444/2011 Sb.
ZÁKON
ze dne 6. prosince 2011,
kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících,
ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve
znění zákona č. 322/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb.,
se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 se slova „státními orgány a orgány,
na které přešly úkoly státních orgánů (dále jen „státní
orgány“)“ nahrazují slovy „orgány veřejné moci“.
2. V § 1 odst. 1 se slova „občanů nebo organizací“
nahrazují slovy „fyzických nebo právnických osob“.
3. V § 1 odstavec 2 zní:
„(2) Tento zákon upravuje
a) podmínky výkonu znalecké a tlumočnické činnosti,
b) práva a povinnosti znalců a tlumočníků,
c) podmínky činnosti znaleckých ústavů,
d) působnost ministerstva spravedlnosti a krajských
soudů při výkonu státní správy znalecké a tlumočnické
činnosti,
e) odpovědnost za správní delikty při výkonu znalecké
a tlumočnické činnosti.“.
4. V § 2 odst. 1 části věty před středníkem se slovo
„vykonávají“ nahrazuje slovy „mohou vykonávat pouze“.
5. V § 2 odst. 2 a v § 12 odst. 2 se slova „státními
orgány“ nahrazují slovy „orgány veřejné moci“.
6. V § 3 odst. 2 se slovo „hluchoněmými“ nahrazuje
slovy „neslyšícími a hluchoslepými“.
7. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) je státním občanem České republiky, občanem jiného
členského státu Evropské unie, kterému bylo
vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení
k trvalému pobytu na území České republiky,
nebo státním příslušníkem jiného než členského
státu Evropské unie, kterému bylo vydáno
povolení k trvalému pobytu na území České republiky,“.
8. V § 4 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová
písmena b) až d), která znějí:
„b) je způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu,
c) je bezúhonný,
d) nebyl v posledních 3 letech vyškrtnut ze seznamu
znalců a tlumočníků pro porušení povinností podle
tohoto zákona,“.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena e)
až g).
9. V § 4 odstavec 2 zní:
„(2) Podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1
písm. c) nesplňuje fyzická osoba, která byla pravomocně
odsouzena
a) za úmyslný trestný čin, nebo
b) za nedbalostní trestný čin spáchaný v
souvislosti
s výkonem činnosti znalce (tlumočníka),
pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.“.10. V § 5 odst. 2 se slova „státní orgány“ nahrazují
slovy „orgány veřejné moci“ a slova „příslušné orgány
společenských organizací, jestliže to vyplývá z úkolů
těchto organizací“ se nahrazují slovy „občanská sdružení,
obecně prospěšné společnosti nebo nadace, jestliže
to vyplývá z předmětu jejich činnosti“.
11. V § 7 odst. 2 se slova „trvalé bydliště“ nahrazují
slovy „místo trvalého pobytu, popřípadě místo
pobytu na území České republiky podle druhu pobytu
cizince“.
12. V § 7 odst. 3 a v § 21 odst. 3 se slova „pověřenectvu
Slovenské národní rady pro spravedlnost a“
zrušují.
13. V § 8 se slova ,,a ve stanovené lhůtě“ nahrazují
slovy „ , ve stanovené lhůtě, oboru (jazyce) a odvětví,
pro které byli jmenováni“.
14. V § 9 odstavec 2 zní:
„(2) Orgány veřejné moci ustanovují zpravidla
znalce (tlumočníky), kteří jsou zapsáni v seznamu toho
krajského soudu, v jehož obvodu má orgán veřejné
moci sídlo nebo pracoviště, a to po předchozím projednání
se znalcem (tlumočníkem).“.
15. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:
„§ 10a
(1) Znalec (tlumočník) je povinen zachovávat
mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl
v souvislosti s výkonem své znalecké (tlumočnické) činnosti,
a to i po jejím skončení; to neplatí, použije-li
informace o těchto skutečnostech přiměřeným způsobem
pro vědecké nebo vzdělávací účely. Mlčenlivosti jej
může zprostit orgán veřejné moci, který jej ustanovil,
nebo ten, pro nějž znaleckou (tlumočnickou) činnost na
základě smlouvy vykonal.
(2) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 se
vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na
znalecké (tlumočnické) činnosti podílely. O povinnosti
mlčenlivosti je znalec (tlumočník) povinen tyto osoby
písemně poučit. Mlčenlivosti může tyto osoby zprostit
orgán veřejné moci, který znalce (tlumočníka) ustanovil,
nebo ten, pro nějž znalec (tlumočník) znaleckou
(tlumočnickou) činnost na základě smlouvy vykonal.“.
