519/1991 Sb.
ZÁKON
ze dne 5. listopadu 1991,
kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád
a notářský řád
Změna: 24/1993 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
se usneslo na tomto zákoně:
Čl.I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č.
36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona
č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a
zákona č. 328/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 se slova "zájmů občanů a organizací" nahrazují slovy
"zájmů účastníků" a vypouštějí se slova "a pravidel
socialistického soužití".
2. § 2 zní:
"§ 2
V občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují
spory a jiné právní věci, provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla
splněna dobrovolně, a zaměřují svou činnost k tomu, aby
nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů fyzických
a právnických osob a aby práv nebylo zneužíváno na úkor těchto
osob.".
3. V § 3 se vypouští slovo "socialistické" a slova "dovolat
se" se nahrazují slovy"domáhat se".
4. § 4 se vypouští.
6. § 6 zní:
7. V § 7 odst. 1 se slova "rodinných a družstevních vztahů"
nahrazují slovy "rodinných, družstevních, jakož i z obchodních
vztahů (včetně vztahů podnikatelských a hospodářských)".
8. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
"§ 8a
Spory o pravomoc
(1) Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské
republiky rozhodují spory o pravomoc mezi soudy a státními
notářstvími, jakož i mezi soudy, státními notářstvími a orgány
státní správy téže republiky.
(2) Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky
rozhoduje spory o pravomoc mezi soudy jedné republiky a státními
notářstvími nebo orgány státní správy druhé republiky, jakož i
mezi soudy, státními notářstvími a federálními orgány státní
správy.".
9. § 9 včetně nadpisu zní:
"Příslušnost
§ 9
(1) K řízení v prvním stupni jsou zásadně příslušné okresní
soudy.
(2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně
a) ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany
proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody
projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných
informačních prostředcích,
b) o nárocích vycházejících z autorského zákona,
c) ve věcech původcovství k předmětům průmyslového vlastnictví,
práva je přihlásit k ochraně, spolumajitelství a o nárocích z
těchto věcí, popřípadě z porušení práv v těchto věcech,
d) ve sporech o vzájemné vypořádání dávky poskytnuté neprávem nebo
ve vyšší výměře, než náležela, mezi zaměstnavatelem a příjemcem
této dávky podle právních předpisů o sociálním zabezpečení,
e) ve sporech mezi příslušným orgánem nemocenského pojištění a
zaměstnavatelem o náhradu škody vzniklé nesprávným postupem při
provádění nemocenského pojištění,
f) ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky,
g) ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního
poměru podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se
stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve
státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní
Republiky, České republiky a Slovenské republiky,
h) ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících
diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do
pravomoci československých soudů,
i) v řízení konkursním a vyrovnacím, je-li úpadcem (dlužníkem)
fyzická nebo právnická osoba, jež není zapsána v obchodním
rejstříku, včetně sporů tímto řízením vyvolaných,
j) v řízení o určení, zda návrh na registraci politické strany
nebo politického hnutí nemá nedostatky, které by bránily jejich
registraci.1)
(3) Krajské soudy rozhodují dále jako soudy prvního stupně ve
věcech obchodních spory
a) z právních vztahů mezi podnikateli při jejich podnikatelské
činnosti,
aa) jsou-li oba účastníci zapsáni v obchodním rejstříku; pro
tyto účely mají banky postavení podnikatele zapsaného v
obchodním rejstříku,
bb) je-li navrhovatel podnikatelem, který není zapsán v
obchodním rejstříku, a odpůrce je podnikatelem, který v
obchodním rejstříku je zapsán, přičemž částka požadovaná
navrhovatelem převyšuje 50 000 Kčs;
b) bez zřetele na to, zda účastníci závazkového vztahu jsou
podnikatelé, spory
aa) z právních vztahů souvisejících se zakládáním obchodních
společností nebo družstev,
bb) z burzovních obchodů a jejich zprostředkování,
cc) ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části,2)
dd) ze smlouvy o kontrolní činnosti,3)
ee) ze smlouvy zasílatelské,4)
ff) ze smlouvy o provozu dopravního prostředku,5)
gg) ze smlouvy o tichém společenství,6)
hh) ze smlouvy o otevření akreditivu,7)
ii) ze smlouvy o inkasu,8)
jj) ze smlouvy o uložení cenných papírů nebo jiných hodnot,9)
kk) ze smlouvy o běžném účtu,10)
ll) ze smlouvy o vkladovém účtu,11)
mm) z cestovního šeku,12)
nn) ze smlouvy o úvěru,
oo) ze závazkových vztahů ze slibu odškodnění,13)
pp) z právních vztahů vzniklých při zajištění závazků uvedených
pod aa) až nn),
rr) z práv z patentů, chráněných užitných a průmyslových vzorů
a topografií polovodičových výrobků jako předmětu obchodu,
qq) ze závazkových vztahů z bankovní záruky;
c) bez zřetele na to, že nejde o obchody ve smyslu písmena a) či
b), spory
aa) z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a
jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi
společníky (členy nebo zakladateli) navzájem,
bb) z právních vztahů mezi prokuristou a podnikatelem, který
prokuru udělil, a byla-li prokura udělena více osobám, z
právních vztahů mezi těmito osobami navzájem, a z právních
vztahů mezi obchodním zástupcem a podnikatelem, který
obchodního zástupce pověřil, ledaže jde o spor z
pracovněprávního vztahu,
cc) z právních vztahů týkajících se směnek, jiných cenných
papírů nebo šeků, včetně sporů z vydaných směnečných
(šekových) platebních rozkazů,
dd) z právních vztahů týkajících se ochrany hospodářské
soutěže14) a týkajících se nekalé soutěže,15)
ee) z práv k obchodnímu jménu,16) ochranným známkám17) a
označení původu,18)
ff) z pojištění spojeného s předmětem obchodní činnosti,
gg) o návrhu společníka veřejné obchodní společnosti na její
zrušení pro porušování společenské smlouvy jiným
společníkem,19)
hh) o návrhu společníka společnosti s ručením omezeným na
zrušení jeho účasti ve společnosti,20)
ii) o návrhu společníků společnosti s ručením omezeným na
zrušení společnosti,21)
jj) o návrhu člena družstva na zrušení rozhodnutí členské
schůze o jeho vyloučení,22)
kk) o neplatnost rozhodčích smluv a o zrušení rozhodčích nálezů
vydaných rozhodci na základě rozhodčí smlouvy,23)
ll) ze vztahů vznikajících z mezinárodního obchodního styku
právnických a fyzických osob včetně sporů, v nichž byla
pravomoc československého soudu založena písemnou smlouvou
účastníků.24)
(4) Krajské soudy konečně jako soudy prvního stupně ve věcech
obchodních dále
a) projednávají konkursy a vyrovnání, je-li úpadcem (dlužníkem)
fyzická nebo právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku
včetně sporů tímto řízením vyvolaných,
b) rozhodují o návrzích na zrušení společnosti a její
likvidaci,25)
c) rozhodují o jmenování likvidátora společnosti, došlo-li k
likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu,26)
d) rozhodují o návrhu na odvolání likvidátora společnosti a jeho
nahrazení jinou osobou,27)
e) rozhodují o určení odměny likvidátora jmenovaného soudem,28)
f) rozhodují o jmenování likvidátora obchodní společnosti,29)
g) rozhodují o návrhu na odvolání likvidátora obchodní společnosti
a jeho nahrazení,30)
h) rozhodují o návrhu na zrušení družstva,31)
i) rozhodují o návrhu na prohlášení členské schůze družstva o
rozdělení likvidačního zůstatku za neplatné.32)
1) § 7 odst. 4 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích.
2) § 476 a násl. obchodního zákoníku.
3) § 591 a násl. obchodního zákoníku.
4) § 601 a násl. obchodního zákoníku.
5) § 638 a násl. obchodního zákoníku.
6) § 673 a násl. obchodního zákoníku.
7) § 682 a násl. obchodního zákoníku.
8) § 692 a násl. obchodního zákoníku.
9) § 700 a násl. obchodního zákoníku.
10) § 708 a násl. obchodního zákoníku.
11) § 716 a násl. obchodního zákoníku.
12) § 720 a násl. obchodního zákoníku.
13) § 725 a násl. obchodního zákoníku.
14) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.
15) § 44 a násl. obchodního zákoníku.
16) § 8 a násl. obchodního zákoníku.
17) zákona č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách.
18) zákona č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků.
19) § 90 obchodního zákoníku.
20) § 148 odst. 1 obchodního zákoníku.
21) § 152 obchodního zákoníku.
22) § 231 odst. 4 obchodního zákoníku.
23) § 20 až 23 zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v
mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů.
24) § 37 odst. 1 a 2 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu
soukromém a procesním.
25) § 68 odst. 3 obchodního zákoníku.
26) § 71 odst. 2 obchodního zákoníku.
27) § 71 odst. 3 obchodního zákoníku.
28) § 75 odst. 5 obchodního zákoníku.
29) § 71 odst. 1 obchodního zákoníku.
30) § 71 odst. 4 obchodního zákoníku.
31) § 257 odst. 1 obchodního zákoníku.
32) § 259 odst. 4 obchodního zákoníku.
10. V § 10 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a
doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
"(2) O odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako
soudů prvního stupně rozhodují Nejvyšší soud České republiky a
Nejvyšší soud Slovenské republiky.".
11. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:
"§ 10a
(1) O dovoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů
odvolacích rozhodují Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud
Slovenské republiky.
(2) O dovoláních proti rozhodnutím Nejvyššího soudu České
republiky a Nejvyššího soudu Slovenské republiky jako soudů
odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní
Republiky.".
12. V § 11 odst. 3 se slova "Nejvyšší soud Československé
socialistické republiky" nahrazují slovy "Nejvyšší soud České a
Slovenské Federativní Republiky".
13. V § 12 odst. 3 druhá věta zní: "Je-li jeden z těchto
soudů na území České republiky a druhý na území Slovenské
republiky, rozhoduje o přikázání Nejvyšší soud České a Slovenské
Federativní Republiky.".
14. V § 14 odst. 2 druhá věta zní: "Totéž platí, jde-li o
rozhodování o dovolání.".
15. V § 16 odst. 1 druhá věta zní:
"O vyloučení soudců
Nejvyššího soudu České republiky, Nejvyššího soudu Slovenské
republiky a Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní
Republiky rozhodne jiný senát téhož soudu.".
16. § 21 odst. 1 zní:
"(1) Za právnickou osobu jedná statutární orgán nebo
pracovník (člen), který prokáže, že je oprávněn za ni jednat.".
17. § 25 se doplňuje novým odstavcem 4, který zní:
"(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně, zastupuje-li
účastníka komerční právník v rozsahu svého oprávnění stanoveného
zvláštními předpisy.33)".
33) Zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní
pomoci jimi poskytované, a zákon SNR č. 129/1991 Sb., o
komerčních právnících.
18. § 26 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní:
"(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí ve věcech
obchodních.".
19. V § 27 odst. 2 se slova "by odporovalo pravidlům
socialistického soužití" nahrazují slovy "zástupce zřejmě není
způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce
vystupuje v různých věcech opětovně".
20. § 27a se vypouští.
21. V § 29 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Stejně
se postupuje, stanoví-li tak zvláštní předpis.".
22. § 30 odst. 2 zní:
"(2) Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka, ustanoví mu
předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad
advokátů.".
23. § 32 až 34 se vypouštějí včetně nadpisu nad § 32.
24. § 35 včetně nadpisu zní:
"§ 35
Účast prokurátora
(1) Prokurátor může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech
a) způsobilosti k právním úkonům,
b) prohlášení za mrtvého,
c) zápisu do obchodního rejstříku.
(2) Prokurátor je v takovém řízení oprávněn ke všem úkonům,
které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které
může vykonat jen účastník právního vztahu.".
25. § 36 zní:
26. Za § 36 se vkládají nové § 36a, 36b, 36c a 36d, které
znějí:
"§ 36a
(1) V řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje senát:
a) ve věcech pracovních,
b) v dalších věcech, o nichž to stanoví zákon.
(2) V ostatních věcech jedná a rozhoduje v řízení před
okresním soudem samosoudce.
(3) V řízení před krajským soudem jako soudem prvého stupně
jedná a rozhoduje s výjimkou případů uvedených v § 36b odst. 1
samosoudce; v odvolacím řízení jedná a rozhoduje senát.
§ 36b
(1) V obchodních věcech jedná a rozhoduje krajský soud jako
soud prvého stupně v senátu, jde-li o spory
a) z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a
jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi
společníky (členy nebo zakladateli) navzájem,
b) ze vztahů, které vznikají v souvislosti s prodejem podniku nebo
jeho části,
c) z právních vztahů upravených předpisy o ochraně hospodářské
soutěže a o nekalé soutěži,
d) z práv k předmětům průmyslového vlastnictví,
e) týkající se námořních lodí, námořní plavby a právních vztahů s
tím spojených,
f) o neplatnost rozhodčích smluv a o zrušení rozhodčích nálezů
vydaných rozhodci na základě rozhodčí smlouvy,
g) ze vztahů vznikajících z mezinárodního obchodního styku
právnických a fyzických osob včetně sporů, u nichž byla
pravomoc československého soudu založena písemnou úmluvou
účastníků.
(2) V ostatních obchodních věcech jedná a rozhoduje v řízení
před krajským soudem samosoudce. To platí i o vydávání směnečných
(šekových) platebních rozkazů a o rozhodování ve věcech uvedených
v § 200e.
27. V § 37 odst. 2 třetí věta zní:
"Přísedící hlasují před
soudci a mladší soudci před soudci staršími, předseda senátu
hlasuje poslední.".
28. § 38 se vypouští.
29. V § 39 odst. 1 se vypouští slovo "okresní" a v odstavci
3 se slova "soudce z povolání" nahrazují slovem "samosoudce".
30. V § 43 odst. 1 prvá věta zní: "Předseda senátu vyzve
účastníky, aby nesprávné nebo neúplné podání bylo opraveno nebo
doplněno.".
31. V § 45 se slova "prostřednictvím místního národního
výboru" nahrazují slovy "prostřednictvím orgánu obce" a slova
"orgánu Veřejné bezpečnosti" slovy "příslušného policejního
orgánu".
32. V § 46 odst. 1 se za slova "v bytě" vkládají slova "v
sídle (místě podnikání)" a v odstavci 2 se slova "u místního
národního výboru" nahrazují slovy "u orgánu obce".
33. V § 47 odst. 2 se slova "u místního národního výboru"
nahrazují slovy "u orgánu obce".
34. V § 48 odst. 1 se slovo "organizace" nahrazuje slovy
"právnická osoba".
Odstavec 2 zní:
"(2) Písemnosti určené advokátu mohou být doručovány také
advokátním koncipientům a jiným pracovníkům, kteří jsou u advokáta
pracovně činní a byli jím pověřeni přijímáním zásilek; to platí
přiměřeně i pro doručování písemností určených komerčnímu
právníkovi.".
35. Za § 50 se vkládá nový § 50a, který včetně nadpisu zní:
"§ 50a
Uveřejňování vyhlášek
Povinnost soudu zveřejnit vyhláškou různé údaje, stanovená v
tomto zákoně a v zákoně o konkursu a vyrovnání, je splněna jejich
uveřejněním v Obchodním věstníku (§ 769 obchodního zákoníku),
pokud se zákon neomezuje na zveřejnění údajů na úřední desce
soudu; tím není dotčena povinnost uveřejnění údajů v denním
tisku.".
36. V § 52 odst. 2 se slova "příslušný orgán Veřejné
bezpečnosti" nahrazují slovy "příslušný policejní orgán".
37. V § 53 odst. 1 se číslovka "500" nahrazuje číslovkou
"2000" a číslovka "1000" číslovkou "5000".
38. § 59 až 66 se vypouštějí včetně názvu hlavy první a
nadpisů nad § 59, 62 a 65; hlava druhá se označuje jako hlava
první a hlava třetí jako hlava druhá.
39. § 67 zní:
"§ 67
Připouští-li to povaha věci, lze navrhnout u kteréhokoli
soudu, který by byl věcně příslušný k rozhodování věci, aby
provedl pokus o smír (smírčí řízení) a, došlo-li k jeho uzavření,
aby rozhodl i o jeho schválení. Jestliže by věcně příslušný byl
soud krajský, provede smírčí řízení u krajského soudu samosoudce;
v těchto případech však může provést smírčí řízení a schválení
smíru i kterýkoli okresní soud.".
