21/1992 Sb.
ZÁKON
ze dne 20. prosince 1991
o bankách
Změna: 264/1992 Sb.
Změna: 292/1993 Sb.
Změna: 156/1994 Sb.
Změna: 83/1995 Sb., 84/1995 Sb.
Změna: 61/1996 Sb.
Změna: 306/1997 Sb.
Změna: 16/1998 Sb.
Změna: 127/1998 Sb.
Změna: 165/1998 Sb.
Změna: 120/2001 Sb.
Změna: 239/2001 Sb.
Změna: 319/2001 Sb.
Změna: 126/2002 Sb.
Změna: 453/2003 Sb.
Změna: 126/2002 Sb. (část), 257/2004 Sb.
Změna: 439/2004 Sb.
Změna: 377/2005 Sb.
Změna: 413/2005 Sb.
Změna: 56/2006 Sb., 62/2006 Sb.
Změna: 57/2006 Sb., 70/2006 Sb.
Změna: 443/2006 Sb. (Vybraná ustanovení novel)
Změna: 159/2006 Sb.
Změna: 37/2007 Sb.
Změna: 120/2007 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 216/2008 Sb.
Změna: 126/2008 Sb., 230/2008 Sb.
Změna: 254/2008 Sb.
Změna: 433/2008 Sb.
Změna: 189/2006 Sb.
Změna: 215/2009 Sb.
Změna: 230/2009 Sb.
Změna: 287/2009 Sb.
Změna: 285/2009 Sb.
Změna: 156/2010 Sb.
Změna: 160/2010 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 156/2010 Sb. (část)
Změna: 281/2009 Sb., 409/2010 Sb.
Změna: 41/2011 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 139/2011 Sb.
Změna: 188/2011 Sb.
Změna: 263/2011 Sb.
Změna: 41/2011 Sb. (část)
Změna: 420/2011 Sb., 470/2011 Sb.
Změna: 37/2012 Sb.
Změna: 254/2012 Sb.
Změna: 428/2011 Sb., 396/2012 Sb.
Změna: 227/2013 Sb.
Změna: 241/2013 Sb.
Změna: 303/2013 Sb.
Změna: 135/2014 Sb.
Změna: 135/2014 Sb. (část)
Změna: 219/2015 Sb.
Změna: 220/2015 Sb.
Změna: 135/2014 Sb. (část), 375/2015 Sb.
Změna: 375/2015 Sb. (část)
Změna: 301/2016 Sb.
Změna: 258/2016 Sb.
Změna: 302/2016 Sb., 368/2016 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 204/2017 Sb.
Změna: 204/2017 Sb.
Změna: 371/2017 Sb.
Změna: 39/2020 Sb.
Změna: 119/2020 Sb.
Změna: 238/2020 Sb.
Změna: 338/2020 Sb.
Změna: 49/2020 Sb.
Změna: 174/2021 Sb.
Změna: 353/2021 Sb.
Změna: 353/2021 Sb. (část)
Změna: 261/2021 Sb.
Změna: 96/2022 Sb.
Změna: 471/2022 Sb., 35/2023 Sb.
Změna: 417/2023 Sb.
Změna: 85/2024 Sb., 107/2024 Sb.
Změna: 407/2023 Sb.
Změna: 32/2025 Sb.
Změna: 35/2025 Sb.
Změna: 73/2025 Sb.
Změna: 23/2025 Sb.
Změna: 152/2025 Sb.
Změna: 265/2025 Sb.
Změna: 235/2025 Sb.
Změna: 280/2025 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto
zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň
navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie27) a upravuje některé vztahy
související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky,
včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související
s působením zahraničních bank na území České republiky. Bankami se rozumějí akciové
společnosti se sídlem v České republice, které
a) přijímají vklady od veřejnosti, a
b) poskytují úvěry,
a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci
(dále jen "licence") (§ 4).
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vkladem svěřené peněžní prostředky,
které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;
b) úvěrem v jakékoliv
formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.
(3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat
tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci,
a) investování do cenných papírů na vlastní účet,
b) finanční pronájem (finanční leasing),
c) platební služby a vydávání elektronických peněz,
d) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování
platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene c),
e) poskytování záruk a příslibů,
f) otvírání akreditivů,
g) obstarávání inkasa,
h) poskytování investičních služeb, s tím, že se v licenci uvede, které
investiční služby je banka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním
nástrojům,
i) finanční makléřství; spočívá-li finanční makléřství ve zprostředkování
spotřebitelského úvěru, pojištění nebo zajištění nebo doplňkového penzijního spoření,
může banka tuto činnost vykonávat, je-li k tomu oprávněna podle zákona upravujícího
zprostředkování takové finanční služby,
j) výkon funkce depozitáře,
k) směnárenskou činnost,
l) poskytování bankovních informací,
m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami,
které nejsou investičním nástrojem, a se zlatem,
n) pronájem bezpečnostních schránek,
o) provádění administrace investičních fondů a zahraničních investičních
fondů, s tím, že se v licenci uvede, které činnosti je banka oprávněna vykonávat
a ve vztahu ke kterým fondům,
p) činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího podnikání na
kapitálovém trhu,
q) správa nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými
úvěry,
r) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech
a) až q) a v odstavci 1.
(4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má
povoleny v licenci; to neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí
se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných jiných bank, spořitelních a
úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, pojišťoven, zajišťoven, finančních
institucí a podniků pomocných služeb. Banka může dále vykonávat
a) působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace
podle zvláštního zákona,
b) činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího činnost akreditovaných
osob na finančním trhu, je-li akreditovanou osobou podle takového zákona,
c) podnikatelskou činnost spočívající v poskytování elektronické identifikace,
autentizace a služeb vytvářejících důvěru, jak jsou definovány přímo použitelným
předpisem Evropské unie upravujícím elektronickou identifikaci a služby vytvářející
důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu35), jakož i souvisejících služeb,
zejména poskytování nebo potvrzování osobních identifikačních údajů klienta, informací
o klientovi souvisejících s jeho osobními identifikačními údaji, informací o bankovních
obchodech klienta a vytváření a uchování elektronických dokumentů (dále jen "identifikační
služby"), je-li držitelem příslušného oprávnění, pokud je právními předpisy vyžadováno;
na informace získané a zpracovávané při poskytování identifikačních služeb se vztahují
ustanovení o bankovním tajemství (§ 38),
d) činnost vydavatele tokenu vázaného na aktiva za podmínek stanovených
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv47),
e) činnost vydavatele elektronického peněžního tokenu za podmínek stanovených
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv47), má-li
banka v licenci povoleno vydávání elektronických peněz,
f) činnost poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy za podmínek
stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv47).
(5) Pokud je k výkonu některé z činností uvedených v odstavci 3 třeba povolení
České národní banky podle zákonů upravujících regulaci poskytování některých finančních
služeb a žadatel prokáže splnění všech stanovených podmínek pro udělení takového
povolení, povolí Česká národní banka výkon této činnosti v licenci.
(6) Činnosti podle odstavce 4 písm. c) může vykonávat zahraniční banka podle
§ 3b odst. 3 písm. j) za stejných podmínek jako banka, není-li to v rozporu s oprávněním
uděleným zahraniční bance podle právního řádu země jejího sídla.
(7) Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat
vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých
obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo
zahraniční banka z jiného než členského státu podle § 3b odst. 3 písm. h) splnit
před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv
povolené činnosti.
(8) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon.2)
(9) Některá práva a povinnosti týkající se činnosti Národní rozvojové banky,
a.s., stanoví vedle tohoto zákona zákon upravující činnost Národní rozvojové banky,
a.s.
§ 2
(1) Bez licence nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti, pokud zvláštní
zákon nestanoví jinak.
(2) Za přijímání vkladů se považuje též soustavné vydávání dluhopisů a
jiných srovnatelných cenných papírů, pokud
a) představuje jedinou nebo jednu z hlavních
činností emitenta,
b) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrů,
nebo
c) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je některá z činností uvedených
v § 1 odst. 3.
§ 3
(1) Slovo "banka" nebo "spořitelna", jeho překlady nebo slova od nich odvozená
smí užívat v obchodní firmě pouze právnická osoba, které byla udělena licence, pokud
není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo "banka" nebo "spořitelna" používá, že
tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní firma
nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě mezinárodní smlouvy,
která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika
vázána, anebo na základě obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost
před 1. lednem 1993, (dále jen "mezinárodní smlouva").
(3) Česká národní banka může požadovat
a) změnu navrhované obchodní firmy zakládané banky v případech, kdy existuje
nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její
pobočky,
b) změnu označení pobočky zahraniční banky spočívající v doplnění rozlišovacího
dodatku v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující
právnické osoby nebo s označením její pobočky.
§ 3a
Česká národní banka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným
orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní
požadavky27).
§ 3b
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) institucí instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b) úvěrovou institucí úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) investičním podnikem investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d) finanční institucí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e) podnikem pomocných služeb podnik pomocných služeb podle čl. 4 odst.
1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) společností spravující aktiva společnost spravující aktiva podle čl.
4 odst. 1 bodu 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g) ovládající osobou mateřský podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
h) ovládanou osobou dceřiný podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
i) tuzemskou ovládající bankou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29c nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice,
j) evropskou ovládající úvěrovou institucí osoba podle čl. 4 odst. 1
bodu 29d nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
k) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
l) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu
30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice,
m) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu
31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
n) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu
21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
o) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst.
1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České
republice,
p) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst.
1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
q) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
r) tuzemským ovládajícím obchodníkem s cennými papíry osoba podle čl.
4 odst. 1 bodu 29a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
s) evropským ovládajícím investičním podnikem osoba podle čl. 4 odst.
1 bodu 29b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
t) pojišťovnou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013,
u) zajišťovnou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) účastí účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013,
b) kvalifikovanou účastí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu
36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) ovládáním kontrola podle čl. 4 odst. 1 bodu 37 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d) úzkým propojením úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e) konsolidovanou situací konsolidovaná situace podle čl. 4 odst. 1 bodu
47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu
48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g) subkonsolidovaným základem subkonsolidovaný základ podle čl. 4 odst.
1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
h) orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě orgán podle
čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
i) orgánem příslušným k řešení krize orgán příslušný k řešení krize podle
§ 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize
na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů,
j) skupinou skupina podle čl. 4 odst. 1 bodu 138 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
k) skupinou z jiného než členského státu skupina, jejíž ovládající osoba
má sídlo nebo bydliště v jiném než členském státě,
l) skupinou podléhající řešení krize skupina podléhající řešení krize podle zákona
upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
m) osobou podléhající řešení krize právnická osoba se sídlem v členském
státě, vůči které skupinový plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení
krize, nebo instituce, která není součástí skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném
základě, vůči které plán řešení krize předpokládá uplatnění opatření k řešení krize,
n) úvěrovými obchody činnosti týkající se poskytování úvěrů a záruk,
o) finančním nástrojem finanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
p) kmenovým kapitálem tier 1 kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
q) kapitálem tier 1 kapitál tier 1 podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013,
r) centrální bankou Evropského systému centrálních bank centrální banka
Evropského systému centrálních bank podle čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) globální systémově významnou institucí globální systémově významná instituce podle
čl. 4 odst. 1 bodu 133 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b) globální systémově významnou institucí mimo Evropskou unii globální systémově
významná instituce mimo Evropskou unii podle čl. 4 odst. 1 bodu 134 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) subjektem globální systémově významné instituce osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu
136 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d) jinou systémově významnou institucí jiná systémově významná instituce podle čl.
4 odst. 1 bodu 146 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e) environmentálním rizikem, sociálním rizikem a rizikem správy a řízení environmentální,
sociální a správní riziko podle čl. 4 odst. 1 bodu 52d nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013,
f) členským státem členský stát Evropské unie a stát, který je smluvní stranou Dohody
o Evropském hospodářském prostoru,
g) zahraniční bankou z členského státu instituce se sídlem v jiném členském státě
vykonávající některou z činností podle § 5d na území České republiky prostřednictvím
své pobočky zřízené v České republice,
h) zahraniční bankou z jiného než členského státu osoba se skutečným sídlem v jiném
než členském státě, která na území České republiky na základě licence udělené Českou
národní bankou vykonává prostřednictvím své pobočky zřízené v České republice činnost
1. poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů
podle § 1 odst. 3 písm. e) nebo
2. přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst.
1 písm. a),
i) hlavní osobou zahraniční banka z jiného než členského státu a všechny ji ovládající
osoby,
j) zahraniční bankou zahraniční banka z členského státu a zahraniční banka z jiného
než členského státu,
k) minimálním výstupním prahem minimální výstupní práh podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
l) použitelným kapitálem použitelný kapitál podle čl. 4 odst. 1 bodu 71 písm. a)
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
m) významnou účastí účast na jiné osobě ve výši odpovídající alespoň 15 % použitelného
kapitálu banky a finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby
schválené podle § 27 odst. 1 před nabytím účasti na této osobě,
n) rizikem v oblasti informačních a komunikačních technologií riziko podle čl. 4
odst. 1 bodu 52c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
o) velkou institucí velká instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
p) finančním ředitelem fyzická osoba odpovědná za celkové řízení finančních zdrojů,
finanční plánování a finanční výkaznictví banky,
q) vnitřní kontrolní funkcí funkce řízení rizik, funkce zajišťování shody s předpisy
(compliance) nebo funkce vnitřního auditu,
r) vedoucím vnitřní kontrolní funkce fyzická osoba odpovědná za každodenní řízení
funkce řízení rizik, funkce zajišťování shody s předpisy (compliance) nebo funkce
vnitřního auditu, která je nejvýše v řídicí hierarchii příslušné funkce,
s) osobou v klíčové funkci fyzická osoba, která má významný vliv na každodenní řízení
činnosti banky, ale není členem jejího statutárního orgánu; platí, že osobou, která
má významný vliv na každodenní řízení činnosti banky, je vedoucí vnitřní kontrolní
funkce a finanční ředitel,
t) osobou ve vyšším vedení fyzická osoba, která zastává v bance řídicí funkci, je
přímo podřízena statutárnímu orgánu banky a podílí se na každodenním řízení banky
pod vedením tohoto orgánu; osobou ve vyšším vedení není člen statutárního orgánu
banky,
u) kryptoaktivem kryptoaktivum podle čl. 3 odst. 1 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) 2023/1114 o trzích kryptoaktiv, které není digitální měnou centrální
banky.
ČÁST DRUHÁ
LICENCE
§ 4
(1) Žádost o licenci se předkládá České národní bance. Minimální výše základního
kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými
vklady.
(2) O udělení licence rozhoduje Česká národní banka.
(3) Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní
banka o stanovisko orgán dohledu členského státu vykonávající dohled nad úvěrovými
institucemi, investičními podniky nebo pojišťovnami, jestliže je osoba, které má
být licence udělena, ovládaná
a) institucí,
b) osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu
k poskytování investičních služeb,
c) pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského
státu,
d) osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c).
(4) Česká národní banka požádá, aby stanovisko podle odstavce 3 obsahovalo
zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci
5 písm. d) a e).
(5) Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:
a) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních
zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba,
b) splacení základního kapitálu v plné výši,
c) důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena,
d) důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí na bance
nebo, nejsou-li takové osoby, 20 největších akcionářů banky podle podílu na hlasovacích
právech k výkonu práv akcionáře při podnikání banky,
e) důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost členů statutárního
orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky a splnění dalších požadavků
na orgány banky a jejich členy podle § 8; statutárním orgánem, správní radou a dozorčí
radou se pro účely tohoto zákona rozumí také jiný orgán, jemuž přísluší obdobná působnost,
a to v závislosti na právní formě této osoby,
f) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností
banky, účinný řídicí a kontrolní systém banky a organizační uspořádání banky včetně
údajů o ovládajících osobách a finančních holdingových osobách a smíšených finančních
holdingových osobách ve skupině,
g) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky podložený
reálnými ekonomickými kalkulacemi a jednoznačně z něj vyplývají činnosti, které má
banka v úmyslu provozovat,
h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou,
i) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene h) nebrání výkonu dohledu,
j) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene h) úzké propojení,
nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu,
k) sídlo banky musí být na území České republiky,
l) banka má alespoň 3 zaměstnance nebo fyzické osoby, které uskutečňují
svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří zastávají výkonnou
řídicí funkci a jsou členy jejího statutárního orgánu nebo správní rady.
(6) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z rejstříku trestů týkající
se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány na člena statutárního
orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady banky. Osoba v minulosti pravomocně
odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný čin, jehož skutková podstata
souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti
s podnikáním nesmí působit jako člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo
člen dozorčí rady banky.
(7) Posuzuje-li Česká národní banka žádost podle odstavce 1 spolu s žádostí
o schválení podle § 28 nebo výjimku z povinnosti schválení podle § 29, konzultuje
činnost v závislosti na daném případě s příslušným orgánem dohledu jiného členského
státu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a s příslušným orgánem dohledu
členského státu, v němž má osoba žádající podle § 28 nebo 29 sídlo. V takovém případě
se lhůta pro vydání rozhodnutí o udělení licence podle § 40 odst. 3 staví až do dne
nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o schválení podle § 28 nebo o žádosti o výjimku
z povinnosti schválení podle § 29. Neobdrží-li Česká národní banka vyjádření příslušného
orgánu dohledu ve lhůtě pro vydání rozhodnutí o udělení licence, řízení se přerušuje
na dobu 60 dnů za účelem zajištění vyjádření příslušného orgánu dohledu Českou národní
bankou.
§ 4a
Licenci lze udělit též na žádost spořitelního a úvěrního družstva, pokud
současně požádá i o souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva
na akciovou společnost. O obou žádostech se vede společné řízení podle zákona upravujícího
správní řízení. Návrh na zápis změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva
na akciovou společnost do obchodního rejstříku lze podat poté, co nabylo právní moci
udělení licence i souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva
na akciovou společnost. Právní účinky udělení licence nastávají ke dni zápisu změny
právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního
rejstříku.
§ 4b
(1) Osoba se skutečným sídlem v jiném než členském státě, která splňuje kritéria
podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
může na území České republiky vykonávat činnost poskytování úvěrů podle § 1 odst.
1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), bude-li
činnost vykonávat prostřednictvím pobočky zřízené v České republice a Česká národní
banka jí k této činnosti udělí licenci.
(2) Osoba se skutečným sídlem v jiném než členském státě může na území České
republiky vykonávat činnost přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm.
a), bude-li činnost vykonávat prostřednictvím pobočky zřízené v České republice a
Česká národní banka jí k této činnosti udělí licenci.
(3) Osoba podle odstavce 1 nebo 2 může na území České republiky vykonávat
i další činnost podle § 1 odst. 3, má-li ji povolenu v licenci udělené jí Českou
národní bankou podle § 4f a vykonává-li ji prostřednictvím pobočky zřízené v České
republice.
§ 4c
(1) Osoba podle § 4b může na území České republiky vykonávat činnost podle
§ 1 odst. 1 a § 1 odst. 3 písm. e) bez licence udělené jí Českou národní bankou pouze
tehdy, má-li protistrana sídlo v členském státě a je
a) způsobilou protistranou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
profesionálním zákazníkem podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu
nebo zákazníkem, který není profesionálním zákazníkem podle zákona upravujícího podnikání
na kapitálovém trhu, za předpokladu, že činnost nebo služba je poskytována výhradně
na základě vlastního podnětu takové protistrany,
b) úvěrovou institucí, nebo
c) osobou, která je součástí stejné skupiny jako osoba podle § 4b.
(2) Výkon činnosti nebo poskytnutí služby podle § 1 odst. 1 a § 1 odst. 3
písm. e) bez licence udělené Českou národní bankou na základě vlastního podnětu protistrany
podle odstavce 1 písm. a) opravňuje osobu podle § 4b pouze k výkonu činnosti nebo
poskytnutí služby na základě vlastního podnětu protistrany a činnosti nebo služby,
které jsou pro tento výkon činnosti nebo toto poskytnutí služby nutné, nebo s nimi
úzce souvisejí.
(3) Pokud je protistrana nebo potenciální protistrana oslovena osobou podle
§ 4b nebo osobou, která má úzké propojení s osobou podle § 4b, nejedná se o činnost
nebo službu poskytovanou výhradně na základě vlastního podnětu protistrany podle
odstavce 1 písm. a).
§ 4d
Pokud osoba podle § 4b na území České republiky vykonává činnost podle §
4b odst. 1 nebo 2 v přímé souvislosti s investiční službou podle zákona upravujícího
podnikání na kapitálovém trhu, tento zákon se nepoužije.
§ 4e
(1) Osoba podle § 4b podává žádost o udělení licence České národní bance.
(2) Žádost o udělení licence podle odstavce 1 obsahuje vedle náležitostí
stanovených správním řádem údaje o splnění podmínek pro udělení licence podle § 4f
odst. 2. Žádost lze podat pouze elektronicky.
(3) Součástí žádosti o udělení licence podle odstavce 1 je
a) plán činností, které prostřednictvím pobočky hodlá vykonávat,
b) informace o organizační struktuře pobočky a
c) popis řídicího a kontrolního systému k zajištění řádného a obezřetného řízení
rizik pobočky.
(4) Podrobnosti náležitostí žádosti a příloh podle odstavce 3, formát a další
technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.
§ 4f
(1) O udělení licence podle § 4e odst. 1 rozhoduje Česká národní banka.
(2) Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:
a) požadavky podle § 12ab až 12ag,
b) osobě podle § 4b bylo pro výkon činnosti, kterou hodlá vykonávat na území České
republiky, uděleno povolení ve státě jejího sídla a je nad ní v souvislosti s touto
činností ve státě jejího sídla vykonáván dohled,
c) osoba podle § 4b informovala o svém záměru vykonávat činnost na území České republiky
prostřednictvím své pobočky orgán dohledu ve státě svého sídla a poskytla mu informace
a dokumenty podle § 4e odst. 3,
d) příslušný orgán dohledu nad osobou podle § 4b zpřístupnil České národní bance
všechny informace o této osobě, které jsou nezbytné pro účely výkonu dohledu nad
její pobočkou,
e) právní řád státu sídla osoby podle § 4b nestanoví žádné překážky k tomu, aby Česká
národní banka mohla účinně koordinovat svoji činnost v oblasti výkonu dohledu s činností
příslušného orgánu dohledu nad touto osobou v jiném než členském státě, zejména v
období krize nebo finančních potíží této osoby nebo skupiny, jejíž je součástí, anebo
potíží finančního systému jiného než členského státu,
f) Finanční analytický úřad na základě své dozorové činnosti ani Česká národní banka
nemají důvodné podezření, že by pobočka zřízená osobou podle § 4b v České republice
byla použita k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu,
g) hlavní osoba nebo její skupina splňují obezřetnostní požadavky, které se na ně
použijí podle právních předpisů jiného než členského státu, a není důvodné podezření,
že tyto požadavky nesplňují nebo je poruší ve 12 měsících následujících ode dne udělení
licence.
(3) Česká národní banka si před udělením licence vyžádá od Finančního analytického
úřadu stanovisko za účelem vyhodnocení splnění podmínky podle odstavce 2 písm. f).
Finanční analytický úřad vydá stanovisko ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti
České národní banky. V odůvodnění stanoviska Finanční analytický úřad uvede pouze
v obecné rovině skutečnosti, na základě kterých bylo stanovisko vydáno. Nevydá-li
Finanční analytický úřad stanovisko ve stanovené lhůtě, má se za to, že Finanční
analytický úřad nemá důvodné podezření, že by pobočka zřízená osobou podle § 4b v
České republice byla použita k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování
terorismu.
(4) V rozhodnutí o udělení licence Česká národní banka stanoví, že zahraniční
banka z jiného než členského státu může vykonávat povolené činnosti jen na území
České republiky a nesmí vykonávat povolené činnosti v jiných členských státech na
přeshraničním základě, s výjimkou
a) služeb poskytovaných výhradně na základě vlastního podnětu protistrany nebo
b) vnitroskupinového financování mezi pobočkami téže hlavní osoby.
§ 5
Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby přede dnem zahájení činnosti
zahraniční banky z jiného než členského státu v České republice uzavřela s příslušným
orgánem dohledu nad touto zahraniční bankou z jiného než členského státu dohodu o
spolupráci v oblasti výkonu přeshraničního dohledu nad pobočkou. K tomu Česká národní
banka využívá vzorových dohod o spolupráci vypracovaných Evropským orgánem pro bankovnictví19)
podle čl. 33 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.
§ 5a
(1) Zahraniční banky z členských států mohou vykonávat na území České republiky
prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění
k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční banka z členského
státu dodržela postup podle § 5c až 5m. Zahraniční banky z členských států jsou dále
za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností i bez založení pobočky,
pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o zahraniční banky,
které nepožívají výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo o banky
se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
(3) Na činnost poboček zahraničních bank z členského státu se tento zákon
nepoužije, s výjimkou § 3 odst. 3 písm. b), 5a, § 5n, 10, § 11 odst. 1 až 6 a 9,
20b, § 21, § 24 odst. 2 věta třetí, § 26bb, 37, povinnosti poskytnout údaje podle
§ 38 odst. 2 až 9, ustanovení týkajících se provádění měnové politiky a opravného
zúčtování bank (§ 20c), § 38a a § 41m.
(4) Pokud se pobočka zahraniční banky z členského státu stane účastníkem
platebního systému provozovaného Českou národní bankou, použijí se na zahraniční
banku z členského státu právní předpisy upravující provoz tohoto systému. Pokud pobočka
zahraniční banky z členského státu využije možnosti podle § 38a odst. 1, použije
se na zahraniční banku z členského státu § 38a.
(5) Postup podle § 26 lze vůči zahraniční bance z členského státu uplatnit
pouze
a) v případě porušení § 11 odst. 1 až 6 a 9,
b) v případě porušení § 20c o opravném zúčtování bank,
c) v případě porušení zákona upravujícího platební styk, pokud jde o
provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou, pokud je pobočka zahraniční
banky z členského státu účastníkem tohoto systému (§ 20b),
d) v případě porušení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38
odst. 2 až 8,
e) tehdy, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných
zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu a tuto věc je třeba
řešit bezodkladně (§ 5k odst. 3), nebo
f) po předchozím informování orgánu dohledu země sídla zahraniční banky
z členského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví, je-li to nutné pro zajištění
ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky
z důvodu ohrožení její likvidity (§ 5ka odst. 1).
(6) Česká národní banka může v pobočkách zahraničních bank z členského státu
nebo v osobách ve skupině, jejímž členem je zahraniční banka z členského státu podle
odstavce 1, provést kontrolu na místě, je-li o to požádána orgánem dohledu země sídla
zahraniční banky z členského státu. Orgán dohledu země sídla zahraniční banky z členského
státu podle odstavce 1 může po předchozím oznámení České národní bance provést na
území České republiky kontrolu na místě v pobočce zahraniční banky z členského státu
nebo ve finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1.
(7) Česká národní banka může provádět kontroly na místě a vyžadovat informace
o činnostech, které pobočka zahraniční banky z členského státu vykonává na území
České republiky, pokud to považuje za důležité z hlediska finanční stability v České
republice. Česká národní banka před zahájením kontroly na místě informuje orgán dohledu
dotčeného státu o účelu kontroly a po jejím ukončení poskytne tomuto orgánu dohledu
veškeré informace, které jsou významné pro hodnocení rizikovosti banky nebo pro finanční
stabilitu v České republice.
Princip jednotné licence
§ 5c
(1) Banky se sídlem na území členského státu (dále jen "domovský stát")
mohou vykonávat na území jiného členského státu (dále jen "hostitelský stát") prostřednictvím
své pobočky činnosti vyjmenované v § 5d bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu
bylo těmto bankám uděleno v domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti
uvedené v § 5d písm. a) se vztahuje i na finanční instituce splňující podmínky uvedené
v § 5e odst. 1 (dále jen "oprávněná finanční instituce").
(2) Banky podle odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností vyjmenovaných
v § 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské
činnosti. Totéž platí pro oprávněné finanční instituce podle odstavce 1 s výjimkou
činnosti uvedené v § 5d písm. a).
(3) Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky
činnosti bez licence nemůže banka podle odstavce 1 nebo finanční instituce, která
nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo zahraniční banka
nebo finanční instituce se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence
podle práva Evropské unie.
§ 5d
Banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce mohou vykonávat
na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených právem Evropské unie
a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti:
a) přijímání vkladů od veřejnosti,
b) poskytování úvěrů,
c) finanční pronájem (finanční leasing),
d) poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz,
e) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování
platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene d),
f) poskytování záruk a příslibů,
g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta
1. s nástroji peněžního
trhu,
2. s peněžními prostředky v cizích měnách,
3. futures, opcemi
a nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k měnovým kursům, úrokové míře nebo úrokovému
výnosu,
4. s investičními cennými papíry,
h) účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb,
i) poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie
a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí obchodních
závodů,
j) peněžní makléřství,
k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství,
l) uložení a správu cenných papírů,
m) poskytování bankovních informací,
n) úschovu cenností,
o) poskytování investičních služeb a činností podle zvláštního právního
předpisu,
p) správu nevýkonného úvěru,
q) vydávání elektronických peněžních tokenů a tokenů vázaných na aktiva,
r) poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy za podmínek stanovených přímo
použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv47).
§ 5e
(1) Finanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v § 5c,
musí splňovat současně následující podmínky:
a) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90 %
hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční instituci a musí
se řídit právem stejného státu jako tato finanční instituce,
b) činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí
provozovat i na území svého domovského státu,
c) musí být zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě vykonávaného
nad bankou nebo bankami podle § 5c odst. 1 v souladu s předpisy Evropské unie,
d) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 společně a nerozdílně se souhlasem
domovského orgánu dohledu ručí za její závazky,
e) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 splňují požadavky domovského
orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční instituce.
(2) Splnění podmínek podle odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu
domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.
(3) V případě, že oprávněná finanční instituce přestane plnit některou
z podmínek podle odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě informuje hostitelský
orgán dohledu a finanční instituce pozbývá výhody jednotné licence.
(4) Osoba ovládaná oprávněnou finanční institucí se sídlem v jiném členském
státě může vykonávat na území České republiky prostřednictvím své pobočky činnost
ve stejném rozsahu jako oprávněná finanční instituce.
§ 5f
Banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce, která hodlá
založit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu
domovského státu a sdělí mu písemně následující informace:
a) na území kterého členského státu hodlá založit pobočku,
b) obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností,
c) organizační strukturu pobočky,
d) adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty,
e) jména osob zodpovědných za řízení pobočky,
f) v případě oprávněné finanční instituce též podklady pro ověření
skutečností uvedených v § 5e odst. 1.
§ 5g
(1) Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační
struktuře a finanční situaci banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce
ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců ode dne obdržení informací
podle § 5f tyto informace spolu s údaji o výši a složení kapitálu banky podle § 5c
odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce, s údaji o jejích kapitálových poměrech
podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, podrobnostmi
o pojištění vkladů a potvrzením podle § 5e odst. 2, orgánu dohledu hostitelského
státu, o čemž informuje i banku podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou finanční instituci.
(2) V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán dohledu
domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou
finanční instituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu
hostitelského státu, a svůj postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není
ve lhůtě podle odstavce 1 banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce
ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se banka podle § 5c odst.
1 nebo oprávněná finanční instituce domáhat nápravy u soudu.
§ 5h
(1) Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení informace
podle § 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankou podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou
finanční institucí, a je-li to nutné, sdělí jí ustanovení právních předpisů hostitelského
státu, která upravují podmínky výkonu jejich činnosti na území hostitelského státu
na základě oprávnění uděleného jí orgánem dohledu domovského státu.
(2) Po obdržení informací podle odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2 měsíců
může banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce začít podnikat na
území hostitelského státu.
(3) Změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1 oznámí banka podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce s měsíčním předstihem orgánu dohledu
domovského i hostitelského státu.
§ 5i
V případě, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce
hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle § 5d bez založení pobočky,
oznámí zamýšlené činnosti před prvním poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu,
který toto oznámení do jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu.
§ 5j
Dohled nad pobočkou banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce
vykonává orgán dohledu domovského státu. Orgán dohledu hostitelského státu může od
pobočky banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce požadovat pro statistické
a informační účely a pro účely výkonu dohledu podle tohoto zákona pravidelné hlášení
o jejích podnikatelských aktivitách na území hostitelského státu a požadovat údaje
nezbytné pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou podle § 5n.
§ 5k
(1) Pokud orgán dohledu hostitelského státu na základě informací od orgánu
dohledu domovského státu podle § 38h zjistí, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná
finanční instituce při poskytování služeb na jeho území porušuje tento zákon nebo
přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky nebo je-li
důvodné podezření, že poruší tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie
upravující obezřetnostní požadavky, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu domovského
státu. Orgán dohledu domovského státu bez zbytečného odkladu přijme vhodná opatření
k nápravě podle § 26 směřující k odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení
rizika vzniku takového porušování a neprodleně informuje o přijatých opatřeních orgán
dohledu hostitelského státu.
(2) Pokud orgán dohledu domovského státu nepřijal opatření podle odstavce
1, orgán dohledu hostitelského státu může na tuto skutečnost upozornit Evropský orgán
pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(3) Nesnese-li věc odkladu, může orgán dohledu hostitelského státu přijmout
vhodná opatření podle § 26 nebo § 26bb pro zajištění ochrany finanční stability a
společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné
finanční instituce v hostitelském členském státě. O přijetí takových opatření informuje
orgán dohledu domovského státu, Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví
a orgány dohledu dotčených států. Pokud orgán dohledu domovského nebo jiného dotčeného
státu nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského státu, může
požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(4) Opatření podle odstavce 3 musí být přiměřená ochraně finanční stability
a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu nebo
oprávněné finanční instituce v hostitelském členském státě a nesmí vést k upřednostnění
klientů nebo investorů zahraniční banky z členského státu nebo oprávněné finanční
instituce v hostitelském členském státě oproti klientům nebo investorům zahraniční
banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce v jiných členských státech.
Orgán dohledu hostitelského státu může přijmout opatření podle odstavce 3 pouze do
doby, než jsou přijata opatření k řešení úpadku zahraniční banky podle právní úpravy
insolvence domovského členského státu. Přijetím těchto opatření pozbývají opatření
podle odstavce 3 účinnost.
(5) Orgán dohledu hostitelského státu opatření podle odstavce 3 zruší,
pokud podle jeho uvážení tato opatření nadále nejsou nutná vzhledem k opatřením přijatým
orgánem dohledu domovského státu podle odstavce 1.
(6) Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k zamezení
či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího právní předpisy tohoto státu
v oblasti veřejného zájmu včetně opatření k ukončení činnosti zahraniční banky z
členského státu nebo oprávněné finanční instituce na území tohoto státu. Ustanovení
předchozích odstavců se v tomto případě nepoužijí.
§ 5ka
(1) Orgán dohledu hostitelského státu může po předchozím informování orgánu
dohledu domovského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví přijmout opatření pro
zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z členského
státu nebo finanční stability v hostitelském členském státě, pokud je ohrožena likvidita
zahraniční banky z členského státu, jejíž pobočka vykonává činnost na území hostitelského
státu, a orgán dohledu domovského státu nepřijal potřebná opatření.
(2) Orgán dohledu domovského státu se může obrátit na Evropský orgán pro
bankovnictví, pokud nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského
státu, na jehož území zahraniční banka z členského státu vykonává činnost prostřednictvím
pobočky, a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
§ 5l
(1) V případě odnětí licence bance podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční
instituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu.
Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti banky podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.
(2) Orgány dohledu informují Evropskou komisi o počtu a povaze případů,
kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení pobočky zahraniční
banky z členského státu nebo kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního
stavu podle § 5k odst. 1 až 3.
§ 5m
Banky podle § 5c odst. 1 a oprávněné finanční instituce smějí volně inzerovat
své služby v členských státech při respektování právních předpisů o reklamě přijatých
příslušným státem.
§ 5n
(1) Pobočka banky nebo pobočka zahraniční banky z členského státu může
být orgánem dohledu členského státu, na jehož území působí, označena v souladu s
právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).
(2) O svém záměru označit pobočku zahraniční banky z členského státu, která
působí na území České republiky, za významnou informuje Česká národní banka příslušný
orgán dohledu domovského státu úvěrové instituce, která působí v České republice
prostřednictvím pobočky. Pokud je ta ovládána evropskou ovládající úvěrovou institucí,
evropskou finanční holdingovou osobou, evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou
nebo evropským ovládajícím investičním podnikem, informuje Česká národní banka o
svém záměru označit pobočku této úvěrové instituce za významnou orgán určený k výkonu
dohledu na konsolidovaném základě. Zároveň Česká národní banka tomuto orgánu sdělí
důvody, které ji vedou k záměru označit pobočku zahraniční banky z členského státu
za významnou s ohledem na kritéria podle odstavce 3.
(3) Při záměru označit pobočku zahraniční banky z členského státu za
významnou přihlédne Česká národní banka zejména k
a) tržnímu podílu pobočky na vkladech v České republice a k tomu, zda
tento podíl přesahuje 2 %,
b) pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraniční
banky z členského státu, jejíž pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu
na trhu nebo na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České republice,
c) velikosti pobočky zahraniční banky z členského státu a jejímu významu
pro finanční systém České republiky z hlediska počtu jejích klientů.
(4) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o označení
pobočky zahraniční banky z členského státu za významnou bylo dosaženo po dohodě s
orgánem dohledu uvedeným v odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy Česká
národní banka informovala tento orgán o svém záměru podle odstavce 2. Nebylo-li dosaženo
takové dohody, pak Česká národní banka rozhodne o označení pobočky zahraniční banky
z členského státu za významnou do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala
orgán dohledu uvedený v odstavci 2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od
tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží ke stanovisku tohoto orgánu.
(5) Rozhodne-li Česká národní banka o označení pobočky zahraniční banky
z členského státu za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného odkladu orgán
dohledu uvedený v odstavci 2. Česká národní banka tomuto orgánu zároveň sdělí důvody
označení této pobočky za významnou.
(6) Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví
a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28), jestliže
a) orgán dohledu domovského státu podle odstavce 2 nekonzultuje s Českou
národní bankou plán na obnovení likvidity zahraniční banky z členského státu, která
působí na území České republiky prostřednictvím významné pobočky, nebo
b) Česká národní banka nesouhlasí s předloženým plánem na obnovení
likvidity.
§ 5o
(1) Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky banky
za významnou, jestliže tato banka vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v
jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní
banku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou
k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Ustanovení § 5n odst. 4 se použije
obdobně.
(2) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím
významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto členského státu
údaje uvedené v § 38ha odst. 2 písm. c) a d), výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování
podle § 25c, poskytne jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle § 26k odst. 2 a
ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v § 26i
odst. 1 písm. c). Česká národní banka dále sdělí orgánům dohledu tohoto členského
státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které bance uloží, pokud je rozhodnutí významné
pro tuto pobočku.
(3) Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v bance, která vykonává
činnost prostřednictvím významné pobočky na území jiného členského státu, informuje
bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank
za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a orgány veřejné moci podle § 25a
odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených tímto vývojem.
(4) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím
významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích
2 a 3 a v § 38h kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost
kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26e odst. 1, která připravuje
Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 2. Členy kolegia
jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž banka vykonává
činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení § 26l odst. 5 a 6 se použije
obdobně.
(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní banka
poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 1, nebo poté,
kdy byla o označení pobočky banky za významnou informována příslušným orgánem dohledu
hostitelského státu.
(6) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím
významné pobočky, konzultuje Česká národní banka s orgánem dohledu tohoto členského
státu plán na obnovení likvidity banky za podmínky, že existuje riziko likvidity,
které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu.
§ 5p
Zahraniční banka z členského státu nebo oprávněná finanční instituce může
profesionálním zákazníkům podle § 2a zákona o podnikání na kapitálovém trhu poskytovat
i bez založení pobočky na území České republiky investiční služby, a to i trvale.
Ustanovení § 5a odst. 1 a § 5c odst. 2 se pro poskytování investičních služeb podle
předchozí věty nepoužijí v rozsahu, v jakém upravují trvalé provozování činnosti
výhradně prostřednictvím pobočky.
§ 7
Česká národní banka vede seznam bank a poboček zahraničních bank a uveřejňuje
jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 7a
(1) Licence zaniká dnem,
a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence,
b) ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,
c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude
vykonávat činnost, ke které je třeba licence,
d) výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace,
e) ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti banky na
území České republiky podle zvláštního právního předpisu.
(2) Licence udělená zahraniční bance z jiného než členského státu pro její pobočku
zaniká rovněž dnem, ke kterému
a) zahraniční banka z jiného než členského státu ukončí činnost své pobočky
na území České republiky,
b) zahraniční banka z jiného než členského státu pozbyla ve státě svého
sídla oprávnění k činnosti.
(3) Ode dne zániku licence nesmí právnická osoba, které zanikla licence,
nebo osoba podle § 4b přijímat vklady, poskytovat úvěry, záruky a přísliby a provozovat
další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek
a závazků. Do doby, než právnická osoba, které zanikla licence, vypořádá své pohledávky
a závazky nebo osoba podle § 4b vypořádá pohledávky a závazky týkající se její pobočky,
se považuje za banku nebo pobočku zahraniční banky z jiného než členského státu podle
tohoto zákona.
§ 7b
Speciální ustanovení o udělení licence ve vztahu k řešení krize
(1) Česká národní banka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit
licenci překlenovací instituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení
krize na finančním trhu, přestože tato instituce nesplňuje některou z podmínek pro
udělení licence podle § 4.
(2) Předloží-li nabyvatel majetku nebo dluhů povinné osoby podle zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení licence, Česká
národní banka žádost bez zbytečného odkladu posoudí.
ČÁST TŘETÍ
Organizace banky
§ 8
(1) Představenstvo banky musí mít alespoň 3 členy. Správní rada banky musí
mít alespoň 5 členů.
(2) Fyzická osoba, která je přímo podřízena statutárnímu orgánu banky a na
kterou jako jedinou tento orgán delegoval obchodní vedení alespoň v rozsahu každodenního
řízení banky jako celku, nesmí být současně předsedou správní rady banky.
(3) Banka zajistí, aby
a) člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady a člen její
dozorčí rady byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou,
b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné
odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí
rady, mimo jiné v oblasti environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy
a řízení a rizik v oblasti informačních a komunikačních technologií,
c) byla prováděna politika podporující rozmanitost, včetně vyváženého
zastoupení žen a mužů při výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a
členů dozorčí rady a
d) byly evidovány údaje o úvěrových obchodech s členem jejího statutárního
orgánu, správní rady a dozorčí rady nebo osobou s takovým členem spřízněnou tak,
aby tyto údaje mohly být bez zbytečného odkladu na vyžádání poskytnuty České národní
bance; spřízněnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, registrovaný partner,
dítě nebo rodič člena statutárního orgánu, správní nebo dozorčí rady nebo právnická
osoba, ve které má člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady nebo
jeho manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič kvalifikovanou účast nebo v ní
může uplatňovat významný vliv nebo v této osobě zastává výkonnou řídicí funkci nebo
je členem jejího statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady.
(4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčí rady banky
po celou dobu výkonu své funkce
a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této
své funkce dostatečnou časovou kapacitu,
b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen
tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu
banky vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k
individuálním okolnostem,
c) v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci,
povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech
jiných právnických osob většího rozsahu než
1. výkon jedné funkce výkonného člena
se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo
2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena.
(5) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit
členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady v bance,
která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu
a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu
jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu banky.
(6) Aniž je dotčena povinnost člena statutárního orgánu, člena správní
rady nebo člena dozorčí rady banky věnovat výkonu funkce dostatečnou časovou kapacitu,
pro účely ustanovení odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické
osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné
funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci
a) skupiny,
b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo osob, v nichž má tento institucionální
systém ochrany kvalifikovanou účast,
c) obchodní korporace, ve které má banka kvalifikovanou účast.
(7) Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který
v bance zastává výkonnou řídicí funkci.
(8) Působnost statutárního orgánu a správní rady nebo dozorčí rady musí být
uvedena ve stanovách.
(9) Členem statutárního orgánu, členem správní rady a členem dozorčí rady
banky může být pouze fyzická osoba.
(10) Odstavce 2 až 9 se použijí obdobně na finanční holdingovou osobu nebo
smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1.
(11) Odstavce 4 až 7 se použijí obdobně i při posuzování osob ve vedení pobočky
zahraniční banky z jiného než členského státu.
(12) Odstavce 3 až 9 se nepoužijí na dočasného správce nebo zvláštního správce
jmenovaného Českou národní bankou podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení
krize na finančním trhu.
§ 8a
(1) Členové statutárního orgánu banky nebo členové správní rady banky, kteří
porušili své povinnosti vyplývající pro ně z výkonu funkce podle tohoto zákona nebo
zvláštních právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu,
která vznikne věřitelům banky tím, že v důsledku porušení těchto povinností banka
není schopna plnit své splatné závazky.
(2) Odstavec 1 se použije obdobně i na členy orgánu zahraniční banky z jiného
než členského státu, který je obdobou statutárního orgánu, a na osoby ve vedení její
pobočky.
§ 8aa
Posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo
dozorčí rady bankou
(1) Banka před povoláním osoby do funkce člena jejího statutárního orgánu
nebo dozorčí rady posoudí, zda je tato osoba vhodná pro výkon této funkce. Osoba
je vhodná pro výkon této funkce, pokud plní požadavky podle § 8 a 8b. Vhodnost osoby
banka průběžně posuzuje i během výkonu této funkce.
(2) Vyplývá-li z posouzení podle odstavce 1, že osoba není vhodná pro výkon
funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady, banka
a) nesmí povolat tuto osobu do této funkce,
b) bez zbytečného odkladu odvolá tuto osobu z funkce člena svého statutárního orgánu
nebo dozorčí rady, nebo
c) bez zbytečného odkladu přijme opatření k zajištění toho, aby tato osoba ve funkci
člena jejího statutárního orgánu nebo dozorčí rady plnila požadavky podle § 8 a 8b.
§ 8ab
Oznamování změn ve složení statutárního orgánu a dozorčí rady banky
(1) Banka předem oznámí České národní bance návrh na změnu ve složení statutárního
orgánu nebo dozorčí rady a současně jí poskytne informace nezbytné k posouzení, zda
je osoba podle § 8aa odst. 1 vhodná pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo
dozorčí rady.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a) základní identifikační údaje o oznamované osobě, a to jméno, příjmení, datum narození,
trvalý nebo jiný pobyt, popřípadě státní občanství,
b) doklady osvědčující vhodnost osoby podle § 8aa odst. 1 a její strukturovaný životopis,
c) písemný záznam o posouzení vhodnosti osoby podle § 8aa odst. 1,
d) doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů osoby podle § 8aa odst. 1 vydaný cizím
státem, je-li to pro tuto osobu relevantní; nevydává-li cizí stát takový doklad,
postačuje prohlášení osoby podle § 8aa odst. 1, a
e) údaj o plánovaném datu povolání osoby podle § 8aa odst. 1 do funkce a datu skutečného
vzniku funkce osoby podle § 8aa odst. 1.
