350/2012 Sb.
ZÁKON
ze dne 19. září 2012,
kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna stavebního zákona
Čl. I
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění zákona č. 68/2007 Sb., zákona č. 191/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona
č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 345/2009 Sb., zákona č. 379/2009
Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona
č. 167/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 1 písm. e) se bod 2 zrušuje.
Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2.
2. V § 2 odst. 1 písm. g) se slova „pozemkem nebo souborem pozemků“ nahrazují
slovy „jedním či více pozemky nebo jejich částí“.
3. V § 2 odst. 1 písm. h) se slova „nebo více městských částí na území
hlavního města Prahy, popřípadě území více krajů“ nahrazují slovy „ , popřípadě území
více krajů; v případě hlavního města Prahy se za plochu nadmístního významu považuje
plocha celoměstského významu“.
4. V § 2 odst. 1 písm. k) bodě 2 se za slova „odpadních vod,“ vkládají
slova „stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami,“.
5. V § 2 odst. 3 se za větu druhou vkládá věta „Za stavbu se považuje také
výrobek plnící funkci stavby.“.
6. V § 2 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „ , nebo autorizovaným
inspektorem“.
7. V § 2 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých
staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty
vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné
roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých
obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími
líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí
bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem
střešní konstrukce do vodorovné roviny.“.
8. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavební záměr, rozumí se tím
podle okolností stavba, změna dokončené stavby, terénní úprava, zařízení nebo údržba.“.
9. V § 4 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:
„(2) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné
součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních
předpisů4). Dotčené orgány vydávají
a) závazná stanoviska5) pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního
úřadu nebo úkony autorizovaného inspektora podle tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní
právní předpis jinak,
b) stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení
a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy
podle tohoto zákona.
4) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší
a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon),
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích,
zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech
a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.“.
10. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Obsahuje-li posuzovaný návrh varianty řešení, dotčený orgán posuzuje
každou variantu samostatně.“.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8.
11. V § 4 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
12. V § 7 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).
13. § 9 se zrušuje.
14. V § 12 odst. 1 se na začátek písmene b) vkládají slova „vede systém
stavebně technické prevence, v němž“.
15. V § 12 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno c), které zní:
„c) může pověřit provozováním systému stavebně technické prevence organizační
složku státu.“.
16. V § 12 odst. 2 se závěrečná část ustanovení zrušuje.
17. V § 13 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) obecní úřad obce s rozšířenou působností8),“.
18. V § 13 odst. 1 se písmena d) a e) zrušují.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena d) a e).
19. V § 13 odst. 1 písm. e) se číslo „2006“ nahrazuje číslem „2012“.
20. V § 13 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky
pod čarou č. 10 zní:
„(2) Ministerstvo vykonává působnost stavebního úřadu k vydání územního
rozhodnutí u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících přírodní
radionuklidy a u staveb náležejících k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné
zařízení, a u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu,
pokud je územní řízení vedeno pro celou stavbu elektrického vedení nebo plynovodu,
a dále u staveb zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém
instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více10).
10) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího
záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění
pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.
21. V § 13 odst. 4 se slova „g) nebo určenému podle odstavce 2“ nahrazují
slovy „e) nebo určenému podle odstavce 3“.
22. V § 13 odst. 5 se slova „g) a v odstavci 2“ nahrazují slovy „e) a v
odstavci 3“.
23. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou
č. 17 zní:
„§ 13a
Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním úřadu
(1) Obecný stavební úřad uvedený v § 13 vykonává činnost na úseku územního
rozhodování a stavebního řádu prostřednictvím zaměstnanců splňujících kvalifikační
požadavky podle tohoto zákona; jde-li současně o úředníka územního samosprávného
celku, musí splňovat také požadavky podle zvláštního právního předpisu17).
(2) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje fyzická osoba,
která má
a) vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním
programu ve studijním oboru stavebního, architektonického nebo právnického směru,
b) vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví a 2 roky praxe v oboru
stavebnictví, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a 3
roky praxe v oboru stavebnictví.
(3) Úředník splňující kvalifikační požadavky podle tohoto zákona, ale
nesplňující požadavky podle zvláštního právního předpisu17), může vykonávat činnost
na úseku územního rozhodování a stavebního řádu, pokud je zajištěno, že bude do doby
splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka
splňujícího kvalifikační požadavky podle tohoto zákona a požadavky podle zvláštního
právního předpisu17), maximálně však po dobu 18 měsíců.
17) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
24. V § 14 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který zní:
„(2) Stavební úřady v rámci spolupráce při provozování systému stavebně
technické prevence ministerstva předávají ke zpracování provozovateli systému informace
o výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby, pokud jsou jim takové informace předávány
nebo pokud je zjistí v rámci výkonu své činnosti. Rozsah a způsob předávání informací
podle věty první provozovateli systému stanoví prováděcí právní předpis.“.
25. V § 16 odst. 2 písm. c) se slova „sloužících k plnění úkolů Ministerstva
spravedlnosti a staveb pro služební účely Vězeňské služby a jejích organizačních
složek“ nahrazují slovy „pro účely Vězeňské služby a jejích organizačních jednotek“.
26. V § 16 odst. 2 písm. d) se slova „a u staveb jaderných zařízení10)“
nahrazují slovy „ , u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících
přírodní radionuklidy a u staveb náležejících k provozním celkům, jejichž součástí
je jaderné zařízení, a u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu
plynu, zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném
elektrickém výkonu 100 MW a více10)“.
27. V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Působnost stavebních úřadů v dobývacích prostorech vykonávají obvodní
báňské úřady, jde-li o stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních
ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich
dobýváním, včetně staveb úložných míst pro těžební odpad, a skladů výbušnin, s výjimkou
staveb náležejících do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu podle odstavce
2 písm. d) a staveb vodních děl.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
28. V § 16 odstavec 5 zní:
„(5) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle
odstavce 2 nebo 3, platí stanovisko příslušného ústředního správního úřadu, jehož
působnosti se stavba týká.“.
29. V § 17 odst. 1 se slova „123, 124 a 126“ nahrazují slovy „123 a 124“.
30. V § 17 odst. 2 se za slova „části čtvrté“ vkládají slova „hlavy I dílu
1 a podle“ a slova „123, 124 a 126“ se nahrazují slovy „123 a 124“.
31. V § 18 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Uvedené stavby, zařízení
a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení,
lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace
výslovně nevylučuje.“.
32. V § 19 odstavec 2 zní:
„(2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního
rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§
18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi
stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou
lokalitu nebo ptačí oblast.“.
33. V § 20 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
34. V § 20 odstavec 1 zní:
„(1) Příslušný správní orgán musí veřejnosti a dotčeným orgánům zajistit
možnost seznámit se s návrhy zadání územně plánovací dokumentace nebo zprávy o jejím
uplatňování ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky.“.
35. V § 21 odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno
d) se zrušuje.
36. V § 23 odst. 1 a v § 23 odst. 2 větě druhé se slova „ , popřípadě konceptu“
zrušují.
37. V § 24 odstavec 1 zní:
„(1) Krajský úřad a úřad územního plánování vykonává územně plánovací činnost
podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 prostřednictvím úředníků splňujících kvalifikační
požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Obecní úřad, který není úřadem územního
plánování, vykonává územně plánovací činnost podle § 6 odst. 2 prostřednictvím úředníka
nebo jiné fyzické osoby, kteří splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací
činnosti. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník
nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního
právního předpisu17) a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto
zákona; ustanovení zvláštního právního předpisu17) o vydávání osvědčení o uznání
rovnocennosti vzdělání se nepoužije.“.
38. V § 24 odst. 3 písm. a) se slova „3 roky“ nahrazují slovy „18 měsíců“.
39. V § 24 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat územně plánovací
činnost podle odstavce 1, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků
vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky
pro výkon územně plánovací činnosti, nejvýše však po dobu 3 let.“.
40. V § 28 odst. 2 se slova „použitých údajů“ nahrazují slovy „jimi poskytnutých
údajů“ a v odstavci 3 se slovo „použitých“ nahrazuje slovy „jím poskytnutých“.
41. V § 29 odstavec 1 zní:
„(1) Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností
a jejich úplnou aktualizaci projedná pořizovatel v rozsahu určení problémů k řešení
v územně plánovacích dokumentacích do 30 dnů po jejich vyhotovení s obcemi ve svém
správním obvodu.“.
42. V § 29 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
43. V § 30 odst. 4 se slova „jako podkladu pro zpracování, aktualizaci
nebo změnu územně plánovací dokumentace“ nahrazují slovy „podle § 25“.
44. V § 33 odstavec 4 zní:
„(4) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh politiky
územního rozvoje včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, oznámí místo
a dobu konání veřejného projednání nejméně 30 dnů předem a stanoví lhůtu pro podání
písemných připomínek obcí a veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů ode dne
veřejného projednání. Připomínky se podávají ministerstvu. K později uplatněným připomínkám
se nepřihlíží. Ustanovení § 22
odst. 1 až 3 se použijí přiměřeně.“.
45. V § 33 odst. 5 větě druhé se za slovo „věcí“ vkládají slova „a Ministerstvem
životního prostředí“.
46. V § 33 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Ministerstvo zašle kopie stanovisek, připomínek a případných výsledků
konzultací podle odstavců 3 až 5 Ministerstvu životního prostředí jako podklad pro
vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí, které není stanoviskem podle § 4 odst. 2. Ministerstvo životního prostředí
stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení těchto podkladů. Ze závažných důvodů, které
Ministerstvo životního prostředí sdělí ministerstvu nejpozději do 30 dnů od obdržení
podkladů, se lhůta pro uplatnění stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud
Ministerstvo životního prostředí stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani
v prodloužené lhůtě, je možné politiku územního rozvoje schválit i bez jeho stanoviska.
(7) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast
vyplyne, že politika územního rozvoje má významný negativní vliv na příznivý stav
předmětu ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
postupuje se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření
uvede Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 8.
47. V § 33 odst. 8 větě první se za slovo „připomínky“ vkládají slova „obcí
a“.
48. V § 34 odst. 1 písm. a) se za slovo „připomínek“ vkládají slova „obcí
a“.
49. V § 34 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce
1.
50. V § 35 odst. 2 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která
znějí:
„e) stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny,
f) stanovisko Ministerstva životního prostředí zpracované na základě kritérií
podle přílohy č. 8 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s uvedením, zda
má být aktualizace politiky územního rozvoje posouzena z hlediska vlivů na životní
prostředí,“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno g).
51. V § 35 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh zprávy
o uplatňování politiky územního rozvoje a stanoví lhůtu pro podání písemných připomínek
obcí a veřejnosti, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Připomínky
se podávají ministerstvu. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
52. V § 35 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Vyhodnocení vlivů aktualizace
na udržitelný rozvoj území se zpracovává jen tehdy, pokud tak stanovilo Ministerstvo
životního prostředí ve stanovisku podle § 35 odst. 2 písm. f).“.
53. V § 35 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Z důvodu naléhavého veřejného zájmu může vláda rozhodnout o aktualizaci
politiky územního rozvoje, jejím obsahu a zkrácení lhůt uvedených v § 33 bez předložení
zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje. Při této aktualizaci se použijí přiměřeně
§ 33 a 34.“.
54. V § 36 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Záležitosti
týkající se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje,
mohou být součástí zásad územního rozvoje, pokud to ministerstvo ve stanovisku podle
§ 37 odst. 9 z důvodů významných negativních vlivů přesahujících hranice kraje nevyloučí.
Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochu nebo koridor a stanovit jejich využití,
jehož potřebu a plošné nároky je nutno prověřit (dále jen „územní rezerva“). V územní
rezervě jsou zakázány změny v území [§ 2 odst. 1 písm. a)], které by mohly stanovené
využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Změnit územní rezervu na plochu nebo koridor
umožňující stanovené využití lze jen na základě aktualizace zásad územního rozvoje.
Současně s návrhem zásad územního rozvoje se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území, stanovené využití územní rezervy se přitom z hlediska vlivů na životní
prostředí a evropsky významné lokality a ptačí oblasti neposuzuje.“.
55. V § 36 odstavec 2 zní:
„(2) Zásady územního rozvoje mohou ve vybraných plochách nebo koridorech
uložit prověření změn jejich využití územní studií. V zásadách územního rozvoje lze
vymezit plochu nebo koridor, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno
vydáním regulačního plánu; v tomto případě je součástí zásad jeho zadání a u regulačního
plánu z podnětu i přiměřená lhůta pro jeho vydání. Vydání regulačního plánu jako
podmínka pro rozhodování marným uplynutím uvedené lhůty zaniká. Zásady územního rozvoje
mohou stanovit podmínku vydání regulačního plánu krajem a jeho zadání jen v dohodě
s obcemi v řešeném území.“.
56. V § 36 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Zásady územního rozvoje
ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející
svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím.“.
57. § 37 a 38 včetně nadpisu znějí: „Návrh zásad územního rozvoje
§ 37
(1) Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání
nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K návrhu zásad územního rozvoje
krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
(2) Pokud návrh zásad územního rozvoje obsahuje podmínky pro pořízení
a vydání regulačního plánu, které jsou návrhem jeho zadání (§ 36 odst. 2), a tento
regulační plán bude nahrazovat rozhodnutí o umístění záměru, který je předmětem posuzování
vlivů na životní prostředí, zašle krajský úřad návrh zadání včetně oznámení záměru
příslušnému úřadu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen
„příslušný úřad“) k provedení zjišťovacího řízení11) a orgánu ochrany přírody k uplatnění
stanoviska podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Závěr zjišťovacího řízení
včetně stanoviska orgánu ochrany přírody krajský úřad zohlední v návrhu zadání a
připojí k odůvodnění návrhu zásad územního rozvoje.
(3) Krajský úřad oznámí místo a dobu společného jednání o návrhu zásad
územního rozvoje a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území jednotlivě nejméně
15 dnů předem dotčeným orgánům, ministerstvu a sousedním krajům. Dotčené orgány vyzve
k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání, ve stejné lhůtě mohou sousední
kraje uplatnit připomínky. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží.
(4) Krajský úřad doručí návrh zásad územního rozvoje a vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území veřejnou vyhláškou. Do 30 dnů ode dne doručení může k
návrhu a vyhodnocení každý uplatnit u krajského úřadu písemné připomínky. K později
uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(5) Krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle
návrh zásad územního rozvoje sousedním státům, jejichž území může být uplatňováním
zásad územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne jim konzultace. Pokud sousední
stát o konzultace projeví zájem, krajský úřad se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních
věcí a Ministerstvem životního prostředí konzultací účastní.
(6) Vyhodnocení podle odstavce 1 projedná krajský úřad se zástupci Ministerstva
životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu
a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy, Ministerstva kultury,
ministerstva a krajské hygienické stanice. Místo a dobu jednání oznámí krajský úřad
uvedeným ministerstvům a krajské hygienické stanici nejméně 15 dnů předem a vyzve
je k uplatnění vyjádření k vyhodnocení nejpozději do 30 dnů ode dne jednání. K později
uplatněným vyjádřením se nepřihlíží. Ve vyjádřeních ministerstva a krajská hygienická
stanice uvedou připomínky k zajištění vyváženého vztahu územních podmínek udržitelného
rozvoje území a k výběru varianty řešení.
(7) Krajský úřad zašle návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území, stanoviska, připomínky, vyjádření a případné výsledky
konzultací podle odstavců 3 až 6 Ministerstvu životního prostředí jako podklad pro
vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí, které není stanoviskem podle § 4
odst. 2, a ministerstvu. Ministerstvo životního prostředí uplatní stanovisko do 30
dnů od obdržení uvedených podkladů. Ze závažných důvodů, které Ministerstvo životního
prostředí sdělí krajskému úřadu nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, se lhůta
pro uplatnění stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud Ministerstvo životního
prostředí stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani v prodloužené lhůtě,
je možné zásady územního rozvoje vydat i bez jeho stanoviska.