40. V § 68 odst. 2 se vypouští druhá věta.
41. V § 73 odst. 2 se slova "národnímu výboru" nahrazují
slovem "orgánu" a odstavec 3 zní:
"(3) Jestliže takto k určení otcovství nedojde a matka v
přiměřené době nepodá návrh na určení otcovství, ustanoví předseda
senátu dítěti opatrovníka k podání takového návrhu a k tomu, aby
dítě v řízení zastupoval.".
42. V § 79 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Tento
návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a
žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.";
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Navrhovatel je povinen k návrhu připojit listinné
důkazy, jichž se dovolává.";
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a připojuje se k
němu tato věta: "Navrhovatel může v obchodních věcech obeznámit
odpůrce s obsahem návrhu tím, že vedle stejnopisu návrhu
doručovaného soudem mu sám zašle další stejnopis.".
43. V § 81 odst. 1 se za slova "ve věcech péče o nezletilé,"
vkládají slova "řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo
držení v ústavu zdravotnické péče".
44. V § 82 se v odstavci 2 vypouštějí slova "smírčí komise
nebo smírčího orgánu", a vypouští se odstavec 3.
45. V § 85 se v odstavci 2 slova "organizace" nahrazují slovy
"právnické osoby" a "právnická osoba" a doplňuje se nový odstavec
4, který zní:
"(4) Obecným soudem ve věcech obchodních je soud, v jehož
obvodu má odpůrce své sídlo, a nemá-li své sídlo, soud, v jehož
obvodu má místo podnikání. Nemá-li odpůrce ani místo podnikání, je
obecným soudem soud, v jehož obvodu má odpůrce své bydliště.".
46. Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní:
47. V § 86 se v odstavcích 1, 2 a 3 nahrazují slova
"Československé socialistické republice" slovy "České a Slovenské
Federativní Republice" a v odstavci 3 slova "cizí organizaci"
slovy "zahraniční právnické osobě".
48. V § 87 písm. c) zní:
"c) je umístěna organizační složka právnické osoby, která je
odpůrcem, týká-li se spor této složky;",
v písmenu d) se slova "československé socialistické organizace"
nahrazují slovy "československé právnické osoby",
v písmenu e) na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojuje se
ustanovení písmene f), které zní:
"f) je sídlo burzy, jde-li o spor z burzovního obchodu.".
49. V § 88 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec 1,
v ustanovení písmene a) se nahrazují slova "Československé
socialistické republice" slovy "České a Slovenské Federativní
Republice", v ustanovení písmene b) se slova "anebo o zrušení
práva společného užívání bytu, popřípadě pozemku" nahrazují slovy
"anebo o zrušení společného nájmu bytu",
ustanovení písmene d) zní:
"d) který je obecným soudem občana, jde-li o řízení o jeho
způsobilost k právním úkonům; je-li tento občan bez svého
souhlasu v ústavní zdravotnické péči, je příslušný soud, v
jehož obvodu je toto zdravotnické zařízení. Jde-li o řízení o
vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu
zdravotnické péče, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento
ústav",
v ustanovení písmene f) se nahrazují slova "Československé
socialistické republice" slovy "České a Slovenské Federativní
Republice", v ustanovení písmene g) se vypouštějí slova "smírčí
komise nebo smírčí orgán", v ustanovení písmene ch) se vypouštějí
slova "je státní notářství, u něhož", v ustanovení písmene i) na
konci se tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova "nebo o
rozhodnutí o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek, přihlášených k
rozvrhu",
připojují se ustanovení písmen j) a k), která znějí:
"j) u něhož je prováděn konkurs nebo vyrovnání, jde-li o spory
jimi vyvolané,
k) v jehož obvodu má sídlo organizační jednotka železničního
dopravce, týká-li se spor na straně odpůrce této jednotky."
a připojuje se odstavec 2, který zní:
"(2) K řízení o zrušení rozhodčího nálezu, vydaného rozhodci
na základě rozhodčí smlouvy, je příslušný soud, v jehož obvodu se
konalo rozhodčí řízení, je-li toto místo v tuzemsku. Jinak je
příslušný soud, do jehož pravomoci by věc náležela, kdyby nebylo
rozhodčí smlouvy.".
50. Za § 89 se vkládá nový § 89a, který zní:
"§ 89a
Účastníci řízení v obchodní věci se mohou písemně dohodnout
na místní příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon
stanoví příslušnost výlučnou. To platí i ve sporech podle § 9
odst. 3 písm. a), jestliže částka požadovaná navrhovatelem
nepřevyšuje 50 000 Kčs. Taková smlouva nebo její ověřený opis
musí být doloženy již v návrhu na zahájení řízení.".
51. V § 95 odst. 2 se vypouštějí slova "nebo jestliže by
změna návrhu byla v rozporu se zájmem společnosti".
52. § 96 zní:
"§ 96
(1) Navrhovatel může vzít za řízení zpět návrh na jeho
zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět zcela,
soud řízení zastaví.
(2) Soud řízení nezastaví, jestliže odpůrce se zpětvzetím
návrhu z vážných důvodů nesouhlasí; v takovém případě soud po
právní moci usnesení pokračuje v řízení.
(3) Nesouhlas odpůrce se zpětvzetím návrhu není účinný,
dojde-li k zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li
o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení,
zda tu manželství je či není.".
53. V § 99 odst. 2 se vypouštějí slova "nebo zájmem
společnosti".
54. V § 101 odst. 2 věta druhá zní:
"Nedostaví-li se řádně
předvolaný účastník k jednání ani nepožádal z důležitého důvodu o
odročení, může soud věc projednat v nepřítomnosti takového
účastníka; přihlédne přitom k obsahu spisu a dosud provedeným
důkazům.".
55. V § 102 se na konci připojuje tato věta: "V
samosoudcovských věcech tak učiní samosoudce.".
56. § 104 odst. 1 zní:
"(1) Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze
odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů
nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní
moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky
spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají přitom
zachovány.";
připojuje se nový odstavec 2, který zní:
"(2) Má-li soud, na který se účastník obrátil, za to, že není
věcně příslušný, vysloví svou nepříslušnost a rozhodne, kterému
soudu věcně příslušnému věc po právní moci tohoto usnesení
postoupí. Byla-li takto postoupena věc okresním soudem soudu
krajskému, může krajský soud vrátit věc soudu okresnímu, jestliže
věcná příslušnost nebyla předtím vyřešena usnesením odvolacího
soudu; právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení
zůstávají přitom zachovány.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
57. V § 105 odst. 2 se slova "Nejvyššímu soudu Československé
socialistické republiky" nahrazují slovy "Nejvyššímu soudu České a
Slovenské Federativní Republiky".
58. § 106 zní:
"§ 106
(1) Jakmile soud k námitce odpůrce uplatněné nejpozději při
prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy
účastníků projednána v řízení před rozhodci, nemůže věc dále
projednávat a řízení zastaví; věc však projedná, jestliže
účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají. Soud projedná věc i
tehdy, jestliže zjistí, že věc nemůže být podle československého
práva podrobena rozhodčí smlouvě, nebo že rozhodčí smlouva je
neplatná, popřípadě že vůbec neexistuje nebo že její projednání v
řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim
smlouvou, anebo že rozhodčí soud odmítl věcí se zabývat.
(2) Bylo-li řízení před soudem podle odstavce 1 zastaveno a v
téže věci byl podán návrh na zahájení řízení před rozhodci,
zůstávají právní účinky původního návrhu zachovány, bude-li návrh
na zahájení řízení před rozhodci podán do 30 dnů od doručení
usnesení soudu o zastavení řízení.
(3) Bylo-li řízení před rozhodci zahájeno dříve než došlo k
řízení soudnímu, přeruší soud řízení o neexistenci, neplatnosti
nebo zániku smlouvy až do doby, než bude v rozhodčím řízení
rozhodnuto o pravomoci nebo ve věci samé.".
59. V § 109 odst. 1 písm. b) se na konci připojuje tato věta:
"Stejně postupuje, jestliže tu před rozhodnutím ve věci dospěl k
závěru, že obecně závazný právní předpis, který se týká věci, je v
rozporu s ústavou, zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je
Česká a a Slovenská Federativní Republika vázána; v tom případě
postoupí návrh ústavnímu soudu k zaujetí stanoviska.".
60. V § 110 se slova "nebo zájmu společnosti" vypouštějí.
61. V § 111 odst. 3 se v druhé větě středník nahrazuje tečkou
a vypouští se část věty za středníkem.
62. V § 114 odst. 2 písm. a) zní:
"a) zpravidla zjistí stanovisko odpůrce a pokusí se popřípadě
předběžně o smírné vyřízení případu. V obchodních věcech může
odpůrci uložit, aby se ve věci vyjádřil písemně a připojil
listinné důkazy, jichž se dovolává;".
63. V § 116 odst. 1 se vypouští druhá a třetí věta. V
odstavci 2 se za slovo "hospodářské" vkládá čárka a slovo
"obchodní".
64. V § 118 odst. 2 se vypouští druhá věta.
65. V § 120 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
"Jestliže tvrzení účastníků o skutečnostech jsou shodná, může se
soud omezit při zjištění skutkového stavu na tato nesporná
tvrzení.".
V odstavci 2 na konci se tečka nahrazuje středníkem a připojují se
slova "neučiní-li tak, rozhodne soud na podkladě ostatních
provedených důkazů.".
66. V § 121 se vypouští slovo "československé" a slova
"Československé socialistické republiky" se nahrazují slovy "České
a Slovenské Federativní Republiky".
67. V § 124 se za slovo "hospodářské" vkládá čárka a slovo
"obchodní".
68. V § 125 se vypouští slovo "skutečný" a slovo "organizací"
se nahrazuje slovy "právnických osob".
69. V § 128 se vypouští odstavec 1 a označení odstavce 2.
Slova "Orgány a organizace, i když se neúčastní řízení" se
nahrazují slovy "Orgány státní správy a samosprávy, jakož i
právnické osoby".
70. V § 129 odst. 2 se slovo "organizace" nahrazuje slovy
"právnické osoby".
71. § 135 odst. 1 zní:
"(1) Soud je vázán rozhodnutím ústavního soudu o tom, zda
určitý právní předpis je v rozporu s ústavou, zákonem či
mezinárodní smlouvou, kterou je Česká a Slovenská Federativní
Republika vázána (§ 109 odst. 1 písm. b)). Dále je soud vázán
rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin,
přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních
předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu;
soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.".
72. V § 137 se na konci připojují slova "nebo komerční
právník".
73. § 140 odst. 2 zní:
"(2) Byl-li ustanoven účastníku zástupcem advokát, platí jeho
hotové výdaje a odměnu za zastupování stát; jestliže je to
důvodné, poskytne soud advokátovi na jeho žádost přiměřenou
zálohu.",
odstavec 3 se vypouští.
74. V § 142 odst. 1 se vypouštějí slova "a k návrhu
prokurátora, aby plnění z neplatného právního úkonu připadlo státu
podle ustanovení § 457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku".
75. V § 147 odst. 1 se středník nahrazuje tečkou a vypouští
se část věty za středníkem.
76. § 149 zní:
"§ 149
(1) Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena
náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto
nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.
(2) Zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla
přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena
náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových
výdajů advokáta a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí
podle ustanovení zvláštního předpisu34) o mimosmluvní odměně.
(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, zastupoval-li
účastníka komerční právník v rozsahu svého oprávnění stanoveného
zvláštními předpisy.".
34) Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č.
270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za
poskytování právní pomoci, ve znění vyhlášky č. 573/1990 Sb.,
a vyhláška ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky č.
240/1990 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování
právní pomoci, ve znění vyhlášky č. 44/1991 Sb.
77. V § 152 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
"Zákon
stanoví, kdy soud rozhoduje ve věci samé usnesením.".
78. V § 155 se jeho dosavadní znění označuje jako odstavec 1
a připojuje se nový odstavec 2, který zní:
"(2) Výrok rozsudku o plnění v penězích může být vyjádřen v
cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a jestliže
a) předmět řízení je vyjádřen v cizí měně a účastník, který má
plnit, je devizovým tuzemcem a má účet v cizí měně, nebo
b) některý z účastníků je devizovým cizozemcem.".
79. § 157 odst. 1 zní:
"(1) V písemném vyhotovení rozsudku se po slovech "Jménem
republiky" uvede označení soudu, jména a příjmení soudců a
přísedících, přesné označení účastníků a jejich zástupců, účast
prokurátora, označení projednávané věci, znění výroku, odůvodnění,
poučení o odvolání, poučení o možnosti výkonu rozhodnutí a den a
místo vyhlášení.".
80. V § 158 odst. 1 druhá věta zní:
"Nemůže-li je podepsat,
podepíše je jiný člen senátu, a rozhodl-li samosoudce, jiný
pověřený soudce; důvod se na písemném vyhotovení poznamená.".
81. § 160 odst. 3 zní:
(3) Uložil-li soud povinnost vyklidit byt, za který je nutno
zajistit bytovou náhradu, není účastník povinen byt vyklidit,
dokud pro něj není zajištěn náhradní byt, popřípadě náhradní
ubytování tam, kde podle ustanovení občanského zákoníku náhradní
ubytování postačí.".
82. V § 172 se v odstavci 1 slova "nepřevyšující 5000 Kčs"
nahrazují slovy "nepřevyšující 20 000 Kčs, ve věcech obchodních
nepřevyšující 100 000 Kčs".
83. § 173 odst. 2 zní:
"(2) Nelze-li platební rozkaz doručit i jen jednomu
z odpůrců, předseda senátu jej usnesením zruší v plném rozsahu.".
84. § 174 odst. 2 zní:
"(2) Podá-li i jen jeden z odpůrců včas odpor, ruší se tím
platební rozkaz v plném rozsahu a předseda senátu nařídí jednání.
Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je však i
zde odvolání.".
85. V § 175 odst. 1 v první větě se za slova "předseda
senátu" vkládají slova "krajského soudu činného v obchodních
věcech".
86. § 176 zní:
"§ 176
(1) Ve věcech péče soudu o nezletilé se ve věci samé
rozhoduje rozsudkem o výchově a výživě nezletilých dětí, o styku
rodičů s nimi, o omezení nebo zbavení rodičovských práv, o
schválení důležitých úkonů nezletilého a o záležitostech, o nichž
se rodiče nemohou dohodnout. Krom toho se rozhoduje rozsudkem o
prodloužení ústavní výchovy po dosažení zletilosti a o zrušení
takového opatření.
(2) O ostatních věcech se rozhoduje usnesením.".
87. V § 178 odst. 1 se slovo "organizací" nahrazuje slovy
"právnických osob".
V odstavci 2 se slova "národního výboru, společenské organizace
nebo i jednotlivých občanů" nahrazují slovy "orgánu péče o děti,
orgánu obce, popřípadě i jednotlivých občanů".
88. Za § 191 se vkládají nové § 191a, 191b, 191c, 191d, 191e,
191f a 191g, které včetně nadpisu znějí:
"Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo
držení v ústavu zdravotnické péče
§ 191a
(1) Ústav vykonávající zdravotnickou péči (dále jen "ústav"),
ve kterém jsou umisťovány osoby z důvodů uvedených ve zvláštním
předpise, je povinen oznámit do 24 hodin soudu, v jehož obvodu
ústav je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého
písemného souhlasu (dále jen "nemocný").
(2) Je-li osoba, která byla přijata do zdravotnické péče se
svým písemným souhlasem, omezena ve volném pohybu nebo styku s
vnějším světem až v průběhu léčení, je ústav povinen učinit
oznámení podle odstavce 1 do 24 hodin poté, co k takovému omezení
došlo.
§ 191b
(1) O každém, o němž je ústav povinen učinit oznámení podle
§ 191a, zahájí soud, v jehož obvodu je ústav, řízení o vyslovení
přípustnosti převzetí do ústavu, ledaže převzetí a držení nařídil
soud v jiném řízení.
(2) Nemá-li ten, kdo byl ústavem převzat, jiného zástupce,
ustanoví mu soud pro toto řízení opatrovníka.
(3) Soud provede důkazy potřebné pro posouzení, zda k
převzetí (§ 191a odst. 1 a 2) došlo ze zákonných důvodů, vyslechne
nemocného a ošetřujícího lékaře. Jednání zpravidla není třeba
nařizovat.
(4) Do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení podle § 191a,
soud usnesením rozhodne, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů
(§ 191a odst. 1).
