní zkoušce dokladem o absolvování školení vydaným
pověřenou osobou a protokolem o úspěšném složení zkoušky podle odstavců 2 až 6.
(2) Zkoušku organizuje pověřená osoba. Plavební úřad písemně jmenuje a odvolává
tříčlennou zkušební komisi složenou z osob oprávněných provádět zkoušky podle § 37
odst. 2, která se usnáší většinou hlasů. Žadatel o vydání osvědčení podá přihlášku
ke zkoušce pověřené osobě. Po obdržení přihlášky pověřená osoba vyrozumí uchazeče
o termínu, místě konání zkoušky a výši úhrady nákladů za zkoušku, kterou uchazeč
uhradí před jejím konáním. Úhrada nákladů za zkoušky se stanoví podle účelně vynaložených
nákladů spojených s organizací zkoušky.
(3) Zkouška zahrnuje písemný test obsahující nejméně 20 otázek alespoň v
rozsahu znalostí uvedených v příloze č. 2. V případě otázek s několika možnými odpověďmi
se takové dvě otázky považují za jednu otázku. Otázky musí být zaměřeny zejména na
obecná ochranná a bezpečnostní opatření, klasifikaci nebezpečných věcí, obecné požadavky
na obaly, označování nebezpečnosti a bezpečnostní značky, náležitosti přepravních
dokladů, manipulaci s nebezpečnými věcmi, odborné školení posádek, lodní listiny,
bezpečnostní pokyny a technické požadavky na plavidla. Součástí zkoušky je písemné
řešení případové studie v souladu s povinnostmi bezpečnostního poradce. Písemná zkouška
může být v případě potřeby dalšího ověření znalostí žadatele o vydání osvědčení doplněna
ústní zkouškou. V rámci zkoušky je postupováno podle zkušebního řádu schváleného
plavebním úřadem, který zveřejní Ministerstvo dopravy (dále jen "ministerstvo") ve
Věstníku dopravy. Zkušební řád stanoví zejména způsob vyhlašování termínů konání
zkoušek společně se lhůtami pro podávání přihlášek na jednotlivé termíny konání zkoušek,
způsob přihlášení ke zkoušce a přijímání přihlášek ke zkoušce, pravidla pro průběh
zkoušky včetně účasti dotčených osob ve zkušební místnosti během konání zkoušky,
způsob hodnocení celé zkoušky a případy, kdy písemná zkouška musí být doplněna ústní
zkouškou.
(4) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti, kterou státní
příslušníci členských států získali v jiném členském státě Evropské unie, se postupuje
podle zvláštního zákona.4)
(5) Pokud zkušební komise uzná odbornou kvalifikaci pouze částečně, může
uchazeč skládat rozdílovou zkoušku. U rozdílové zkoušky není uchazeč zkoušen z těch
oblastí, ve kterých mu byla uznána odborná kvalifikace.
(6) O úspěšném složení zkoušky vydá pověřená osoba žadateli o vydání osvědčení
protokol podepsaný všemi členy zkušební komise. V případě, že žadatel u zkoušky neuspěl,
může celou zkoušku nebo část, ve které neuspěl, opakovat pouze jednou, bez absolvování
nového školení. Další opakování zkoušky je možné až po absolvování nového školení.
(7) Osvědčení bezpečnostního poradce, jehož vzor je uveden v příloze č. 3,
je platné po dobu 5 let ode dne vydání. Dobu platnosti osvědčení prodlouží plavební
úřad o 5 let, pokud bezpečnostní poradce během posledního roku před uplynutím platnosti
osvědčení složil úspěšně zkoušku a tuto skutečnost doložil.
§ 38a
Účet vodní dopravy
(K § 37f odst. 3 zákona)
(1) Účet vodní dopravy (dále jen "účet") je zřízen ve formě zvláštního běžného
účtu, na kterém eviduje ministerstvo prostředky provozovatelů odděleně na třech zvláštních
podúčtech: podúčtu provozovatelů provádějících přepravu suchého zboží, podúčtu provozovatelů
provádějících přepravu tekutého zboží a podúčtu provozovatelů provádějících přepravu
pomocí remorkérů.
(2) Příjmy účtu se řídí předpisy Evropských společenství, které upravují politiku
Společenství v oblasti kapacity vnitrozemského lodního parku a jeho obnovy.5)
(3) Finanční prostředky z účtu lze přidělit pouze na základě žádosti, která
obsahuje následující náležitosti:
a) identifikační údaje o žadateli (jméno, popřípadě
jména a příjmení, popřípadě obchodní firma, adresa bydliště, místo podnikání a identifikační
číslo podnikající fyzické osoby nebo obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační
číslo právnické osoby),
b) identifikační údaje o plavidle (jméno plavidla, druh plavidla,
evidenční označení, identifikační údaje o vlastníkovi plavidla, místo registrace
a rejstříkové číslo),
c) výše požadované šrotovací prémie,
d) datum sešrotování plavidla.