(8) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast vyplyne, že zásady územního rozvoje mají významný negativní vliv na příznivý
stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,
postupuje se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření
uvede Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).
(9) Ministerstvo zašle krajskému úřadu stanovisko k návrhu zásad územního
rozvoje z hledisek zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší
územní vztahy a mezinárodní závazky, a souladu s politikou územního rozvoje, a to
do 30 dnů od obdržení podkladů podle odstavce 7 věty první. Pokud nezašle stanovisko
ve stanovené lhůtě, je možné zásady územního rozvoje vydat i bez jeho stanoviska.
(10) V případě, že ministerstvo upozorní ve stanovisku krajský úřad na
nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 9, lze zahájit řízení o zásadách územního
rozvoje až na základě potvrzení ministerstva o odstranění nedostatků.
§ 38
(1) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání návrhu zásad územního
rozvoje a zajistí řešení případných rozporů (§ 4 odst. 8).
(2) Pokud návrh zásad územního rozvoje obsahuje varianty řešení, navrhne
krajský úřad na základě vyhodnocení výsledků projednání a vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území zastupitelstvu kraje ke schválení výběr nejvhodnější varianty, který
může obsahovat i podmínky k její úpravě. V rozsahu, v jakém se tyto podmínky odchylují
od zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje, jsou její změnou. Zastupitelstvo
kraje je při schvalování vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení
rozporů. Na základě výsledků projednání, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
a schválení nejvhodnější varianty krajský úřad zajistí upravení návrhu.
(3) Dojde-li krajský úřad na základě výsledků projednání k závěru, že
je potřebné pořídit nový návrh zásad územního rozvoje, navrhne pokyny pro jeho zpracování.
K návrhu pokynů si vyžádá stanovisko Ministerstva životního prostředí a stanovisko
příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny.
Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku uvede, zda má být nový návrh posuzován
z hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví podrobnější požadavky podle
§10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Návrh pokynů předloží spolu
s odůvodněním zastupitelstvu kraje ke schválení. V rozsahu, v jakém se tyto pokyny
odchylují od zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje, jsou její změnou.“.
58. V § 39 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Upravený a posouzený návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území a oznámení o konání veřejného projednání krajský úřad
doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání21) návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve
15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání krajský úřad přizve jednotlivě ministerstvo,
dotčené orgány, obce v řešeném území a obce sousedící s tímto územím (dále jen „dotčené
obce“) a sousední kraje, a to nejméně 30 dnů předem.
(2) Dotčené obce, vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní
nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen „oprávněný investor“) a zástupce
veřejnosti mohou podat námitky proti návrhu zásad územního rozvoje. Námitky s odůvodněním
a vymezením dotčeného území lze uplatnit do 7 dnů ode dne veřejného projednání. Dotčené
orgány a ministerstvo uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem řešení, které byly
od společného jednání (§ 37 odst. 3) změněny. Ve stejné lhůtě může každý uplatnit
připomínky k návrhu a vyhodnocení. K později uplatněným námitkám, stanoviskům a připomínkám
se nepřihlíží. Dotčené obce, oprávněný investor a zástupce veřejnosti musí být na
tuto skutečnost upozorněni.“.
59. V § 39 odstavec 4 zní:
„(4) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje s ohledem na
veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek. Návrhy
doručí dotčeným orgánům a ministerstvu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě do 30 dnů od
obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo ministerstvo neuplatní stanovisko
v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy souhlasí. Pokud je to nezbytné, krajský
úřad zajistí úpravu návrhu zásad územního rozvoje v souladu s výsledky projednání.“.
60. V § 39 odst. 5 větě první se slova „posoudí se přiměřeně podle § 38
a koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů“ nahrazují slovy
„krajský úřad si vyžádá stanovisko Ministerstva životního prostředí a stanovisko
příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny“.
61. V § 39 odst. 5 se za větu první vkládají věty „Ministerstvo životního
prostředí ve stanovisku uvede, zda podstatná úprava vyžaduje posouzení z hlediska
vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona
o posuzování vlivů na životní prostředí. Upravený návrh a případně upravené nebo
doplněné vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se v rozsahu těchto úprav projedná
na opakovaném veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle odstavců 1 až
3.“.
62. V § 40 odstavec 2 zní:
„(2) Součástí odůvodnění zásad územního rozvoje je kromě náležitostí
vyplývajících ze správního řádu zejména
a) výsledek přezkoumání podle odstavce 1,
b) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí,
c) stanovisko podle § 37 odst. 7,
d) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 37 odst. 7 zohledněno, s uvedením
závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly,
e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty.“.
63. V § 42 se vkládají nové odstavce 1 a 2, které znějí:
„(1) Krajský úřad pořídí návrh zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje
v uplynulém období a zašle ho ministerstvu, dotčeným orgánům, sousedním krajům, dotčeným
obcím, příslušnému orgánu ochrany přírody a Ministerstvu životního prostředí. Do
30 dnů od obdržení návrhu mohou uplatnit u krajského úřadu ministerstvo a dotčené
orgány vyjádření s požadavky na obsah zprávy, obce připomínky a Ministerstvo životního
prostředí stanovisko zpracované podle kritérií přílohy č. 8 zákona o posuzování vlivů
na životní prostředí, ve kterém uvede, zda mají být aktualizace nebo nový návrh zásad
územního rozvoje posouzeny z hlediska vlivů na životní prostředí, a případně stanoví
požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Příslušný orgán
ochrany přírody doručí stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny
krajskému úřadu a Ministerstvu životního prostředí nejpozději 7 dní před uplynutím
lhůty pro uplatnění vyjádření, připomínek a stanoviska. K vyjádřením a připomínkám
uplatněným po uvedené lhůtě se nepřihlíží.
(2) Krajský úřad doručí návrh zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje
veřejnou vyhláškou. Do 15 dnů ode dne doručení může každý k návrhu uplatnit písemné
připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.“.
Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 3 až 6.
64. V § 42 odstavec 3 zní:
„(3) Krajský úřad upraví návrh zprávy podle výsledků projednání a předloží
ho ke schválení zastupitelstvu kraje nejpozději do 4 let po vydání zásad územního
rozvoje nebo jejich poslední aktualizace.“.
65. V § 42 odst. 4 se za slova „až 41“ vkládají slova „s výjimkou vyhodnocení
vlivů aktualizace zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj území, které se zpracovává
jen pokud Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle odstavce 1 uvedlo,
že má být tato aktualizace posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí“.
66. V § 42 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Dojde-li ke zrušení části zásad územního rozvoje nebo nelze-li podle
nich rozhodovat na základě § 41 odst. 3 a 4 anebo je-li kraji podán oprávněným investorem
návrh na aktualizaci zásad územního rozvoje z důvodu rozvoje veřejné dopravní nebo
technické infrastruktury [§ 2 odst. 1 písm. k)], zastupitelstvo kraje bezodkladně
rozhodne o aktualizaci zásad územního rozvoje a jejím obsahu. Zpráva o uplatňování
zásad územního rozvoje se v tomto případě nepořizuje. Při aktualizaci se postupuje
obdobně podle § 36, § 37
odst. 2 až 10 a § 38 až 41. K návrhu aktualizace zásad územního rozvoje krajský úřad
zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Dojde-li ke zrušení celých
zásad územního rozvoje, při pořizování se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením
zpochybněn.
(7) Pokud je pořízení aktualizace zásad územního rozvoje vyvoláno výhradní
potřebou navrhovatele, může kraj podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou úhradou
nákladů na její zpracování včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a
úhradou nákladů podle § 45 odst. 2 navrhovatelem. Pokud je pořízení aktualizace zásad
územního rozvoje vyvoláno schválením politiky územního rozvoje nebo její aktualizace,
hradí takto vyvolané náklady na aktualizaci zásad územního rozvoje a náklady na změny
územních plánů Ministerstvo financí, s výjimkou případů, kdy příslušná část politiky
územního rozvoje nebo její aktualizace, která změnu vyvolala, je zjevně ve prospěch
rozvoje nebo ochrany hodnot území kraje, nebo byla přijata na návrh kraje.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 8.
67. V § 43 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Záležitosti nadmístního
významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního
plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle § 50 odst. 7 z důvodu významných
negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí.“.
68. V § 43 odstavec 2 zní:
„(2) V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování
o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a staveb, které budou dotčeny
navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s
rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací (dále jen „dohoda o parcelaci“),
zpracováním územní studie nebo vydáním regulačního plánu. V případě podmínění rozhodování
územní studií jsou součástí územního plánu podmínky pro její pořízení a přiměřená
lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti (§ 30 odst. 4);
marným uplynutím lhůty omezení změn v území zaniká. V případě podmínění rozhodování
regulačním plánem je součástí územního plánu zadání regulačního plánu a u regulačního
plánu z podnětu přiměřená lhůta pro jeho vydání. Podmínka vydání regulačního plánu
z podnětu pozbývá platnosti marným uplynutím uvedené lhůty. Podmínka vydání regulačního
plánu na žádost pozbývá platnosti, pokud k vydání nedojde do 1 roku od podání úplné
žádosti v souladu se zadáním regulačního plánu.“.
69. V § 43 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Územní plán ani vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem
regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím.“.
70. V § 43 odst. 4 se za slova „§ 43 až“ vkládají slova „47, § 50 až“.
71. V § 44 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno e), které zní:
„e) na návrh oprávněného investora.“.
72. V § 45 odst. 1 se za slovo „projektantem“ vkládají slova „a na vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území“.
73. V § 45 odst. 4 se za slovo „zpracování“ vkládají slova „ , na vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území“.
74. V § 47 odst. 1 se za slova „pořízení územního plánu“ vkládají slova
„ , na základě územně analytických podkladů a s využitím doplňujících průzkumů a
rozborů“ a slovo „zastupitelem“ se nahrazuje slovy „členem zastupitelstva (dále jen
„určený zastupitel“)“.
75. V § 47 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům, sousedním
obcím, krajskému úřadu. V případě pořizování územního plánu jiným obecním úřadem
zašle pořizovatel návrh zadání též obci, pro kterou ho pořizuje. Pořizovatel doručí
návrh zadání veřejnou vyhláškou. Do 15 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u
pořizovatele písemné připomínky. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené
orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatnit u pořizovatele vyjádření, ve
kterém uvedou požadavky na obsah územního plánu vyplývající z právních předpisů a
územně plánovacích podkladů. V téže lhůtě uplatní krajský úřad jako příslušný úřad
u pořizovatele stanovisko, sousední obce mohou uplatnit podněty. Nejpozději 7 dní
před uplynutím této lhůty doručí příslušný orgán ochrany přírody pořizovateli a příslušnému
úřadu stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. K připomínkám, vyjádřením
a podnětům uplatněným po uvedených lhůtách se nepřihlíží.
(3) Krajský úřad jako příslušný úřad ve stanovisku podle odstavce 2 uvede,
zda má být návrh územního plánu posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí,
případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní
prostředí. Pokud má být návrh územního plánu posuzován z hlediska vlivů na životní
prostředí nebo pokud příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle § 45i zákona
o ochraně přírody a krajiny nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu
či ptačí oblast11), doplní pořizovatel do návrhu zadání požadavek na vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území.“.
76. V § 47 odst. 4 se slova „uplatněných požadavků a podnětů“ nahrazují
slovy „výsledků projednání“.
77. V § 47 odst. 5 větě druhé se slova „konceptu územního plánu ověřujícího
variantní řešení“ nahrazují slovy „variantního řešení návrhu“.
78. § 48 a 49 se včetně nadpisu zrušují.
79. § 50 a 51 včetně nadpisu znějí:
„Návrh územního plánu
§ 50
(1) Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokynů
pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec zpracování návrhu
územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává.
Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v rozsahu § 19 odst.
2 stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu
územního plánu a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává,
nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci, pro kterou
je územní plán pořizován, a sousedním obcím; krajskému úřadu zároveň předá návrh
územního plánu pro posouzení podle odstavců 5 až 7 spolu s vyhodnocením jeho vlivů
na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává. Dotčené orgány vyzve k uplatnění
stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Ve stejné lhůtě mohou sousední obce uplatnit
připomínky. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží. Pokud návrh
územního plánu obsahuje návrh zadání regulačního plánu (§ 43 odst. 2), postupuje
se přiměřeně podle § 37 odst. 2.
(3) Pořizovatel doručí návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů návrhu
územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, veřejnou vyhláškou.
Do 30 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky.
K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(4) Pokud je ve vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní
prostředí zjištěn významný negativní vliv na území sousedního státu, pořizovatel
ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle návrh územního plánu příslušným
orgánům sousedního státu, jehož území může být uplatňováním územního plánu přímo
ovlivněno, a nabídne mu konzultace. Pokud tyto orgány o konzultace projeví zájem,
pořizovatel se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí konzultací účastní;
k účasti přizve Ministerstvo životního prostředí a krajský úřad.
(5) Pokud se zpracovává vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný
rozvoj území, pořizovatel zašle stanoviska, připomínky a výsledky konzultací podle
odstavců 2 až 4 příslušnému úřadu jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce
podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které není stanoviskem
podle § 4 odst. 2. Příslušný úřad stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení těchto
podkladů. Ze závažných důvodů, které příslušný úřad sdělí pořizovateli nejpozději
do 30 dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění stanoviska prodlužuje, nejdéle
však o 30 dnů. Pokud příslušný úřad stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé
ani v prodloužené lhůtě, je možné územní plán vydat i bez jeho stanoviska.
(6) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast vyplyne, že územní plán má významný negativní vliv na příznivý stav předmětu
ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který
nebyl předmětem posouzení vydaných zásad územního rozvoje z hlediska těchto vlivů,
postupuje se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření
uvede příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).
(7) Krajský úřad zašle pořizovateli stanovisko k návrhu územního plánu
z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy,
souladu s politikou územního rozvoje a s výjimkou územního plánu pro území hlavního
města Prahy souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Pokud nezašle
stanovisko do 30 dnů od obdržení stanovisek, připomínek a výsledků konzultací, je
možné územní plán vydat i bez jeho stanoviska.
(8) V případě, že krajský úřad upozorní ve stanovisku pořizovatele
na nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 7, lze zahájit řízení o územním plánu
až na základě potvrzení krajského úřadu o odstranění nedostatků.
§ 51
(1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
projednání návrhu územního plánu a zajistí řešení případných rozporů (§ 4 odst. 8);
na základě vyhodnocení výsledků projednání, výsledku řešení rozporů a vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, zajistí upravení návrhu.
(2) Pokud návrh územního plánu obsahuje varianty řešení, předloží pořizovatel
na základě vyhodnocení výsledků projednání, výsledku řešení rozporů a vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, zastupitelstvu obce ke schválení
návrh výběru nejvhodnější varianty, který může obsahovat i podmínky k její úpravě.
V rozsahu, v jakém se tyto podmínky odchylují od zadání územního plánu, jsou jeho
změnou. Zastupitelstvo obce je při schvalování vázáno stanovisky dotčených orgánů
nebo výsledkem řešení rozporů.
(3) Dojde-li pořizovatel na základě výsledků projednání k závěru, že
je potřebné pořídit nový návrh územního plánu, zpracuje ve spolupráci s určeným zastupitelem
návrh pokynů pro jeho zpracování. K návrhu pokynů si pořizovatel vyžádá stanovisko
příslušného úřadu a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona
o ochraně přírody a krajiny. Příslušný úřad ve stanovisku uvede, zda má být upravený
návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví podrobnější
požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Návrh pokynů
pro zpracování návrhu územního plánu předloží pořizovatel spolu se zdůvodněním zastupitelstvu
obce ke schválení. V rozsahu, v jakém se tyto pokyny odchylují od zadání územního
plánu, jsou jeho změnou.“.