§ 191c
(1) Usnesení podle § 191b odst. 4 se doručí umístěnému,
ledaže podle vyjádření ošetřujícího lékaře není schopen chápat
obsah takového rozhodnutí, dále jeho zástupci (opatrovníku) a
ústavu.
(2) Odvolání proti tomuto usnesení nemá odkladný účinek.
Odvolat se může i ústav, bylo-li vysloveno, že převzetí se
nestalo v souladu se zákonnými důvody.
(3) Ústav může umístěného propustit, i když soud vyslovil, že
k převzetí došlo v souladu se zákonnými důvody.
§ 191d
(1) Jestliže soud vyslovil, že převzetí bylo v souladu se
zákonnými důvody a umístěný je omezen nebo vyloučen ze styku s
vnějším světem, pokračuje soud v řízení o vyslovení přípustnosti
jeho dalšího držení v ústavu.
(2) Ke zjištění zdravotního stavu umístěného soud ustanoví
znalce. Úkolem znalce je vyjádření o tom, zda další držení
umístěného v ústavu při omezení nebo vyloučení styku s vnějším
světem je či není nutné. Znalcem nemůže být ustanoven lékař, který
pracuje v ústavu, v němž je umístěný držen.
(3) Soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného (pokud
podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého
posudku je umístěný schopen vnímat průběh a význam jednání) a jeho
zástupce (opatrovníka). Při jednání vyslechne znalce, podle
okolností ošetřujícího lékaře, umístěného a provede popřípadě
další vhodné důkazy.
(4) V rozsudku, který musí být vyhlášen do tří měsíců od
výroku o přípustnosti převzetí do ústavu, rozhodne soud, zda další
držení je přípustné a na jakou dobu. Ustanovení § 191c odst. 2 a 3
platí tu obdobně.
§ 191e
(1) Účinnost rozsudku podle § 191d odst. 4 zanikne uplynutím
doby jednoho roku ode dne jeho vyhlášení, nebyla-li v něm určena
lhůta kratší. Má-li být držení v ústavu prodlouženo nad tuto dobu,
je nutno provést nové vyšetření a soud musí o povolení dalšího
držení znovu rozhodnout. Ustanovení § 191c odst. 2 a 3 tu platí
obdobně.
(2) Rozsudek podle odstavce 1 nebrání tomu, aby ústav
propustil osobu drženou v ústavu před uplynutím doby uvedené
v odstavci 1, ani tomu, aby opatrovnický soud učinil jiné
opatření.
§ 191f
Osoba držená v ústavu, je-li způsobilá k právním úkonům, její
zástupce (opatrovník) a osoby jí blízké mohou ještě před uplynutím
doby, do které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a
rozhodnutí o propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další
držení v ústavu není důvodné. Zamítne-li soud návrh na propuštění,
může rozhodnout, že nebude konat další vyšetřování před uplynutím
doby, po kterou bylo držení v ústavu povoleno.
89. V § 199 odst. 2 se vypouštějí slova "nebo prokurátora" a
připojuje se další věta: "Soud tak může učinit i bez návrhu.".
90. Za § 200 se vkládají nové § 200a, 200b, 200c, 200d, 200e,
200f, 200g a 200h, které včetně nadpisů znějí:
"Řízení ve věcech obchodního rejstříku
§ 200a
(1) Řízení ve věcech obchodního rejstříku se zahajuje na
návrh fyzické nebo právnické osoby (dále jen "podnikatel"), jíž se
zápis v rejstříku týká, nebo osob oprávněných k tomu podle zákona.
(2) Soud může zahájit řízení i bez návrhu, má-li být dosažena
shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem.
(3) Zvláštní předpisy stanoví, kteří podnikatelé a které
skutečnosti jich se týkající se zapisují do obchodního rejstříku.
§ 200b
(1) V řízení o provedení zápisu je soud povinen zkoumat, zda
jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními
předpisy.
(2) Soud rozhoduje o obsahu zápisu bez jednání usnesením. Ve
výroku usnesení uvede den zápisu. Zápis je třeba provést do
jednoho měsíce od vydání rozhodnutí o obsahu zápisu.
(3) Ustanovení o pořádkových pokutách se použije i v případě,
že podnikatel neuposlechne výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti
nebo předložil listiny potřebné k provedení zápisu podle § 200a
odst. 2.
§ 200c
(1) Obchodní rejstřík je každému přístupný, každý má právo do
něho nahlížet a pořizovat z něho opisy a výpisy.
(2) Na požádání lze z rejstříku vydat úřední opis, výpis nebo
potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v
rejstříku určitý zápis není.
§ 200d
(1) Obchodní rejstřík vede okresní soud v sídle krajského
soudu (dále jen "rejstříkový soud") pro podnikatele, kteří mají
své sídlo v obvodu tohoto krajského soudu. Nemají-li své sídlo, je
příslušný soud podle místa podnikání; nemá-li podnikatel ani místo
podnikání, je k vedení obchodního rejstříku příslušný soud podle
místa bydliště podnikatele.
(2) Zákon České národní rady a zákon Slovenské národní rady
stanoví, který okresní soud nebo jemu na roveň postavený soud v
sídle krajského soudu je rejstříkovým soudem.
(3) Obchodní rejstřík pro zahraniční osobu (§ 21 odst. 2
obch. zák.) vede soud, v jehož obvodu je umístěn její podnik nebo
jeho organizační složka (§ 21 odst. 3 obch. zák.).
§ 200e
Řízení o některých otázkách obchodních
společností a družstev
(1) Pro řízení ve věcech uvedených v § 9 odst. 4 písm. b) až
i) je příslušný krajský soud s působností ve věcech obchodních, v
jehož obvodu má obchodní společnost nebo družstvo své sídlo.
(2) Nestanoví-li ustanovení uvedená v odstavci 1, že se
řízení zahajuje na návrh, lze je zahájit i bez návrhu.
(3) Účastenství ve věcech uvedených v odstavci 1 se řídí
ustanovením § 94. O věci není třeba nařizovat jednání. Rozhoduje
se usnesením.
Řízení ve věcech voličských seznamů
§ 200f
Jestliže příslušný orgán státní správy sám neodstraní chyby
či nedostatky v seznamech voličů do zákonodárných sborů nebo do
orgánů místní samosprávy, může se občan tím dotčený obrátit na
soud příslušný podle volebního okrsku, s návrhem na vydání
rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu.
§ 200g
(1) Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný orgán
státní správy.
(2) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů.
§ 200h
Řízení ve věcech sdružování v politických
stranách a politických hnutích
(1) Nesouhlasí-li přípravný výbor politické strany nebo
politického hnutí s upozorněním příslušného ministerstva, že návrh
na registraci nemá náležitosti požadované zákonem nebo že v návrhu
jsou neúplné nebo nepřesné údaje, může se přípravný výbor domáhat
určení, že návrh na registraci nemá nedostatky.
(2) Účastníkem řízení je přípravný výbor a příslušné
ministerstvo.
(3) Příslušným k rozhodnutí je krajský soud, v jehož obvodu
má sídlo přípravný výbor.
(4) Rozhoduje se bez jednání, usnesením. Odvolání proti
rozhodnutí není přípustné.".
91. § 201 zní:
92. V § 202 odst. 1 písm. f) zní:
"f) byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu;",
v písmenu h) se tečka na konci nahrazuje středníkem a připojuje se
další písmeno i), tohoto znění:
"i) bylo rozhodnuto o návrhu občana na provedení opravy nebo
doplnění voličského seznamu.".
93. § 203 se vypouští.
94. V § 204 odst. 1 se vypouští třetí věta.
95. V § 207 odst. 2 se vypouští druhá věta.
96. V § 208 prvé větě se slova "rozhoduje o připuštění
zpětvzetí odvolací soud" nahrazují slovy "odvolací soud rozhodne o
připuštění zpětvzetí" a druhá věta zní: "Soud zpětvzetí
nepřipustí, jestliže druhý účastník z vážných důvodů s tím
nesouhlasí. Jestliže zpětvzetí připustí, odvolací soud zruší
rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví.".
97. § 214 odst. 2 písm. a) se slovo "zamítá" nahrazuje slovem
"odmítá". Odstavec 2 písm. d) zní:
"d) jde o rozhodnutí o způsobilosti k právním úkonům, o vyslovení
přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče
nebo o prohlášení za mrtvého;".
98. § 217 se vypouští.
99. V § 218 odst. 1 se slovo "zamítne" nahrazuje slovem
"odmítne" a v odstavci 2 se slovo "zamítnuto" nahrazuje slovem
"odmítnuto".
100. § 222 odst. 1 zní:
"(1) Jestliže odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc
napadeného rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání
nedošlo.".
Vkládá se nový odstavec 2, který zní:
"(2) Odvolání může být odvolacím soudem vyřízeno i tak, že
připustí vzetí návrhu na zahájení řízení zpět, anebo schválí
smír.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
101. V § 228 odst. 1 se vypouští ustanovení písmen c) a d),
dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno c); vypouští se
odstavec 2 a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
102. V § 229 písm. b) se za slovem "jinak" čárka nahrazuje
tečkou a vypouštějí se slova "nepočítaje v to stížnost pro
porušení zákona".
103. V § 230 odst. 2 věta prvá zní:
"Po třech letech od
právní moci rozsudku může být návrh podán jen pro důvod uvedený v
§ 228 odst. 1 písm. c).".
104. V § 231 za slovem "schvalován" se čárka nahrazuje
středníkem a zbývající část věty se nahrazuje slovy "to platí
obdobně i pro platební rozkaz".
105. § 235 odst. 2 zní:
"(2) Shledá-li soud napadené rozhodnutí věcně správným,
zamítne usnesením návrh na jeho změnu. Jestliže soud napadené
rozhodnutí ve věci samé změní, nové rozhodnutí nahradí původní
rozhodnutí.",
a připojuje se nový odstavec 4, který zní:
"(4) Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou
být novým rozhodnutím dotčeny.".
106. Ustanovení hlavy třetí (stížnost pro porušení zákona) se
nahrazují včetně označení této hlavy tímto zněním:
"Dovolání
Přípustnost dovolání
§ 236
(1) Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího
soudu, pokud to zákon připouští.
(2) Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.
§ 237
Dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího
soudu, jestliže
a) bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů,
b) ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost
být účastníkem řízení,
c) účastník řízení neměl procesní způsobilost a nebyl řádně
zastoupen,
d) v téže věci bylo již dříve pravomocně rozhodnuto nebo v téže
věci bylo již dříve zahájeno řízení,
e) nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoli podle zákona ho
bylo třeba,
f) účastníku řízení byla postupem soudu odňata možnost jednat před
soudem,
g) rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen,
ledaže místo samosoudce rozhodoval senát.
§ 238
(1) Dovolání je též přípustné proti rozsudku odvolacího
soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci
samé.
(2) Dovolání je přípustné také proti rozsudku odvolacího
soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jestliže
odvolací soud
a) vyslovil ve výroku svého potvrzujícího rozsudku, že je dovolání
přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního
významu,
b) potvrdil rozsudek, jímž bylo rozhodnuto jinak než v dřívějším
rozsudku, protože soud prvního stupně byl vázán právním názorem
soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil.
(3) Dovolání není přípustné ve věcech upravených zákonem o
rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovských
práv, určení (popření) otcovství nebo o nezrušitelné osvojení.
§ 239
(1) Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího
soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně.
(2) Dovolání je přípustné také proti usnesení odvolacího
soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně,
jestliže
a) odvolací soud vyslovil ve svém potvrzujícím usnesení, že je
dovolání přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce
zásadního významu,
b) jde o usnesení o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí na
podkladě cizozemského rozhodnutí,
c) jde o usnesení o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí podle
§ 268 odst. 1 písm. g) a h).
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jde-li o usnesení o
příslušnosti, předběžném opatření, pořádkové pokutě, o znalečném,
tlumočném a o nákladech řízení, jakož i o těch usneseních ve
věcech upravených zákonem o rodině, v nichž se ve věci samé
rozhoduje usnesením.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují také na usnesení,
kterými byla vyřízena odvolání proti rozhodnutím státních
notářství; ustanovení § 236 a 237 tu platí obdobně.
Podání dovolání
§ 240
(1) Účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní
moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu nebo státního notářství,
které rozhodovaly v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno
opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
(2) Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout.
Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u
odvolacího nebo dovolacího soudu.
§ 241
(1) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42
odst. 3) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém
rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě
které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání a
čeho se dovolatel domáhá. Dovolatel musí být zastoupen advokátem
nebo komerčním právníkem, pokud nemá právnické vzdělání buď sám
nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná.
(2) Dovolání lze odůvodnit jen tím, že
a) v řízení došlo k vadám uvedeným v § 237,
b) řízení je postiženo jinou vadou, která měla za následek
nesprávné rozhodnutí ve věci,
c) rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v
podstatné části oporu v provedeném dokazování,
d) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
(3) Ustanovení § 209 a 210 platí obdobně.
Řízení u dovolacího soudu
§ 242
(1) Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v
rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden. Nejde-li o vady uvedené
v § 237, nepřihlíží k vadám řízení, které nebyly uplatněny v
dovolání, ledaže tyto vady měly za následek nesprávné rozhodnutí
ve věci.
(2) Dovolací soud není vázán rozsahem dovolacích návrhů
a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu,
b) v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý
výrok, který dovoláním nebyl dotčen,
c) v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti,
že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří
vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i
pro ostatní (§ 91 odst. 2), třebaže dovolání podal jen některý
z účastníků,
d) jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání
vztahu mezi účastníky.
(3) Účastníci mohou po dobu trvání lhůty k dovolání měnit
rozsah, ve kterém rozhodnutí odvolacího soudu napadají. Ke změně
dovolacího návrhu není třeba souhlasu soudu.
107. Za § 243 se vkládají nové § 243a, 243b, 243c a 243d,
které znějí:
"§ 243a
(1) Dovolací soud zpravidla nařídí jednání o dovolání proti
rozsudku; jednání nenařídí, jde-li o případy uvedené v § 237 a
§ 241 odst. 2 písm. b) a d).
(2) Nařídí-li dovolací soud jednání, postupuje obdobně podle
§ 215 a § 216 odst. 2. Dokazování však neprovádí.
(3) O dovolání proti usnesení se rozhoduje vždy bez jednání.
§ 243b
(1) Dovolací soud dovolání rozsudkem zamítne, dojde-li k
závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné; jinak napadené
rozhodnutí rozsudkem zruší.
(2) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, vrátí
mu věc k dalšímu řízení. Má-li i rozhodnutí soudu prvního stupně
nebo státního notářství vady, pro které bylo zrušeno rozhodnutí
odvolacího soudu, zruší dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátí
věc soudu prvního stupně nebo státnímu notářství k dalšímu řízení,
popřípadě postoupí věc orgánu, do jehož pravomoci náleží.
(3) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu
a soudu prvního stupně nebo státního notářství z důvodů uvedených
v § 237 písm. a), b), d) a e), rozhodne svým usnesením též
o zastavení řízení.
(4) Ustanovení § 218 odst. 1, § 224 odst. 1, § 225 a 226
platí pro řízení u dovolacího soudu obdobně. Vezme-li dovolatel
dovolání zpět, dovolací soud řízení usnesením zastaví.
§ 243c
Pro řízení u dovolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o
řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco
jiného; ustanovení § 92 a 95 však pro řízení u dovolacího soudu
neplatí.
§ 243d
(1) Dojde-li ke zrušení napadeného rozhodnutí, soud, jehož
rozhodnutí bylo zrušeno, jedná dále o věci. Přitom je právní názor
soudu, který rozhodoval o dovolání, závazný. V novém rozhodnutí
rozhodne soud znovu i o nákladech původního řízení.
(2) Bylo-li spolu s rozhodnutím odvolacího soudu zrušeno i
rozhodnutí státního notářství, které rozhodlo v prvém stupni,
postupuje státní notářství obdobně podle odstavce 1.
(3) Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou
být novým rozhodnutím dotčeny.".
109. § 244 včetně nadpisů zní:
"HLAVA PRVNÍ
Obecná ustanovení o správním
soudnictví
§ 244
(1) Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy na základě
žalob nebo opravných prostředků zákonnost rozhodnutí orgánů
veřejné správy.
(2) Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy zákonnost
rozhodnutí orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy, jakož i
orgánů zájmové samosprávy a dalších právnických osob, pokud jim
zákon svěřuje rozhodování o právech a povinnostech fyzických a
právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen "rozhodnutí
správního orgánu").