16. V § 12 odst. 1 větě první a v § 22 odst. 1 se
slova „státním orgánem“ nahrazují slovy „orgánem veřejné
moci“.
17. V § 12 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou
„Odmítne-li znalec (tlumočník) bez vážného důvodu
provést úkon, sdělí to orgán veřejné moci krajskému
soudu, v jehož seznamu je znalec (tlumočník) zapsán.“.
18. Na konci § 15 se doplňuje věta „Deník je možno
vést v listinné nebo elektronické podobě.“.
19. V § 16 odst. 2 se za slovo „je“ vkládá slovo
„zejména“.
20. § 17 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2
zní:
„Odměňování a náhrada nákladů
§ 17
(1) Znalec (tlumočník) má za podání posudku
(provedení tlumočnického úkonu) právo na odměnu.
(2) Je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadán
orgánem veřejné moci, řídí se odměna ustanoveními
prováděcího právního předpisu.
(3) Odměna podle odstavce 2 se stanoví podle
množství účelně vynaložené práce. Odměna se může
přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden řádně
nebo ve stanovené lhůtě.
(4) Není-li odměna určena podle odstavců 2 a 3,
řídí se smlouvou mezi znalcem (tlumočníkem) a osobou,
která znalecký posudek (tlumočnický úkon) objednala.
(5) Odměna stanovená podle odstavců 1 až 4 se
zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty,
kterou je znalec (tlumočník) povinen z odměny odvést
podle jiného právního předpisu2).
2) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění
pozdějších předpisů.“.
21. V § 18 odstavec 1 zní:
„(1) Je-li znalecký posudek (tlumočnický úkon)
zadán orgánem veřejné moci, má znalec (tlumočník)
dále právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil
v souvislosti se znaleckým posudkem (tlumočnickým
úkonem).“.
22. V § 18 odst. 2 se slova „ušlé mzdy“ nahrazují
slovy „ušlého výdělku“, slova „ke státnímu orgánu“ se
nahrazují slovy „k orgánu veřejné moci“ a slova „státní
orgán“ se nahrazují slovy „orgán veřejné moci“.
23. V 18 odst. 3 se slova „ke státnímu orgánu“
nahrazují slovy „k orgánu veřejné moci“.
24. V § 18 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Je-li odměna dohodnuta podle § 17 odst. 4
a není-li ve smlouvě mezi znalcem (tlumočníkem) a osobou,
která znalecký posudek (tlumočnický úkon) zadala,
dohodnuto jinak, je v odměně zahrnuta i náhrada
nákladů.“.
25. V § 19 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou
č. 3 zní:
„(1) Odměnu a náhradu nákladů podle § 17 odst. 2
a 3 a § 18 odst. 1 až 3 je znalec (tlumočník) povinen
vyúčtovat zároveň s podáním posudku (provedením
tlumočnického úkonu)3). Její výši určí orgán, který
ustanovil znalce (tlumočníka), a to bez zbytečného odkladu,
nejpozději do 2 měsíců od podání posudku (provedení
tlumočnického úkonu). Odměnu a náhradu hotových
výdajů je třeba uhradit bez zbytečného odkladu
po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů.
3) § 21 odst. 5 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb.“.
26. V § 19 odst. 2 se za slovo „odměn“ vkládají
slova „podle § 17 odst. 2 a 3“.
27. § 20 včetně nadpisu zní:
„Pozastavení práva vykonávat činnost znalce
nebo tlumočníka
§ 20
(1) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského
soudu může rozhodnout o pozastavení práva
vykonávat činnost znalce (tlumočníka), pokud
a) bylo proti znalci (tlumočníkovi) zahájeno trestní
stíhání pro úmyslný trestný čin; toto pozastavení
končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým
se toto trestní stíhání končí,
b) bylo zahájeno řízení o způsobilosti znalce (tlumočníka)
k právním úkonům; toto pozastavení
končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým
se řízení o způsobilosti znalce (tlumočníka)
k právním úkonům končí, nebo
c) má na základě pravomocného rozhodnutí nastoupit
výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody.
(2) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského
soudu rozhodne o pozastavení práva vykonávat
činnost znalce (tlumočníka), pokud o to znalec (tlumočník)
z vážných důvodů sám požádá, nejdéle však
na 4 roky.
(3) Opravné prostředky proti rozhodnutí vydanému
podle odstavce 1 nemají odkladný účinek.