(3) Je-li banka velkou institucí, oznámí České národní bance návrh změny
podle odstavce 1, jakmile existuje záměr povolat danou osobu do funkce člena statutárního
orgánu nebo dozorčí rady, nejpozději však 30 pracovních dní před jejím povoláním
do funkce.
§ 8ac
Řízení o vhodnosti osoby pro povolání do funkce člena statutárního orgánu
nebo dozorčí rady
(1) Má-li Česká národní banka důvodné pochybnosti o tom, zda je osoba podle
§ 8aa odst. 1 vhodná pro povolání do funkce člena statutárního orgánu nebo dozorčí
rady, zahájí řízení o vhodnosti této osoby pro povolání do funkce. Do pravomocného
skončení tohoto řízení nesmí banka povolat osobu podle § 8aa odst. 1 do této funkce.
(2) Je-li osoba podle § 8aa odst. 1 vhodná pro výkon funkce člena statutárního
orgánu nebo dozorčí rady, Česká národní banka rozhodne, že banka může tuto osobu
povolat do této funkce; toto rozhodnutí nemusí obsahovat odůvodnění.
(3) Není-li osoba podle § 8aa odst. 1 vhodná pro výkon funkce člena statutárního
orgánu nebo dozorčí rady, Česká národní banka zakáže bance povolat tuto osobu do
této funkce.
§ 8ad
Společná ustanovení k posouzení vhodnosti člena statutárního orgánu nebo
dozorčí rady banky
(1) Vyvstanou-li důvodné pochybnosti o vhodnosti člena statutárního orgánu
nebo dozorčí rady banky pro výkon této funkce, banka bez zbytečného odkladu provede
nové posouzení vhodnosti tohoto člena a oznámí výsledek tohoto posouzení České národní
bance.
(2) Česká národní banka provede nové posouzení vhodnosti člena statutárního
orgánu nebo dozorčí rady banky v případě podle odstavce 1 nebo dozví-li se o změně
okolnosti zakládající důvodné pochybnosti o vhodnosti člena statutárního orgánu nebo
dozorčí rady banky pro výkon této funkce a v závislosti na jeho výsledku přijme příslušné
opatření k nápravě podle § 26.
(3) Česká národní banka nemusí provést nové posouzení vhodnosti člena statutárního
orgánu nebo dozorčí rady banky, navazuje-li bezprostředně nové funkční období tohoto
člena na skončené funkční období a Česká národní banka nemá důvodné pochybnosti o
jeho vhodnosti pro výkon této funkce.
(4) Česká národní banka může požádat o konzultaci Finanční analytický úřad
nebo orgán z jiného členského státu odpovědný za dohled v oblasti opatření proti
legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro účely ověření informací
týkajících se člena statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky.
(5) Česká národní banka může požádat Orgán pro boj proti praní peněz a financování
terorismu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/162049) o přístup
do centrální databáze boje proti praní peněz a financování terorismu podle tohoto
nařízení pro účely ověření informací týkajících se člena statutárního orgánu nebo
dozorčí rady banky.
(6) Pro účely odstavců 1 až 5 a § 8aa až 8ac se považuje osoba podle § 8
odst. 2 za člena statutárního orgánu.
§ 8ae
Posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce člena statutárního orgánu nebo
dozorčí rady ve vztahu k finanční holdingové osobě a smíšené finanční holdingové
osobě
(1) Ustanovení § 8aa, § 8ab odst. 1 a 2 a § 8ac a 8ad se použijí obdobně
pro finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou
podle § 27 odst. 1.
(2) Ustanovení § 8ab odst. 3 se použije obdobně pro finanční holdingovou
osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1, která
a) naplňuje kteroukoliv z podmínek podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. a) až d) nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b) nenaplňuje žádnou z podmínek podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. a) až d) nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, avšak má ve své skupině velkou instituci.
(3) Je-li finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba
schválená podle § 27 odst. 1 zahraniční osobou, ustanovení týkající se statutárního
orgánu se použijí na orgán s obdobnou řídicí působností v závislosti na právní formě
finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle
§ 27 odst. 1.
(4) Fyzická osoba, která je přímo podřízena orgánu s obdobnou řídicí působností
jako je statutární orgán v závislosti na právní formě finanční holdingové osoby nebo
smíšené finanční holdingové osoby schválené podle § 27 odst. 1 a na kterou jako jedinou
tento orgán delegoval obchodní vedení alespoň v rozsahu každodenního řízení finanční
holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle § 27 odst.
1 jako celku, se považuje pro účely odstavců 1 až 3 a § 8aa až 8ad za člena tohoto
orgánu.
(5) Nemá-li finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba
schválená podle § 27 odst. 1 dozorčí radu, ustanovení týkající se dozorčí rady se
použijí na orgán s obdobnou kontrolní působností v závislosti na právní formě dotčené
finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle
§ 27 odst. 1.
§ 8af
Požadavky na osobu v klíčové funkci
Banka zajistí, aby její osoba v klíčové funkci byla důvěryhodná, dostatečně
odborně způsobilá a zkušená a aby plnila své povinnosti řádně a čestně.
§ 8ag
Posouzení vhodnosti osoby v klíčové funkci bankou
(1) Banka předem posoudí, zda je osoba, která se má stát osobou v klíčové
funkci, vhodná pro její výkon. Osoba je vhodná pro výkon klíčové funkce, pokud plní
požadavky podle § 8af. Vhodnost osoby banka průběžně posuzuje i během výkonu této
funkce.
(2) Vyplývá-li z posouzení podle odstavce 1, že osoba není vhodná pro výkon
klíčové funkce, banka
a) nesmí povolat tuto osobu do této funkce,
b) bez zbytečného odkladu odvolá tuto osobu z klíčové funkce, nebo
c) bez zbytečného odkladu přijme opatření k zajištění toho, aby tato osoba v klíčové
funkci plnila požadavky podle § 8af.
§ 8ah
Oznamování změn v osobě ve funkci finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní
kontrolní funkce v bance, která je velkou institucí
(1) Je-li banka velkou institucí, předem oznámí České národní bance návrh
na změnu v osobě, která má v této bance zastávat funkci finančního ředitele nebo
vedoucího vnitřní kontrolní funkce, a současně jí poskytne informace nezbytné k posouzení,
zda je tato osoba vhodná pro výkon této funkce.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a) základní identifikační údaje o oznamované osobě, a to jméno, příjmení, datum narození,
trvalý nebo jiný pobyt, popřípadě státní občanství,
b) doklady osvědčující vhodnost osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího
vnitřní kontrolní funkce a jejich strukturovaný životopis,
c) písemný záznam o posouzení vhodnosti oznamované osoby,
d) doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů oznamované osoby vydaný cizím státem,
je-li to pro tuto osobu relevantní; nevydává-li cizí stát takový doklad, postačuje
prohlášení této osoby, a
e) údaj o plánovaném datu povolání oznamované osoby do funkce a datu skutečného vzniku
funkce této osoby.
§ 8ai
Řízení o vhodnosti osoby pro povolání do funkce finančního ředitele nebo
vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí
(1) Má-li Česká národní banka důvodné pochybnosti o tom, zda je osoba podle
§ 8ah odst. 1 vhodná pro povolání do funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní
kontrolní funkce, zahájí řízení o vhodnosti této osoby pro povolání do funkce. Do
pravomocného skončení tohoto řízení nesmí banka, která je velkou institucí, povolat
tuto osobu do funkce.
(2) Je-li osoba podle odstavce 1 vhodná pro výkon funkce finančního ředitele
nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce, Česká národní banka rozhodne, že banka,
která je velkou institucí, může tuto osobu povolat do funkce finančního ředitele
nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce; toto rozhodnutí nemusí obsahovat odůvodnění.
(3) Není-li osoba podle odstavce 1 vhodná pro výkon funkce finančního ředitele
nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce, Česká národní banka zakáže bance, která
je velkou institucí, povolat tuto osobu do funkce finančního ředitele nebo vedoucího
vnitřní kontrolní funkce.
§ 8aj
Společná ustanovení k posouzení vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního
ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí
(1) Vyvstanou-li důvodné pochybnosti o vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního
ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí,
pro výkon této funkce, tato banka bez zbytečného odkladu provede nové posouzení vhodnosti
této osoby a oznámí výsledek tohoto posouzení České národní bance.
(2) Česká národní banka provede nové posouzení vhodnosti osoby pro výkon
funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je
velkou institucí, v případě podle odstavce 1 nebo dozví-li se o změně okolnosti zakládající
důvodné pochybnosti o vhodnosti této osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo
vedoucího vnitřní kontrolní funkce a v závislosti na jeho výsledku přijme příslušné
opatření k nápravě podle § 26.
(3) Česká národní banka nemusí provést nové posouzení vhodnosti osoby pro
výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která
je velkou institucí, navazuje-li pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah mezi finančním
ředitelem nebo vedoucím vnitřní kontrolní funkce a bankou, která je velkou institucí,
bezprostředně na předchozí totožný pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah a Česká
národní banka nemá důvodné pochybnosti o vhodnosti těchto osob pro výkon jejich funkcí.
(4) Česká národní banka může požádat o konzultaci Finanční analytický úřad
nebo orgán z jiného členského státu odpovědný za dohled v oblasti opatření proti
legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro účely ověření informací
týkajících se vhodnosti osoby pro výkon funkce finančního ředitele nebo vedoucího
vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou institucí.
(5) Česká národní banka může požádat Orgán pro boj proti praní peněz a financování
terorismu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/162049) o přístup
do centrální databáze boje proti praní peněz a financování terorismu podle tohoto
nařízení pro účely ověření informací týkajících se vhodnosti osoby pro výkon funkce
finančního ředitele nebo vedoucího vnitřní kontrolní funkce banky, která je velkou
institucí.
§ 8ak
Posouzení vhodnosti osoby v klíčové funkci ve vztahu k finanční holdingové
osobě a smíšené finanční holdingové osobě
(1) Ustanovení § 8af a 8ag se použijí obdobně pro finanční holdingovou osobu
nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1.
(2) Ustanovení § 8ah až 8aj se použijí obdobně pro finanční holdingovou
osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1, která
a) naplňuje kteroukoliv z podmínek podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. a) až d) nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b) nenaplňuje žádnou z podmínek podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 písm. a) až d) nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, avšak má ve své skupině velkou instituci.
§ 8b
Řídicí a kontrolní systém
(1) Banka musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje
a) předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy
1. zásady a postupy řízení,
2. organizační uspořádání s řádným,
průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého
se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení
vzniku možného střetu zájmů,
3. řádné administrativní
postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy,
4. individuální popis činností
a povinností člena statutárního orgánu banky, osoby ve vyšším vedení a osoby v klíčové
funkci a přehled úkolů, včetně podrobností o hierarchických vztazích, odpovědnosti
a přehledu osob, které jsou součástí řídicího a kontrolního systému, a jejich úkolech,
b) systém řízení rizik, který vždy
zahrnuje
1. pravidla přístupu banky k rizikům, kterým banka je nebo může být vystavena,
včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,
2. účinné postupy
rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik, včetně environmentálních
rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém
horizontu,
3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik,
c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy
1. vnitřní audit a
2. průběžná
kontrola dodržování právních povinností a povinností plynoucích z vnitřních předpisů
banky,
d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů
statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady,
e) zajišťování odborné způsobilosti a různorodé zkušenosti statutárního
orgánu, správní rady a dozorčí rady jako celku, zajišťující porozumění činnostem
banky, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům, kterým je banka vystavena,
včetně environmentálního rizika, sociálního rizika a rizika správy a řízení, a dopadům,
které v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu tato rizika mohou vytvářet,
f) zavedení a řízení sítí a informačních systémů podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru48),
g) systém odměňování, který vždy zahrnuje zásady a postupy odměňování,
které
1. přispívají k řádnému a účinnému řízení rizik a jsou s ním v souladu, přičemž
je třeba zohlednit ochotu banky podstupovat environmentální rizika, sociální rizika
a rizika správy a řízení,
2. jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou
práci nebo práci stejné hodnoty a
3. v případě člena statutárního orgánu, člena správní
rady, člena dozorčí rady a dalšího pracovníka, jehož pracovní činnosti mají významný
vliv na rizikový profil banky (dále jen "osoba s rizikovým vlivem"), zahrnují také
zvláštní pravidla pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměny osoby
s rizikovým vlivem a pro přijímání rozhodnutí o odměňování této osoby,
h) zásady a plány zachování kontinuity činností informačních a komunikačních technologií
a plány reakce a obnovy v oblasti informačních a komunikačních technologií pro technologie
používané ke komunikaci informací; tyto plány reakce a obnovy jsou zavedeny, řízeny
a testovány podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554.
(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze,
rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností banky v jeho
celku i částech.
(3) Banka ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost
řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu
odpovídající nápravu.
(4) Banka má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na
individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle
čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; povinnost zavést a
udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě
má
a) evropská ovládající úvěrová instituce,
b) tuzemská ovládající banka,
c) finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená
podle § 27 odst. 1,
d) osoba určená podle § 29 odst. 2 písm. c), nebo
e) osoba dočasně označená podle § 31 odst. 2.
(5) Evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba
nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, které mají podle odstavce 4 povinnost
zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí, aby
jimi ovládaná osoba, jiná než instituce, zavedla na individuálním základě zásady,
postupy, uspořádání a mechanismy podle odstavce 1 nezbytné pro plnění povinnosti
podle odstavce 4. Z povinnosti stanovené v předchozí větě jim může Česká národní
banka na základě jejich žádosti udělit v nezbytném rozsahu výjimku, pokud tato ovládající
osoba prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není
v souladu s právními předpisy země sídla ovládané osoby v jiném než členském státě.
(6) Požadavky podle odstavce 1 písm. f) bodu 3 a § 8c odst. 1 písm. c)
se nevztahují na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě na osobu ovládanou
osobou podle odstavce 4, má-li sídlo v
a) členském státě a podléhá-li zvláštním požadavkům na odměňování podle
práva Evropské unie, nebo
b) jiném než členském státě a podléhala by zvláštním požadavkům na odměňování
podle práva Evropské unie, jestliže by měla sídlo v členském státě.
(7) Odstavec 6 se nepoužije na pracovníka ovládané osoby, pokud je tato ovládaná
osoba společností spravující aktiva nebo osobou poskytující investiční služby podle
§ 4 odst. 2 písm. b) až d), h) a i) zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo osobou
poskytující investiční služby podle práva jiného členského státu a činnosti vykonávané
daným pracovníkem mají vliv na rizikový profil nebo činnosti institucí v dané skupině.
(8) Osoba, která má podle odstavce 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a
kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, zajistí také,
aby zásady, postupy, uspořádání a mechanismy podle odstavce 1 používané ovládanými
osobami byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné
pro účely výkonu dohledu.
(9) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnější požadavky na řídicí
a kontrolní systém na individuálním i konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě
v mezích podle odstavce 1, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů
a výborů, jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným
předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím
Evropské komise.
§ 8c
(1) Banka, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci,
povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí
a) výbor pro rizika,
b) výbor pro jmenování,
c) výbor pro odměňování.
(2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny
z nevýkonných členů orgánů banky.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení významnosti
banky podle odstavce 1.
§ 8d
(1) Česká národní banka
a) používá informace týkající se zásad odměňování uveřejněné v souladu
s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, jakož i informace
poskytnuté bankou o rozdílech v odměňování mužů a žen, ke srovnání trendů a postupů
odměňování,
b) sleduje, jestli banka s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých
činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity
subjektu nebo finančního nástroje,
c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových
požadavků banky pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají
z alternativního standardizovaného přístupu podle části třetí hlavy IV kapitoly 1a
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, standardizovaného přístupu
podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013 a interních přístupů banky,
d) alespoň se stejnou četností, s jakou Evropský orgán pro bankovnictví provádí srovnávací
dohledovou analýzu, zhodnotí kvalitu alternativního standardizovaného přístupu podle
části třetí hlavy IV kapitoly 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
standardizovaného přístupu podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a interních přístupů banky,
e) přijme opatření k nápravě, pokud alternativní standardizovaný přístup
podle části třetí hlavy IV kapitoly 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013, standardizovaný přístup podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo interní přístup vede k podhodnocení
kapitálových požadavků banky, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích
nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle příslušného přístupu,
f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity,
g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě
banky nebo systémové nestabilitě,
h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl.
435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující
rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí
rady banky.
(2) Česká národní banka sleduje a posuzuje přístup banky k řízení environmentálních
rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení, včetně plánů zahrnujících kvantifikovatelné
cíle a procesy pro sledování a omezení těchto rizik vznikajících v krátkodobém, střednědobém
a dlouhodobém horizontu. Při tom Česká národní banka zohlední nabídku produktů banky
v oblasti udržitelného rozvoje, její politiku financování přechodu na udržitelnou
ekonomiku, související úvěrovou politiku a cíle a omezení související s udržitelností.
(3) Česká národní banka za účelem posouzení podle odstavce 2 může spolupracovat
se správním orgánem, kterému je svěřen výkon státního dozoru v oblasti životního
prostředí podle jiného právního předpisu.
§ 9
(1) Banka je povinna ve stanovách upravit také
a) strukturu a organizaci banky;
b) pravomoc a odpovědnost členů statutárního orgánu, členů správní rady
a členů dozorčí rady banky;
c) pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků ústředí a poboček, popřípadě
jiných organizačních jednotek banky, oprávněných k provádění bankovních obchodů;
d) organizační zajištění řídicího a kontrolního systému.
(2) Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u České národní banky.
§ 9a
Pohyblivá složka odměny u osob s rizikovým vlivem
(1) Výše pohyblivé složky odměny nesmí u osoby s rizikovým vlivem přesáhnout
výši pevné složky odměny, ledaže valná hromada banky rozhodne podle odstavce 2.
(2) Do působnosti valné hromady banky náleží rozhodnutí o tom, že výše
pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve
výši dvojnásobku pevné složky odměny; valná hromada může rozhodnout pouze na základě
odůvodněného návrhu předloženého valné hromadě v závislosti na vnitřní struktuře
představenstvem nebo správní radou, který obsahuje alespoň
a) navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny
v procentním vyjádření,
b) důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob
s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob,
c) předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál
v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/201327), rozhodnutí České národní banky nebo jiného příslušného orgánu.
(3) K rozhodnutí valné hromady podle odstavce 2 se vyžaduje souhlas
a) alespoň 66 % většiny hlasů přítomných společníků za podmínky, že na
valné hromadě jsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích
práv v bance, nebo
b) alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných společníků, pokud nejsou
přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bance.
(4) Osoby s rizikovým vlivem, jichž se uvedená vyšší úroveň poměru mezi pevnou
a pohyblivou složkou odměny podle odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi
ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle odstavce 2 hlasovací
práva.
(5) Zruší-li valná hromada rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 nebo jej změní
tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede
banka odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím valné hromady
do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí.
(6) Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle původního rozhodnutí
valné hromady, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny
přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí valné hromady, a
to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí valné hromady.
(7) Banka neprodleně uvědomí Českou národní banku o svém doporučení společníkům
i o navrhovaném vyšším maximálním poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny
a jeho odůvodnění a na žádost České národní banky prokáže, že navrhovaný vyšší poměr
není v rozporu s jejími povinnostmi podle tohoto zákona nebo nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na požadavky na kapitál.
(8) Banka může pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny uplatnit diskontní
sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem
za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, z nichž lze práva uplatnit
nejdříve za 5 let.
§ 10
(1) Banka je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní banky
výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna bez zbytečného
odkladu uložit u České národní banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny
jeho změny.
§ 10a
(1) Banka zavede postupy pro své pracovníky k internímu hlášení porušení
nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky prostřednictvím
zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.
(2) Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo
hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje
o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň
a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní
bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou,
b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud
se jedná o pracovníka banky, Česká národní banka a banka zajistí ochranu alespoň
před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení,
c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení
nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je uveřejnění
vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným
soudním řízením.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na postupy banky podle
odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce
2 písm. b) a c).
(4) Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě
ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů
těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce
2 písm. b) a c).
ČÁST ČTVRTÁ
Provozní požadavky
§ 11
(1) Banka informuje ve svých provozních prostorách nebo zahraniční banka
v provozních prostorách své pobočky písemnou formou v českém jazyce o podmínkách
pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a služeb a o
své účasti v platebních systémech. Na vyžádání poskytuje informaci o pravidlech příslušného
platebního systému.
(2) Banka nebo zahraniční banka informuje klienta o systému pojištění pohledávek
z vkladů, kterého se účastní, a poskytne mu rovněž další informace o fungování příslušného
systému pojištění pohledávek z vkladů v rozsahu informačního přehledu pro klienta
podle odstavce 6. Tyto informace se klientovi poskytují prokazatelným způsobem před
uzavřením smlouvy o účtu nebo před přijetím vkladu, a to v českém jazyce nebo v jazyce,
na kterém se banka nebo zahraniční banka s klientem dohodla. Banka nebo zahraniční
banka zajistí písemné potvrzení klienta o tom, že tyto informace obdržel, a uchovává
jej po celou dobu trvání vkladu.
(3) Pokud daná pohledávka z vkladu podléhá ochraně poskytované systémem pojištění
pohledávek z vkladů, uvede to banka nebo zahraniční banka ve výpisu z účtu nebo v
obdobném dokumentu určeném klientovi, a v takovém případě v něm dále uvede odkaz
na informační přehled pro klienta podle odstavce 6. Tento informační přehled poskytuje
banka nebo zahraniční banka klientovi alespoň jednou ročně.
(4) Pokud klient využívá systém elektronického bankovnictví, může mu banka
nebo zahraniční banka sdělit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 prostřednictvím
tohoto systému. Na žádost klienta poskytne banka nebo zahraniční banka tyto informace
v listinné podobě.
(5) Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) uveřejňuje
způsobem umožňujícím dálkový přístup informace týkající se zejména podmínek pojištění
pohledávek z vkladů, postupu jejich uplatnění a výplaty z Fondu pojištění vkladů
(dále jen „Fond“).
(6) Informační přehled pro klienta obsahuje základní informace o limitu pojištění,
lhůtě pro výplatu a měně, ve které bude náhrada za pohledávku z vkladu vyplacena,
a o tom, kterému systému pojištění pohledávek z vkladů daný vklad podléhá, a další
související informace potřebné pro klienta. Česká národní banka stanoví vyhláškou
vzor tohoto informačního přehledu.
(7) Zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna na žádost právnické
osoby nebo fyzické osoby v souvislosti s jejím podnikáním poskytnout bez zbytečného
odkladu písemné vysvětlení úvěrového hodnocení této osoby (rating) pro účely posuzování
jí poskytnutého úvěru nebo její žádosti o úvěr.
(8) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna vést
agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní
banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném
překladu do českého jazyka.
(9) Banka nebo zahraniční banka zavede účinný postup pro vyřizování stížností
klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích
státu, na jehož území působí, informuje banka ve svých provozních prostorách nebo
zahraniční banka v provozních prostorách své pobočky.
§ 11a
Uveřejňování informací zahraniční bankou z jiného než členského státu
(1) Za účelem poskytnutí úplného a pravdivého obrazu o všech podstupovaných
rizicích a jejich míře uveřejňuje zahraniční banka z jiného než členského státu údaje
o
a) sobě a své činnosti a
b) svojí pobočce a její činnosti.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu každoročně uveřejňuje informace
o nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů pobočky
podle § 8b odst. 1 písm. a) bodů 1 až 3 a § 8b odst. 1 písm. b) až f).
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu,
způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,
b) formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavce 2.
(4) Zahraniční banka z jiného než členského státu zavede, udržuje a uplatňuje
vnitřní postupy a zásady pobočky pro
a) plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho
základě,
b) hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, jejich ověřování a frekvence
uveřejňování a
c) posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý
obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře.
§ 11b
Uveřejňování informací bankami a dalšími osobami
(1) Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře
skupiny, jejíž je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.
(2) Osoba, která má povinnost dodržovat požadavky na správu a řízení společnosti,
statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního
orgánu, správní rady a dozorčí rady a systém odměňování na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném
základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace na konsolidovaném
základě o
a) majetkoprávních vztazích v rámci skupiny, včetně informací o úzkém
propojení,
b) nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů
podle § 8b odst. 1 písm. a) bodů 1 až 3 a § 8b odst. 1 písm. b) až f) a
c) dodržování požadavků, o nichž informuje podle písmen a) a b), ovládanými
osobami ve skupině, na něž se tento zákon nepoužije.
(3) Povinnost podle odstavce 2 je splněna i uveřejněním odkazu na místo,
kde jsou tyto informace k dispozici.
(4) Česká národní banka může stanovit, aby banka uveřejňovala informace podle
části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 častěji než podle
čl. 433 až 433c tohoto nařízení.
(5) Banka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost
jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy.
(6) Banka uveřejňuje každoročně údaje o tom, jak dodržuje požadavky na správu
a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a
jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady, systém odměňování,
výbor pro jmenování a výbor pro odměňování, uveřejňování informací podle jednotlivých
zemí podle § 11c a uveřejňování informací o návratnosti aktiv podle odstavce 5.
(7) Česká národní banka
a) stanoví vyhláškou obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce
1, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování
údajů podle odstavce 1,
b) může vyhláškou stanovit periodicitu, s níž má banka uveřejňovat informace
podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací,
c) stanoví vyhláškou formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavců
2 a 6,
d) může vyhláškou stanovit lhůty, v nichž má banka, nesplňuje-li podmínky pro označení
jako malá a nepříliš složitá instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, předkládat informace podle odstavce 4 Evropskému
orgánu pro bankovnictví za účelem jejich uveřejnění na internetové stránce tohoto
orgánu pro centralizované zpřístupňování informací.
§ 11c
(1) Banka každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní
období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států,
ve kterých má ovládanou osobu nebo pobočku,
a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,
b) obrat,
c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní
úvazek,
d) zisk nebo ztrátu před zdaněním,
e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí
nebo ztrátu,
f) získané veřejné podpory.
(2) Údaje podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky,
nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní
závěrky.
(3) Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené
v odstavci 1.
§ 12
(1) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna při
výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který
nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje
bezpečnost a stabilitu banky.
(2) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu nesmí uzavírat
smlouvy za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, zejména takové, které zavazují
banku nebo zahraniční banku z jiného než členského státu k hospodářsky neodůvodněnému
plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené
v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.
(3) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu vykonává činnost
s odbornou péčí; tím nejsou dotčeny povinnosti banky podle zákona upravujícího podnikání
na kapitálovém trhu při výkonu činnosti podle § 1 odst. 3 písm. h).
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla postupu podle odstavce
1.
Klasifikace poboček zahraničních bank z jiných než členských států
§ 12a
nadpis vypuštěn
(1) Pobočkou třídy 1 je pobočka zahraniční banky z jiného než členského
státu,
a) odpovídá-li celková hodnota aktiv vykázaná za tuto pobočku na konci bezprostředně
předcházejícího účetního období alespoň částce 5 miliard EUR,
b) jejímž prostřednictvím jsou přijímány vklady od veřejnosti a objem těchto vkladů
dosáhl alespoň 5 % celkových závazků pobočky nebo objem těchto vkladů přesáhl částku
odpovídající 50 milionů EUR, nebo
c) která nesplňuje podmínky způsobilosti podle § 12aa odst. 1.
(2) Pobočkou třídy 2 je způsobilá pobočka zahraniční banky z jiného než
členského státu podle § 12aa, která nesplňuje podmínky podle odstavce 1 písm. a)
a b).
(3) Pobočka třídy 1 se od okamžiku, kdy nadále nesplňuje ani jednu podmínku
podle odstavce 1, považuje za pobočku třídy 2. Pobočka třídy 2 se pobočkou třídy
1 stane po uplynutí 4 měsíců ode dne, kdy začala splňovat některou z podmínek podle
odstavce 1.
§ 12aa
(1) Pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu je způsobilou
pobočkou, pokud
a) hlavní osoba má sídlo ve státě, který v souladu se svým bankovním regulatorním
rámcem uplatňuje obezřetnostní požadavky a požadavky na výkon dohledu, které jsou
srovnatelné s požadavky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce,
b) příslušný orgán dohledu nad hlavní osobou podléhá požadavkům mlčenlivosti, jež
jsou srovnatelné s požadavky podle § 25a, a
c) hlavní osoba má sídlo ve státě, který není uveden na seznamu vysoce rizikových
států podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 9 směrnice
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/84950).
(2) Česká národní banka po přijetí žádosti o licenci podle § 4e posoudí
podmínky způsobilosti podle odstavce 1 a podmínky podle § 12a za účelem zjištění,
zda jde o pobočku třídy 1, nebo pobočku třídy 2.
(3) Podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou splněny, pokud je jiný
než členský stát uveden na seznamu ve veřejném rejstříku třetích zemí a orgánů třetích
zemí vedeném Evropským orgánem pro bankovnictví.
(4) Pokud stát, v němž má zahraniční banka z jiného než členského státu
skutečné sídlo, není uveden ve veřejném rejstříku třetích zemí a orgánů třetích zemí
podle odstavce 3 a současně je splněna podmínka podle odstavce 1 písm. c), požádá
Česká národní banka Evropskou komisi, aby posoudila bankovní regulatorní rámec a
požadavky mlčenlivosti dotčeného jiného než členského státu. Do rozhodnutí Evropské
komise se pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu považuje za pobočku
třídy 1.
§ 12ab
Kapitálové vybavení pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu ke dni udělení licence
podle § 4f plní požadavek na kapitálové vybavení
a) pobočky třídy 1 alespoň ve výši 2,5 % hodnoty závazků přiřazených této pobočce,
minimálně ve výši odpovídající částce 10 milionů EUR, nebo
b) pobočky třídy 2 alespoň ve výši 0,5 % hodnoty závazků přiřazených této pobočce,
minimálně ve výši odpovídající částce 5 milionů EUR.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu dodržuje průběžně požadavek
na kapitálové vybavení
a) pobočky třídy 1 alespoň ve výši 2,5 % hodnoty průměrných závazků této pobočky
vykázaných za 3 bezprostředně předcházející vykazovaná období, minimálně ve výši
odpovídající částce 10 milionů EUR, nebo
b) pobočky třídy 2 alespoň ve výši 0,5 % hodnoty průměrných závazků této pobočky
vykázaných za 3 bezprostředně předcházející vykazovaná období, minimálně ve výši
odpovídající částce 5 milionů EUR.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu plní požadavek na kapitálové
vybavení podle odstavců 1 a 2 prostřednictvím aktiv ve formě
a) hotovosti nebo hotovostních nástrojů podle čl. 4 odst. 1 bodu 60 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b) dluhových cenných papírů vydaných ústředními vládami nebo centrálními bankami
členských států, nebo
c) jakéhokoli jiného nástroje, který lze neprodleně a bez omezení použít ke krytí
rizik pobočky nebo ztrát pobočky v okamžiku jejich vzniku.
(4) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, že aktiva, jejichž
prostřednictvím plní požadavek na kapitálové vybavení pobočky, jsou na vázaném účtu
u banky nebo pobočky zahraniční banky z členského státu v České republice, která
není součástí téže skupiny jako hlavní osoba, nebo u České národní banky. Tato aktiva
jsou na účtu vázána a mohou být využita v případě uložení opatření k řešení krize
dotčené pobočky Českou národní bankou podle zákona upravujícího ozdravné postupy
a řešení krize na finančním trhu a pro účely vypořádání pohledávek a závazků vztahujících
se k této pobočce. Vázaný účet nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného
opatření.
§ 12ac
Požadavek krytí likvidity pobočky zahraniční banky z jiného než členského
státu
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu dodržuje průběžně požadavek
krytí likvidity pobočky podle části šesté hlavy I nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/6151) v
obdobném rozsahu, v jakém se tento požadavek použije na banky.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby likvidní
aktiva, jejichž prostřednictvím plní požadavek krytí likvidity pobočky podle odstavce
1, byla uložena na účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky z členského státu v
České republice, která není součástí téže skupiny jako hlavní osoba, nebo u České
národní banky. Tato aktiva, která by nebyla použita na krytí odtoku likvidity, mohou
být využita v případě uložení opatření k řešení krize této pobočky Českou národní
bankou podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu
a pro účely vypořádání pohledávek a závazků vztahujících se k této pobočce.
(3) Česká národní banka může rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy stanovit,
že povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na zahraniční banku z jiného než členského
státu, jde-li o požadavek na krytí likvidity její pobočky, která se považuje za způsobilou
podle § 12aa odst. 1.
(4) Zahraniční banka z jiného než členského státu dodržuje v případě své
pobočky pravidla pro posuzování aktiv. Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla
pro posuzování aktiv zahrnující pravidla pro kategorizaci expozic, pravidla pro stanovení
očekávaných úvěrových ztrát a jejich krytí opravnými položkami a rezervami a podmínky
pro zohlednění zajištění při stanovení výše opravných položek a rezerv.
Řídicí a kontrolní systém pobočky zahraniční banky z jiného než členského
státu
§ 12ad
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby ve vedení
pobočky byly alespoň 2 osoby, které řídí její činnost, přičemž každá z těchto osob
musí být osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou, zkušenou a výkonu své
funkce je povinna věnovat dostatečnou časovou kapacitu.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu se v případě pobočky
třídy 1 řídí požadavky podle § 8b a 8c přiměřeně. Česká národní banka může požadovat,
aby zahraniční banka z jiného než členského státu zřídila v pobočce třídy 1 místní
řídicí výbor zajišťující řádnou správu a řízení této pobočky.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu se v případě pobočky
třídy 2 řídí požadavky podle § 8b a 8c přiměřeně. Česká národní banka může požadovat,
aby zahraniční banka z jiného než členského státu v závislosti na velikosti, vnitřní
organizaci a povaze, rozsahu a složitosti činnosti pobočky třídy 2 určila v této
pobočce vedoucí vnitřních kontrolních funkcí.
§ 12ae
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu
a) zajistí vhodný způsob komunikace pro podávání zpráv o pobočce statutárnímu orgánu
a dozorčí radě hlavní osoby, zejména o významných rizicích a řízení rizik pobočky,
a
b) zavede pro pobočku odpovídající systémy v oblasti informačních a komunikačních
technologií a kontrolní mechanismy zajišťující řádné řízení rizik.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu sleduje a řídí vztahy
s osobou, jejímž prostřednictvím pobočka vykonává činnost, způsobem, který zajišťuje
přístup České národní banky ke všem informacím potřebným k výkonu dohledu nad pobočkou.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby při zapojení
pobočky do vnitroskupinových operací nebo navazujících obchodů pobočka disponovala
dostatečnými prostředky k identifikaci a řádnému řízení úvěrového rizika protistrany,
na niž jsou převáděna významná rizika spojená s aktivy této pobočky.
(4) Vykonává-li zásadní nebo důležité činnosti za pobočku hlavní osoba,
zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby
a) tyto činnosti byly vykonávány v souladu s vnitroskupinovými dohodami a
b) Česká národní banka měla přístup ke všem informacím potřebným k výkonu dohledu
nad pobočkou.
§ 12af
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí ověření plnění
požadavků na řídicí a kontrolní systém pobočky podle § 12ad a 12ae ověřovatelem vybraným
podle § 22b. Ověření je dokončeno předložením zprávy o ověření České národní bance;
zprávu o ověření předkládá zahraniční banka z jiného než členského státu.
(2) Zpráva o ověření obsahuje alespoň
a) informace o ověřovateli a standardech použitých ověřovatelem při provedení ověření,
b) popis ověřovaných oblastí,
c) porovnání souladu ověřovaných oblastí s právními předpisy a standardy,
d) identifikaci nedostatků v ověřovaných oblastech a zhodnocení jejich závažnosti
a
e) celkové vyhodnocení ověřovaných oblastí.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnosti náležitostí zprávy
o ověření podle odstavce 2, její strukturu, periodicitu jejího zpracování a způsob
a lhůtu pro její předložení České národní bance.
§ 12ag
Vedení účetnictví a obchodní dokumentace pobočky zahraniční banky z jiného
než členského státu
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí vedení účetnictví
za pobočku tak, aby
a) bylo možné sledovat všechna aktiva a závazky zaúčtované pobočkou nebo z ní pocházející
a spravovat tato aktiva a závazky samostatně v rámci pobočky a vést o těchto aktivech
a závazcích úplné a přesné záznamy a
b) účetnictví poskytovalo veškeré nezbytné a dostatečné informace o rizicích, kterým
je nebo by mohla být pobočka vystavena, a o tom, jakým způsobem jsou tato rizika
řízena.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby v rámci
účetnictví vedeného za pobočku byly sledovány obchody na účet klienta odděleně od
obchodů na účet zahraniční banky z jiného než členského státu.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu uschová doklady o obchodech
uskutečněných prostřednictvím pobočky nejméně po dobu 10 let.
(4) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí vypracování
zásad vedení účetnictví pobočky, které
a) podléhají pravidelnému přezkumu a aktualizaci,
b) jsou schváleny orgánem hlavní osoby, který je obdobou statutárního orgánu nebo
dozorčí rady, a
c) odůvodňují způsob účtování a jeho soulad se strategií podnikání pobočky.
(5) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby ověřovatel
vybraný podle § 22b
a) provedl ověření plnění požadavků na vedení účetnictví pobočky podle odstavců 1
a 4 a
b) vypracoval zprávu o ověření plnění požadavků na vedení účetnictví podle písmene
a).
(6) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí předložení zprávy
podle odstavce 5 písm. b) ve stanovené lhůtě České národní bance.
(7) Zpráva o ověření plnění požadavků na vedení účetnictví obsahuje alespoň
a) informace o ověřovateli a standardech použitých ověřovatelem při provedení ověření,
b) popis ověřovaných oblastí,
c) vyjádření ověřovatele, jak jsou požadavky podle odstavců 1 a 4 plněny,
d) identifikaci nedostatků v ověřovaných oblastech a zhodnocení jejich závažnosti
a
e) skutečnosti, které ověřovatel považuje za nezbytné uvést nebo na ně upozornit.
(8) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnosti náležitostí zprávy
o ověření podle odstavce 7, její strukturu, periodicitu jejího zpracování a způsob
a lhůtu pro její předložení České národní bance.
§ 12ah
Pravomoc požadovat zřízení ovládané osoby
(1) Česká národní banka může požadovat od zahraniční banky z jiného než
členského státu zřízení ovládané osoby v České republice, která požádá o licenci
podle § 4, pokud
a) prostřednictvím pobočky vykonávala nebo vykonává činnosti podle § 4b, s výjimkou
činností podle § 4f odst. 4, s protistranou v jiném členském státě,
b) pobočka splňuje kritéria systémového významu podle § 12v odst. 3 nebo má systémový
význam na základě posouzení podle § 12ai a přerušení její činnosti by mohlo ohrozit
finanční stabilitu v členském státě nebo České republice, nebo
c) celková hodnota aktiv všech poboček osob se skutečným sídlem v jiném než členském
státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti
podle § 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě
splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování
úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst.
3 písm. e), které jsou součástí stejné skupiny z jiného než členského státu, činí
částku odpovídající alespoň 40 miliardám EUR nebo hodnota aktiv pobočky v České republice
činí částku odpovídající alespoň 10 miliardám EUR.
(2) Česká národní banka může využít svou pravomoc podle odstavce 1 po uplatnění
opatření podle § 12ai odst. 5 nebo § 26 odst. 7 nebo pokud odůvodní, že by tato opatření
nepostačovala k řešení významných obav České národní banky v oblasti dohledu.
(3) Uplatnění postupu podle odstavce 1 konzultuje Česká národní banka předem
s Evropským orgánem pro bankovnictví a s příslušnými orgány členských států, v nichž
skupina z jiného než členského státu působí prostřednictvím dalších poboček zahraničních
bank z jiného než členského státu nebo ovládaných institucí.
(4) Pro účely odstavce 1 písm. b) a c) vezme Česká národní banka v úvahu
vhodná kritéria pro posouzení systémového významu pobočky zahraniční banky z jiného
než členského státu, a to zejména
a) velikost pobočky,
b) složitost struktury, organizace a modelu podnikání pobočky,
c) propojenost pobočky s finančním systémem členských států a České republiky,
d) zastupitelnost činností, služeb nebo operací vykonávaných pobočkou nebo zastupitelnost
finanční infrastruktury poskytované pobočkou,
e) tržní podíl pobočky v členských státech a v České republice, pokud jde o celková
bankovní aktiva, vykonávané činnosti, služby nebo operace,
f) pravděpodobný dopad pozastavení nebo ukončení působení nebo činnosti pobočky na
platební, clearingové a vypořádací systémy v členských státech a v České republice
a na likviditu finančního systému v České republice,
g) úlohu a význam pobočky pro činnosti, služby a operace skupiny z jiného než členského
státu v členských státech a v České republice,
h) úlohu a význam pobočky v souvislosti s řešením krize nebo likvidací na základě
informací České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize a
i) objem činnosti skupiny z jiného než členského státu vykonávané prostřednictvím
poboček zahraničních bank z jiného než členského státu ve vztahu k objemu činnosti
této skupiny vykonávané prostřednictvím ovládaných institucí v členských státech
a v České republice.
§ 12ai
Systémová významnost pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1) Česká národní banka při výkonu dohledu nad pobočkou zahraniční banky
z jiného než členského státu posoudí, zda má tato pobočka systémový význam a představuje
významné riziko pro finanční stabilitu členských států nebo České republiky. Za tímto
účelem zejména zohlední kritéria systémového významu podle § 12ah odst. 4 a § 12v
odst. 3.
(2) Pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu podléhá posouzení
České národní banky podle odstavce 1, mají-li všechny pobočky osob se skutečným sídlem
v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání
vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném
než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou
poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle
§ 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí stejné skupiny z jiného než členského státu,
celkovou hodnotu aktiv v členských státech v částce odpovídající alespoň 40 miliardám
EUR bez zahrnutí aktiv držených těmito pobočkami v souvislosti s operacemi prováděnými
s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank v
a) průměru za 3 bezprostředně předcházející roční vykazovaná období, nebo
b) absolutním vyjádření za alespoň 3 roční vykazovaná období během 5 bezprostředně
předcházejících ročních vykazovaných období.
(3) V rámci posuzování podle odstavce 1 konzultuje Česká národní banka
svá zjištění s Evropským orgánem pro bankovnictví a s příslušným orgánem členského
státu, v němž skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku nebo ovládanou
instituci, s cílem posoudit rizika pro finanční stabilitu, která pobočka zahraniční
banky z jiného než členského státu představuje pro jiný členský stát, než je Česká
republika. Česká národní banka poskytne své odůvodněné stanovisko k systémovému významu
pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu pro členské státy nebo pro
Českou republiku Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušnému orgánu členského
státu, v němž skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku nebo ovládanou
instituci.
(4) Obdrží-li Česká národní banka v rámci konzultace podle odstavce 3 námitku
příslušného orgánu členského státu k posouzení systémového významu pobočky zahraniční
banky z jiného než členského státu, vyvine úsilí k tomu, aby s pomocí Evropského
orgánu pro bankovnictví dosáhla dohody ohledně tohoto posouzení a ohledně požadavků
podle odstavce 5 nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán členského státu
vznesl námitku. Po uplynutí této lhůty Česká národní banka rozhodne o posouzení systémového
významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu a o uložení požadavků
podle odstavce 5.
(5) Je-li to vhodné pro řešení zjištěných rizik, může Česká národní banka
uložit zahraniční bance z jiného než členského státu
a) restrukturalizovat svá aktiva nebo činnosti tak, aby přestala být považována za
systémově významnou podle odstavce 1 nebo přestala představovat nepřiměřené riziko
pro finanční stabilitu členských států nebo České republiky, nebo
b) další obezřetnostní požadavky vztahující se k pobočce zahraniční banky z jiného
než členského státu.
(6) Má-li Česká národní banka za to, že pobočka zahraniční banky z jiného
než členského státu má systémový význam, avšak rozhodne se požadavky podle odstavce
5 písm. a) nebo § 12ah neuplatnit, poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví a
příslušnému orgánu členského státu, v němž příslušná skupina z jiného než členského
státu zřídila pobočku zahraniční banky z jiného než členského státu nebo ovládanou
instituci, stanovisko odůvodňující, proč se rozhodla uvedené požadavky neuplatnit.
Předkládání informací o pobočce zahraniční banky z jiného než členského státu
a hlavní osobě
§ 12aj
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu informuje Českou národní
banku o
a) aktivech a závazcích vedených v účetnictví její pobočky podle § 12ag v členění
na
1. největší evidovaná aktiva a závazky podle odvětví a typu protistrany včetně
expozic vůči finančnímu sektoru,
2. významné expozice a koncentrace zdrojů financování
podle typu protistrany,
3. významné vnitroskupinové transakce,
b) dodržování požadavků podle tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího,
rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelných
předpisů Evropské unie.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu předkládá České národní
bance
a) souhrnné informace o aktivech a závazcích ovládaných osob a poboček osob se skutečným
sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou
přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem
v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském státě činnost
obdobnou poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů
podle § 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí téže skupiny hlavní osoby a jsou
v členských státech,
b) informace o dodržování obezřetnostních požadavků hlavní osobou na individuálním
a konsolidovaném základě,
c) informace o přezkumu a vyhodnocování při výkonu dohledu prováděném v souvislosti
hlavní osobou a o následném rozhodnutí v oblasti dohledu,
d) informace o ozdravném plánu hlavní osoby a konkrétních opatřeních, jež by mohla
být přijata ve vztahu k její pobočce v souladu s tímto plánem, a veškerých následných
aktualizacích a změnách tohoto plánu,
e) informace o strategii podnikání hlavní osoby ve vztahu k její pobočce a o změnách
této strategie,
f) informace o službách poskytovaných hlavní osobou klientům z členských států na
jejich vyžádání podle § 4c.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu informuje Českou národní
banku bez zbytečného odkladu o
a) každé změně v údajích a skutečnostech uvedených v žádosti o licenci předložené
podle § 4e,
b) skutečnosti a rozhodnutí, které mají dopad na činnost pobočky nebo se jí přímo
týkají, zejména o záměru zrušit pobočku nebo prodat část obchodního závodu, kterého
je pobočka součástí,
c) změně svých stanov,
d) své nepříznivé finanční situaci, která by mohla ovlivnit činnost pobočky,
e) mimořádné situaci na finančním trhu státu svého sídla, včetně takového nepříznivého
vývoje na tomto trhu, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity tohoto
trhu nebo stability finančního systému tohoto státu.