(3) Rozhodnutími správních orgánů se rozumí rozhodnutí vydaná
jimi ve správním řízení, jakož i další rozhodnutí, která
zakládají, mění nebo ruší oprávnění a povinnosti fyzických nebo
právnických osob.".
110. § 245 zní:
§ 245
(1) Při přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí správního orgánu
posoudí soud i zákonnost dříve učiněného správního rozhodnutí, o
něž se přezkoumávané rozhodnutí opírá, jestliže pro ně bylo dříve
učiněné rozhodnutí závazné a není-li pro jeho přezkoumání
stanoven zvláštní postup.
(2) U rozhodnutí, které správní orgán vydal na základě
zákonem povolené volné úvahy (správní uvážení), přezkoumává soud
pouze, zda takové rozhodnutí nevybočilo z mezí a hledisek
stanovených zákonem.".
111. § 246 zní:
"§ 246
(1) K přezkoumávání rozhodnutí jsou věcně příslušné krajské
soudy, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky je
věcně příslušný k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů České
a Slovenské Federativní Republiky.
(3) Nejvyšší soud České republiky nebo Nejvyšší soud
Slovenské republiky jsou věcně příslušné k přezkoumávání
rozhodnutí ústředních orgánů České republiky nebo Slovenské
republiky, s výjimkou věcí důchodového a nemocenského zabezpečení
a hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání podle předpisů
o zaměstnanosti.
(4) Okresní soudy jsou věcně příslušné k přezkoumávání
rozhodnutí o přestupcích a v případech, kdy to stanoví zákon.".
112. Za § 246 se vkládají nové § 246a, 246b a 246c, které
znějí:
"§ 246a
(1) Místně příslušným je soud, v jehož obvodu má sídlo
správní orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává, není-li stanoveno
jinak.
(2) V řízení podle hlavy třetí této části je místně příslušný
obecný soud navrhovatele anebo krajský soud, v jehož obvodu je
tento soud.
§ 246b
(1) Při přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů soudy
jednají a rozhodují v senátech složených z předsedy a dvou soudců,
není-li stanoveno jinak.
(2) Samosoudce jedná a rozhoduje ve věcech, k jejichž
projednání jsou věcně příslušné okresní soudy a ve věcech, u
nichž to výslovně stanoví zákon.
113. Označení hlavy druhé včetně nadpisu a § 247 zní:
"HLAVA DRUHÁ
Rozhodování o žalobách proti
rozhodnutím správních orgánů
§ 247
(1) Podle ustanovení této hlavy se postupuje v případech, v
nichž fyzická nebo právnická osoba tvrdí, že byla na svých právech
zkrácena rozhodnutím správního orgánu, a žádá, aby soud přezkoumal
zákonnost tohoto rozhodnutí.
(2) U rozhodnutí správního orgánu vydaného ve správním řízení
je předpokladem postupu podle této hlavy, aby šlo o rozhodnutí,
jež po vyčerpání řádných opravných prostředků, které jsou pro ně
připuštěny, nabylo právní moci.".
114. § 248 zní:
"§ 248
(1) Soudy nepřezkoumávají rozhodnutí správních orgánů, která
nemají povahu rozhodnutí o právu či povinnosti fyzické nebo
právnické osoby, zejména obecně závazné (normativní) akty,
rozhodnutí organizační povahy a rozhodnutí upravující vnitřní
poměry orgánu, který je vydal.
(2) Soudy dále nepřezkoumávají
a) rozhodnutí, která jsou přezkoumávána podle třetí hlavy této
části nebo podle obecných ustanovení občanského soudního řádu,
b) rozhodnutí správních orgánů v občanskoprávních a
obchodněprávních věcech, v nichž správní orgán vystupuje jménem
státu jako vlastníka nebo jiného účastníka právního vztahu,
c) rozhodnutí orgánů vojenské správy, která byla vydána k přípravě
a plnění úkolů za branné pohotovosti státu,
d) rozkazy funkcionářů ozbrojených sil a ozbrojených sborů,
e) rozhodnutí správních orgánů předběžné, procesní nebo pořádkové
povahy včetně rozhodnutí o pořádkových pokutách,
f) rozhodnutí správních orgánů o kázeňských trestech příslušníků
ozbrojených sil a ozbrojených sborů, pokud se jimi neomezuje
osobní svoboda nebo pokud nemají za následek zánik služebního
vztahu, dále odsouzených v nápravně výchovných ústavech, jakož
i obviněných ve výkonu vazby,
g) rozhodnutí, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení
zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama
o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání
nebo podnikatelské či jiné hospodářské činnosti,
h) rozhodnutí o nepřiznání nebo odnětí odborné způsobilosti
fyzickým osobám, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku
výkonu povolání nebo zaměstnání,
i) rozhodnutí o žádostech na plnění, na něž není nárok, nebo o
žádostech o odstranění tvrdosti zákona, zejména rozhodnutí
finančních orgánů o úlevách na odvodech, daních a poplatcích,
j) rozhodnutí, jimiž byly zamítnuty žádosti o povolení výjimek z
bezpečnostních předpisů a z technických norem.
(3) Kromě toho jsou z přezkoumávání soudem vyloučena
rozhodnutí správních orgánů vydaná na základě ustanovení uvedených
v příloze A, která je součástí tohoto zákona, jakož i rozhodnutí,
jejichž přezkoumání vyloučí zvláštní zákony.".
115. § 249 zní:
"§ 249
(1) Řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá žalobou.
(2) Žaloba musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat
označení rozhodnutí správního orgánu, které napadá, vyjádření, v
jakém rozsahu se toto rozhodnutí napadá, uvedení důvodů, v čem
žalobce spatřuje nezákonnost rozhodnutí správního orgánu, a jaký
konečný návrh činí.".
116. § 250 zní:
"§ 250
(1) Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.
(2) Žalobcem je fyzická nebo právnická osoba, která o sobě
tvrdí, že jako účastník správního řízení byla rozhodnutím
správního orgánu zkrácena ve svých právech. Podat žalobu může i
fyzická nebo právnická osoba, se kterou nebylo ve správním řízení
jednáno jako s účastníkem, ač s ní jako s účastníkem jednáno být
mělo.
(3) Jestliže se rozhodnutím správního orgánu cítí na svých
právech zkráceno více osob, mohou podat společnou žalobu.
Účastníky řízení jsou také ti, na něž se pro nerozlučné
společenství práv se žalobcem musí též vztahovat rozhodnutí soudu
(§ 91 odst. 2).
(4) U rozhodnutí správního orgánu vydaného ve správním řízení
je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni.".
117. Za § 250 se vkládají nové § 250a až 250s, které znějí:
"§ 250a
Žalobce musí být zastoupen advokátem nebo komerčním
právníkem, pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho
zaměstnanec (člen), který za něj u soudu jedná; to neplatí ve
věcech, v nichž je dána věcná příslušnost okresního soudu nebo
jde-li o přezkoumání rozhodnutí ve věcech nemocenského pojištění
či důchodového zabezpečení.
§ 250b
(1) Žaloba musí být podána do dvou měsíců od doručení
rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni, pokud zvláštní
zákon nestanoví jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.
(2) Jestliže je podána žaloba někým, kdo tvrdí, že mu
rozhodnutí správního orgánu nebylo doručeno, ač s ním jako s
účastníkem řízení mělo být jednáno, soud ověří správnost tohoto
tvrzení a uloží správnímu orgánu doručit tomuto účastníku správní
rozhodnutí a podle okolností odloží jeho vykonatelnost. Tímto
stanoviskem soudu je správní orgán vázán. Po uskutečněném doručení
předloží správní orgán spisy soudu k rozhodnutí o žalobě.
§ 250c
Žaloba nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí
správního orgánu, pokud zvláštní zákon nestanoví něco jiného. Na
žádost účastníka může předseda senátu usnesením vykonatelnost
rozhodnutí odložit, jestliže by neprodleným výkonem napadeného
rozhodnutí hrozila závažná újma.
§ 250d
(1) Předseda senátu vyžádá spisy žalovaného správního orgánu,
který je povinen neprodleně je předložit spolu se spisy správního
orgánu prvého stupně.
(2) Shledá-li předseda senátu, že soud není věcně nebo místně
příslušný, postoupí věc usnesením soudu příslušnému.
(3) Předseda senátu usnesením řízení zastaví, jestliže žaloba
byla podána opožděně, jestliže byla podána neoprávněnou osobou,
jestliže směřuje proti rozhodnutí, jež nemůže být předmětem
přezkoumávání soudem, jestliže žalobce neodstranil vady žaloby,
jejichž odstranění soud nařídil a jež brání věcnému vyřízení
žaloby nebo jestliže žalobce není zastoupen podle § 250a anebo
jestliže žaloba byla vzata zpět (§ 250h odst. 2).
§ 250e
Nedojde-li k vyřízení žaloby způsobem uvedeným v § 250d odst.
2 a 3, doručí soud žalovanému stejnopis žaloby. Předseda senátu
může nařídit žalovanému, aby se k obsahu žaloby vyjádřil ve lhůtě,
kterou zároveň určí.
§ 250f
V jednoduchých případech, zejména je-li nepochybné, že
správní orgán vycházel ze správně zjištěného skutkového stavu,
a jde-li jen o posouzení právní otázky, může soud bez jednání
rozhodnout o žalobě rozsudkem. Stejně postupuje, je-li napadené
rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro
nedostatek důvodů.
§ 250g
(1) Nedojde-li k vyřízení žaloby způsobem uvedeným v § 250f,
předvolá předseda senátu k jednání účastníky; k němu si může
vyžádat potřebné podklady, popřípadě i další písemná vyjádření
účastníků.
(2) Nedostaví-li se účastníci k jednání, může být věc
projednána v jejich nepřítomnosti; řízení nesmí být z tohoto
důvodu přerušeno.
§ 250h
(1) Až do rozhodnutí soudu může žalobce rozsah napadení
správního rozhodnutí omezit; rozšířit je může jen ve lhůtě podle
§ 250b.
(2) Až do rozhodnutí soudu může žalobce vzít žalobu zpět;
jestliže žalovanému mezitím vzešly náklady řízení, rozhodne soud o
jejich náhradě.
§ 250i
(1) Při přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud
rozhodující skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného
rozhodnutí; dokazování se neprovádí.
(2) Bylo-li rozhodnutí správního orgánu mezitím napadeno
protestem prokurátora, soud řízení o žalobě přeruší až do jeho
vyřízení; jestliže napadené rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno,
soud řízení o žalobě zastaví. Obdobně se postupuje, jestliže před
podáním žaloby k soudu byl proti pravomocnému rozhodnutí správního
orgánu podán mimořádný opravný prostředek.
(3) K vadám řízení před správním orgánem soud přihlédne, jen
jestliže vzniklé vady mohly mít vliv na zákonnost napadeného
rozhodnutí.
§ 250j
(1) Dojde-li soud k závěru, že napadené rozhodnutí je v
souladu se zákonem, vysloví rozsudkem, že se žaloba zamítá.
(2) Dojde-li soud k závěru, že správní rozhodnutí posoudilo
věc po právní stránce nesprávně nebo že zjištění skutkového stavu,
z kterého vycházelo správní rozhodnutí, je v rozporu s obsahem
spisů nebo že zjištění skutkového stavu je nedostačující k
posouzení věci, zruší rozsudkem napadené rozhodnutí správního
orgánu a podle okolností i rozhodnutí správního orgánu prvého
stupně, a vrátí věc žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení.
Soud zruší napadená rozhodnutí i tehdy, ukáže-li se až při
jednání, že jsou nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost nebo
nedostatek důvodů.
(3) Správní orgány jsou vázány právním názorem soudu.
(4) Proti rozhodnutí soudu není přípustný opravný prostředek.
§ 250k
(1) Měl-li žalobce úspěch zcela nebo zčásti, soud mu proti
žalovanému přizná právo na úplnou nebo částečnou náhradu nákladů
řízení. Může také rozhodnout, že se náhrada nákladů zcela nebo
zčásti nepřizná, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele.
(2) Jestliže po zrušení rozhodnutí správního orgánu došlo k
vydání nového rozhodnutí, které bylo k nové žalobě opět zrušeno
proto, že se správní orgán odchýlil od právního názoru vysloveného
v prvém rozsudku soudu, aniž došlo ke změně skutkového nebo
právního stavu, uloží soud správnímu orgánu, aby žalobci nahradil
všechny náklady soudního řízení.
HLAVA TŘETÍ
Rozhodování
o opravných prostředcích proti
rozhodnutím správních orgánů
§ 250l
(1) Podle ustanovení této hlavy se postupuje v případech, v
kterých zákon svěřuje soudům rozhodování o opravných prostředcích
proti nepravomocným rozhodnutím správních orgánů.35)
(2) Pokud v této hlavě není stanoveno jinak, užije se
přiměřeně ustanovení hlavy druhé s výjimkou § 250a.
§ 250m
(1) Řízení se zahajuje na návrh, kterým je opravný prostředek
proti rozhodnutí správního orgánu.
(2) Návrh se podává u příslušného soudu ve lhůtě třiceti dnů
od doručení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví něco
jiného. Návrh je podán včas i tehdy, byl-li podán ve lhůtě
u orgánu, který vydal rozhodnutí. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení
o opravném prostředku, lze je napadnout do šesti měsíců od jeho
doručení.
(3) Účastníky řízení jsou ti, kteří jimi jsou v řízení u
správního orgánu, a správní orgán, jehož rozhodnutí se
přezkoumává.
§ 250n
Jestliže to povaha věci nevylučuje, může ten, kdo podává
opravný prostředek, navrhnout, aby byla odložena vykonatelnost
napadeného rozhodnutí. Soud může tomuto návrhu vyhovět, jestliže
by provedením napadeného rozhodnutí byl zmařen účel jeho
přezkoumání.
§ 250o
Jestliže správní orgán, jehož rozhodnutí soud přezkoumává,
vydá nové rozhodnutí, kterým návrhu zcela vyhoví, soud usnesením
řízení zastaví.
§ 250p
Je-li návrh podán opožděně nebo tím, kdo k němu není
oprávněn, anebo napadá-li se rozhodnutí, jež přezkoumání
nepodléhá, anebo neodstranil-li navrhovatel vady, jejichž
odstranění soud nařídil a jež brání věcnému vyřízení návrhu, soud
usnesením opravný prostředek odmítne.
§ 250q
(1) Nedojde-li k vyřízení opravného prostředku způsobem
uvedeným v § 250f nebo § 250o, nařídí soud jednání. Soud může
provést důkazy nezbytné k přezkoumání napadeného rozhodnutí.
(2) O opravném prostředku rozhodne soud rozsudkem, kterým
přezkoumané rozhodnutí buď potvrdí nebo je zruší a vrátí k dalšímu
řízení.
35) V současné době jde zejména o tyto případy:
§ 57b odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, ve znění zákona č. 180/1990 Sb., jde-li o
rozhodnutí o povinnosti zaměstnance nebo jiného příjemce
peněžité dávky nemocenského pojištění nebo přídavků na děti
vrátit přeplatek na dávce neprávem vyplacené, jakož i proti
rozhodnutí v jiných než dávkových věcech nemocenského
pojištění,
§ 122 odst. 1 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení
družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte,
ve znění zákona č. 180/1990 Sb., jde-li o rozhodnutí o
povinnosti příjemce dávky ze zabezpečení v nemoci a ze
zabezpečení matky a dítěte vrátit přeplatek na dávce neprávem
vyplacené, jakož i proti rozhodnutí v jiných než dávkových
věcech zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,
§ 112 odst. 3 zákona č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění
zákona č. 117/1983 Sb. a zákona č. 5/1991 Sb.,
§ 7, 8 a 61 odst. 2 zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a
střelivu, ve znění zákona č. 49/1990 Sb.,
§ 122 a 145a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení,
ve znění zákona č. 110/1990 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.,
jde-li o rozhodnutí o zákonném nároku na dávku důchodového
zabezpečení, uvedenou v § 7 písm. a) č. 1 - 7, písm. b) a c)
cit. zákona,
§ 9 odst. 4 a 7 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před
alkoholismem a jinými toxikomaniemi,
§ 8 odst. 3, § 11 odst. 2 a § 12 odst. 3 písm. c) zákona č.
