395/2009 Sb.
ZÁKON
ze dne 9. září 2009
o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských
a potravinářských produktů
Změna: 50/2016 Sb.
Změna: 104/2017 Sb., 183/2017 Sb.
Změna: 254/2020 Sb.
Změna: 261/2021 Sb., 417/2021 Sb.
Změna: 359/2022 Sb.
Změna: 265/2024 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
nadpis vypuštěn
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje
a) způsob posuzování a zamezení nekalým obchodním praktikám odběratele
s významnou tržní silou v zemědělském a potravinovém řetězci,
b) náležitosti a formu smlouvy mezi odběratelem s významnou tržní silou
a dodavatelem,
c) dozor nad dodržováním tohoto zákona.
(2) Podle tohoto zákona se posuzují nekalé obchodní praktiky bez ohledu na
to, kde byly uskutečněny, a bez ohledu na rozhodné právo smlouvy mezi odběratelem
s významnou tržní silou a dodavatelem, pokud jejich účinky nastaly nebo mohou nastat
na území České republiky.
§ 2
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) dodavatelem osoba nebo aliance dodavatelů, pokud vyrábí nebo prodává
zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky nebo přijímá nebo poskytuje služby
související s prodejem zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků (dále jen
"související služby"); dodavatelem je také osoba, která prodej, výrobu nebo související
služby pro jiného dodavatele zajišťuje na základě smlouvy,
b) odběratelem osoba nebo aliance odběratelů, pokud nakupuje zemědělské
produkty nebo potravinářské výrobky nebo přijímá nebo poskytuje související služby,
nebo osoba, která takový nákup nebo související služby pro jiného odběratele zajišťuje
na základě smlouvy; odběratelem je také stát, územní samosprávný celek, jiná právnická
osoba veřejného práva nebo jejich sdružení,
c) aliancí dodavatelů uskupení osob vzniklé na základě smlouvy, jiného
právního jednání nebo jiné právní skutečnosti, které zajišťuje spolupráci mezi dodavateli
v souvislosti s výrobou nebo prodejem zemědělských produktů nebo potravinářských
výrobků nebo přijímáním nebo poskytováním souvisejících služeb, nebo bylo za účelem
této spolupráce vytvořeno, nezávisle na tom, zda toto uskupení má nebo nemá právní
osobnost,
d) aliancí odběratelů uskupení osob vzniklé na základě smlouvy, jiného
právního jednání nebo jiné právní skutečnosti, které zajišťuje spolupráci mezi odběrateli
v souvislosti s nákupem zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo přijímáním
nebo poskytováním souvisejících služeb, nebo bylo za účelem této spolupráce vytvořeno,
nezávisle na tom, zda toto uskupení má nebo nemá právní osobnost,
e) zemědělskými produkty a potravinářskými výrobky produkty uvedené na
seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i produkty v této příloze
neuvedené, avšak zpracované pro použití jako potraviny s využitím látek, výrobků
nebo zboží uvedených v této příloze,
f) zemědělskými produkty a potravinářskými výrobky podléhajícími rychlé
zkáze zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky, které by se ze své podstaty
nebo ve své fázi zpracování mohly stát nevhodnými k prodeji v průběhu 30 dnů od sklizně,
výroby nebo zpracování.
nadpis vypuštěn
§ 3
Významná tržní síla
(1) Významnou tržní sílu má
a) odběratel, jehož roční obrat přesahuje 2 000 000 EUR, vůči dodavateli,
jehož roční obrat nepřesahuje 2 000 000 EUR,
b) odběratel, jehož roční obrat přesahuje 10 000 000 EUR, vůči dodavateli,
jehož roční obrat přesahuje 2 000 000 EUR, ale nepřesahuje 10 000 000 EUR,
c) odběratel, jehož roční obrat přesahuje 50 000 000 EUR, vůči dodavateli,
jehož roční obrat přesahuje 10 000 000 EUR, ale nepřesahuje 50 000 000 EUR,
d) odběratel, jehož roční obrat přesahuje 150 000 000 EUR, vůči dodavateli,
jehož roční obrat přesahuje 50 000 000 EUR, ale nepřesahuje 150 000 000 EUR,
e) odběratel, jehož roční obrat přesahuje 350 000 000 EUR, vůči dodavateli,
jehož roční obrat přesahuje 150 000 000 EUR, ale nepřesahuje 350 000 000 EUR, nebo
f) odběratel, kterým je stát, územní samosprávný celek, jiná právnická
osoba veřejného práva nebo jejich sdružení, vůči dodavateli, jehož roční obrat nepřesahuje
350 000 000 EUR.