80. V § 52 odstavec 1 zní:
„(1) Upravený a posouzený návrh územního plánu, vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území, pokud se zpracovává, a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel
doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání21) návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve
15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání pořizovatel přizve jednotlivě obec,
pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce,
a to nejméně 30 dnů předem.“.
81. V § 52 odst. 2 se slova „veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných
opatření a zastavitelných ploch“ nahrazují slovy „řešení, oprávněný investor“.
82. V § 52 odst. 3 větě první se slova „při veřejném projednání“ nahrazují
slovy „do 7 dnů ode dne veřejného projednání“.
83. V § 52 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Dotčené orgány a krajský
úřad jako nadřízený orgán uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem řešení, které
byly od společného jednání (§ 50) změněny.“.
84. V § 52 odst. 4 se za slovo „rozvoje“ vkládají slova „nebo regulačního
plánu vydaného krajem“.
85. V § 53 odstavce 1 až 3 znějí:
„(1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh
vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu. Návrhy doručí dotčeným
orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě
30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo krajský úřad jako
nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele
souhlasí. Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu územního
plánu v souladu s výsledky projednání.
(2) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
územního plánu, pořizovatel si vyžádá stanovisko příslušného úřadu a stanovisko příslušného
orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Příslušný
úřad ve stanovisku uvede, zda má být upravený návrh posuzován z hlediska vlivů na
životní prostředí, případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí. Upravený návrh a případné upravené nebo doplněné vyhodnocení
vlivů na udržitelný rozvoj území se v rozsahu těchto úprav projedná na opakovaném
veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle § 52.
(3) Je-li na základě projednání nutné návrh územního plánu přepracovat,
postupuje se obdobně podle § 51 odst. 3.“.
86. V § 53 odstavec 5 zní:
„(5) Součástí odůvodnění územního plánu je kromě náležitostí vyplývajících
ze správního řádu zejména
a) výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4,
b) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující
základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů
na životní prostředí,
c) stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5,
d) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením
závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly,
e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty,
f) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby
vymezení zastavitelných ploch.“.
87. V § 55 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Na projednání
návrhu této zprávy se použije přiměřeně § 47 odst. 1 až 4 a její schválení se použije
obdobně § 47 odst. 5. Pokud jsou pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu
součástí této zprávy, postupuje se dále v rozsahu této změny obdobně podle ustanovení
§ 50 až 54.“.
88. V § 55 odstavec 2 zní:
„(2) Pokud není změna územního plánu pořizována na základě zprávy o uplatňování
územního plánu nebo postupem podle odstavce 3, postupuje se dále v rozsahu této změny
obdobně podle § 43 až 46 a § 50 až 54 a přiměřeně podle § 47.“.
89. V § 55 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Dojde-li ke zrušení části územního plánu nebo nelze-li podle něj rozhodovat
na základě § 54
odst. 4 a 5, zastupitelstvo obce bezodkladně rozhodne o pořízení územního plánu nebo
jeho změny a o jejím obsahu. Zpráva o uplatňování územního plánu ani zadání změny
územního plánu se v tomto případě nezpracovávají. V rozsahu této změny se dále postupuje
obdobně podle § 43 až 45, § 50 odst. 2 až 8 a § 51 až 54; vyhodnocení vlivů změny
územního plánu na udržitelný rozvoj území se při uvedení územního plánu do souladu
s územně plánovací dokumentací kraje nezpracovává. Dojde-li ke zrušení celého územního
plánu, při pořizování se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
90. V § 56 se slova „ , popřípadě konceptu“ zrušují.
91. V § 59 odst. 1 se za slova „může obec“ vkládají slova „rozhodnout o
pořízení vymezení zastavěného území svým obecním úřadem (§ 6 odst. 2) nebo“.
92. V § 59 odst. 3 se za slova „mapových podkladů“ vkládají slova „nebo
od rozhodnutí o pořízení“.
93. V § 59 odst. 3 a 5 a v § 60 odst. 1 se slova „Úřad územního plánování“
nahrazují slovem „Pořizovatel“.
94. V § 60 odst. 3 a 4 se slova „úřad územního plánování“ nahrazují slovem
„pořizovatel“ a v odstavci 5 se slova „úřadu územního plánování“ nahrazují slovem
„pořizovateli“.
95. V § 61 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Regulační plán je závazný pro rozhodování v území, regulační plán
vydaný krajem je závazný i pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi. Regulačním
plánem lze nahradit územní rozhodnutí; v tomto případě se v regulačním plánu stanoví,
která územní rozhodnutí nahrazuje.
(3) Pokud část regulačního plánu nahrazuje územní rozhodnutí pro záměr,
který je předmětem posuzování vlivů na životní prostředí11), posuzují se vlivy tohoto
záměru. Postupy posuzování vlivů na životní prostředí a pořizování regulačního plánu
se spojují u záměru
a) uvedeného v příloze č. 1 kategorii II zákona o posuzování vlivů
na životní prostředí,
b) u kterého je příslušným úřadem krajský úřad a
c) u kterého proběhlo zjišťovací řízení podle § 7 zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí, pokud příslušný úřad v závěru zjišťovacího řízení spojení
těchto postupů nevyloučil. V těchto případech se posudek o vlivech záměru na životní
prostředí nezpracovává. Spojení postupů posuzování vlivů na životní prostředí a pořizování
regulačního plánu je vyloučeno u záměru vyžadujícího posuzování vlivů na životní
prostředí přesahujících hranice České republiky.“.
96. Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje.
97. V § 61 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Pokud regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí pro záměr, který
je uveden v odstavci 3, zvláštní ustanovení tohoto zákona upravující posuzování vlivů
regulačního plánu na životní prostředí se nepoužijí. U podlimitních záměrů příslušný
úřad postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí sdělí, zda záměr
bude podléhat zjišťovacímu řízení.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
98. V § 62 odst. 2 písm. c) se slova „nebo pokud nahrazuje plán společných
zařízení komplexních pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu“ zrušují.
99. V § 63 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Náklady na zpracování
návrhu regulačního plánu z podnětu projektantem a náklady na zpracování dokumentace
vlivů záměru na životní prostředí včetně posouzení vlivu záměru na evropsky významnou
lokalitu nebo ptačí oblast, pokud se zpracovává (dále jen „dokumentace vlivů“), hradí
obec nebo kraj příslušný k jeho vydání.“.
100. V § 63 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , na dokumentaci
vlivů a na mapové podklady“.
101. V § 63 odst. 2 se slova „mapové podklady a označení řešené plochy
tabulí“ nahrazují slovy „dokumentaci vlivů, mapové podklady a projednání s dotčenými
orgány“.
102. V § 63 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
103. V § 64 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2) Pokud není zadání regulačního plánu se závěrem zjišťovacího řízení
součástí územního plánu nebo zásad územního rozvoje, zpracuje pořizovatel současně
s návrhem zadání i oznámení záměru. Návrh zadání s oznámením záměru pořizovatel
a) doručí veřejnou vyhláškou,
b) zašle dotčeným orgánům; v případě, že pořizovatelem je jiný obecní
úřad, zašle je též obci, pro kterou regulační plán pořizuje,
c) zašle příslušnému úřadu, který je bezodkladně zveřejní způsobem
umožňujícím dálkový přístup,
d) zašle dotčeným orgánům a dotčeným obcím neuvedeným v písmenu b),
které bezodkladně určí příslušný úřad; obce oznámení bezodkladně zveřejní na svých
úředních deskách.
(3) Každý může uplatnit u pořizovatele ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení
návrhu zadání regulačního plánu s oznámením záměru písemně požadavky na obsah zadání
a vyjádření k oznámení záměru. Orgány uvedené v odstavci 2 písm. b) a d) mohou uplatnit
do 30 dnů od obdržení návrhu zadání u pořizovatele vyjádření, ve kterém uvedou požadavky
na obsah zadání, a vyjádření k oznámení záměru. Orgán ochrany přírody uplatní ve
stejné lhůtě stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, pokud již
není součástí oznámení záměru. K později uplatněným požadavkům a vyjádřením se nepřihlíží.
Obdržené požadavky, vyjádření a stanoviska pořizovatel předá příslušnému úřadu.
(4) Příslušný úřad vydá do 10 dnů ode dne předání požadavků, vyjádření
a stanovisek závěr zjišťovacího řízení, který zašle pořizovateli a současně ho zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
104. V § 64 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Na základě uplatněných vyjádření, stanoviska a závěru zjišťovacího
řízení pořizovatel upraví návrh zadání regulačního plánu a předloží ho příslušnému
zastupitelstvu ke schválení. Spolu s návrhem zadání předloží vyhodnocení, jak byly
uplatněné požadavky, stanovisko a závěr zjišťovacího řízení do jeho návrhu zapracovány.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
105. V § 65 odst. 1 písm. b) se slovo „provedení“ zrušuje.
106. V § 65 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Pořizovatel předloží dokumentaci vlivů příslušnému úřadu.
(3) Pořizovatel oznámí jednotlivě orgánům uvedeným v § 64 odst. 2 písm.
b) a d) a dotčeným obcím místo a dobu konání společného jednání o návrhu regulačního
plánu a dokumentaci vlivů, a to nejméně 15 dnů předem. Současně tyto orgány vyzve
k uplatnění stanovisek k návrhu regulačního plánu a vyjádření k dokumentaci vlivů
do 30 dnů ode dne společného jednání. K později uplatněným stanoviskům a vyjádřením
se nepřihlíží. Obdržená stanoviska a vyjádření pořizovatel zašle příslušnému úřadu.“.
107. V § 65 se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:
„(4) Pořizovatel doručí návrh regulačního plánu a dokumentaci vlivů veřejnou
vyhláškou. Do 15 dnů ode dne doručení může každý u pořizovatele uplatnit písemně
připomínky k návrhu regulačního plánu a vyjádření k dokumentaci vlivů. K později
uplatněným připomínkám se nepřihlíží. Připomínky a vyjádření pořizovatel zašle v
kopii příslušnému úřadu.
(5) Příslušný úřad uplatní u pořizovatele stanovisko k posouzení vlivů
návrhu regulačního plánu na životní prostředí do 15 dnů ode dne obdržení kopií stanovisek,
připomínek a vyjádření. Ze závažných důvodů, které příslušný úřad sdělí pořizovateli
nejpozději do 15 dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění stanoviska prodlužuje,
nejdéle však o 30 dnů. Pokud příslušný úřad stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty
druhé ani v prodloužené lhůtě, je možné regulační plán vydat i bez jeho stanoviska.
(6) Pokud příslušný úřad ve stanovisku podle odstavce 5 určí, že regulační
plán má významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost
evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i odst. 9 až
11 zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede orgán ochrany přírody
ve stanovisku podle § 4 odst. 2
písm. b).
(7) Pořizovatel podle výsledku projednání zajistí upravení návrhu regulačního
plánu.“.
108. V § 66 odst. 2 větě první se slova „smlouvu s vlastníky pozemků a
staveb, které jsou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s
tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací
(dále jen „dohoda o parcelaci“)“ nahrazují slovy „dohodu o parcelaci“.
109. V § 66 odst. 3 písm. a) se slova „ , popřípadě rozhodnutí“ zrušují.
110. V § 66 odst. 3 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ ; v případě,
že záměr klade nové nároky pouze na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu
nebo na veřejná prostranství, může žadatel místo návrhu plánovací smlouvy doložit
smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, které
zajistí vybudování nebo úpravu této infrastruktury v rozsahu a čase potřebném pro
uskutečnění záměru, a smlouvu s obcí o vybudování veřejných prostranství“.
111. V § 66 odstavec 5 zní:
„(5) Pokud krajský úřad ve stanovisku podle odstavce 3 písm. a) určí, že
regulační plán má významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo
celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem
posouzení vydaných zásad územního rozvoje nebo územního plánu z hlediska těchto vlivů,
postupuje se podle § 45i odst. 9 až 11 zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační
opatření uvede příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm.
b).“.
112. § 67 a 68 včetně nadpisů znějí:
„§ 67
Řízení o regulačním plánu
(1) Upravený a posouzený návrh regulačního plánu, dokumentaci vlivů a
oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné
projednání21) návrhu a dokumentace vlivů se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení.
K veřejnému projednání pořizovatel přizve jednotlivě obec, pro kterou je regulační
plán pořizován, a dotčené orgány, a to nejméně 30 dnů předem.
(2) Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit
připomínky a osoby uvedené v § 85 odst. 1 a 2 námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění,
údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené
námitkou. Dotčené orgány uplatní ve stejné lhůtě stanovisko k částem řešení, které
byly od společného jednání (§ 65 odst. 3 až 6) změněny. K později uplatněným stanoviskům,
připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí
být na tuto skutečnost upozorněny.
(3) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo
rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu
vydaného krajem, se nepřihlíží.
(4) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky
projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh
vyhodnocení připomínek. Návrhy doručí dotčeným orgánům a vyzve je, aby k nim ve lhůtě
30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán neuplatní stanovisko
v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí.
§ 68
Posouzení regulačního plánu pořizovatelem
(1) Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu
regulačního plánu z podnětu v souladu s výsledky projednání; úpravu regulačního plánu
na žádost zajišťuje na základě předání výsledků projednání žadatel.
(2) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu
regulačního plánu, pořizovatel si vyžádá stanovisko příslušného úřadu a stanovisko
příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny.
Příslušný úřad ve stanovisku uvede, zda má být upravený návrh posuzován z hlediska
vlivů na životní prostředí. Upravený návrh a dokumentace vlivů se v rozsahu těchto
úprav projedná na opakovaném veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle
§ 67.
(3) Je-li na základě projednání nutné návrh regulačního plánu přepracovat,
postupuje se obdobně podle § 65 odst. 2 až 6, § 67 a přiměřeně podle § 66.
(4) Pořizovatel posoudí soulad návrhu regulačního plánu zejména
a) s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací,
b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu
architektonických a urbanistických hodnot v území,
c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů podle zvláštních právních předpisů4), popřípadě s výsledkem řešení rozporů.
(5) Součástí odůvodnění regulačního plánu je kromě náležitostí vyplývajících
ze správního řádu zejména
a) výsledek posouzení regulačního plánu podle odstavce 4,
b) zpráva o závěrech vyplývajících z dokumentace vlivů,
c) stanovisko příslušného úřadu k posouzení vlivů návrhu regulačního
plánu na životní prostředí,
d) sdělení, jak bylo stanovisko podle písmene c) zohledněno, s uvedením
závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly,
e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení.“.
113. V § 69 odst. 2 se číslo „1“ nahrazuje číslem „4“.
114. § 71 včetně nadpisu zní:
„§ 71
Doba platnosti, změna a zrušení regulačního plánu
(1) Doba platnosti regulačního plánu pořízeného z podnětu, který nenahrazuje
územní rozhodnutí, se nestanovuje. Pokud se změní podmínky, za kterých byl regulační
plán pořízen a vydán, zajistí příslušná obec nebo kraj jeho změnu nebo jej zruší.
(2) Ustanovení o nahrazení územního rozhodnutí regulačním plánem z
podnětu platí 3 roky ode dne nabytí účinnosti, není-li v něm v odůvodněných případech
stanovena lhůta delší, nejdéle však 5 let; doba platnosti může být v odůvodněných
případech prodloužena změnou regulačního plánu v době jeho platnosti. Regulační plán
však nepozbývá platnosti,
a) bylo-li na základě žádosti podané v době platnosti vydáno pravomocné
stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních
právních předpisů, nebo vzniklo-li na základě ohlášení stavebního záměru podaného
v době platnosti právo stavbu provést, nebo
b) bylo-li v době platnosti započato s využitím území pro stanovený
účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává, nebo
c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným
inspektorem podaného v době platnosti právo stavební záměr realizovat, anebo
d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební
povolení podaného v době platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní
smlouva nabyla účinnosti.