(4) Povinnosti podávat informace podle odstavců 1 až 3 nebrání České národní
bance ukládat zahraniční bance z jiného než členského státu dodatečné požadavky na
podávání zpráv, pokud považuje doplňující informace za nezbytné k získání úplného
přehledu o činnosti, operacích nebo finanční situaci pobočky zahraniční banky z jiného
než členského státu nebo hlavní osoby, nebo k ověření toho, že hlavní osoba zajistí
dodržování tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, rozhodnutí nebo opatření
obecné povahy vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské
unie, včetně jejich dodržování pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu.
§ 12ak
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí předkládání informací
podle § 12aj v případě pobočky třídy 1 České národní bance alespoň dvakrát ročně
a v případě pobočky třídy 2 alespoň jednou ročně.
(2) Česká národní banka může v případě způsobilé pobočky zahraniční banky
z jiného než členského státu upustit od některých nebo od všech požadavků na předkládání
informací o hlavní osobě podle § 12aj odst. 2, pokud může tyto informace získat přímo
od orgánu dohledu jiného než členského státu.
§ 12al
Plán dohledových šetření poboček zahraničních bank z jiných než členských
států
Česká národní banka zahrne pobočku zahraniční banky z jiného než členského
státu do plánu dohledových šetření podle § 25e.
§ 12am
Proces přezkumu a vyhodnocování pobočky zahraniční banky z jiného než členského
státu
(1) Česká národní banka při výkonu dohledu přezkoumává a vyhodnocuje uspořádání,
strategie, postupy a mechanismy pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu
pro zajištění dodržování povinností zahraniční banky z jiného než členského státu
podle tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, rozhodnutí nebo opatření
obecné povahy vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské
unie.
(2) Česká národní banka na základě přezkumu podle odstavce 1 vyhodnotí,
zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy pobočky zahraniční banky z jiného
než členského státu, její kapitálové vybavení a likviditní aktiva zajišťují řádné
řízení a pokrytí významných rizik a provozuschopnost této pobočky.
(3) Česká národní banka provede přezkum a vyhodnocování podle odstavců
1 a 2 v souladu s kritérii pro uplatňování zásady přiměřenosti zveřejňovanými podle
§ 38j odst. 1 písm. c). Česká národní banka zejména stanoví úroveň četnosti a intenzity
přezkumu podle odstavce 1 úměrné tomu, zda jde o pobočku třídy 1 nebo pobočku třídy
2, a zohlední při tom další relevantní kritéria, jako je povaha, rozsah a složitost
činnosti pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu.
(4) Má-li Česká národní banka na základě přezkumu a vyhodnocování podle
odstavců 1 a 2 zejména řídicího a kontrolního systému, modelu podnikání nebo činnosti
pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu důvodné podezření, že v souvislosti
s touto pobočkou dochází nebo došlo k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k
financování terorismu podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů
z trestné činnosti a financování terorismu nebo k pokusu o ně, nebo že hrozí vyšší
riziko takového jednání, uvědomí o tom bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro
bankovnictví a Finanční analytický úřad. V případě zvýšeného rizika legalizace výnosů
z trestné činnosti nebo financování terorismu vyhodnotí Česká národní banka situaci
společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu společně informují
Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto vyhodnocení. Česká národní banka
přijme opatření v souladu s tímto zákonem, přičemž může odejmout licenci zahraniční
bance z jiného než členského státu pro její pobočku podle § 34a odst. 4.
(5) Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si s Finančním analytickým
úřadem informace, které jsou relevantní pro plnění povinností podle tohoto zákona,
právního předpisu jej provádějícího, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
obezřetnostní požadavky, zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti a financování terorismu nebo zákona upravujícího provádění mezinárodních
sankcí, pokud tato spolupráce a výměna informací nezasahuje do probíhajícího trestního
nebo správního řízení.
§ 12an
Spolupráce mezi příslušnými orgány z členských států a kolegii orgánů dohledu
(1) Při výkonu dohledu nad pobočkou zahraniční banky z jiného než členského
státu Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si informace s příslušnými orgány
z členských států vykonávajícími dohled nad ovládanými institucemi a pobočkami osob
se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost
obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným
sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském
státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování
záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí téže skupiny z jiného
než členského státu. Česká národní banka uzavírá s dotčenými příslušnými orgány z
členských států písemné dohody o koordinaci a spolupráci podle s § 26e.
(2) Vykonává-li Česká národní banka dohled nad pobočkou zahraniční banky
z jiného než členského státu třídy 1, je členem kolegia, pokud
a) již bylo zřízeno kolegium ve vztahu k ovládaným institucím z téže skupiny z jiného
než členského státu,
b) alespoň jedna pobočka z téže skupiny z jiného než členského státu, která byla
klasifikována jako pobočka třídy 1, působí v dalším členském státě, nebo
c) součástí skupiny z jiného než členského státu jsou kromě pobočky zahraniční banky
z jiného než členského státu třídy 1 alespoň jedna nebo více ovládaných institucí
v členských státech.
(3) Česká národní banka je vedoucím příslušným orgánem, pokud je v členských
státech orgánem dohledu největší pobočky zahraniční banky z jiného než členského
státu z hlediska celkové hodnoty aktiv. Je-li Česká národní banka vedoucím příslušným
orgánem pro účely odstavce 2 písm. b) a c), plní stejnou úlohu jako orgán vykonávající
dohled na konsolidovaném základě podle § 26l.
(4) Je-li Česká národní banka vedoucím příslušným orgánem, zajistí, že
vedle úkolů podle § 26l kolegium
a) vypracuje zprávu o struktuře a činnosti skupiny z jiného než členského státu v
členských státech a tuto zprávu každoročně aktualizuje,
b) provádí výměnu informací o výsledcích procesu přezkumu a hodnocení v rámci dohledu
podle § 12am a
c) usiluje o zajištění souladu mezi uplatňováním opatření a pravomocí v oblasti dohledu
podle § 26.
(5) Je-li Česká národní banka vedoucím příslušným orgánem, zajišťuje koordinaci
a spolupráci kolegia s orgány dohledu jiných než členských států.
(6) Je-li Česká národní banka členem kolegia, podílí se na plnění jeho
úkolů podle odstavců 1 až 5 a postupuje tak, aby toto kolegium zajišťovalo vhodnou
koordinaci a spolupráci s orgány dohledu jiných než členských států.
§ 12c
(1) Banka přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy
pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové
výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla
být vystavena, i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch
zjištěných zátěžovými testy podle § 25d odst. 2. Banka v rámci těchto strategií a
postupů zohlední krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý horizont pro krytí environmentálních
rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení.
(2) Banka pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak,
aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti
činností banky.
(3) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 má na individuálním základě banka,
která
a) není ovládána tuzemskou ovládající bankou, tuzemskou finanční holdingovou
osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou,
b) neovládá instituci, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb,
nebo
c) není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013.
(4) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na konsolidovaném základě v rozsahu a
způsobem podle části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 má tuzemská ovládající banka, evropská ovládající
úvěrová instituce a finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba
schválená podle § 27 odst. 1, osoba určená podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo dočasně
označená osoba podle § 31 odst. 2.
(5) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na subkonsolidovaném základě má banka,
která je ovládající osobou, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová
osoba, pokud ovládá osobu z jiného než členského státu, která je institucí nebo společností
spravující aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/87/ES38), nebo v ní drží účast.
§ 12m
Kombinovaná kapitálová rezerva
(1) Banka, tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce,
finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1, osoba určená podle § 29 odst. 2 písm. c), nebo osoba dočasně označená
podle § 31 odst. 2 průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 ve výši odpovídající kombinované
kapitálové rezervě.
(2) Osoba podle odstavce 1 udržuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec
požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c), čl. 92a a 92b nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí
v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě
a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné
páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé
závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(3) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří
a) bezpečnostní kapitálová rezerva,
b) proticyklická kapitálová rezerva,
c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika,
d) kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci,
e) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci.
(4) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, osoba podle odstavce 1 nesmí
rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k porušení povinnosti udržovat
kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši. Pokud osoba podle odstavce 1
neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, dodržuje pravidla omezující
rozdělení kmenového kapitálu tier 1, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu
kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance
žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu
prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace
banky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí,
jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu osoba podle odstavce 1 ve stanovené
lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení
kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 13
nebo § 26 odst. 2 písm. f).
(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a 2
a kapitálové rezervy podle odstavce 3,
b) omezení při nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy a pravidla
pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení podle odstavce 4,
c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.
§ 12n
Bezpečnostní kapitálová rezerva
Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje bezpečnostní kapitálovou rezervu
na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši 2,5 % z celkového objemu rizikové
expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
Proticyklická kapitálová rezerva
§ 12o
(1) Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje proticyklickou kapitálovou
rezervu specifickou pro příslušnou osobu na individuálním a konsolidovaném základě
podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické
kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické
kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých
úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.
(3) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické
kapitálové rezervy přihlíží zejména k
a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice,
b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,
c) specifikům českého národního hospodářství,
d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(4) Česká národní banka čtvrtletně vyhodnocuje míru cyklického systémového
rizika, na jehož základě může stanovit nebo změnit sazbu proticyklické kapitálové
rezervy pro Českou republiku; při stanovení nebo změně sazby Česká národní banka
přihlíží k
a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému
podle odstavců 2 a 3,
b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,
c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
(5) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 4 se stanoví
ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,25 procentního bodu.
V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 4 důvodné, může
Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.
(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle
odstavce 4,
b) den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene
a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení
této sazby může být den podle odstavce 6 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni
vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší.
To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.
(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede
a) údaje podle odstavce 6,
b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České
republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,
c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců
2 a 3,
d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 6 písm. a), včetně uvedení
všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,
e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší
než 1 rok,
f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že
sazba podle odstavce 6 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období,
pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.
(9) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy
s příslušnými orgány dohledu nebo určenými orgány jiných států.
§ 12p
(1) Osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy
pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu nebo určený
orgán tohoto členského státu29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z
celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu
stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu
rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %.
Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní
bankou.
(3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle
odstavce 2,
b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
c) den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene
a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení
této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni
vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší.
To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží.
(5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka
v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.
§ 12q
(1) Osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy
pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu tohoto
státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové
expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu
proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice
podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká
národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska
rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Osoba podle § 12m odst.
1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(3) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu
proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice
podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká
národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Osoba podle § 12m
odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(4) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu sazbu proticyklické
kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše
2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije
sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy
podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová
rizika.
(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát
podle odstavců 2 až 4,
b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
c) den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene
a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení
této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni
vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší.
To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.
(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle
odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní
banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika
§ 12r
(1) Česká národní banka může za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního
rizika, včetně těchto rizik vyplývajících ze změny klimatu, která nejsou kryta požadavky
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
a požadavky na proticyklickou kapitálovou rezervu a kapitálovou rezervu pro globální
nebo jinou systémově významnou instituci, stanovit, aby osoby, skupina druhově určených
osob nebo jednotlivá osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržovaly pro všechny expozice
nebo podmnožinu expozic kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním,
konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika se může vztahovat
na
a) expozice umístěné v České republice,
b) podmnožinu expozic umístěných v České republice v členění na expozice
vůči
1. fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto
zákona rozumí obytné nemovitosti podle čl. 4 odst. 1 bodu 75 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
2. právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi,
kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než obytné nemovitosti,
3. fyzickým
osobám s výjimkou expozic podle bodu 1,
4. právnickým osobám s výjimkou expozic podle
bodu 2,
c) části expozic podle písmene b) bodů 1 až 4,
d) expozice umístěné v jiných členských státech,
e) expozice v členění podle písmene b) bodů 1 až 4 umístěné v jiném
členském státě, pro který Česká národní banka uznala sazbu podle § 12t,
f) expozice umístěné v jiném než členském státě.
(3) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic v násobcích 0,5 procentního bodu.
Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý
dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské
unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká
národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika alespoň jednou za 2 roky.
(4) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy
a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b) údaje nutné k identifikaci osoby podle § 12m odst. 1, která je povinna
udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,
c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové
rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje,
d) den, od kterého dotčená osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu
podle písmene a),
e) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).
(5) Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se nepoužije pro krytí
stejných rizik, která jsou kryta proticyklickou kapitálovou rezervou a kapitálovou
rezervou pro globální nebo jinou systémově významnou instituci, a rizik, která jsou
plně kryta požadavkem vypočteným podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013.
(6) Pokud se na osobu podle odstavce 1 použije kapitálová rezerva ke krytí
systémového rizika pro celkovou rizikovou expozici a stane se pro ni závazným minimální
výstupní práh podle § 25ga, přezkoumá Česká národní banka nejpozději ke dni, kdy
má být proveden přezkum podle odstavce 3, požadavek na kapitálovou rezervu ke krytí
systémového rizika této osoby s cílem zachovat její přiměřenou kalibraci.
§ 12s
(1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy
ke krytí systémového rizika Evropské radě pro systémová rizika. Je-li osoba podle
§ 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice
se vztahuje sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, oznámí Česká národní
banka záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika příslušnému
orgánu dohledu nebo určenému orgánu dotčeného členského státu.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b) údaje nutné k identifikaci osoby podle § 12m odst. 1,
c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové
rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, včetně identifikace expozic umístěných
v jiném než členském státě,
d) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,
e) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového
nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České
republice,
f) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti
a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,
g) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení
kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě
informací dostupných České národní bance.
(3) Pokud hodlá Česká národní banka uložit osobě podle § 12m odst. 1 povinnost
udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro všechny expozice, uvede
v oznámení podle odstavce 1 důvody, pro které nelze považovat kapitálovou rezervu
ke krytí systémového rizika za duplicitní k fungování kapitálové rezervy pro jinou
systémově významnou instituci.
(4) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika vedly k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika nepřevýší 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic,
Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání
rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4.
(5) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika byla vyšší než 3 % a nepřevýšila 5 % z celkového objemu rizikové expozice
podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli
podmnožinu expozic, Česká národní banka si vyžádá před vydáním rozhodnutí nebo opatření
obecné povahy podle § 12r odst. 4 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní
banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.
(6) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika byla vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst.
3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu
expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo
opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo
rozhodnutí Evropské komise.
(7) Je-li osoba podle § 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském
státě a na její expozice se vztahuje kombinovaná sazba podle odstavce 5, požádá Česká
národní banka v oznámení podle odstavce 1 Evropskou komisi a Evropskou radu pro systémová
rizika o vydání doporučení. Neshodnou-li se Česká národní banka a příslušný orgán
dohledu nebo určený orgán dotčeného členského státu nebo jsou-li doporučení Evropské
komise a Evropské rady pro systémová rizika zamítavá, Česká národní banka může postoupit
věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví19).
Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 nevydá,
dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.
(8) Do kombinované sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika
podle odstavců 4 až 6 se nezapočte sazba stanovená Českou národní bankou podle §
12t.
(9) Pokud změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nevede
ke zvýšení dříve stanovené sazby, postup podle odstavců 4 až 6 se nepoužije.
(10) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy
ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí
být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské
státy s výjimkou sazby podle § 12t.
(11) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika,
aby pro příslušné orgány dohledu nebo určené orgány jiných členských států vydala
doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou
Českou národní bankou pro Českou republiku.
§ 12t
(1) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu
stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 12r odst. 4 tuto
sazbu stanovit.
(2) Pokud kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika vypočtená na základě
sazby stanovené příslušným orgánem dohledu nebo určeným orgánem jiného členského
státu pokrývá stejná rizika jako kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika stanovená
podle § 12r, použije se vyšší z kapitálových rezerv.
(3) Česká národní banka před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí
systémového rizika přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dohledu
nebo určeného orgánu jiného členského státu.
(4) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské radě
pro systémová rizika.
§ 12u
Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci
(1) Česká národní banka rozhodne o povinnosti globální systémově významné
instituce průběžně udržovat kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou
instituci na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Česká národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituce
na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituce může být určena
skupina, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční
holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1 nebo banka s výjimkou banky ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucí,
evropským ovládajícím investičním podnikem,, evropskou finanční holdingovou osobou
nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.
(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově
významné instituce na základě těchto kritérií:
a) velikost skupiny globální systémově významné instituce,
b) propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním
systémem,
c) nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné
instituce,
d) složitost skupiny globální systémově významné instituce,
e) přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce.
(4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce
do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího metodiku určování globálních
systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných
institucí39). Systémovou významností se rozumí očekávaný dopad, jaký by měla nepříznivá
finanční situace globální systémově významné instituce na celosvětový finanční trh.
(5) Česká národní banka může v odůvodněných případech rozhodnout o zařazení
a) globální systémově významné instituce do kategorie s vyšší systémovou
významností,
b) instituce, která nebyla určena jako systémově významná, do některé
z kategorií systémové významnosti,
c) globální systémově významné instituce do kategorie s nižší systémovou
významností s přihlédnutím k přeshraničním činnostem skupiny prováděným v rámci zúčastněných
členských států podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/201440).
(6) Sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci pro
jednotlivé kategorie systémové významnosti jsou stanoveny v násobcích 0,5 procentního
bodu, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti
sazba činí 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
§ 12v
Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci
(1) Česká národní banka může stanovit, aby jiná systémově významná instituce
průběžně udržovala na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě
podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci.
(2) Česká národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituce
na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první
hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově
významná instituce může být označena skupina, v jejímž čele je evropská ovládající
úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční
holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, skupina, v jejímž čele je tuzemská
ovládající banka, tuzemská finanční holdingová osoba nebo tuzemská smíšená finanční
holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 nebo banka.
(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné
instituce alespoň podle některého z těchto kritérií:
a) velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce,
b) význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro
hospodářství Evropské unie nebo České republiky,
c) význam přeshraničních činností instituce nebo skupiny jiné systémově
významné instituce, nebo
d) propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce
s finančním systémem.
(4) Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy
pro jinou systémově významnou instituci do výše 3 % z celkového objemu rizikové expozice
podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím
k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní banka při stanovení
sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako
celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské
unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka může rozhodnout
o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší
než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí
Evropské komise. Česká národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu
pro jinou systémově významnou instituci alespoň jednou ročně. Stane-li se minimální
výstupní práh pro jinou systémově významnou instituci podle § 25ga závazným, přezkoumá
Česká národní banka sazbu kapitálové rezervy této jiné systémově významné instituce
nejpozději ke dni takového přezkumu s cílem zachovat její přiměřenou kalibraci.
(5) Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové
rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské radě pro systémová rizika
nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4, pokud jde o sazbu
nepřevyšující 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit
sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z
celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr Evropské radě pro systémová rizika 3 měsíce
přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4.
(6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje
a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci,
b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a
přiměřenosti zmírnit riziko,
c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení
kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské
unie na základě informací dostupných České národní bance.
(7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově
významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je institucí
nebo skupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající
investiční podnik, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční
holdingová osoba, a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou
instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově
významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě nesmí přesáhnout
nižší z těchto hodnot:
a) součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou
instituci nebo jinou systémově významnou instituci uplatňovaných pro skupinu na konsolidovaném
základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b) 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo sazba uplatňovaná pro skupinu
na konsolidovaném základě v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise
podle odstavce 4.
§ 12va
Společná pravidla pro stanovení kapitálové rezervy pro globální nebo jinou
systémově významnou instituci a kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika
(1) Pokud osoba podle § 12m odst. 1 podléhá kapitálové rezervě pro globální
systémově významnou instituci, nebo kapitálové rezervě pro jinou systémově významnou
instituci a zároveň podléhá kapitálové rezervě pro krytí systémového rizika a jejich
součet by převýšil u jakékoli příslušné množiny nebo podmnožiny expozic 5 % z objemu
rizikové expozice, Česká národní banka vydá rozhodnutí o sazbě kapitálové rezervy
pro globální systémově významnou instituci, nebo o sazbě kapitálové rezervy pro jinou
systémově významnou instituci pouze se souhlasem Evropské komise.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud se sazba kapitálové rezervy pro krytí
systémového rizika nebo sazba kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci
nebo pro globální systémově významnou instituci nezvyšuje.
§ 12w
(1) Česká národní banka sdělí Evropské radě pro systémová rizika názvy institucí
označených jako globální systémově významné a jiné systémově významné včetně kategorií
systémové významnosti, do kterých byly globální systémově významné instituce zařazeny,
a uvede důvody, pro které tak činí.
(2) Česká národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných
institucí a jiných systémově významných institucí a zařazení globálních systémově
významných institucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní
banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce a Evropskou
radu pro systémová rizika.
(3) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální
seznam institucí, které určila jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově
významné, a kategorii systémové významnosti, do které globální systémově významnou
instituci zařadila.
§ 12x
(1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 12o až 12r se § 172 a § 173
odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem
zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle
§ 12r odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní
banka odůvodnění nezveřejní.
(2) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 12r odst.
3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí
ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění
nezveřejní.
§ 12y
Kapitálová rezerva k pákovému poměru pro globální systémově významnou instituci
(1) Globální systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 není oprávněna
rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k nesplnění povinnosti udržovat
v požadované výši kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pokud globální systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 požadavek
kapitálové rezervy k pákovému poměru neplní, dodržuje pravidla omezující rozdělení
kmenového kapitálu tier 1 a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kapitálové
rezervy k pákovému poměru pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost
o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit
až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace dané osoby
s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(3) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 3 schválí,
jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu globální systémově významná instituce
podle § 12u odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru ve stanovené lhůtě
splní. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření
k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 14 nebo § 26 odst. 2 písm. g).
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) pravidla a omezení při nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému
poměru, včetně pravidel pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení související
s pákovým poměrem a
b) náležitosti plánu na obnovení kapitálu.
§ 14
(1) Banka je povinna dodržovat pravidla bezpečného provozu, která upravují
a) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků,
b) pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv,
c) omezení a podmínky pro měnové pozice.
(2) Podrobnosti pravidel podle odstavce 1 může Česká národní banka stanovit
vyhláškou.
§ 16
(1) Banka musí mít předchozí souhlas České národní banky
a) k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici
s obchodním závodem nebo jeho částí,
b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,
c) k převodu jmění na banku jakožto společníka,
d) k rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu banky, nejedná-li
se o snížení základního kapitálu banky k úhradě ztráty,
e) k rozhodnutí valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).
Na právní jednání valné hromady učiněná bez požadovaného předchozího
souhlasu se hledí, jako by nebyla přijata. Účastníkem řízení o udělení předchozího
souhlasu je pouze žádající banka; účastníky tohoto řízení jsou rovněž druhá smluvní
strana při dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí podle písmene a), anebo
přejímající společník při převodu jmění podle písmene c).
(2) Banka je povinna informovat Českou národní banku
a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve
stanovách uvedeny na základě požadavku zákona,
b) o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově
podílet.
(3) Ustanovením odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení zvláštního
předpisu.4)
(4) Nabýt obchodní závod banky nebo být jeho pachtýřem může pouze
a) jiná banka,
b) banka se sídlem na území členského státu, která vykonává činnost na
území České republiky prostřednictvím své pobočky, nebo
c) zahraniční banka z jiného než členského státu vykonávající na území
České republiky činnost prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 4f.
(5) Dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu obchodního závodu se banka, která
obchodní závod převedla, zrušuje a vstupuje do likvidace.
(6) Česká národní banka neudělí předchozí souhlas podle odstavce 1 písm.
a) nebo c), pokud jsou důvodné obavy, že dispozice s obchodním závodem nebo částí
obchodního závodu banky, nebo převod jmění na banku jakožto společníka povede k ohrožení
finanční stability a bezpečného fungování finančního systému České republiky, zejména
s ohledem na organizační předpoklady, kapitálové vybavení a další předpoklady obezřetného
podnikání banky nebo zahraniční banky zúčastněné na postupu podle odstavce 1 písm.
a) nebo c). Přitom zváží i dopad na stabilitu finančního systému jiného členského
státu Evropské unie, a to s přihlédnutím ke skutečnostem dostupným v době jeho vydání
a zejména v případech, kdy nastane mimořádná situace, která by mohla fungování finančních
systémů ovlivnit.
(7) Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí
stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho
provedení a osobách zúčastněných na tomto postupu. Žádost lze podat pouze elektronicky.
Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví
Česká národní banka vyhláškou.
(8) Poté, co nabude právní moci rozhodnutí o udělení souhlasu podle odstavce
1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2 a alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti
právního jednání, ke kterému byl souhlas udělen, banka uveřejní oznámení o tomto
postupu na svých internetových stránkách. Vkladatelům, ve vztahu k jejichž pohledávce
z vkladu se v důsledku postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst.
1 nebo 2 změnila osoba dlužníka, banka bez zbytečného odkladu po uveřejnění tohoto
oznámení poskytne toto oznámení na trvalém nosiči dat. Uveřejnění tohoto oznámení
se považuje za splnění povinnosti informovat vkladatele podle § 41s odst. 1.
(9) Oznámení podle odstavce 8 obsahuje alespoň
a) obchodní firmu nebo název a sídlo osob zúčastněných na postupu podle
odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2,
b) zkrácený rozsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání osob
uvedených v písmeni a), které se uveřejňují podle § 11a a 11b a podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky; tato povinnost může
být splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto údaje k dispozici,
c) informaci o sídle budoucí pobočky zahraniční banky na území České
republiky, pokud se jedná o přeměnu banky na pobočku zahraniční banky,
d) popis postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1
nebo 2,
e) popis vlivu postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst.
1 nebo 2 na klienty a jejich smlouvy s bankou,
f) informaci o příslušném orgánu dohledu po uskutečnění postupu podle
odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2,
g) informaci o příslušném zahraničním systému pojištění vkladů po uskutečnění
postupu, ke kterému byl souhlas podle odstavce 1 nebo § 17m odst. 1 nebo 2 udělen,
a
h) poučení o právu vybrat své pohledávky z vkladů nebo je převést, pokud
toto právo podle odstavce 11 nebo § 41s odst. 2 vznikne v souvislosti s uskutečněním
postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2, ke kterému byl
souhlas udělen.
(10) Oznámení podle odstavce 8 banka zašle České národní bance. Pokud oznámení
nemá předepsané náležitosti, není určité nebo srozumitelné, Česká národní banka ve
lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení zahájí řízení o zákazu jeho uveřejnění. Oznámení
lze uveřejnit až poté, co marně uplyne lhůta pro zahájení řízení o zákazu uveřejnění
oznámení, nebo pokud bylo zahájeno řízení o zákazu uveřejnění oznámení a nebylo vydáno
rozhodnutí o zákazu uveřejnění oznámení, až po skončení tohoto řízení.
(11) V případě, kdy v důsledku postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c)
nebo § 17m odst. 1 nebo 2 dochází ke změně příslušného orgánu dohledu na zahraniční
orgán dohledu ve vztahu k činnosti podle § 1 odst. 1 písm. a), má vkladatel, ve vztahu
k jehož pohledávce z vkladu se změnila osoba dlužníka, ve lhůtě 3 měsíců ode dne,
kdy bylo oznámení podle odstavce 8 uveřejněno na internetových stránkách banky, právo
vybrat své pohledávky z vkladů nebo je převést, a to bezúplatně a bez sankce, jde-li
o pohledávky z vkladů vyloučené z pojištění podle § 41c.
(12) Odstavce 8 až 11 se nepoužijí, jestliže se postupuje podle zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo v rámci jiných opatření k
ozdravení banky se souhlasem České národní banky.
§ 16a
(1) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o záměru zřídit
pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby v zahraničí bez založení
pobočky a o případných diskriminačních opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo
zastoupení v zahraničí působí nebo mají působit nebo na jehož území jsou nebo mají
být poskytovány služby bez založení pobočky.
(2) Banka postupuje v případě záměru zřídit pobočku nebo poskytovat služby
bez založení pobočky v členském státě v souladu s § 5c až 5m. Totéž platí v případě
záměru poskytovat služby podle § 5d prostřednictvím oprávněné finanční instituce
splňující podmínky podle § 5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím
své pobočky nebo bez založení pobočky. Pokud po obdržení oznámení o záměru zřídit
pobočku banky nebo oprávněné finanční instituce v členském státě Česká národní banka
shledá, že nebyly splněny podmínky podle § 5c až 5m, rozhodne o tom ve správním řízení
ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení informací podle § 5f.
(3) Jestliže Česká národní banka ve správním řízení rozhodne, že podmínky
podle § 5c až 5m nejsou splněny, rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.
(4) Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou, která vykonává činnost
na území jiného členského státu prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování
plánu dohledových šetření podle § 25e informace získané orgánem dohledu tohoto členského
státu při kontrole na místě.
§ 17
(1) Banka může nabýt podíl v jiné právnické osobě, založit jinou právnickou
osobu nebo podílet se na jejím založení, pokud
a) se nestane společníkem s neomezeným ručením,
b) nejde o osobu, která má na této bance kvalifikovanou účast, ledaže
jde o účastnické cenné papíry této osoby držené krátkodobě za účelem obchodování
a banka dodrží pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv stanovené Českou
národní bankou podle § 14 odst. 1 písm. b),
c) nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací touto osobou
bance a pro poskytování těchto informací bankou pro účely dohledu nad činností banky
a je zachována průhlednost skupiny, jejímž členem je banka, a úzké propojení v rámci
skupiny nebrání výkonu dohledu nad činností banky, nebo
d) investice je v souladu s celkovou strategií banky a banka řídí rizika
s touto investicí spojená zejména z hlediska případných závazků banky z toho plynoucích.
(2) Podílem se rozumí i nepřímý podíl nebo součet nepřímých podílů.
§ 17a
(1) Pro účely výpočtu kvalifikované účasti na bance se započítávají i
podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech,
a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou
v § 20 odst. 3,
b) se kterými má osoba uvedená v § 20 odst. 3 možnost dočasně disponovat
za protiplnění,
c) které byly osobě uvedené v § 20 odst. 3 poskytnuty jako zajištění,
pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva vykonávat,
d) ke kterým má osoba uvedená v § 20 odst. 3 doživotní užívací právo,
e) kterými disponuje ve smyslu písmen a) až d) osoba ovládaná osobou
uvedenou v § 20 odst. 3,
f) které osoba uvedená v § 20 odst. 3 spravuje, obhospodařuje nebo jsou
u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování,
g) které má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v § 20 odst. 3
vykonávat jiná osoba, nebo
h) která jsou vykonávána osobou uvedenou v § 20 odst. 3 na základě plné
moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem
uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování.
(2) Do výpočtu kvalifikované účasti na bance se nezapočítají podíly na základním
kapitálu nebo hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují k
cenným papírům, která má instituce ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo
umisťováním cenných papírů4b), pokud hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem
nezasahuje do řízení emitenta těchto cenných papírů a jestliže tyto cenné papíry
zcizí do 1 roku ode dne jejich nabytí.
(3) Tvůrce trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu do
podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bance nezapočítává
hlasovací práva, která nepřesahují podíl ve výši 5 % na všech hlasovacích právech
banky, pokud tato hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení
banky.
(4) Osoba ovládající osobu, která má povolení k obhospodařování majetku
zákazníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo zahraniční
osobu, která má povolení jiného členského státu k poskytování obdobné investiční
služby, do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu na bance
nezapočítává podíly na hlasovacích právech, která se vztahují k majetku, který obhospodařuje
ovládaná osoba, pokud
a) ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného příkazu
zákazníka, nebo
b) ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích
práv.
(5) Ovládající osoba obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního
investičního fondu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z majetkového podílu
na bance nezapočítává hlasovací práva, která jsou spojena s majetkem v investičních
fondech a zahraničních investičních fondech, které obhospodařuje tato ovládaná osoba,
pokud ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(6) Podmínky uvedené v odstavci 4 nebo 5 platí pro ovládající osobu, pouze
pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní bance
a) údaje o ovládané osobě uvedené v odstavci 4 nebo 5, s uvedením orgánů,
jejichž dohledu podléhají,
b) prohlášení o splnění podmínek stanovených v odstavci 4 nebo 5 a
c) změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo změny v prohlášení uvedeném
v písmenu b).
(7) Ovládající osoba podle odstavce 4 nebo 5 na vyžádání České národní
banky bez zbytečného odkladu doloží, že
a) ovládající osoba a ovládaná osoba má organizační uspořádání umožňující,
aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s odstavcem 4 písm. b) nebo odstavcem
5,
b) v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby, z
písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s ostatními zákazníky.
§ 17b
Oznámení a žádost o souhlas k nabytí významné účasti
(1) Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba
schválená nebo podléhající schválení podle § 27 odst. 1 předem oznámí svůj záměr
a požádá Českou národní banku o souhlas k přímému nebo nepřímému nabytí významné
účasti.
(2) Pro účely nabytí významné účasti bankou se výše významné účasti stanoví
na individuálním základě a na základě konsolidované situace skupiny.
(3) Pro účely nabytí významné účasti finanční holdingovou osobou nebo smíšenou
finanční holdingovou osobou schválenou nebo podléhající schválení podle § 27 odst.
1 se výše významné účasti stanoví na konsolidovaném základě.
(4) Je-li osobou, na níž má dojít k nabytí významné účasti, banka, je žadatel
povinen tento svůj záměr předem oznámit České národní bance a požádat ji o souhlas
k nabytí kvalifikované účasti podle § 20 odst. 3. V takovém případě uplyne lhůta,
v níž má Česká národní banka rozhodnout o žádosti podle odstavce 1 a žádosti podle
§ 20 odst. 3, uplynutím pozdější z těchto lhůt.
§ 17c
Náležitosti žádosti o souhlas k nabytí významné účasti
(1) V žádosti podle § 17b odst. 1 žadatel uvede
a) údaje o osobě, na které má žadatel nabýt významnou účast,
b) údaje o osobě, která účast, jež je předmětem nabytí významné účasti, převádí,
a
c) skutečnou výši významné účasti, kterou má nabýt.
(2) Součástí žádosti podle § 17b odst. 1 jsou doklady nezbytné pro posouzení
splnění podmínek podle § 17f.
(3) Podrobnosti náležitostí žádosti podle § 17b odst. 1, její formát a další
technické náležitosti může Česká národní banka stanovit vyhláškou.
§ 17d
Rozhodnutí o žádosti o souhlas k nabytí významné účasti
(1) Česká národní banka nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání úplné
žádosti podle § 17b odst. 1 žadateli potvrdí její přijetí. Je-li žádost neúplná,
Česká národní banka bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků
žádosti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu po podání úplné žádosti uvědomí
žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti
podle § 17b odst. 1.
(2) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti podle § 17b odst. 1 nejpozději
do 60 pracovních dnů ode dne odeslání potvrzení o přijetí úplné žádosti podle odstavce
1. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl
udělen.
(3) Je-li to nezbytné pro rozhodnutí o žádosti, Česká národní banka nejpozději
padesátý pracovní den běhu lhůty podle odstavce 2 vyzve žadatele k předložení dalších
informací, přičemž podání vyžádaných informací Česká národní banka žadateli potvrdí
ve lhůtě podle odstavce 1. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty podle odstavce 2
staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh této lhůty je možné pouze
jednou. Běh lhůty podle odstavce 2 se staví až na dobu 30 pracovních dnů, pokud
a) osoba, na níž má dojít k nabytí významné účasti, má sídlo nebo místo podnikání
v jiném než členském státě, nebo
b) je k rozhodnutí o žádosti podle § 17b odst. 1 nezbytná výměna informací s Finančním
analytickým úřadem nebo orgánem z jiného členského státu odpovědným za dohled v oblasti
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a Česká
národní banka o takovou výměnu informací požádala; lhůta se staví dnem, kdy Česká
národní banka o výměnu informací požádala.
(4) Rozhoduje-li Česká národní banka o žádosti podle § 17b odst. 1 spolu
s žádostí o schválení podle § 28 nebo žádostí o výjimku z povinnosti schválení podle
§ 29, staví se běh lhůty podle odstavce 2 až do dne nabytí právní moci rozhodnutí
o takové žádosti. V takovém případě Česká národní banka koordinuje svou činnost s
příslušným orgánem dohledu z jiného členského státu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, a je-li odlišný od příslušného orgánu státu sídla žadatele, i s příslušným
orgánem dohledu členského státu, v němž má žadatel sídlo. Neobdrží-li Česká národní
banka vyjádření příslušného orgánu dohledu ve lhůtě pro vydání rozhodnutí o udělení
licence, řízení se přerušuje na dobu 60 dnů za účelem zajištění vyjádření příslušného
orgánu dohledu.
(5) V rozhodnutí o žádosti podle § 17b odst. 1 může Česká národní banka určit
lhůtu pro dokončení nabytí významné účasti a v odůvodněných případech tuto lhůtu
prodloužit.
§ 17e
Výjimka z povinnosti rozhodnout o žádosti o souhlas k nabytí významné účasti
Česká národní banka nemusí rozhodovat o žádosti podle § 17b odst. 1, má-li
k nabytí významné účasti dojít mezi osobami téže skupiny nebo mezi osobami náležejícími
do téhož institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. V takovém případě Česká národní banka řízení
zastaví.
§ 17f
Podmínky pro schválení nabytí významné účasti
(1) Česká národní banka žádosti podle § 17b odst. 1 vyhoví, pokud s ohledem
na zajištění řádného a obezřetného vedení žadatele nejsou důvodné obavy z možného
negativního vlivu nabytí významné účasti na výkon jeho činnosti a pokud
a) žadatel bude i nadále schopen plnit pravidla obezřetného podnikání na individuálním
i konsolidovaném základě a
b) v souvislosti s navrhovaným nabytím významné účasti nevznikají důvodné obavy,
že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů
z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že k takovému porušení došlo.
(2) Pro účely posouzení splnění podmínky podle odstavce 1 písm. b) Česká
národní banka konzultuje předcházení porušování zákona upravujícího opatření proti
legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu s Finančním analytickým
úřadem nebo orgánem z jiného členského státu odpovědným za dohled v oblasti opatření
proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(3) Česká národní banka v rámci konzultace podle odstavce 2 požádá Finanční
analytický úřad nebo orgán z jiného členského státu odpovědný za dohled v oblasti
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, aby
jí do 30 pracovních dnů ode dne doručení žádosti poskytl stanovisko, zda je splněna
podmínka podle odstavce 1 písm. b).
(4) Dospěla-li Česká národní banka, Finanční analytický úřad nebo orgán z
jiného členského státu odpovědný za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů
z trestné činnosti a financování terorismu ve svém stanovisku k závěru, že nabytí
významné účasti zakládá důvodnou obavu, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo
že k takovému porušení došlo, Česká národní banka žádosti podle § 17b odst. 1 nemusí
vyhovět.
(5) Česká národní banka při rozhodování o žádosti podle § 17b odst. 1 nepřihlíží
k ekonomickým potřebám trhu.
§ 17g
Výměna informací a spolupráce při nabytí významné účasti
(1) Je-li osobou, na níž má dojít k nabytí významné účasti, osoba, která
má povolení orgánu dohledu jiného členského státu působit jako úvěrová instituce,
pojišťovna, zajišťovna, společnost spravující aktiva nebo investiční podnik, nebo
je ovládající osobou takovéto osoby, požádá Česká národní banka po podání žádosti
podle § 17b odst. 1 o stanovisko příslušný orgán dohledu jiného členského státu.
(2) Rozhoduje-li Česká národní banka o žádosti banky podle § 17b odst. 1,
přičemž výše významné účasti byla překročena pouze na individuálním základě, a není-li
současně orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, informuje Česká
národní banka nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání úplné žádosti podle
§ 17b odst. 1 orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě o zahájení
řízení o žádosti podle § 17b odst. 1. Rozhodnutí o žádosti podle § 17b odst. 1 Česká
národní banka sdělí orgánu určenému k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
(3) Rozhoduje-li Česká národní banka o žádosti podle § 17b odst. 1 finanční
holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené nebo podléhající
schválení podle § 27 odst. 1, informuje o zahájení řízení o žádosti podle § 17b odst.
1 nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání úplné žádosti podle § 17b odst.
1 příslušný orgán dohledu členského státu, v němž má finanční holdingová osoba nebo
smíšená finanční holdingová osoba své sídlo. Rozhodnutí o žádosti podle § 17b odst.
1 Česká národní banka sdělí příslušnému orgánu dohledu členského státu, v němž má
finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba své sídlo.
(4) Má-li podle žádosti banky podle § 17b odst. 1 dojít k překročení výše
významné účasti na individuálním i konsolidovaném základě, spolupracuje Česká národní
banka s příslušným orgánem dohledu jiného členského státu a vyměňuje si s ním informace
pro účely koordinace rozhodnutí o žádosti podle § 17b odst. 1 a pro účely získání
stanoviska příslušného orgánu dohledu jiného členského státu podle odstavce 1.
§ 17h
Koordinovaná rozhodnutí o nabytí významné účasti
(1) Není-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě nad žadatelem, který je bankou, oznámí tento žadatel, u nějž byla výše významné
účasti stanovena na konsolidovaném základě pro účely rozhodnutí o žádosti o nabytí
významné účasti orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, záměr
nabýt přímo nebo nepřímo významnou účast také tomuto orgánu.
(2) Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si informace s orgánem určeným
k výkonu dohledu na konsolidovaném základě pro účely koordinace posouzení žádosti
podle § 17b odst. 1. Česká národní banka vyvíjí úsilí, aby ve spolupráci s orgánem
dohledu na konsolidovaném základě bylo dosaženo shody, pokud jde o rozhodnutí o nabytí
významné účasti, ve lhůtě do 2 měsíců ode dne, kdy od něj obdržela posouzení nabytí
významné účasti.
(3) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě a žadatel má sídlo v jiném členském státě, vypracuje Česká národní banka
posouzení nabytí významné účasti a toto posouzení předá příslušnému orgánu dohledu
členského státu, ve kterém má žadatel sídlo. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu,
aby ve spolupráci s příslušným orgánem dohledu jiného členského státu, ve kterém
má žadatel sídlo, bylo dosaženo shody, pokud jde o rozhodnutí o nabytí významné účasti,
ve lhůtě do 2 měsíců ode dne, kdy předložila příslušnému orgánu dohledu posouzení
nabytí významné účasti.
(4) Nedosáhnou-li Česká národní banka s příslušným orgánem dohledu jiného
členského státu, v němž má žadatel sídlo, shody ve lhůtě podle odstavce 3, požádá
Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010. Pokud Česká národní banka nebo příslušný orgán
dohledu jiného členského státu, v němž má žadatel sídlo, požádají o toto urovnání
sporu, řízení podle § 17b odst. 1 se přerušuje až do vydání rozhodnutí Evropským
orgánem pro bankovnictví.
§ 17i
Nabytí významné účasti bez souhlasu České národní banky
(1) Neoznámí-li žadatel České národní bance předem svůj záměr a nepožádá-li
ji o souhlas podle § 17b odst. 1, je povinen ji neprodleně informovat o této skutečnosti
a bez zbytečného odkladu ji o souhlas podle § 17b odst. 1 požádat.
(2) Souhlas podle odstavce 1 může Česká národní banka udělit pouze v případech
zvláštního zřetele hodných.
(3) Nabytí významné účasti bez souhlasu České národní banky nemá za následek
zdánlivost ani neplatnost právního jednání, na základě kterého k nabytí významné
účasti došlo, avšak hlasovací práva spojená s takovou významnou účastí nesmějí být
vykonávána a k účasti takto hlasujících akcionářů se nepřihlíží, a to do doby udělení
tohoto souhlasu. Došlo-li k výkonu hlasovacích práv spojených s významnou účastí,
k jejímuž nabytí nebyl udělen souhlas České národní banky, považují se takto odevzdané
hlasy za neplatné.
§ 17j
Oznámení o zcizení významné účasti
(1) Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba
schválená podle § 27 odst. 1 předem písemně oznámí České národní bance svůj záměr
zcizit přímou nebo nepřímou významnou účast na jiné osobě.
(2) Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba
schválená podle § 27 odst. 1 uvede v oznámení podle odstavce 1 skutečnou výši zcizované
účasti na jiné osobě.
§ 17k
Oznámení o významném převodu aktiv nebo závazků
(1) Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba
schválená podle § 27 odst. 1 předem oznámí České národní bance svůj záměr převést
aktiva nebo závazky ve výši odpovídající alespoň
a) 10 % jejích celkových aktiv nebo závazků, nejedná-li se o převod v rámci skupiny
nebo
b) 15 % jejích celkových aktiv nebo závazků, jedná-li se o převod v rámci skupiny.
(2) Při určování toho, zda jsou při převodu aktiv nebo závazků dosaženy
limity podle odstavce 1, se nezapočítává převod
a) aktiv splňujících podmínky pro nevýkonné expozice podle čl. 47a nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v okamžiku jejich převodu,
b) aktiv za účelem jejich zahrnutí do krycího portfolia podle § 30c zákona č. 190/2004
Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů,
c) aktiv, která jsou převáděna za účelem jejich následné sekuritizace, a
d) aktiv nebo závazků v souvislosti s použitím nástrojů, pravomocí a opatření k řešení
krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(3) Dochází-li k převodu aktiv nebo závazků podle odstavce 1 písm. b), vztahuje
se povinnost podle odstavce 1 na všechny osoby, které jsou do takového převodu zapojeny.
(4) Převádí-li tuzemská finanční holdingová osoba nebo tuzemská smíšená finanční
holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 aktiva nebo závazky podle odstavce
1, stanoví se pro účely oznámení podle odstavce 1 výše takového převodu na základě
jejich konsolidované situace.
(5) Česká národní banka nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání oznámení
podle odstavce 1 oznamovateli potvrdí jeho přijetí.
§ 17l
Vztah významného převodu aktiv nebo závazků a dispozice s obchodním závodem
banky nebo jeho částí
Ustanovení § 17k se nepoužije, naplní-li významný převod aktiv nebo závazků
znaky dispozice s obchodním závodem nebo jeho částí a byla-li v této věci již podána
žádost o souhlas podle § 16 odst. 1 písm. a).
§ 17m
Oznámení a žádost o souhlas k provedení fúze nebo rozdělení
(1) Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba
schválená podle § 27 odst. 1 musí předem oznámit svůj záměr a požádat Českou národní
banku o souhlas k provedení fúze podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností
a družstev, je-li osobou zúčastněnou na fúzi. Za toto oznámení se považuje oznámení
provedené po schválení fúze nejvyšším orgánem banky, finanční holdingové osoby nebo
smíšené finanční holdingové osoby schválené podle § 27 odst. 1, avšak před podáním
návrhu na zápis do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku
podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev.