(2) Významnou tržní sílu má rovněž
a) odběratel, jehož roční obrat na území České republiky přesáhne 5 mld.
Kč,
b) odběratel, který je ovládanou osobou, jehož roční obrat na území České
republiky nepřesáhne 5 mld. Kč, pokud jeho obrat společně s obratem ovládající osoby
přesáhne 5 mld. Kč, nebo
c) nákupní aliance, u které společný obrat jejích členů na území České
republiky přesáhne 5 mld. Kč.
§ 3a
Roční obrat
(1) Ročním obratem uvedeným v § 3 je roční obrat za poslední ukončené účetní
období v délce 12 měsíců.
(2) Při výpočtu ročního obratu odběratele nebo dodavatele se vychází z ročního
obratu podniku, nezávislého podniku, partnerského podniku a propojeného podniku podle
doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých
a středních podniků.
(3) Pro účely stanovení způsobu výpočtu ročního obratu podle odstavce
1 se rozumí
a) podnikem jakákoli osoba vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu
na svou právní formu,
b) nezávislým podnikem podnik, který není partnerským podnikem podle
písmene c) ani propojeným podnikem podle písmene d),
c) partnerskými podniky všechny podniky, které nejsou propojenými podniky
podle písmene d) a mezi nimiž existuje vztah, v němž mateřský podnik sám nebo společně
s jedním či více propojenými podniky vlastní podíl nebo podíly, které představují
podíl na základním kapitálu dceřiného podniku ve výši alespoň 25 % nebo s nimiž je
spojeno alespoň 25 % hlasovacích práv v dceřiném podniku; podnik se považuje za nezávislý
i v případě dosažení nebo překročení této hranice investory, pokud nejsou s dotyčným
podnikem jednotlivě ani společně propojeni podle písmene d),
d) propojenými podniky se rozumí podniky, mezi nimiž existuje některý
z následujících vztahů:
1. podnik je společníkem nebo členem jiného podniku a s jeho
podílem nebo podíly v tomto jiném podniku je spojena většina hlasovacích práv,
2.
podnik má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího
orgánu jiného podniku,
3. podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku
podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo na základě ustanovení v zakladatelském
právním jednání, nebo
4. podnik, který je společníkem nebo členem jiného podniku,
může prosazovat rozhodující vliv v tomto jiném podniku uplatňováním většiny hlasovacích
práv v tomto podniku v důsledku jednání ve shodě s jinými společníky nebo členy;
má
se za to, že rozhodující vliv investoři neuplatňují, nejsou-li zapojeni přímo či
nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto společníků
nebo členů; za propojené podniky jsou rovněž považovány podniky, jejichž vztahy jsou
dány prostřednictvím jednoho či více dalších podniků nebo prostřednictvím některého
z investorů uvedeného v písmeni e); podniky, které mají jeden či více těchto vztahů
prostřednictvím fyzické osoby nebo prostřednictvím skupiny fyzických osob, které
jednají ve shodě, jsou považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část
své činnosti vykonávají na stejném trhu nebo na trzích bezprostředně navazujících
nebo předcházejících,
e) investorem
1. veřejná investiční společnost, společnost rizikového
kapitálu, jednotlivec či skupina jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou
s investováním rizikového kapitálu, kteří investují vlastní kapitál do nekótovaných
podniků, za předpokladu, že jejich celkové investice do stejného podniku nepřekročí
1 250 000 EUR,
2. univerzita nebo neziskové výzkumné středisko,
3. institucionální
investor včetně fondů pro regionální rozvoj, nebo
4. obec s ročním rozpočtem nižším
než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvateli.