(3) Regulační plán z podnětu lze změnit nebo zrušit rozhodnutím příslušného
zastupitelstva. Při změně regulačního plánu se postupuje přiměřeně podle ustanovení
§ 61 až 65 a obdobně podle ustanovení § 67
až 69. Při zrušení regulačního plánu se postupuje přiměřeně podle § 61, 67 a 69,
ustanovení o zadání a o posuzování vlivů se přitom nepoužijí.
(4) Obec je povinna uvést regulační plán z podnětu do souladu s následně
vydanou územně plánovací dokumentací kraje, následně schválenou politikou územního
rozvoje anebo následně vydaným územním plánem. Do té doby nelze rozhodovat podle
částí regulačního plánu, které jsou v rozporu s touto územně plánovací dokumentací
nebo politikou územního rozvoje. Při této změně regulačního plánu postupuje obec
jako při změně z vlastního podnětu.
(5) Kraj je povinen uvést do souladu regulační plán z podnětu s následně
vydanými zásadami územního rozvoje a politikou územního rozvoje. Do té doby nelze
postupovat podle částí regulačního plánu, které jsou v rozporu s těmito zásadami
nebo politikou územního rozvoje. Při této změně regulačního plánu postupuje kraj
jako při změně z vlastního podnětu.
(6) Na dobu platnosti regulačního plánu pořízeného na žádost se uplatní
odstavec 2 obdobně, pozbytí platnosti se však vztahuje na celý regulační plán. Regulační
plán pořízený na žádost pozbývá také platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení
žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se regulační plán vztahuje; to neplatí,
byla-li realizace záměru již zahájena. Regulační plán pořízený na žádost lze změnit
nebo zrušit rozhodnutím příslušného zastupitelstva pouze na žádost toho, komu přísluší
vykonávat práva z něj vyplývající. Bez takové žádosti lze regulační plán pořízený
na žádost změnit nebo zrušit z důvodů uvedených v odstavci 4 nebo 5, a to jen v záležitostech
týkajících se veřejně prospěšných staveb nebo veřejně prospěšných opatření. Při změně
nebo zrušení regulačního plánu pořízeného na žádost se postupuje podle odstavce 3.
(7) Dojde-li z důvodů uvedených v odstavci 4 nebo 5 ke změně regulačního
plánu pořízeného na žádost a prokáže-li ten, komu přísluší vykonávat práva z regulačního
plánu vyplývající, že mu tím vznikla majetková újma, postupuje se při její náhradě
obdobně podle § 102.
(8) Dojde-li ke zrušení části regulačního plánu či změně nebo zrušení
rozhodnutí o námitkách, je obec nebo kraj příslušný k vydání tohoto regulačního plánu
povinen bez zbytečného odkladu zajistit pořízení a vydání jeho změny nebo rozhodnout
o jeho zrušení. Při této změně se postupuje přiměřeně podle § 61 a § 64
odst. 2 až 7 a obdobně podle § 65 a § 67 až 69, při zrušení se postupuje podle odstavce
3. Dojde-li ke zrušení celého regulačního plánu, při pořizování se naváže na poslední
úkon, který nebyl zrušením zpochybněn, pokud příslušné zastupitelstvo u regulačního
plánu pořizovaného z podnětu nerozhodne, že regulační plán nebude pořizován.“.
115. § 72 až 75 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 26 až 31 zrušují.
116. V § 76 odst. 1 se slova „jejich vliv na využití území“ nahrazují slovy
„vliv jejich užívání na území“.
117. V § 77 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) změně vlivu užívání stavby na území,“.
118. V § 77 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce
1.
119. § 78 zní:
„§ 78
(1) Územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem za podmínek uvedených
v § 96 nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v § 78a.
(2) Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán.
(3) Stavební úřad může vést společné územní a stavební řízení podle §
94a, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území vydán územní plán
nebo regulační plán.
(4) Stavební úřad může podle § 96a spojit vydání územního souhlasu se
souhlasem s provedením ohlášeného stavebního záměru.
(5) Pokud je možné nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou
(§ 78a) a současně je možné nahradit stavební povolení veřejnoprávní smlouvou (§
116), lze uzavřít veřejnoprávní smlouvu, která nahradí současně územní rozhodnutí
a stavební povolení.
(6) Stavební úřad může v územním rozhodnutí u staveb a terénních úprav
uvedených v § 104 odst. 1
písm. f) až i), jestliže to nevylučuje povaha věci, ochrana veřejných zájmů podle
zvláštních právních předpisů nebo ochrana práv účastníků řízení, stanovit, že k jejich
provedení nebude vyžadovat ohlášení.“.
120. Za § 78 se vkládá nový § 78a, který včetně nadpisu zní:
„§ 78a
Veřejnoprávní smlouva
(1) Stavební úřad může uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění
stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území, která nahradí
územní rozhodnutí. Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě záměru, pro který
bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.
(2) Žadatel předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy, který
obsahuje kromě označení smluvních stran náležitosti výroku územního rozhodnutí, včetně
všech údajů a podmínek vyplývajících ze závazných stanovisek dotčených orgánů a odůvodnění
souladu s požadavky § 90. Žadatel v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které
by byly účastníky územního řízení. K návrhu připojí dokumentaci v rozsahu jako k
žádosti o vydání územního rozhodnutí, včetně situačního výkresu na podkladě katastrální
mapy, a závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů. Žadatel k návrhu
připojí doklad prokazující jeho vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, na nichž
se má záměr uskutečnit, nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření
k pozemkům nebo stavbám anebo souhlas podle § 86 odst. 3.
(3) Stavební úřad posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne
jeho předložení z hlediska splnění podmínek pro uzavření veřejnoprávní smlouvy. Stavební
úřad vyvěsí informaci o podaném návrhu veřejnoprávní smlouvy na úřední desce po dobu
8 dnů. Stavební úřad na základě posouzení návrhu veřejnoprávní smlouvy návrh přijme,
nebo odmítne a sdělí žadateli důvody odmítnutí.
(4) Žadatel zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení
s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Žadatel je povinen předložit stavebnímu úřadu
veřejnoprávní smlouvu spolu se souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení,
a grafickou přílohu k vyznačení účinnosti.
(5) Stavební úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po
vyznačení účinnosti na úřední desce po dobu 15 dnů. Veřejnoprávní smlouvu s vyznačením
účinnosti doručí místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem,
a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16 také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení
stavby.
(6) Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne
její účinnosti, není-li dohodnuta doba delší, nejdéle však 5 let. Účinky veřejnoprávní
smlouvy nezanikají,
a) bylo-li na základě žádosti podané v době její účinnosti vydáno
pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo
zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době její účinnosti právních účinků
souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru,
b) bylo-li v době její účinnosti započato s využitím území pro stanovený
účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává,
c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným
inspektorem podaného v době její účinnosti právo stavební záměr realizovat, nebo
d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební
povolení podaného v době její účinnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato
veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
(7) Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit; odstavce 1 až 4 se
použijí přiměřeně. Návrh na prodloužení účinnosti musí být předložen před zánikem
účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která by byla účastníkem územního
řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením účinnosti veřejnoprávní smlouvy, stavební
úřad rozhodne o jejím prodloužení postupem podle § 93 odst. 3; v takovém případě
se návrh na prodloužení účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle
§ 93 odst. 3.
(8) Veřejnoprávní smlouva pozbývá účinnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel
sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se veřejnoprávní smlouva vztahuje;
to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit
na základě dohody stavebního úřadu a žadatele za podmínek § 94 odst. 1, postupem
podle odstavců 1 až 4. Veřejnoprávní smlouvu lze z moci úřední změnit nebo zrušit
samostatným výrokem v rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně
prospěšného opatření.
(9) Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném řízení
podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do 1 roku od účinnosti
veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze
vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy.
(10) Obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí územní
rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis.“.
121. V § 79 odstavce 2 až 5 včetně poznámky pod čarou č. 59 znějí:
„(2) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují
a) informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m
2
umisťovaná
mimo ochranná pásma pozemních komunikací,b) stožáry pro vlajky do výšky 8 m,
c) povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích
určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,
d) signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,
e) podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace
na pozemních komunikacích,
f) opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními
komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím1),
g) propustky na neveřejných účelových komunikacích,
h) cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,
i) sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední
nemovitosti,
j) antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících
elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách,
k) oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů
před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního
systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení
provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy,
l) stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti
do 30 m
2
zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení,m) důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech
a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních
předpisů,
n) skleník do 40 m
2
zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové
vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,o) stavba do 25 m
2
zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním
podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby
pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,
neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné
zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací
dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně
2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude
nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,p) bazén do 40 m
2
zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby
pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně
2 m od hranice pozemku,q) stavby mostních vah,
r) přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě,
a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m
2
zastavěné plochy a do 4 m výšky,s) výměna vedení technické infrastruktury59), pokud se nemění její
trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního
pásma.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na kulturní památky a ustanovení
odstavce 2 písm. a), f), j), l), n), o), p), r) a s) se nevztahuje na nemovitosti,
které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, památkové zóně nebo
v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové
rezervace nebo památkové zóny32).
(4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na záměry posuzované z hlediska
vlivů na životní prostředí.
(5) Pokud stavby uvedené v odstavci 2 vyžadují provedení zemních prací
nebo terénních úprav, je stavebník povinen zjistit si informace o existenci podzemních
staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu.
59) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění
pozdějších předpisů.“.
122. V § 79 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební
úpravy a udržovací práce.“.
123. V § 80 odst. 2 písmeno c) zní:
„c) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy,“.
124. V § 80 odst. 2 písm. e) se slova „přesahující výměru 300 m
2
“ zrušují.125. V § 80 odstavec 3 zní:
„(3) Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují
a) terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m
2
na
pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným
prostranstvím1), pokud nedochází k nakládání s odpady,b) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do
300 m
2
, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami,
které mohou způsobit znečištění životního prostředí,c) změny druhu pozemku o výměře do 300 m
2
,d) terénní úpravy v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích
sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků,
e) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedené
na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí
nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek
nebo výbušnin, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení
bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou
rekreaci.“.
126. V § 80 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na záměry posuzované z hlediska
vlivů na životní prostředí a na záměry ve zvláště chráněných územích12).“.
127. § 81 včetně nadpisu zní:
„§ 81
Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území
(1) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území stanoví podmínky
pro změnu užívání stavby, která má vliv na životní prostředí nebo nároky na veřejnou
dopravní a technickou infrastrukturu.
(2) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území vyžadují takové
změny v užívání stavby, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení
záměru na životní prostředí11) nebo mají nové nároky na veřejnou dopravní a technickou
infrastrukturu.“.
128. V § 82 odst. 2 se slova „a staveb na nich“ zrušují a na konci textu
odstavce se doplňují slova „ , nebo oprávněnou osobou za účelem uplatňování předkupního
práva pro veřejně prospěšné stavby (§ 101)“.
129. V § 82 odst. 3 se slovo „nevydává“ nahrazuje slovem „nevyžaduje“,
slovo „jiným“ a slova „ , popřípadě není důvodné stanovit podmínky pro dělení nebo
scelování pozemků“ se zrušují.
130. V § 82 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Není-li třeba stanovit
podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, stavební úřad potvrdí tuto skutečnost
sdělením, kterým současně schválí navrhovaný záměr. Sdělení nelze vydat, pokud je
rozhodování v území podmíněno územní studií nebo regulačním plánem.“.
131. V § 85 odst. 2 písm. a) se slova „ , nejde-li o případ uvedený v písmenu
d)“ zrušují.
132. V § 85 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno
d) se zrušuje.
133. § 86 a 87 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 60 znějí:
„§ 86
Žádost o vydání územního rozhodnutí
(1) Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje kromě obecných náležitostí
podle správního řádu základní údaje o požadovaném záměru, identifikační údaje o pozemku
nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit, uvedení osob, které mají vlastnické
nebo jiné věcné právo k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, jestliže může být
jejich právo územním rozhodnutím přímo dotčeno.
(2) K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí
a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu nebo doklad
o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný
záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru
nemovitostí dálkovým přístupem,
b) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo
jiné doklady podle zvláštních právních předpisů, nevydává-li se koordinované závazné
stanovisko podle § 4 odst. 7 nebo o závazné stanovisko vydávané správním orgánem,
který je příslušný vydat územní rozhodnutí,
c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury
k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních
pásem,
d) smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury
nebo plánovací smlouvu, vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné
dopravní a technické infrastruktury,
e) dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní
zprávu, souhrnnou technickou zprávu, výkresovou dokumentaci a dokladovou část.
(3) Jestliže žadatel nemá vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu
provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě, předloží souhlas jejich vlastníka;
to neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit.
(4) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude navrhovaný
záměr svými negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními
předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci, předloží žadatel současně
žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu.
(5) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve
žadatele k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se oznamuje pouze
žadateli. Pokud dokumentace pro vydání územního rozhodnutí není zpracována projektantem,
stavební úřad řízení zastaví; usnesení o zastavení řízení se doručuje pouze žadateli.
(6) V případě řízení s velkým počtem účastníků se v žádosti o vydání
územního rozhodnutí účastníci řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) identifikují označením
pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.
(7) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a jejích
příloh, včetně rozsahu a obsahu dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, stanoví
prováděcí právní předpis. Dokumentace změny využití území může být nahrazena dokumentací
podle zvláštních právních předpisů60), které upravují nové využití území, pokud náležitosti
takové dokumentace jsou stanoveny zákonem.
§ 87
Zahájení územního řízení
(1) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání žádosti
nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě; oznámení
o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů předem. Stavební úřad může upustit
od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný
podklad pro posouzení záměru. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, stanoví
lhůtu, do kdy mohou účastníci řízení uplatnit námitky a dotčené orgány závazná stanoviska;
tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o zahájení územního řízení a další
úkony v řízení se doručují účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li
o řízení s velkým počtem účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení
o zahájení řízení a další úkony v řízení doručují účastníkům řízení uvedeným v §
85
odst. 1 a v § 85 odst. 2 písm. a) a dotčeným orgánům jednotlivě.
(2) V případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro které
bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, anebo
záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, stavební úřad nařídí
k projednání žádosti veřejné ústní jednání. Pro doručování oznámení o zahájení územního
řízení a dalších úkonů v řízení se použije odstavec 1 obdobně; konání veřejného ústního
jednání se oznamuje veřejnosti veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně
30 dnů předem. Po tuto dobu musí stavební úřad umožnit každému nahlédnout do podkladů
pro vydání rozhodnutí. Žadatel zajistí, aby informace o jeho záměru a o tom, že podal
žádost o vydání územního rozhodnutí, byla bezodkladně poté, co bylo oznámeno zahájení
územního řízení a nařízeno veřejné ústní jednání, vyvěšena na místě určeném stavebním
úřadem v oznámení, a to do doby konání veřejného ústního jednání. Informace obsahuje
údaje o žadateli, o předmětu územního řízení a o veřejném ústním jednání. Součástí
informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat
na architektonickou a urbanistickou podobu záměru a na jeho vliv na okolí. Pokud
žadatel uvedenou povinnost nesplní, stavební úřad nařídí opakované veřejné ústní
jednání, pokud mělo porušení této povinnosti žadatele za následek zkrácení práv účastníků
územního řízení. V případě, že se neprokáže opak, má se za to, že žadatel povinnost
vyvěšení informace splnil.
(3) U záměrů zasahujících do území několika obcí se doručuje oznámení
o zahájení řízení a další úkony v řízení vyvěšením na úředních deskách příslušných
obecních úřadů; obci, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 1 písm. b), se
doručuje jednotlivě. Dnem vyvěšení je den vyvěšení na úřední desce správního orgánu,
který je stavebním úřadem. Účastníci řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) se v oznámení
o zahájení řízení a v dalších úkonech v řízení doručovaných veřejnou vyhláškou identifikují
označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.
(4) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů
předložených žadatelem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však
do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení; ve zvlášť složitých případech, zejména
při postupu podle odstavce 2, stavební úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů.