(4) Po dobu pozastavení práva vykonávat činnost
znalce (tlumočníka) nesmí znalec (tlumočník) vykonávat
znaleckou (tlumočnickou) činnost.
(5) Pozastavení práva vykonávat činnost znalce
(tlumočníka) a ukončení pozastavení tohoto práva podle
odstavců 1 a 2 zaznamená ministerstvo spravedlnosti
nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců
a tlumočníků bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních
dnů poté, co se rozhodnutí o pozastavení práva
vykonávat činnost znalce (tlumočníka) stalo vykonatelným
nebo kdy se ministerstvo spravedlnosti, nebo
předseda krajského soudu dozvěděli o ukončení pozastavení
tohoto práva.“.
28. Za § 20 se vkládají nové § 20a až 20c, které
včetně nadpisu znějí:
„Zánik práva vykonávat znaleckou
nebo tlumočnickou činnost
§ 20a
Právo vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost
zaniká znalci (tlumočníkovi)
a) smrtí,
b) prohlášením za mrtvého, a to ke dni nabytí právní
moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
c) zbavením způsobilosti k právním úkonům, nebo
omezením způsobilosti k právním úkonům, a to
ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým
byl způsobilosti k právním úkonům zbaven
nebo kterým byla jeho způsobilost k právním
úkonům omezena,
d) pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin
nebo pravomocným odsouzením za nedbalostní
trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti
znalce (tlumočníka),
e) pravomocným uložením sankce vyškrtnutí ze seznamu
znalců a tlumočníků podle § 25a odst. 3,
nebo
f) na základě písemné žádosti o vyškrtnutí ze seznamu
znalců a tlumočníků podané ministerstvu
spravedlnosti nebo předsedovi krajského soudu,
a to uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém
byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků
ministerstvu spravedlnosti nebo předsedovi
krajského soudu doručena.
§ 20b
(1) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského
soudu rozhodne o zániku práva vykonávat znaleckou
(tlumočnickou) činnost, pokud se dodatečně
zjistí, že znalec (tlumočník) nesplňuje některou z podmínek
pro jeho jmenování, anebo jestliže tyto podmínky
odpadly.
(2) Ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského
soudu může rozhodnout o zániku práva vykonávat
znaleckou (tlumočnickou) činnost, pokud znalec
(tlumočník) dlouhodobě nemůže pro zdravotní nebo
jiné závažné důvody řádně vykonávat svoji činnost
a nemá pozastavené právo vykonávat činnost znalce
(tlumočníka) podle § 20, nebo pokud tyto zdravotní
nebo jiné závažné důvody trvají i po ukončení pozastavení
tohoto práva.
§ 20c
(1) Zanikne-li znalci (tlumočníkovi) právo vykonávat
znaleckou (tlumočnickou) činnost, vyškrtne se
znalec (tlumočník) ze seznamu znalců a tlumočníků.
(2) Vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků
zaznamená ministerstvo spravedlnosti nebo předseda
krajského soudu v seznamu znalců a tlumočníků bez
odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co
se dozvěděli o zániku práva vykonávat znaleckou (tlumočnickou)
činnost nebo kdy se rozhodnutí o zániku
práva vykonávat činnost znalce (tlumočníka) stalo vykonatelným.
O záznamu o vyškrtnutí ze seznamu
znalců a tlumočníků se vyrozumí ten, jehož se to
týká.“.
29. § 21 zní:
„§ 21
(1) Znaleckými ústavy jsou právnické osoby nebo
jejich organizační složky, které jsou specializovány na
znaleckou činnost a jsou zapsány do seznamu znaleckých
ústavů.
(2) Seznam znaleckých ústavů vede a o zápisu do
něj rozhoduje ministerstvo spravedlnosti.
(3) Seznam znaleckých ústavů se člení na dva oddíly.
Do druhého oddílu seznamu znaleckých ústavů se
zapisují vysoké školy nebo jejich součásti a veřejné výzkumné
instituce, případně jiné osoby veřejného práva
nebo jejich organizační složky vykonávající vědeckovýzkumnou
činnost v příslušném oboru. Tyto ústavy
jsou určeny především pro zpracování znaleckých posudků
ve zvlášť obtížných případech vyžadujících
zvláštního vědeckého posouzení. Do prvního oddílu
seznamu se zapisují ostatní znalecké ústavy podle odstavce
1.
(4) Vysokou školu nebo její součást lze zapsat do
seznamu znaleckých ústavů, má-li v příslušném nebo
příbuzném oboru akreditován doktorský studijní program.