(4) Ročním obratem aliance dodavatelů nebo aliance odběratelů se rozumí součet
ročních obratů všech členů aliance.
(5) Roční obrat se určí jako součet tržeb, které podnik během účetního období
v délce 12 měsíců dosáhl z prodeje výrobků a poskytování služeb a za prodej zboží
(dále jen "tržby"). Roční obrat nezahrnuje daň z přidané hodnoty.
(6) Pro zjištění ročního obratu podniku v dosud neukončeném účetním období
se použije roční obrat za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců, které
neukončenému účetnímu období bezprostředně předcházelo.
(7) V případě nově založených podniků s dosud neukončeným účetním obdobím
v délce 12 měsíců se údaje použité pro výpočet odvodí z odhadů učiněných v dobré
víře v návaznosti na výsledky činnosti v dosud neukončeném účetním období.
(8) V případě zahraničních podniků se roční obrat určí z účetních závěrek
nebo obdobných finančních výkazů zpracovávaných podniky podle zahraniční právní úpravy.
Pro výpočet se použijí údaje, které nejlépe odpovídají výpočtu podle odstavce 5.
Nejsou-li takové údaje dostupné, lze roční obrat zjistit jiným vhodným způsobem,
včetně odhadu.
(9) Roční obrat nezávislého podniku se určí výhradně na základě tržeb tohoto
podniku.
(10) Roční obrat partnerských nebo propojených podniků se určí na základě
účetních závěrek a dalších údajů všech partnerských nebo propojených podniků nebo
na základě konsolidované účetní závěrky, je-li sestavována.
(11) V případě partnerských podniků se roční obrat podniku navyšuje o roční
obrat každého z partnerských podniků v poměru, který odpovídá procentuálnímu podílu
na základním kapitálu či na hlasovacích právech v závislosti na tom, která z hodnot
je vyšší. V případě vzájemného vlastnictví je určující vyšší procentuální podíl.
(12) V případě propojených podniků se roční obrat podniku navyšuje o 100
% ročního obratu každého z podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo
propojeny.
(13) Pro účely přepočtu měn se použije kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou
národní bankou platný k poslednímu dni účetního období, k němuž se vztahuje roční
obrat.
(14) Odběratel a dodavatel si při jednání o smlouvě podle § 3b na vyžádání
druhé smluvní strany vzájemně poskytnou informaci o výši svého ročního obratu. Stát,
územní samosprávný celek, jiná právnická osoba veřejného práva nebo jejich sdružení
informace podle věty první neposkytují.
§ 3b
Forma a náležitosti smlouvy
(1) Smlouva mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem, jejímž
předmětem je nákup, prodej, zpracování nebo distribuce zemědělských produktů nebo
potravinářských výrobků nebo příjem nebo poskytování souvisejících služeb anebo zprostředkování
některé z těchto činností, vyžaduje písemnou formu, musí být uzavřena před zahájením
dodávek nebo zpracováním zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků anebo
přijetím nebo poskytnutím souvisejících služeb a musí obsahovat také
a) cenu, výši slevy z ceny nebo způsob jejího určení, je-li poskytována,
způsob úhrady ceny a lhůtu splatnosti ceny, která nesmí být delší než 30 dnů ode
dne doručení faktury; § 1964 občanského zákoníku se použije obdobně,
b) jde-li o koupi, předmět koupě a určení jeho množství za stanovené
období nebo určení množství jednotlivých dodávek předmětu koupě,
c) specifikaci související služby, je-li ujednána, která je přijímána
nebo poskytována, co do předmětu a rozsahu, včetně ceny za tuto službu nebo způsobu
jejího určení, způsobu její úhrady, doby splatnosti a odhadu nákladů a podklad, na
jehož základě k takovému odhadu odběratel s významnou tržní silou dospěl, a
d) specifikaci nákupní akce, je-li ujednána, odhadované množství zemědělských
produktů nebo potravinářských výrobků, kterých se bude nákupní akce týkat včetně
kupní ceny za tyto produkty nebo výrobky a dobu trvání nákupní akce.