(2) Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba
schválená podle § 27 odst. 1 musí předem oznámit svůj záměr a požádat Českou národní
banku o souhlas k provedení rozdělení podle zákona upravujícího přeměny obchodních
společností a družstev, je-li osobou zúčastněnou na rozdělení. Za toto oznámení se
považuje oznámení provedené po schválení rozdělení nejvyšším orgánem banky, finanční
holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby schválené podle § 27 odst.
1, avšak před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku nebo do zahraničního
obchodního rejstříku podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev.
(3) Banka, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba
schválená podle § 27 odst. 1 po doručení rozhodnutí České národní banky, kterým bylo
vyhověno žádosti podle odstavce 1 nebo 2, zašle toto rozhodnutí, jedná-li se o přeshraniční
přeměnu, bez zbytečného odkladu soudu, který podle jiného právního předpisu vede
obchodní rejstřík.
§ 17n
Náležitosti žádosti o souhlas k provedení fúze nebo rozdělení
(1) V žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 žadatel uvede údaje o
a) všech osobách zúčastněných na přeměně a
b) výši převodu jmění nebo jeho části, objemu cenných papírů nebo podílů, k jejichž
výměně při přeměně dochází, a skutečné výši doplatku.
(2) Součástí žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 jsou doklady nezbytné pro
posouzení splnění podmínek podle § 17q.
(3) Podrobnosti náležitostí žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2, její formát
a další technické náležitosti může Česká národní banka stanovit vyhláškou.
§ 17o
Rozhodnutí o žádosti o souhlas k provedení fúze nebo rozdělení
(1) Česká národní banka nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podání úplné
žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 žadateli potvrdí její přijetí. Je-li žádost neúplná,
Česká národní banka bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků
žádosti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu po podání úplné žádosti uvědomí
žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro vydání rozhodnutí o žádosti
podle § 17m odst. 1 nebo 2.
(2) Má-li k fúzi nebo rozdělení dojít pouze mezi osobami ve skupině, vydá
Česká národní banka rozhodnutí o žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 nejpozději do
60 pracovních dnů ode dne odeslání potvrzení o přijetí úplné žádosti podle odstavce
1. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl
udělen.
(3) Je-li to nezbytné pro rozhodnutí o žádosti podle § 17m odst. 1 nebo
2 a má-li k fúzi nebo rozdělení dojít pouze mezi osobami ve skupině, Česká národní
banka nejpozději padesátý pracovní den běhu lhůty podle odstavce 2 vyzve žadatele
k předložení dalších informací, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní
banka žadateli potvrdí ve lhůtě podle odstavce 1. Dnem odeslání této výzvy se běh
lhůty podle odstavce 2 staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh
této lhůty je možné pouze jednou. Běh lhůty podle odstavce 2 se staví až na dobu
30 pracovních dnů, pokud
a) alespoň jedna osoba zúčastněná na fúzi nebo rozdělení má sídlo nebo místo podnikání
v jiném než členském státě, nebo
b) je k rozhodnutí o žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 nezbytná výměna informací
s Finančním analytickým úřadem nebo orgánem z jiného členského státu odpovědným za
dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu a Česká národní banka o takovou výměnu informací požádala; lhůta se staví
dnem, kdy Česká národní banka o výměnu informací požádala.
(4) V rozhodnutí o žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 může Česká národní
banka určit lhůtu pro dokončení fúze nebo rozdělení. Má-li k fúzi nebo rozdělení
dojít mezi osobami, které nejsou součástí téže skupiny, použijí se odstavce 2 a 3
přiměřeně, přičemž délku lhůt stanoví Česká národní banka na základě svého uvážení
s přihlédnutím k okolnostem takové přeměny.
§ 17p
Výjimky z povinnosti rozhodnout o žádosti o souhlas k provedení fúze nebo
rozdělení
(1) Česká národní banka nemusí rozhodovat o žádosti podle § 17m odst. 1,
má-li k fúzi dojít pouze mezi osobami téže skupiny. V takovém případě Česká národní
banka řízení zastaví a bez zbytečného odkladu o tom informuje žadatele.
(2) Česká národní banka nerozhoduje o žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2,
pokud by provedení fúze nebo rozdělení vyžadovalo udělení licence podle § 4 nebo
schválení podle § 28. Již zahájené řízení o souhlas k provedení fúze nebo rozdělení
v takovém případě Česká národní banka zastaví.
§ 17q
Podmínky pro schválení fúze nebo rozdělení
(1) Česká národní banka žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2 vyhoví, pokud
s ohledem na zajištění řádného a obezřetného vedení osob zúčastněných na fúzi nebo
rozdělení nejsou důvodné obavy z možného vlivu fúze nebo rozdělení na výkon jejich
činnosti, a to i v průběhu fúze nebo rozdělení, o nichž Česká národní banka rozhoduje,
a pokud
a) osoby zúčastněné na fúzi nebo rozdělení jsou důvěryhodné,
b) je zajištěno finanční zdraví osob zúčastněných na fúzi nebo rozdělení a dostatečný
objem, průhlednost původu a nezávadnost jejich finančních zdrojů ve vztahu k činnostem,
které plánují vykonávat po fúzi nebo rozdělení,
c) osoby zúčastněné na fúzi nebo rozdělení budou i po fúzi nebo rozdělení schopny
plnit pravidla obezřetného podnikání na individuálním i konsolidovaném základě,
d) projekt navrhované fúze nebo rozdělení je z obezřetnostního hlediska realistický
a řádný, přičemž dodržování projektu Česká národní banka sleduje až do dokončení
navrhované fúze nebo rozdělení, a
e) v souvislosti s fúzí nebo rozdělením nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít
k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu, nebo že k takovému porušení došlo.
(2) Pro účely posouzení splnění podmínky podle odstavce 1 písm. e) Česká
národní banka konzultuje předcházení porušování zákona upravujícího opatření proti
legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu s Finančním analytickým
úřadem nebo orgánem z jiného členského státu odpovědným za dohled v oblasti opatření
proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(3) Česká národní banka v rámci konzultace podle odstavce 2 požádá Finanční
analytický úřad nebo orgán z jiného členského státu odpovědný za dohled v oblasti
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, aby
jí do 30 pracovních dnů ode dne doručení žádosti poskytl stanovisko, zda je splněna
podmínka podle odstavce 1 písm. e).
(4) Česká národní banka nemusí vyhovět žádosti podle § 17m odst. 1 nebo 2,
dospěla-li nebo dospěl-li Finanční analytický úřad nebo orgán z jiného členského
státu odpovědný za dohled v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu ve svém stanovisku podle odstavce 3 k závěru, že fúze nebo
rozdělení zakládá důvodnou obavu, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo
že k takovému porušení došlo.
(5) Česká národní banka při rozhodování o žádosti podle § 17m odst. 1 nebo
2 nepřihlíží k ekonomickým potřebám trhu.
§ 17r
Výměna informací a spolupráce při posuzování fúze nebo rozdělení
(1) Je-li osobou zúčastněnou na fúzi nebo rozdělení osoba, která má povolení
orgánu dohledu jiného členského státu působit jako úvěrová instituce, pojišťovna,
zajišťovna, společnost spravující aktiva nebo investiční podnik, nebo je ovládající
osobou takové osoby, požádá Česká národní banka po podání žádosti podle § 17m odst.
1 nebo 2 o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu.
(2) Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si informace s orgánem dohledu
jiného členského státu podle odstavce 1 pro účely koordinace posouzení žádosti podle
§ 17m odst. 1 nebo 2 a zajištění konzistentnosti rozhodnutí.
§ 17s
Výjimka z povinnosti rozhodnout o žádosti o souhlas k provedení fúze nebo
rozdělení podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním
trhu
Ustanovení § 17m až 17r se nepoužijí na fúzi a rozdělení podle zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
§ 18
(1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§ 19),
obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními
klienty. Zahraniční banka z jiného než členského státu nesmí provádět s osobami,
které k ní nebo k její pobočce mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které by vzhledem
ke své povaze, účelu nebo riziku nebyly provedeny s ostatními klienty.
(2) Banka provádí úvěrové obchody s osobami podle odstavce 1, jen rozhodne-li
o tom představenstvo nebo správní rada banky na základě rozboru příslušného bankovního
obchodu a finanční situace žadatele. Zahraniční banka z jiného než členského státu
provádí úvěrové obchody s osobami podle odstavce 1, jen rozhodne-li o tom statutární
orgán této zahraniční banky z jiného než členského státu nebo jiný orgán nebo osoba,
které tento statutární orgán určil, na základě rozboru příslušného bankovního obchodu
a finanční situace žadatele. Odstavec 1 tím není dotčen.
§ 19
(1) Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se pro účely tohoto
zákona považují
a) členové statutárního orgánu banky;
b) členové správní rady a dozorčí rady banky a členové výboru pro audit25),
rizika, odměňování a jmenování;
c) osoby ovládající banku, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách
a členové vedení těchto osob;
d) osoby blízké členům statutárního orgánu banky, členům správní rady
a členům dozorčí rady banky, členům výboru pro audit, rizika, odměňování a jmenování
a osobám ovládajícím banku;
e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a),
b) a c) má "kvalifikovanou účast;
f) osoby s kvalifikovanou účastí na bance a jakákoliv osoba jimi ovládaná;
g) členové bankovní rady České národní banky;
h) osoby, které banka ovládá.
(2) Na zahraniční banku z jiného než členského státu a její pobočku se použije
odstavec 1 přiměřeně. Za osobu mající k této pobočce zvláštní vztah se pro účely
tohoto zákona považují i osoby ve vedení pobočky.
§ 19a
(1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry
nebo odvozenými od cenných papírů na vlastní účet nebo ze svého majetku může banka
provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu,
které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.
(2) Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že
a) u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky
cen, případně doloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek,
b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných
údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát,
c) provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných
informací,
d) vypracuje investiční strategii a obchodní strategii, které jsou podkladem
pro provádění jednotlivých operací.
(3) Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů
v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém
však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro
banku a její klienty.
(4) Zahraniční banka z jiného než členského státu plní povinnosti podle odstavců
1 až 3 prostřednictvím své pobočky.
§ 19b
(1) Banka je povinna zabránit při provádění obchodů s investičními nástroji
využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchody a naopak.
(2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je banka povinna zejména
učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení
úvěrových obchodů a obchodů s investičními nástroji.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu plní povinnosti podle odstavců
1 a 2 prostřednictvím své pobočky.
§ 20
(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako
akcie zaknihované.
(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány
prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech,
kdy zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev stanoví jinak.
(3) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí předem oznámit svůj záměr a požádat
Českou národní banku o souhlas
a) k nabytí kvalifikované účasti na bance,
b) ke zvýšení kvalifikované účasti na bance tak, že dosáhne nebo překročí
20 %, 30 % nebo 50 %, nebo
c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími banku,
a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou
kvalifikovanou účastí na bance nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází
ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.
(4) Česká národní banka nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne doručení
úplné žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí; pokud
je žádost neúplná, bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků
žádosti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu po doručení úplné žádosti uvědomí
žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené
v odstavci 7. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit
kvalifikovanou účast na bance nebo banku ovládnout, údaje o bance, na které má být
tato kvalifikovaná účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové
výši podílu, který žadatel na této bance nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti
dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí.
K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění
podmínek uvedených v odstavci 9. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném
tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených
v odstavci 9. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(5) Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského
státu po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v odstavci 3, jestliže
osobou s kvalifikovanou účastí na osobě, která o udělení souhlasu žádá, je osoba,
která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako úvěrová instituce,
pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo investiční podnik, nebo je ovládající
osobou takovéto osoby.
(6) Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, Česká národní banka nejpozději
50. pracovní den běhu lhůty stanovené v odstavci 7 písemně vyzve žadatele k předložení
dalších informací, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli
písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty
stanovené v odstavci 7 staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh
této lhůty je možné pouze jednou. Běh lhůty stanovené v odstavci 7 se staví až na
dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel
a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským
státem, nebo
b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu vykonávajícího dohled nad
úvěrovými institucemi, pojišťovnami, zajišťovnami, investičními podniky nebo obhospodařovateli
zahraničních investičních fondů.
(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních
dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o doručení úplné žádosti podle odstavce
4. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl
udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle odstavce 12. Souvisí-li
rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka
tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení
účelu řešení krize. Lhůta se staví až na dobu 30 pracovních dnů v případě, kdy je
k posouzení žádosti podle odstavce 3 nezbytná výměna informací s Finančním analytickým
úřadem nebo orgánem z jiného členského státu odpovědným za dohled v oblasti opatření
proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a Česká národní
banka o takovou výměnu informací požádala; lhůta se staví dnem, kdy Česká národní
banka o výměnu informací požádala.
(8) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek
uvedených v odstavci 9 a nepřihlíží při tom k ekonomickým potřebám trhu. Česká národní
banka žádosti nevyhoví, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 9 nebo
jestliže informace předložené žadatelem nejsou dostatečné pro posouzení žádosti.
Česká národní banka nemusí žádosti vyhovět, obdržela-li k nabytí nebo zvýšení kvalifikované
účasti na bance negativní stanovisko Finančního analytického úřadu podle odstavce
9 písm. f) bodu 1.
(9) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud s ohledem na zajištění
řádného a obezřetného vedení banky nejsou důvodné obavy z možného vlivu na výkon
její činnosti a pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,
b) osoby, které jsou v souvislosti s nabytím kvalifikované účasti navrhovány
na členy statutárního orgánu a členy správní rady, které zastávají v bance výkonné
řídicí funkce splňují bez zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti, odborné způsobilosti
a zkušeností,
c) finanční zdraví žadatele a dostatečný objem, průhlednost původu a
nezávadnost jeho finančních zdrojů ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem
v bance,
d) banka bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání na
individuálním i konsolidovaném základě,
e) struktura skupiny, jejíž součástí má banka být, nebrání účinnému dohledu
nad bankou a dohledu na konsolidovaném základě, účinné výměně informací mezi Českou
národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu nebo neznesnadňuje výkon
působnosti jednotlivých orgánů dohledu při dohledu na konsolidovaném základě a nad
osobami v této skupině, a
f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti
na bance nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo
že už k takovému porušení došlo; za účelem posouzení splnění této podmínky Česká
národní banka
1. konzultuje předcházení porušování zákona upravujícího opatření proti
legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu s Finančním analytickým
úřadem a v rámci této konzultace požádá Finanční analytický úřad, aby jí do 30 pracovních
dnů ode dne doručení žádosti poskytl stanovisko, zda je splněna podmínka podle tohoto
ustanovení,
2. nemusí vyhovět žádosti, má-li žadatel bydliště nebo sídlo ve vysoce
rizikové třetí zemi vymezené zákonem upravujícím některá opatření proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a Česká národní banka vyhodnotí,
že tato skutečnost ovlivňuje schopnost žadatele účinně předcházet porušování zákona
upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
3.
nemusí vyhovět žádosti, má-li žadatel bydliště nebo sídlo v jiném než členském státě,
na nějž se vztahují omezující opatření Evropské unie, a Česká národní banka vyhodnotí,
že tato skutečnost ovlivňuje schopnost žadatele účinně předcházet porušování zákona
upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(10) Česká národní banka může odůvodnění zamítavého rozhodnutí o žádosti
o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo i bez této žádosti.
(11) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo
zvýší kvalifikovanou účast na bance nebo ji ovládne, je povinna informovat neprodleně
o této skutečnosti Českou národní banku a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas
podle odstavce 3.
(12) Souhlas podle odstavce 11 lze udělit pouze v případech zvláštního zřetele
hodných.
(13) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo její ovládnutí
bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek zdánlivost ani neplatnost
právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v majetkových podílech na bance
došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou kvalifikovanou účastí nesmějí
být vykonávána a k účasti takto hlasujících akcionářů se nepřihlíží, a to do doby
udělení tohoto souhlasu. Došlo-li k výkonu hlasovacích práv spojených s významnou
účastí, k jejímuž nabytí nebyl udělen souhlas České národní banky, považují se takto
odevzdané hlasy za neplatné.
(14) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka
a) může určit lhůtu pro nabytí kvalifikované účasti podle odstavce 3
a v odůvodněných případech tuto lhůtu prodloužit,
b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle
odstavce 5 před vydáním rozhodnutí.
(15) Posuzuje-li Česká národní banka žádost podle odstavce 3 spolu s žádostí
o schválení podle § 28 nebo výjimku z povinnosti schválení podle § 29, konzultuje
činnost v závislosti na daném případě s příslušným orgánem dohledu z jiného členského
státu, určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, a je-li odlišný, s příslušným
orgánem dohledu v členském státě, v němž má osoba žádající podle § 28 sídlo. V takovém
případě se běh lhůty podle odstavce 7 staví až do dne právní moci rozhodnutí o žádosti
o schválení podle § 28 nebo o žádosti o výjimku z povinnosti schválení podle § 29.
(16) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí
České národní bance, že
a) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že klesne pod 50
%, 30 % nebo 20 % nebo ji zcela pozbývají, nebo
b) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že ji přestávají
ovládat.
(17) Oznámení podle odstavce 16 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících
nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na bance nebo o osobě nebo osobách
přestávajících ji ovládat, údaje o bance, na které je tato kvalifikovaná účast snížena
nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána, údaj o celkové výši podílu na této
bance po jejím snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na bance nabývají
nebo zvyšují.
(18) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o všech změnách,
pokud tyto změny podléhají postupu podle odstavce 3 nebo 16, a to neprodleně po zjištění
rozhodných skutečností.
(19) Banka, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu, oznámí
alespoň jednou ročně České národní bance jména nebo názvy svých akcionářů držících
kvalifikované účasti a výši těchto kvalifikovaných účastí.
§ 20a
(1) V případech, kdy účast na bance byla nabyta bez předchozího souhlasu
České národní banky podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle § 20 odst. 14 a nebyl
udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy osoba nesplní oznamovací
povinnost podle § 20 odst. 11 nebo Česká národní banka zjistí, že působení osoby
nebo osob s kvalifikovanou účastí na bance je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání
banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním
řízení pozastaví majiteli akcií, který má sám nebo jednáním ve shodě s jinou osobou
kvalifikovanou účast na bance, výkon těchto akcionářských práv:
a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,
b) požádat o svolání valné hromady.
Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku
proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá odkladný účinek.
(2) V případech, kdy je banka ovládána podle § 20 odst. 3 písm. c) bez předchozího
souhlasu České národní banky nebo po lhůtě podle § 20 odst. 11 a nebyl udělen souhlas
podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy Česká národní banka zjistí, že působení
řídící osoby je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové
působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví účinnost
smlouvy umožňující řízení banky jako řízené osoby řídící osobou a uloží bance ukončit
vztah založený touto smlouvou v nejbližší možné době, kterou umožňuje tato smlouva,
občanský zákoník nebo zvláštní právní předpis. Ustanovení § 26aa odst. 2 platí obdobně.
Rozhodnutí o pozastavení účinnosti ovládací smlouvy zveřejní Česká národní banka
v obchodním věstníku.
(3) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil za podmínek stanovených
zvláštním právním předpisem neplatnost usnesení valné hromady banky, pokud je v rozporu
s právními předpisy nebo stanovami.
(4) V důsledku toho, že vlastníkovi akcií byla pozastavena akcionářská práva
podle odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech akcionáře ani
jiných osob.
(5) Centrální depozitář je povinen kdykoliv na žádost poskytnout České národní
bance výpis z emise akcií banky s uvedením všech vlastníků akcií banky, a to i tehdy,
vede-li centrální depozitář tyto akcie na účtu zákazníků.
(6) Banka je povinna informovat Českou národní banku o konání valné hromady
nejpozději v den jejího svolání.
§ 20b
(1) Česká národní banka vede bance, která je účastníkem platebního systému
provozovaného Českou národní bankou, účet mezibankovního platebního styku v českých
korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí
nebo předběžného opatření.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na zahraniční banku vykonávající
činnost v České republice prostřednictvím pobočky.
§ 20c
(1) Jestliže banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území České republiky
nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily číslo účtu nebo
jiný jedinečný identifikátor v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné
provedení platební transakce, je banka, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna
na podnět banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, které nesprávné provedení
platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a
vydat ji bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které nesprávné provedení platební
transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se
zákonem upravujícím platební styk, a dále je banka oprávněna uvést účet neoprávněného
příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce
nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).
(2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž
důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.
(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která
nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného
správce daně.
(4) Odstavce 1 až 3 se použijí i na zahraniční banku a na opravné zúčtování
v rámci téže banky.
§ 20d
(1) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v
mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
nebo na základě přímo použitelných předpisů Evropské unie, kterými se provádí nebo
v přenesené pravomoci doplňuje tento předpis Evropské unie nebo směrnice 2013/36/EU
tam, kde tento předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití
stanovených pravidel skupině druhově určených osob, na něž se použijí požadavky tohoto
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky nebo
směrnice 2013/36/EU.
(2) Návrh opatření obecné povahy zveřejní Česká národní banka způsobem umožňujícím
dálkový přístup. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí
Česká národní banka dobu a místo jeho konání způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění.
ČÁST PÁTÁ
Účetnictví a obchodní dokumentace
§ 21
(1) Banka a zahraniční banka z členského státu vedou účetnictví podle zvláštního
zákona.6)
(2) Banka a zahraniční banka z členského státu evidují v rámci účetnictví
odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky nebo zahraniční banky z
členského státu. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a zahraniční banky
z členského státu povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.
§ 22
Výběr auditora
(1) Banka oznámí České národní bance auditora vybraného pro provedení povinného
auditu před jeho určením podle zákona upravujícího auditorskou činnost.
(2) Oznámení o výběru auditora podle odstavce 1 obsahuje
a) identifikaci auditora, klíčového auditorského partnera a dalších osob, které se
budou podílet na povinném auditu,
b) popis činností doposud vykonávaných auditorem v oblasti povinného auditu u úvěrových
institucí, popřípadě jiných osob působících na finančním trhu,
c) období, na jaké má být auditor určen, a
d) posouzení banky, zda jsou splněny požadavky na nezávislost auditora.
(3) Česká národní banka auditora podle odstavce 1 odmítne, pokud
a) nesplňuje podmínky nezávislosti podle zákona upravujícího auditorskou činnost,
nebo
b) jeho dosavadní činnost v oblasti auditu účetních závěrek úvěrových institucí,
popřípadě jiných osob působících na finančním trhu, nezajišťuje předpoklad řádného
provedení povinného auditu, a to s ohledem na rozsah a složitost činností vykonávaných
bankou, ve které má být povinný audit proveden.
(4) Řízení o odmítnutí auditora zahájí Česká národní banka do 30 dnů ode
dne podání oznámení o výběru auditora podle odstavce 1. Nezahájí-li Česká národní
banka řízení v této lhůtě, platí, že auditora neodmítla.
(5) Odmítne-li Česká národní banka vybraného auditora, oznámí banka České
národní bance nově vybraného auditora. Na nově vybraného auditora se použijí odstavce
2 až 4 obdobně.
(6) Proti rozhodnutí o odmítnutí auditora není přípustný rozklad.
§ 22a
Jiná ověření
(1) Česká národní banka může nařídit bance nebo zahraniční bance z jiného
než členského státu pro svoji pobočku, aby zajistila ověření svého řídicího a kontrolního
systému nebo jeho části, anebo aby zajistila ověření informací předkládaných České
národní bance ověřovatelem podle § 22b, pokud nastanou skutečnosti, které by mohly
mít nepříznivý dopad na činnost banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než
členského státu, její rizikový profil nebo postavení v rámci skupiny, jíž je banka
nebo pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu součástí.
(2) Česká národní banka v rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví přiměřenou
lhůtu pro provedení ověření, která nesmí být kratší než 3 měsíce ode dne nabytí právní
moci rozhodnutí, a určí část řídicího a kontrolního systému banky nebo pobočky zahraniční
banky z jiného než členského státu, jejíž funkčnost a efektivnost má ověřovatel ověřit,
nebo vymezí informace, k nimž se má ověřovatel vyjádřit.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není přípustný rozklad.
(4) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu, které bylo
nařízeno provést ověření, poskytne ověřovateli potřebnou součinnost.
(5) Ověření je dokončeno předložením zprávy o ověření České národní bance;
zprávu o ověření předkládá banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu.
(6) Zpráva o ověření obsahuje alespoň
a) informace o ověřovateli a standardech použitých ověřovatelem při provedení ověření,
b) popis ověřovaných oblastí,
c) porovnání souladu ověřovaných oblastí s právními předpisy a standardy,
d) identifikaci nedostatků v ověřovaných oblastech a zhodnocení jejich závažnosti
a
e) celkové vyhodnocení ověřovaných oblastí.
(7) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnosti náležitostí zprávy
o ověření podle odstavce 6, její strukturu a způsob pro její předložení České národní
bance.
§ 22b
Výběr ověřovatele
(1) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu pro svoji pobočku
oznámí České národní bance vybraného ověřovatele do 30 dnů ode dne nabytí právní
moci rozhodnutí podle § 22a odst. 1.
(2) Oznámení o výběru ověřovatele podle odstavce 1 obsahuje
a) identifikaci ověřovatele a dalších osob, které se budou podílet na ověření,
b) vymezení části řídicího a kontrolního systému, která má být daným ověřovatelem
ověřena, nebo informací, k nimž se má daný ověřovatel vyjádřit,
c) rozsah dosavadní činnosti ověřovatele v oblasti řídicího a kontrolního systému
banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, která má být ověřena,
d) popis činností doposud vykonávaných ověřovatelem v oblasti činnosti úvěrových
institucí, popřípadě jiných osob působících na finančním trhu,
e) prohlášení ověřovatele a dalších osob, které se budou podílet na ověření, o jim
uložených kárných nebo jiných sankčních opatřeních, pokud nejsou zjistitelná z veřejných
rejstříků, a
f) prohlášení banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu o
neexistenci propojení s ověřovatelem nebo bankou nebo pobočkou zahraniční banky z
jiného než členského státu, které by bránilo provedení nestranného ověření jejího
řídicího a kontrolního systému nebo jeho části, nebo informací, k nimž se má daný
ověřovatel vyjádřit.
(3) Česká národní banka ověřovatele podle odstavce 1 odmítne, pokud
a) je nebo byl v posledních 2 letech před provedením ověření k bance nebo pobočce
zahraniční banky z jiného než členského státu ve vztahu, který by mohl ovlivnit jeho
nestrannost,
b) nesplňuje podmínky nezávislosti podle zákona upravujícího auditorskou činnost,
jde-li o auditora, nebo
c) jeho dosavadní činnost v oblasti ověření řídicího a kontrolního systému úvěrových
institucí nebo jeho části nezajišťuje předpoklad řádného ověření, a to s ohledem
na rozsah a složitost činností vykonávaných bankou nebo pobočkou zahraniční banky
z jiného než členského státu, ve které má ověření provést.
(4) Řízení o odmítnutí ověřovatele zahájí Česká národní banka do 30 dnů ode
dne podání oznámení o výběru ověřovatele podle odstavce 1. Nezahájí-li Česká národní
banka řízení v této lhůtě, platí, že ověřovatele neodmítla.
(5) Pokud Česká národní banka zahájí řízení o odmítnutí ověřovatele podle
odstavce 4, lhůta pro provedení ověření řídicího a kontrolního systému nebo jeho
části nebo pro provedení ověření informací podle § 22a odst. 2 se o dobu trvání tohoto
řízení prodlužuje.
(6) Odmítne-li Česká národní banka vybraného ověřovatele, oznámí banka nebo
zahraniční banka z jiného než členského státu pro svoji pobočku České národní bance
nově vybraného ověřovatele do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí ověřovatele.
Na nově vybraného ověřovatele se použijí odstavce 2 až 5 obdobně.
(7) Proti rozhodnutí o odmítnutí ověřovatele není přípustný rozklad.
§ 23
(1) Banka je povinna zveřejnit do 4 měsíců od konce účetního období výroční
zprávu vyhotovenou podle zvláštního právního předpisu6) a konsolidovanou výroční
zprávu podle zvláštního právního předpisu,6) má-li povinnost ji vyhotovovat, jejichž
součástí je účetní závěrka ověřená auditorem. V této lhůtě rovněž předloží výroční
zprávu a konsolidovanou výroční zprávu České národní bance. Pokud valná hromada banky
účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v této lhůtě neschválí, banka bez
zbytečného odkladu zveřejní a zašle České národní bance důvody neschválení účetní
závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady
k ní.
(2) Vykáže-li banka ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování
účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů banky.
Úhradu ztráty banka provede bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady.
§ 24
(1) Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace
a podklady, jejichž formu a způsob předkládání stanoví v souladu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, a nařízením nebo rozhodnutím
Evropské komise Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna vypracovat a předkládat
České národní bance další informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Obsah
těchto informací, formu, lhůty a způsob jejich předkládání stanoví Česká národní
banka vyhláškou. Banka je povinna předložit České národní bance na její žádost další
doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní
banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna vypracovat a
předkládat České národní bance informace a podklady včetně informací potřebných pro
celkové sledování činnosti pobočky,, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání
stanoví Česká národní banka vyhláškou. Pobočka banky z jiného než členského státu
je povinna předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály
potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu
všechny potřebné informace. Zahraniční banka z členského státu je povinna vypracovat
a předkládat České národní bance informace a podklady podle § 5j, jejichž obsah,
formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(3) V případě, že banka má majetkovou účast na jedné nebo více obchodních
společnostech nebo jiných právnických osobách 20 % základního kapitálu nebo vyšší,
musí informace a podklady podle odstavce 1 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto
obchodních společností nebo jiných právnických osob.
(4) Pro předkládání písemností podle odstavců 1 až 3 se použijí ustanovení
správního řádu o jednacím jazyku přiměřeně; v případě pochybností může Česká národní
banka vyžádat úředně ověřený překlad do jazyka českého i následně.
§ 24a
Banka nebo zahraniční banka za svoji pobočku na vyžádání sdělí České národní
bance informace, které jsou nezbytné ke sledování služeb poskytovaných výhradně na
základě vlastního podnětu zákazníka nebo protistrany z České republiky osobou se
skutečným sídlem v jiném než členském státě, která je součástí stejné skupiny jako
banka nebo zahraniční banka.
ČÁST ŠESTÁ
DOHLED A POVINNOST MLČENLIVOSTI
nadpis vypuštěn
§ 25
(1) Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu
podléhá dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost
zahraničních bank podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu země sídla zahraniční
banky a v rozsahu stanoveném zákonem dohledu vykonávanému Českou národní bankou,
včetně kontrol na místě.
(2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených
osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného státu. Česká národní banka
může vyhovět žádosti orgánu dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční
instituce o provedení kontroly na místě u jím dohlížené osoby. Provádění kontrol
na místě orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce
Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti. Orgán dohledu, který požádal o
provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí
sám. Česká národní banka za tímto účelem může uzavírat s orgánem dohledu země sídla
zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce písemná ujednání o koordinaci
a spolupráci.
(3) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona
a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu7b).
(4) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona
a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví.
(5) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů dohledu využívaných v členských státech;
vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským
orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.
(6) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací
nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od
a) banky,
b) finanční holdingové osoby,
c) smíšené finanční holdingové osoby,
d) smíšené holdingové osoby,
e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d),
f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena výkonem
činnosti, včetně poskytovatelů služeb informačních a komunikačních technologií z
řad třetích stran podle kapitoly V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554.
(7) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci
6, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může
a) vyžadovat předložení dokladů,
b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy,
c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci
6, jejich zástupců a pracovníků,
d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby než je uvedena v odstavci
6 za podmínky, že k tomu udělí souhlas.
(8) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených
v odstavci 6 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném
základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.
§ 25a
(1) Všechny osoby provádějící dohled jsou povinny zachovávat mlčenlivost
o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo
funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž
nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti
trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.
(2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci
1 použít pouze k plnění úkolů dohledu nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti
s rozhodnutím nebo výkonem bankovního dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním
orgánem.
(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek
nepovažuje
a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu nebo
doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu6d) orgánu dohledu nad bankami,
finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě nebo orgánu příslušnému
k řešení krize,
b) poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu kontroly
dodržování podmínek pro poskytování příspěvku fyzickým osobám podle zákona upravujícího
stavební spoření nebo pro účely řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy
a řešení krize na finančním trhu,
c) poskytnutí informace získané při výkonu dohledu pracovníkům České
národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem, na řešení
krize nebo při výkonu správního dozoru nad plněním povinností podle zákona upravujícího
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pro
plnění jejich úkolů,
d) uveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 25d odst.
2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním
trhem v oblasti bankovnictví a
e) poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích
pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek
nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným
orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění
jejich funkce,
a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u banky nebo finanční
instituce,
b) dohledu nad orgánem podle písmene a),
c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,
d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční
instituce,
e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,
f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti,
ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,
h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,
i) orgánu činného v trestním řízení,
j) České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu
vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,
k) systémů pojištění pohledávek z vkladů, systémů pojištění a mechanismů
financování řešení krize,
l) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních
předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi, jakož i osob
pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti,
m) jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení
krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a
řešení krize na finančním trhu,
n) orgánu věcně příslušného podle jiného právního předpisu ke správě daní.
(5) Česká národní banka může informace podle odstavce 4 písm. e) poskytnout
pouze po předchozím sdělení jména a přesného vymezení úkolů osoby, které mají být
tyto informace předány.
(6) Odstavce 4 a 5 se použijí obdobně pro poskytování informací
a) veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech,
b) Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro
systémová rizika22),
c) veřejným orgánům a dalším osobám v jiném než členském státě, s výjimkou podle
odstavce 4 písm. g), h), j), l) a n).
(7) Česká národní banka je oprávněna odmítnout poskytnutí informací podle
odstavce 4 písm. n) veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech. Jde-li
o poskytnutí informací pocházejících od orgánu dohledu jiného členského státu, je
Česká národní banka oprávněna je poskytnout orgánu podle odstavce 4 písm. n) pouze
s výslovným souhlasem orgánu dohledu jiného členského státu, který jí je poskytl.
(8) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány
též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy.
(9) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytnuty
též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné činnosti, orgánům
cizích států činným v trestním řízení pro plnění jejich funkce, a dále příslušným
orgánům dohledu nebo subjektům odpovědným za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního
oddělení v rámci skupiny.
(10) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být na
výslovnou žádost poskytovány též
a) Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance pro účely hodnocení
v rámci programu hodnocení finančního sektoru,
b) Bance pro mezinárodní platby pro účely kvantitativních studií dopadu,
c) Radě pro finanční stabilitu pro účely její dohledové funkce.
(11) Poskytnutí informací podle odstavců 3 až 7, 9 a 10 je možné pouze
za podmínky, že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v rozsahu, jaký
je požadován právem Evropské unie.
(12) Poskytnutí informací podle odstavce 10 je dále možné, pouze pokud
a) mají souhrnnou, či anonymizovanou podobu, přičemž jiné informace
je možné poskytnout jen v prostorách České národní banky,
b) je žádost dostatečně odůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žadatele
v souladu s jeho mandátem stanoveným příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami
upravujícími jeho činnost,
c) je žádost dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát
požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání,
d) požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů
žadatele a nepřesahují rámec úkolů, jež jsou mu stanoveny příslušnými mezinárodními
smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, a
e) žadatel podle odstavce 10 poskytne dostatečné záruky, že informace
budou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu
a že tyto informace budou chráněny profesním tajemstvím nejméně v rozsahu povinnosti
mlčenlivosti podle tohoto zákona.
(13) Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému
účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele
poskytnuty nikomu dalšímu.
(14) Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí
být bez souhlasu orgánu dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.
§ 25b
Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou mimořádnou
situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž důsledku by mohlo
dojít k ohrožení likvidity trhu a stability finančního systému (dále jen „mimořádná
situace“) v České republice, informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti
a) centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských
státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a
b) orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. l) v členských
státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné.
§ 25c
Proces přezkumu a vyhodnocování
(1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje,
zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené bankou za účelem splnění
požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím
obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita
banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a řádné řízení a krytí rizik.
Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým banka je nebo může být vystavena,
rizika odhalená zátěžovými testy a rizika zjištěná testováním digitální provozní
odolnosti podle kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554.
(2) Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě
a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení banky na finančním trhu a charakteru,
rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu bance
stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Při provádění
přezkumu a vyhodnocování uplatňuje Česká národní banka zásadu přiměřenosti v souladu
s kritérii zveřejňovanými podle § 38j odst. 1 písm. c) a vezme v úvahu, zda banka
a) byla určena globální systémově významnou institucí, globální systémově významnou
institucí mimo Evropskou unii nebo subjektem globální systémově významné instituce,
b) byla určena jako jiná systémově významná instituce,
c) je součástí skupiny, v níž instituce, která je ovládající osobou, a většina institucí,
které jsou ovládanými osobami, jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky a většina
z ovládaných osob je považována za vzájemné instituce, družstva nebo spořitelny podle
čl. 27 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
uplatní se na ně pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení a celková
hodnota aktiv všech institucí, které jsou ovládanými osobami, na individuálním nebo
subkonsolidovaném základě nepřesahuje částku odpovídající 30 miliardám EUR.
(3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační
riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na
a) výsledky zátěžových testů prováděných bankou podle čl. 177 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na
interním ratingu,
b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení bankou včetně dodržování
požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového
rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým
se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování,
d) míru, v jaké kapitál udržovaný bankou vůči aktivům, která sekuritizovala,
odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika,
e) expozice banky vůči riziku likvidity,měření a řízení rizika likvidity
včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko
a efektivity pohotovostních plánů,
f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny
do systému měření rizika,
g) výsledky zátěžových testů prováděných bankou při používání interního
modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy
čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
h) geografické umístění expozic banky,
i) model podnikání banky,
j) míru, do jaké banka zavedla vhodnou politiku a provozní opatření související s
kvantifikovatelnými hlavními a dílčími cíli stanovenými v plánu banky pro sledování
a řešení environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení v krátkodobém,
střednědobém a dlouhodobém horizontu.
(4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje
a) celkové řízení rizika likvidity banky; přitom prosazuje rozvoj řádných
vnitřních metodik a bere v úvahu postavení banky na finančních trzích a řádně zohlední
v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu
finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech,
b) expozice banky vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým
se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které
se nezařazují do obchodního portfolia; Česká národní banka uloží odpovídající opatření
k nápravě podle § 26 odst. 2 nebo stanoví jiné modelovací a parametrické předpoklady,
než jaké stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 98 odst.
5a směrnice 2013/36/EU, alespoň pokud
1. se v důsledku náhlé a neočekávané změny
úrokových sazeb podle kteréhokoliv z 6 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby
stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst.
5a směrnice 2013/36/EU sníží ekonomická hodnota kapitálu banky o více než 15 % kapitálu
tier 1, nebo
2. u banky v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle
jednoho ze 2 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným
předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU dojde k
velkému poklesu čistého úrokového výnosu investičního portfolia,
c) expozice banky vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto
zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně
pákového poměru určeného podle článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání,
strategií, postupů a mechanismů zavedených bankou pro řízení rizika nadměrné páky,
kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1
bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní
banka k modelu podnikání banky,
d) řídicí a kontrolní systém banky, podnikovou kulturu a způsobilost
členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky vykonávat
své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po
bance program jednání statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a jejich výborů
včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení
činnosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady,
e) postupy banky v oblasti správy a řízení a řízení rizik za účelem řešení environmentálních
rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení včetně expozice banky vůči těmto
rizikům, které zahrnují posouzení plánu banky pro sledování a řešení environmentálních
rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém
horizontu a jeho spolehlivosti, přičemž v rámci posouzení tohoto plánu Česká národní
banka zohlední při určování přiměřenosti postupů a expozice banky model podnikání
banky,
f) postupy banky v oblasti správy a řízení a řízení rizik týkajících se její expozice
v kryptoaktivech a poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy.
(5) Česká národní banka nemusí uložit opatření k nápravě ani stanovit jiné
modelovací a parametrické předpoklady podle odstavce 4 písm. b), jestliže má na základě
přezkumu a vyhodnocování za to, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního
portfolia ze strany banky je přiměřené a že banka není úrokovému riziku vyplývajícímu
z investičního portfolia vystavena nadměrně.
(6) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje,
a) zda banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí
sekuritizace podle čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013; zjistí-li, že banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než
jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že banka v budoucnu
poskytne podporu své sekuritizaci,
b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle
čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí
Evropské komise umožní bance prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by
došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro
účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
§ 25d
(1) Česká národní banka může u bank s podobným rizikovým profilem přizpůsobit
metodiku provádění procesu přezkumu a vyhodnocování s ohledem na rizikově orientovaná
kritéria a kvantitativní ukazatele.
(2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c provádí Česká
národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy bank. Výsledek zátěžových testů
může Česká národní banka uveřejnit.
(3) Banka a třetí strana, jedná-li vůči bance v souvislosti se zátěžovým
testováním jako poradce, se zdrží činností, které mohou narušit zátěžový test, jako
je srovnávání, vzájemná výměna informací, dohoda o společném postupu nebo optimalizace
jimi podávaných informací v zátěžovém testu.
(4) Česká národní banka je oprávněna shromažďovat informace a provádět
šetření, pokud jsou nezbytná pro odhalení činností způsobilých narušit zátěžový test
podle odstavce 3.
(5) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává
dodržování podmínek, za kterých bylo bance povoleno používání interních přístupů.
Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů,
na změny v činnosti banky a na používání interních přístupů u nových produktů.
§ 25e
(1) Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který
je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování
podle § 25c.
(2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce
1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení kontroly na
místě v pobočce banky, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského
státu.
(3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje
a) seznam bank, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti
na opatření podle odstavce 4,
b) plán kontrol na místě v obchodních místech banky, včetně jejích
poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech,
c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů
na jejich zajištění,
d) seznam bank, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 25c a § 25d
odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c naznačují významná
rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním
předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením
obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie
upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,
e) seznam dalších bank, u kterých to Česká národní banka považuje za
nezbytné.
(4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování
podle § 25c, je-li to nezbytné, zejména tato opatření:
a) zvýšit počet kontrol na místě,
b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v bance,
c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací bankou,
d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických
nebo obchodních plánů banky,
e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým
by banka mohla být vystavena,
f) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu udržovala kapitál nad
minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013 za podmínek podle § 25f a 25g,
g) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu
splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky,
a k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b),
h) uložit opatření uvedená v § 26 odst. 2 písm. a) bodech 2 až 10 a
v § 26 odst. 2 písm. b).
(5) Česká národní banka uloží osobě podléhající jejímu dohledu, která pro
obchodní portfolio používá interní model tržního rizika, vhodná opatření k zajištění
okamžitého zlepšení tohoto modelu nebo přezkoumá, zda jsou splněny podmínky, za nichž
byl souhlas s používáním tohoto modelu udělen, pokud u daného modelu z výsledků zpětného
testování nebo testu přiřazování zisků a ztrát vyplývá, že daný model přestal být
dostatečně přesný.
(6) Ustanovení § 26aa platí pro opatření podle odstavců 4 a 5 obdobně.
Ustanovení § 26ab se neuplatní.
Podmínky pro uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu
a vyhodnocování
§ 25f
(1) Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na
výsledky přezkumu a vyhodnocování, zjistí-li, že
a) banka je vystavena rizikům nebo prvkům rizik, které nejsou dostatečně
pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) 2017/240241),
b) banka nesplňuje požadavky podle § 8b, § 12c odst. 1 a 2, právních
předpisů provádějících tato ustanovení nebo podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013 a není pravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu
stačila k zajištění souladu s uvedenými požadavky v odpovídajícím časovém rámci,
c) úpravy ocenění podle § 25c odst. 6 písm. b) jsou nedostatečné
k tomu, aby bance umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných
tržních podmínek bez významných ztrát,
d) neplnění požadavků na používání povoleného přístupu povede pravděpodobně
k nedostatečným kapitálovým požadavkům,
e) banka opakovaně neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu
ke splnění pokynu sděleného podle § 25h, nebo
f) jiná situace specifická pro banku je nebo by mohla být zdrojem
významného rizika.
(2) Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky
přezkumu a vyhodnocování pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných bankou v důsledku
její činnosti, včetně rizik, která odrážejí dopad hospodářského vývoje nebo vývoje
na finančních trzích na rizikový profil banky.
(3) Pro účely odstavce 1 písm. a) platí, že rizika nebo prvky rizik nejsou
dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) pouze v případě, že požadavky na objem, druh
a strukturu kapitálu, který Česká národní banka považuje za přiměřený při zohlednění
vnitřně stanoveného kapitálu podle § 12c, jsou přísnější než požadavky podle částí
třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle
kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241).
(4) Pro účely odstavce 3 posoudí Česká národní banka s ohledem na
rizikový profil banky rizika, jimž je banka vystavena, včetně rizik a prvků rizik
specifických pro banku,
a) jež jsou výslovně vyloučeny z kapitálových požadavků podle částí
třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle
kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) nebo nejsou těmito
požadavky přímo pokryty, a
b) u nichž hrozí podcenění i přes dodržení příslušných požadavků
podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241).
(5) Za rizika, u nichž i přes dodržení příslušných požadavků podle částí
třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle
kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) hrozí podcenění,
se nepovažují rizika v rozsahu, v jakém se na ně vztahují dočasná opatření stanovená
podle tohoto zákona nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(6) Kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika, která byla
na základě posouzení podle odstavce 4 označena za významná a která nejsou dostatečně
pokryta kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) 2017/240241). Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic je významné
alespoň v případech podle § 25c odst. 4 písm. b), nedospěje-li Česká národní banka
při provádění přezkumu a vyhodnocování k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího
z investičního portfolia ze strany banky přiměřené a že banka není úrokovému riziku
vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.
§ 25g
(1) Česká národní banka určí výši požadavku na kapitál podle § 25f
v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování za účelem krytí
a) jiných rizik než rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem,
který se považuje za přiměřený podle § 25f, a příslušnými kapitálovými požadavky
podle částí třetí a čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241),
b) rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje
za přiměřený podle § 25f, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v částech
třetí a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; § 25f odst.
6 věta druhá se pro tyto účely nepoužije.
(2) Banka plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. a) určený
Českou národní bankou kapitálem splňujícím tyto podmínky:
a) nejméně tři čtvrtiny tvoří kapitál tier 1 a
b) nejméně tři čtvrtiny požadavku podle písmene a) tvoří kmenový
kapitál tier 1.
(3) Banka plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. b) určený
Českou národní bankou kapitálem tier 1.