(5) Orgány veřejné moci mohou požádat znalecké
ústavy zapsané v oddílu druhém, aby podaly posudek,
pouze jde-li o případ podle odstavce 3 věty druhé.“.
30. Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které znějí:
„§ 21a
Poskytování znalecké činnosti nesmí být v rozporu
s povahou právnické osoby nebo předmětem její činnosti.
§ 21b
(1) Žadatele lze zapsat do prvního oddílu seznamu
znaleckých ústavů, jen pokud
a) alespoň tři jeho společníci, členové nebo zaměstnanci
v pracovním poměru, kteří pro něj vykonávají
znaleckou činnost, jsou znalci zapsanými pro
požadované obory a nevykonávají znaleckou činnost
v daném oboru v jiném znaleckém ústavu zapsaném
v prvním oddílu; postačí však, pokud dvě
z těchto osob jsou znalci zapsanými pro příbuzný
obor, a
b) má odpovídající materiální a personální vybavení
pro výkon znalecké činnosti.
(2) Tyto podmínky musí být splněny pro každý
obor, který je předmětem návrhu na zápis.
(3) Žadatele zapsat nelze, pokud
a) byl v posledních třech letech vyškrtnut ze seznamu
znaleckých ústavů,
b) byl jeden z jeho společníků, členů nebo zaměstnanců,
který pro žadatele vykonával znaleckou
činnost, v posledních třech letech vyškrtnut ze seznamu
znalců a tlumočníků, nebo
c) byl jeden z jeho společníků nebo členů v posledních
třech letech vyškrtnut ze seznamu znaleckých
ústavů.
(4) Je-li žadatelem akciová společnost, pak její základní
kapitál musí být tvořen akciemi na jméno.
(5) Je-li žadatel o zápis do prvního oddílu seznamu
znaleckých ústavů podnikatelem, musí požadovaný
rozsah jeho znaleckého oprávnění odpovídat předmětu
podnikání (činnosti) zapsanému v obchodním nebo jiném
rejstříku. Předmět podnikání však nemusí být vyjádřen
identickými výrazy.“.
31. V § 24 odst. 1 se slova „Státní orgán“ nahrazují
slovy „Orgán veřejné moci“.
32. V § 24 se odstavec 3 zrušuje.
33. Za oddíl IV se vkládá nový oddíl V, který
včetně nadpisů zní:
„Oddíl V
Správní delikty
§ 25a
Přestupky
(1) Znalec (tlumočník) se dopustí přestupku tím,
že
a) vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu
s § 8,
b) vykoná svoji činnost v rozporu s § 10,
c) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle
§ 10a nebo o této povinnosti nepoučí další osoby,
které se podílely na znalecké (tlumočnické) činnosti,
d) v rozporu s § 11 podá znalecký posudek (provede
tlumočnický úkon) ve věci, z níž byl jako znalec
(tlumočník) vyloučen,
e) v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne
orgánu veřejné moci podat znalecký posudek
(provést tlumočnický úkon),
f) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí
otisk pečeti na písemný znalecký posudek
(ověřovaný překlad),
g) v rozporu s § 15 nevede znalecký (tlumočnický)
deník nebo ho nevede řádně,
h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu
za podání znaleckého posudku (provedení
tlumočnického úkonu),
i) v rozporu s § 20 odst. 4 vykonává činnost znalce
(tlumočníka) v době pozastavení práva vykonávat
tuto činnost.
(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se
neoprávněně vydává za znalce (tlumočníka) nebo znalecký
ústav anebo vykonává znaleckou (tlumočnickou)
činnost v rozporu s § 2 odst. 1.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), g)
nebo h) lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek
podle odstavce 1 písm. a), c), d), e) nebo i) pokutu do
100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků.
Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu
do 200 000 Kč.
(4) Při stanovení druhu a výměry sankce za přestupek
podle odstavce 3 se přihlédne též ke skutečnosti,
zda již v minulosti byla znalci (tlumočníkovi) udělena
výstraha podle § 25d.
§ 25b
Správní delikty právnických osob
(1) Ústav se dopustí správního deliktu tím, že
a) vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu
s § 8,
b) vykonává svoji činnost v rozporu s § 10,
c) nepoučí osoby, které se podílely na znalecké činnosti,
o povinnosti zachovávat mlčenlivost podle
§ 10a,
d) v rozporu s § 11 podá znalecký posudek ve věci,
z níž byl jako ústav vyloučen,
e) v rozporu s § 12 bez vážných důvodů odmítne
orgánu veřejné moci podat znalecký posudek,
f) v rozporu s § 13 opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí
otisk pečeti na písemný znalecký posudek,
g) v rozporu s § 15 nevede znalecký deník nebo ho
nevede řádně,
h) v rozporu s § 17 odst. 3 nesprávně vyúčtuje odměnu
za podání znaleckého posudku.