(2) Odběratel s významnou tržní silou předá dodavateli bezprostředně po uzavření
smlouvy alespoň jedno její vyhotovení.
(3) Odběratel s významnou tržní silou a dodavatel si mohou sjednat lhůtu
splatnosti ceny delší, než je uvedena v odstavci 1 písm. a), pokud
a) se dohodli na ustanovení o sdílení hodnoty ve smyslu čl. 172a nařízení
(EU) č. 1308/2013,
b) jde o platbu provedenou dodavateli v rámci školního projektu podle
čl. 23 nařízení (EU) č. 1308/2013,
c) jde o platbu provedenou právnickou osobou veřejného práva poskytující
zdravotní služby, nebo
d) jde o platbu provedenou na základě smlouvy o dodávkách mezi dodavatelem
hroznů nebo částečně zkvašeného hroznového moštu pro výrobu vína a jeho přímým odběratelem
s významnou tržní silou, pokud
1. jsou konkrétní platební podmínky týkající se prodeje
obsaženy ve vzorových smlouvách, jež byly členským státem učiněny závaznými podle
čl. 164 nařízení (EU) č. 1308/2013 před 1. lednem 2019, je-li platnost tohoto rozšíření
působnosti vzorových smluv členskými státy obnovena od uvedeného dne bez jakýchkoli
výraznějších změn platebních podmínek v neprospěch dodavatelů hroznů nebo částečně
zkvašeného hroznového moštu, a
2. jsou smlouvy mezi dodavateli hroznů nebo částečně
zkvašeného hroznového moštu pro výrobu vína a jejich přímými odběrateli s významnou
tržní silou uzavřeny na dobu delší než 1 rok, nebo trvají po dobu delší než 1 rok.
§ 4
Nekalé obchodní praktiky
(1) Nekalé obchodní praktiky mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem
jsou zakázány.
(2) Nekalou obchodní praktikou odběratele s významnou tržní silou je
a) sjednání nebo uplatnění smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou
nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran v neprospěch dodavatele,
b) uplatnění nebo získání platby, slevy nebo jiného plnění, jejichž výše,
předmět a rozsah poskytovaného protiplnění za tuto platbu, slevu nebo jiné plnění
nebyly písemně sjednány před zahájením dodávek nebo zpracováním zemědělských produktů
nebo potravinářských výrobků nebo poskytnutím souvisejících služeb, ke kterým se
platba, sleva nebo jiné plnění vztahuje nebo nebylo za tuto platbu, slevu nebo jiné
plnění poskytnuto přiměřené protiplnění,
c) nerovné zacházení s dodavatelem spočívající ve sjednání nebo uplatnění
rozdílných smluvních podmínek pro nákup nebo prodej zemědělských produktů nebo potravinářských
výrobků nebo pro poskytování souvisejících služeb při srovnatelném plnění, bez spravedlivého
důvodu,
d) svévolná změna smluvních podmínek nákupu nebo prodeje zemědělských
produktů nebo potravinářských výrobků týkající se četnosti, způsobu, místa, načasování
nebo množství jednotlivých dodávek, norem jakosti, platebních podmínek nebo cen nebo
podmínek poskytovaných souvisejících služeb, jakož i ujednání tuto změnu umožňující,
e) vázání souhlasu s uzavřením smlouvy o nákupu nebo prodeji zemědělských
produktů nebo potravinářských výrobků nebo poskytnutím souvisejících služeb na podmínku
odběru dalšího plnění,
f) nedodržení písemné formy smlouvy nebo nesjednání povinné náležitosti
smlouvy podle § 3b odst. 1 nebo 3 nebo nepředání jednoho vyhotovení smlouvy dodavateli
podle § 3b odst. 2,
g) vyžadování platby nebo jiného plnění, které nesouvisí s nákupem nebo
prodejem zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo s poskytováním souvisejících
služeb, nebo které jsou nepřiměřené hodnotě poskytnutých služeb,
h) hrozba nebo uplatnění odvetných opatření v případě, kdy dodavatel
odběratele s významnou tržní silou využívá svá smluvní nebo zákonná práva,
i) neoprávněné získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství
dodavatele odběratelem s významnou tržní silou,
j) sjednání nebo uplatnění cenové podmínky, v jejímž důsledku nebude
daňový doklad na úhradu ceny za nákup nebo prodej zemědělských produktů nebo potravinářských