(5) Obsahové náležitosti informace uvedené v odstavci 2 stanoví prováděcí
právní předpis.
60) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých
zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
134. Na konci textu § 88 se doplňují slova „ , pokud se záměr dotýká veřejné
dopravní a technické infrastruktury ve vlastnictví obce, nebo smlouvy s příslušnými
vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury, a stanoví mu k tomu přiměřenou
lhůtu. Pokud žadatel nepředloží požadované smlouvy ve stanovené lhůtě, stavební úřad
územní řízení zastaví.“.
135. V § 89 nadpis zní: „Závazná stanoviska, námitky a připomínky“.
136. V § 89 odstavec 1 zní:
„(1) Závazná stanoviska, která mohou dotčené orgány uplatňovat podle §
4 odst. 4, a námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání,
případně při veřejném ústním jednání, při kterém musí být nejpozději uplatněny také
připomínky veřejnosti; jinak se k nim nepřihlíží. Jestliže dojde k upuštění od ústního
jednání, musí být závazná stanoviska dotčených orgánů podle § 4 odst. 4 a námitky
účastníků řízení uplatněny ve stanovené lhůtě; jinak se k nim nepřihlíží.“.
137. V § 89 odst. 3 se slova „nesplňují uvedené požadavky“ nahrazují slovy
„překračují rozsah stanovený v odstavci 4“.
138. V § 89 odst. 4 se slova „písm. a), b) a d)“ nahrazují slovy „písm.
a) a b)“ a slovo „ , pokud“ se nahrazuje slovy „pouze v rozsahu, v jakém“.
139. V § 89 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „K námitkám, které nesplňují
uvedené požadavky, se nepřihlíží.“.
140. V § 89 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) O podmínkách pro uplatňování námitek podle odstavců 1 až 4 musí být
účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
141. V § 89 odstavec 6 zní:
„(6) Námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební
úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě
rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje
rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební
úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících
se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných práv.“.
142. § 91 včetně nadpisu zní:
„§ 91
Posuzování vlivů na životní prostředí v územním řízení
(1) Územní řízení lze spojit s vybranými postupy při posuzování vlivů
na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu11) u záměrů
a) uvedených v příloze č. 1 kategorii II zákona o posuzování vlivů
na životní prostředí11),
b) u kterých příslušným úřadem je krajský úřad a
c) u kterých proběhlo zjišťovací řízení podle § 7 zákona o posuzování
vlivů na životní prostředí11), pokud příslušný úřad v závěru zjišťovacího řízení
spojení těchto postupů nevyloučil.
(2) Spojení územního řízení s vybranými postupy při posuzování vlivů
na životní prostředí je vyloučeno u záměrů vyžadujících posuzování vlivů na životní
prostředí přesahujících hranice České republiky. Při spojení územního řízení s vybranými
postupy při posuzování vlivů na životní prostředí nelze vést spojené územní a stavební
řízení.
(3) Stavebním úřadem příslušným k územnímu řízení spojenému s vybranými
postupy při posuzování vlivů na životní prostředí je obecní úřad obce s rozšířenou
působností.
(4) Žadatel k žádosti o vydání územního rozhodnutí připojí kromě náležitostí
podle § 86 odst. 2 také dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle zákona
o posuzování vlivů na životní prostředí11). Žádost a dokumentace k ní připojované
se podávají také v elektronické podobě. Stavební úřad může v odůvodněných případech,
zejména z technických a ekonomických důvodů, upustit od elektronické podoby mapových,
obrazových nebo grafických příloh dokumentace. Posudek o vlivech záměru na životní
prostředí se v těchto případech nezpracovává a nepředkládá. Příslušný úřad si v odůvodněných
případech, zejména v pochybnostech o správnosti údajů uvedených v dokumentaci, opatří
odborné posouzení, které není posudkem podle zvláštního právního předpisu a které
se nezveřejňuje a neprojednává. Zpracovatel odborné posouzení zpracuje pouze v rozsahu
a s náležitostmi požadovanými příslušným úřadem.
(5) Stavební úřad bezodkladně po podání žádosti zašle příslušnému úřadu
dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí a posoudí úplnost žádosti a k ní připojované
dokumentace. V případě, že zjistí, že žádost nemá předepsané náležitosti nebo mu
příslušný úřad na základě obdržených podkladů sdělí, že dokumentace vlivů záměru
na životní prostředí není úplná nebo nesplňuje požadavky závěrů zjišťovacího řízení,
stavební úřad řízení přeruší a vyzve žadatele k doplnění žádosti. Usnesení o přerušení
řízení se doručuje pouze žadateli.
(6) Splňuje-li žádost o vydání územního rozhodnutí, včetně dokumentace
k žádosti o vydání územního rozhodnutí a dokumentace vlivů záměru na životní prostředí,
požadavky právních předpisů a závěru zjišťovacího řízení, stavební úřad při oznámení
zahájení územního řízení zveřejní žádost o vydání územního rozhodnutí a připojené
dokumentace způsobem umožňujícím dálkový přístup; zveřejňování dokumentace vlivů
záměru na životní prostředí na internetu zajistí příslušný úřad podle zvláštního
právního předpisu. K projednání žádosti o vydání územního rozhodnutí a připojených
dokumentací nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání podle § 87 odst. 2. Žadatel
je povinen zajistit splnění požadavků podle § 87 odst. 2. Oznámení o zahájení územního
řízení a nařízení veřejného ústního jednání a další úkony v řízení se doručují účastníkům
řízení uvedeným v § 85 odst. 1 a v § 85 odst. 2
písm. a), dotčeným orgánům, včetně dotčených územních samosprávných celků, které
příslušný úřad určí ve zjišťovacím řízení, jednotlivě a účastníkům řízení uvedeným
v odstavci 7 a v § 85 odst. 2 písm. b) a c) veřejnou vyhláškou.
(7) Účastníky územního řízení, ve kterém jsou posuzovány vlivy záměru
na životní prostředí, jsou kromě osob uvedených v § 85 odst. 1 a 2 občanská sdružení
nebo obecně prospěšné společnosti, jejichž předmětem je ochrana životního prostředí,
veřejného zdraví nebo kulturních památek.
(8) Při uplatňování závazných stanovisek, námitek a připomínek se v územním
řízení postupuje obdobně podle § 89. Každý může nejpozději při veřejném ústním jednání
uplatnit připomínky k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí. Výsledky projednání
dokumentace vlivů záměru na životní prostředí předá stavební úřad bezodkladně po
jeho ukončení příslušnému úřadu.
(9) Příslušný úřad nejdéle do 30 dnů od předání výsledků projednání a
připomínek a stanovisek k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí uplatněných
při veřejném ústním jednání vydá stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na
životní prostředí (dále jen „stanovisko příslušného úřadu“) a předá je stavebnímu
úřadu. Nevydá-li příslušný úřad stanovisko ve stanovené lhůtě, vyzve jej stavební
úřad k jeho vydání v dodatečné lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů. Pokud příslušný
úřad nevydá stanovisko ani v dodatečné lhůtě, má se za to, že se záměrem souhlasí,
a stavební úřad při posouzení záměru podle § 90 přihlédne k dokumentaci vlivů záměru
na životní prostředí a k ní uplatněným připomínkám a stanoviskům.
(10) Stavební úřad doručí stanovisko příslušného úřadu způsobem podle
odstavce 6 a současně i způsobem umožňujícím dálkový přístup a umožní účastníkům
řízení, aby se mohli k podkladům pro rozhodnutí vyjádřit ve stanovené lhůtě, která
nesmí být kratší než 5 dnů.
(11) Stavební úřad při posuzování žádosti o vydání územního rozhodnutí
podle § 90 bere v úvahu obsah stanoviska příslušného úřadu. V podmínkách územního
rozhodnutí zajistí stavební úřad splnění požadavků vyplývajících ze stanoviska příslušného
úřadu, v opačném případě uvede důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen částečně.
Územní rozhodnutí se doručuje podle odstavce 6.“.
143. V § 92 odst. 1 věta druhá zní: „V rozhodnutí stavební úřad stanoví
dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší, než stanoví tento zákon, a v odůvodnění
vždy vyhodnotí připomínky veřejnosti.“ a ve větě čtvrté se číslo „2“ nahrazuje číslem
„6“.
144. V § 92 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3) Územní rozhodnutí se doručuje podle § 87
odst. 1 až 3. V případě doručování územního rozhodnutí veřejnou vyhláškou se v něm
účastníci řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) identifikují označením pozemků a staveb
evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.
(4) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí
žadateli stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní
moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří celková situace v měřítku
katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace; stejnopis písemného vyhotovení
územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí také místně příslušnému
obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavby podle § 15 nebo 16,
také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.“.
145. V § 93 odstavec 1 zní:
„(1) Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně vlivu
užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky ode dne nabytí
právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle
však 5 let.“.
146. V § 93 odst. 2 se slova „změně stavby“ nahrazují slovy „změně vlivu
užívání stavby na území“.
147. V § 93 odst. 3 se za slova „prodloužení lhůty“ vkládají slova „platnosti
rozhodnutí“ a za slovo „doručení“ se vkládají slova „oznámení o zahájení řízení“.
148. V § 93 odstavec 4 zní:
„(4) Územní rozhodnutí nepozbývá platnosti,
a) bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno pravomocné
stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních
právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho platnosti právních účinků souhlas s
provedením ohlášeného stavebního záměru,
b) bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro stanovený
účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává,
c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným
inspektorem podaného v době platnosti právo stavební záměr realizovat, nebo
d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební
povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato
veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.“.
149. V § 94 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Platnost původního územního
rozhodnutí není dotčena, pokud není současně výslovně rozhodnuto o změně jeho platnosti
podle § 93 odst. 3.“.
150. V § 94 odst. 5 se slova „právní moci stavebního povolení nebo udělení
souhlasu stavebního úřadu (§ 106 odst. 1)“ nahrazují slovy „povolení stavby“.
151. Za § 94 se vkládá nový § 94a, který včetně nadpisu zní:
„§ 94a
Společné územní a stavební řízení
(1) Podá-li žadatel žádost o vydání společného územního rozhodnutí a
stavebního povolení (dále jen „společné rozhodnutí“) a připojí společnou dokumentaci,
je zahájeno společné územní a stavební řízení (dále jen „společné řízení“). Společná
dokumentace musí splňovat požadavky na dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí
a požadavky na projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Na obsah žádosti
o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení se přiměřeně použijí
ustanovení o žádosti o vydání územního rozhodnutí a žádosti o stavební povolení.
Pokud povaha věci nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu společné řízení vylučuje,
rozhodne stavební úřad o vyloučení povolení stavby ze společného řízení a stavební
řízení přeruší do nabytí právní moci územního rozhodnutí.
(2) K projednání žádosti o vydání společného rozhodnutí stavební úřad
nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě; oznámení
o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů předem. Pro uplatnění závazných
stanovisek dotčených orgánů a námitek účastníků společného řízení se použijí § 89
a 114 obdobně. Stavební úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy
poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru. Upustí-li
stavební úřad od ústního jednání, stanoví lhůtu, do kdy mohou účastníci řízení uplatnit
své námitky a dotčené orgány závazná stanoviska; tato lhůta nesmí být kratší než
15 dnů. Oznámení o zahájení společného řízení a další úkony v řízení se doručují
účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem
účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení řízení a další
úkony v řízení doručují účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 1 a v § 85 odst.
2 písm. a) a v § 109 odst. 1 písm. a) až d) a dotčeným orgánům jednotlivě.
(3) V případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro které
bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, anebo
záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, stavební úřad nařídí
k projednání žádosti veřejné ústní jednání a postupuje podle § 87 odst. 2. Pro uplatnění
závazných stanovisek dotčených orgánů, námitek účastníků společného řízení a připomínek
veřejnosti se použijí § 89 a 114 obdobně.
(4) Stavební úřad přezkoumá žádost podle § 90 a 111.
(5) Výroková část společného rozhodnutí obsahuje výrok o umístění stavby
a výrok o povolení stavby. Výrok o povolení stavby je vykonatelný nabytím právní
moci výroku o umístění stavby. Po dni nabytí právní moci výroku o umístění stavby
postupuje stavební úřad podle § 92 odst. 4 a po dni nabytí právní moci výroku o povolení
stavby podle § 115 odst. 3. Doba platnosti společného rozhodnutí je 2 roky za podmínek
§ 115 odst. 4. Pro prodloužení platnosti společného rozhodnutí se použije § 115 odst.
4 obdobně.
(6) Úkony ve společném řízení a společné rozhodnutí doručuje stavební
úřad účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým
počtem účastníků nebo není nařízeno veřejné ústní jednání; v řízení s velkým počtem
účastníků se úkony ve společném řízení a společné rozhodnutí doručují účastníkům
řízení uvedeným v § 85 odst. 1 a 2 písm. a) a v § 109 odst. 1 písm. a) až d) a dotčeným
orgánům jednotlivě a účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 2
písm. b) a c) a v § 109 odst. 1 písm. e) až g) veřejnou vyhláškou; v ostatních případech
se doručuje dotčeným orgánům a účastníkům řízení jednotlivě.
(7) Obsahové náležitosti žádosti o vydání společného rozhodnutí, jejích
příloh, společné dokumentace a obsahové náležitosti společného rozhodnutí stanoví
prováděcí právní předpis.“.
152. § 95 a 96 včetně nadpisů znějí:
„§ 95
Zjednodušené územní řízení
(1) Stavební úřad rozhodne o umístění stavby, o změně využití území,
o změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků ve zjednodušeném
územním řízení, jestliže
a) záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,
b) záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí,
c) žádost je doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími
dotčených orgánů,
d) žádost je doložena souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická
nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního
řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky; souhlas s navrhovaným záměrem
musí být vyznačen na situačním výkresu.
(2) Zjednodušené územní řízení nelze spojit se stavebním řízením.
(3) Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební
úřad rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze
žadateli a nelze se proti němu odvolat. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet
od právní moci usnesení podle věty první. Žádost o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném
územním řízení se dále projednává v územním řízení podle § 87 až 92. Pokud žádost
splňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad posoudí záměr žadatele
podle § 90, vyhotoví návrh výroku rozhodnutí, který vyvěsí na úřední desce po dobu
15 dnů; návrh výroku se doručí žadateli a dotčeným orgánům jednotlivě.
(4) Žadatel zajistí, aby informace o návrhu výroku rozhodnutí byla bezodkladně
poté, co jej žadatel obdrží, vyvěšena na místě určeném v něm stavebním úřadem, a
to po dobu 15 dnů. Informace obsahuje údaje o žadateli, o předmětu územního řízení
a o veřejném ústním jednání. Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě
jiný podklad, z něhož lze usuzovat o architektonické nebo urbanistické podobě záměru
a o jeho vlivu na okolí. Pokud žadatel informaci nevyvěsí, stavební úřad opakuje
vyvěšení návrhu výroku rozhodnutí na úřední desce podle odstavce 3, nebo rozhodne
usnesením o provedení územního řízení, pokud mělo porušení této povinnosti žadatele
za následek zkrácení práv účastníků územního řízení. V případě, že se neprokáže opak,
má se za to, že žadatel povinnost vyvěšení informace splnil.
(5) Námitky účastníků proti návrhu výroku rozhodnutí lze podat písemně
ve lhůtě 15 dnů ode dne vyvěšení návrhu výroku na úřední desce. K námitkám účastníků
řízení uvedených v odstavci 1 písm. d), pokud se nezměnily podklady pro jejich souhlas,
se nepřihlíží. Dotčené orgány mohou nejpozději ve stejné lhůtě podat výhrady proti
návrhu výroku rozhodnutí, pokud v něm nejsou obsaženy podmínky uplatněné v jejich
závazném stanovisku nebo pokud je záměr navržen v rozporu s jejich rozhodnutím. Po
podání výhrady nebo námitky postupuje stavební úřad obdobně podle odstavce 3. Pokud
nebyly ve lhůtě uplatněny výhrady nebo námitky, rozhodnutí se pokládá za vydané,
nelze se proti němu dále odvolat a následný den po uplynutí lhůty pro uplatnění výhrad
nebo námitek nabývá právní moci.