83/1990 Sb., o sdružování občanů,
§ 11 odst. 3 a § 13 zákona č. 84/1990 Sb., o právu
shromažďovacím,
§ 28 odst. 3 zákona ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii,
§ 27 odst. 3 zákona SNR č. 132/1990 Sb., o advokacii,
§ 28 odst. 3 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách,
§ 25 zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a
právní pomoci jimi poskytované,
§ 113 odst. 2 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku,
jde-li o rozhodnutí vrátit přeplatek,
§ 28 zákona SNR č. 129/1991 Sb., o komerčních právnících,
§ 9 odst. 3 a 6 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku,
§ 18 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé
další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních
orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní
Republiky, České republiky a Slovenské republiky,
§ 17 zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a
postavení církví a náboženských společností,
§ 34 zákona č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích,
§ 8 odst. 5 zákona č. 424/1991 Sb.
118. Dosavadní část pátá se označuje jako část šestá.
119. V § 251 se vypouští druhá věta.
120. V § 252 odst. 2 se slova "Československé socialistické
republice" nahrazují slovy "České a Slovenské Federativní
Republice".
121. V § 258 se odstavec 3 vypouští.
122. V § 259 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1, ve
kterém se na konci prvé věty doplňují slova "a k prohlášení o svém
majetku" a druhá věta se vypouští.
123. § 260 odst. 1 zní:
"(1) Jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, poskytne
soud na žádost účastníka pomoc při zjišťování bydliště toho, komu
z rozhodnutí vyplývá povinnost. Soud přitom postupuje
v součinnosti s jinými státními orgány.".
124. V § 261 odst. 1 ve třetí větě se slova "organizaci, vůči
které" nahrazují slovy "toho, vůči komu" a ve čtvrté větě se slova
"občana nebo organizaci" nahrazují slovy "fyzickou nebo právnickou
osobu".
125. V § 264 odst. 2 se slova "organizaci" a "organizace"
nahrazují slovy "právnické osobě" a "právnické osoby".
126. V § 265 odst. 1 se vypouštějí druhá a třetí věta.
127. V § 267 odst. 2 se slova "pravosti nebo výše" nahrazují
slovy "pravosti, výše nebo pořadí".
128. V § 269 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který
zní:
"(2) V případech uvedených v § 268 odst. 1 písm. g) a h) se
rozhoduje zpravidla po předchozím jednání."
a dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
129. § 272 odst. 2 zní:
"(2) Před nařízením výkonu rozhodnutí předseda senátu písemně
vyzve toho, kdo odmítá podrobit se soudnímu rozhodnutí nebo neplní
soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí a o úpravě
styku s nimi, aby se soudnímu rozhodnutí podrobil nebo aby soudem
schválenou dohodu plnil. V této výzvě upozorní též na následky
neplnění povinností stanovených v rozhodnutí nebo v dohodě.".
V odstavci 3 se slova "národní výbor a společenské organizace"
nahrazují slovy "příslušný orgán obce a orgán péče o děti".
130. V § 273 se v odstavci 1 číslovka "1000" nahrazuje
číslovkou "2000" a v odstavci 2 se slova "s národním výborem"
nahrazují slovy "s příslušným orgánem obce" a slova "s jinými" se
nahrazují slovem "se".
131. V § 274 se v písmenu c) vypouštějí slova "komisí pro
pracovní spory", a písmena e) a f) znějí:
"e) notářských zápisů, které obsahují občanskoprávní závazek a v
nichž jsou vyznačeny osoba oprávněná a povinná, právní důvod,
předmět a doba plnění, jestliže osoba povinná k vykonatelnosti
v notářském zápise svolila;
f) vykonatelných rozhodnutí orgánů státní správy a územní
samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve
věcech daní a poplatků, jakož i smírů schválených těmito
orgány;".
132. § 275 odst. 2 zní:
"(2) Soud je však vždy oprávněn před nařízením výkonu
rozhodnutí přezkoumávat správnost potvrzení o vykonatelnosti všech
titulů pro výkon rozhodnutí.".
133. V § 277 odst. 1 se slova "a popřípadě též srážky
připadající státu tam, kde bylo uloženo nápravné opatření"
vypouštějí.
V odstavci 2 věta první zní:
"Do čisté mzdy se započítávají i
čisté odměny za vedlejší činnost, kterou pracovník vykonává u
toho, u koho je v pracovním poměru.".
134. V § 278 se slova "Československé socialistické
republiky" nahrazují slovy "České a Slovenské Federativní
Republiky".
135. § 279 odst. 2 písm. c) zní:
"c) pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými
činy;",
v odstavci 3 se slova "Československé socialistické republiky"
nahrazují slovy "České a Slovenské Federativní Republiky".
136. V § 285 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:
"(3) Vyplácí-li se záloha za období delší než jeden měsíc,
vypočte se, kolik připadá z poskytnuté zálohy na jednotlivé
měsíce, a z takto vypočtené měsíční odměny jsou povinnému
prováděny srážky. Celková odměna povinného za uplynulý rok se
rozvrhne rovnoměrně na jednotlivé měsíce. Z měsíční odměny se pak
vypočtou s konečnou platností srážky a oprávněnému se vyplatí
rozdíl mezi částkami, které měly být povinnému sraženy v
jednotlivých měsících, a částkami, které skutečně ze záloh
oprávněnému byly již vyplaceny.".
137. V § 290 odst. 2 se vypouští druhá věta.
138. § 293 odst. 3 zní:
"(3) Za změnu plátce mzdy podle odstavce 1 se nepovažuje,
jestliže povinný po nařízení výkonu rozhodnutí získá nárok na
peněžitou dávku nemocenského pojištění nahrazující mzdu a jestliže
dávku mu vyplatí plátce mzdy.".
139. § 294 odst. 1 zní:
"(1) Ten, kdo přijímá občana do práce, je povinen vyžádat si
od něho potvrzení vystavené tím, u koho občan naposledy pracoval,
o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy,
kterým soudem a v čí prospěch. Takové potvrzení je povinen každý
zaměstnavatel vydat občanu, který u něho přestal pracovat.",
v odstavci 2 se slova "Zjistí-li organizace, u níž povinný
nastoupil" nahrazují slovy "Zjistí-li ten, u koho povinný
nastoupil",
odstavec 3 zní:
"(3) Soud tomu, u koho povinný nastoupil nově do práce,
doručí do vlastních rukou usnesení, ve kterém ho vyrozumí o
nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, seznámí ho s
dosavadním průběhem výkonu rozhodnutí, zejména s výší dosud
provedených srážek, uvede, jak vysoká je pohledávka, pro kterou
mají být srážky dále prováděny, a jaké je její pořadí; vyzve ho,
aby ode dne, kdy mu bude usnesení podle tohoto odstavce doručeno,
ve srážkách ze mzdy povinného pokračoval, a upozorní ho na všechny
jeho povinnosti při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.".
140. V § 299 odst. 1 první věta od slova "nemocenského" zní:
"peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího
výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí a z
hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání.",
druhá věta odstavce 1 se vypouští.
Odstavec 2 zní:
"(2) Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu občana,
který z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální
péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu
a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu.",
doplňují se nové odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se
použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z odměny plynoucí z dohody
o pracovní činnosti.
(4) Za jiný příjem ve smyslu odstavce 1 nelze považovat
odměny za provedení práce podle § 236 zákoníku práce bez ohledu na
to, co bylo ujednáno o splatnosti odměny.".
141. V § 300 se vypouštějí odstavce 1 a 3 a označení odstavce
2, v němž se slovo "družstevníkům" nahrazuje slovy "členům
družstev".
142. V § 301 odst. 1 se slova "na organizaci nebo občana"
nahrazují slovy "na právnickou a fyzickou osobu".
143. § 304 se vypouští.
144. § 305 až 308 znějí:
"§ 305
K návrhu oprávněného soud rozhodne o nařízení výkonu
usnesením, ve kterém
a) přikáže peněžnímu ústavu, aby po tom, kdy nařízení výkonu
rozhodnutí nabude právní moci, odepsal pohledávku s
příslušenstvím z účtu povinného a uhradil ji po právní moci
usnesení oprávněnému,
b) zakáže povinnému, aby po tom, kdy mu bude doručeno nařízení
výkonu rozhodnutí, nakládal s prostředky na účtu až do výše
vykonatelné pohledávky a jejího příslušenství.
§ 306
Nařízení výkonu rozhodnutí se doručí oprávněnému, povinnému a
peněžnímu ústavu; peněžnímu ústavu se doručí do vlastních rukou.
§ 307
(1) O tom, že usnesení o nařízení výkonu soudu nabylo právní
moci, soud vyrozumí peněžní ústav; toto vyrozumění soud doručí
peněžnímu ústavu do vlastních rukou.
(2) Peněžní ústav vyplatí pak pohledávku z účtu povinného.
§ 308
Pro pořadí úhrady pohledávek, pro něž byl výkon rozhodnutí
nařízen, je rozhodující den, kdy bylo nařízení výkonu rozhodnutí
doručeno peněžnímu ústavu; bylo-li mu téhož dne doručeno nařízení
výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek a prostředky na účtu
povinného nestačí k uspokojení všech pohledávek, uhradí se
jednotlivé pohledávky, pro něž došlo nařízení výkonu rozhodnutí
téhož dne, poměrně; ustanovení § 316 odst. 2 a 3 tu platí
obdobně.".
145. V § 310 se slovo "organizací" nahrazuje slovy
"právnických osob".
146. § 311 zní:
147. V § 312 odst. 1 se vypouštějí slova "a to i tehdy,
jestliže se pohledávka povinného stane splatnou teprve v
budoucnu",
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Takto se postupuje i v případě, že pohledávka povinného
se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že
povinnému budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v
budoucnu postupně vznikat.",
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
148. V § 317 se připojují nové odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Výkonu rozhodnutí nepodléhají peněžité dávky sociální
péče.
(4) Výkonu rozhodnutí odepsáním z účtu u peněžního ústavu
nepodléhají prostředky na účtu, které výslovným prohlášením
povinného jsou určeny pro výplatu mezd jeho zaměstnanců pro
výplatní období nejbližší dni, kdy peněžnímu ústavu bylo doručeno
nařízení výkonu rozhodnutí.".
149. § 318 se vypouští.
150. V § 319 odst. 1 se citace "§ 279 odst. 3" nahrazuje
citací "§ 279 odst. 2" a odstavec 3 zní:
"(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně, i pokud
jde o pohledávky z práv příbuzných právu autorskému a o pohledávky
fyzických osob z jejich podnikatelské činnosti.".
151. Dosavadní znění § 320 se označuje jako odstavec 1,
citace "§ 314 až 316 a 321" se nahrazuje citací "§ 313 až 316,
321, 327 a 330" a připojuje se nový odstavec 2, který zní:
"(2) Výkon rozhodnutí proti členovi družstva postižením
členského podílu ve stavebním bytovém družstvu za trvání členství
povinného není přípustný.".
152. § 322 zní:
"§ 322
(1) Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůže
týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k
uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění
svých pracovních úkolů, nebo ke svému podnikání, jakož i jiných
věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly.
(2) Takto jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména
a) běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti,
b) snubní prsten a jiné předměty podobné povahy,
c) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje
vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
d) hotové peníze do částky 1000 Kčs.".
153. V § 326 odst. 1 se v poslední větě slova "místního
národního výboru" nahrazují slovy "orgánu obce",
vkládá se nový odstavec 2, který zní:
"(2) Nepřevezme-li oprávněný věci podléhající zkáze za cenu,
kterou určí v těchto případech vykonavatel, odevzdají se povinnému
k volnému nakládání.",
dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
154. § 328 zní:
"§ 328
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí sepsané
věci se odhadnou, pokud cena není stanovena úředně.36) Provedení
odhadu zajistí předseda senátu; znalce přibere, pokud v
jednoduchých případech nestačí odhad provedený vykonavatelem při
sepsání věcí.".
36) § 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
155. Za § 328 se vkládají nové § 328a a 328b, které znějí:
"§ 328a
(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a po
odhadu sepsaných věcí předseda senátu zajistí, aby
a) zvlášť významná výtvarná díla a památky,
b) rukopisy zvlášť významných literárních děl,
c) osobní památky a korespondence zvlášť významných spisovatelů a
kulturních činitelů, jakož i jiné upomínkové předměty muzeální
povahy po těchto osobách,
d) předměty větší kulturní historické hodnoty a jejich soubory,
byly nabídnuty ke koupi za hotové institucím, jejichž posláním je
péče o takové památky, a to nejméně za odhadní cenu.
(2) Jestliže tyto instituce ve lhůtě třiceti dnů od doručení
výzvy neodpoví na nabídku a nesloží u soudu odhadní cenu, soud i
tyto předměty prodá způsobem dále uvedeným.
§ 328b
(1) Sepsané věci se prodají v dražbě, která se koná buď v
místě, kde sepsané věci jsou, nebo u soudu.
(2) Soud oznámí dražební rok povinnému, oprávněnému,
spoluvlastníku věci a místnímu orgánu státní správy, v jehož
obvodu bude dražba konána a v jehož obvodu má povinný bydliště.
Kromě toho se dražební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým.
(3) Dražbu provádí vykonavatel, který o dražbě sepíše
protokol. Vykonavatel a povinný nesmějí dražit.".
156. § 329 zní:
"§ 329
(1) Nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní nebo úředně
stanovené ceny. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, pokud nebylo
učiněno podání vyšší. Výše ceny vydražené věci není omezena
ustanoveními cenových předpisů.
(2) Soud udělí příklep dražiteli, který učiní nejvyšší
podání. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li
učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne soud losem, komu má
příklep udělit. Vydražitel musí nejvyšší podání ihned zaplatit;
neučiní-li tak, draží se věc znovu, bez jeho účasti.
(3) Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají závady
váznoucí na věci.".
157. § 330 zní:
"§ 330
(1) Dražba se skončí, jakmile dosažený výtěžek stačí k
uspokojení věřitelů.
(2) Nenajde-li se kupec pro dražené věci, nařídí soud
opětovnou dražbu.
(3) Věci, pro které se nenajde kupec ani při opětovné dražbě,
může oprávněný převzít do 15 dnů po vyrozumění o bezvýslednosti
dražby za dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny. Mezi
několika oprávněnými, ochotnými jinak k převzetí, rozhoduje pořadí
(§ 332 odst. 1). Prodej uskutečněný převzetím má tytéž účinky jako
prodej v dražbě.".
158. V § 333 odst. 1 se citace "§ 322 písm. d)" nahrazuje
citací "§ 322 odst. 2 písm. d)".
V odstavci 2 se slova "cizozemské peníze" nahrazují slovy "valuty
(§ 1 odst. 2 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon)".
159. V § 335 odst. 2 a 3 znějí:
"(2) Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na nemovitost i s
jejími součástmi a příslušenstvím.
(3) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí musí obsahovat
zákaz, aby povinný nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji
zatížil. Dále se v něm uloží povinnému, aby do 15 dnů oznámil, zda
a kdo má k nemovitosti předkupní právo, s poučením, že při
neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou.",
připojuje se nový odstavec 4, který zní:
"(4) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud
oprávněnému, povinnému, spoluvlastníkům a osobám, které mají k
nemovitosti předkupní nebo jiné věcné právo, dále pak příslušnému
finančnímu orgánu státní správy a orgánu územní samosprávy, v
jehož obvodu je nemovitost, jakož i místnímu orgánu státní správy,
v jehož obvodu je bydliště povinného. Kromě toho se usnesení
vyvěsí na úřední desce soudu až do vyvěšení dražební vyhlášky.".
160. Za § 335 se vkládá nový § 335a, který zní:
161. § 336 zní:
"§ 336
(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud
opatří odhad nemovitosti a jejího příslušenství. O době a místě
odhadu soud uvědomí oprávněného, dlužníka, spoluvlastníky, jakož i
osoby, pro něž váznou na nemovitosti jiné závady, a okresní úřad.
(2) Jestliže nemovitost byla odhadnuta v době jednoho roku
přede dnem, kdy nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, a
jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro určení ceny, může
soud od nového odhadu upustit.".
162. Za § 336 se vkládají nové § 336a až 336p, které znějí:
"§ 336a
(1) Odhadem se zjistí, jakou cenu má nemovitost. Krom toho se
jednotlivě odhadnou závady, které musí vydražitel převzít bez
započtení na nejvyšší podání (§ 336m odst. 1), jakož i závady,
které vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání (§ 336m
odst. 2).
(2) Práva spojená s nemovitostí se odhadnou tak, že se zjistí
výhoda, kterou tato práva přinášejí oprávněnému v období jednoho
roku, a hodnota této výhody se násobí při právech časově
neomezených dvaceti, při právech časově omezených počtem roků, po
které má právo ještě trvat, nejvýše však dvaceti.