výrobků nebo poskytnutí souvisejících služeb obsahovat konečnou výši ceny po veškerých
sjednaných slevách z této ceny s výjimkou předem sjednaných množstevních slev,
k) sjednání nebo uplatnění lhůty splatnosti kupní ceny za nákup nebo
prodej zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků delší, než je lhůta uvedená
v § 3b odst. 1 písm. a),
l) sjednání nebo uplatnění náhrady sankce uložené dozorovým orgánem odběrateli
s významnou tržní silou po dodavateli, aniž by dodavatel zapříčinil uložení sankce
porušením své povinnosti,
m) provádění auditu nebo jiné formy kontroly dodavatele odběratelem s
významnou tržní silou nebo jím pověřené osoby včetně požadování rozborů zemědělských
produktů nebo potravinářských výrobků na náklady dodavatele,
n) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za zhoršení jakosti
nebo za ztrátu zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, která nebyla způsobena
porušením povinnosti dodavatele, poté, co odběratel s významnou tržní silou převzal
zemědělský produkt nebo potravinářský výrobek anebo na něj přešlo vlastnické právo
k zemědělskému produktu nebo potravinářskému výrobku,
o) zrušení objednávky zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků
podléhajících rychlé zkáze v době kratší než 30 dnů přede dnem jejich dodání,
p) sjednání nebo uplatnění náhrady nákladů spojených s prošetřením stížnosti
spotřebitele týkající se zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, aniž
by se dodavatel dopustil pochybení,
q) sjednání nebo uplatnění práva na vrácení nakoupených zemědělských
produktů nebo potravinářských výrobků, bez toho, aby odběratel s významnou tržní
silou za neprodané zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky nebo za jejich
odstranění zaplatil,
r) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za uvedení zemědělských
produktů nebo potravinářských výrobků do prodeje, včetně sjednání nebo uplatnění
platby nebo jiného plnění za skladování zemědělských produktů nebo potravinářských
výrobků, jejich zařazení do nabídky nebo jejich dodání na trh,
s) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za stavební nebo
technologickou úpravu prostor pro prodej zemědělských produktů nebo potravinářských
výrobků,
t) nepravdivé uvedení země nebo místa původu zemědělských produktů nebo
potravinářských výrobků nebo nepravdivé označení země nebo místa původu jedné nebo
více složek zemědělského produktu nebo potravinářského výrobku, které tvoří více
než 50 % tohoto produktu nebo výrobku,
u) požadavek, aby dodavatel zcela nebo zčásti uhradil náklady na slevy
na zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky prodávané odběratelem v rámci propagační
akce odběratele, pokud odběratel před zahájením propagační akce neupřesní období
a neuvede předpokládané množství výrobků, které budou objednány se slevou, nebo
v) podmiňování dodávek využitím služeb třetí strany, jejichž podmínky
a cenu stanoví odběratel.
(3) Pokud před zahájením dodávek zemědělských produktů nebo potravinářských
výrobků nebo poskytnutím souvisejících služeb nebyly podmínky jejich dodávek nebo
poskytnutí písemně sjednány, považuje se za nekalou obchodní praktiku odběratele
s významnou tržní silou také
a) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění na celkovou nebo
částečnou úhradu nákladů na slevu zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků
prodávaných odběratelem v rámci propagace,
b) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za reklamu na zemědělské
produkty nebo potravinářské výrobky poskytnutou odběratelem, nebo
c) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za pracovníky zajišťující
úpravu prostor pro prodej zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků.
nadpis vypuštěn
nadpis vypuštěn
§ 5
Dozor nad dodržováním zákona
(1) Dozor nad dodržováním zákona vykonává Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže (dále jen "Úřad").