(4) Žádost o přidělení finančních prostředků z účtu musí být doložena:
a)
lodním osvědčením platným v době sešrotování plavidla,
b) dokladem o tom, že plavidlo
bylo sešrotováno rozlomením trupu, popřípadě zničením trupu a motoru,
c) dokladem
o tom, že plavidlo vykonalo v průběhu 24 měsíců předcházejících podání žádosti nejméně
deset plaveb za účelem přepravy zboží na vzdálenost nad 50 km při nákladové kapacitě
alespoň 70 %.
(5) Má-li ministerstvo důvodné pochybnosti o technické a provozní způsobilosti
plavidla, je žadatel povinen na jeho výzvu ve stanovené lhůtě předložit také odborný
technický posudek prokazující tuto způsobilost, vydaný uznanou klasifikační organizací.6)
(6) Na poskytnutí finančních prostředků z účtu není právní nárok.
Ministr:
PhDr. Stráský v. r.
Příloha 1
Klasifikace vnitrozemských vodních cest
1A Klasifikace vnitrozemských vodních cest
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh Třída Motorové nákladní lodě a čluny Tlačná sestava Nejmenší
cesty cesty ------------------------------------------------------------------ výška
(l) Hlavní charakteristika plavidla Hlavní charakteristika sestavy pod
mosty
--------------------------------------------------------------------------------
délka šířka ponor nosnost délka šířka ponor nosnost
--------------------------------------------------------------------------------
m m m (2) t m m m (2) t (3) m (4)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Místního I 38,5 5,05 1,80- 250-400 4,00
významu 2,20
------------------------------------------------------------------------------------------
II 50-55 6,60 2,50 400-650 4,00-5,00
------------------------------------------------------------------------------------------
III 67-70 8,20 2,50 650-1000 4,00-5,00
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Meziná- IV 80-85 9,50 2,50 1000-1500 85 9,50 2,50-2,80 1250-1450 5,25 nebo
rodního 7,00 (5)
významu ------------------------------------------------------------------------------------------
Va 95-110 11,40 2,50- 1500-2400 95-110 11,40 2,50-2,80 1600-1850
2,80 (6) 5,25 nebo
---------------------------------------------------------------------------------7,00 (5)
Vb 172-185 11,40 2,50-2,80 3200-3700
(6)
------------------------------------------------------------------------------------------
VIa 95-110 22,80 2,50-4,50 3200-6000 7,00 nebo
(6) 9,10
------------------------------------------------------------------------------------------
VIb 185-195 22,80 2,50-4,50 6400-12000 7,00 nebo
9,10
------------------------------------------------------------------------------------------
VIc 270-280 22,80 2,50-4,50 9600-18000 9,10
193-200 33,00- 4,50
(6) 34,20
(6)
------------------------------------------------------------------------------------------
VII 285-295 33,00- 2,50-4,50 14000-27000 9,10
(6) 34,20
(6)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámky ke klasifikační tabulce:
(1) Třída vodních cest je určena půdorysnými
rozměry člunů nebo tlačných sestav.
(2) Údaj ponoru pro konkrétní vodní cestu musí
být určen s přihlédnutím k místním podmínkám.
(3) Uvedené údaje jsou charakteristické
pro sestavy s nejrozšířenější nosností používané na daných vodních cestách.
(4) S
přihlédnutím k bezpečnostní vzdálenosti, která je cca 30 cm mezi vrchním bodem konstrukce
lodi nebo jejího nákladu a spodní hranou mostní konstrukce.
(5) Pro přepravu kontejnerů
jsou schváleny následující údaje:
5,25 m - pro plavidla přepravující kontejnery
ve dvou vrstvách,
7,00 m - pro plavidla přepravující kontejnery ve třech vrstvách.
(6) Prvé označení
se uvádí podle současné situace, druhé s přihlédnutím k budoucím změnám a v některých
případech i současné situace.
1B Klasifikace vnitrozemských vodních cest regionálního významu +--------------+----------+--------------------------------+ | Druh | Třída | Charakteristika plavidla | | cesty | cesty +-----------+----------+---------+ | | | délka | šířka | ponor | | | +-----------+----------+---------+ | | | m | m | m | +--------------+----------+-----------+----------+---------+ |Regionálního | 0 | 20 | 5 | 1,20 | |významu | | | | | +--------------+----------+-----------+----------+---------+
Příloha 3
Znalosti požadované pro vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního
poradce
I. Všeobecná preventivní a bezpečnostní opatření:
- znalost následků nehod
při přepravě nebezpečných věcí,
- znalosti hlavních příčin nehod.