(6) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí
žadateli stejnopis písemného vyhotovení úplného územního rozhodnutí, včetně odůvodnění,
opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří celková
situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace; stejnopis
písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí také
obci, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16, také stavebnímu
úřadu příslušnému k povolení stavby.
(7) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném
územním řízení a jejích příloh a obsahové náležitosti informace uvedené v odstavci
4 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 96
Územní souhlas
(1) Místo územního rozhodnutí stavební úřad vydá územní souhlas, pokud
je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně
nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení,
nebo pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní
prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí11).
(2) Územní souhlas postačí v případech
a) stavebních záměrů uvedených v § 103,
b) ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,
c) změn staveb,
d) změn druhu pozemku o výměře nad 300 m
2
nejvíce však do 1 000 m2
,e) staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených existujícími
budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění se vnější půdorysné ohraničení
a výškové uspořádání prostoru,
f) terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m
2
nejvíce však do 1 000 m2
na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi
nebo veřejným prostranstvím1), pokud nedochází k nakládání s odpady,g) odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních
ploch nad 300 m
2
nejvíce však do 1 000 m2
, které neslouží pro skladování nebo manipulaci
s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.(3) Žádost o územní souhlas obsahuje kromě obecných náležitostí údaje
o požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb. K žádosti
žadatel připojí
a) doklady prokazující jeho vlastnické právo,
smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám,
na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li
tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem; anebo souhlas podle
§ 86 odst. 3,
b) souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů
podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4,
c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a
způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,
d) souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám
na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr
uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu;
souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou
umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m,
e) jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.
(4) Je-li žádost o územní souhlas úplná a je-li záměr v souladu s požadavky
uvedenými v § 90, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů ode dne podání žádosti.
Žádost o územní souhlas se neprojednává v územním řízení podle § 87. O námitkách
osob podle odstavce 3 písm. d) se nerozhoduje. Na vydávání územního souhlasu se nevztahují
části druhá a třetí správního řádu. Územní souhlas obsahuje identifikační údaje o
žadateli, popis záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž bude
záměr uskutečněn, podmínky pro provedení záměru a pro zpracování projektové dokumentace.
Ustanovení § 92 odst. 1 se použije přiměřeně. Územní souhlas nabývá právních účinků
dnem doručení žadateli. Územní souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které
lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí
ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode
dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. Územní souhlas se doručuje žadateli
spolu s ověřeným situačním výkresem; s vyznačením účinnosti se doručuje osobám uvedeným
v odstavci 3 písm. d), dotčeným orgánům a místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud
není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16, také stavebnímu úřadu
příslušnému k povolení stavby.
(5) Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost nebo záměr nesplňuje podmínky
pro vydání územního souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě
osob uvedených v odstavci 3 písm. d), ledaže by s tím tyto osoby vyslovily souhlas,
rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze žadateli
a nelze se proti němu odvolat. Žádost o územní souhlas se považuje za žádost o vydání
územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru nezbytné, vyzve stavební
úřad žadatele k doplnění žádosti o údaje a podklady přiměřeně k povaze záměru, včetně
dokumentace, která musí být u staveb podle odstavce 2 písm. e) a u ohlašovaných staveb
podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) zpracována projektantem. Lhůta pro vydání územního
rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle věty první.
(6) Dojde-li ke zrušení územního souhlasu po povolení stavby, územní
souhlas ani územní rozhodnutí se již nevydává.
(7) Územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti územního
souhlasu nelze prodloužit.
(8) Územní souhlas nepozbývá platnosti,
a) bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno
pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo
zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho platnosti právních účinků
souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru,
b) bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro stanovený
účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává,
c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným
inspektorem podaného v době platnosti právo stavební záměr realizovat, nebo
d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební
povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato
veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
(9) Územní souhlas pozbývá platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel
sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se územní souhlas vztahuje; to
neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena. Územní souhlas lze změnit na žádost
oprávněného územním souhlasem nebo územním rozhodnutím za podmínek § 94 odst. 1 a
změnit nebo zrušit za podmínek § 94
odst. 3.
(10) Obsahové náležitosti žádosti o územní souhlas a jejích příloh a
obsahové náležitosti územního souhlasu a jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.“.
153. Za § 96 se vkládá nový § 96a, který včetně nadpisu zní:
„§ 96a
Společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního
záměru
(1) Podá-li stavebník současně žádost o územní souhlas podle § 96 odst.
3 a ohlášení stavebního záměru podle § 105, které splňují požadavky § 96 a 105, vydá
stavební úřad společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního
záměru (dále jen „společný souhlas“).
(2) Stavební úřad při posuzování žádosti o územní souhlas a ohlášení
stavebního záměru postupuje podle § 96 odst. 4 s přihlédnutím k § 106.
(3) Stavebník může ohlášený stavební záměr podle § 104 odst. 1 a 2 provést
na základě společného souhlasu. Společný souhlas se doručuje stavebníkovi. Současně
se společný souhlas doručí dotčeným orgánům, osobám uvedeným v § 96 odst. 3 písm.
d) a v § 105
odst. 1 písm. f) a vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Místně příslušnému
obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, se souhlas doručí spolu s ověřenou dokumentací
nebo projektovou dokumentací, vyjma staveb v působnosti vojenského nebo jiného stavebního
úřadu, a stavebníkovi spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací a
štítkem obsahujícím identifikační údaje o ohlášeném stavebním záměru.
(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost o územní souhlas nebo
ohlášení stavebního záměru nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu nebo souhlasu
s provedením ohlášeného stavebního záměru, nebo mohou být přímo dotčena práva dalších
osob kromě osob uvedených v § 96 odst. 3 písm. d), postupuje podle § 96 odst. 5.
Podané ohlášení stavebního záměru nemá v tomto případě právní účinky, což stavební
úřad stavebníkovi sdělí.
(5) Společný souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi.
Platí po dobu 2 let ode dne jeho vydání. Nepozbývá však platnosti, pokud v této době
bylo s ohlášeným stavebním záměrem započato. Platnost společného souhlasu nelze prodloužit.“.
154. V § 97 odst. 1 se slova „schváleno její zadání“ nahrazují slovy „rozhodnuto
o jejím pořízení nebo o pořízení její změny“.
155. V § 97 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Územní opatření o stavební
uzávěře lze vydat také v případech, jestliže je zrušeno nebo změněno rozhodnutí o
námitkách nebo zrušeno opatření obecné povahy o vydání územně plánovací dokumentace,
případně jeho část.“.
156. V § 99 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , popřípadě
podmínky pro povolení výjimek“.
157. V části třetí hlavě III díl 7 včetně nadpisu a poznámek pod čarou
č. 37, 38, 61 až 63 zní:
„Díl 7
Úprava vztahů v území
§ 101
Předkupní právo
(1) K pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně
prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství a ke stavbě na tomto pozemku má obec
nebo kraj anebo stát (dále jen „oprávněná osoba“) v rozsahu vymezeném touto územně
plánovací dokumentací předkupní právo; to neplatí, pokud pro veřejně prospěšnou stavbu
postačí zřízení věcného břemene. Předkupní právo se v územním plánu nebo regulačním
plánu vymezuje označením nemovitosti podle zvláštního právního předpisu37) a stanovením
oprávněné osoby, v případě státu též stanovením příslušné organizační složky nebo
příspěvkové organizace nebo státního podniku. Textovou část územního plánu nebo regulačního
plánu obsahující vymezení nebo změnu vymezení předkupního práva zašle obec nebo kraj
neprodleně příslušnému katastrálnímu úřadu k záznamu předkupního práva do katastru
nemovitostí a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Předkupní právo
podle tohoto zákona vzniká nabytím účinnosti územního plánu nebo regulačního plánu
a má účinky věcného práva. Vlastník pozemku nebo stavby, u kterých vzniklo předkupní
právo podle tohoto zákona (dále jen „povinný vlastník“), má povinnost v případě zamýšleného
úplatného převodu nabídnout oprávněné osobě tyto k odkoupení postupem a za podmínek
podle tohoto zákona.
(2) S předkupním právem státu
a) je příslušná hospodařit organizační složka státu nebo příslušná
státní příspěvková organizace v souladu se zvláštním právním předpisem38), nebo
b) má právo hospodařit státní podnik v souladu se zvláštním právním
předpisem61), která je vymezena v územním plánu nebo regulačním plánu.
(3) Je-li předkupní právo vymezeno podle odstavce 1 k části pozemku,
je předmětem nabídky příslušná část pozemku. Geometrický plán a sdělení stavebního
úřadu, že nemá výhrady k předloženému návrhu dělení pozemku, nebo vydání rozhodnutí
o dělení pozemku zabezpečí a náklady s tím spojené uhradí oprávněná osoba. V tomto
případě se lhůta uvedená v odstavci 6 po dobu územního řízení přerušuje. O této skutečnosti
oprávněná osoba povinného vlastníka vyrozumí.
(4) Kupní cena pozemku, popřípadě stavby, se určí znaleckým posudkem
ve výši obvyklé ceny podle zvláštního právního předpisu62) opatřeným oprávněnou osobou;
je-li oprávněnou osobou stát, neplatí pro určení výše ceny omezení podle zvláštního
právního předpisu63). Při ocenění obvyklou cenou se za stejný nebo obdobný majetek
v případě nezastavěných pozemků považují pozemky určené pro shodný účel užívání jako
veřejně prospěšné stavby nebo veřejná prostranství uvedená v odstavci 1. Je-li cena
obvyklá nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, stanoví se kupní
cena ve výši ceny zjištěné.
(5) Povinný vlastník je v případě zamýšleného úplatného převodu povinen
tento záměr písemně oznámit oprávněné osobě s dotazem, zda oprávněná osoba využije
předkupního práva podle tohoto zákona, a umožnit prohlídku nemovitosti za účelem
zpracování znaleckého posudku. Je-li oprávněnou osobou stát, zašle povinný vlastník
oznámení organizační složce státu či státní organizaci podle odstavce 2 nebo Úřadu
pro zastupování státu ve věcech majetkových, který neprodleně zajistí zaslání oznámení
příslušné organizační složce státu nebo státní organizaci.
(6) Odpověď je oprávněná osoba povinna zaslat písemně ve lhůtě 3 měsíců
ode dne, kdy jí bylo oznámení doručeno. Má-li oprávněná osoba zájem využít předkupní
právo, je povinna v odpovědi povinnému vlastníkovi vymezit předmět koupě údaji podle
zvláštního právního předpisu37), uvést kupní cenu a stanovit lhůtu pro uzavření kupní
smlouvy, která nesmí být kratší než 30 dnů; zároveň zašle povinnému vlastníkovi návrh
kupní smlouvy a znalecký posudek vypracovaný podle odstavce 4. Je-li předmětem předkupního
práva část pozemku, je součástí návrhu kupní smlouvy také geometrický plán vypracovaný
podle odstavce 3.
(7) Pokud povinný vlastník nesouhlasí s uzavřením kupní smlouvy z důvodu
nesouhlasu s kupní cenou, kterou uvedla oprávněná osoba ve své odpovědi a v návrhu
kupní smlouvy podle odstavce 6, zašle oprávněné osobě ve lhůtě stanovené podle odstavce
6 svůj návrh na uzavření kupní smlouvy s jím navrženou kupní cenou, která musí být
určena znaleckým posudkem zpracovaným v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci
4; znalecký posudek povinný vlastník zašle oprávněné osobě spolu s návrhem na uzavření
kupní smlouvy. Pokud se povinný vlastník a oprávněná osoba na kupní ceně nedohodnou,
oprávněná osoba bez zbytečného odkladu podá návrh na určení kupní ceny soudu nebo
zašle povinnému vlastníkovi potvrzení o zániku předkupního práva; do rozhodnutí soudu
se běh lhůty podle odstavce 8 přerušuje. O této skutečnosti oprávněná osoba povinného
vlastníka vyrozumí. Po rozhodnutí soudu o určení ceny pozemku, popřípadě stavby,
se postupuje přiměřeně podle odstavce 6.
(8) Pokud ze zaslané odpovědi podle odstavce 6 vyplývá, že oprávněná
osoba nemá zájem využít předkupní právo, nebo pokud oprávněná osoba nezašle odpověď
ve stanovené lhůtě podle odstavce 6 anebo pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy
nejdéle do 6 měsíců od doručení návrhu kupní smlouvy povinného vlastníka podle odstavce
7, předkupní právo zaniká.
(9) Oprávněná osoba je povinna současně s negativní odpovědí nebo po
marném uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 6 a 7 bez zbytečného odkladu vydat povinnému
vlastníkovi potvrzení o zániku předkupního práva; pokud oprávněnou osobou není obec
nebo kraj, který vydal územně plánovací dokumentaci zakládající předkupní právo,
sdělí oprávněná osoba zánik předkupního práva současně této obci nebo kraji.
(10) Oprávněná osoba je povinna uhradit kupní cenu do 2 měsíců ode
dne právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva oprávněné osoby na
základě kupní smlouvy do katastru nemovitostí; v opačném případě je povinný vlastník
oprávněn od smlouvy odstoupit.
(11) Nesplní-li povinný vlastník povinnost podle odstavců 5 a 7, jsou
právní úkony spojené s převodem pozemku nebo stavby podle odstavce 1 na jinou osobu
neplatné.
(12) Ustanovení občanského zákoníku o předkupním právu se použijí,
nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 102
Náhrady za změnu v území
(1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva k pozemku nebo stavbě
byla územním opatřením o stavební uzávěře omezena a byla mu tím způsobena majetková
újma, náleží náhrada.
(2) Vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma
v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu nebo
vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených nákladů na přípravu výstavby
v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo v
souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění závazku. Tato náhrada
náleží též vlastníkovi pozemku nebo osobě, která byla před změnou nebo zrušením regulačního
plánu anebo před změnou nebo zrušením územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo
veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí podle § 94 odst. 3 oprávněna
vykonávat práva z nich vyplývající (dále jen „oprávněný“), pokud uvedenou změnou
nebo zrušením bylo zrušeno určení k zastavění a vznikla mu prokazatelná majetková
újma.
(3) Náhrada vlastníkovi nebo oprávněnému nenáleží, jestliže k uvedenému
zrušení došlo na základě jeho návrhu nebo po uplynutí 5 let od nabytí účinnosti územního
plánu nebo jeho změny, či regulačního plánu nebo jeho změny, která zastavění dotčeného
pozemku umožnila. Ustanovení o uplynutí lhůty 5 let se neuplatní, pokud v této lhůtě
a) nabylo účinnosti rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas
pro stavbu, pro kterou bylo zastavění uvedenou územně plánovací dokumentací určeno
a toto rozhodnutí nebo souhlas je platné, nebo
b) před uplynutím lhůty 5 let byla uzavřena veřejnoprávní smlouva
nahrazující územní rozhodnutí a tato veřejnoprávní smlouva je účinná.
(4) Pokud bylo rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního
plánu z podnětu nebo zpracováním územní studie a tento regulační plán nenabyl účinnosti
nebo tato studie nebyla zapsána do evidence územně plánovací činnosti do 4 let od
vydání územně plánovací dokumentace, která tuto podmínku stanovila, lhůty podle odstavce
3 se prodlužují o dobu, o kterou byla lhůta 4 let překročena.
(5) Povinnost poskytnout náhradu za změnu v území na základě písemné
žádosti vlastníka obsahující prokázání majetkové újmy má obec nebo kraj, jejichž
orgány vydaly územní opatření o stavební uzávěře, vydaly územně plánovací dokumentaci
nebo její změnu, anebo zrušily územní rozhodnutí, územní souhlas nebo veřejnoprávní
smlouvu nahrazující územní rozhodnutí. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne
o její výši soud.