(2) Úřad vydává výroční zprávu o své činnosti podle tohoto zákona a vhodným
způsobem ji zveřejňuje. Výroční zpráva obsahuje zejména počet obdržených podnětů,
počet zahájených správních řízení a počet ukončených správních řízení včetně popisu
věci a výsledku řízení. Úřad každoročně do 15. března zasílá výroční zprávu Evropské
komisi.
§ 5a
Sektorové šetření
(1) V případech, kdy situace na trhu nasvědčuje používání nekalých obchodních
praktik, provádí Úřad šetření trhu a vztahů mezi odběrateli a dodavateli (dále jen
"sektorové šetření") a vydává zprávy o výsledcích šetření, jejichž obsahem je zejména
doporučení postupu správné praxe.
(2) Při provádění sektorového šetření podle odstavce 1 postupuje Úřad obdobně
podle § 21c, 21e, 21f a 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže. Úřad může na základě
skutečností zjištěných při provádění sektorového šetření zahájit řízení z moci úřední.
(3) Úřad poskytne cenovému orgánu na vyžádání informace získané při provádění
sektorového šetření podle odstavce 1 pro účely vyhodnocování vývoje, regulace a kontroly
cen podle zákona o cenách.
§ 6
(1) Zjistí-li Úřad v řízení z moci úřední, že došlo k porušení tohoto zákona,
tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím takové jednání do budoucna
zakáže.
(2) Úřad zveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona
na svých internetových stránkách.
(3) Namísto rozhodnutí podle odstavce 1 Úřad může rozhodnout o zastavení
řízení za podmínky, že účastník řízení Úřadu navrhl závazky, jejichž splněním se
odstraní závadný stav, a že porušení zákona nebylo Úřadem kvalifikováno jako závažné.
Ve výrokové části rozhodnutí o zastavení řízení tyto závazky uvede a může rovněž
stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Jestliže
Úřad nerozhodne o zastavení řízení, důvody písemně sdělí účastníku řízení a pokračuje
v řízení.
(4) Závazky podle odstavce 3 může účastník řízení písemně navrhnout Úřadu
nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu Úřad doručil písemné vyrozumění, v němž Úřad
sdělí základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní
důkazy o nich, obsažené ve spise (dále jen „sdělení výhrad“). Účastník řízení je
svým návrhem vázán vůči Úřadu, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do
rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2 nesmí postupovat způsobem, který je předmětem sdělení
výhrad Úřadu.
(5) Po zastavení řízení podle odstavce 3 může Úřad znovu zahájit řízení
podle odstavce 1, jestliže
a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí
podle odstavce 3 rozhodné,
b) účastník řízení jedná v rozporu se svými závazky podle odstavce
3, nebo
c) rozhodnutí podle odstavce 3 bylo vydáno na základě nepravdivých
nebo neúplných podkladů, údajů a informací.
nadpis vypuštěn
§ 7
(1) Na výkon dozoru a řízení vedená Úřadem podle tohoto zákona, jakož i na
jeho vyšetřovací oprávnění, se přiměřeně použijí ustanovení zákona o ochraně hospodářské
soutěže.
(2) Na postup Úřadu podle tohoto zákona se právní předpisy o kontrole6) nepoužijí.
Ustanovení § 38 odst. 6 část věty první za středníkem správního řádu se nepoužije.
§ 8
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1) Odběratel s významnou tržní silou se dopustí přestupku tím, že
a) použije nekalou obchodní praktiku podle § 4 odst. 2 a 3,
b) nesplní závazek podle § 6 odst. 3, nebo,
c) nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle § 6a nebo jinou povinnost
stanovenou rozhodnutím Úřadu.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že
a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle tohoto zákona, nebo
b) v rozporu s tímto zákonem neposkytne Úřadu úplné, správné a pravdivé
podklady nebo informace, včetně obchodních knih, jiných obchodních záznamů nebo jiných
záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu řízení.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10
% z čistého obratu odběratele s významnou tržní silou za poslední ukončené účetní
období v délce 12 měsíců a za přestupek podle odstavce 2 se uloží pokuta do 300 000
Kč nebo 1 % z čistého obratu této osoby za poslední ukončené účetní období.