(4) Česká národní banka může, je-li to nezbytné a s ohledem na zvláštní
situaci banky, stanovit, aby banka plnila požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky
přezkumu a vyhodnocování vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier
1, než jaký je požadován podle odstavce 2 nebo 3.
(5) Banka udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na
výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky,
a to nad rámec kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kombinované kapitálové rezervy,
pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje jiná rizika
než riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření
k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru.
(6) Banka udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na
výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálového
požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013, požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokynu k držení dodatečného
kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje riziko nadměrné páky, a požadavků na
kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru.
(7) Česká národní banka v odůvodnění rozhodnutí o uložení požadavku na
kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uvede alespoň popis úplného
posouzení všech prvků podle § 25f a odstavců 1 až 5. Pokud Česká národní banka uloží
požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování z důvodů podle
§ 25f odst. 1 písm. e), uvede v odůvodnění, proč uložení pokynu k držení dodatečného
kapitálu není dostatečné.
§ 25ga
Minimální výstupní práh
(1) Pro účely kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a kapitálové
rezervy pro globální nebo jinou systémově významnou instituci a požadavku na kapitál
podle § 25e odst. 4 písm. f) je minimální výstupní práh pro banku závazný, je-li
celkový objem rizikové expozice banky vypočtený podle čl. 92 odst. 3 prvního pododstavce
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vyšší než její celkový objem
rizikové expozice nepodléhající minimálnímu výstupnímu prahu vypočtený podle čl.
92 odst. 4 tohoto nařízení.
(2) Pokud se pro banku stane minimální výstupní práh závazný, Česká národní
banka nezvýší požadavek na kapitál podle § 25e odst. 4 písm. f) pokrývající jiná
rizika, než je riziko nadměrné páky.
(3) Česká národní banka prověří bez zbytečného odkladu nebo nejpozději
v rámci nejbližšího procesu přezkumu a vyhodnocování požadavek podle § 25e odst.
4 písm. f) a odstraní všechny jeho části, jež by vedly k dvojímu započtení rizik,
která jsou již plně kryta tím, že je banka vázána minimálním výstupním prahem.
(4) Po provedení přezkumu podle odstavce 3 se odstavec 2 nepoužije.
(5) Česká národní banka může přezkoumat svůj předchozí pokyn týkající
se držení dodatečného kapitálu podle § 25h s cílem zachovat jeho přiměřenou kalibraci
po té, co se pro banku stal výstupní práh závazným.
(6) Česká národní banka neuloží požadavek na kapitál podle § 25f, který
by vedl ke dvojímu započtení rizik, je-li pro banku minimální výstupní práh závazný.
§ 25h
Pokyn k držení dodatečného kapitálu
(1) Česká národní banka provádí v rámci přezkumu a vyhodnocování pravidelný
přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu podle § 12c.
(2) Česká národní banka na základě přezkumu podle odstavce 1 určí a sdělí
bance pokyn k držení dodatečného kapitálu; na sdělení pokynu České národní banky
se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí. Tento pokyn zahrnuje kapitál nad
rámec kapitálu požadovaného podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) 2017/240241), požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a
vyhodnocování, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu nebo nad rámec požadavku
na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013,
které jsou nezbytné k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou Česká národní banka
považuje za vhodnou.
(3) Pokyn k držení kapitálu může pokrývat i rizika, která jsou řešena
prostřednictvím požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování,
ale pouze do té míry, v jaké tato rizika nejsou v požadavku zahrnuta.
(4) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu,
který má pokrývat jiná rizika než riziko nadměrné páky, banka nepoužije ke splnění
kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a
vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k pokrytí jiných rizik než rizika nadměrné
páky, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu ani požadavků na kapitál uložených
jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru.
(5) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu k
řešení rizika nadměrné páky banka nepoužije ke splnění kapitálového požadavku podle
čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku
na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní
bankou k řešení rizika nadměrné páky, ani požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému
poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
a ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu
k pákovému poměru.
(6) Nesplnění pokynu podle odstavce 2 nemá za následek omezení podle
§ 12m odst. 4 nebo § 12y odst. 2.
§ 25i
Česká národní banka zajistí úzkou spolupráci včetně výměny informací
mezi všemi dotčenými útvary a útvarem vykonávajícím působnost orgánu příslušného
k řešení krize, pokud uloží bance požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu
a vyhodnocování nebo pokud bance sdělí pokyn k držení dodatečného kapitálu podle
§ 25h.
ČÁST SEDMÁ
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ
§ 26
Opatření k nápravě
(1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění
nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky
stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným
podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, zákonem
upravujícím stavební spoření, přímo použitelným předpisem Evropské unie a nařízením
nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku
odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti.
(2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka
a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu
1. udržovala kapitál
nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013,
2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy
tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem
provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle
tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní
požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,
3. předložila plán na obnovení
souladu s požadavky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu, včetně
změn tohoto plánu ve vztahu ke stanovenému rozsahu nebo termínu,
4. uplatňovala specifické
zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení
kapitálových požadavků,
5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, včetně
přijímání vkladů, operace nebo činnosti, včetně uložení převodu činností, které představují
nadměrné riziko pro její finanční situaci,
6. omezila nebo zrušila distribuční síť,
včetně případného snížení počtu obchodních míst,
7. snížila rizika spojená s jejími
činnostmi, produkty nebo systémy, včetně činností, jejichž výkonem banka pověřila
jinou osobu,
8. omezila pohyblivou složku odměny osob s rizikovým vlivem, pokud není
její výše v souladu s požadavkem na udržování kapitálu; v takovém případě určí banka
nebo pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu výši pohyblivé složky
procentem z čistého zisku,
9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních
fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu,
10. omezila nebo zakázala rozdělení kapitálu
nebo úrokové platby akcionářům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle
čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz
nepředstavuje nesplnění závazků této osoby,
11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek
v činnosti a zdržela se jeho opakování,
12.
zrušeno
,13. ve stanovené lhůtě navýšila
kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle §
12m odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
14. ve stanovené
lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kapitálovou rezervu k pákovému
poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
15. snížila environmentální
rizika, sociální rizika a rizika správy a řízení v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém
horizontu, a to prostřednictvím úprav svých strategií podnikání, správy a řízení
a řízení rizik, pro něž by mohlo být požadováno posílení cílů, opatření a postupů
zahrnutých do jejího plánu zahrnujícího kvantifikovatelné cíle a procesy pro sledování
a omezení environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení,
16. prováděla
zátěžové testování nebo analýzu scénářů za účelem posouzení rizik vyplývajících z
expozic v kryptoaktivech a z poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy,
b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací
o kapitálu, likviditě a páce za podmínky, že tento požadavek je vhodný a přiměřený
z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace
nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi,
c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti
aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky a k uspořádáním,
postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b),
d) uložit dodatečné uveřejňování informací,
e)
zrušeno
,f) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu
tier 1 než podle § 12m odst. 4, s přihlédnutím k pravidlům pro výpočet nejvyšší částky
k možnému rozdělení výnosů v případě nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy
podle § 12m odst. 1, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,
g) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu
tier 1 než podle § 12y odst. 2, s přihlédnutím k pravidlům pro výpočet nejvyšší částky
k možnému rozdělení výnosů v případě nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému
poměru podle § 12y odst. 1, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení
kapitálu,
h) uložit jiná vhodná opatření k nápravě.
(3) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela
souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků
podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje
požadavky pro jeho používání,
a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup
nebo interní model je nepodstatný,
b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní
přístup nebo interní model a stanovila lhůtu k jeho provedení,
c) uložit, aby provedla úpravu plánu na obnovení souladu s požadavky
na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav,
je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo
lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné,
d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo
u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty,
e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu,
který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že banka bude schopna obnovit soulad
v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že nesoulad je nepodstatný,
f) uložit jiná vhodná opatření.
(4) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu uložit, aby
pro účely řízení úrokového rizika investičního portfolia použila standardizovanou
metodiku stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 84
směrnice 2013/36/EU upravujícím standardizovanou metodiku pro hodnocení úrokového
rizika investičního portfolia, pokud zjednodušená standardizovaná metodika nebo systém
řízení úrokového rizika investičního portfolia používaný povinnou osobou nezajišťují
řádnou identifikaci, hodnocení, řízení a snižování úrokového rizika investičního
portfolia.
(5) V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu
dohledu může Česká národní banka
a) uložit, aby tato osoba
1. vyměnila člena statutárního orgánu nebo
člena dozorčí rady, finančního ředitele, vedoucího vnitřní kontrolní funkce, osobu
ve vedení pobočky zahraniční banky nebo jinou odpovědnou fyzickou osobu, nebo aby
zabránila nástupu do funkce těmto osobám,
2. vytvořila odpovídající výši opravných
položek a rezerv,
3. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu,
4.
snížila základní kapitál za účelem úhrady ztráty o částku odpovídající ztrátě po
jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje
20 % vlastního kapitálu,
5. snížila výši svého podílu v jiné osobě nebo převedla svůj
podíl v této osobě na jinou osobu anebo jinak omezila rizika plynoucí z jejího podílu
v této osobě,
b) změnit licenci vyloučením nebo omezením některých činností v ní uvedených,
c) nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo zahraniční banky z jiného
než členského státu,
d) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty
úzkým propojením s bankou nebo které jsou součástí stejné skupiny jako banka nebo
mají k bance, zahraniční bance z jiného než členského státu nebo její pobočce zvláštní
vztah podle § 19,
e) uložit zvýšit likvidní prostředky banky alespoň na výši stanovenou
Českou národní bankou,
f) odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet kapitálového
požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
nebo
g) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká
je jeho povaha.
(6) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě
nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním
předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným
předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím
Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování;
Česká národní banka může dále
a) pozastavit výkon hlasovacích práv akcionáři nebo akcionářům odpovědným
za protiprávní jednání,
b) dočasně zakázat členu statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí
rady banky nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v bance nebo výkon funkce
v jiné instituci, pobočce zahraniční banky z jiného než členského státu nebo finanční
holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě,
c) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní
jednání a jaká je jeho povaha, nebo
d) dočasně zakázat členu statutárního orgánu, dozorčí rady finanční holdingové osoby
nebo smíšené finanční holdingové osoby nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce
v této finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě nebo v jiné
finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě nebo v instituci.
(7) Česká národní banka může dále uložit zahraniční bance z jiného než
členského státu, aby
a) přijala opatření za účelem plnění požadavků stanovených tímto zákonem, právním
předpisem jej provádějícím, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle
tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo nařízením nebo rozhodnutím
Evropské komise vydaným na jeho základě nebo za účelem obnovení souladu s těmito
požadavky,
b) zajistila, aby významná rizika, jimž je její pobočka vystavena, byla řádně a dostatečně
kryta a řízena a aby tato pobočka byla nadále provozuschopná,
c) udržovala požadavek na kapitálové vybavení pobočky přesahující minimální požadavky
podle § 12ab nebo další dodatečné kapitálové požadavky,
d) zajistila, že pobočka bude dodržovat požadavek na krytí likvidity, další zvláštní
požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků a dále
požadavek na zvýšení likvidních prostředků alespoň na výši stanovenou Českou národní
bankou,
e) posílila opatření v oblasti správy a řízení, řízení rizik nebo vedení účetnictví
pobočky,
f) omezila rozsah vykonávaných činností, služeb nebo operací pobočky, jakož i rozsah
protistran této pobočky,
g) snížila riziko spojené s činnostmi, produkty a systémy pobočky, včetně činností
vykonávaných prostřednictvím jiné osoby, nebo zajistila ukončení vykonávání těchto
činností nebo nabízení těchto produktů pobočkou,
h) splnila dodatečné požadavky na předkládání informací podle § 12aj odst. 4 nebo
zvýšila četnost pravidelně předkládaných informací nebo
i) zveřejňovala informace stanovené Českou národní bankou.
(8) Postup podle odstavce 2 písm. a) bodů 1, 2 a 4 a odstavce 5 písm. a)
bodu 4 a odstavce 5 písm. d) nelze uplatnit vůči zahraniční bance z členského státu
a postup podle odstavce 2 písm. a) bodů 1, 4, 5 a 7, odstavce 2 písm. c), odstavce
5 písm. a) bodu 2 a odstavce 5 písm. e) nelze uplatnit vůči zahraniční bance z jiného
než členského státu.
(9) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2 až
4, odstavce 5 písm. f) a odstavce 6 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek
v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat.
§ 26a
Zjistí-li Česká národní banka, že celkový kapitálový poměr banky na individuálním
základě je menší než dvě třetiny celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst.
1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uloží bance jedno
nebo více z těchto opatření k nápravě:
a) zvýšit základní kapitál tak, aby celkový kapitálový poměr banky na
individuálním základě dosahoval nejméně výše celkového kapitálového poměru podle
čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b) pořizovat pouze aktiva, která mají podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky rizikovou váhu nižší než 100 %,
c) nezískávat žádný podíl na základním kapitálu a na hlasovacích právech
v žádné právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených před uložením tohoto opatření,
nezaložit ani nezískat žádnou další právnickou osobu nebo její organizační složku,
d) neposkytovat žádný úvěr osobě se zvláštním vztahem k bance,
e) neposkytovat úrokové sazby z vkladů převyšující současné běžné úrokové
sazby z vkladů srovnatelných částek a se srovnatelnou splatností tak, jak budou zjištěny
Českou národní bankou.
§ 26aa
(1) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které
má být opatření k nápravě uloženo.
(2) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí.
(3) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě, informuje
Českou národní banku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu.
(4) Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě lze podat rozklad. Rozklad
nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky.
§ 26ab
(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí
o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních
údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by uveřejnění
a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno
jako zjevně nepřiměřené,
b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,
c) ohrozilo probíhající trestní řízení,
d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu
5 let.
§ 26ac
Donucovací pokuta
(1) Česká národní banka může donucovací pokutou vymáhat splnění
a) opatření k nápravě vydaného k odstranění nedostatku v činnosti vykazujícího znaky
skutkové podstaty přestupku podle § 36d odst. 3 nebo 5, § 36da, § 36e odst. 2 písm.
a), d), f) až i) a k) až m), § 36e odst. 3, § 36e odst. 4 písm. c), § 36e odst. 5
písm. l), § 36f nebo § 36h odst. 4, nebo
b) rozhodnutí ukládajícího upuštění od protiprávního jednání podle § 26 odst. 6,
jestliže toto jednání vykazuje znaky skutkové podstaty přestupku podle § 36a odst.
1 písm. a) až f), § 36c odst. 1 písm. a) a c) až g) nebo § 36c odst. 6.
(2) Česká národní banka může uložit donucovací pokutu podle povahy porušení
povinnosti a jeho závažnosti za každý den porušení až do splnění povinnosti, nejdéle
však po dobu 6 měsíců ode dne určeného v rozhodnutí České národní banky o uložení
donucovací pokuty.
(3) Pokud Česká národní banka uloží donucovací pokutu podle odstavců 1 a
2, vydá po splnění povinnosti povinnou osobou nebo po marném uplynutí lhůty určené
v rozhodnutí o uložení donucovací pokuty rozhodnutí, kterým určí celkovou výši donucovací
pokuty v souladu s předem určenou výší sazby za každý den porušení povinnosti a dobou,
po kterou byla povinnost porušována.
(4) Donucovací pokutu lze uložit za každý den porušení
a) právnické osobě až do výše 5 % průměrného denního čistého obratu podle § 36i,
b) fyzické osobě až do výše 1 262 000 Kč.
(5) Pro řízení o uložení donucovací pokuty se § 26aa použije obdobně. Pro
uveřejnění rozhodnutí o uložení donucovací pokuty se § 26ab použije obdobně.
(6) Donucovací pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z donucovacích pokut
je příjmem státního rozpočtu.
§ 26b
(1) V případě, že člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady
zjistí, že banka je nebo se stane platebně neschopnou nebo že bance vznikly nebo
pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles celkového
kapitálového poměru banky na individuálním základě pod minimální úroveň celkového
kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, informuje o tom neprodleně Českou národní banku.
(2) Pro zahraniční banku z jiného než členského státu a pro její pobočku
povinnost informovat o platební neschopnosti podle odstavce 1 platí obdobně; povinnost
informovat Českou národní banku mají osoby ve vedení této zahraniční banky z jiného
než členského státu i osoby ve vedení této pobočky.
§ 26ba
(1) Pokud výše celkového kapitálového poměru banky klesne pod minimální
úroveň podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a banka, za účelem splnění celkového kapitálového poměru, zvyšuje svůj základní
kapitál,
a) je dán důležitý zájem společnosti pro omezení nebo vyloučení přednostního
práva akcionářů na úpis nových akcií,
b) emisní kurs musí být pro všechny upisovatele stejný,
c) lze upsat nové akcie, i když akcionáři dosud nesplatili emisní kurs
dříve upsaných akcií; nové akcie však nemůže upsat akcionář, který nesplatil emisní
kurs dříve upsaných akcií,
d) přednostní právo na upisování nových akcií není samostatně převoditelné,
e) banka uveřejní pozvánku na valnou hromadu nejméně 7 dní přede dnem
konání valné hromady,
f) lhůta pro upsání nových akcií s využitím přednostního práva činí nejvýše
14 dní ode dne přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu,
g) lhůta pro upsání nových akcií bez využití přednostního práva činí
nejvýše 14 dní ode dne uplynutí lhůty podle písmene f) nebo ode dne přijetí usnesení
valné hromady o zvýšení základního kapitálu, bylo-li přednostní právo akcionářů na
úpis nových akcií vyloučeno,
h) upisovatel musí ve lhůtě pro upsání nových akcií splatit jejich emisní
kurs, jinak je jeho upsání neúčinné,
i) emisní kurs nových akcií musí být splacen v penězích anebo započtením.
(2) V pozvánce na valnou hromadu svolanou za účelem rozhodnutí o zvýšení
základního kapitálu banky v případě podle odstavce 1 se uvedou důvody zvolení tohoto
postupu a jeho odchylky od postupu zvýšení základního kapitálu podle zákona upravujícího
právní poměry obchodních společností a družstev; nesplnění této povinnosti však nezpůsobuje
neplatnost následného rozhodnutí valné hromady.
§ 26bb
Opatření obecné povahy při ohrožení nebo narušení stability bankovního nebo
finančního systému
(1) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy podle odstavce 2,
a) je-li ohrožena stabilita bankovního nebo finančního systému a pokud
je to pro odstranění tohoto ohrožení účelné, nebo
b) pokud již stabilita bankovního nebo finančního systému byla narušena,
je-li to pro zmírnění následků tohoto narušení účelné.
(2) Česká národní banka opatřením obecné povahy bankám, zahraničním bankám pro jejich
pobočky, skupině druhově určených bank nebo skupině druhově určených zahraničních
bank
a) stanoví dočasnou výjimku z dodržování povinností stanovených v § 4,
4f, 8b, 11 až 24, z dodržování povinnosti poskytovat informace a dokumenty podle
§ 26g odst. 1 anebo z pravidel stanovených na základě tohoto zákona,
b) dočasně zakáže nebo omezí některé povolené činnosti anebo provedení
některých obchodů, převodů finančních prostředků nebo jiných transakcí,
c) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho
základě dočasně stanoví pravidla podle § 12 a § 14 odst. 1 písm. a) a c), nebo
d) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho
základě, dočasně stanoví lhůty a periodicitu pro plnění informačních povinností banky
nebo zahraniční banky.
(3) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny podmínky
stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4) Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné
povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České
národní banky; zveřejnění na úřední desce jiného úřadu se nevyžaduje. Pokud nepozbylo
účinnosti dříve, pozbývá opatření obecné povahy podle odstavce 2 účinnosti uplynutím
6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.
ČÁST OSMÁ
DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ
§ 26c
Orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě
(1) Je-li banka tuzemskou ovládající bankou nebo evropskou ovládající úvěrovou
institucí, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě.
(2) Jsou-li banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo ovládány tuzemskou finanční
holdingovou osobou nebo tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou, evropskou
finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou,
je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
(3) Ovládá-li tuzemská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční
holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční
holdingová osoba více institucí z členských států, je Česká národní banka orgánem
určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud
a) banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo je jedinou úvěrovou institucí
z členského státu ve skupině, nebo
b) banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo má nejvyšší bilanční sumu
z úvěrových institucí z členského státu ve skupině.
(4) Je-li podle čl. 18 odst. 3 nebo 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013 požadována konsolidace, je Česká národní banka orgánem určeným k
výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo
má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí, které jsou ve skupině z členských
států.
(5) Česká národní banka je orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, je-li součet bilančních sum bank a spořitelních a úvěrních družstev z členských
států ve skupině vyšší než součet bilančních sum úvěrových institucí ve skupině,
nad nimiž vykonává dohled na individuálním základě jiný příslušný orgán dohledu;
v takovém případě se nepoužije odstavec 3 písm. b) a odstavce 4 a 8.
(6) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, i když
nejsou splněny podmínky podle odstavce 1, 3, 4, 7 nebo 8, nebo upustí od výkonu dohledu
na konsolidovaném základě, i když jsou splněny podmínky podle odstavce 1, 3, 4, 7
nebo 8, jestliže se tak dohodne s příslušným orgánem dohledu, pokud považují použití
kritéria podle odstavce 1, 3, 4, 7 nebo 8 jako nevhodné s ohledem na dotčené instituce
a relativní význam jejich činností v příslušných členských státech. V takovém případě
si Česká národní banka před uzavřením dohody s příslušným orgánem dohledu vyžádá
stanovisko evropské ovládající úvěrové instituce, evropské finanční holdingové osoby,
evropské smíšené finanční holdingové osoby nebo instituce s nejvyšší bilanční sumou.
(7) Ovládá-li tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry nebo evropský
ovládající investiční podnik jednu nebo více úvěrových institucí, je Česká národní
banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud banka nebo
spořitelní a úvěrní družstvo
a) je jedinou úvěrovou institucí z členského státu ve skupině, nebo
b) má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí, které jsou ve skupině,
z členských států.
(8) Je-li banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo určenou úvěrovou institucí
podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo uloží-li Česká národní banka opatření podle § 31
odst. 2, je Česká národní banka určeným orgánem k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě.
§ 26d
Posouzení rovnocennosti dohledu na konsolidovaném základě v jiných než členských
státech
(1) Pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, které jsou ovládány institucí,
finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v
jiném než členském státě, nepodléhají dohledu na konsolidovaném základě vykonávaném
Českou národní bankou nebo jiným příslušným orgánem, pak Česká národní banka posoudí,
zda tato banka nebo toto spořitelní a úvěrní družstvo podléhají ze strany orgánu
dohledu z jiného než členského státu dohledu na konsolidovaném základě, který je
rovnocenný dohledu na konsolidovaném základě podle tohoto zákona, a požadavkům části
první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Česká národní banka provádí posouzení podle odstavce 1, pokud by byla
jinak orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo na žádost ovládající
osoby nebo na žádost osoby zahrnuté do doplňkového dohledu na základě zákona upravujícího
doplňkový dohled nad finančními konglomeráty nebo obdobné zahraniční osoby z členského
státu. Česká národní banka přitom konzultuje ostatní dotčené příslušné orgány dohledu.
(3) Při posouzení podle odstavce 1 Česká národní banka přihlíží k obecným
pokynům vydaným Evropským bankovním výborem42) a konzultuje Evropský orgán pro bankovnictví.
(4) Pokud Česká národní banka na základě posouzení podle odstavce 1 zjistí,
že nad bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem není vykonáván rovnocenný dohled
na konsolidovaném základě, použije na tuto banku nebo toto spořitelní a úvěrní družstvo
obdobně ustanovení tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo uplatní jiné přiměřené postupy
dohledu, které zabezpečí cíle dohledu na konsolidovaném základě. Tyto postupy Česká
národní banka přijme po konzultaci s ostatními dotčenými příslušnými orgány dohledu
a poté je oznámí dotčeným příslušným orgánům dohledu, Evropskému orgánu pro bankovnictví
a Evropské komisi.
(5) Přiměřené postupy dohledu podle odstavce 4 mohou zejména zahrnovat povinnost
zřídit finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem
v členském státě a uplatňovat tento zákon, právní předpis jej provádějící nebo nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o dohledu na konsolidovaném základě
nad konsolidovanou situací této finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové
osoby.
§ 26e
Dohody o koordinaci a spolupráci
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, uzavírá písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s ostatními příslušnými
orgány dohledu za účelem usnadnění a zavedení účinného dohledu. Vykonává-li Česká
národní banka dohled na individuálním základě nad členem skupiny, uzavírá písemná
ujednání o koordinaci a spolupráci s orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě nad skupinou za účelem usnadnění a zavedení účinného dohledu.
(2) V rámci dohod podle odstavce 1 lze orgánu určenému k výkonu dohledu na
konsolidovaném základě svěřit další úkoly a upřesnit postupy pro rozhodování a spolupráci
s ostatními příslušnými orgány dohledu.
(3) Česká národní banka je oprávněna vyjmout z dohledu banku nebo spořitelní
a úvěrní družstvo a delegovat na základě dohody v souladu s čl. 28 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 výkon dohledu na orgán určený k výkonu dohledu
na konsolidovaném základě v jiném členském státě nad osobou ovládající tuto banku,
spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodníka s cennými papíry.
(4) Odstavec 3 se použije obdobně v případě, kdy je Česká národní banka orgánem
určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad osobou ovládající zahraniční
úvěrovou instituci a v souladu s čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1093/2010 přejímá výkon dohledu nad touto zahraniční úvěrovou institucí od příslušného
orgánu dohledu v jiném členském státě.
(5) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě a finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená
podle § 27 odst. 1 má sídlo v jiném členském státě, uzavírá písemné ujednání o koordinaci
a spolupráci uvedené v odstavci 1 s příslušným orgánem v členském státě, v němž má
dotčená finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba své sídlo.
(6) Česká národní banka uzavírá písemné ujednání o koordinaci a spolupráci
podle odstavce 5 s orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě v případě,
že finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba má sídlo v České
republice.
§ 26f
Ustanovení týkající se smíšených holdingových osob
(1) Ovládá-li smíšená holdingová osoba jednu nebo více bank nebo spořitelních
a úvěrních družstev, je Česká národní banka oprávněna požadovat informace významné
pro účely dohledu nad těmito osobami po smíšené holdingové osobě a jí ovládaných
osobách.
(2) Česká národní banka je oprávněna provádět kontrolu na místě nebo nechat
provádět kontrolu na místě pro účely ověření informací obdržených od osob podle odstavce
1 třetí osobou. Pokud je smíšená holdingová osoba nebo jí ovládaná osoba pojišťovnou,
lze postupovat obdobně podle § 26n odst. 3. Pokud smíšená holdingová osoba nebo jí
ovládaná osoba se sídlem v jiném členském státě ovládá banku nebo spořitelní a úvěrní
družstvo, pak se na kontrolu na místě pro účely ověření informací obdržených od osob
podle odstavce 1 použije § 25 odst. 2.
(3) Aniž je dotčena část čtvrtá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013, vykonává Česká národní banka dohled nad operacemi uvnitř skupiny mezi
ovládanou bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem a smíšenou holdingovou osobou
a jí ovládanými osobami, pokud smíšená holdingová osoba ovládá banku nebo spořitelní
a úvěrní družstvo.
§ 26g
Další povinnosti osob při výkonu dohledu na konsolidovaném základě
(1) Osoby zahrnuté do skupiny jsou povinny pro účely dohledu na konsolidovaném
základě poskytovat České národní bance informace a dokumenty, vytvořit odpovídající
kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací a pravost a úplnost
poskytovaných dokumentů a umožnit provedení kontroly podle § 26n odst. 2.
(2) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce, tuzemská
finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční
holdingová osoba a evropská smíšená finanční holdingová osoba předem oznámí České
národní bance auditory, kteří budou provádět audit jí ovládaných osob.
(3) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba nepodléhající
povinnosti schválení podle § 27 odst. 1 jsou povinny zajistit, aby jejich statutárním
orgánem, členem jejich statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem dozorčí
rady byla osoba důvěryhodná, dostatečně odborně způsobilá a zkušená pro výkon své
funkce a pro zajištění plnění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu
a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Podrobnější požadavky stanoví
Česká národní banka vyhláškou.
(4) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba nepodléhající
povinnosti schválení podle § 27 odst. 1 je povinna informovat Českou národní banku
o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a dozorčí radě,
včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti
a zkušenosti navrhovaných osob. Fyzická osoba, která je navrhovaná za člena orgánu,
je povinna finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě poskytnout
potřebné podklady a součinnost.
(5) Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou
finanční holdingovou osobou nepodléhající povinnosti schválení podle § 27 odst. 1,
je povinna splnit povinnost podle odstavce 4 do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční
holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou. Neučiní-li tak, má
se za to, že jednotliví členové statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady
této finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby nesplňují stanovené
předpoklady.
(6) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě nebo
smíšené finanční holdingové osobě nepodléhající povinnosti schválení podle § 27 odst.
1 výměnu osoby, která je členem statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady
finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba
není dostatečně odborně způsobilá, zkušená nebo důvěryhodná.
(7) Není-li ovládaná osoba, která je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem
nebo obchodníkem s cennými papíry, zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě
podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, může Česká národní
banka požádat ovládající osobu o informace, které jí mohou usnadnit dohled nad touto
ovládanou osobou.
(8) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, může požádat osoby ovládané bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, finanční
holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, které nejsou zahrnuty
do dohledu na konsolidovaném základě, o informace podle § 26f; § 26f se použije obdobně.
§ 26h
Opatření k nápravě ve vztahu k některým osobám zahrnutým do konsolidace
(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté
do skupiny, které mohou negativně ovlivnit hospodaření banky, spořitelního a úvěrního
družstva nebo obchodníka s cennými papíry, který je součástí skupiny, je oprávněna
ve vztahu k finanční holdingové osobě a smíšené finanční holdingové osobě schválené
podle § 27 odst. 1, určené úvěrové instituci podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo označené
finanční holdingové osobě, smíšené finanční holdingové osobě nebo instituci podle
§ 31 odst. 2 a smíšené holdingové osobě podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí skupiny,
na náklady ovládající osoby,
c) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí
stejné skupiny.
(2) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do skupiny, která není bankou,
spořitelním a úvěrním družstvem, obchodníkem s cennými papíry, finanční holdingovou
osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, se rozumí
a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, obdobných
zahraničních právních předpisů, právních předpisů vydaných Českou národní bankou
a přímo použitelných předpisů Evropské unie,
b) provádění obchodů v rámci skupiny nebo navenek způsobem, který poškozuje
zájmy vkladatelů banky, členů spořitelního a úvěrního družstva nebo zákazníků obchodníka
s cennými papíry, který je součástí skupiny, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.
(3) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, může uložit bance, která je ovládající osobou, ovládajícímu obchodníkovi
s cennými papíry, finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě
při zjištění nedostatku v činnosti této osoby opatření k nápravě podle § 26 odst.
2 písm. a) bodů 1, 13 a 14 a podle § 26 odst. 2 písm. c).
§ 26i
Koordinace činností dohledu při výkonu dohledu na konsolidovaném základě
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, plní vedle úkolů stanovených tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo
nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 rovněž tyto úkoly:
a) koordinuje ve vztahu k příslušným orgánům dohledu jiných členských
států shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací,
b) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných členských států
plánuje a koordinuje postup těchto orgánů v jiných než naléhavých situacích v rámci
výkonu dohledu, včetně výkonu dohledu na konsolidovaném základě,
c) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných členských států
a s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank plánuje a koordinuje
postup těchto orgánů při přípravě na naléhavé situace a během nich, včetně nepříznivého
vývoje v bance, spořitelním a úvěrním družstvu nebo na finančních trzích, a využívá
pokud možno stávajících způsobů komunikace na podporu krizového řízení.
(2) Plánování a koordinace podle odstavce 1 písm. c) zahrnuje přípravu společných
hodnocení, zavedení plánů pro naléhavé situace, informování veřejnosti a ukládání
závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle § 38ha
odst. 2 písm. d) a § 38i odst. 1 písm. b), ukládání závažných správních trestů a
opatření k nápravě mimořádného významu podle zákona upravujícího činnost spořitelních
a úvěrních družstev, ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného
významu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobných ustanovení
zahraničních právních předpisů.
(3) Česká národní banka může upozornit Evropský orgán pro bankovnictví
a požádat jej o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 1093/2010, pokud
a) příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou národní bankou
nespolupracuje v míře dostačující k řádnému plnění jejích úkolů podle odstavce 1,
nebo
b) orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě z jiného členského
státu neplní úkoly podle čl. 112 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
§ 26j
Informační povinnost České národní banky při dohledu na konsolidovaném základě
při naléhavých situacích
(1) Nastane-li naléhavá situace, včetně nepříznivého vývoje na finančních
trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském
státě, v němž osoba, u níž je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu
na konsolidovaném základě, vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky nebo
významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev
nebo v němž má sídlo osoba ovládaná osobou, u níž je Česká národní banka orgánem
určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, sdělí Česká národní banka bez
zbytečného odkladu všechny nezbytné informace
a) Evropskému orgánu pro bankovnictví,
b) Evropské radě pro systémová rizika a centrálním bankám Evropského
systému centrálních bank a
c) orgánům veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech
dotčených touto situací.
(2) Zjistí-li Česká národní banka, že nastala naléhavá situace, včetně nepříznivého
vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního
systému v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví
a dotčené příslušné orgány.
(3) Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon dohledu
na konsolidovaném základě, u kterých lze předpokládat, že již byly poskytnuty jinému
příslušnému orgánu, přednostně požádá o takové informace tento orgán.
§ 26k
Opatření ke kapitálu a likviditě po dohodě s dotčenými příslušnými orgány
dohledu
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, je příslušná, po dohodě s příslušnými orgány dohledu jiných členských států
vykonávajícími dohled nad osobami ovládanými evropskou ovládající úvěrovou institucí,
evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou
osobou, uložit opatření podle § 25e odst. 4 písm. f) a g) nebo sdělit pokyn podle
§ 25h všem osobám v dotčené skupině a také na konsolidovaném základě.
(2) Česká národní banka předem informuje dotčené příslušné orgány o záměru
uložit opatření či sdělit pokyn podle odstavce 1 a současně jim předloží zprávy o
posouzení krytí rizik kapitálem, držení dodatečného kapitálu a rizika likvidity.
Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce
1 ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy předložila dotčeným příslušným orgánům dohledu
zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, zprávu o držení dodatečného kapitálu a
zprávu o posouzení rizika likvidity.
(3) Nebude-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě podle odstavce 2,
je Česká národní banka příslušná uložit opatření či sdělit pokyn podle odstavce 1
členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s příslušnými orgány
vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny; přitom přihlédne k posouzení rizik
členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů vykonávajících dohled
nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí.
(4) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě a Českou národní bankou o uložení opatření nebo sdělení pokynu Českou národní
bankou bance, která je členem jedné nebo více uvedených skupin, a to ve lhůtě 4 měsíců
ode dne, kdy orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad dotčenou
skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této
skupiny, zprávu o držení dodatečného kapitálu touto skupinou, nebo zprávu o posouzení
rizika likvidity této skupiny, je Česká národní banka příslušná uvedené bance uložit
samostatně na individuálním nebo subkonsolidovaném základě opatření podle § 25e odst.
4 písm. f) a g) nebo sdělit pokyn podle § 25h; přitom přihlédne k posouzení rizik
členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů vykonávajících dohled
nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí.
(5) Česká národní banka může ve lhůtě 7 dnů před uplynutím lhůt podle odstavců
3 a 4 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010. Pokud Česká národní banka nebo příslušné
orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny podle odstavce 1 požádají o
toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření nebo sdělení
pokynu do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.
(6) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní banka může
vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Česká národní banka si však
toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z příslušných orgánů vykonávajících
dohled nad členy dotčené skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce
3 nebo 4 vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní banka
je vázána právním názorem v něm vysloveným, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede
důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje.
(7) Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4
nejméně jednou za rok postupem podle odstavců 1 až 5. Česká národní banka může tato
rozhodnutí přezkoumat na základě odůvodněného písemného podnětu příslušného orgánu
vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí
podle odstavce 1, 3 nebo 4 přezkoumat také jen v rozsahu tohoto podnětu.
(8) Banka je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném
základě nad minimální úrovní a plnit zvláštní požadavky na likviditu, je-li jí tato
povinnost uložena rozhodnutím vydaným po dohodě s Českou národní bankou příslušným
orgánem jiného členského státu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.
(9) Pokyn k držení dodatečného kapitálu určí a sdělí bance příslušný orgán
jiného členského státu určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě po dohodě
s Českou národní bankou.
§ 26l
Kolegium nad skupinou
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, zřizuje kolegium pro plnění úkolů podle § 26i, § 26j odst. 1 a 2 a § 26k.
Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26e, která
připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými příslušnými orgány dohledu.
Je-li to účelné, Česká národní banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti podle §
25a a dalších požadavků stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s
příslušnými orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií
nejsou dotčeny pravomoci a působnost příslušných orgánů dohledu stanovené právem
Evropské unie.
(2) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, zřizuje kolegium pro plnění úkolů podle § 26e odst. 1 a 2, § 26i odst. 1
písm. a), b) a c) a § 26j odst. 1 a 2 i v případě, že všechny osoby ovládané evropskou
ovládající úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou
smíšenou finanční holdingovou osobou mají skutečné sídlo v jiném než členském státě
za předpokladu, že příslušné orgány dohledu v jiném než členském státě podléhají
požadavkům mlčenlivosti, jež jsou srovnatelné s požadavky podle § 25a. Odstavec 1
věta druhá platí obdobně.
(3) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky, Evropského
orgánu pro bankovnictví a ostatních dotčených příslušných orgánů dohledu při
a) výměně informací mezi nimi a Evropským orgánem pro bankovnictví v
souladu s čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010,
b) uplatňování ujednání podle § 26e, je-li to účelné,
c) stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny
podle § 25c,
d) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu
dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 26j odst. 3, § 38ha odst.
3 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,
e) jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené
skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných orgánů dohledu stanovené právem
Evropské unie,
f) plánování a koordinaci činností podle § 26i odst. 1 písm. c) a podle
obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti jiných
orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.
(4) Členy kolegia jsou
a) Česká národní banka,
b) příslušný orgán dohledu členského státu, kde má evropská finanční
holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle
§ 27 odst. 1 sídlo,
c) příslušné orgány vykonávající dohled nad osobami z dotčené skupiny,
d) příslušné orgány dohledu hostitelských států, v nichž osoby z dotčené
skupiny vykonávají činnost prostřednictvím významné pobočky nebo významné pobočky
podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
e) centrální banky Evropského systému centrálních bank, je-li to účelné,
f) příslušné orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné
a jestliže podle shodného posouzení všech dotčených příslušných orgánů dohledu chrání
informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.
(5) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní
jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro
plnění svých povinností podle § 5o odst. 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia.
Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního
systému v dotčených členských státech.
(6) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali.
Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia,
pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech
přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.
(7) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnosti
kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace,
které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů dohledu. Ustanovení § 25a tím
není dotčeno.
§ 26m
Výběr příslušné právní úpravy v případě smíšené finanční holdingové osoby
(1) Použijí-li se na smíšenou finanční holdingovou osobu srovnatelné požadavky,
zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled, podle tohoto zákona a zákona upravujícího
doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, může Česká národní banka, je-li orgánem
určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, po konzultaci s příslušnými orgány
dohledu vykonávajícími dohled nad osobami ovládanými smíšenou finanční holdingovou
osobou, stanovit, že se při výkonu dohledu na konsolidovaném základě použijí pouze
ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty.
(2) Použijí-li se na smíšenou finanční holdingovou osobu srovnatelné požadavky,
zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled, podle tohoto zákona a zákona upravujícího
činnost pojišťoven, může Česká národní banka, je-li orgánem určeným k výkonu dohledu
na konsolidovaném základě, po dohodě s příslušným orgánem dohledu nad skupinou v
pojišťovnictví stanovit, že se při výkonu dohledu na konsolidovaném základě použijí
pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího
doplňkový dohled nad finančními konglomeráty.
(3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních
právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, vykonává-li
dohled nad osobami ovládanými smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této
konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.
(4) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních
právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle právních předpisů
upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, vykonává-li dohled nad
skupinou v pojišťovnictví a je-li k této dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový
dohled nad finančním konglomerátem.
§ 26n
Výměna informací, kontrola a spolupráce
(1) Pro účely dohledu na konsolidovaném základě je Česká národní banka oprávněna
vyžadovat informace a dokumenty od osob podle § 26g odst. 1 a je oprávněna k výměně
informací s příslušnými orgány dohledu v jiných členských státech.
(2) Česká národní banka může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základě
provést kontrolu na místě v osobách podle § 26g odst. 1 nebo požádat o její provedení
příslušný orgán dohledu. Česká národní banka informuje o zahájení, účelu a výsledcích
kontroly na místě příslušný orgán dohledu nad kontrolovanou osobou.
(3) Je-li banka, spořitelní a úvěrní družstvo, finanční holdingová osoba,
smíšená finanční holdingová osoba nebo smíšená holdingová osoba osobou ovládající
jednu nebo více ovládaných osob, které jsou pojišťovnami nebo jinými osobami poskytujícími
investiční služby, ke kterým je třeba povolení, Česká národní banka spolupracuje
a vyměňuje si informace pro účely výkonu dohledu s příslušnými orgány dohledu v jiných
členských státech a orgány pověřenými dohledem nad pojišťovnami nebo jinými osobami
poskytujícími investiční služby, ke kterým je třeba povolení.
(4) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě a součástí skupiny je smíšená finanční holdingová osoba, přičemž Česká národní
banka není koordinátorem podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními
konglomeráty, spolupracuje s koordinátorem pro účely uplatňování tohoto zákona, právního
předpisu jej provádějícího a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
na konsolidovaném základě. Za účelem usnadnění a zavedení účinné spolupráce Česká
národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby s koordinátorem uzavřela písemnou dohodu o
koordinaci a spolupráci.
(5) Nachází-li se ovládající osoba a jí ovládané instituce v různých členských
státech, Česká národní banka si s příslušnými orgány dohledu těchto členských států
vyměňuje veškeré významné informace k umožnění nebo usnadnění dohledu na konsolidovaném
základě.
(6) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, může vyzvat příslušný orgán dohledu v jiném členském státě, v němž se nachází
ovládající osoba, aby požádal tuto osobu o poskytnutí informací významných pro účely
dohledu na konsolidovaném základě a předal je České národní bance.
(7) Má-li ovládající osoba sídlo nebo bydliště v České republice a Česká
národní banka není orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pak
na základě žádosti příslušného orgánu dohledu z jiného členského státu určeného k
výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad touto osobou, Česká národní banka požádá
takovou ovládající osobu o poskytnutí informací významných pro účely dohledu na konsolidovaném
základě a předá je žádajícímu příslušnému orgánu dohledu.
(8) Sběr ani držení informací vyměňovaných podle odstavce 5 nezakládá příslušnost
České národní banky k výkonu dohledu ve vztahu k samotným finančním holdingovým osobám,
smíšeným holdingovým osobám, finančním institucím nebo podnikům pomocných služeb,
kterých se takové informace týkají.
(9) Sběr ani držení informací vyměňovaných podle § 26f nezakládá příslušnost
České národní banky k výkonu dohledu nad smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými
osobami, které nejsou bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s
cennými papíry, nebo nad ovládanými osobami podle odstavce 5.
§ 26o
Zprostředkující ovládající osoba v členském státě
(1) Pokud osoba z jiného než členského státu, jejíž ovládanou osobou je banka,
spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, ovládá 2 a více institucí
v jednom nebo více členských státech, má povinnost zřídit zprostředkující ovládající
osobu v členském státě, ledaže celková hodnota aktiv skupiny připadající na členské
státy je nižší než 40 miliard EUR.
(2) Česká národní banka povolí osobě z jiného než členského státu, jejíž
ovládanou osobou je banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými
papíry, aby měla za splnění podmínek v odstavci 1 dvě zprostředkující ovládající
osoby v členském státě, pokud by zřízení jediné zprostředkující osoby v členském
státě
a) bylo neslučitelné s povinným požadavkem na oddělení činností, který
ukládají pravidla nebo příslušné orgány dohledu z jiného než členského státu, kde
má ovládající osoba, která není ovládána jinou osobou, skupiny z jiného než členského
státu sídlo, nebo
b) vedlo podle posouzení České národní banky jako orgánu pro řešení krize
zprostředkující ovládající osoby k tomu, že by způsobilost k řešení krize podle zákona
upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu byla méně účinná než
v případě dvou zprostředkujících ovládajících osob v členských státech.
(3) Zprostředkující ovládající osobou v členském státě může být pouze úvěrová
instituce, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená
podle § 27 odst. 1 nebo srovnatelného ustanovení právního předpisu jiného členského
státu. Pokud žádná z institucí podle odstavce 1 není úvěrovou institucí, nebo pokud
v souvislosti s odstavcem 2 písm. a) musí být zřízena druhá zprostředkující ovládající
osoba v členském státě, může být zprostředkující ovládající osoba v členském státě
investičním podnikem.
(4) Česká národní banka sdělí Evropskému orgánu pro bankovnictví název
a
a) celkovou hodnotu aktiv institucí podléhajících dohledu České národní
banky, které patří do skupiny z jiného než členského státu,
b) celkovou hodnotu aktiv poboček zahraničních bank z jiných než členských
států a druhy činností, které mají tyto pobočky povoleny vykonávat, a
c) typ zprostředkujících ovládajících osob se sídlem v České republice
a identifikaci skupiny z jiného než členského státu, které jsou součástí.
(5) Při výkonu dohledu nad zprostředkujícími ovládajícími osobami v členských
státech Česká národní banka spolupracuje s příslušnými orgány dohledu nad institucemi
a finančními institucemi v zahraničí a vyměňuje si s těmito orgány informace. Ustanovení
§ 25a tím není dotčeno.
(6) Pro účely odstavce 1 se celkovou hodnotou aktiv skupiny připadající
na členské státy rozumí součet celkové hodnoty aktiv
a) institucí ve skupině vyplývajících z jejich konsolidovaných rozvah
nebo z individuálních rozvah, nejsou-li konsolidované rozvahy institucí sestavovány,
a
b) poboček zahraničních bank z jiných než členských států ve skupině
v členském státě povolených v souladu s právním předpisem dotčeného členského státu.