(3) Závady váznoucí na nemovitosti se odhadnou podle
hospodářské újmy, která vyplývá ze závady pro obtíženého. Při
závadách neomezeného trvání se vezme za základ výpočtu doba
dvaceti let, při závadách neurčitého trvání pravděpodobný čas
jejich trvání, ne však více než dvacet let, při závadách přesně
určeného trvání tato doba. Závady vyplývající z nároků na
opětující se plnění a dávky se odhadnou tak, že se vypočítá
částka, která by stačila k tomu, aby z ní a z úroků z této částky
se poukazovala plnění a dávky anebo jejich peněžitá hodnota.
(4) Podle výsledků odhadu určí soud odhadní cenu a rozhodnutí
o tom doručí osobám uvedeným v § 336 odst. 1, jakož i osobám, pro
které váznou na nemovitosti věcná práva patrná ze spisu.
§ 336b
(1) Po pravomocném určení odhadní ceny stanoví soud vyhláškou
dražební jednání na dobu nejméně po 30 dnech.
(2) Dražební vyhláška musí obsahovat:
a) čas a místo dražby,
b) označení nemovitosti, příslušenství a vlastníka,
c) odhadní cenu, která je zároveň nejnižším podáním,
d) výši jistoty,
e) způsob zaplacení nejvyššího podání,
f) závady, které musí vydražitel převzít bez započtení na nejvyšší
podání,
g) ustanovení o přechodu závad a užitků nemovitosti,
h) ustanovení o odevzdání vydražené nemovitosti vydražiteli,
i) výzvu, aby všichni, kdo jsou odkázáni se svými nároky na
nejvyšší podání, udali výši svých nároků i s příslušenstvím ke
dni dražebního jednání a prokázali je listinami s upozorněním,
že jinak bude k jejich nárokům přihlíženo jen podle obsahu
spisů,
j) výzvu, aby věřitelé prohlásili, zda žádají zaplacení
v hotovosti s upozorněním, že nepožádají-li o zaplacení
v hotovosti před dražebním jednáním, může vydražitel dluh
převzít,
k) výzvu, aby uplatnění práv, která nepřipouštějí dražbu (§ 267
odst. 1), bylo prokázáno před započetím dražby s upozorněním,
že jinak by taková práva nemohla být uplatněna na újmu
vydražitele, který byl v dobré víře,
l) upozornění, že osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo,
je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením
příklepu předkupní právo zaniká.
§ 336c
(1) Dražební vyhláška se doručí:
a) oprávněnému, povinnému, spoluvlastníku a každému, kdo má k
nemovitosti věcné nebo předkupní právo, jsou-li patrna ze spisů
anebo z evidence nemovitostí,
b) orgánům, které vyměřují a vymáhají daně a veřejné dávky a
pojistné nemocenského pojištění,
c) úřadům uvedeným v § 335 odst. 4.
(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) se doručí do
vlastních rukou.
(3) Soud vyvěsí dražební vyhlášku na úřední desce soudu a
požádá místní orgán územní samosprávy, v jehož obvodu je
nemovitost, aby podstatný obsah vyhlášky uveřejnil způsobem v
místě obvyklým.
(4) Přihlásí-li se oprávněný z předkupního práva později,
doručí se mu dražební vyhláška do vlastních rukou tak, aby k
doručení došlo ještě před zahájením dražby.
§ 336d
(1) Zájemci o koupi dražené nemovitosti jsou povinni jako
jistotu složit polovinu odhadní ceny, a to v hotovosti nebo šekem
na účet soudu. Chce-li zájemce při dražbě uplatnit své předkupní
právo, musí je soudu prokázat nejpozději při složení jistoty. Soud
ještě před zahájením dražby (§ 336f odst. 1) rozhodne, zda
předkupní právo je prokázáno.
(2) Nejnižší podání se rovná odhadní ceně.
(3) K zaplacení nejvyššího podání určí soud v dražební
vyhlášce lhůtu, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být
delší než 2 měsíce.
(4) Na nejvyšší podání se započte složená jistota a částky
připadající na závady, které vydražitel přejímá se započtením na
nejvyšší podání (§ 336m odst. 1) a které by byly uhrazeny z
nejvyššího podání, pokud by bylo celé nejvyšší podání složeno v
hotovosti.
§ 336e
(1) Nezaplatí-li vydražitel nejvyšší podání včas, nařídí soud
opětovnou dražbu nemovitosti; opětovná dražba se však nekoná,
zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání před uplynutím lhůty k
podání odvolání proti rozhodnutí o nařízení opětovné dražby.
(2) O nařízení opětovné dražby platí ustanovení o prvé dražbě
s tím, že nejnižší podání tvoří dvě třetiny odhadní ceny. O dražbě
uvědomí soud též vydražitele uvedeného v odstavci 1. Tento
vydražitel je povinen zaplatit rozdíl na nejvyšším podání, náklady
opětovné dražby a škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší
podání včas (§ 336l). Tato náhrada připadne do rozdělované
podstaty.
§ 336f
(1) Po složení jistoty soudce vyzve zájemce, aby dražili.
(2) Draží se osobně nebo prostřednictvím zástupce, který musí
prokázat právo zastupovat zájemce veřejnou nebo úředně ověřenou
listinou.
(3) Dražit nemůže soudce řídící dražbu, zapisovatel, povinný,
vydražitel uvedený v § 336e odst. 1 a ten, jemuž nabytí věci brání
zvláštní předpis.
(4) Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé
jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Výše ceny
vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.
§ 336g
Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, nepokračuje
soud v řízení. Návrh na pokračování v řízení lze učinit nejdříve
po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby. Nebyl-li takový návrh
učiněn do jednoho roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.
§ 336h
(1) Před skončením dražby se soudce dotáže osob přítomných
při dražbě, zda mají námitky proti udělení příklepu.
(2) Námitky, které se zapíší do protokolu, mohou podat
dražitelé, povinný, oprávněný a zástupci orgánů státní správy
(§ 335 odst. 4), jsou-li přítomni dražbě.
(3) Příklep udělí soud tomu, u něhož jsou splněny podmínky
stanovené zákonem a který učinil nejvyšší podání. Učiní-li několik
dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné
podání, rozhodne soud losem o tom, komu se má příklep udělit.
Byl-li však jedním z takových dražitelů spoluvlastník nebo ten,
jemuž svědčí předkupní právo věcné povahy, udělí se příklep jemu.
(4) Odepře-li soud se zřetelem na vznesené námitky příklep,
pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání.
§ 336i
Po udělení příklepu může se vydražitel ujmout držby vydražené
věci; o tom je povinen uvědomit soud. Nabude-li usnesení o udělení
příklepu právní moci, stává se vydražitel vlastníkem věci ke dni
udělení příklepu.
§ 336j
(1) Usnesení o příklepu se doručí oprávněnému, povinnému,
vydražiteli a těm, kdo proti příklepu vznesli námitky.
(2) Proti usnesení, kterým byl příklep udělen, mohou podat
odvolání jen ti, kteří byli přítomni při dražbě a vznesli námitky.
Mimo to může do 15 dnů ode dne dražby podat odvolání každý, komu v
rozporu s ustanovením § 336c odst. 1 písm. a) nebyla doručena
dražební vyhláška a nebyl proto při dražbě přítomen.
§ 336k
(1) Odvolání lze vyhovět, jen jsou-li vytýkané vady na újmu
toho, kdo odvolání podal, nebo shledá-li soud podstatné porušení
zákona.
(2) Rozhodnutí o odvolání se doručí odvolateli, vydražiteli,
oprávněnému a povinnému.
(3) Zruší-li odvolací soud usnesení o příklepu, ustanoví se
nové dražební jednání.
(4) Byl-li příklep pravomocně odepřen, je vydražitel povinen
vrátit vydraženou věc povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu,
kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí.
§ 336l
(1) O závazcích podle § 336e odst. 2 a § 336k odst. 4
rozhodne soud po jednání usnesením.
(2) Částky odpovídající závazkům uloženým podle odstavce 1
vymůže soud na návrh vykonavatele z ostatního majetku vydražitele.
§ 336m
(1) Vydražitel musí bez započtení na nejvyšší podání převzít
věcná břemena, pokud tak stanoví zvláštní předpis, a nájemní
práva.
(2) Jinak převezme vydražitel věcná břemena jen tehdy,
dostane-li se na ně plná úhrada z rozdělované podstaty.
(3) Předkupní právo k vydražené nemovitosti udělením příklepu
zaniká.
§ 336n
(1) Po pravomocném udělení příklepu nařídí soud jednání o
rozvrhu. K jednání předvolá vydražitele a jiné osoby, kterým se
doručuje dražební vyhláška (§ 336c), nebo které přihlásily své
nároky (§ 336b odst. 2 písm. i)), jestliže nezanikly dražbou.
(2) Po skončení rozvrhového jednání nelze žádat z nejvyššího
podání částku vyšší, než jaká byla přihlášena (§ 336b odst. 2
písm. i)).
163. § 337 zní:
"§ 337
(1) Podle výsledků rozvrhového jednání se z podstaty
uspokojují v tomto pořadí:
a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s
prováděním dražby,
b) daně a poplatky, pokud mají podle zvláštních předpisů
přednostní zákonné zástavní právo a jen potud, pokud byly
splatné v posledních třech letech před udělením příklepu a byly
řádně přihlášeny,
c) pohledávky vymáhajícího věřitele, pohledávky založené
hypotečními zástavními listy, pohledávky zajištěné zástavním
právem (ať smluvním nebo soudcovským), popřípadě omezením
převodu nemovitosti, úhrada za věcná břemena vydražitelem
převzatá se započtením na nejvyšší podání a nároky na náhradu
za věcná břemena, která vydražitel podle výsledků dražby
nepřevezme, vesměs podle jejich pořadí,
d) pohledávky nedoplatků výživného, splatné ke dni rozvrhu,
e) pohledávky daní a poplatků, přihlášené k rozvrhu, které nebyly
uspokojeny podle písmena b),
f) ostatní pohledávky.
Nelze-li plně uspokojit pohledávky téhož pořadí, uspokojí se
poměrně.
(2) Úroky za poslední tři léta před udělením příklepu, jakož
i soudní náklady se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li
rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.
(3) Převyšuje-li výtěžek prodeje všechny pohledávky podle
odstavců 1 a 2, vyplatí soud po úhradě pohledávek všech
oprávněných zbytek výtěžku povinnému.".
164. Za § 337 se vkládají nové § 337a až 337e, které znějí:
"§ 337a
(1) Budou-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na kterých
váznou pohledávky zajištěné zástavním právem podle § 151a
občanského zákoníku pro tutéž pohledávku (dále jen "vespolné
zástavní právo"), uhradí se takové pohledávky v hotovosti z
výtěžků jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků
rozdělovaných podstat, které zbývají při každé jednotlivé
nemovitosti po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel
uspokojení v jiném poměru, přikáže se osobám, které by v důsledku
toho obdržely z rozdělované podstaty méně, částka, která by
připadla na takovou pohledávku až do výše schodku z jednotlivých
rozdělovaných podstat.
(2) Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na nichž
váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se
za základ výpočtu úhrady hodnota všech nemovitostí zjištěná podle
obecných předpisů. Částky, o které by byli věřitelé s pozdějším
pořadím zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným
zástavním právem dostal více, než kolik by na něj bylo připadlo
z výtěžku prodané nemovitosti, zajistí se na jejich návrh
zástavním právem na neprodaných nemovitostech v pořadí, které by
příslušelo uspokojenému věřiteli.
(3) Zásad uvedených v předchozích odstavcích se použije
přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika
spoluvlastníků téže nemovitosti.
§ 337b
(1) Soud určí podle výsledku odhadu částku, jakou se oceňují
věcná břemena, která budou v pořadí podle doby svého vzniku
alespoň zčásti uspokojena z rozdělované podstaty. Při nárocích na
opětující se plnění a dávky určí takovou částku, která postačí,
aby z ní a z jejích úroků se mohly poskytovat plnění a dávky nebo
jejich peněžitá hodnota.
(2) Při věcných břemenech, která vydražitel převezme se
započtením na nejvyšší podání, vydá se sražená částka, jde-li o
věcné břemeno neomezeného trvání, vydražiteli; jde-li o věcné
břemeno omezeného trvání, uloží se částka na úrok a vydražiteli se
poskytuje náhrada po dobu, po kterou věcné břemeno trvá. Jde-li
však o nárok na důchody a jiná opětující se plnění, uloží se
částka vždy na úrok a platby se poukazují přímo oprávněnému.
Vyčerpáním částky nárok oprávněného zanikne.
(3) Věcná břemena, která vydražitel nepřevezme se započtením
na nejvyšší podání, se zruší a oprávněnému se přikáže náhrada v
hotovosti ve výši určené soudem. Jde-li o nároky, které opravňují
k opětujícím se plněním a dávkám, uloží se zbytek nejvyššího
podání na úrok a oprávněnému se poskytují plnění a dávky nebo
náhrada za ně, dokud uložená částka stačí nebo dokud nárok
nezanikne.
(4) Částka, která se uvolní dřívějším zánikem věcného
břemene, přidělí se dalším oprávněným.
§ 337c
(1) Rozvrhové usnesení se doručí všem osobám a orgánům, jež
měly být předvolány k rozvrhovému jednání a osobám, o jejichž
nárocích se rozhodovalo při tomto jednání.
(2) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o nárocích, které
byly při jednání o rozvrhu popřeny co do pravosti, výše, pořadí
nebo způsobu úhrady, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění
důkazů. Jinak soud odkáže ty, kdož takové námitky vznesli, aby ve
lhůtě třiceti dnů od doručení rozvrhového usnesení podali návrh
podle § 267 odst. 2, popř. návrh na zahájení správního řízení, v
němž se o takových námitkách rozhoduje.
(3) Rozhodnutí podle § 267 odst. 2 nebo ve správním řízení je
účinné proti všem věřitelům i proti povinnému.
§ 337d
Vyhověl-li soud návrhu podle § 267 odst. 2 nebo bylo-li
vyhověno návrhu ve správním řízení, nařídí soud nové rozvrhové
jednání. K němu však již nepředvolává účastníky, jejichž nároky
byly již uspokojeny.
§ 337e
(1) Po právní moci rozvrhového usnesení a po úplném zaplacení
nejvyššího podání poukáže soud oprávněným osobám přikázané částky
s výjimkou nároků, ohledně nichž probíhá řízení o popření
přihlášené pohledávky.
(2) Po právní moci rozhodnutí o popření přihlášené pohledávky
soud podle výsledku tohoto řízení buď proplatí zadržené částky
podle rozvrhového usnesení, nebo stanoví dodatečné jednání o
rozvrhu.".
165. § 338 odst. 2 zní:
"(2) Spoluvlastník věci, jež je v podílovém spoluvlastnictví,
může zabránit prodeji věci, jestliže nejpozději do začátku dražby
složí u soudu v hotovosti nebo šekem na účet soudu odhadní cenu
podílu, který má být vydražen. Stane-li se tak, naloží soud s
touto částkou jako s výsledkem prodeje.".
166. Za § 338 se jako hlava pátá s označením "Zřízení
soudcovského zástavního práva na nemovitostech" vkládají § 338a a
338b, které znějí:
"§ 338a
(1) Soudcovské zástavní právo na nemovitosti se zřizuje
nařízením výkonu rozhodnutí. Zřízení soudcovského zástavního práva
musí být zapsáno do evidence nemovitostí podle zvláštních
předpisů.
(2) Pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno soudcovské zástavní
právo, lze vést výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti přímo i
proti pozdějšímu nabyvateli nemovitosti.
§ 338b
(1) Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva
může být nařízen, jen je-li prokázáno, že nemovitost je ve
vlastnictví povinného.
(2) Pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je
rozhodující doba, kdy k soudu došel návrh na zřízení soudcovského
zástavního práva. Došlo-li několik návrhů zároveň, mají zástavní
práva stejné pořadí.
(3) Bylo-li pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno
smluvní zástavní právo, řídí se pořadí soudcovského zástavního
práva pořadím tohoto smluvního zástavního práva.".
167. Dosavadní hlava pátá (Uspokojení práv na nepeněžité
plnění - § 339 až 351) se označuje jako hlava šestá a název
dosavadní hlavy šesté a nadpisy nad § 352, 353 a 354 se
vypouštějí.
168. § 340 zní:
"§ 340
(1) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby
povinný vyklidil byt, za který není třeba zajistit bytovou
náhradu, soud nařídí výkon rozhodnutí a po právní moci tohoto
usnesení výkon rozhodnutí provede.