(4) Je-li pokuta podle odstavce 3 ukládána
a) odběrateli s významnou tržní silou, který je ovládanou osobou, počítá
se z úhrnu čistého obratu ovládané a ovládající osoby za poslední ukončené účetní
období v délce 12 měsíců, nebo
b) alianci odběratelů nebo jejím členům, počítá se z úhrnu čistých obratů
dosažených jejími členy za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců.
(5) Pokud je pokuta uložena alianci odběratelů nebo jejím členům, ručí každý
její člen za zaplacení uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu za poslední
ukončené účetní období v délce 12 měsíců.
(6) Jestliže Úřad uzná odběratele s významnou tržní silou vinným z přestupku
podle § 8 odst. 1, tak sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve
sdělení výhrad, o 20 %, pokud se odběratel s významnou tržní silou ke spáchání přestupku
přiznal a pokud má Úřad za to, že s ohledem na povahu a závažnost přestupku je takový
postih dostatečný.
(6) Jestliže Úřad uzná odběratele vinným z přestupku podle § 8 odst. 1, tak
sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, o 20 %,
pokud se odběratel ke spáchání přestupku přiznal a pokud má Úřad za to, že s ohledem
na povahu a závažnost přestupku je takový postih dostatečný.
§ 9
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. Za tímto účelem Úřad přijímá
podněty. Úřad po předběžném prošetření věci vyrozumí podatele podnětu, že řízení
zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední.
(2) Poskytne-li osoba Úřadu důvěrné informace a podklady k přestupku (dále
jen "důvěrné informace"), má právo na utajení své identity v souvislosti s těmito
podklady, a to před zahájením řízení, po jeho zahájení i skončení, jestliže by bez
utajení její identity mohly být ohroženy nebo poškozeny její oprávněné zájmy a o
utajení identity sama požádá současně s poskytnutím důvěrných informací; žádost o
utajení identity musí být odůvodněna a je vyloučena z nahlížení do spisu. Úřad o
žádosti o utajení identity rozhodne usnesením. Identita takové osoby bude utajena
i ve výzvách a sděleních, které Úřad bude této osobě zasílat v souvislosti s těmito
důvěrnými informacemi; tyto výzvy Úřadu jsou vyloučeny z nahlížení do spisu do dne
uplynutí lhůty pro poskytnutí informací a podkladů. Podklady a informace, které poskytla
osoba, jejíž identita byla utajena, jsou do vydání sdělení výhrad vyloučeny z nahlížení
do spisu. Úřad umožní po vydání sdělení výhrad osobám oprávněným k nahlížení do spisu
seznámit se s těmito podklady a informacemi pouze v podobě, která nezmaří účel utajení
identity osoby, která podklady poskytla, a ochrany obchodního tajemství. Identitu
obviněného nelze utajit.
(3) Úřad, aniž řízení o přestupku podle tohoto zákona zahájí, může po předběžném
prošetření věc usnesením odložit, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení
nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl jednáním dotčen, způsobu provedení jednání,
jeho následku, okolnostem, za nichž bylo jednání spácháno, nebo vzhledem k chování
podezřelého po jednání zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením
řízení o přestupku, bylo dosaženo nebo jej lze dosáhnout jinak.
(4) Úřad obviněnému před vydáním rozhodnutí věci doručí sdělení výhrad. Ve
sdělení výhrad Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, ve které se může obviněný seznámit
s podklady pro sdělení výhrad a navrhnout doplnění dokazování; tato lhůta nesmí být
kratší než 14 dní a počíná běžet ode dne doručení sdělení výhrad. Lhůta podle věty
druhé může být prodloužena jen v případech hodných zvláštního zřetele. K později
uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti nebo
důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.
(5) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku
vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském
studijním programu v oboru právo na vysoké škole. Ustanovení zákona upravujícího
řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních
osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto
zákona, nepoužijí.
(6) Na postup Úřadu podle tohoto zákona se ustanovení § 16, 17, § 26, § 35
písm. a) a d), § 42, 45, 48, 49, § 51 písm. b), § 53, 54, § 68 písm. b) a c), § 70,
71, § 76 odst. 5, § 79, § 80 odst. 2 a 3, § 87, § 89, § 93 odst. 1 písm. d), f),
g) a h), § 93 odst. 3, § 94, § 95 odst. 3, § 96 odst. 1 písm. b), § 96 odst. 2 a
3, § 98 odst. 2 a § 99 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
nepoužijí.