ČÁST DEVÁTÁ
SCHVALOVÁNÍ NĚKTERÝCH FINANČNÍCH HOLDINGOVÝCH OSOB A SMÍŠENÝCH FINANČNÍCH HOLDINGOVÝCH
OSOB A SOUVISEJÍCÍ USTANOVENÍ
nadpis vypuštěn
§ 27
Osoby podléhající povinnosti schválení
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, povinnost získat její schválení má tuzemská finanční holdingová osoba, tuzemská
smíšená finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba a evropská
smíšená finanční holdingová osoba. Jiná finanční holdingová osoba a smíšená finanční
holdingová osoba, která je ovládána osobou podle věty první, má povinnost získat
schválení České národní banky, pokud by měla mít povinnost dodržovat ustanovení tohoto
zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013 na subkonsolidovaném základě nebo je-li osobou určenou podle
§ 29 odst. 2 písm. c).
(2) Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou také tehdy, pokud
osoba podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po vzniku povinnosti podle odstavce
1 požádá o schválení podle § 28 nebo o výjimku z povinnosti schválení podle § 29;
to platí pouze, pokud se jedná o první řízení o žádosti podle § 28 nebo 29 vedené
s touto osobou a toto řízení nebylo zastaveno.
§ 28
Žádost o schválení, její náležitosti a rozhodnutí České národní banky
(1) Žádost o schválení podá osoba podle § 27 odst. 1 České národní bance
a předloží v ní informace o
a) organizačním uspořádání skupiny, jíž je součástí, s uvedením ovládaných
osob a ovládajících osob a o umístění a druzích činnosti každé osoby ve skupině,
b) alespoň 2 fyzických osobách, které ji skutečně řídí, a o splnění
povinností podle § 8 odst. 10 a požadavků na člena statutárního orgánu a dozorčí
rady podle § 8aa odst. 1,
c) splnění podmínek podle § 4 odst. 5 písm. d), h), i) a j) a § 20
odst. 9, je-li jí ovládanou osobou banka, nebo o splnění obdobných podmínek podle
zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, je-li jí ovládanou
osobou spořitelní a úvěrní družstvo, a
d) vnitřních systémech, uspořádání a rozdělení úkolů uvnitř skupiny.
(2) Osoba podle § 27 odst. 1 předkládá informace podle odstavce 1 vždy
také příslušnému orgánu dohledu v členském státě, v němž má tato osoba sídlo, není-li
tímto orgánem Česká národní banka.
(3) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 4 měsíců
ode dne zahájení řízení. Trpí-li žádost podstatnými vadami, které brání pokračování
v řízení, běží tato lhůta ode dne jejich odstranění; rozhodnutí o žádosti však musí
být vydáno nejpozději do 6 měsíců ode dne zahájení řízení. Nevyhovění žádosti nevylučuje
současné uložení opatření podle § 31 odst. 1 a 2.
(4) Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 vyhoví, pokud
a) vnitřní systémy, uspořádání a rozdělení úkolů uvnitř skupiny jsou
přiměřené pro účely plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem, právním
předpisem jej provádějícím a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě a zejména účinně
1. koordinují činnost
všech osob ovládaných osobou podle § 27 odst. 1, a to i prostřednictvím přiměřeného
rozdělení úkolů mezi ovládané instituce, je-li to nezbytné,
2. předcházejí konfliktům
uvnitř skupiny nebo je řeší a
3. prosazují celoskupinové zásady stanovené ovládající
osobou podle § 27 odst. 1,
b) organizační uspořádání skupiny, jíž je osoba podle § 27 odst. 1
součástí, nebrání účinnému dohledu nad ovládanými institucemi nebo ovládajícími institucemi,
pokud jde o jejich povinnosti na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném
základě; při posuzování této podmínky se zohlední zejména
1. postavení osoby podle
§ 27 odst. 1 ve víceúrovňové skupině,
2. vlastnická struktura a
3. úloha osoby podle
§ 27 odst. 1 ve skupině, a
c) jsou splněny podmínky podle § 4 odst. 5 písm. d), h), i) a j), §
8 odst. 10, § 20 odst. 9 a požadavky podle § 26g odst. 3.
(5) Pokud osoba schválená podle odstavce 1 podá žádost podle § 29 odst.
1, stačí, aby podmínky podle § 29 odst. 2 splnila až ke dni vyhovění žádosti. Vyhověním
žádosti podle § 29 odst. 1 pozbývá schválení žádosti podle odstavce 1 platnosti.
§ 29
Žádost o výjimku z povinnosti schválení, její náležitosti a rozhodnutí
České národní banky
(1) Žádost o výjimku z povinnosti schválení podá osoba podle § 27 odst.
1 České národní bance a předloží v ní informace podle § 28 odst. 1 a informace nezbytné
k posouzení podmínek podle odstavce 2.
(2) Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 vyhoví, pokud
a) hlavní činností žádající osoby je nabývání podílů v ovládaných osobách,
pokud je finanční holdingovou osobou, nebo v případě smíšené finanční holdingové
osoby je nabývání podílů v ovládaných osobách její hlavní činností ve vztahu k institucím
nebo finančním institucím,
b) žádající osoba není označena jako osoba podléhající řešení krize
v žádné ze skupin podléhajících řešení krize v dané skupině v souladu se strategií
řešení krize určenou relevantním orgánem příslušným k řešení krize,
c) úvěrová instituce, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční
holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 ovládaná žádající osobou je určena
jako osoba, jejíž povinností je zajistit soulad skupiny s obezřetnostními požadavky
na konsolidovaném základě a je nadána veškerými nezbytnými prostředky a rozhodovací
pravomocí, aby tyto povinnosti účinně naplnila,
d) žádající osoba se nepodílí na přijímání řídicích, provozních ani
finančních rozhodnutí ovlivňujících skupinu nebo jí ovládané osoby, které jsou institucemi
nebo finančními institucemi, a
e) neexistuje překážka bránící účinnému dohledu České národní banky
nad skupinou na konsolidovaném základě.
(3) Pokud k podání žádosti o rozhodnutí podle odstavce 1 došlo po podání
žádosti o schválení podle § 28, pak Česká národní banka řízení podle § 28 přeruší
do vydání rozhodnutí.
(4) Osoba podle § 27 odst. 1, jejíž schválení se na základě rozhodnutí
České národní banky podle odstavce 1 nevyžaduje, není vyjmuta z konsolidace stanovené
tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím nebo nařízením Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013.
(5) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 4 měsíců
ode dne zahájení řízení. Trpí-li žádost podstatnými vadami, které brání pokračování
v řízení, běží tato lhůta ode dne jejich odstranění; rozhodnutí o žádosti však musí
být vydáno nejpozději do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.
(6) Pokud osoba schválená podle odstavce 1 podá žádost podle § 28 odst.
1, stačí, aby podmínky podle § 28 odst. 4 splnila až kde dni vyhovění žádosti. Vyhověním
žádosti podle § 28 odst. 1 pozbývá schválení žádosti podle odstavce 1 platnosti.
§ 29a
Vynětí z působnosti konsolidace
Česká národní banka může svým rozhodnutím vyjmout finanční holdingovou
osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu, která obdržela výjimku z povinnosti
schválení podle § 29 odst. 1, z působnosti konsolidace,
a) nemá-li takové vynětí vliv na účinnost dohledu nad ovládanou úvěrovou institucí
nebo skupinou,
b) pokud finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba nemá žádné
jiné akciové expozice než akciovou expozici v ovládané úvěrové instituci nebo v ovládající
finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě ovládající danou
úvěrovou instituci a
c) pokud finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba výrazně
nevyužívá pákového efektu a nemá expozice, které nesouvisejí s jejím majetkovým podílem
v ovládané úvěrové instituci nebo v ovládající finanční holdingové osobě nebo smíšené
finanční holdingové osobě ovládající danou úvěrovou instituci.
§ 30
Soustavné plnění povinností osob podléhajících povinnosti schválení a pravomoci
České národní banky
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, sleduje, zda jsou soustavně dodržovány podmínky podle § 28 odst. 4 a § 29
odst. 2.
(2) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si od osoby podle § 27 odst.
1 informace potřebné k soustavnému sledování organizačního uspořádání skupiny a dodržování
podmínek podle § 28 odst. 4 a § 29 odst. 2. Osoba podle § 27 odst. 1 je povinna vyžádané
informace bez zbytečného odkladu poskytnout České národní bance.
(3) V případě neplnění podmínky podle § 28 odst. 4 nebo § 29 odst. 2 oznámí
osoba podle § 27 odst. 1 tuto skutečnost České národní bance bez zbytečného odkladu.
(4) Osoba, která přestala být osobou podle § 27 odst. 1, oznámí tuto skutečnost
bez zbytečného odkladu České národní bance.
(5) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu na konsolidovaném
základě podle odstavce 2, 3 nebo 4 sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu
z členského státu, v němž má evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená
finanční holdingová osoba sídlo.
§ 30a
Průběžný přezkum plnění povinnosti získat schválení
(1) Česká národní banka nejméně jednou ročně přezkoumá, zda ovládaná banka
nebo spořitelní a úvěrní družstvo, osoba žádající o udělení licence podle § 4 nebo
osoba určená podle § 29 odst. 2 písm. c) řádně identifikovala všechny osoby splňující
kritéria, na jejichž základě je lze považovat za tuzemskou finanční holdingovou osobu,
tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobu, evropskou finanční holdingovou osobu
nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobu.
(2) Při provádění přezkumu podle odstavce 1 Česká národní banka úzce spolupracuje
s příslušnými orgány dohledu jiných členských států, má-li ovládající osoba banky,
spořitelního a úvěrního družstva, osoby žádající o udělení licence podle § 4 nebo
osoby určené podle § 29 odst. 2 písm. c) sídlo v jiném členském státě.
§ 30b
Seznam schválených finančních holdingových osob a smíšených finančních
holdingových osob
(1) Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní a
každoročně aktualizuje seznam finančních holdingových osob a smíšených finančních
holdingových osob, které byly schváleny podle § 27 odst. 1 nebo obdržely výjimku
z povinnosti schválení podle § 29.
(2) Česká národní banka v seznamu podle odstavce 1 uvede u finančních holdingových
osob a smíšených finančních holdingových osob, které obdržely výjimku z povinnosti
schválení podle § 29, rovněž osobu určenou podle § 29 odst. 2 písm. c).
§ 31
Ukládání opatření a opatření k nápravě osobám podléhajícím povinnosti schválení
(1) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, že podmínky podle § 28 odst. 4 nejsou splněny, může uložit osobě schválené
podle § 28 k zajištění nebo případně obnovení kontinuity a integrity konsolidovaného
dohledu a k zajištění plnění požadavků na konsolidovaném základě stanovených v tomto
zákoně, právním předpise jej provádějícím, v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy
vydaným podle tohoto zákona, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
nebo v jiném přímo použitelném předpisu Evropské unie opatření spočívající zejména
v
a) pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s podíly v ovládaných
institucích,
b) uložení povinnosti převést svoje podíly v jí ovládaných institucích
na své akcionáře nebo společníky,
c) omezení nebo zakázání rozdělení kapitálu nebo úrokové platby akcionářům
nebo společníkům,
d) uložení povinnosti snížit výši svého podílu v instituci nebo jiné
osobě působící na finančním trhu nebo povinnosti převést svůj podíl v této osobě
na jinou osobu,
e) uložení povinnosti předložit plán zajišťující neprodlené obnovení
souladu s tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím nebo opatřením
obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo nařízením Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013 nebo jiným přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(2) Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu na konsolidovaném
základě, že podmínky podle § 28 odst. 4 nejsou splněny, může k zajištění nebo obnovení
kontinuity a integrity konsolidovaného dohledu a k zajištění plnění požadavků na
konsolidovaném základě stanovených v tomto zákoně, právním předpise jej provádějícím,
v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, v nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo v jiném přímo použitelném předpisu
Evropské unie uložit opatření spočívající v dočasném označení jiné finanční holdingové
osoby, smíšené finanční holdingové osoby nebo instituce ve skupině určené jako odpovědné
za zajištění plnění požadavků na konsolidovaném základě stanovených v tomto zákoně,
právním předpise jej provádějícím, v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaným
podle tohoto zákona, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo
v jiném přímo použitelném předpisu Evropské unie.
(3) Česká národní banka může rovněž uložit opatření podle odstavců 1 a
2, pokud osoba podle § 27 odst. 1 bez zbytečného odkladu nepodá žádost podle § 28
odst. 1 a zároveň nebyla schválena žádost podle § 29 odst. 1.
(4) Při ukládání opatření podle odstavce 1, 2 nebo 3 smíšené finanční holdingové
osobě podle § 27 odst. 1 zohlední Česká národní banka zejména dopady na finanční
konglomerát.
(5) Při ukládání opatření podle odstavce 1, 2 nebo 3 se § 26aa použije
obdobně. Ustanovení § 26ab se nepoužije.
(6) Česká národní banka může rovněž uložit osobě podle § 27 odst. 1 opatření
k nápravě podle § 26 odst. 1 až 4 a 9.
§ 32
Koordinovaná rozhodnutí příslušných orgánů dohledu a souhlas koordinátora
(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě a má-li osoba podle § 27 odst. 1 sídlo v jiném členském státě, Česká národní
banka spolupracuje a konzultuje s příslušným orgánem dohledu v tomto členském státě
za účelem rozhodnutí o
a) žádosti o schválení podle § 28,
b) žádosti o výjimku z povinnosti schválení podle § 29,
c) vynětí z působnosti konsolidace podle § 29a, nebo
d) opatřeních podle § 31 odst. 1, 2 nebo 3.
(2) V rámci spolupráce s příslušným orgánem dohledu podle odstavce 1 je
Česká národní banka povinna provést posouzení podmínek podle § 28 odst. 4, § 29 odst.
2 nebo § 29a nebo předpokladů pro uložení opatření podle § 31 odst. 1, 2 nebo 3,
předat výsledky tohoto posouzení příslušnému orgánu dohledu a dále postupovat tak,
aby po dohodě s příslušným orgánem dohledu rozhodla do 2 měsíců od předání výsledků
posouzení; odstavce 5 a 6 tím nejsou dotčeny.
(3) Nedojde-li k dohodě mezi Českou národní bankou a příslušným orgánem
dohledu podle odstavce 2, Česká národní banka postoupí věc podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví19)
Evropskému orgánu pro bankovnictví nejpozději do 2 měsíců od předání posouzení podle
odstavce 2 nebo do vydání rozhodnutí.
(4) Není-li Česká národní banka určeným orgánem k výkonu dohledu na konsolidovaném
základě a osoba podle § 27 odst. 1 má sídlo v České republice, Česká národní banka
vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní a příslušným orgánem určeným
k výkonu dohledu na konsolidovaném základě pro účely vydání rozhodnutí. Osoba podle
§ 27 odst. 1 je povinna plnit povinnosti uložené rozhodnutím vydaným po dohodě s
Českou národní bankou příslušným orgánem jiného členského státu určeným k výkonu
dohledu na konsolidovaném základě. Odstavce 1 až 3 se použijí přiměřeně.
(5) Není-li Česká národní banka v případě evropské smíšené finanční holdingové
osoby koordinátorem podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty,
je pro účely rozhodnutí o vyhovění žádosti podle § 28 odst. 1 a § 29 odst. 2 nebo
rozhodnutí o uložení opatření podle § 31 odst. 1, 2 nebo 3 vyžadován souhlas zahraničního
koordinátora.
(6) Nedá-li zahraniční koordinátor souhlas podle odstavce 5, požádá Česká
národní banka o urovnání sporu příslušný evropský orgán dohledu, a to Evropský orgán
pro bankovnictví nebo Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní
pojištění31). Rozhodnutím přijatým podle tohoto odstavce nejsou dotčeny povinnosti
podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty nebo zákona
upravujícího činnost pojišťoven.
ČÁST DESÁTÁ
ODNĚTÍ LICENCE NEBO SOUHLASU
nadpis vypuštěn
§ 34
(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky nebo pobočky
banky z jiného než členského státu, anebo při úpadku banky, Česká národní banka licenci
odejme.
(2) Licence může být dále odňata, jestliže
a) banka nezahájila činnost do 12 měsíců ode dne udělení licence nebo
jestliže po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti nebo neposkytuje úvěry,
b) v činnosti banky byl zjištěn nedostatek v činnosti, který by současně
mohl naplnit znaky přestupku podle § 36e odst. 2 písm. a), d), f) až i) a k) až m),
§ 36e odst. 3, § 36e odst. 4 písm. c), § 36e odst. 5 písm. l), § 36f odst. 1 písm.
b) nebo c) nebo § 36f odst. 2 písm. f) nebo g),
c) žadatel v žádosti o licenci uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel
podstatné údaje nezbytné pro posouzení žádosti o udělení licence,
d) proti bance bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pro závažné porušení
zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu,
e) banka nesplňuje požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s výjimkou požadavků stanovených
v čl. 92a a 92b tohoto nařízení, nebo nesplňuje požadavky stanovené na základě, §
26 odst. 2 písm. a) bodě 1 nebo v § 26 odst. 2 písm. c) nebo již není schopna plnit
své závazky vůči věřitelům, nebo
f) jsou splněny podmínky podle § 78 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 374/2015 Sb.,
o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů,
a řešení krize banky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na
finančním trhu není ve veřejném zájmu.
(3) Česká národní banka odejme licenci, jestliže zjistí, že celkový kapitálový
poměr banky na individuálním základě je menší než jedna třetina celkového kapitálového
poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013. Česká národní banka nemusí v tomto případě licenci odejmout, jde-li o banku,
vůči které bylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné
postupy a řešení krize na finančním trhu.
(4) Česká národní banka může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona,
jestliže byl souhlas udělen na základě nepravdivých údajů, žadatel v žádosti o udělení
souhlasu zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti nebo jestliže
došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byl souhlas udělen.
§ 34a
(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti zahraniční banky z
jiného než členského státu ve vztahu k její pobočce, anebo při úpadku zahraniční
banky z jiného než členského státu Česká národní banka zahraniční bance z jiného
než členského státu licenci udělenou pro její pobočku odejme.
(2) Česká národní banka dále zahraniční bance z jiného než členského
státu licenci udělenou pro její pobočku odejme, jestliže
a) nejsou splněny podmínky pro její udělení podle § 4f odst. 2, nebo
b) hlavní osoba nebo její skupina nesplňují obezřetnostní požadavky, které se na
ně použijí podle právních předpisů jiného než členského státu, nebo má-li Česká národní
banka důvodné podezření, že tyto požadavky nesplňují nebo je poruší v následujících
12 měsících.
(3) Česká národní banka může zahraniční bance z jiného než členského
státu licenci udělenou pro její pobočku odejmout, pokud zahraniční banka z jiného
než členského státu
a) nezahájila v České republice činnost do 12 měsíců ode dne udělení licence, nebo
ji v České republice nevykonává po dobu 6 měsíců,
b) není schopna plnit své závazky vůči věřitelům, zejména vůči vkladatelům, nebo
c) se dopustí přestupku podle § 36h odst. 4.
(4) Česká národní banka může dále zahraniční bance z jiného než členského
státu licenci udělenou pro její pobočku odejmout, pokud má důvodné podezření, že
v souvislosti s pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu, hlavní osobou
nebo skupinou, jíž je pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu součástí,
dochází nebo došlo k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu,
pokusu o ně, nebo existuje významné riziko, že k takovému jednání nebo pokusu o něj
dojde. Česká národní banka toto podezření konzultuje s Finančním analytickým úřadem
nebo s orgánem dohledu jiného členského státu odpovědným za dohled v oblasti opatření
proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(5) Zahraniční banka z jiného než členského státu bez zbytečného odkladu
České národní bance oznámí porušení obezřetnostních požadavků, které se na ni, nebo
na skupinu, jejíž je součástí, v jiném než členském státu použijí, nebo hrozí-li,
že tyto požadavky v průběhu následujících 12 měsíců poruší.
§ 35
(1) Pravomocné rozhodnutí o odnětí licence Česká národní banka zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) O pravomocném rozhodnutí o odnětí licence informuje Česká národní banka
orgán bankovního dohledu státu, ve kterém má banka pobočku.
(3) Pravomocné rozhodnutí o odnětí licence udělené zahraniční bance z jiného
než členského státu pro její pobočku doručí Česká národní banka této pobočce a informuje
o něm orgán bankovního dohledu země sídla zahraniční banky.
§ 35a
(1) Rozsudek, jímž soud zrušil rozhodnutí České národní banky o odnětí
licence, je vykonatelný
a) marným uplynutím lhůty pro podání kasační stížnosti, nebo
b) právní mocí rozhodnutí, jímž byla kasační stížnost proti tomuto
rozsudku odmítnuta, zamítnuta nebo řízení o ní zastaveno.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud byl žalobě proti rozhodnutí
České národní banky o odnětí licence přiznán odkladný účinek.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Likvidace banky
§ 36
(1) Zrušuje-li se banka s likvidací nebo zrušuje-li se výmaz banky z obchodního
rejstříku, pouze Česká národní banka může podat návrh na
a) jmenování likvidátora,
b) odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora,
c) zrušení akciové společnosti, byla-li bance odňata licence.
(2) Soud rozhodne o návrhu České národní banky podle odstavce 1 bez jednání
a rozhodnutí vyhlásí vyvěšením jeho písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední
desce soudu do 24 hodin od obdržení návrhu. Vyvěšením rozhodnutí nastávají právní
účinky uvedené ve výroku a tím je výrok závazný pro každého; den vyhlášení se na
písemném vyhotovení poznamená. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3) Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k bance,
která je nebo v posledních 5 letech byla auditorem banky nebo se jakýmkoli způsobem
na auditu v bance podílela.
(4) Fyzické osoby, které se při likvidaci banky seznámily s údaji, na které
se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat mlčenlivost podle § 39
tohoto zákona obdobně.
(5) Likvidátor předkládá České národní bance a Garančnímu systému bez zbytečného
odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s občanským
zákoníkem a se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev,
a na písemné vyžádání České národní banky a Garančního systému další podklady nezbytné
k posouzení činnosti likvidátora a průběhu likvidace.
(6) Likvidátor je povinen vymáhat vydání plnění z neplatných právních jednání
(§ 12 odst. 2).
(7) Náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku
banky. Nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhradu jeho hotových
výdajů, uhradí je stát, kterému tím vznikne pohledávka za bankou ve výši vyplacených
částek. Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi Česká národní banka. Pravidla
pro stanovení a výplatu náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a jejich maximální
výši hrazenou státem stanoví Česká národní banka vyhláškou.
ČÁST DVANÁCTÁ
PŘESTUPKY
Přestupky fyzických osob
§ 36a
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) přijme vklad v rozporu s § 2 odst. 1,
b) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez
této licence,
c) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku
bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3,
d) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,
e) jako osoba jednající ve shodě
1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou
účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle
§ 20 odst. 3, nebo
2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 16,
f) opakovaně nesplní některou z povinností uloženou rozhodnutím České národní banky
vydaným podle § 26 odst. 6 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
obezřetnostní požadavky, nebo
g) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje
nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.
(2) Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se
dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem.
(3) Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady
banky nebo fyzická osoba jako osoba ve vedení banky z jiného než členského státu
se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 4 písm. c) současně zastává funkce
ve větším než povoleném rozsahu.
(4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady
banky se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle
§ 26b odst. 1.
(5) Fyzická osoba jako osoba ve vedení zahraniční banky z jiného než členského
státu, nebo jako osoba ve vedení pobočky této zahraniční banky z jiného než členského
státu se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle
§ 26b odst. 2.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo
odstavce 3,
c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5,
d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. a) až f); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze
uložit pokutu do 130 000 000 Kč.
§ 36b
(1) Fyzická osoba jako osoba, která se při likvidaci banky seznámila s
údaji, které jsou předmětem bankovního tajemství, se dopustí přestupku tím, že poruší
povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 36 odst. 4.
(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající
funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.
(3) Pracovník banky, člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen
dozorčí rady banky se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost
podle § 39.
(4) Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce se dopustí
přestupku tím, že neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle
§ 41d odst. 4 a 5 a § 41g odst. 5.
(5) Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce se dopustí
přestupku tím, že neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.
(6) Fyzická osoba jako žadatel o licenci se dopustí přestupku tím, že v
žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení
žádosti.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5,
c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 3 nebo 6.
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
§ 36c
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že
a) přijme vklad v rozporu s § 2,
b) neoprávněně použije označení „banka“ nebo „spořitelna“, jeho překlady
nebo označení od něj odvozená v obchodní firmě,
c) zahájí činnost, ke které je třeba licence podle tohoto zákona, bez
této licence,
d) nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na bance anebo ovládne banku
bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3,
e) nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 11,
f) jako osoba jednající ve shodě
1. nabude nebo zvýší kvalifikovanou
účast na bance anebo ovládne banku bez předchozího souhlasu České národní banky podle
§ 20 odst. 3, nebo
2. nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 16,
g) opakovaně nesplní některou z povinností uloženou rozhodnutím České národní banky
vydaným podle § 12r odst. 1, § 12u odst. 1 nebo 2, § 12v odst. 2 nebo 4, § 12va odst.
1, § 20 odst. 3, § 26 odst. 6 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
obezřetnostní požadavky, nebo
h) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje
nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu
České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou
kontrolním řádem.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba podle § 26g odst. 1 se
dopustí přestupku tím, že
a) neposkytne České národní bance informace potřebné pro provádění
dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace nepravdivé, zkreslené,
zamlčí podstatné informace nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení,
b) nevytvoří odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost
poskytovaných informací a pravost a úplnost poskytovaných dokumentů pro účely dohledu
na konsolidovaném základě, nebo
c) neumožní provedení kontroly podle § 26n odst. 2.
(4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci
s péčí řádného hospodáře.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako žadatel o licenci se
dopustí přestupku tím, že v žádosti uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné
údaje nezbytné pro posouzení žádosti.
(6) Právnická osoba jako osoba, které zanikla licence, se dopustí přestupku
tím, že přijme vklad, poskytne úvěr nebo uskuteční jiné činnosti po dni zániku licence.
(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako ovládající osoba podle
§ 17a odst. 4 nebo 5 se dopustí přestupku tím, že na vyžádání České národní banky
nedoloží bez zbytečného odkladu skutečnosti podle § 17a odst. 7.
(8) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,
b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h),
d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo
odstavce 3, 5 nebo 7,
e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. a), c) až g) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; není-li
možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč,
f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. a), c) až g) nebo odstavce 6 a spáchala-li ho právnická osoba; není-li
možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % celkového
ročního čistého obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející
účetní období,
g) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. a), c) až g) nebo odstavce 6 a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li
možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % celkového
ročního čistého obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby
za bezprostředně předcházející účetní období.
§ 36d
(1) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce
elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž
účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili
k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze, se dopustí přestupku tím, že nesdělí uživateli platebních služeb nebo držiteli
elektronických peněz na jeho žádost informace podle § 41f odst. 10.
(2) Obchodník s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky
tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114, na jehož účtu jsou evidovány peněžní
prostředky klientů přijímané v souvislosti se službami souvisejícími s kryptoaktivy,
poskytovatel služeb skupinového financování, na jehož účtu jsou evidovány peněžní
prostředky klientů přijímané v souvislosti se službami skupinového financování, správce
nevýkonného úvěru, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jsou přijímány
jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěry, nebo platební instituce, poskytovatel
platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických
peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim
uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13), nebo proti
jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní oznamovací povinnost vůči bance nebo zahraniční bance z jiného
než členského státu podle § 41f odst. 7, nebo
b) nevede evidenci údajů podle § 41c odst. 3.
(3) Ovládající obchodník s cennými papíry se dopustí přestupku tím, že neprovede
ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 3.
(4) Oprávněná finanční instituce se sídlem v České republice se dopustí
přestupku tím, že
a) založí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,
b) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a §
5g odst. 1, nebo
c) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez
zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv
z nich České národní bance podle § 5i.
(5) Dočasně označená instituce ve skupině určená podle § 31 odst. 2 se
dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí plnění požadavků na konsolidovaném základě podle
1. § 8
odst. 10, § 8b odst. 4, 5, 8 nebo 9, § 12c odst. 4, § 12m odst. 1 nebo § 25j, nebo
2.
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst.
1.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4.
(7) Za přestupek podle odstavce 3 nebo 5 lze uložit pokutu do výše
a) dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku,
je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit,
b) 10 % celkového ročního čistého obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně
předcházející účetní období, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
§ 36da
Přestupky finančních holdingových osob a smíšených finančních holdingových
osob
(1) Finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba se
dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí plnění povinností podle § 8 odst. 10,
b) předem neoznámí auditora podle § 26g odst. 2,
c) nezajistí, aby její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu,
člen její správní rady nebo člen její dozorčí rady splňoval požadavky podle § 26g
odst. 3 nebo nezajistí výměnu těchto osob podle § 26g odst. 6,
d) v rozporu s § 26g odst. 4 předem neinformuje Českou národní banku
o navrhovaných změnách osob ve vedení nebo jí nepředloží podklady,
e) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst.
3, nebo
f) nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky
podle části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013.
(2) Finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba,
která je dočasně označenou osobou podle § 31 odst. 2, se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí plnění požadavků na konsolidovaném základě podle
1. § 8
odst. 10, § 8b odst. 4, 5, 8 nebo 9, § 12c odst. 4, § 12m odst. 1 nebo § 25j, nebo
2.
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst.
1.
(3) Finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba, která
je osobou uvedenou v § 12c odst. 5, se dopustí přestupku tím, že na subkonsolidovaném
základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie nebo postupy
podle § 12c.
(4) Osoba podle § 27 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3, § 8aa odst. 2, §
8ab odst. 1 a 3, § 8ac odst. 1, § 8ad odst. 1, § 8af, § 8ag, § 8ah odst. 1, § 8ai
odst. 1 nebo § 8aj odst. 1,
b) nezajistí, aby její řídicí a kontrolní systém na individuálním, subkonsolidovaném
nebo konsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem
jej provádějícím nebo rozhodnutím o výjimce podle § 8b,
c) na konsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje
strategie nebo postupy podle § 12c,
d) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem,
e) nesplní oznamovací povinnost podle § 17b odst. 1 nebo § 17j odst. 1,
f) opakovaně nesplní některou z povinností uloženou rozhodnutím České národní banky
vydaným podle § 26 odst. 5 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
obezřetnostní požadavky,
g) nesplní informační povinnost podle § 17i odst. 1,
h) neoznámí převod aktiv nebo závazků České národní bance podle § 17k odst. 1,
i) nepožádá o souhlas s provedením fúze podle § 17m odst. 1,
j) nepožádá o souhlas s provedením rozdělení podle § 17m odst. 2,
k) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst.
1 nebo § 31 odst. 6,
l) neposkytne České národní bance informace podle § 30 odst. 2,
m) nesplní oznamovací povinnost podle § 30 odst. 3 nebo 4,
n) neprovede ve stanovené lhůtě opatření podle § 31 odst. 1,
o) neprovede ve stanovené lhůtě opatření podle § 25e odst. 4 písm. f),
g) nebo h) na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, nebo
p) nemá schválení podle § 27.
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do výše
a) dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku,
je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit,
b) 10 % celkového ročního čistého obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně
předcházející účetní období, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
§ 36db
Přestupky smíšených holdingových osob
(1) Smíšená holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní informační povinnost podle § 26f odst. 1, nebo
b) nezjedná ve stanovené lhůtě nápravu podle § 26h odst. 1.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 10
000 000 Kč.
Přestupky banky
§ 36e
(1) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) uskuteční činnost v rozporu s licencí,
b) zřídí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,
c) začne vykonávat činnost na území hostitelského státu v případě,
kdy
1. je informována podle § 5g odst. 2 věty první orgánem dohledu domovského státu
o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, nebo
2.
neuplyne lhůta 2 měsíců podle § 5h odst. 2, pokud neobdrží informaci podle § 5h odst.
1,
d) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a
§ 5g odst. 1,
e) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez
zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv
z nich České národní bance podle § 5i,
f) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3, § 8aa odst. 2,
§ 8ab odst. 1 a 3, § 8ac odst. 1, § 8ad odst. 1, § 8af, § 8ag, § 8ah odst. 1, § 8ai
odst. 1 nebo § 8aj odst. 1,
g) neuloží ověřené kopie stanov nebo jejich změny u České národní banky
podle § 9 odst. 2,
h) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 až
4,
i) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst.
8,
j) nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů, nebo o
tomto postupu neinformuje,
k) neuveřejní údaje podle části osmé nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013,
l) nezavede vnitřní postupy a zásady podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky,
m) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchod způsobem, který poškozuje
zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo ohrožuje bezpečnost
a stabilitu banky,
n) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou
pro ni nápadně nevýhodné, nebo
o) nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 12 odst. 3 nebo § 19a
odst. 1.
(2) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené
tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle § 8b,
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením
nebo rozhodnutím Evropské komise nebo požadavky stanovené v čl. 5 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 45),
b) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím
podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle
čl. 431 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových
požadavků a podmínky pro užívání základních a interních přístupů pro výpočet kapitálových
požadavků podle části druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 20d,
d) nepodá zprávu s informacemi o likvidních prostředcích v souladu s požadavky podle
čl. 415 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
tuto zprávu podá s neúplnými nebo nepřesnými informacemi,
e) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku
bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného orgánu dohledu členského
státu, nebo tento přístup používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v
tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
f) nepodá zprávu s informacemi o velké expozici v souladu s požadavky podle čl. 394
odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo tuto zprávu
podá s neúplnými nebo nepřesnými informacemi,
g) neplní ukazatel čistého stabilního financování v souladu s požadavky podle čl.
413 nebo 428b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
h) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle
čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
i) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným v čl. 431
odst. 1, 2 nebo 3 nebo čl. 451 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní
s neúplnými nebo nesprávnými údaji,
j) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem,
k) nesplní informační povinnosti podle § 20 odst. 3, 18 nebo 19,
l) poskytne plnění držitelům investičních nástrojů zahrnutých v kapitálu
banky v rozporu s čl. 28, 52 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013, nebo
m) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena statutárního
orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu.
(3) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) neplní některý z kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
b) opakovaně nesplní některou z povinností uloženou rozhodnutím České národní banky
vydaným podle § 26 odst. 5 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
obezřetnostní požadavky,
c) nesplní některý z požadavků na odměňování podle tohoto zákona nebo právního předpisu
jej provádějícího,
d) pokud je třeba k jednání předchozí souhlas České národní banky podle tohoto zákona
nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky,
jedná
1. bez tohoto souhlasu,
2. na základě souhlasu, který získala uvedením nepravdivých
údajů, nebo
3. na základě souhlasu, aniž splňuje podmínky pro jeho vydání,
e) nesplní některý z požadavků týkajících se složení, podmínek, úprav nebo odpočtů
souvisejících s kapitálem podle části druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013,
f) nesplní některý z požadavků týkající se jejích velkých expozic vůči klientovi
nebo ekonomicky spjaté skupině klientů podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013,
g) nesplní některý z požadavků týkající se výpočtu pákového poměru, včetně uplatnění
odchylek, podle části sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
h) neoznámí České národní bance některou z informací týkající se údajů podle čl.
430 odst. 1, 2 nebo 3 nebo čl. 430a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013,
i) poskytne České národní bance neúplnou nebo nepřesnou informaci týkající se údajů
podle čl. 430 odst. 1, 2 nebo 3 nebo čl. 430a nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013,
j) nesplní některý z požadavků na shromažďování nebo správu údajů podle části třetí
hlavy III kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
k) nesplní některý z požadavků na výpočet objemů rizikově vážených expozic,
l) nesplní některý z požadavků na vlastní kapitál,
m) nezavede pravidla správy a řízení podle části třetí hlav II až VI nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
n) nesplní některý z požadavků na výpočet ukazatele krytí likvidity nebo ukazatele
čistého stabilního financování podle části šesté hlav I a IV nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU)
2015/6151),
o) nesplní oznamovací povinnost podle § 17b odst. 1 nebo § 17j odst. 1,
p) nesplní informační povinnost podle § 17i odst. 1,
q) neoznámí převod aktiv nebo závazků České národní bance podle § 17k odst. 1,
r) nepožádá o souhlas s provedením fúze podle § 17m odst. 1, nebo
s) nepožádá o souhlas s provedením rozdělení podle § 17m odst. 2.
(4) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně neprověřuje strategie a postupy
podle § 12c,
b) nesplní některou z informačních povinností podle § 16 odst. 2, §
16a, § 24 nebo § 24a,
c) neoznámí České národní bance bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované
účasti nebo neprokáže splnění podmínek v opatření obecné povahy České národní banky
podle § 20d vydaném na základě čl. 89 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013,
d) neprokáže splnění podmínek podle § 17 odst. 1, nebo
e) provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem
ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty.
(5) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) neprovede opravné zúčtování podle § 20c odst. 1,
b) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na
účet klienta a obchody na účet banky,
c) poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po
dobu 10 let,
d) neoznámí České národní bance vybraného auditora podle § 22 odst. 1,
e) neoznámí České národní bance nového auditora podle § 22 odst. 5 v případě, že
byl původně vybraný auditor Českou národní bankou odmítnut,
f) nezajistí ověření svého řídicího a kontrolního systému nebo jeho části ověřovatelem
podle § 22a odst. 1,
g) neposkytne ověřovateli součinnost podle § 22a odst. 4,
h) neoznámí České národní bance vybraného ověřovatele podle § 22b odst. 1 nebo 6,
i) nezveřejní výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu podle
§ 23 odst. 1,
j) v rozporu s § 23 odst. 2
1. nerozhodne při schvalování účetní závěrky
za příslušné období o uhrazení vykázané ztráty z vlastních zdrojů, nebo
2. neuhradí
ztrátu bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady,
k) nepředloží výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu v předepsané
lhůtě České národní bance,
l) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 nebo
§ 26a, nebo
(6) Banka se dopustí přestupku tím, že
a) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje
nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti,
b) poruší povinnost zpracovávat údaje o klientech podle § 37 odst.
2,
c) poruší povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 38,
d) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se
klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst.
3 až 6 a 8,
e) nepodá zprávu o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního
tajemství, v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu, pokud je to nutné
ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká,
f) neposkytne klientovi výpis informací, které jsou o něm vedeny v
registru podle § 38a odst. 2,
g) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá
v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu,
h) nevede identifikaci vkladatele podle § 41c odst. 3 nebo 4,
i) neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle
§ 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5, § 41f odst. 3, § 41g odst. 5 nebo § 41n,
j) neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3,
k) použije údaje, které získala od osob uvedených v § 41f odst. 7 a
8 v rozporu s § 41f odst. 9,
l) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými
státy, nebo
m) neinformuje klienta podle § 16 odst. 8 nebo § 41s odst. 1 nebo informuje
klienta podle § 16 odst. 8, aniž by byl dodržen postup pro uveřejnění oznámení podle
§ 16 odst. 10.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e),
h) nebo i),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g),
j) až n),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo
o), odstavce 4 písm. a), b), d) nebo e), odstavce 5 písm. a) až k) a m) nebo odstavce
6,
d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2
nebo 3, odstavce 4 písm. c) nebo odstavce 5 písm. l); není-li možné výši neoprávněného
prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % celkového ročního čistého obratu
dosaženého bankou za bezprostředně předcházející účetní období, nebo
e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2
nebo 3, odstavce 4 písm. c) nebo odstavce 5 písm. l) a spáchala-li ho ovládaná banka;
není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10
% celkového ročního čistého obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající
osoby za bezprostředně předcházející účetní období.
§ 36f
Přestupky banky na konsolidovaném a subkonsolidovaném základě
(1) Banka, která je ovládající osobou, se dopustí přestupku tím, že
a) na subkonsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně
neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c,
b) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst.
3, nebo
c) nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky
stanovenými v části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Tuzemská ovládající banka nebo evropská ovládající úvěrová instituce
se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí, aby řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo
subkonsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem nebo právním
předpisem jej provádějícím,
b) na konsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně
neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c,
c) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem,
d) nesplní některou z povinností na konsolidovaném základě podle čl.
11 nebo 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e) předem neoznámí auditora podle § 26g odst. 2,
f) neprovede ve stanovené lhůtě opatření podle § 25e odst. 4 písm.
f), g) nebo h) na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, nebo
g) nepřijme opatření k zajištění souladu s obezřetnostními požadavky
podle části třetí, čtvrté, šesté nebo sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 575/2013.
(3) Osoba určená podle § 29 odst. 2 písm. c) se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 3,
b) nezajistí, aby její řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném
nebo subkonsolidovaném základě splňoval požadavky stanovené tímto zákonem nebo právním
předpisem jej provádějícím,
c) na konsolidovaném základě nepřijme, neuplatňuje nebo pravidelně
neprověřuje strategie nebo postupy podle § 12c,
d) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem,
e) nesplní některou z povinností na konsolidovaném základě podle čl.
11 nebo 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
f) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst.
1.
(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do
a) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného
prospěchu zjistit,
b) výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého bankou za bezprostředně
předcházející účetní období, který zahrnuje položky podle čl. 316 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit
a jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2,
c) výše 10 % celkového ročního čistého obratu vyplývajícího z konsolidované
účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období, není-li
možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a spáchala-li přestupek podle odstavce
3 ovládaná banka.
§ 36g
Přestupky zahraniční banky z členského státu
(1) Zahraniční banka z členského státu, se dopustí přestupku tím, že
a) uskuteční na území České republiky bankovní činnosti v rozporu s
§ 5c až 5m,
b) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo
jeho změny,
c) nesplní některou z informačních povinností podle § 11 odst. 1 až
4,
d) v rozporu s § 11 odst. 9 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností
klientů nebo o tomto postupu neinformuje,
e) poruší povinnost evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na
účet klienta a obchody na účet zahraniční banky,
f) poruší povinnost uschovávat doklady o uskutečněných obchodech po
dobu 10 let,
g) nesplní některou z informačních povinností podle § 24,
h) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě
§ 26,
i) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
j) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 37 odst.
2,
k) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech
záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
l) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se
klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst.
3 až 6 a 8, nebo
m) využije v reklamě rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými
státy.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), h)
až m).
§ 36h
Přestupky zahraniční banky z jiného než členského státu
(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu se dopustí přestupku
tím, že
a) uskuteční činnost v rozporu s licencí,
b) přijímá vklady, poskytuje úvěry, záruky a přísliby nebo vykonává
další činnosti po dni zániku licence,
c) neuloží u České národní banky výpis z obchodního rejstříku nebo
jeho změny,
d) neuveřejní informace podle § 11,
e) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím
podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle
§ 11 odst. 7,
f) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 11 odst.
8,
g) v rozporu s § 11 odst. 9 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností
klientů nebo o tomto postupu neinformuje,
h) nezavede vnitřní postupy a zásady podle § 11a odst. 4,
i) v rozporu s § 12 odst. 1 provede obchody způsobem, který poškozuje
zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů, nebo ohrožuje bezpečnost
a stabilitu zahraniční banky,
j) v rozporu s § 12 odst. 2 uzavře smlouvu za podmínek, které jsou
pro ni nápadně nevýhodné, nebo
k) nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 12 odst. 3 nebo § 19a
odst. 1.
(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu se dopustí přestupku
tím, že nesdělí České národní bance údaje podle § 24 odst. 2 nebo § 24a nebo je poskytne
neúplné anebo nesprávné.
(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu se dopustí přestupku
tím, že
a) nesplní některou z informačních povinností podle § 12aj,
b) provede s osobami uvedenými v § 19 odst. 1 obchody, které by vzhledem
ke svému charakteru, účelu nebo riziku, nebyly provedeny s ostatními klienty,
c) provede obchody v rozporu s § 19a nebo 19b.
d) poruší povinnost sledovat obchody na účet klienta odděleně od obchodů
na účet zahraniční banky z jiného než členského státu,
e) neuschová doklady o uskutečněných obchodech po dobu 10 let podle
§ 12ag odst. 3,
f) nezajistí, aby ověřovatel provedl
1. ověření plnění požadavků na vedení účetnictví
podle § 12ag odst. 5 písm. a), nebo
2. vypracování zprávy o ověření plnění požadavků
na vedení účetnictví podle § 12ag odst. 5 písm. b),
g) nezajistí ověření řídicího a kontrolního systému pobočky zahraniční banky z jiného
než členského státu nebo jeho části ověřovatelem podle § 12af odst. 1 nebo § 22a
odst. 1,
h) neposkytne ověřovateli součinnost podle § 22a odst. 4,
i) nepředloží České národní bance zprávu o ověření řídicího a kontrolního systému
pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu podle § 12af odst. 1 nebo §
22a odst. 5,
j) neoznámí České národní bance vybraného ověřovatele podle § 22b odst. 1 nebo 6,
k) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě podle § 26 odst.
1,
l) nezpracuje údaje o klientech podle § 37 odst. 2,
m) porušila povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 38,
n) nepodá osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu zprávu o všech
záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
o) nepodá na písemné vyžádání zprávu o záležitostech týkajících se
klienta, které jsou předmětem tajemství, subjektům uvedeným v § 38 odst. 3 až 6 a
8,
p) neúčastní se systému pojištění pohledávek z vkladů nebo nepřispívá
v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu,
q) neposkytne údaje Garančnímu systému a informaci o vkladech podle
§ 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5, § 41f odst. 3, § 41g odst. 5 nebo § 41n, nebo
r) neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.
(4) Zahraniční banka z jiného než členského státu se dopustí přestupku
tím, že
a) uvede nepravdivé údaje v žádosti o licenci nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné
pro posouzení žádosti o udělení licence nebo získá licenci jiným neoprávněným způsobem,
b) nesplňuje podmínky nebo požadavky, na jejichž základě byla licence udělena,
c) její řídicí a kontrolní systém nesplňuje požadavky podle § 12ad nebo 12ae, právního
předpisu provádějícího tento zákon, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
obezřetnostní požadavky, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,
d) nesplňuje požadavek na kapitálové vybavení podle § 12ab,
e) nepodá zprávu s informacemi o likvidních prostředcích v souladu s požadavky podle
čl. 415 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575//2013, nebo
tuto zprávu podá s neúplnými nebo nepřesnými informacemi,
f) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g) nesplní některý z požadavků na výpočet ukazatele krytí likvidity podle části šesté
hlavy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo nařízení Komise
v přenesené pravomoci (EU) 2015/6151),
h) umožní osobě ve vedení pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu,
která nesplňuje požadavky podle tohoto zákona, stát se nebo zůstat osobou ve vedení
této pobočky,
i) opakovaně nesplní některou z povinností uloženou rozhodnutím České národní banky
vydaným podle § 12ad odst. 2 nebo 3, § 12ah, § 12ai odst. 5, § 26 odst. 7 nebo přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky,
j) nesplní některý z požadavků na odměňování podle tohoto zákona nebo právního předpisu
jej provádějícího,
k) pokud je třeba k jednání předchozí souhlas České národní banky podle tohoto zákona
nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky,
jedná
1. bez tohoto souhlasu,
2. na základě souhlasu, který získala uvedením nepravdivých
údajů, nebo
3. na základě souhlasu, aniž splňuje podmínky pro jeho vydání,
l) nesplní požadavky na shromažďování a správu údajů stanovené v části třetí hlavě
III kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
m) nezavede řídicí a kontrolní systém podle § 12ad nebo 12ae.