(2) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby
povinný vyklidil byt, za který je nutno zajistit ať již náhradní
byt nebo náhradní ubytování, soud sice nařídí výkon rozhodnutí,
ale s dodatkem, že o provedení výkonu rozhodnutí rozhodne
dodatečně. Provedení výkonu rozhodnutí nařídí, až oprávněný soudu
prokáže, že pro povinného je zajištěna taková bytová náhrada, jaká
je určena ve vykonávaném rozsudku.".
169. V § 341 odst. 1 se slova "místního národního výboru"
nahrazují slovy "orgánu obce".
V odstavci 2 se slova "místní národní výbor" nahrazují slovy
"orgán obce".
170. V § 342 odst. 3 se slova "místní národní výbor"
nahrazují slovy "orgán obce".
171. V § 343 odst. 2 se slova "místnímu národnímu výboru"
nahrazují slovy "orgánu obce".
172. V § 344 odst. 1 se slova "místního národního výboru"
nahrazují slovy "orgánu obce".
173. V § 345 odst. 3 se slova "místního národního výboru"
nahrazují slovy "orgánu obce".
174. V § 349 odst. 1 se slova "místního národního výboru"
nahrazují slovy "orgánu obce".
175. V § 351 odst. 1 se číslovka "20 000" nahrazuje číslovkou
100 000".
Čl.II
Zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před
státním notářstvím (notářský řád), ve znění zákonů č. 158/1969
Sb., č. 29/1978 Sb. a č. 134/1982 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 1 zní:
2. V § 2 odst. 1 se vypouští druhá věta.
3. § 3 odst. 1 a 2 znějí:
"(1) Při plnění svých úkolů postupuje státní notářství v úzké
součinnosti s orgány obce a státními orgány.
(2) Orgány obce, soudy, prokuratury, jiné státní orgány a
právnické osoby poskytují státním notářstvím účinnou pomoc při
plnění jejich úkolů.".
4. V § 4 odst. 2 se slova "občanům a organizacím" nahrazují
slovy "fyzickým a právnickým osobám" a odstavec 3 se vypouští.
5. § 5 odst. 1 zní:
"(1) Sídla a obvody státních notářství se shodují se sídly a
obvody okresních soudů; v hlavním městě Praze a v hlavním městě
Slovenské republiky Bratislavě se shodují s obvody obvodních
soudů.".
V odstavcích 2 a 4 se vypouští slovo "socialistické".
6. V § 7 odst. 1 a 2 se slova "Československé socialistické
republiky" nahrazují slovy "České a Slovenské Federativní
Republiky", v odstavci 1 písm. a) a odstavci 2 písm. a) se
vypouštějí slova "je oddán socialistickému zřízení a".
7. § 9 zní:
"§ 9
(1) Vedoucí státní notář a státní notář vykoná při ustanovení
do funkce do rukou ministra spravedlnosti příslušné republiky
tento slib:
"Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit ústavou a
ostatními zákony, budu je vykládat podle svého nejlepšího vědomí a
svědomí a v souladu s nimi budu rozhodovat samostatně a nestranně.
V úředních věcech budu přísně zachovávat mlčenlivost."
(2) Slib podle odstavce 1 vykoná při svém ustanovení
notářský čekatel do rukou předsedy krajského soudu.".
8. V § 10 odst. 1 závěr věty prvé za středníkem zní: "...a
jde-li o státní notářství v obvodech České republiky a Slovenské
republiky, rozhodne Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní
Republiky.";
v odstavci 3 se slova "Československé socialistické republiky"
nahrazují slovy "České a Slovenské Federativní Republiky".
9. § 11 odst. 3 zní:
"(3) Státní notářství může určit, že bude konat v některých
místech svého obvodu pravidelné úřední dny.".
10. V § 12 odst. 3 se slova "České socialistické republiky"
nahrazují slovy "České republiky", slova "Slovenské socialistické
republiky" se nahrazují slovy "Slovenské republiky" a slova
"Československé socialistické republiky" se nahrazují slovy "České
a Slovenské Federativní Republiky".
11. V § 13 se slova "zájem společnosti" nahrazují slovy
"veřejný zájem" a za slovo "hospodářské" se vkládá čárka a slovo
"obchodní".
12. V § 14 odst. 1 písm. c) se slova "zájmů společnosti"
nahrazují slovy "veřejného zájmu"; v odstavci 3 se slova "národní
výbor" nahrazují slovy "orgán obce".
13. V § 22 se odstavec 3 vypouští.
14. V § 27 odst. 2 se slova "Místní národní výbor" nahrazují
slovy "Orgán obce".
15. § 30 odst. 1 zní:
"(1) Vyžaduje-li to veřejný zájem nebo důležitý zájem
účastníků, učiní státní notářství i bez návrhu neodkladná
opatření, zejména zajistí dědictví, svěří věci osobní potřeby
manželovi zůstavitele nebo jinému členu domácnosti a postará se o
prodej věcí, které nelze uschovat bez nebezpečí škody nebo
nepoměrných nákladů. Ve zvláštních případech, zejména je-li
součástí dědictví podnik, státní notářství rozhodne o ustanovení
správce dědictví nebo jeho části z okruhu dědiců nebo z okruhu
osob blízkých zůstaviteli; správcem lze ustanovit toho, kdo
s ustanovením souhlasí.".
Připojují se nové odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Při prodeji movitých věcí postupuje státní notářství
přiměřeně podle ustanovení o prodeji movitých věcí při výkonu
rozhodnutí soudem, ledaže by státní notářství přikročilo k jinému
způsobu prodeje.
(4) Ustanovený správce dědictví nebo jeho části činí po dobu
řízení o dědictví úkony nezbytné k uchování majetkových hodnot
náležejících do dědictví, a to v rozsahu vymezeném státním
notářstvím. Jestliže to státní notářství uloží, předkládá mu
správce průběžně zprávy o své činnosti. Po skončení řízení o
dědictví správce předloží dědicům prostřednictvím státního
notářství konečnou zprávu o své činnosti. Státní notářství pak
rozhodne o odměně a náhradě výloh, které správci uhradí dědici a v
případě § 462 občanského zákoníku stát. Správce ze své činnosti
odpovídá podle občanského zákoníku.".
16. V § 31 se slova "národní výbory" nahrazují slovy "místní
orgány státní správy".
17. V § 32 odst. 2 se slova "nepatrný majetek" nahrazují
slovy "majetek nepatrné hodnoty".
18. V § 38 odst. 1 ve druhé větě se slova "ani zájmu
společnosti" vypouštějí.
19. V § 39 odst. 2 se slova "nebo zájmu společnosti nahrazují
slovy "nebo dobrým mravům".
Odstavec 3 zní:
"(3) Nedošlo-li k dohodě nebo nebyla-li státním notářstvím
schválena, státní notářství potvrdí nabytí dědictví podle
dědických podílů.".
Odstavec 4 se vypouští.
20. § 40 odst. 1 písm. d) zní:
"d) potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů, nedojde-li
mezi dědici k dohodě.".
Odstavec 3 zní:
"(3) Pokud státní notářství dohodu o vypořádání dědictví
neschválí, potvrdí nabytí dědictví podle dědických podílů po
právní moci rozhodnutí, jímž dohoda nebyla schválena.".
21. § 42 odst. 3 zní:
"(3) Hodnoty uvedené v odstavci 2 je však možno vydat
dědicům, jen jestliže byly zaplaceny notářské poplatky.".
22. V § 50 odst. 1 se slova "Československé socialistické
republice" nahrazují slovy "České a Slovenské Federativní
Republice".
23. § 63 odst. 1 zní:
"(1) Státní notářství přezkoumá smlouvu z hlediska oprávnění
účastníků s předmětem smlouvy nakládat, zda je smlouva uzavřena v
předepsané formě, zda smluvní projevy účastníků jsou dostatečně
určité a srozumitelné a zda smluvní volnost není omezena.";
odstavec 3 se vypouští.
24. § 64 odst. 1 zní:
"(1) Jsou-li splněny podmínky § 63 odst. 1, státní notářství
rozhodne, že smlouvu registruje. V opačném případě rozhodne, že se
návrh na registraci zamítá.".
25. V § 65 odst. 2 se slova "věřiteli při omezení převodu
nemovitosti, osobnímu uživateli při dohodě o zřízení práva
osobního užívání pozemku" nahrazují slovy "zástavnímu věřiteli při
zastavení nemovitosti".
26. V § 68 odst. 2 se slova "nebo se příčilo zájmům
společnosti" vypouštějí.
27. V § 70 se poslední věta vypouští.
28. Vypouští se hlava pátá části čtvrté (§ 79 až 88).
29. V § 89 se slova "občanům a socialistickým organizacím"
nahrazují slovy "fyzickým a právnickým osobám".
30. V § 90 odst. 1 prvé větě se slova "nebo zájmu
společnosti" vypouštějí.
31. V § 99 odst. 1 se vypouští druhá věta.
32. V § 100 odst. 2 druhé větě se slova "nebo zájmem
společnosti" vypouštějí.
33. § 101 odst. 1 a 2 zní:
"(1) Státní notářství vede správu pozemkových a železničních
knih a na žádost z nich vydává výpisy.
(2) Žadatelé si mohou sami pořizovat opisy, výpisy a poznámky
z pozemkových a železničních knih.".
34. V § 102 odst. 2 druhé větě se slova "pouze omezení
převodu nemovitosti", nahrazují slovy "pouze zřízení zástavy k
nemovitosti".
35. V § 103 se vypouštějí slova "a další výpisy z ní již
nevydává".
Čl.III
Ustanovení přechodná a závěrečná
1.
a) Věci, které by podle čl. I § 9 odst. 2 patřily v prvním
stupni do věcné příslušnosti krajského soudu, ale řízení o
nich bylo zahájeno již před nabytím účinnosti tohoto zákona
u okresního soudu, dokončí soudy dosud věcně příslušné;
odvolacím soudem v těchto případech je krajský soud,
dovolacím soudem vrchní soud.
b) Stížnosti pro porušení zákona, podané do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona proti pravomocným rozhodnutím soudů
nebo státních notářství se projednají podle dosavadních
předpisů.
c) Na základě podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona,
jež došly na orgány prokuratury nebo na ministerstva
spravedlnosti republik do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, mohou orgány k tomu příslušné podle dosavadních
předpisů podat do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona
stížnost pro porušení zákona; o těchto stížnostech rozhodnou
soudy příslušné k vyřízení podle předpisů platných do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
d) Ve věcech, ve kterých rozhodnutí odvolacího soudu nabyla
právní moci v průběhu jednoho měsíce před nabytím účinnosti
tohoto zákona, mohou účastníci podat do měsíce poté, co
tento zákon nabude účinnosti, dovolání, jsou-li jinak
splněny podmínky § 237 až 239.
e) Návrhy na obnovu řízení podané do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona z důvodů uvedených v dosavadním § 228 odst. 1
písm. c) a d) se projednají podle dosavadních předpisů.
f) V řízeních, do kterých vstoupil prokurátor podle § 35 odst.
1, zaniká jeho účast dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti,
pokud nejde o případ uvedený v ustanovení písmene i).
g) V řízeních, která byla zahájena na návrh prokurátora, zaniká
jeho účast rovněž dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti.
Soud vyzve účastníka, který byl označen jako navrhovatel, k
vyjádření, zda chce v řízení pokračovat. Nevyjádří-li se
tento účastník ve lhůtě mu dané tak, že si přeje v řízení
pokračovat, soud řízení zastaví; v takovém případě soud
případná rozhodnutí zruší a o nákladech řízení rozhodne tak,
že účastníci nemají na jejich náhradu právo.
h) Řízení o návrzích prokurátora podle § 457 odst. 2 a 3
občanského zákoníku dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti,
soud zastaví a případná rozhodnutí zruší; o nákladech řízení
rozhodne tak, že účastníci nemají na jejich náhradu právo.
i) Generální prokurátor může ve lhůtě do 31. 12. 1994 podat
stížnost pro porušení zákona podle dosavadních předpisů ve
věcech, do nichž může vstoupit (§ 35 odst. 1 tohoto zákona),
a to do tří měsíců od právní moci rozhodnutí; o těchto
stížnostech rozhodují vrchní soudy; pro vyřízení stížnosti se použije
předpisů platných do dne účinnosti tohoto zákona.
2.
a) Hospodářské spory zahájené před nabytím účinnosti tohoto
zákona u orgánů hospodářské arbitráže dokončí podle tohoto
zákona krajské soudy působící ve věcech obchodních, místně
příslušné podle sídla arbitrážního orgánu,
u něhož bylo
řízení zahájeno.
b) Řízení o odvoláních proti rozhodnutím orgánů hospodářské
arbitráže, zahájená a nedokončená před nabytím účinnosti
tohoto zákona, dokončí nejvyšší soudy republik podle tohoto
zákona.
c) Námitky proti arbitrážním platebním rozkazům, podané podle
dosavadních předpisů včas, ale po nabytí účinnosti tohoto
zákona, se postoupí krajskému soudu příslušnému podle
písmene a).
d) Hospodářské spory, zahájené před nabytím účinnosti tohoto
zákona před rozhodci podle § 32 zákona č. 121/1962 Sb., o
hospodářské arbitráži, ve znění zákona č. 106/1990 Sb.,
postoupí rozhodci k dalšímu řízení krajskému soudu
působícímu ve věcech obchodních, který by byl při zahájení
takového sporu příslušný podle obecných ustanovení
občanského soudního řádu.
e) O návrzích na přezkoumání rozhodnutí orgánů hospodářské
arbitráže mimo odvolací řízení, podaných do nabytí účinnosti
tohoto zákona, rozhodne Nejvyšší soud České a Slovenské
Federativní Republiky jako o stížnostech pro porušení zákona
proti soudním rozhodnutím, a to podle dosavadních předpisů
občanského soudního řádu.
f) Ve věcech, ve kterých rozhodnutí odvolacího orgánu
hospodářské arbitráže nabylo právní moci v průběhu jednoho
měsíce před nabytím účinnosti tohoto zákona, mohou účastníci
podat do měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona dovolání,
jsou-li jinak splněny podmínky § 237 až 239.
g) Návrhy na obnovu řízení, o kterých nebylo rozhodnuto do
nabytí účinnosti tohoto zákona, postoupí se k vyřízení
krajskému soudu příslušnému podle písmene a).
h) Proti pravomocným rozhodnutím orgánů hospodářské arbitráže
lze i po nabytí účinnosti tohoto zákona podat návrh na
obnovu řízení ve lhůtách uvedených v § 40 odst. 2 zákona
o hospodářské arbitráži, a to u krajského soudu příslušného
podle písmene a).
i) Návrhy na obnovu řízení, jež podle § 32 zákona o hospodářské
arbitráži skončilo výrokem rozhodce, o nichž nebylo
rozhodnuto do nabytí účinnosti tohoto zákona, se postoupí k
vyřízení krajskému soudu, který by byl místně příslušný při
zahájení takového sporu podle obecných ustanovení občanského
soudního řádu.
j) Proti výrokům rozhodců podle § 32 zákona o hospodářské
arbitráži lze i po nabytí účinnosti tohoto zákona podat
návrh na obnovu řízení ve lhůtách uvedených v § 40 odst. 2
zákona o hospodářské arbitráži, a to u krajského soudu,
který by byl místně příslušný při zahájení takového sporu
podle obecných ustanovení občanského soudního řádu.
3.
a) Ústavy zdravotnické péče jsou povinny do jednoho měsíce od
nabytí účinnosti tohoto zákona, předat soudu, v jehož obvodu
je ústav, seznam všech osob, které byly převzaty ústavem do
léčení bez svého souhlasu, a osob, které sice s léčením v
ústavu souhlasily, ale jsou omezeny ve volném pohybu nebo
styku s vnějším světem, pokud jsou v držení ústavu ke dni,
kdy tento zákon nabude účinnosti. Podání tohoto seznamu
nahrazuje oznámení podle § 191a. V seznamu se poznamená, u
kterých nemocných bylo vydáno rozhodnutí podle § 24 odst. 4
zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a bylo-li toto
rozhodnutí v rámci přezkoumání soudem potvrzeno.
b) O všech takto držených osobách s výjimkou těch, o kterých
bylo vydáno rozhodnutí podle § 24 zákona o péči o zdraví
lidu a toto bylo potvrzeno soudem, zahájí soud řízení podle
§ 191b; rozhodnutí podle § 191b odst. 4 musí být vydáno do
3 měsíců ode dne, kdy soudu došlo oznámení podle písmene a).
c) V dalším postupuje soud podle § 191d; u nemocných, u kterých
bylo vydáno rozhodnutí podle § 24 zákona o péči o zdraví
lidu a bylo potvrzeno soudem, se takto postupuje, jestliže
od uvedeného rozhodnutí soudu uplynula doba 1 roku.