(7) Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je s ním zahájeno řízení o
pokračujícím, trvajícím nebo hromadném přestupku podle tohoto zákona, i po zahájení
tohoto řízení, považuje se toto jednání až do sdělení výhrad za jeden skutek.
§ 9a
Promlčecí doba, stavení a přerušení promlčecí doby
(1) Promlčecí doba přestupku podle § 8 odst. 1 činí 10 let.
(2) Promlčecí doba přestupku podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) činí 3 roky.
Ustanovení odstavce 4 písm. d) se nepoužije.
(3) Do promlčecí doby se nezapočítává dále doba řízení vedeného v souvislosti
s řízením ve věci přestupku před soudem ve správním soudnictví.
(4) Promlčecí doba se přerušuje
a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,
b) vydáním sdělení výhrad,
c) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným,
d) okamžikem předání věci dozorovým orgánem jiného členského státu Evropské
unie.
(5) Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.
(6) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději
uplynutím 14 let od jeho spáchání a odpovědnost za přestupky podle odstavce 2 zanikne
nejpozději uplynutím 5 let od jejich spáchání. Tato doba se prodlužuje o dobu podle
odstavce 3.
§ 10
Pořádková pokuta
(1) Právnické nebo podnikající fyzické osobě, která v rozporu s tímto zákonem
neposkytne Úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost, lze uložit pořádkovou
pokutu až do výše 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu jí dosaženého za poslední
ukončené účetní období v délce 12 měsíců.
(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných
pokut nesmí přesáhnout 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého právnickou
nebo podnikající fyzickou osobou za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců.
§ 10a
Mezinárodní spolupráce
(1) Úřad poskytne dozorovému orgánu jiného členského státu Evropské unie
nebo Evropské komisi součinnost při šetření nebo při řízení týkající se nekalých
obchodních praktik, které je vedeno za účelem prosazování pravidel zamezujících použití
nekalých obchodních praktik. Při poskytování součinnosti postupuje Úřad obdobně jako
při výkonu dozoru podle tohoto zákona.
(2) Úřad spolupracuje s dozorovými orgány členských států za účelem projednání
a sjednocení postupů pravidel zamezujících použití nekalých obchodních praktik.
§ 10b
Mlčenlivost
Osoba ve služebním, pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu, na jehož
základě vykonává pro Úřad činnost, při níž se dozví skutečnosti tvořící předmět obchodního
tajemství, identitu utajované osoby nebo důvěrnou informaci, je povinna o nich zachovávat
mlčenlivost, a to i po skončení tohoto vztahu.
nadpis vypuštěn
Vlček v. r.
Fischer v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II zákona č. 50/2016 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona
č. 395/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Smlouvy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které neobsahují
náležitosti podle § 3a zákona č. 395/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, uvedou jejich smluvní strany do souladu s § 3a zákona č. 395/2009
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.XII zákona č. 417/0221 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se dokončí podle zákona č. 395/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 359/2022 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž náležitosti
jsou v rozporu se zákonem č. 395/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, uvedou jejich smluvní strany do souladu se zákonem č. 395/2009 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 12 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení zahájená podle zákona č. 395/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s nimi související
se posoudí podle zákona č. 395/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
3. Nebude-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v Úředním věstníku Evropské
unie zveřejněno české znění doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o
definici mikropodniků a malých a středních podniků, vyhlásí jej Ministerstvo průmyslu
a obchodu sdělením ve Sbírce zákonů. Dojde-li ke zveřejnění českého znění doporučení
Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních
podniků v Úředním věstníku Evropské unie po nabytí účinnosti tohoto zákona, vyhlásí
o tom Ministerstvo průmyslu a obchodu informaci sdělením ve Sbírce zákonů.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 ze dne 17. dubna 2019
o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci.
5) § 21e odst. 1 nebo § 21f odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb.
6) Zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád.