88/1947 Sb., o právu stavby

Schválený:
88/1947 Sb.
Zákon
ze dne 6. května 1947
o právu stavby.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Pojem práva stavby.
 
§ 1
Pozemek může býti zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka), míti stavbu na jeho povrchu nebo pod povrchem (právo stavby). Nezáleží na tom, zdali jde o stavbu již zřízenou či dosud nezřízenou.
 
§ 2
Právo stavby může býti zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého není potřebí ke stavbě, který však slouží k jejímu lepšímu užívání.
 
§ 3
Právo stavby je věc nemovitá. Také stavba se spravuje ustanoveními o věcech nemovitých, ale není věcí samostatnou.
Vznik a zánik práva stavby.
 
§ 4
Právo stavby vzniká, jakmile se zapíše jako závada zatíženého pozemku. Právo stavby nemohou v pořadu předcházeti práva zástavní a jinaké závady, které jdou na platy peněžité nebo se příčí účelu práva stavby.
 
§ 5
Právo stavby lze zříditi jen jako právo dočasné. Konečný den doby, na kterou je zřízeno, musí býti patrný z knihovního zápisu.
 
§ 6
Právo stavby lze zříditi za plat nebo bezplatně. Záleží-li plat v opakujících se dávkách (stavební plat), nemohou býti jeho výměra a splatnost učiněny závislé na nejistých událostech budoucích. Stavební plat lze zajistit na právu stavby jako reálné břemeno.
 
§ 7
Právo stavby nemůže býti obmezeno rozvazovací výminkou.
 
§ 8
Prodloužiti lze trvání práva stavby jen se souhlasem těch, pro které jsou na zatíženém pozemku zapsána knihovní práva v pořadu za právem stavby.
 
§ 9
Zřekne-li se stavebník práva stavby, může vlastník zatíženého pozemku podle listin prokazujících tuto skutečnost převésti pro dobu ještě neuběhlou právo stavby na sebe nebo na jinou osobu.
 
§ 10
Výmaz práva stavby předtím, než uplyne jeho doba, může se bez souhlasu osob, které na něm nabyly knihovních práv, státi jen s tím obmezením, že právní následky výmazu se zřetelem k těmto právům nastanou teprve jich výmazem.
Právní poměry z práva stavby.
 
§ 11
Co do stavby úmluvě vyhovující má stavebník stejná práva jako vlastník, co do jinakého užívání pozemku zatíženého právem stavby má, není-li vyjednáno nic jiného, stejná práva jako poživatel.
 
§ 12
Smlouvou může býti stavebníkovi uloženo, aby provedl stavbu do určité doby.
 
§ 13
Právo stavby může stavebník zciziti i zatížiti. Právo stavby přechází na dědice.
 
§ 14
Není-li nic jiného vyjednáno, přísluší stavebníku předkupní právo na stavební pozemek a vlastníku tohoto pozemku na právo stavby.
 
§ 15
Stavebník má k ochraně svého práva k stavbě nebo k stavebnímu pozemku žaloby obdobné žalobám z vlastnictví a z domnělého vlastnictví.
 
§ 16
Není-li nic jiného vyjednáno, je vlastník stavebního pozemku, když právo stavby zanikne uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, povinen dáti stavebníkovi za stavbu náhradu.
 
§ 17
Výše náhrady i způsob odhadu mohou býti ustanoveny již napřed. Jinak se hradí polovina hodnoty, kterou té doby stavba má.
 
§ 18
Zástavní a jinaká práva váznoucí na právu stavby postihují náhradu.
 
§ 19
Práva a povinnosti účastníků mohou býti smlouvou upraveny jinak, jen pokud to zákon nevylučuje. Dopuštěné úmluvy lze zapsati do veřejných knih a působí pak proti osobám třetím.
 
§ 20
Právo stavby je dostatečnou jistotou, když zatížení nepřevyšuje jednu polovinu jeho ceny a když dluh smluvenými splátkami úmorovými nebo stejnoměrnými splátkami nejvýše ročními bude splacen nejpozději v pátém roce před zánikem práva stavby.
 
§ 21
Při exekuci na stavební pozemek je užíti přiměřeně ustanovení o exekuci na pozemek zatížený služebností. Stavební plat je příjmem z nemovitosti. Provádí-li se pro veřejné dávky, které podle trvajících ustanovení mají býti uspokojeny z nemovitosti v přednostním pořadu, nucené řízení dražební, převezme vydražitel právo stavby beze srážky z nejvyššího podání.
Řízení u knihovního soudu.
 
§ 22
Pro právo stavby zapsané jako závada je současně zříditi zvláštní knihovní vložku. Všechny zápisy proti stavebníkovi je provésti v této vložce. Ve vložce té je vyznačiti zejména také den, kterým se právo stavby končí.
 
§ 23
(1) Lze-li podle knihovního stavu a podle příslušných listin vyhověti žádosti za zápis práva stavby, poznamená se žádost v knihách. Tato poznámka má stejné právní následky jako poznámka pořadu.
(2) Jestliže pozemek, který má býti zatížen právem stavby, je jen částí knihovního tělesa, je pozemek ten odepsati a zříditi proň zvláštní knihovní vložku, žádost se tu poznamená na listě závad nové vložky.
 
§ 24
Zároveň je vyzvati úřady a orgány povolané ukládati a vymáhati veřejné daně a dávky, které požívají na pozemku přednostního práva, aby do patnácti dnů ohlásily svá práva, s tím, že by jinak tato práva měla pořad za právem stavby, za jehož zápis bylo zažádáno. Koho je takto vyzvati, budiž uvedeno v žádosti za zápis práva stavby. Výzvu je doručiti do vlastních rukou. Bylo-li ze stavebního pozemku zřízeno zvláštní těleso, je ve výzvě označiti také knihovní vložku, z níž byl stavební pozemek odepsán.
 
§ 25
Nebylo-li do ustanovené doby přihlášeno žádné takové přednostní právo, je bez odkladu rozhodnouti o zápisu práva stavby. Byla-li taková práva ohlášena, jest o tom zpraviti žadatele. Zápis lze povoliti jen tehdy, když bylo prokázáno zapravení nebo zajištění přihlášených práv. Nebude-li takový průkaz soudu podán do šedesáti dnů potom, kdy byl žadatel o ohlášce zpraven, vymaže se poznámka žádosti z úřední povinnosti.
 
§ 26
Zanikne-li právo stavby uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, vymaže se na pouhou žádost vlastníkovu.
Ustanovení poplatková.
 
§ 27
O vyměření poplatku ze zcizení nebo z dalšího převodu práva stavby anebo z převodu pozemku zatíženého tímto právem platí všeobecné poplatkové předpisy s odchylkami dále stanovenými.
 
§ 28
(1) Není-li základem pro vyměření poplatku smluvená úplata, vyšetří se hodnota práva stavby nebo pozemku zatíženého tímto právem takto: Nejprve se stanoví úhrnná hodnota nemovitosti (pozemku i se stavbami, pokud již na něm jsou) podle všeobecných předpisů poplatkových tak, jako by pozemek právem stavby zatížen nebyl.
(2) Hodnota práva stavby, počítajíc v to stavby nabyté anebo zřízené podle tohoto práva (§ 3), odhadne se tolika setinami úhrnné hodnoty nemovitosti, vyšetřené podle předchozího odstavce, kolik činí počet let mezi dobou rozhodnou pro vyměření poplatku a dobou zániku práva stavby; zlomky roku, dosahují-li šesti měsíců, považují se za celý rok, jinak se k nim nepřihlíží.
(3) Hodnotou pozemku zatíženého právem stavby je částka, která zbývá, odečte-li se od celkové hodnoty nemovitosti hodnota práva stavby i se stavbou (§ 3), zjištěná podle předchozího odstavce.
(4) Není-li hodnota vyšetřená podle předchozích ustanovení přiměřená, použije se pro určení hodnoty práva stavby nebo pozemku jím zatíženého obecných předpisů poplatkových.
 
§ 29
(1) Hodnota opětujících se dávek smluvených podle § 6 (stavebního platu) se stanoví úhrnnou částkou stavebního platu, činí-li doba mezi časem rozhodným pro vyměření poplatku a časem zániku práva stavby méně než 10 let. Činí-li tato doba 10 nebo více let, nejvýše však 45 let, stanoví se desetinásobkem, činí-li více než 45 let, patnáctinásobkem ročního stavebního platu.
(2) Jsou-li smluveny opětující se dávky pro jednotlivá léta nestejnými částkami, je základem výpočtu roční průměr těchto dávek za celou dobu trvání práva stavby.
 
§ 30
Pro poskytování poplatkových úlev se posuzuje právo stavby, pokud pozemek jím zatížený není zastavěn, jako nezastavěný pozemek, je-li však zastavěn, jako budova.
 
§ 31
(1) Nemovitostní poplatek, vypočtený podle předchozích ustanovení, se sníží na polovinu, zřídí-li se právo stavby pro obecně prospěšné bytové sdružení a zapíše-li se na tomto právu v prvním knihovním pořadu jako reálné břemeno ve prospěch státu (finanční správy) závazek sdružení, že vystaví na pozemku, zatíženém právem stavby, do 3 let od jeho zřízení dům s malými byty a malými provozovnami podle § 136 zákona o přímých daních a že jej - nejde-li o stavbu určenou podle své povahy k převodu do vlastnictví fysických osob - nezcizí do 10 let.
(2) Nedodrží-li sdružení závazky uvedené v odstavci 1, úleva zaniká. Skutečnosti, odůvodňující zánik úlevy, je sdružení povinno ohlásiti finančnímu úřadu do 15 dnů po jejich vzniku; jinak se vyměří také zvýšení rovnající se doplatku na řádný poplatek.
Závěrečná ustanovení.
 
§ 32
Dosavadní ustanovení o užívání prostorů nad pozemkem a pod pozemkem zůstávají nedotčena.
 
§ 33
Zákon ze dne 26. dubna 1912, č. 86 ř. z., o právu stavby, se zrušuje.
 
§ 34
Tento zákon nabývá účinnosti třicátého dne po vyhlášení; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.
Dr. Beneš v.r.
Gottwald v.r.
Dr. Stránský v.r.
za ministra dr. Drtinu