(6) Uhradí-li obec nebo kraj náhradu za změnu v území, jsou oprávněny
požadovat kompenzaci náhrady od orgánu, na základě jehož požadavku obsaženého ve
stanovisku nebo závazném stanovisku bylo zrušeno určení pozemku k zastavění. Pokud
požadavek vedoucí ke zrušení zastavitelnosti pozemku byl uplatněn obecním úřadem
nebo krajským úřadem a zcela jednoznačně vyplynul ze zákona, nařízení nebo usnesení
vlády, vyhlášky nebo směrnice ministerstva, je za orgán podle věty první považován
stát. Ve věcech kompenzace náhrady jednají za stát příslušná ministerstva a jiné
správní úřady. Uhradí-li obec nebo kraj náhradu za změnu v území, jsou oprávněny
požadovat kompenzaci náhrady též od žadatele o vydání regulačního plánu nebo územního
rozhodnutí, které byly důvodem pro náhradu. Obec nebo kraj jsou povinny uplatnit
požadavek na kompenzaci do 3 měsíců od uhrazení náhrady. Kompenzace náhrady musí
být uhrazena do 3 měsíců od doručení oprávněného požadavku obce nebo kraje, který
tuto náhradu uhradil.
(7) V případě, že dojde k následné změně územního plánu, změně nebo
zrušení regulačního plánu nebo pozbytí platnosti územního rozhodnutí podle § 93 odst.
5 a příslušný pozemek, za který byla vyplacena náhrada, se vrátí do původního režimu
umožňujícího zastavění, je ten, komu byla náhrada vyplacena, povinen vyplacenou náhradu
v plné výši vrátit poskytovateli náhrady do 3 měsíců od vyrozumění o vzniku této
povinnosti. Povinnost vrátit náhradu zaniká po 5 letech od nabytí účinnosti změny
územního plánu, změny nebo zrušení regulačního plánu nebo od pozbytí platnosti územního
rozhodnutí, na jejichž základě náhrada vznikla. Povinnost vrátit náhradu dále zaniká
v případech, kdy ten, komu byla náhrada vyplacena, při projednávání návrhu územně
plánovací dokumentace, kterou se příslušný pozemek vrátil do původního režimu umožňujícího
zastavitelnost, uplatnil proti této zastavitelnosti námitku nebo připomínku.
37) § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České
republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
38) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování
v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
61) Například zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších
předpisů.
62) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně
některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
63) § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb.
§ 10 zákona č. 526/1990 Sb., o
cenách, ve znění pozdějších předpisů.“.
158. § 103 až 108 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 40 a 64 znějí:
„§ 103
Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební
povolení ani ohlášení
(1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují
a) stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2,
b) terénní úpravy uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) nebo úpravy pozemků
uvedené v § 80 odst. 3
písm. e),
c) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví
osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost
při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou,
d) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí
stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů
na životní prostředí11) a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost
stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou,
e) stavby, a to
1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m
2
zastavěné
plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti,
hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží
k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná
zařízení;2. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 300 m
2
zastavěné
plochy a 7 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat či chovatelství,
a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek
(např. sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);3. stavby pro
chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m
2
a do 5 m výšky,
podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;4. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí
elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního,
nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná
komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení,
včetně jejich elektrických přípojek, s výjimkou budov;
5. podzemní a nadzemní vedení
přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny61) včetně podpěrných bodů a systémů
měřicí, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s
výjimkou budov;
6. vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu59) a související
technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační
techniky, s výjimkou budov;
7. rozvody tepelné energie59) a související technologické
objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky,
s výjimkou budov;
8. vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící,
zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
9. stavby pro výrobu energie
s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla;
10. vodovodní,
kanalizační a energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených
mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na
rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní;
11. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové
plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze;
12. zásobníky
na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3 m;
13. nádrže na
vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými
místnostmi, pokud nejde o vodní díla;
14. oplocení;
15. reklamní a informační zařízení;
16.
výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně;
17. odstavné,
manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m
2
, které neslouží pro
skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit
znečištění životního prostředí.(2) Ohlášení nebo stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v
odstavci 1, jejichž provedení by mělo za následek překročení uvedených parametrů.
§ 104
Jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadující ohlášení
(1) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují
a) stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci do 150 m
2
celkové zastavěné
plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími
a podkrovím,b) podzemní stavby do 300 m
2
celkové zastavěné plochy a hloubky do
3 m, pokud nejsou vodním dílem nebo stavbou podle § 16 odst. 2 písm. d),c) stavby do 300 m
2
celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou
staveb pro bydlení, a haly do 1 000 m2
celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m,
pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené
a dočasné na dobu nejdéle 3 let; dobu dočasnosti nelze prodloužit,d) stavby do 50 m
2
celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním
nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,e) stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2,
f) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo
výstavních ploch o výměře nad 300 m
2
nejvíce však do 1 000 m2
, které neslouží pro
skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit
znečištění životního prostředí,g) stavby zařízení staveniště, neuvedené v § 103
odst. 1 písm. e) bodě 1,
h) stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými
pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
i) terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b),
j) udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103
odst. 1 písm. c),
k) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje
do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů
na životní prostředí11).
(2) Ohlášení vyžadují změny dokončených staveb uvedených v odstavci 1,
pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry.
(3) Ohlášení nevyžadují stavby a terénní úpravy, u kterých to stavební
úřad podle § 78 odst. 6 stanovil.
Ohlášení
§ 105
(1) Ohlášení obsahuje identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku,
o ohlašovaném stavebním záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, údaj
o tom, kdo bude stavební záměr provádět, zda se k jeho provedení má použít sousední
nemovitost, v tom případě souhlas vlastníka této nemovitosti; u dočasné stavby rovněž
dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění. K ohlášení stavebník
připojí
a) doklad prokazující vlastnické právo nebo právo
založené smlouvou provést stavební záměr anebo právo odpovídající věcnému břemenu
k pozemku či stavbě, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady
se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem,
b) územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu územní rozhodnutí nahrazující anebo
územní souhlas, pokud je jejich vydání tímto zákonem vyžadováno a nevydal je stavební
úřad příslušný k povolení stavby,
c) souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů,
jsou-li vyžadována zvláštním právním předpisem4),12),32), popřípadě povolení podle
§ 169 odst. 4,
d) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a
způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,
e) projektovou dokumentaci nebo dokumentaci ve dvojím vyhotovení. Není-li obecní
úřad obce, jejíhož území se stavební záměr dotýká, stavebním úřadem, předkládá se
trojmo, vyjma stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu; pokud
stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení,
f) souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu
k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr
uskutečněn; souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním
výkresu.
(2) K ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebník
připojí projektovou dokumentaci, která obsahuje
a) průvodní zprávu,
b) souhrnnou technickou zprávu,
c) situaci stavby,
d) dokladovou část,
e) zásady organizace výstavby a
f) dokumentaci objektů.
(3) K ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových
nebo výstavních ploch podle § 104 odst. 1 písm. f) stavebník připojí dokumentaci,
která obsahuje
a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi
o výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků na výstavbu,
o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění
stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace,
b) technické řešení stavby s popisem jejího provedení, mechanické
odolnosti a stability, údaje o navržených materiálech a seznamu použitých podkladů,
technických norem nebo technických předpisů,
c) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,
d) údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat anebo životní
prostředí včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků,
e) řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění
bezpečnosti při užívání stavby,
f) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy,
g) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500, která zobrazuje
současný stav území, navrhovanou stavbu včetně úprav pro osoby s omezenou schopností
pohybu a orientace, vazby na okolí, stanovená ochranná nebo bezpečnostní pásma nebo
záplavová území, chráněná území a existující stavby, dopravní a technickou infrastrukturu,
vzorové příčné řezy v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100 a charakteristické příčné řezy
v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 200.
(4) K ohlášení staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm.
g) stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje
a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi
o výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků na výstavbu,
o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění
stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace,
b) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,
c) údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat anebo životní
prostředí včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků,
d) řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění
bezpečnosti při užívání stavby,
e) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy,
f) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500 se zakreslením umístění
stavby a s vyznačením vzdálenosti od hranic sousedních pozemků a staveb na nich,
podzemních sítí technické infrastruktury včetně návrhu přípojek a stanovených ochranných
nebo bezpečnostních pásem nebo záplavových území,
g) požárně bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní
právní předpis64),
h) stavební výkresy v přiměřeném měřítku.
(5) K ohlášení staveb opěrných zdí podle § 104
odst. 1 písm. h) stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje
a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi
o výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků na výstavbu,
o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění
stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace,
b) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy
s vyznačením umístění navrhované stavby, hranic se sousedními pozemky, polohy staveb
na nich, jednoduchý technický popis jejich provedení a stavební nebo montážní výkresy
specifikující navrhovanou stavbu.
(6) K ohlášení terénních úprav podle § 104 odst. 1
písm. i) stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje
a) průvodní zprávu se základními údaji o záměru, s informacemi
o výsledku provedených průzkumů a měření, o splnění podmínek závazných stanovisek
dotčených orgánů a rozhodnutí o využití území, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování
do dokumentace,
b) údaje o předpokládaných účincích záměru na okolí, technický
popis postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu uložení
vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové úpravě,
c) situační výkres na podkladě kopie katastrální mapy,
d) situační výkres v měřítku zpravidla 1 : 500 s vyznačením navrhovaného
záměru, pozemků, na nichž se projeví jeho důsledky, včetně vyznačení stanovených
ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo záplavových území. Podle povahy a rozsahu
záměru se připojí též charakteristické řezy objasňující jejich výškové uspořádání
nebo vytyčovací výkresy; u technicky jednoduchých záměrů postačí potřebné geometrické
parametry určující v situačním výkresu jejich polohové a výškové umístění.
(7) K ohlášení udržovacích prací podle § 104
odst. 1 písm. j) stavebník připojí dokumentaci obsahující technický popis jejich
provedení. K ohlášení stavebních úprav podle § 104 odst. 1 písm. k) stavebník připojí
dokumentaci, která obsahuje jednoduchý technický popis jejich provedení a stavební
nebo montážní výkresy specifikující navrhované stavební úpravy. Vyžaduje-li to zvláštní
právní předpis, stavebník přikládá k ohlášení udržovacích prací a stavebních úprav
požárně bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní právní předpis64).
(8) Náležitosti ohlášení a obsah a rozsah projektové dokumentace u
staveb uvedených v § 104 odst. 1
písm. a) až e) stanoví prováděcí právní předpis.
§ 106
(1) Je-li ohlášení úplné a je-li ohlášený stavební záměr v souladu
s obecnými požadavky na výstavbu, se závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími
dotčených orgánů, s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní
smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem, jde-li o stavbu či
terénní úpravu podle § 104 odst. 1
písm. a) až i), nebo s územně plánovací dokumentací, jde-li o stavební úpravu podle
§ 104 odst. 1 písm. k) nebo není přímo dotčeno vlastnické právo nebo právo vyplývající
z věcného břemene dalších osob, ledaže by s tím tyto osoby vyslovily souhlas, stavební
úřad vydá souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru do 30 dnů ode dne podání
ohlášení.
(2) Ohlášení se neprojednává ve stavebním řízení podle § 111 až 113.
Na vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru se nevztahují části
druhá a třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje o stavebníkovi,
popis druhu a účelu stavebního záměru a dobu trvání u dočasné stavby, identifikační
údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž má být stavební záměr uskutečněn. Ustanovení
§ 115 odst. 1 se použije přiměřeně. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení
stavebníkovi. Souhlas se dále doručí osobám uvedeným v § 105 odst. 1 písm. f), vlastníkovi
stavby, pokud není stavebníkem. Místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním
úřadem, se souhlas doručí spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací,
vyjma staveb v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu a stavebníkovi
spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací a štítkem obsahujícím identifikační
údaje o ohlášeném stavebním záměru. Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které
lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci
v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy
souhlas nabyl právních účinků.
(3) Souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti nelze
prodloužit. Souhlas s provedením nepozbývá platnosti, bylo-li s prováděním ohlášeného
stavebního záměru započato ve lhůtě platnosti.
(4) Souhlas s provedením pozbývá platnosti též dne, kdy stavební úřad
obdržel sdělení stavebníka, že upustil od provádění stavebního záměru, na který byl
souhlas vydán; to neplatí, bylo-li s prováděním stavebního záměru již započato.
(5) Obsahové náležitosti ohlášení a jeho příloh a obsahové náležitosti
souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru a jeho příloh stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 107
(1) Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo záměr
nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru,
rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze
stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat.
(2) Stavební řízení je zahájeno dnem podání ohlášení; podané ohlášení
se považuje za žádost o stavební povolení. Pokud je to pro posouzení stavebního záměru
nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění žádosti, maximálně však v rozsahu
jako k žádosti o stavební povolení. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní
moci usnesení podle odstavce 1.
Stavební řízení
§ 108
(1) Stavební povolení se vyžaduje u staveb všeho druhu bez zřetele
na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li tento zákon
nebo zvláštní právní předpis jinak.
(2) Stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v § 104, jejichž
provedení by mělo za následek překročení jejich parametrů.
(3) Stavební řízení se vede také tehdy, jestliže stavební úřad rozhodl
usnesením podle § 107, že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním řízení. Stavební
řízení se nevede, je-li podána žádost o stavební povolení u stavebních záměrů podle
§ 103. Takovou žádost stavební úřad odloží a poučí stavebníka o oprávnění provést
stavební záměr. Je-li stavebníkem u stavebních záměrů podle § 104 namísto ohlášení
podaná žádost o stavební povolení, stavební úřad ji posoudí jako ohlášení a postupuje
podle § 105 až 107, což stavebníkovi sdělí.
40) Například vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
64) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti
a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).“.
159. Nad § 109 se nadpis zrušuje.
160. V § 109 odst. 1 se za slovo „je“ vkládá slovo „pouze“.
161. V § 109 odst. 1 písm. b) se slova „či udržovací práce“ a slova „nejde-li
o případ uvedený v písmenu g),“ zrušují.
162. V § 109 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , může-li
být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno“.
163. V § 109 odst. 1 písm. d), e) a f) se slova „navrhovanou stavbou“ nahrazují
slovy „prováděním stavby“.
164. V § 109 odst. 1 písmeno g) zní:
„g) osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být
stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů
a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí.“.
165. V § 109 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce
1.
166. V § 110 odst. 1 se slova „kromě obecných náležitostí základní údaje
o požadovaném záměru a identifikační údaje o pozemcích a stavbách“ nahrazují slovy
„identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku, základní údaje o požadovaném záměru,
jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, údaj o tom, kdo bude stavební záměr
provádět, a vyjádření vlastníka sousední nemovitosti, je-li třeba, aby umožnil provedení
stavebního záměru ze své nemovitosti; u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání
a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění“.
167. V § 110 odst. 2 písm. a) se slova „stavební úřad nemůže existenci
takového práva ověřit v katastru nemovitostí;“ nahrazují slovy „nelze tato práva
ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, a“, slovo „připojí“ se zrušuje
a na konci textu písmene a) se doplňují slova „(dále jen „doklad o právu“)“.
168. V § 110 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „zpracovanou
projektantem, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situaci
stavby, dokladovou část, zásady organizace výstavby a dokumentaci objektů“.
169. V § 110 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a případně
plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího
využití zpracovaný nezávislým expertem na náklady stavebníka“.
170. V § 110 odst. 2 písm. d) se slova „stanoviska nebo jiné doklady vyžadované
zvláštními právními předpisy4), pokud je stavebník obstaral předem“ nahrazují slovy
„rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy4)“.
171. V § 110 odst. 2 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno e), které zní: „e) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury
k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních
pásem.“.