Rozhodnutí o přípustnosti dalšího držení je třeba vyhlásit
do 6 měsíců ode dne vydání usnesení podle § 191b.
4.
a) Projednávání žalob proti rozhodnutím správních orgánů podle
hlavy druhé části páté lze jen u těch správních rozhodnutí,
jež po vyčerpání přípustných opravných prostředk
ů nabyly
právní moci počínaje dnem účinnosti tohoto zákona.
b) Omezení podle písmene a) neplatí, jestliže podle předpisů
dosud platných lze žádat o přezkoumání rozhodnutí správních
orgánů soudem, když toto rozhodnutí bylo před tím
přezkoumáno ve správním odvolacím řízení. Jestliže takové
řízení již proběhlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, postupuje se v zahájeném řízení podle § 247 až 250k;
zastoupení advokátem či komerčním právníkem není v těchto
případech třeba.
5. O opravných prostředcích proti rozhodnutím nositelů pojištění
ve věcech důchodového zabezpečení budou ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona jednat a rozhodovat po dobu tří let
u krajských soudů samosoudci.
6. Pravomocné rozsudky na vyklizení bytu, vyhlášené přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, a jimiž je povinnost vyklidit
byt vázána na zajištění náhradního bytu nebo náhradního
ubytování, se ve vykonávacím řízení považují za rozsudky
ukládající vyklizení po poskytnutí náhradního bytu. Oprávněný
se však může u soudu, který je příslušný k výkonu rozhodnutí
proti povinnému, domáhat určení, že povinnému náleží jen
náhradní ubytování nebo že mu nenáleží bytová náhrada vůbec.
7. I nadále jsou vykonatelná
a) rozhodnutí orgánů hospodářské arbitráže a rozhodnutí
rozhodců podle § 32 zákona o hospodářské arbitráži, pokud
práva v nich uvedená nezanikla podle § 40 odst. 1 zákona o
hospodářské arbitráži (ve znění platném do 30. dubna 1990);
vykonatelnost těchto rozhodnutí potvrzuje soud, který by byl
k projednání příslušný podle bodu 2.a);
b) rozhodnutí rozhodčích komisí pro pracovní spory a smíry
těmito komisemi schválené; jejich vykonatelnost potvrzuje
okresní soud, v jehož obvodu rozhodčí komise měla své sídlo;
c) smíry schválené smírčím odborovým orgánem podle § 128 zákona
č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích
návrzích a průmyslových vzorech; jejich vykonatelnost
potvrzuje okresní soud, v jehož obvodu smírčí orgán měl své
sídlo.
8.
a) Při vyřizování návrhů podle § 764 odst. 2, § 765 odst. 4,
§ 766 odst. 1 a § 768 odst. 3 obchodního zákoníku postupuje
soud podle ustanovení § 200e.
b) Neskončená řízení v konkursu a vyrovnání, v nichž úpadcem
(dlužníkem) je fyzická nebo právnická osoba zapsaná v
obchodním rejstříku, se přenesou na místně příslušný krajský
soud s působností ve věcech obchodních.
9.
a) Pokud se v obecně závazných právních předpisech vydaných
před nabytím účinnosti tohoto zákona stanoví, že určité věci
rozhodují orgány hospodářské arbitráže, rozumí se tím nadále
soudy.
b) V ustanoveních zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech,
průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, která
upravují, že spory rozhodují s výjimkou věcí, jež rozhoduje
Úřad pro vynálezy, soud nebo arbitráž, se slova "nebo
arbitráž" vypouštějí.
10.
a) Státní notářství vrátí soudu, který je pověřil prodejem
nemovité věci podle § 335, spisy o výkonu rozhodnutí;
jestliže státní notářství do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona nemovitou věc prodalo, postoupí soudu, který je
pověřil, i strženou částku po srážce nákladů prodeje. Soud
pak pokračuje ve výkonu rozhodnutí podle § 335 a násl.;
alespoň dodatečně doručí soud původní usnesení o nařízení
výkonu osobám uvedeným v § 335 odst. 4, pokud se tak
nestalo již dříve, a povinného poučí ve smyslu § 335 odst.
3.
b) Pro řízení o dědictví po těch, kteří zemřeli před účinností
tohoto zákona, užije se dosavadních předpisů.
11. Vláda České republiky se zmocňuje, aby
nařízením upravovala s přihlédnutím k měnícím se cenovým
poměrům peněžité částky v československých korunách uvedené v
§ 9 odst. 3 písm. a), § 53 odst. 1, § 89a, § 172 odst. 1,
§ 273 odst. 1, § 322 odst. 2 písm. d) a § 351 odst. 1.
12. Ministerstvo obecně
závazným právním předpisem stanoví
podrobnosti o obchodním rejstříku a způsobu jeho vedení.
13. Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve
Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění občanského soudního řádu
(zákon č. 99/1963 Sb.), jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl.IV
1. V § 14 odst. 2 větě třetí zákona č. 2/1991 Sb., o
kolektivním vyjednávání, se slova "podle ustanovení občanského
soudního řádu upravujících řízení v prvním stupni" nahrazují slovy
"podle ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání
nepravomocných správních rozhodnutí soudem".
2. Zrušují se:
a) zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění
pozdějších předpisů,
b) § 10 vyhlášky ministra spravedlnosti č. 114/1964 Sb., o
podnikovém rejstříku,
c) vyhláška Státní arbitráže Československé socialistické
republiky č. 116/1984 Sb., o projednávání a rozhodování
hospodářských sporů rozhodcem,
d) výnos Státní arbitráže Československé socialistické republiky
č. 4/1982, kterým se vydávají pravidla pro čekatelskou praxi a
arbitrážní zkoušku (reg. v částce 35/1982 Sb.),
e) výnos ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské republiky
č. 352/1990, kterým se vydává platový řád pro státní arbitry a
arbitrážní čekatele krajských státních arbitráží ve Slovenské
republice č. 366/1990 Sb.,
f) výnos hlavního arbitra České socialistické republiky č. sekr.
894/14.1./85/VI, kterým se vydává platový řád pro odborné
pracovníky krajských státních arbitráží v České socialistické
republice (reg. v částce 36/1985 Sb.),
g) výnos hlavního arbitra České a Slovenské Federativní Republiky
č. j. FD/59/SK/91 o odchylném určení příslušnosti při
rozhodování některých sporů č. 54/1991 Sb.
Čl.V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Příloha A
(§ 248 odst. 3)
Případy, kdy je vyloučena možnost
domáhat se, aby rozhodnutí správního orgánu bylo přezkoumáno soudem
------------------------------------------------------------------------------- ------------------------------ Obor Název předpisu Charakteristika rozhodnutí a číslo § ------------------------------------------------------------------------------- ------------------------------ Bezpečnost a Zákon č. 174/1968 Sb., zamítnutí, popř. odnětí oprávnění ochrana zdraví o státním odborném dozoru k odborné způsobilosti k výrobě, při práci nad bezpečností práce montáži, opravám, údržbě a revizím § 4 písm. f) vyhrazených technických zařízení § 4 písm. g) zamítnutí, popř. odnětí osvědčení o od- borné způsobilosti ke zkoušení, revizím, opravám nebo obsluze vyhrazených technických zařízení § 6 odst. 1 písm. b) nařízení, aby byly v přiměřených lhůtách odstraněny závady zjištěné při výkonu dozorčí činnosti Celnictví Zákon č. 44/1974 Sb., celní rozhodování o zařazení zákon, ve znění zákona zboží č. 5/1991 Sb., v úplném znění č. 287/1991 Sb. § 42 Zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání rozhodnutí o udělení nebo odejmutí s některými druhy zboží a povolení, rozhodnutí o žádosti technologií a o jejich kontrole o nakládání s kontrolovaným § 34 zbožím Ceny Zákon č. 526/1990 Sb., rozhodnutí o regulaci o cenách cen § 3 Daně Vyhláška ministerstva financí rozhodnutí o povolení posečkání č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daně nebo jejího zaplacení ve daní a poplatků splátkách, rozhodnutí o žádosti § 19, 21 o prominutí předepsané daně Devizové Zákon č. 528/1990 Sb., devizová povolení hospodářství devizový zákon § 48 Energetika Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, souhlas se zřízením rozvodu a spotřebě elektřiny energetického díla (elektrizační zákon); vyhláška č. 9/1958 Ú. l. § 6 § 3 vyhlášky souhlas energetického podniku se zřízením energetického díla Lesy - Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích opatření k zajištění bezpečnosti lesní § 20 osob a majetku hospodářství Zákon ČNR č. 96/1977 Sb., rozhodování o hospodářské o hospodaření v lesích a státní úpravě lesů správě lesního hospodářství § 5 odst. 2, § 6 odst. 1 § 20 odst. 2 rozhodnutí o opatření k vyhubení škůdců a proti jejich rozšíření v lesích a jejich okolí nebo ve skladech dříví § 24 ustanovení a odvolání lesní stráže Zákon SNR č. 100/1977 Sb., rozhodování o hospodářské o hospodaření v lesích a státní úpravě lesů správě lesního hospodářství § 5 odst. 2, § 6 odst. 1 § 20 odst. 2 rozhodnutí o opatření k vyhubení škůdců a proti jejich rozšíření v lesích a jejich okolí nebo ve skladech dříví § 24 ustanovení a odvolání lesní stráže Letecká Zákon č. 47/1956 Sb., rozhodnutí o povinnosti správců, doprava o civilním letectví vlastníků nebo uživatelů objektů (letecký zákon), ve znění pozdějších ohrožujících bezpečnost leteckého předpisů provozu na svůj náklad označit § 27 odst. 2 tyto objekty leteckým překážkovým značením a toto značení udržovat a provozovat Nemocenské Zákon č. 54/1956 Sb., o rozhodování v dávkových věcech pojištění nemocenském pojištění zaměstnanců, nemocenského pojištění (zabezpečení) (zabezpečení) ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou rozhodování o vrácení zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení přeplatků na dávce neprávem vyplacené družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Obrana Zákon č. 92/1949 Sb., rozhodnutí v záležitosti státu branný zákon branné povinnosti občanů v úplném znění č. 309/1990 Sb. § 4 a násl. Zákon č. 173/1988 Sb., povolení k uzavření nebo změně o podniku se zahraniční majetkovou smlouvy týkající se založení podniku účastí, ve znění zákona se zahraniční majetkovou účastí č. 112/1990 Sb. § 5 Ochrana odrůd Zákon č. 132/1989 Sb., udělení šlechtitelského rostlin a plemen o ochraně práv k novým osvědčení zvířat odrůdám rostlin a plemenům zvířat, § 21 Ochrana Zákon č. 61/1964 Sb., zemědělské o rozvoji rostlinné výroby výroby § 5 povolení odrůd § 12 uznání odrůd, chmelnic, semenných ovocných stromů, matečných ovocných roubových stromů a keřů § 27 povolení prostředků na ochranu rostlin Zákon ČNR č. 86/1972 Sb. a SNR č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat § 6 povolování plemen hospodářských zvířat Plynárenství Zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon) § 5 souhlas se zřízením zařízení pro výrobu topných plynů § 7 souhlas se zrušením zařízení pro výrobu topných plynů a plynovodní sítě Průmyslové Zákon č. 527/1990 Sb., zamítnutí přihlášky vynálezu vlastnictví o vynálezech, průmyslových a průmyslového vzoru (vynálezy a vzorech a zlepšovacích průmyslové návrzích vzory) § 34 a 52 Průmyslové Zákon č. 174/1988 Sb., zamítnutí přihlášky vlastnictví o ochranných známkách (ochranné § 12 známky) Průmyslové Zákon č. 159/1973 Sb., zamítnutí přihlášky vlastnictví o ochraně označení původu výrobků (ochrana § 7 označení původu) Silniční Zákon č. 135/1961 Sb., rozhodnutí o zařazování nově budo- doprava o pozemních komunikacích vaných silnic do silniční sítě, o jejich (silniční zákon), ve znění přeřazování, popř. vyřazování z této zákona č. 27/1984 Sb. sítě, jakož i o přeřazování místních § 3 odst. 3 písm. c) komunikací a účelových komunikací do této sítě Vyhláška FMD č. 35/1984 Sb., rozhodnutí o uzavírce, popř. kterou se provádí zákon o po- o objížďce u silnic II. a III. třídy zemních komunikacích a místních komunikací (silniční zákon) § 10 odst. 3 písm. c) Rodičovský Zákon č. 382/1990 Sb., kromě rozhodnutí přezkoumatelných příspěvek o rodičovském příspěvku podle § 250l všechna další rozhodnutí s výjimkou rozhodnutí o nepřiznání příspěvku a o zastavení jeho výplaty Sociální Zákon č. 100/1988 Sb., kromě rozhodnutí přezkouma- zabezpečení o sociálním zabezpečení, telných podle § 250l všechna ve znění pozdějších další rozhodnutí s výjimkou předpisů rozhodnutí o zaopatřovacím příspěvku Vyhláška č. 76/1957 Ú. l., rozhodnutí o invaliditě ve znění vyhlášky č. 268/1990 Sb., (částečné invaliditě) vyhláška č. 183/1991 Sb. Státní Zákon č. 102/1971 Sb., rozhodnutí o zákazu tajemství o ochraně státního tajemství, ve znění fotografování a filmování zákona č. 383/1990 Sb. § 21 Stavební řád Zákon č. 50/1976 Sb., územní rozhodnutí o chráněném o územním plánování a území a o stavební uzávěře stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb. § 32 písm. c) a d) § 91 rozhodnutí o příkazu k odstranění stavby, jsou-li bezprostředně ohroženy životy osob a není-li možno stavbu zachovat § 94 nařízení provedení neodkladných zabezpečovacích prací vlastníku stavby, která ohrožuje svým stavem život nebo zdraví osob, popř. značné národohospodářské nebo kulturní hodnoty, a není-li nezbytné stavbu ihned odstranit § 96 odst. 1 a 2 nařízení vyklizení stavby, která je v takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví osob Školství Zákon ČNR č. 564/1990 Sb., rozhodnutí ředitele školy o státní správě a samosprávě (školského zařízení) činěná na základě ve školství odborných posudků nebo kapacitních § 3 odst. 2 písm. a) až c) možností e), h), m) § 7 písm. b) rozhodnutí školského úřadu o odvoláních proti rozhodnutí ředitele podle § 3 odst. 2 Zákon č. 172/1990 Sb., rozhodnutí rektora (u vysokých škol, o vysokých školách které se nečlení na fakulty, § 18 odst. 2 akademického senátu) vysoké školy o odvolání do rozhodnutí děkana v otázkách přijetí či nepřijetí ke studiu na vysoké škole Telekomunikace Zákon č. 110/1964 Sb., rozhodnutí o povolení zřídit o telekomunikacích a provozovat telekomunikační § 4 zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť § 6 odst. 3 rozhodnutí o povolení ke zřizování a provozování telekomunikačních zařízení mimo jednotnou telekom. síť, mají-li být zařízení připojena na jednot. telekom. síť Těžba nerostů Zákon č. 44/1988 Sb., určení správce výhradního o ochraně a využití ložiska nerostného bohatství (horní zákon) § 9 odst. 1 a 2 určení organizace, která provádí § 35 odst. 4 v nezbytně nutném rozsahu zajištění nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků Veterinární Zákon č. 87/1987 Sb., mimořádná veterinární opatření péče o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb. § 23 Vodní Zákon č. 138/1973 Sb., rozhodnutí o opatřeních při hospodářství o vodách (vodní zákon) nedostatku vody § 16 § 30 odst. 3 omezování nebo jiná úprava zásobování pitnou vodou, popř. její užívání při nedostatku pitné vody Zahraniční Zákon č. 42/1980 Sb., udělování, změny a odnímání obchod o hospodářských stycích povolení k poskytování zahraničně se zahraničím, ve znění hospodářských služeb v oblasti zákona č. 102/1988 Sb. a prodeje za devizové prostředky zákona č. 113/1990 Sb. § 19 odst. 1 písm. i) § 54 povolení k vývozu nebo dovozu věcí (tzv. neobchodní vývoz nebo dovoz) Zdravotnictví Zákon č. 20/1966 Sb., rozhodnutí o dočasné o péči o zdraví lidu pracovní neschopnosti