II. Ustanovení vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Evropských
společenství (ES) a mezinárodních úmluv a dohod, které se vztahují k vnitrozemské
vodní dopravě, s tím, že jde zejména o:
1. klasifikaci nebezpečných věcí:
- postupy
pro klasifikaci roztoků a směsí,
- struktura výčtu látek,
- třídy nebezpečných věcí a zásady jejich klasifikace,
- vlastnosti přepravovaných nebezpečných látek a předmětů,
- jejich fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti;
2. obecné požadavky na
obaly včetně cisteren, cisternových kontejnerů apod.:
- druhy obalů, kódování a
značení,
- požadavky na balení a předpisy pro zkoušení obalů,
- stav obalů a pravidelné kontroly;
3. označování nebezpečnosti a bezpečnostní značky:
- údaje na bezpečnostních značkách,
- umísťování a odstraňování bezpečnostních značek,
- označování;
4. náležitosti přepravních dokladů:
- informace v přepravních dokladech,
- prohlášení odesilatele o shodě;
5. způsob přepravy a omezení při odesílání:
-
celolodní náklad,
- přeprava volně ložených a kusových zásilek,
- přeprava ve velkých kontejnerech pro volně ložené zásilky,
- přeprava v kontejnerech,
- přeprava v nesnímatelných a snímatelných cisternách;
6. přeprava cestujících;
7. zákazy a bezpečnostní opatření při přepravě týkající se společné nakládky;
8.
vzájemné oddělování látek;
9. omezování přepravovaných množství a osvobozená množství;
10. manipulace a uložení nákladu:
- nakládka a vykládka (stupeň plnění),
- uložení a vzájemné oddělování;
11. čistění nebo odplynování před nakládkou a
po vykládce;
12. posádky: odborné školení;
13. průvodní doklady:
- přepravní doklad,
- písemné pokyny,
- lodní listiny včetně osvědčení, že plavidlo je způsobilé k přepravě nebezpečných
věcí,
- osvědčení o školení posádky,
- ostatní doklady;
14. bezpečnostní pokyny: uplatňování pokynů a ochranné prostředky
posádky;
15. povinnost dozoru nad plavidly: kotvení a stání;
16. plavební předpisy a omezení
podle vyhlášky o pravidlech plavebního provozu a dalších zvláštních právních předpisů;7)
17. únik znečisťujících látek během provozu a při nehodách, havárie;8)
18. požadavky
týkající se plavidel.
Příloha 4
Vzor osvědčení
Osvědčení ES o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce
pro přepravu nebezpečných věcí ve vnitrozemské vodní dopravě
Osvědčení č.: ....................................................
Rozlišovací značka členského státu vydávajícího osvědčení: .......
Příjmení: ........................................................
Jméno (jména): ...................................................
Datum a místo narození: ..........................................
Státní příslušnost: ..............................................
Podpis držitele: .................................................
Platnost do ........................... ve vztahu k provozovatelům
přepravujícím nebezpečné věci a osobám provádějícím související
nakládku nebo vykládku:
ve vnitrozemské vodní dopravě
Vydáno (kým): ....................................................
Datum: ...........................................................
Podpis: ..........................................................
Prodlouženo do: ..................................................
Kým: .............................................................
Datum: ...........................................................
Podpis: ..........................................................
Vybraná ustanovení novel
Čl. II vyhlášky č. 259/2016 Sb.
Přechodné ustanovení
U staveb, pro které bylo stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,
uděleno přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se postupuje podle dosavadních
právních předpisů.
Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ČSR č. 104/1987 Sb., kterou se určují nakažlivé
lidské choroby ve smyslu trestního zákona.
3) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících
zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 104/1987
Sb., kterou se určují nakažlivé lidské choroby ve smyslu trestního zákona.
4) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti
státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon
o uznávání odborné kvalifikace).
5) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 z 29. března 1999 o politice podpory vnitrozemské
vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva společenství.
6) Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských
vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb.
7) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve
znění pozdějších předpisů.
8) § 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) § 47 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.
10) Vyhláška č. 105/2012 Sb., o stanovení veřejných přístavů, ve kterých se
rozrušují ledové celiny.
11) § 66 odst. 2 a 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č.
150/2010 Sb.
12) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 105/2010 Sb., zákona č. 85/2012
Sb., zákona č. 275/2013 Sb. a zákona č. 61/2014 Sb.