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g)
nebo odstavce 3 písm. d) až j),
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. o),
c) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b),
h) až k), odstavce 2, odstavce 3 písm. a) až c), k) až n) nebo p) až r),
d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 4;
není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10
% celkového ročního čistého obratu dosaženého zahraniční bankou za bezprostředně
předcházející účetní období.
Společná ustanovení
§ 36i
Celkový roční čistý obrat a průměrný denní čistý obrat
(1) Základem pro výpočet celkového ročního čistého obratu jsou poslední
roční finanční informace předkládané České národní bance, podle nichž je celkový
roční čistý obrat vyšší než nula. Celkový roční čistý obrat se vypočítá jako součet
položek stanovených podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví technické
normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud
jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu52), kterými jsou
a) úrokové výnosy,
b) úrokové náklady,
c) náklady na základní kapitál splatný na požádání,
d) výnosy z dividend,
e) výnosy z poplatků a provizí,
f) náklady na poplatky a provize,
g) čisté zisky nebo ztráty z finančních aktiv a závazků k obchodování,
h) čisté zisky nebo ztráty z finančních aktiv a závazků v reálné hodnotě vykázané
do zisku nebo ztráty,
i) čisté zisky nebo ztráty ze zajišťovacího účetnictví,
j) čisté kurzové rozdíly (zisk nebo ztráta),
k) ostatní provozní výnosy,
l) ostatní provozní náklady.
(2) V případě, že se na právnickou osobu, které je uložena pokuta za
přestupek podle tohoto zákona nebo donucovací pokuta podle tohoto zákona, nepoužije
prováděcí nařízení Komise, kterým se stanoví technické normy pro uplatňování nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí
pro účely dohledu52), platí, že celkovým ročním čistým obratem podle odstavce 1 je
součet položek podle právních předpisů upravujících účetnictví, které svým charakterem
odpovídají vymezení celkového ročního čistého obratu podle odstavce 1.
(3) Pokud je osoba, které má být uložena pokuta za přestupek podle tohoto
zákona nebo donucovací pokuta podle tohoto zákona, osobou ve skupině, určí se celkový
roční čistý obrat z konsolidované účetní závěrky mateřské instituce v Evropské unii
podle čl. 4 odst. 1 bodu 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
za bezprostředně předcházející účetní období.
(4) Průměrný denní čistý obrat je celkový roční čistý obrat vydělený
číslem 365.
§ 36j
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.
(2) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí
o uloženém správním trestu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních
údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění
a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení
shledáno jako zjevně nepřiměřené,
b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,
c) ohrozilo probíhající trestní řízení,
d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.
(4) Rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 musí být uveřejněno nejméně po
dobu 5 let.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Společná ustanovení
§ 37
(1) Banky a zahraniční banky poskytují klientům služby na smluvním základě.
Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka nebo zahraniční banka
odmítnout.
(2) Banky a zahraniční banky jsou povinny pro účely bankovních obchodů zjišťovat
a zpracovávat údaje o osobách včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno, vyjma citlivých
údajů o fyzických osobách, potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní obchod uskutečnit
bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Údaje musí být přiměřené právním
a věcným rizikům bankovního obchodu se subjektem údajů a relevantní pro posouzení
těchto rizik. Na takto získané a zpracovávané údaje se vztahují ustanovení o bankovním
tajemství (§ 38).
§ 38
(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech
a depozit, se vztahuje bankovní tajemství. Tím není dotčena možnost podat zprávu
o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství,
na základě jeho žádosti nebo s jeho souhlasem.
(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního
tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního
dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace
o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením
povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho
obchodech při podání trestního oznámení, při plnění oznamovací povinnosti podle zákona
o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, při plnění povinnosti poskytovat
údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího
daň z přidané hodnoty nebo při plnění povinnosti předávat údaje podle zákona o centrální
evidenci účtů.
(3) Zprávu o záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
podá banka jen na písemné vyžádání
a) soudu pro účely občanského soudního řízení;8)
b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní
zákon;9)
c) správcům daně za podmínek podle daňového řádu nebo pro účely plnění
povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích
podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,
d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu ve sporu podle zvláštního právního
předpisu9c),
e) Finančnímu analytickému úřadu za podmínek, které stanoví zákon o některých
opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo
zákon o provádění mezinárodních sankcí,
f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, včetně dluhu na
přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů nemocenského pojištění ve věci řízení
o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách a dluhu na pokutách,
orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo
pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení
a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku
na dávkách státní sociální podpory nebo orgánů státní sociální pomoci ve věci řízení
o přeplatku na dávkách státní sociální pomoci, který je klient povinen vrátit; to
platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,
g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní
pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,
h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního
zákona,9b)
i) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků
poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků,
j) zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její působnosti
podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem
soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských
služeb České republiky,
k) Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických
hnutí pro účely výkonu dohledu podle zákona upravujícího sdružování v politických
stranách a politických hnutích a zákona upravujícího volební kampaně,
l) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva
vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona10c),
m) Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované
osobě nebo předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle
zákona o Policii České republiky,
n) Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané
osobě podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů,
o) Ministerstvu financí za podmínek, které stanoví zákon o pojišťování a financování
vývozu se státní podporou, nebo zákon o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem
pro boj proti podvodům,
p) Úřadu práce České republiky a Ministerstvu práce a sociálních věcí za účelem posouzení
majetkových poměrů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob
podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních
v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným
konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších
předpisů, a příjemce dávky i členů jeho domácnosti podle zákona o dávce státní sociální
pomoci,
q) České advokátní komoře pro potřeby kontroly správy peněžních prostředků svěřených
do advokátní úschovy,
r) Notářské komoře pro potřeby kontroly správy peněžních prostředků svěřených do
notářské úschovy, nebo
s) Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost při prověřování rizik
spojených s dodavatelem poskytovatele strategicky významné služby podle zákona o
kybernetické bezpečnosti.
Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou
záležitost identifikovat.
(4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů
sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet klienta po
dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího
vymáhání, identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách
oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech
týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje
na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.
(5) Banka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout příslušnému orgánu
podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele35) na písemné vyžádání a za podmínek
stanovených zákonem upravujícím ochranu spotřebitele35) číslo nebo jiný jedinečný
identifikátor účtu, který vedla nebo vede, identifikační údaje o svém klientovi,
který byl nebo je majitelem tohoto účtu, a údaje o zmocněnci, který byl nebo je oprávněn
nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.
(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout Státní zemědělské
a potravinářské inspekci na písemné vyžádání za podmínek stanovených zákonem o Státní
zemědělské a potravinářské inspekci39) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu,
který vede, a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem tohoto účtu,
a zmocněnci, který je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.
(7) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a h) náleží bance úhrada věcných
nákladů.
(8) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem
výkonu rozhodnutí číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor svého klienta a identifikační
kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který
je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže,
že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla
škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení
ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů.
(9) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu
delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené
zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může
nejdříve 30 dnů poté uveřejnit informaci o porušení povinnosti klientem, přičemž
smí uvést jen identifikační údaje klienta podle § 41c odst. 3 a označení porušené
povinnosti.
(10) Na zahraniční banku z členského státu se použijí odstavce 2 až 9 obdobně
a na pobočku banky z jiného než členského státu se použijí odstavce 1 až 9 a 12 obdobně.
(11) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního
tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez
souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu,
na jehož území podniká.
(12) Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému poskytovateli
platebních služeb, v rámci platebního systému nebo podnikateli zajišťujícímu mobilní
veřejnou komunikační síť podle zákona upravujícího elektronické komunikace, pokud
je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování
a odhalování.
(13) Porušením bankovního tajemství není předání informací třetím osobám,
pokud je to nezbytné ke splnění povinností poskytovatele platebních služeb podle
zákona o advokacii a podle notářského řádu.
§ 38a
(1) V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně
se banky a zahraniční banky pro účely výkonu činnosti jejich poboček mohou vzájemně
informovat o čísle účtu nebo jiném jedinečném identifikátoru, identifikačních údajích
o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich
klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl
na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato
právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím.
Banka nebo zahraniční banka je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky a
zahraniční banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(2) Česká národní banka vytváří z údajů získaných v rozsahu podle odstavce
1 od bank, zahraničních bank10a) a dalších osob, stanoví-li tak zvláštní zákon,
informační
databázi
(dále jen „registr“). K informacím v registru mají přístup banky, zahraniční
banky pro účely výkonu činnosti jejich poboček, Evropská centrální banka, Česká národní
banka a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Poskytnutí údajů do registru
a z registru za podmínek stanovených zákonem není porušením bankovního tajemství
a povinnosti mlčenlivosti. Banka nebo zahraniční banka je však povinna k údajům
o klientech získaným z registru přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních
klientech.(3) Česká národní banka je oprávněna na základě vzájemnosti umožnit přístup
k informacím v registru podle odstavce 2 též centrálním bankám a jiným orgánům členských
států, které vytvářejí informační databáze srovnatelné s registrem za předpokladu,
že podmínky přístupu k těmto údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském
státě jsou na alespoň srovnatelné úrovni, jaká je požadována tímto zákonem. Požadavek
srovnatelnosti je splněn i tehdy, pokud má k údajům v zahraniční databázi přístup
širší okruh osob. Údaje z informačních databází získané Českou národní bankou na
základě vzájemnosti se stávají součástí registru.
(4) Případy, ve kterých lze požadovat informace podle odstavců 2 a 3, a bližší
podmínky jejich poskytování stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(5) Klient má právo, za úhradu nákladů, na výpis informací, které jsou o
něm vedeny v registru.
(6) Oznámení banky nebo zahraniční banky o podezření, že byl spáchán trestný
čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům,
nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.
§ 38aa
(1) Banka nebo zahraniční banka v rámci výkonu činnosti své pobočky je oprávněna
nabízet, poskytovat nebo zprostředkovávat identifikační služby a uzavírat smlouvy
o nich též jménem a na účet poskytovatele identifikačních služeb.
(2) Poskytovatelem identifikačních služeb se v tomto zákoně rozumí osoba,
která není bankou, je na základě jiného právního předpisu oprávněna poskytovat identifikační
služby a ve které mají podíl pouze banky nebo zahraniční banky pro účely výkonu činnosti
jejich poboček; tyto banky nebo zahraniční banky jsou povinny zajistit, že poskytovatel
identifikačních služeb bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před
zneužitím.
§ 38ab
(1) Banka, zahraniční banka v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovatel
identifikačních služeb jsou v rámci poskytování identifikačních služeb podle § 1
odst. 4 písm. c) oprávněni umožnit používání prostředku pro elektronickou identifikaci36)
mimo rámec kvalifikovaného systému elektronické identifikace umožňujícího poskytnutí
služby národního bodu pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické
identifikaci (dále jen "kvalifikovaný systém"), pouze pokud je tento prostředek pro
elektronickou identifikaci vydán a je umožněno jeho používání také v rámci kvalifikovaného
systému.
(2) Banka, zahraniční banka v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovatel
identifikačních služeb nemají povinnost umožňovat v rámci kvalifikovaného systému
použití prostředku pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1, pokud
a) nastane změna právního předpisu nebo změna na základě právního předpisu,
která zásadně ohrožuje plnění povinnosti banky nebo zahraniční banky v rámci výkonu
činnosti své pobočky postupovat při výkonu své činnosti obezřetně, zejména povinnosti
řídit rizika, v souvislosti s používáním tohoto prostředku v rámci kvalifikovaného
systému a
b) po bance, zahraniční bance v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo
poskytovateli identifikačních služeb nelze spravedlivě požadovat, aby umožňovali
používat tento prostředek v rámci kvalifikovaného systému.
(3) Pokud banka, zahraniční banka v rámci výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovatel
identifikačních služeb přestanou podle odstavce 2 umožňovat používat prostředek pro
elektronickou identifikaci podle odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému,
a) oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu
pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále jen
"správce národního bodu"), Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud podléhají
jejímu dohledu; součástí oznámení je jeho odůvodnění,
b) nemají povinnost podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o elektronické
identifikaci a nelze je stíhat pro přestupek nebo jim odejmout akreditaci podle zákona
o elektronické identifikaci pro neplnění této povinnosti; neplnění této povinnosti
se nepovažuje za ukončení činnosti kvalifikovaného správce podle zákona o elektronické
identifikaci, a
c) budou vyvíjet veškeré úsilí, které po nich lze spravedlivě požadovat,
k tomu, aby obnovili možnost používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle
odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému.
(4) Pokud pominou okolnosti podle odstavce 2, banka, zahraniční banka v rámci
výkonu činnosti své pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb oznámí tuto
skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu, Ministerstvu vnitra a České
národní bance, pokud podléhají jejímu dohledu.
§ 38ac
(1) Prostředek pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1 lze
rovněž použít pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo
výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému, pokud
a) splňuje technické specifikace, normy a postupy alespoň pro úroveň
záruky značnou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální
technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou
identifikaci37) a
b) banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních
služeb, kteří vydali tento prostředek pro elektronickou identifikaci, provedli identifikaci
fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, je-li
klient právnickou osobou nebo svěřenským fondem, případně jiným právním uspořádáním
bez právní osobnosti, postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
1. za fyzické přítomnosti identifikovaného,
2.
s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje technické specifikace,
normy a postupy pro úroveň záruky vysokou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské
unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky
prostředků pro elektronickou identifikaci37) a který je vydáván a používán v rámci
kvalifikovaného systému, nebo jiného systému elektronické identifikace oznámeného
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci35),
nebo
3. s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1,
který splňuje technické specifikace, normy a postupy podle písmene a), pokud zároveň
došlo k ověření totožnosti identifikovaného prostřednictvím národního bodu pro identifikaci
a autentizaci nebo v informačním systému veřejné správy a banka, pobočka zahraniční
banky nebo poskytovatel identifikačních služeb mají k dispozici údaj o tom, kdo provedl
identifikaci podle bodu 1 nebo 2.
(2) Podmínka podle odstavce 1 písm. b) bodu 1 je splněna také v případě,
kdy identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za
klienta
a) provedla postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti
legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu za fyzické přítomnosti
identifikovaného
1. osoba, která jedná za banku, zahraniční banku, která prostřednictvím
své pobočky vydala prostředek pro elektronickou identifikaci, nebo poskytovatele
identifikačních služeb a je vázána jejich vnitřními předpisy, a banka, zahraniční
banka, která prostřednictvím své pobočky vydala prostředek pro elektronickou identifikaci,
nebo poskytovatel identifikačních služeb nesou odpovědnost za škodu způsobenou činností
této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
2. úvěrová instituce podle § 2
odst. 1 písm. a) zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti a financování terorismu, pokud náleží do stejné skupiny ve smyslu zákona
o finančních konglomerátech jako banka, zahraniční banka, která prostřednictvím své
pobočky vydala prostředek pro elektronickou identifikaci, nebo poskytovatel identifikačních
služeb, nebo
3. osoba, která jedná za úvěrovou instituci podle bodu 2 a je vázána
jejími vnitřními předpisy, a příslušná úvěrová instituce podle bodu 2 nese odpovědnost
za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího
některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
a
b) informace získané při identifikaci klienta ve smyslu zákona upravujícího
některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, jsou uloženy u banky, zahraniční
banky nebo poskytovatele identifikačních služeb předtím, než tato banka, zahraniční
banka, která má prostřednictvím své pobočky prostředek pro elektronickou identifikaci
vydat, nebo poskytovatel identifikačních služeb vydají příslušný prostředek pro elektronickou
identifikaci.
(3) Elektronickou identifikaci prostřednictvím prostředku pro elektronickou
identifikaci splňujícího požadavky podle odstavce 1 vydaného bankou nebo zahraniční
bankou prostřednictvím své pobočky je možné provést pouze u
a) banky nebo zahraniční banky prostřednictvím její pobočky, která tento
prostředek vydala nebo
b) poskytovatele identifikačních služeb, pokud je totožnost poskytovateli
identifikačních služeb potvrzena bankou nebo zahraniční bankou prostřednictvím její
pobočky, která tento prostředek vydala.
§ 38ad
(1) Přístup do informačního systému veřejné správy nebo elektronické aplikace
s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle
§ 38ac odst. 1 se považuje za přístup se zaručenou identitou podle zákona o informačních
systémech veřejné správy.
(2) Státní orgán a orgán územního samosprávného celku jsou oprávněny použít
prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný bankou, zahraniční bankou prostřednictvím
její pobočky nebo poskytovatelem identifikačních služeb pro účely prokázání totožnosti,
které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, pouze prostřednictvím kvalifikovaného
systému.
(3) Správce národního bodu poskytne službu národního bodu pro identifikaci
a autentizaci při využití kvalifikovaného systému, jehož kvalifikovaným správcem
podle zákona o elektronické identifikaci je banka, zahraniční banka prostřednictvím
své pobočky nebo poskytovatel identifikačních služeb, pouze kvalifikovanému poskytovateli
podle zákona o elektronické identifikaci, který je státním orgánem nebo orgánem územního
samosprávného celku.
§ 38ae
(1) Banka, zahraniční banka pro účely výkonu činnosti její pobočky nebo poskytovatel
identifikačních služeb jsou oprávněni zřídit a spravovat informační systém, který
bance, zahraniční bance pro účely výkonu činnosti její pobočky nebo poskytovateli
identifikačních služeb umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné
správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen "systém pro využívání
údajů").
(2) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování
záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zvláštního
právního předpisu38).
§ 38af
(1) Banka, zahraniční banka pro účely výkonu činnosti její pobočky nebo poskytovatel
identifikačních služeb jsou oprávněni k plnění svých povinností stanovených právním
předpisem využívat prostřednictvím systému pro využívání údajů údaje
a) ze základního registru obyvatel,
b) z informačního systému evidence obyvatel,
c) z informačního systému cizinců,
d) z informačního systému evidence občanských průkazů,
e) z informačního systému evidence cestovních dokladů,
f) z registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o
příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.
(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) adresa místa pobytu,
c) datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil
v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený
za mrtvého nepřežil,
e) státní občanství,
f) čísla a druhy identifikačních dokladů a
g) typ datové schránky a identifikátor datové schránky46), je-li tato
datová schránka zpřístupněna.
(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině,
místo a stát, kde se narodil,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu,
h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci
nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který
smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení
svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti
rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí
právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce
soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,
i) datum úmrtí a
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát nebo okres narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního
orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou
mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně
čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,
i) datum úmrtí a
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako
den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
k) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
l) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky.
(5) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a) číslo občanského průkazu,
b) datum vydání občanského průkazu,
c) označení úřadu, který občanský průkaz vydal a
d) datum skončení platnosti občanského průkazu.
(6) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou
a) číslo a druh cestovního dokladu,
b) datum vydání cestovního dokladu,
c) datum skončení platnosti cestovního dokladu a
d) označení orgánu, který cestovní doklad vydal.
(7) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. f) jsou údaje uvedené v oznámení
o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů.
(8) Využíváním údajů podle odstavce 1 není dotčeno oprávnění banky, zahraniční
banky nebo poskytovatele identifikačních služeb využívat údaje z informačních systémů
veřejné správy na základě souhlasu klienta podle zvláštních právních předpisů.
§ 38b
Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat,
je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu6d)
a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání.
§ 38c
(1) Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům
bankovního dohledu jiných států, orgánům mezinárodních organizací a dalším osobám
v rozsahu mezinárodní smlouvy. Výčet základních oznamovaných a konzultovaných skutečností
je uveden v § 12ah a 12ai a v § 38d až 38i.
(2) Vykonává-li Česká národní banka dohled nad institucí nebo pobočkou zahraniční
banky z jiného než členského státu, úzce spolupracuje s příslušnými orgány vykonávajícími
dohled nad institucemi, jež jsou součástí téže skupiny z jiného než členského státu,
a to za účelem
a) zajištění uceleného dohledu nad činnostmi takové skupiny z jiného
než členského státu v Evropské unii,
b) zabránění obcházení požadavků tohoto zákona, zahraničních právních
předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU nebo
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, vztahujících
se na skupiny z jiného než členského státu a
c) předcházení nepříznivému dopadu na finanční stabilitu Evropské unie.
§ 38d
(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o
a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci
splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení
pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce zahraniční banky z členského
státu postup podle § 26,
b) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových
osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a
c) smlouvách, dohodách a písemných ujednáních podle § 26c odst. 6 a§
26e.
(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech
významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu bankovního dohledu důležitých
pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o
a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci
splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení
pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce podle § 5a odst. 1 postup
podle § 26,
b) udělených a odňatých licencích; v informaci o udělené licenci vždy
uvede, že pohledávky z vkladů u banky jsou pojištěny u Garančního systému,
c) smlouvách, dohodách a písemných ujednáních podle § 26c odst. 6 a§
26e,
d) údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů
zavedených ostatními bankami o
1. počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky
odpovídající 1 000 000 EUR, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí
činností banky,
2. hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti
za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle bodu 1,
e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových
osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených
zahraniční bance z jiného než členského státu, včetně změn udělených licencí, a identifikaci
skupiny, pokud je zahraniční banka se sídlem v jiném než členském státě součástí
skupiny,
g) podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto
zákona,
h) majetkoprávních vztazích mezi členy skupiny, o organizační struktuře
a správě a řízení a o dalších významných skutečnostech týkajících se skupiny, pokud
Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě,
i) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle
§ 25a,
j) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,
k) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 25c odst. 3 až
6, § 25d odst. 2 a 5 a § 26 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,
l) případech, kdy použije § 25d odst. 1,
m) postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2 a 4,
n) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, jestliže výsledky
naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany banky; tyto informace poskytne Česká národní banka
bez zbytečného odkladu,
o) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování,
jakož i informacích o rozdílech v odměňování mužů a žen,
p) opatřeních přijatých podle § 8d odst. 1 písm. g),
q) údajích shromážděných podle § 8d odst. 1 písm. h),
r) údajích získaných od banky o rozhodnutí akcionářů, která se týkají
odměňování,
s) opatřeních k nápravě uložených podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 11, § 26 odst.
5 písm. g) a § 26 odst. 6, donucovacích pokutách uložených podle § 26ac a pokutách
uložených za přestupek podle § 36a odst. 1 písm. a) až f), § 36c odst. 1 písm. a)
a c) až g), § 36c odst. 6, § 36d odst. 3 a 5, § 36da, § 36e odst. 2 písm. a), d),
f) až i) a k) až m), § 36e odst. 3, § 36e odst. 4 písm. c), § 36e odst. 5 písm. l),
§ 36f a § 36h odst. 4, včetně údajů o rozkladu proti rozhodnutí, kterým byla tato
opatření nebo správní tresty uloženy,
t) celkových aktivech a pasivech povolených poboček zahraničních bank
z jiných než členských států podle pravidelných výkazů,
u) důvodném podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování
terorismu, pokusu o ně, nebo o významné hrozbě takového rizika, a to bez zbytečného
odkladu; v případě významné hrozby takového rizika vyhodnotí Česká národní banka
situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu informuje
Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto společného vyhodnocení,
v) dohodách o spolupráci uzavřených s příslušnými orgány jiných než členských států
podle § 5, a to bez zbytečného odkladu po uzavření takové dohody.
(3) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví
o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy
Evropské unie.
(4) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o sazbě
proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 4 a údajích uvedených v § 12o
odst. 8.
(5) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké
penzijní pojištění31) o postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2 a 4.
§ 38da
(1) Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost
ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá
k řešení sporů mezi příslušnými orgány.
(2) Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského
orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů banky.
§ 38e
(1) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu členského státu
o
a) všech skupinách, jejichž součástí je banka a zároveň i banka se sídlem
na území členského státu nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst.
1 se sídlem na území členského státu,
b) informaci banky nebo finanční instituce splňující podmínky podle §
5e odst. 1, že hodlá na území členského státu založit pobočku nebo zde poskytovat
služby, a o změně v oznámených údajích,
c) skutečnosti, že finanční instituce přestala splňovat podmínky podle
§ 5e odst. 1,
d) použití postupu podle § 26 vůči zahraniční bance z členského státu
v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,
e) použití postupu podle § 26bb vůči zahraniční bance z členského státu.
(2) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu jiného než členského
státu o použití postupu podle § 26bb vůči zahraniční bance z jiného než členského
státu.
(3) Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o
a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají
povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,
b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou
rezervu zavedeného jiným členským státem.
§ 38f
(1) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku
na území členského státu, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem dohledu
tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje
o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně
nebo odnětí licence neprodleně orgány dohledu států, v nichž má banka pobočku.
(2) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku
a o prohlášení konkursu na majetek banky nebo zahraniční banky z jiného než členského
státu příslušný orgán dohledu členského státu, v němž mají tyto pobočku.
(3) Česká národní banka před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence zahraniční
bance z jiného než členského státu pro její pobočku usiluje o koordinaci svého postupu
s orgány dohledu členských států, ve kterých má zahraniční banka z jiného než členského
státu pobočky. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka tyto orgány dohledu informuje
o svém záměru licenci změnit nebo odebrat.
§ 38g
Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského státu
po předchozím informování orgánu dohledu tohoto státu nebo jej o provedení této kontroly
požádat.
§ 38h
Výměna informací při dohledu nad pobočkami zahraničních bank z členských
států
(1) V rámci výkonu dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu
jiných členských států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž
území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky.
(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré
informace o podílech na bance a o řízení této banky nebo zahraniční banky, která
vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, které mohou usnadnit ochranu finanční
stability, dohled nad nimi nebo přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení.
Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled
nad bankou nebo zahraniční bankou, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky,
zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálovém
poměru, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru
systémového rizika představovaného bankou, správních a účetních postupech a mechanismech
vnitřní kontroly.
(3) V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka může požádat
orgány dohledu jiných členských států o informace uvedené v odstavci 2.
(4) Česká národní banka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského
státu, na jehož území vykonává banka svou činnost prostřednictvím pobočky, veškeré
informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity
podle části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení
nebo rozhodnutí Evropské komise a s dohledem na konsolidovaném základě podle části
osmé tohoto zákona, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany společných
zájmů klientů nebo investorů banky nebo finanční stability v tomto členském státě.
Česká národní banka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena
likvidita banky nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita banky. V
takovém případě sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu informace o
plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti
přijala. Česká národní banka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státu,
na jehož území vykonává banka činnost prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila
informace, které od něj obdržela.
(5) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví,
pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci,
zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené
lhůtě.
§ 38ha
Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě
(1) V rámci výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka
spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států.
(2) Česká národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných členských
států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z vlastního podnětu poskytuje
Česká národní banka orgánům dohledu jiných členských států zásadní informace, které
mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční banky, obchodníka s
cennými papíry nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, zejména informace
o
a) majetkoprávních vztazích mezi členy skupiny, struktuře správy a řízení
včetně organizační struktury skupiny, přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i
neregulované subjekty, neregulované ovládané osoby, významné pobočky a ovládající
osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v této skupině,
b) postupech shromažďování informací od bank, spořitelních a úvěrních
družstev nebo obchodníků s cennými papíry ve skupině a ověřování těchto informací,
c) vývoji v bance, spořitelním a úvěrním družstvu nebo obchodníku s cennými
papíry nebo jiné osobě ve skupině, který může vážně ohrozit finanční situaci banky,
spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry v konsolidačním
celku,
d) závažných správních trestech a opatřeních k nápravě mimořádného významu
uložených bance podle tohoto zákona, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu podle zákona
upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníku s cennými papíry
podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, a to zejména o požadavku
na zvýšení kapitálu, neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního
modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného
interního přístupu nebo interního modelu,
e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových
osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3) O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká
národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu určený k výkonu dohledu
nad osobou, která je členem skupiny. Rovněž v případě evropské ovládající úvěrové
instituce, evropského ovládajícího investičního podniku, evropské finanční holdingové
osoby a evropské smíšené finanční holdingové osoby požádá orgán určený k výkonu dohledu
na konsolidovaném základě z jiného členského státu o informace týkající se přístupů
a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.
(4) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví nebo
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy43), pokud orgán dohledu jiného členského státu
odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací,
nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán dohledu
jiného členského státu neposkytne zásadní informaci z vlastního podnětu32).
§ 38hb
Česká národní banka vyvíjí úsilí k zajištění účinné, vzájemné a úzké spolupráce
s Finančním analytickým úřadem, příslušnými orgány dohledu členských států a finančními
zpravodajskými jednotkami členských států, a to včetně výměny informací, jež jsou
relevantní pro plnění povinností podle tohoto zákona, zahraničních právních předpisů
zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, zákona upravujícího
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákona
upravujícího provádění mezinárodních sankcí a zahraničních právních předpisů zapracovávajících
směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/84944), pokud tato spolupráce a výměna
informací nezasahuje do probíhajících trestních či správních řízení.
§ 38hc
Česká národní banka vyvíjí úsilí k zajištění účinné, vzájemné a úzké spolupráce,
včetně výměny informací, s příslušnými orgány dohledu členských států v souvislosti
s řízením, které zahájila nebo se chystá zahájit vůči fyzické osobě s bydlištěm na
území jiného členského státu nebo právnické osobě se sídlem na území jiného členského
státu a které se týká
a) uložení opatření k nápravě podle § 26 odst. 6 nebo 9,
b) uložení donucovací pokuty podle § 26ac, nebo
c) podezření ze spáchání přestupku podle § 36a odst. 1 písm. a) až f), § 36c odst.
1 písm. a) a c) až g), § 36c odst. 6, § 36d odst. 3 nebo 5, § 36da, § 36e odst. 2
písm. a), d), f) až i) a k) až m), § 36e odst. 3, § 36e odst. 4 písm. c), § 36e odst.
5 písm. l), § 36f nebo § 36h odst. 4.
§ 38i
(1) Česká národní banka před
a) rozhodnutím podle § 16 odst. 1 a § 20 odst. 3,
b) uložením závažného správního trestu nebo opatření k nápravě mimořádného
významu bance, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 2 písm. a)
bodu 1,
c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu
nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 312 odst. 2 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
konzultuje tuto skutečnost s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném
základě v případě skupiny, jejímž členem je dotčená banka, a s dalšími orgány dohledu,
kterých se tato skutečnost rovněž týká.
(2) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1,
nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V
takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu.
§ 38j
(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného
podnikání bank na individuálním a konsolidovaném základě, opatření obecné povahy
podle § 26bb a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení
zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů a zveřejňování
opatření obecné povahy podle § 26bb,
b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským
státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle
písmene a),
c) informace o přístupu a metodách České národní banky, včetně kritérií
pro uplatňování zásady přiměřenosti, používaných při výkonu dohledu podle § 25c,
d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání
bankami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých
v souladu s tímto zákonem,
e) dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě
podle § 26c odst. 9 a informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad bankou, spořitelním
a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry podle § 26e odst. 3,
f) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při
výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g) roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro
převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
včetně uložených opatření.
(2) Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem
umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného
druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.
§ 38k
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají
závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení
závazků,
b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl.
7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících
osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c) souhrnně za Českou republiku
1. celkovou výši kapitálu ovládajících
osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách
v jiném než členském státě,
2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob
na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách
v jiném než členském státě,
3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě ovládajících
osob využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském
státě.
§ 38l
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají
žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo
splacení závazků,
b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl.
9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících
osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c) souhrnně za Českou republiku
1. celkovou výši kapitálu ovládajících
osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském
státě,
2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti
stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
3. procentní podíl
na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než
členském státě.
§ 39
(1) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní
rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních
věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst.
2 až 6 a 8 a § 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí; jde-li o povinnost
mlčenlivosti členů statutárního orgánu, má tuto působnost správní rada nebo dozorčí
rada. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí
údajů v případech a pro účely uvedené v § 41d odst. 4 a 5, § 41g odst. 5 a § 41n.
(2) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní
rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích,
které jim byly poskytnuty za účelem vyřízení vyžádání zprávy o záležitostech klienta,
které jsou předmětem bankovního tajemství, podle § 38 odst. 3 písm. j). Tuto povinnost
jsou povinni zachovávat vůči klientovi i všem dalším osobám; porušením této povinnosti
není poskytnutí údajů pracovníkovi, členovi statutárního orgánu, členovi správní
rady nebo členovi dozorčí rady téže banky, pokud je to nutné pro výkon jeho funkce
nebo pracovní činnosti.
(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního
vztahu nebo jiného obdobného vztahu.
§ 40
(1) Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu podle
tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.
(2) O změně licence rozhoduje Česká národní banka.
(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence
nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení
správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla
úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí
do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.
(4) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců
ode dne zahájení správního řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.
(5) V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle § 20
odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících
řízení od příslušných orgánů.
(6) Česká národní banka informuje Ministerstvo financí o svých pravomocných
rozhodnutích podle § 4 odst. 2, § 4f odst. 1, § 16 odst. 1 písm. b) a c), § 34 odst.
1 a § 40 odst. 2.
§ 41
(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada
České národní banky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek, nejedná-li se o rozhodnutí
o uložení pokuty podle části dvanácté nebo o odnětí licence. Ustanovení správního
řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu10) se nepoužije.
(2) Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se vztahují
předpisy o správním řízení,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Pojištění pohledávek z vkladů
§ 41a
(1) Pojištění pohledávek z vkladů v České republice zajišťuje Garanční systém
zřízený podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(2) Garanční systém spravuje část svého jmění ve Fondu.
(3) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu se účastní systému
pojištění pohledávek z vkladů a přispívá do Fondu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Povinnost přispívat do Fondu se na banku nebo zahraniční banku z jiného než členského
státu nevztahuje ode dne zániku licence podle § 7a.
(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank a poboček zahraničních bank z jiného
než členského státu, peněžní prostředky, které si Garanční systém obstaral podle
§ 41i, dotace, návratné finanční výpomoci a úvěry poskytnuté Českou národní bankou
podle zákona o České národní bance. Zdrojem Fondu jsou i další příjmy, kterými jsou
zejména výnosy z investování peněžních prostředků a výtěžky z ukončených insolvenčních
a likvidačních řízení.
(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným osobám,
poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů. Náklady Garančního
systému spojené se správou Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků,
z mimořádných provozních příspěvků podle § 41cg nebo z dotací nebo návratných finančních
výpomocí podle § 41ch.
(6) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou
a Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna Garanční systém s předstihem
upozornit na možnost postupu podle § 41d odst. 1.
§ 41b
Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zákona upravujícího ozdravné
postupy a řešení krize na finančním trhu není poskytnutí údajů v případech a pro
účely uvedené v § 38 odst. 2 až 6 a 8, § 41g odst. 1, § 41n, § 41o odst. 2, § 41o
odst. 2, § 41p odst. 1 a 2 a § 41q odst. 2. Ustanovení § 38 odst. 7 a § 39 odst.
3 se použije obdobně.
§ 41c
(1) Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při
splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 a v zákoně upravujícím
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v české měně nebo v cizí měně,
evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených
vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o
pohledávky uvedené v odstavci 2.
(2) Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů
a) banky, zahraniční banky z jiného členského státu spořitelního a úvěrního
družstva, obchodníka s cennými papíry a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti;
to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů vložených těmito osobami ve prospěch třetí
osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f,
b) finanční instituce a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti;
to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů platební instituce, poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak
náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f,
c) pojišťovny, zajišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,
d) zdravotní pojišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,
e) státu,
f) obce, kraje, městské části hlavního města Prahy a obdobné zahraniční
osoby, není-li dále stanoveno jinak,
g) představující pohledávky, které je banka oprávněna zčásti zahrnout
do svého kapitálu ve formě podřízeného dluhu, a
h) pocházející podle pravomocného rozsudku z úmyslně spáchaného trestného
činu legalizace výnosů z trestné činnosti, nebyly-li zajištěny ve prospěch oběti
trestné činnosti.
(3) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna
zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho
vkladu a identifikační údaje o vkladateli a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky
z vkladu vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí
a) u fyzických osob jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, a nebylo-li
přiděleno, datum narození, popřípadě identifikační číslo,
b) u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její
sídlo a identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, bylo-li přiděleno,
c) u svěřenských fondů nebo obdobných zařízení podle práva jiného státu
zapisovaných do evidence podle zvláštního právního předpisu označení svěřenského
fondu, identifikační číslo svěřenského fondu nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí,
bylo-li přiděleno, a identifikační údaje svěřenského správce podle písmene a) nebo
b).
(4) Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu,
ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu
potvrzujícím přijetí vkladu.
(5) Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné
papíry.
(6) Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou pojištěny, pokud obci nebo kraji
náleží výnosy z daní nebo podíly na nich podle zákona upravujícího rozpočtové určení
daní a obec nebo kraj doloží bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu,
že výše skutečných daňových příjmů dané obce nebo kraje za období uvedené v odstavci
8 nepřesáhla částku odpovídající 500 000 EUR. Částka pro účely určení výše daňových
příjmů obce nebo kraje se přepočte na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou
národní bankou pro poslední den kalendářního roku, ke kterému se daňové příjmy vztahují.
(7) Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou pojištěny od začátku kalendářního
roku, v němž mají být pohledávky z vkladů pojištěny podle odstavce 8, nebo ode dne,
kdy banka vydá potvrzení podle odstavce 9 o tom, že pohledávky z vkladů obce nebo
kraje splňují podmínky pro jejich pojištění, a to podle toho, který okamžik nastane
později, do konce kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce 8.
K doložení skutečných daňových příjmů po rozhodném dni podle § 41d odst. 2 se nepřihlíží.
(8) Obec nebo kraj dokládá bance nebo zahraniční bance z jiného než členského
státu výši svých daňových příjmů podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní
skutečnými daňovými příjmy za rok, který o 2 roky předchází roku, v němž mají být
pojištěny pohledávky z vkladů dané obce nebo kraje.
(9) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu vydá bez zbytečného
odkladu po doložení skutečných daňových příjmů podle odstavce 8 obci nebo kraji potvrzení,
zda a po které období jsou pohledávky z vkladů obce nebo kraje pojištěny.
(10) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna
vést evidenci údajů podle odstavce 3 a v případech stanovených tímto zákonem (§ 41d
odst. 4 a 5 a § 41n) poskytovat tyto údaje Garančnímu systému. Ministerstvo financí
stanoví vyhláškou formu, strukturu a způsob vedení a poskytování údajů.
§ 41ca
(1) Garanční systém do 10. dubna každého roku sdělí České národní bance aktuální
výši prostředků ve Fondu k 31. březnu příslušného roku.
(2) Česká národní banka stanoví do 31. května každého roku výši ročního příspěvku
banky podle obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví upravujících metody
výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů tak, aby zohledňovala celkový objem
krytých pohledávek z vkladů a míru rizika, které banka podstupuje. Česká národní
banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup roční sazbu příspěvků a hodnotu
koeficientu upravujícího celkovou výši ročních příspěvků.
(3) Česká národní banka zveřejní způsob výpočtu rizikových vah formou úředního
sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky.
(4) Dosáhne-li objem prostředků ve Fondu hodnoty 0,8 % objemu pojištěných
pohledávek z vkladů podle § 41c odst. 1, jejichž výše nepřevyšuje částku odpovídající
100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky zahraniční banky
z jiného než členského státu (dále jen „krytá pohledávka z vkladu“), stanoví Česká
národní banka roční sazbu příspěvků tak, aby celková výše ročních příspěvků stanovených
v příslušném kalendářním roce odpovídala hodnotě 0,045 % objemu krytých pohledávek
z vkladů.
(5) Poklesne-li objem prostředků ve Fondu pod hodnotu 0,8 % objemu krytých
pohledávek z vkladů, stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient
upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve
výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo v přiměřené době, nejpozději
do 5 let od konce kalendářního roku, ve kterém k tomuto poklesu došlo, v závislosti
na objemu chybějících prostředků ve Fondu. Pokud objem prostředků ve Fondu poklesne
pod dvě třetiny z hodnoty 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, stanoví Česká
národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních
příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek
z vkladů bylo dosaženo do 6 let od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k tomuto
poklesu.
§ 41cb
(1) Česká národní banka informuje do 31. května každého roku Garanční systém
o výši ročního příspěvku stanoveného bance nebo zahraniční bance z jiného než členského
státu.
(2) Garanční systém do 10. června každého roku oznámí způsobem umožňujícím
dálkový přístup, zda a jaká část příspěvku v příslušném roce může mít formu neodvolatelného
platebního příslibu tak, aby podíl neodvolatelných platebních příslibů nepřekročil
hodnotu 30 % objemu prostředků ve Fondu; při tomto určení přihlédne k obecným pokynům
Evropského orgánu pro bankovnictví upravujícím platební přísliby. V oznámení Garanční
systém uvede podrobnosti uplatnění platebního příslibu a zejména podmínky pro rizikovost,
likvidnost a diverzifikaci poskytovaného zajištění; podmínky lze stanovit odlišně
v závislosti na výši ročního příspěvku.
(3) Garanční systém může přijmout platební příslib pouze, pokud je zajištěný
aktivem s nízkým rizikem nezatíženým právy třetích stran a pokud získá právo s tímto
aktivem volně nakládat. Aktivem s nízkým rizikem se rozumí dluhový cenný papír, který
by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 obdržel rizikovou váhu do výše 50 %33).
(4) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatí stanovený
roční příspěvek do 30. června příslušného kalendářního roku. Podání rozkladu proti
rozhodnutí podle § 41ca odst. 2, jímž se stanovuje výše ročního příspěvku banky nebo
zahraniční banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
§ 41cc
(1) Nepostačují-li prostředky Fondu k vyplacení zákonem stanovených náhrad,
Garanční systém o této skutečnosti informuje bez zbytečného odkladu Českou národní
banku a sdělí jí předpokládanou výši chybějících prostředků.
(2) Česká národní banka stanoví bance nebo zahraniční bance z jiného než
členského státu povinnost platit mimořádný příspěvek v jí stanovené výši obdobně
podle § 41ca odst. 2. Sazbu mimořádného příspěvku přitom stanoví tak, aby celková
výše stanoveného mimořádného příspěvku nepřekročila v kalendářním roce 0,5 % objemu
krytých pohledávek z vkladů. Za výjimečných okolností může Česká národní banka stanovit
i vyšší sazbu mimořádného příspěvku. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím
dálkový přístup sazbu mimořádného příspěvku.
(3) Řízení podle odstavce 2 může být zahájeno vydáním rozhodnutí. Podání
rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného příspěvku bance nebo
zahraniční bance z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
(4) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatí mimořádný
příspěvek do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o výši mimořádného příspěvku.
Mimořádný příspěvek nemůže mít formu platebního příslibu.
(5) Česká národní banka může dočasně snížit výši mimořádného příspěvku nebo
pozastavit povinnost banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu zaplatit
mimořádný příspěvek, pokud by zaplacení ohrozilo likviditu nebo solventnost banky,
a to i opakovaně až na dobu 6 měsíců. Část mimořádného příspěvku, která v důsledku
takového snížení nebo pozastavení nebyla zaplacena řádně a včas, se stává splatnou
uplynutím této doby. Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Garanční
systém o tomto rozhodnutí.
§ 41cd
Garanční systém bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku, zda
a v jaké výši banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatily
příspěvek. Je-li banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu v prodlení
se zaplacením příspěvku, platí z dlužné částky úroky z prodlení stanovené občanským
zákoníkem. Zaplacení příspěvku a úroku z prodlení vymáhá Garanční systém.
§ 41cf
V případě rozdílu mezi výší ročního příspěvku podle § 41ca nebo mimořádného
příspěvku podle § 41cc, která byla zaplacena, a výší ročního nebo mimořádného příspěvku,
která měla být pro dané období správně stanovena, se ustanovení zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu upravující následky zrušení rozhodnutí
o stanovení příspěvku36) použijí obdobně.
§ 41cg
(1) Nepostačují-li prostředky Fondu získané z výnosů z investování peněžních
prostředků k úhradě nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu, navrhne
Garanční systém České národní bance celkovou výši mimořádných provozních příspěvků
k úhradě těchto nákladů. Garanční systém návrh na výběr mimořádných provozních příspěvků
řádně odůvodní, včetně uvedení důvodů, pro které nelze uhradit náklady Garančního
systému spojené se správou Fondu z výnosů z investování peněžních prostředků.
(2) Česká národní banka na základě návrhu Garančního systému rozhodne o výběru
mimořádného provozního příspěvku a stanoví výši mimořádného provozního příspěvku
banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu a termín jeho zaplacení.
Výši mimořádného provozního příspěvku stanoví Česká národní banka tak, aby podíl
mimořádného provozního příspěvku banky nebo zahraniční banky z jiného než členského
státu na celkové výši mimořádných provozních příspěvků odpovídal podílu ročního příspěvku
banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu na celkové výši ročních
příspěvků podle § 41ca odst. 2.
(3) Česká národní banka stanoví termín pro platbu mimořádného provozního
příspěvku tak, aby jeho placení proběhlo ve stejném termínu jako placení ročního
příspěvku, není-li vzhledem k okolnostem nezbytné stanovit jiný termín.
(4) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatí mimořádný
provozní příspěvek v termínu stanoveném Českou národní bankou. Podání rozkladu proti
rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného provozního příspěvku banky nebo zahraniční
banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
(5) Na výběr a platbu mimořádného provozního příspěvku se § 41cd a 41ce použijí
obdobně.
§ 41ch
Pokud není vzhledem k okolnostem možné získat peněžní prostředky k úhradě
nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu výběrem mimořádných provozních
příspěvků podle § 41cg, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná
finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.
§ 41d
(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu
poskytne poté, kdy
a) Garanční systém obdržel písemné oznámení České národní banky o neschopnosti
banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu dostát závazkům vůči oprávněným
osobám za zákonných a smluvních podmínek; Česká národní banka vydá takové oznámení
bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy zjistila, že
banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu nevyplácí splatné vklady,
nejeví se podle názoru České národní banky v době vydání oznámení dotčená banka nebo
zahraniční banka z jiného než členského státu být schopna z důvodů přímo souvisejících
s její finanční situací dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám a nemá vyhlídky,
že tak bude moci učinit, nebo
b) soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí
z důvodů přímo souvisejících s finanční situací banky nebo zahraniční banky z jiného
než členského státu, jehož důsledkem je pozastavení práva vkladatelů nakládat s vklady,
na které se vztahuje pojištění.