(2) Právnická osoba se dopustí správního deliktu
tím, že vykonává znaleckou činnost v rozporu s § 2
odst. 1 nebo § 21.
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b), f),
g) nebo h) se uloží pokuta do 100 000 Kč a za správní
delikt podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) pokuta
do 200 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znaleckých
ústavů. Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta
do 400 000 Kč.
(4) Při určení druhu a výměry sankce ústavu nebo
právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního
deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům
a k okolnostem, za nichž byl spáchán, a ke
skutečnosti, zda již v minulosti byla ústavu udělena
výstraha podle § 25d.
(5) Ústav nebo právnická osoba za správní delikt
neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí,
které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti
zabránil.
§ 25c
Společná ustanovení o správních deliktech
(1) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním
stupni projednává ministerstvo spravedlnosti nebo
předseda krajského soudu.
(2) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne,
kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však zaniká uplynutím
3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(3) Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl
znalec (tlumočník) uznán vinným ze spáchání přestupku,
nebo údaj, kterým byl ústav uznán vinným ze spáchání
správního deliktu, zaznamená ministerstvo spravedlnosti
nebo předseda krajského soudu v seznamu
znalců a tlumočníků nebo v seznamu znaleckých
ústavů bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních
dnů poté, co rozhodnutí nabylo právní moci.
(4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí
o jejím uložení nabylo právní moci.
§ 25d
Výstraha
Jestliže zjištěné porušení povinností uložené tímto
zákonem nelze posoudit jako správní delikt postižitelný
podle tohoto nebo jiného zákona nebo jako přestupek
podle zákona o přestupcích anebo jako trestný
čin, může ministerstvo spravedlnosti nebo předseda
krajského soudu udělit znalci (tlumočníkovi) nebo
ústavu písemnou výstrahu. Při ukládání výstrahy se
části druhá a třetí správního řádu nepoužijí.“.
Dosavadní oddíl V se označuje jako oddíl VI.
34. V nadpisu oddílu VI se za slovo „Ustanovení“
vkládá slovo „společná,“.
35. Za nadpis oddílu VI se vkládají nové § 25e
a 25f, které znějí:
36. Na konci § 26 se doplňuje věta „Ministerstvo
spravedlnosti stanoví vyhláškou seznam oborů a odvětví,
u nichž může taktéž jednotlivě stanovit kvalifikační
předpoklady.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Řízení o jmenování nebo o odvolání znalce (tlumočníka),
která nebyla pravomocně skončena přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.
2. Znalecký ústav oprávněný k výkonu znalecké
činnosti podle dosavadních právních předpisů, který
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nesplňuje podmínky
pro zápis do seznamu znaleckých ústavů podle
§ 21 až 21b ve znění tohoto zákona, je oprávněn vykonávat
znaleckou činnost po dobu jednoho roku ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do jednoho roku
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona upraví své
vnitřní poměry tak, aby splňoval podmínky pro zápis
do seznamu znaleckých ústavů podle § 21 až 21b ve
znění tohoto zákona.
3. Znalecký ústav oprávněný k výkonu znalecké
činnosti podle dosavadních právních předpisů doloží
Ministerstvu spravedlnosti splnění podmínek pro zápis
do seznamu znaleckých ústavů podle § 21 až 21b ve
znění tohoto zákona ve lhůtě do jednoho roku ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Lhůta podle § 4 písm. d) zákona č. 36/1967 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
počíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
5. Odměňování a náhrada nákladů za podání posudku
(provedení tlumočnického úkonu), byl-li znalec
(tlumočník) ustanoven nebo byla-li smlouva se znalcem
(tlumočníkem) uzavřena přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se řídí podle dosavadních právních
předpisů, s výjimkou § 19 odst. 1 zákona č. 36/1967
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
6. Nabylo-li rozhodnutí soudu o zbavení způsobilosti
k právním úkonům nebo omezení způsobilosti
k právním úkonům znalce nebo tlumočníka právní
moci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nastává
účinek podle § 20a písm. c) zákona č. 36/1967 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Ustanovení § 20a písm. d) zákona č. 36/1967
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se použije, byl-li znalec nebo tlumočník pravomocně
odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za
nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem
činnosti znalce (tlumočníka) ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.