(2) Den, kdy Česká národní banka vydala oznámení podle odstavce 1 písm. a),
nebo kdy soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), se
považuje za rozhodný den.
(3) Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci
o tom, kdy rozhodný den podle odstavce 2 nastal. Oznámení podle odstavce 1 písm.
a) a informaci, že došlo k vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) Česká národní
banka sdělí bezodkladně dotčené bance nebo zahraniční bance z jiného než členského
státu a Garančnímu systému.
(4) Banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá
zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce
nebo insolvenční správce jsou povinni do 3 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout
Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle
§ 41r odst. 2; to neplatí, jde-li o případ podle odstavce 5.
(5) Banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá
zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce
nebo insolvenční správce jsou povinni do 10 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout
Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle
§ 41r odst. 2, které je bance, bývalé bance, zahraniční bance z jiného než členského
státu, bývalé zahraniční bance z jiného než členského státu a likvidátorovi, správci,
zástupci správce nebo insolvenčnímu správci povinna poskytnout osoba podle § 41f
odst. 7 a 8.
(6) Garanční systém nejpozději do 6 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví
den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, vhodným způsobem
je spolu s výzvou podle § 41e odst. 4 uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí
a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 2 stanoví Garanční
systém tak, aby nastal nejpozději 7 pracovních dnů od rozhodného dne. To neplatí,
jde-li o náhrady podle odstavce 7.
(7) Garanční systém nejpozději do 14 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví
den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, které se poskytují
osobám podle § 41f odst. 7 a 8, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo
financí a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad stanoví Garanční systém
tak, aby nastal nejpozději 15 pracovních dnů od rozhodného dne.
(8) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 4 a 5 oznámí Garanční systém
neprodleně České národní bance.
§ 41e
(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné
osoby u banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, včetně
jejích podílů na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů, podle stavu k rozhodnému
dni. Není-li bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu doloženo jinak,
má se za to, že podíly spolumajitelů účtu jsou stejné. Banka nebo zahraniční banka
z jiného než členského státu vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení
jiné výše podílu po rozhodném dni se nepřihlíží. Výpočet náhrady se provádí v měně
státu, v němž se nachází daný účet; u pohledávek z vkladů vedených v jiné měně než
je měna státu, v němž se nachází daný účet, se přepočet na měnu státu, v němž se
nachází daný účet, provádí podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný
den. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni.
Náhrada se vyplácí v měně státu, v němž se nachází daný účet. Právo oprávněné osoby
na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu. Pro určení osoby oprávněné
na plnění z Fondu je rozhodující stav k rozhodnému dni.
(2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje ve výši vypočtené podle odstavce
1, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné
banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu. Tím není dotčeno
ustanovení odstavce 3. Ekvivalent limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet,
se přepočte podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den.
(3) Pokud oprávněná osoba, která je fyzickou osobou, doloží podle § 41ea,
že splňuje podmínky pro výplatu zvýšené náhrady za pojištěnou pohledávku z vkladu
a požádá o ni podle § 41eb odst. 1, poskytne Garanční systém oprávněné osobě zvýšenou
náhradu za tu část pohledávky z vkladu, u které doložila splnění podmínek podle §
41ea až do výše, o kterou částka vypočtená podle odstavce 1 převyšuje částku stanovenou
v odstavci 2, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou
osobu u jedné banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu (dále
jen „zvýšená náhrada“). Ekvivalent tohoto limitu v měně státu, v němž se nachází
daný účet, se přepočte podle kurzu, vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný
den.
(4) Výzvou uveřejněnou způsobem umožňujícím dálkový přístup Garanční systém
vyzve oprávněné fyzické osoby, aby doložily Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného
dne dokumenty podle § 41eb odst. 1 pro účely posouzení nároku na zvýšenou náhradu
za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3.
(5) Náhrada za pojištěné pohledávky z vkladů podle § 41f odst. 7 a 8 se poskytuje
až poté, kdy byly plně nahrazeny všechny ostatní kryté pohledávky z vkladů oprávněné
osoby, a to podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na jednotlivé osoby
podle § 41f odst. 7 a 8.
(6) Za pohledávky z vkladů podle § 41f se zvýšená náhrada podle odstavce
3 neposkytne; to neplatí, pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské
úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle
zákona o advokacii nebo o peníze přijaté realitním zprostředkovatelem do úschovy
podle zákona o realitním zprostředkování.
(7) Pokud má oprávněná osoba pojištěnou pohledávku z vkladu u banky i u pobočky
téže banky podle § 5c odst. 1 v jiném členském státě, započítávají se jednotlivé
pohledávky z vkladu pro účely výpočtu náhrady podle odstavce 2 podle poměru výše
pohledávek z vkladů připadajících na banku a pobočku téže banky v jiném členském
státě.
§ 41ea
(1) Nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3 vznikne, po splnění
podmínek stanovených v § 41e odst. 3 a § 41eb odst. 1, pokud rozhodný den nastal
ve lhůtě 3 měsíců ode dne připsání částky na účet oprávněné osoby; připsáním částky
na účet se rozumí okamžik, jímž se tato částka poprvé dostala do dispozice oprávněné
osoby v důsledku platební transakce, která je
a) úhradou kupní ceny plynoucí z prodeje nemovité věci, která slouží
k bydlení podle evidence v katastru nemovitostí, pokud byl tento prodej doložen návrhem
na zahájení vkladového řízení do katastru nemovitostí, včetně příloh, a tento návrh
byl podán před rozhodným dnem,
b) vyplacením vypořádání společného jmění manželů při rozvodu manželství,
pokud bylo doloženo pravomocným rozsudkem o rozvodu manželství, jehož součástí je
vypořádání společného jmění manželů nebo jiného majetku, nebo pravomocným rozsudkem
o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění,
c) vyplacením pojistného plnění pro případ úrazu, nemoci, invalidity
nebo smrti, pokud bylo doloženo potvrzením pojišťovny o vyplacení pojistného plnění,
d) vyplacením vypořádání dědictví, pokud bylo jeho nabytí doloženo pravomocným
rozhodnutím soudu o dědictví,
e) vyplacením jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění se státním
příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření, pokud bylo doloženo potvrzením penzijní
společnosti o vyplacení jednorázového vyrovnání,
f) vyplacením odstupného při výpovědi z pracovního poměru, při které
náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, vyplacením odstupného při rozvázání
pracovního poměru dohodou, při kterém náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku
práce, vyplacením odbytného nebo odchodného při skončení služebního poměru rozhodnutím
služebního orgánu, při kterém má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného nebo
odchodného, a vyplacením odchodného při skončení služebního poměru fyzických osob,
které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, při kterém mají fyzické osoby, které
v bezpečnostním sboru vykonávají službu, nárok na odchodné, pokud bylo doloženo potvrzením
zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a vyúčtováním
mzdy,
g) vyplacením pojistného plnění pro případ újmy způsobené trestným činem,
pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o spáchaném trestném činu a potvrzením
o vyplacení pojistného plnění,
h) vyplacením náhrady újmy způsobené trestným činem, nebo vydáním bezdůvodného
obohacení získaného trestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu
o přiznání náhrady újmy způsobené trestným činem nebo o přiznání nároku na vydání
bezdůvodného obohacení,
i) vyplacením náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo
o ochranném opatření, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu, rozhodnutím
ministerstva, nebo jiného ústředního správního úřadu o přiznání náhrady škody způsobené
rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, nebo
j) vyplacením peněžité pomoci oběti trestného činu, pokud bylo doloženo
rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti nebo obdobným zahraničním potvrzením.
(2) Pokud není vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník v den připsání
částky podle odstavce 1 písm. a) až j) na účet oprávněn s touto částkou nakládat,
lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, jeho
zákonný zástupce nebo opatrovník nabyde oprávnění s touto částkou poprvé nakládat.
To neplatí, je-li možnost nakládat s touto částkou vyloučena smluvně.
(3) Pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle
notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona o advokacii
a vkladatel, oprávněná osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nejsou v den
připsání částky podle odstavce 1 na účet oprávněni s touto částkou nakládat podle
protokolu o příslušné notářské úschově nebo smlouvy o správě peněžních prostředků,
lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, oprávněná
osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nabude oprávnění s touto částkou poprvé
nakládat.
(4) Podmínky notářské nebo advokátní úschovy a datum, ke kterému osoba podle
odstavce 2 nebo 3 nabyla oprávnění s touto částkou poprvé nakládat, musejí být Garančnímu
systému doloženy spolu s žádostí podle § 41eb odst. 1.
§ 41eb
(1) Oprávněná osoba, která požaduje vyplacení zvýšené náhrady, předloží Garančnímu
systému do 2 měsíců od rozhodného dne, spolu s dokumenty dokládajícími její nárok
na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3, žádost o výplatu zvýšené náhrady za pohledávku
z vkladu na předepsaném formuláři. Vzor formuláře uveřejní Garanční systém způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(2) Garanční systém na základě dokumentů podle odstavce 1 předložených oprávněnou
osobou a informací, které mu pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu
zvýšené náhrady poskytne banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského
státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce,
zástupce správce nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení, posoudí
do 4 měsíců od rozhodného dne, zda má oprávněná osoba nárok na výplatu zvýšené náhrady
za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3.
(3) Banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá
zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce
nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení poskytne pro účely posouzení
nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle odstavce
2 Garančnímu systému součinnost bez zbytečného odkladu po vyžádání Garančním systémem.
(4) Garanční systém do 4 měsíců od rozhodného dne, oznámí oprávněné osobě,
jaká výše zvýšené náhrady za pohledávky z vkladů jí náleží, den zahájení, místo a
způsob výplaty zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3. Den zahájení
výplaty náhrad podle § 41e odst. 3 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději
4 měsíce od rozhodného dne.
(5) Pokud oprávněná osoba v průběhu dvouměsíční lhůty k podání žádosti o
zvýšenou náhradu podle odstavce 1 zemře, je prohlášena za mrtvou nebo pokud je nárok
na náhradu za pohledávku z vkladu v průběhu této lhůty předmětem řízení o pozůstalosti,
je rozhodným dnem pro začátek běhu lhůty podle odstavců 1, 2 a 4 a pro stanovení
dne výplaty náhrady podle odstavce 4 den skončení řízení o pozůstalosti.
(6) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 3 oznámí Garanční systém neprodleně
České národní bance.
§ 41f
(1) Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku
z vkladu se zvláštním režimem. Za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se nepovažuje,
pokud jsou na účtu vedeném pro 2 a více spolumajitelů evidovány pouze peněžní prostředky
těchto spolumajitelů.
(2) Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto
již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance nebo zahraniční bance z jiného
než členského státu písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky
představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto
osoby v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nebo
zahraniční banka z jiného než členského státu nakládá s vkladem na tomto účtu jako
s jakoukoli jinou pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své
evidenci.
(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle
odstavce 1 je banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu povinna předložit
Garančnímu systému rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek
připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Garančnímu
systému.
(4) Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne oprávněným
osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob
měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.
(5) Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada
se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost
bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu při založení či nejbližší
dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu
stanoveném v § 41c odst. 3 a banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu
zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je
spojeno přijetí vkladu, a ve své evidenci.
(6) K oznámení majitele účtu podle odstavců 2 a 5 učiněném po rozhodném dni
se nepřihlíží.
(7) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce
elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž
účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili
k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance nebo zahraniční
bance z jiného než členského státu; v takovém případě nemají povinnost stanovenou
v odstavci 2 větě první a v odstavci 5 větě druhé. Pro účely výpočtu výše příspěvku
do Fondu náhrady z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují
uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se poskytne
platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických
peněz nebo vydavateli elektronických peněz malého rozsahu. Při určení skutečného
vlastníka podle odstavce 5 se vychází z evidence platební instituce, poskytovatele
platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatele
elektronických peněz malého rozsahu k rozhodnému dni. Tyto osoby jsou povinny vést
evidenci údajů podle § 41c odst. 3 a předat ji bance nebo zahraniční bance z jiného
než členského státu na základě její žádosti do 5 pracovních dnů ode dne obdržení
žádosti v případech stanovených v § 41d nebo § 41n. Banka s těmito osobami sjedná
písemně způsob, jakým tyto osoby poskytují bance informace tak, aby banka dostála
povinnostem stanoveným tímto zákonem v souvislosti se stanovením výše příspěvku do
Fondu.
(8) Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož účtu
jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího
podnikání na kapitálovém trhu14), poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy
podle čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114,
na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky klientů přijímané v souvislosti se
službami souvisejícími s kryptoaktivy, poskytovatele služeb skupinového financování,
na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky klientů přijímané v souvislosti se
službami skupinového financování, správce nevýkonného úvěru, na jehož účtu jsou evidovány
peněžní prostředky, které jsou přijímány jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěry,
a pro soudního exekutora, na jehož účtu jsou deponovány prostředky pro oprávněné
a přihlášené věřitele podle exekučního řádu.
(9) Údaje, které banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu
získá od osoby uvedené v odstavci 7 nebo 8, je banka nebo zahraniční banka z jiného
než členského státu oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Garančnímu
systému podle této části zákona a v případech uvedených v § 38 odst. 2 až 6 a 8.
(10) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce
elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu jsou povinni
sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost
informace o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční
banky je veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím platební
styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební transakce
nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.
§ 41g
(1) Garanční systém v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad spolupracuje
a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých zajišťuje výplatu náhrad.
(2) Garanční systém pozastaví výplatu náhrady přede dnem zahájení výplaty
náhrad za ty pohledávky z vkladů, u kterých se od orgánů činných v trestním řízení
nebo od osob uvedených v odstavci 5 dozví, že by mohlo jít o pohledávky z vkladů,
které mají původ v trestné činnosti, a že bylo zahájeno trestní stíhání pro tuto
trestnou činnost.
(3) Garanční systém pozastaví přede dnem zahájení výplaty náhrad výplatu
náhrady za pohledávky z vkladů, u kterých
a) zjistí, že není jisté, zda a kdo je oprávněn obdržet výplatu náhrady,
b) je Garančnímu systému doloženo, že je pojištěná pohledávka z vkladu
předmětem právního sporu,
c) je Garančnímu systému doloženo, že pojištěná pohledávka z vkladu je
předmětem opatření omezujícího nakládání s vkladem podle zvláštního právního předpisu
nebo právního předpisu jiného státu, anebo stanoveného mezinárodní organizací,
d) má výplatu v souladu s ustanovením § 41p odst. 2 provést provozovatel
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů a potřebné prostředky nelze provozovateli
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů poskytnout do dne zahájení výplaty
náhrad, nebo
e) banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu,
bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu nebo likvidátor, správce, zástupce
správce nebo insolvenční správce nepředá Garančnímu systému údaje vedené podle §
41c odst. 3 z důvodu popírání existence pohledávky z vkladu bankou, bývalou bankou,
zahraniční bankou z jiného než členského státu, bývalou pobočkou banky z jiného než
členského státu nebo likvidátorem, správcem, zástupcem správce nebo insolvenčním
správcem.
(4) Garanční systém obnoví výplatu náhrady pozastavenou podle odstavců 2
a 3 písm. a) až c), pokud pominou okolnosti, pro které byla výplata pozastavena.
(5) Banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá
zahraniční banka z jiného než členského státu, likvidátor, správce, zástupce správce
nebo insolvenční správce poskytnou Garančnímu systému současně s údaji podle § 41d
odst. 4 nebo 5 nebo § 41eb odst. 3 informace, na základě kterých lze pozastavit výplatu
náhrad podle odstavců 2 a 3, a následně Garanční systém informují, pokud se dozví
o změně podstatných skutečností majících vliv na toto pozastavení.
(6) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě,
nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde na
základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky nebo
zahraniční banky z jiného než členského státu učiněného po rozhodném dni.
(7) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 5 oznámí Garanční systém České
národní bance bez zbytečného odkladu poté, co se o nesplnění této povinnosti dozví.
§ 41h
(1) Ke dni zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a § 41eb odst.
4 a 5 se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči bance nebo zahraniční bance z jiného
než členského státu o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu.
(2) Garančnímu systému dnem podle odstavce 1 vzniká pohledávka vůči bance
nebo zahraniční bance z jiného než členského státu ve výši práv oprávněných osob
na plnění z Fondu. Tato pohledávka je k okamžiku jejího vzniku splatná.
(3) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 3 let ode
dne stanoveného jako den zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a podle
§ 41eb odst. 4 a 5. Po dobu pozastavení výplaty náhrad podle § 41g odst. 2 a 3 tato
promlčecí lhůta neběží.
§ 41i
(1) V případě, že prostředky Fondu získané z uhrazených příspěvků podle §
41cb nebo mimořádných příspěvků podle § 41cc nepostačují k vyplacení zákonem stanovených
náhrad, obstará si Garanční systém potřebné peněžní prostředky na trhu. Garanční
systém je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Fondu poskytnuty,
byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud není Garanční systém schopen obstarat si peněžní
prostředky na finančním trhu do dne zahájení vyplácení náhrad podle § 41d, může mu
být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši
ze státního rozpočtu.
(2) Garanční systém může požádat provozovatele zahraničního systému pojištění
pohledávek z vkladů z členského státu o úvěr, pokud
a) není schopen dostát závazkům spojeným s výplatou tímto zákonem stanovených
náhrad z důvodu nedostatku prostředků ve Fondu,
b) využil mimořádných příspěvků podle § 41cc,
c) se zaváže použít zapůjčené prostředky pro výplatu tímto zákonem stanovených
náhrad,
d) není vázán povinností splatit ve stejné době úvěr jinému systému pojištění
pohledávek z vkladů,
e) požaduje finanční prostředky v objemu, který nepřekročí 0,5 % objemu
krytých pohledávek z vkladů,
f) informoval Evropský orgán pro bankovnictví o důvodech žádosti o úvěr,
výši úvěru a době jeho trvání a o výši počáteční úrokové sazby a
g) zaváže se splatit úvěr nejpozději do 5 let ode dne jeho poskytnutí;
úroky jsou splatné ke dni úplného splacení úvěru.
§ 41j
Garanční systém může, se souhlasem Ministerstva financí, poskytnout provozovateli
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu úvěr za účelem
výplaty náhrad za pohledávky z vkladů, jehož úroková sazba se stanoví nejméně ve
výši odpovídající sazbě mezní zápůjční facility Evropské centrální banky během doby
trvání úvěru. Garanční systém může úvěr poskytnout pouze v případě, že provozovatel
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu splní podmínky
podle § 41i odst. 2 obdobně.
§ 41k
(1) V případě, že si Garanční systém obstaral peněžní prostředky na trhu
vydáním dluhových cenných papírů nebo byl Garančnímu systému poskytnut úvěr nebo
návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu podle § 41i, Česká národní banka rozhodne
o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc od kalendářního roku bezprostředně následujícího
po kalendářním roce, ve kterém byly dluhové cenné papíry vydány nebo úvěr nebo návratná
finanční výpomoc ze státního rozpočtu poskytnuty. V kalendářním roce bezprostředně
následujícím po kalendářním roce, ve kterém byly závazky z dluhových cenných papírů,
úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu splaceny, rozhodne Česká
národní banka o ukončení výběru mimořádných příspěvků.
(2) V případě, že Garančnímu systému byl poskytnut úvěr od provozovatele
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu, Česká národní
banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc tak, aby Garanční systém
úvěr splatil nejpozději do 5 let od jeho poskytnutí.
§ 41m
Banka a zahraniční banka z členského státu nesmí v reklamě využívat rozdílů
pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy ani zmiňovat neomezené pojištění
pohledávek z vkladů. Banka a zahraniční banka z členského státu může v reklamě uvést
pouze odkaz na příslušný systém pojištění pohledávek z vkladů a popis fungování tohoto
systému.
§ 41n
(1) Garanční systém ověřuje pravidelně, nejméně jedenkrát ročně, funkčnost
systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou, Ministerstvem
financí, bankami a zahraničními bankami z jiného než členského státu, které jsou
povinny Garančnímu systému na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené, která však
nesmí být kratší než 3 pracovní dny, poskytnout údaje vedené podle § 41c odst. 3
a § 41f odst. 2 až 5, a ve lhůtě, která však nesmí být kratší než 10 pracovních dnů,
poskytnout údaje vedené podle § 41f odst. 7 a 8. Zprávu o výsledcích ověření je Garanční
systém povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu
financí.
(2) Garanční systém provede alespoň jedenkrát za 3 roky zátěžový test systému
pojištění pohledávek z vkladů. Garanční systém může získávat údaje nutné k provedení
tohoto zátěžového testu pouze za tímto účelem a uchovávat je jen po dobu nezbytně
nutnou.
(3) Garanční systém do konce prvního kalendářního čtvrtletí každého roku
oznámí Evropskému orgánu pro bankovnictví výši krytých pohledávek z vkladů a objem
prostředků ve Fondu k poslednímu dni bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
§ 41o
(1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje a vyměňuje si údaje vedené
podle § 41c odst. 3, které jsou banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než
členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu, likvidátor,
správce, zástupce správce nebo insolvenční správce povinni poskytnout Garančnímu
systému podle § 41d odst. 4 za účelem výplaty náhrad pohledávek z vkladů vkladatelům,
a údaje získané na základě provedených zátěžových testů podle § 41n odst. 2 s provozovateli
zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z členských států, včetně osob
zprostředkujících vzájemnou výměnu těchto informací mezi provozovateli zahraničních
systémů pojištění vkladů z členských států. Garanční systém při své činnosti spolupracuje
s Českou národní bankou a Evropským orgánem pro bankovnictví.
(2) Garanční systém uzavře s provozovatelem zahraničního systému pojištění
pohledávek z vkladů z členského státu písemnou dohodu o spolupráci zejména při výplatě
náhrad za pohledávky z vkladů a poskytování úvěrů za účelem výplaty náhrad za pohledávky
z vkladů podle § 41i odst. 2 a § 41j.
(3) Garanční systém informuje o uzavření a obsahu dohody podle odstavce 2
Evropský orgán pro bankovnictví a Českou národní banku.
(4) Pokud uzavření dohody s provozovatelem zahraničního systému pojištění
pohledávek z vkladů nelze dosáhnout nebo není shoda na výkladu uzavřené dohody, může
Garanční systém požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti
bankovnictví28).
§ 41p
(1) V případě úpadku zahraniční banky z členského státu vykonávající činnost
na území České republiky prostřednictvím své pobočky provede Garanční systém výplatu
náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady příslušného provozovatele
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu a v souladu
s jeho pokyny. Garanční systém není odpovědný za jednání učiněné v souladu s těmito
pokyny. Garanční systém nezahájí výplatu náhrad, dokud neobdrží potřebné peněžní
prostředky od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů. Garanční
systém poskytuje oprávněným osobám informace a přijímá písemná podání jménem provozovatele
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů.
(2) V případě úpadku banky se sídlem v České republice vykonávající činnost
na území jiného členského státu prostřednictvím své pobočky vydá Garanční systém
pokyn příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů
v tomto jiném členském státu k provedení výplaty náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným
osobám jménem a na náklady Garančního systému. Garanční systém je odpovědný za jednání
provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, je-li takové jednání
v souladu s pokyny Garančního systému. Garanční systém poskytne potřebné peněžní
prostředky k výplatě náhrad provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek
z vkladů tak, aby provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů
měl tyto peněžní prostředky k dispozici ke dni zahájení výplaty náhrad.
(3) Pokud dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z jiného členského
státu, převede Garanční systém částku odpovídající příspěvkům banky do Fondu, s výjimkou
mimořádných příspěvků podle § 41cc, uhrazeným v kalendářním roce předcházejícím roku,
ve kterém dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z členského státu, příslušnému
provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v poměru k výši
převedených pohledávek z vkladů.
(4) Pokud banka hodlá provést převod své činnosti na zahraniční banku z jiného
členského státu, informuje o tom alespoň 6 měsíců předem Garanční systém a příslušného
provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého je tato
zahraniční banka účastna.
§ 41q
(1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních
systémů pojištění pohledávek z vkladů z jiných než členských států.
(2) Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Garančním systémem a provozovatelem
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu,
může být v případě úpadku
a) zahraniční banky z jiného než členského státu vykonávající činnost
na území České republiky prostřednictvím své pobočky Garanční systém zapojen do výplaty
náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského
státu, jehož se zahraniční banka účastní,
b) banky se sídlem v České republice vykonávající činnost v zahraničí
prostřednictvím své pobočky zapojen do výplaty náhrad za pohledávky z vkladů zahraniční
systém pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu.
§ 41r
(1) Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami použije
a) úřední jazyk členského státu, který banka nebo pobočka banky, vůči
níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, používá pro písemnou komunikaci s majitelem
účtu, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, nebo
b) úřední jazyk, nebo jazyky členského státu, ve kterém má sídlo banka,
vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, nebo ve kterém je usazena pobočka
banky podle § 5c odst. 1, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu.
(2) Pokud je účet, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, veden u banky podle
§ 5c odst. 2, použije Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami jazyk,
který si majitel účtu zvolil při založení účtu. Tato banka je povinna poskytnout
Garančnímu systému do 31. ledna každého roku informaci o vkladech, u kterých si majitel
účtu zvolil jiný než český jazyk, s uvedením příslušného jazyka zvoleného majitelem
účtu, a to podle stavu ke konci předcházejícího kalendářního roku.
§ 41s
(1) Banka nebo zahraniční banka informuje vkladatele o fúzi nebo rozdělení
banky, přeměně banky na zahraniční banku, převodu jmění na banku jakožto společníka
nebo jiných podobných skutečnostech alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti těchto
právních jednání. Česká národní banka může povolit zkrácení této lhůty z důvodu ochrany
obchodního tajemství nebo zachování finanční stability.
(2) Od doby, kdy byli vkladatelé informováni o skutečnostech podle odstavce
1, mohou ve lhůtě 3 měsíců bez jakékoli sankce vybrat nebo převést své pohledávky
z pojištěných vkladů včetně příslušných úroků, v rozsahu, v jakém v tomto okamžiku
jejich pojištěné vklady přesahují výši náhrady stanovenou v § 41e odst. 2.
ČÁST PATNÁCTÁ
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 42
Právnické osoby působící jako banky nebo spořitelny podle zákona č. 158/1989
Sb., o bankách a spořitelnách, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za banky
podle tohoto zákona.
§ 44
Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. a) až c) uveřejní banka poprvé do dne
1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za podmínek a způsobem
uvedeným v § 11c.
§ 44a
Údaje uvedené v § 11c odst. 1 písm. d) až f) poskytne mezinárodně určená
globální systémově významná instituce poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně
předcházející účetní období Evropské komisi, a to v režimu důvěrných informací a
za podmínek a způsobem uvedeným v § 11c.
§ 44b
(1) Pro účely § 12j odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 %
použije sazba 3 %.
(2) Pro účely § 12u činí kapitálová rezerva pro globální systémově významné
instituce pro rok
a) 2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,
b) 2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u,
c) 2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 12u.
§ 44d
Garanční systém provede první zátěžový test systému pojištění pohledávek
z vkladů podle § 41n odst. 2 do 3. července 2017.
§ 44e
(1) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek banky a pobočky banky z jiného než
členského státu do Fondu 0,04 %z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za
příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů banka
a pobočka banky z jiného než členského státu propočítává podle stavu pojištěných
pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním
čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž
dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně
se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den,
ke kterému je prováděn výpočet.
(2) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek spořitelního a úvěrního družstva
do Fondu 0,08 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní
čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů spořitelní a úvěrní družstvo
propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého
kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž
připsání vznikl členovi nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek
z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený
Českou národní bankou pro den, ke kterému je prováděn výpočet.
(3) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek stavební spořitelny do Fondu 0,02
% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí.
Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle
stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce
v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl
vkladateli nárok k témuž dni, bez započítání zálohy na státní podporu.
(4) Do 31. prosince 2015 banka, pobočka banky z jiného než členského státu,
spořitelní a úvěrní družstvo a stavební spořitelna zaplatí příspěvek do Fondu za
příslušné kalendářní čtvrtletí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího
po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých korunách. O jeho
nezaplacení informuje Garanční systém neprodleně Českou národní banku. Je-li banka,
pobočka banky z jiného než členského státu, spořitelní a úvěrní družstvo a stavební
spořitelna s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné částky platit Garančnímu
systému úroky z prodlení stanovené podle občanského zákoníku.
§ 44f
Česká národní banka při stanovení výše ročního příspěvku banky podle § 41ca
odst. 2 postupuje tak, aby do 3. července 2024 dosáhl objem prostředků ve Fondu alespoň
0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Tato lhůta se prodlužuje do 3. července
2028, pokud dojde před jejím uplynutím k čerpání prostředků Fondu v souhrnné výši
převyšující 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů. Tato povinnost zaniká
okamžikem, kdy objem prostředků ve Fondu poprvé dosáhne 0,8 % objemu krytých pohledávek
z vkladů. Od tohoto okamžiku Česká národní banka postupuje podle § 41ca odst. 4 a
5.“.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.
Vybraná ustanovení novel
článek VI zákona č. 165/1998 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Banka, která nemá vydány své akcie, se kterými je spojeno hlasovací právo,
výhradně v zaknihované podobě, je povinna uvést podobu svých akcií do souladu s požadavkem
§ 20 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to do jednoho roku
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Ten, kdo má ke dni účinnosti tohoto zákona kvalifikovanou účast na bance,
je povinen oznámit tuto skutečnost České národní bance, a to do jednoho měsíce ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Státní peněžní ústavy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se až
do přijetí zvláštního zákona, nejdéle však do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, řídí dosavadními předpisy.
4. Složení statutárního orgánu banky musí být uvedeno do souladu s požadavkem
podle § 8 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to
do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 319/2001 Sb.
Přechodné ustanovení
Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond") vyplatí fyzickým a právnickým osobám,
které byly vkladateli ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení působit
jako banka u Pragobanky, a. s. Praha, nyní v konkursu, u Universal banky, a. s.,
Ústí nad Labem, nyní v konkursu, u Moravia banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu,
(dále jen "banky"), dodatečnou náhradu za veškeré pohledávky z jejich vkladů v domácí
i cizí měně vedených u těchto bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení
působit jako banka až do výše 4 miliónů Kč každému vkladateli.
Při výplatě dodatečných náhrad se postupuje přiměřeně podle § 41d až 41g,
mimo odstavce
2 § 41e, zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že
vyplacenou dodatečnou náhradu Fond sníží o již vyplacenou náhradu. Ke dni zahájení
výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající
se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Dodatečná náhrada bude vyplacena každému,
kdo byl vkladatelem u výše uvedených bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí
jejich povolení působit jako banka. Dodatečná náhrada se vyplatí rovněž dědicům fyzických
osob a právním nástupcům právnických osob. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad
se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou
náhradu z Fondu. Fond se dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad stává věřitelem
bank ve výši práv vkladatelů bank na plnění z Fondu. Výplata dodatečných náhrad podle
tohoto ustanovení musí být zahájena do 4 měsíců od účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 126/2002 Sb.
Společná a přechodná ustanovení
1. Pokud ustanovení mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem,
ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, stanoví jinak než ustanovení
zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění dosavadních předpisů a tohoto zákona,
použijí se ustanovení této smlouvy. Ustanovení předchozí věty se vztahuje i na obdobné
mezinárodní smlouvy, které vstoupily v platnost před 1. lednem 1993.
2. Ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, (dále
jen "tento zákon") vztahující se na členské státy Evropské unie se vztahují i na
další státy Evropského hospodářského prostoru, pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy,
která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika
vázána, nebo z obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem
1993.
3. Česká národní banka vydá ve správním řízení zahájeném z jejího podnětu
bez návrhu všem bankám působícím podle dosavadních právních předpisů na území České
republiky bankovní licence v souladu s tímto zákonem; bankovní licence budou rovněž
vydány zahraničním bankám, jejichž pobočky působí na území České republiky podle
dosavadních právních předpisů. Dnem, kdy rozhodnutí o vydání bankovní licence nabude
právní moci, zaniká povolení působit jako banka, bylo-li uděleno podle dosavadních
právních předpisů.
4. Banky jsou povinny zřídit útvar vnitřního auditu podle § 8 odst. 6 tohoto
zákona do 1 roku ode dne nabytí jeho účinnosti.
5. Banky jsou povinny uvést své stanovy a své majetkové účasti ve veřejných
obchodních společnostech a komanditních společnostech do souladu s tímto zákonem
do jednoho roku ode dne nabytí jeho účinnosti.
6. Při výpočtu výše dodatečné náhrady se úroky z pohledávek z vkladů vypočítávají
v případě Pragobanky, a. s., Praha, nyní v konkursu, ke dni 1. 12. 1998; v případě
Universal banky, a. s., Ústí nad Labem, nyní v konkursu, ke dni 17. 5. 1999; v případě
Moravia banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu, ke dni 11. 10. 1999.
7. Dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad přecházejí na Fond pojištění
pohledávek z vkladů pohledávky vkladatelů za bankou ve výši práv vkladatelů na plnění
z Fondu pojištění pohledávek z vkladů.
Čl.VII zákona č. 257/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
Osoba, která se v důsledku účinnosti tohoto zákona stane finanční holdingovou
společností, ačkoli jí podle dosavadní právní úpravy nebyla, a osoby náležející do
skupiny této finanční holdingové společnosti uvedou svou činnost do souladu s ustanoveními
tohoto zákona nebo vyhlášky České národní banky, upravujícími činnost finanční holdingové
společnosti a jejich skupiny, nejpozději do 31. prosince 2006.
§ 36 zákona č. 377/2005 Sb.
Přechodné ustanovení
Osoba, která se stala finanční holdingovou osobou přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, je povinna předložit České národní bance podklady prokazující důvěryhodnost
a zkušenost osoby v jejím vedení ve smyslu § 26g odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., a
to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o finančních konglomerátech.
Čl. III zákona č.443/2006 Sb.
zrušen
Čl. II zákona č.120/2007 Sb.
Přechodná ustanovení
Do 31. prosince 2007 se na banku nevztahuje § 12c zákona č. 21/1992 Sb.,
o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud po tuto
dobu banka používá pro výpočet kapitálových požadavků základní přístup odpovídající
dosavadním pravidlům kapitálové přiměřenosti, jehož podmínky užívání stanoví Česká
národní banka vyhláškou podle § 12a odst. 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dobu využívání tohoto základního
přístupu neprovádí Česká národní banka vůči této bance přezkum a vyhodnocování stanovené
v § 25 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
Čl. VII zákona č. 230/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nebo s
uzavřením ovládací smlouvy s bankou udělený podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas s
nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nebo jejím ovládnutím udělený
podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce, která byla zahájena do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů.
3. Jednání, ke kterému došlo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje
podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Opatření k nápravě nebo sankce za porušení zákona č. 21/1992 Sb.,
o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uloží podle
dosavadních právních předpisů.
4. Řízení o udělení souhlasu s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti
na bance nebo uzavřením ovládací smlouvy s bankou zahájená do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty, jejichž běh započal podle zákona č.
21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běží
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu.
Čl. II zákona č. 156/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro výpočet výše příspěvku bank, stavebních spořitelen a spořitelních
a úvěrních družstev do Fondu pojištění vkladů za část kalendářního roku, která končí
posledním dnem kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti, se použije
§ 41c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Takto vypočtený průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů se
násobí zlomkem, v jehož čitateli je číslo vyjadřující počet měsíců od začátku kalendářního
roku do konce kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti, a ve jmenovateli
je číslo 12. Takto stanovený příspěvek do Fondu pojištění vkladů jsou banky, stavební
spořitelny a spořitelní a úvěrní družstva povinny zaplatit do 1 měsíce po skončení
kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabyde účinnosti.
2. Banky, stavební spořitelny, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce,
poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a obchodníci s cennými papíry jsou
povinni vést evidenci a poskytovat údaje podle ustanovení § 41c odst. 3 a 11 a §
41f odst. 7 a 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, ode dne následujícího po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Pro povinnosti stanovené platebním institucím, poskytovatelům
platebních služeb malého rozsahu a obchodníkům s cennými papíry v ustanovení § 41f
odst. 7 větě poslední zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, platí předchozí věta obdobně.
3. Pokud běh promlčecí lhůty pro uplatnění práva oprávněné osoby na plnění
z Fondu pojištění vkladů započne přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje
se podle § 41h odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. V zákona č. 160/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle zákona
č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nepožádá o povolení působit jako ratingová agentura podle zákona č. 256/2004 Sb.,
o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění tohoto zákona účinném ode dne nabytí účinnosti,
a podle přímo použitelného předpisu Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách
(dále jen „nařízení“) do 7. září 2010, vyškrtne ji Česká národní banka ze seznamu
agentur pro úvěrové hodnocení marným uplynutím této lhůty. Rozhodnutí o tomto vyškrtnutí
se nevydává.
2. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle dosavadních
právních předpisů požádá o povolení působit jako ratingová agentura podle nařízení
a tato žádost je zamítnuta, vyškrtne tuto osobu Česká národní banka ze seznamu podle
bodu 1 s účinností ke dni, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým se povolení
neuděluje. Rozhodnutí o tomto vyškrtnutí se nevydává.
3. Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence
podle práva Evropských společenství, zajistí splnění povinnosti stanovené v § 12b
odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nejpozději do 7. prosince 2010. Do té doby může pro výpočet kapitálových
požadavků používat úvěrové hodnocení dlužníka vypracovaného osobou, která splňovala
požadavky zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nebo na jeho základě a která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 41/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Jestliže lhůta stanovená v § 26k odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počne běžet do 31. prosince
2012, činí 6 měsíců.
2. Banka zajistí, aby odměny vyplácené osobám uvedeným v článku I bodě 10
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona byly v souladu s ustanoveními tohoto zákona
upravujícími systém odměňování.
Čl. II zákona č. 254/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Banka nebo pobočka banky, prostřednictvím které vykonává na území České
republiky bankovní činnosti zahraniční banka se sídlem v jiném státě než v členském
státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském
prostoru, které byly oprávněny vykonávat činnosti uvedené v § 1 odst. 3 písm. m)
zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ukončí
výkon těchto činností ve vztahu k investičním nástrojům, pokud nemají nebo do 3 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nezískají oprávnění k výkonu činnosti podle
§ 1 odst. 3 písm. h) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. Řízení o udělení povolení podle § 1 odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 135/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Banka je povinna zajistit splnění požadavků stanovených v § 8 odst. 4
písm. c) a § 8 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, do 1. července 2014.
2. Pobočka banky z členského státu postupuje podle § 5a odst. 4 zákona č.
21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
a to pokud se jedná o § 14 odst. 1 větu druhou zákona č. 21/1993 Sb., o bankách,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do dne 31. prosince 2014.
3. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce zahájená
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí
podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle
dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 375/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Banka a pobočka zahraniční banky sdělí klientovi, se kterým uzavřela smlouvu
o účtu nebo od něj přijala vklad přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, informace
podle § 11 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pohledávky z vkladů, které podléhaly ochraně poskytované systémem pojištění
pohledávek z vkladů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nadále již nebudou
podléhat ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů, podléhají ochraně
poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů podle zákona č. 21/1992 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, až do stanoveného data jejich
splatnosti, pokud byly tyto vklady evidovány u banky nebo pobočky zahraniční banky
nebo spořitelního a úvěrního družstva přede dnem 2. července 2014 a pokud byla při
jejich založení stanovena splatnost jiná než na viděnou.
Čl.II zákona č. 371/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Oprávnění provádět platební styk a zúčtování podle § 1 odst. 3 písm. c)
zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za oprávnění poskytovat platební
služby a vydávat elektronické peníze podle § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 21/1992
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Oprávnění vydávat a spravovat platební prostředky, například platební
karty a cestovní šeky podle § 1 odst. 3 písm. d) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona považuje za oprávnění vydávat a spravovat platební prostředky podle § 1 odst.
3 písm. d) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb a vydávání elektronických
peněz podle § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 338/2020 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o udělení souhlasu České národní banky osobě nebo osobě jednající
ve shodě k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo jejímu ovládnutí,
které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí
podle zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Na osobu, která sama nebo jednáním ve shodě s jinou osobou nabyla nebo
zvýšila kvalifikovanou účast na bance přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a
v době nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti nebyla povinna získat souhlas České
národní banky s nabytím nebo zvýšením této kvalifikované účasti, se ve vztahu k tomuto
nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí,
jako by jí tento souhlas byl udělen.
3. Likvidace banky zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.
4. Řízení o rozkladu proti rozhodnutí České národní banky o odnětí licence
zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních
předpisů.
5. Řízení o žalobě proti rozhodnutí České národní banky o odnětí licence
zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních
předpisů.
Čl.II zákona č. 353/2021 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Osoba podle § 27 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, existující ke dni 27. června 2019 podá České národní
bance žádost o schválení podle § 28 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo žádost o výjimku z povinnosti schválení
podle § 29 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, do dne 28. června 2021.
2. Osoba z jiného než členského státu, jejíž ovládanou osobou je banka, spořitelní
a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry splňující podmínky podle § 26o
odst. 1 a 2 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, má povinnost zřídit zprostředkující ovládající osobu podle § 26o odst. 1
a 2 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
do dne 30. prosince 2023, jestliže ke dni 27. června 2019 působila na území členských
států prostřednictvím více než jedné instituce nebo pobočky a jejíž celková hodnota
aktiv k tomuto dni dosahovala nejméně 40 miliard EUR.
Čl.III zákona č. 85/2024 Sb.
Přechodné ustanovení
Na banku a zahraniční banku, které mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
bankovní licenci udělenou Českou národní bankou, se ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona hledí, jako by měly v této licenci povolenu správu nevýkonného úvěru podle
zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry.
Čl.II zákona č. 280/2025 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Zahraniční banka z jiného než členského státu může na území České republiky
vykonávat činnost na základě licence udělené jí podle zákona č. 21/1992 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do 10. ledna 2027. Postupuje při
tom podle zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, a podle § 12aj a 12ak zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Licence udělená podle § 5 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se od 11. ledna 2027 považuje za licenci udělenou
podle § 4f zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, pokud zahraniční banka z jiného než členského státu prokáže České národní
bance do 10. ledna 2027, že splňuje podmínky pro udělení licence podle § 4f zákona
č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Pokud zahraniční banka z jiného než členského státu neprokáže České národní
bance do 10. ledna 2027, že splňuje podmínky pro udělení licence podle § 4f zákona
č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Česká národní
banka jí licenci odejme.
4. Řízení o změně licence podle § 5 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo zahájeno v období ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona do 10. ledna 2027, se dokončí podle zákona č. 21/1992 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Povinnost předem oznámit a požádat Českou národní banku o souhlas k nabytí
významné účasti podle § 17b odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na nabytí účasti přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, které by bylo významnou účastí podle § 3b odst. 3 písm.
m) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a jejíž nabytí nebylo dokončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Povinnost předem oznámit České národní bance významný převod aktiv podle
§ 17k odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se nevztahuje na převod aktiv započatý přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, který by byl převodem aktiv podle § 17k odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a který nebyl dokončen přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Řízení o žádosti o souhlas k provedení fúze a rozdělení podle § 16 odst.
1 písm. c) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona
č. 21/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Povolení k činnosti podle § 1 odst. 3 písm. e) zákona č. 21/1992 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení
k činnosti podle § 1 odst. 3 písm. e) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o
reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004
o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž
cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES,
ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU
a 2013/50/EU.
Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí
pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost
týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování
na regulovaném trhu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou
se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené
k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu
a krizové řízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu
k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi
a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění
směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU)
2018/843, (EU) 2019/878 (EU) 2019/2034, (EU) 2022/2556 a (EU) 2024/1619 a nařízení
(EU) 2023/1114.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech
pojištění vkladů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019,
kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních
podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES.
2) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993
Sb.
3b) § 10 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.
3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září
2009 o ratingových agenturách.
4) Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších
předpisů.
4a) Zákon č. 189/2004 Sb.
4b) § 4 odst. 2 písm. g) a h) a § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb.,
o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
4c) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
4c) § 196a obchodního zákoníku.
5b) § 66b obchodního zákoníku.
6) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
6d) § 15 zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.
6d) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a
úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s
cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon
o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů.
7a) § 27 a násl. obchodního zákoníku.
7b) Rozhodnutí Komise ze dne 23. ledna 2009 o zřízení Evropského výboru orgánů
bankovního dohledu (2009/78/ES).
8) Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších
předpisů.
9a) Např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9b) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční
řád) a o změně dalších zákonů.
9c) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004
Sb.
9c) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.
10) § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
10a) § 41 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších
předpisů.
10c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti.
11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších
předpisů.
12a) Čl. 7 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ve znění směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES.
13) § 19 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
14) § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém
trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb.
19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu
2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o
změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES.
21) Čl. 129 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, ve znění
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU.
22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu
2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie
a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika.
25) § 44 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon
o auditorech), ve znění zákona č. 139/2011 Sb.
27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června
2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č.
648/2012, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017,
kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou,
transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES,
2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012, v platném
znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019
o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb,
v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020
o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.
Přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se provádějí nebo v přenesené
pravomoci doplňují předpisy Evropské unie uvedené v poznámce pod čarou č. 1, nebo
kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují přímo použitelné předpisy
Evropské unie uvedené v této poznámce pod čarou.
28) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.
29) Čl. 4 odst. 1 bod 40 a čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013.
31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu
2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a
zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení
rozhodnutí Komise 2009/79/ES.
32) Čl. 50 a 117 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
33) Článek 336 odst. 1 tabulka č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013.
35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července
2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické
transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
35) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
36) Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne
23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro
elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
37) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se
stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro
elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro
elektronické transakce na vnitřním trhu.
38) Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci
bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002
o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky
ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS,
92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES
a 2000/12/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES, 2006/48/ES,
2008/25/ES, 2009/138/ES, 2010/78/EU, 2011/89/EU a 2013/36/EU.
39) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o
změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
39) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1222/2014 ze dne 8. října
2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud
jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky určování globálních systémově
významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí,
v platném znění.
40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července
2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových
institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení
krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, v platném
znění.
41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince
2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec
pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice
2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012,
v platném znění.
42) Čl. 147 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu
2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
44) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015
o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu,
o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES, ve znění směrnice
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843.
45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu
2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních
služeb, v platném znění.
46) § 21 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů.
47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023
o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic
2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.
48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince
2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č.
1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.
49) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024,
kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění
nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010.
50) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července
2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci
vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, v platném znění.
51) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud
jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity, v platném znění.
52) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020, kterým
se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu,
a kterým se zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/3117 ze dne 29. listopadu 2024, kterým se stanoví
prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se
zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451.