172. V § 110 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ ; usnesení o
zastavení řízení se doručuje pouze stavebníkovi“.
173. V § 110 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) V případě řízení s velkým počtem účastníků se v žádosti o stavební
povolení účastníci řízení podle § 109 písm. e) a f) identifikují označením pozemků
a staveb evidovaných v katastru nemovitostí přímo dotčených vlivem záměru.“.
174. V § 111 odst. 1 písm. a) se za slova „v souladu s územně plánovací
dokumentací“ vkládají slova „ , nebylo-li ve věci vydáno územní rozhodnutí nebo územní
opatření, popřípadě nebyl-li vydán územní souhlas“ a slova „s podmínkami územního
rozhodnutí nebo územního souhlasu“ se nahrazují slovy „územním rozhodnutím nebo veřejnoprávní
smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem, popřípadě s regulačním
plánem v rozsahu, ve kterém nahrazuje územní rozhodnutí, a v případě stavebních úprav
podmiňujících změnu v užívání stavby její soulad s územně plánovací dokumentací“.
175. V § 111 odst. 1 písm. b) se slova „ , byla zpracována oprávněnou osobou14)“
zrušují.
176. V § 111 odstavec 3 zní:
„(3) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve
stavebníka k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se doručuje pouze
stavebníkovi.“.
177. V § 112 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě řízení s velkým
počtem účastníků se v oznámení o zahájení řízení a v dalších úkonech řízení účastníci
řízení podle § 109 písm. e) a f) identifikují označením pozemků a staveb evidovaných
v katastru nemovitostí přímo dotčených vlivem záměru.“.
178. V § 112 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů
předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle
však do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve zvlášť složitých případech
stavební úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů.“.
179. V § 114 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Účastník řízení ve svých
námitkách uvede skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení,
a důvody podání námitek; k námitkám, které překračují rozsah uvedený ve větě první,
se nepřihlíží.“.
180. V § 114 odst. 3 věta první zní: „Námitku, o které nedošlo k dohodě
mezi účastníky řízení, stavební úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu,
závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem,
pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti.“.
181. V § 114 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) O podmínkách pro uplatňování námitek podle odstavců 1 a 2 musí být
účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.“.
182. V § 115 odst. 1 větě první se slova „ , a rozhodne o námitkách účastníků
řízení“ zrušují.
183. V § 115 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Stavební povolení pozbývá
platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom, že od provedení
svého záměru upouští; to neplatí, jestliže stavba již byla zahájena.“.
184. § 116 včetně nadpisu zní:
„§ 116
Veřejnoprávní smlouva
(1) U staveb vyžadujících stavební povolení může stavební úřad uzavřít
se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, která nahradí stavební povolení.
(2) Stavebník předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy,
který obsahuje označení smluvních stran, základní údaje o požadovaném záměru, jeho
rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání
a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění, označení pozemků, na kterých se stavba
povoluje, podmínky pro provádění stavby, popřípadě pro její užívání a podmínky vyplývající
ze závazných stanovisek dotčených orgánů, k jejichž splnění se zavazuje. Stavebník
v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které by byly účastníky stavebního řízení,
pokud by bylo vedeno. K návrhu připojí projektovou dokumentaci a další podklady v
rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Projektová dokumentace se předkládá ve
dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb
v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Pokud stavebník
není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení.
(3) Stavební úřad přezkoumá, zda návrh veřejnoprávní smlouvy obsahuje
náležitosti podle odstavce 2, zda projektová dokumentace byla zpracována projektantem
a zda návrh splňuje hlediska uvedená v § 111
odst. 1 a 2. Stavební úřad návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne předložení
přijme, nebo odmítne a sdělí stavebníkovi důvody odmítnutí; návrh odmítne vždy, pokud
projektová dokumentace není zpracována projektantem.
(4) Stavebník zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního
řízení, s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Stavebník je povinen předložit stavebnímu
úřadu veřejnoprávní smlouvu k vyznačení účinnosti spolu se souhlasy osob, které by
byly účastníky stavebního řízení. Po vyznačení účinnosti smlouvy stavební úřad ověří
projektovou dokumentaci. Jedno její vyhotovení si ponechá, druhé bez zbytečného odkladu
doručí stavebníkovi spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě.
Další vyhotovení ověřené projektové dokumentace doručí vlastníkovi stavby, pokud
není stavebníkem, a místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem,
vyjma stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu.
(5) Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její
účinnosti, nebyla-li stavba v této lhůtě zahájena. Účinky veřejnoprávní smlouvy lze
prodloužit; odstavce 1 až 4 se použijí přiměřeně. Návrh na prodloužení účinnosti
musí být předložen před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba,
která by byla účastníkem stavebního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením účinnosti
veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o jejím prodloužení postupem podle
§ 115 odst. 4; v takovém případě se návrh na prodloužení účinnosti veřejnoprávní
smlouvy považuje za žádost podle § 115 odst. 4.
(6) Stavebník může odstoupit od veřejnoprávní smlouvy na základě oznámení
stavebnímu úřadu, že od svého záměru upouští; to neplatí, jestliže stavba již byla
zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit na základě dohody stavebního úřadu a stavebníka
postupem podle odstavců 1 až 4.
(7) Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném řízení
podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do 1 roku od účinnosti
veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze
vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy.
(8) Obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí stavební
povolení, a obsah a rozsah projektové dokumentace stanoví prováděcí právní předpis.“.
185. § 117 včetně nadpisu zní:
„Oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora
§ 117
(1) Uzavře-li stavebník smlouvu s autorizovaným inspektorem o kontrole
projektové dokumentace stavby, kterou hodlá provést, může autorizovaný inspektor
posoudit projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu z hledisek uvedených v §
111 odst. 1 a 2, pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním právním předpisem
jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo o které tak rozhodl
stavební úřad v územním rozhodnutí v případech významných vlivů na životní prostředí
nebo vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem. Uzavření
smlouvy je autorizovaný inspektor povinen oznámit stavebnímu úřadu bez zbytečného
odkladu.
(2) Stavebník je oprávněn provést stavbu vyžadující jinak stavební
povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem,
který posoudil projektovou dokumentaci stavby a k oznámení připojil
a) certifikát autorizovaného inspektora, ne starší 3 měsíců,
b) projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem,
c) plán kontrolních prohlídek,
d) doklad o právu stavebníka podle § 110 odst. 2
písm. a),
e) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo
jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy,
f) souhlasy osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení
podle § 109, s oznamovaným stavebním záměrem, včetně souhlasů vlastníků veřejné dopravní
a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení.
Projektová dokumentace se předkládá v jednom vyhotovení; není-li
obecní úřad stavebním úřadem, předkládá se dvojmo.
(3) Autorizovaný inspektor vystavením certifikátu osvědčuje, že posoudil
projektovou dokumentaci stavby a k ní připojené doklady podle § 111 odst. 1
a 2 a navrhovaná stavba splňuje zákonem stanovené podmínky pro její provedení z těchto
hledisek. Na projektové dokumentaci stavby tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno
a příjmení, datum vystavení certifikátu a opatří je svým podpisem a otiskem razítka
s malým státním znakem. Certifikát autorizovaného inspektora musí obsahovat kromě
identifikačních údajů stavebníka, druhu, účelu a doby trvání stavby a identifikačních
údajů o projektové dokumentaci stavby vyhodnocení, zda a jak jsou splněny požadavky
§ 111 odst. 1 a 2 s podrobným popisem posuzování navrhované stavby s uvedením, jak
jsou respektovány zejména podmínky územního rozhodnutí nebo územního souhlasu anebo
veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí, popřípadě regulačního plánu,
obecné požadavky na výstavbu a požadavky uplatněné dotčenými orgány a vlastníky dopravní
a technické infrastruktury. K certifikátu autorizovaný inspektor vždy připojí návrh
plánu kontrolních prohlídek stavby. Souhlas osob, které by byly jinak účastníky stavebního
řízení podle § 109, se stavbou musí být vyznačen v rozhodující výkresové části projektové
dokumentace stavby; stavební úřad sdělí na požádání informace o osobách, které by
byly účastníky stavebního řízení podle § 109 písm. g).
(4) Stavební úřad vyvěsí bez zbytečného odkladu na úřední desce oznámení
stavebního záměru po dobu nejméně 30 dnů a osobám, které by jinak byly účastníky
stavebního řízení, umožní nahlížet do podkladů připojených k oznámení stavebního
záměru včetně certifikátu. Ve lhůtě 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení stavebního záměru
mohou tyto osoby podat proti oznámenému stavebnímu záměru námitky pouze z důvodu,
že neodpovídá podkladům, na základě kterých udělily svůj souhlas, nebo z důvodu,
že jejich souhlas nebyl opatřen; k jiným námitkám se nepřihlíží. Ve stejné lhůtě
může stavební úřad nebo dotčený orgán uplatnit proti oznámení stavebního záměru výhrady,
má-li za to, že se jedná o stavbu nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem
podle odstavce 1, oznámení nesplňuje zákonem stanovené podmínky a neobsahuje náležitosti
podle odstavce 2, autorizovaný inspektor porušil při vystavení certifikátu zákaz
činnosti podle § 148, při posouzení stavby nebyly splněny požadavky podle § 111 odst.
1 a 2 nebo ve věci probíhá stavební řízení, které nebylo dosud pravomocně ukončeno.
(5) Podání námitky nebo uplatnění výhrady podle odstavce 4 má odkladný
účinek a právo provést stavbu nevznikne. Stavební úřad oznámí podání námitek nebo
uplatnění výhrady stavebníkovi a věc předloží do 15 dnů k rozhodnutí správnímu orgánu,
který by byl jinak příslušný k odvolání proti stavebnímu povolení. Správní orgán
přezkoumá oznámení stavebního záměru z hlediska souladu s právními předpisy podle
odstavce 4 a rozhodne
a) o tom, že oznámení nemá právní účinky, jestliže oznámený stavební
záměr je v rozporu s právními předpisy, nebo
b) o zamítnutí námitek nebo výhrad pro nepřípustnost nebo pro nedůvodnost.
Rozhodnutí se doručuje stavebníkovi, autorizovanému inspektorovi
a osobám, které podaly námitky. Proti rozhodnutí se nelze odvolat. Spis se ukládá
u stavebního úřadu.
(6) Stavebníkovi vznikne právo provést oznámený stavební záměr marným
uplynutím lhůty podle odstavce 4 nebo dnem následujícím po dni, kdy mu bylo oznámeno
rozhodnutí podle odstavce 5 písm. b).
(7) Stavební úřad na požádání stavebníka vyznačí vznik oprávnění na
kopii oznámení s uvedením označení stavebního úřadu, čísla jednacího, data vyznačení,
jména a příjmení oprávněné osoby s připojením podpisu a otisku úředního razítka.
Po vzniku práva provést oznámený stavební záměr stavební úřad zašle stavebníkovi
štítek obsahující identifikační údaje o povolené stavbě, včetně uvedení identifikačních
údajů autorizovaného inspektora a uvedení dne vzniku práva provést stavbu. Právo
provést stavbu zanikne, nebyla-li stavba zahájena do dvou let. Lhůta začíná běžet
dnem následujícím po dni vzniku oprávnění podle odstavce 6. Stavební úřad může tuto
lhůtu prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním
žádosti se běh lhůty staví.
(8) Oznámení stavebního záměru, certifikát, ověřenou projektovou dokumentaci
stavby eviduje a ukládá stavební úřad (§ 167). Obsahové náležitosti oznámení stavebního
záměru, certifikátu a štítku podle odstavce 7 stanoví prováděcí právní předpis.“.
186. § 118 včetně nadpisu zní:
„§ 118
Změna stavby před jejím dokončením
(1) Stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením
vydaným podle tohoto zákona. Za povolení stavby se považuje souhlas stavebního úřadu
s provedením stavebního záměru podle § 106, stavební povolení podle § 115, veřejnoprávní
smlouva podle § 116, oznámený vznik oprávnění podle § 117, opakované stavební povolení
a dodatečné povolení stavby podle § 129, územní rozhodnutí, ve kterém stavební úřad
podle § 78 odst. 6 stanovil, že k provedení stavby nebude vyžadovat ohlášení nebo
územní rozhodnutí u stavebních záměrů podle § 103. Změnu stavby před jejím dokončením
lze povolit před zahájením stavby nebo v průběhu provádění stavby.
(2) Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit jen v souladu s územním
rozhodnutím nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí; vyžaduje-li změna stavby
před jejím dokončením změnu územního rozhodnutí, je možné rozhodnout o této změně
ve spojeném řízení, ustanovení § 94 a 94a se použijí přiměřeně.
(3) Stavební úřad může na žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce
povolit změnu stavby před jejím dokončením. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí
popis změn a jejich porovnání s povolením stavby a s ověřenou projektovou dokumentací.
K žádosti připojí projektovou dokumentaci změn stavby, popřípadě kopii ověřené projektové
dokumentace, do které projektant vyznačí navrhované změny. Žádost o změnu stavby
před dokončením stavební úřad projedná s účastníky stavebního řízení a dotčenými
orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení,
jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. Na řízení a povolení změny
stavby před dokončením se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení.
(4) Změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení. Přitom se
postupuje přiměřeně podle § 105 až 107. To platí i pro změnu stavby prováděné podle
územního rozhodnutí (§ 78 odst. 6) nebo územního souhlasu (§ 78 odst. 4). Změnu stavby
před dokončením je možné provést na základě veřejnoprávní smlouvy za podmínek § 116,
změnu stavby prováděné podle veřejnoprávní smlouvy lze dohodnout podle § 166 správního
řádu, podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy v těchto případech je souhlas osob,
které by byly účastníky stavebního řízení podle odstavce 3.
(5) Změna stavby před dokončením může být prováděna na základě oznámení
stavebnímu úřadu za podmínek § 117.
(6) Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního
řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce
stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého
záznamu o stavbě; stavební úřad jej následně bez zbytečného odkladu zaznamená do
spisu, podle okolností vyznačí změnu též v ověřené projektové dokumentaci. Může tak
učinit, jen pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů
chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán
písemně anebo prohlášením do protokolu se změnou souhlasí.“.
187. V § 119 větě první se slova „ , pokud vyžadovala stavební povolení
nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 2 písm. a) až e) a n) anebo pokud
byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu vydaného
autorizovaným inspektorem (§ 117) a byla provedena v souladu s ním,“ nahrazují slovy
„uvedenou v § 103 odst. 1
písm. e) bodech 4 až 8, nebo stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného
užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle
§ 104 odst. 1 písm. a) až d) a k), nebo stavby ohlašované podle zvláštního právního
předpisu65) anebo byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy podle § 116 nebo
certifikátu autorizovaného inspektora podle § 117, byla dokončována podle opakovaného
stavebního povolení nebo dodatečného povolení stavby podle § 129“ a ve větě poslední
se za slova „vyhodnoceny zkoušky“ vkládají slova „a měření“.
Poznámka pod čarou č. 65 zní:
„65) § 15a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
188. V § 119 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce
2 a 3, které znějí:
„(2) Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla
provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní
rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací,
v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených
orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné
požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání
nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo
životní prostředí.
(3) Dojde-li během provádění stavby ke změně českých technických norem
nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována dokumentace nebo projektová
dokumentace, posuzuje se stavba podle technických norem nebo jiných technických předpisů,
které platily v době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována.“.
189. V § 120 odst. 1 se za větu první vkládá věta „V oznámení stavebník
uvede označení stavby, údaje o umístění a povolení stavby, předpokládaný termín dokončení
stavby a zahájení jejího užívání.“ a ve větě poslední se za slovy „může být započato“
čárka zrušuje a vkládají se slova „následující den po kontrolní prohlídce stavby,
při které stavební úřad do protokolu zaznamená ověření splnění podmínek podle § 119
odst. 2, nebo“.
190. V § 120 odst. 2 se slova „ochrany života a zdraví osob nebo zvířat
anebo životního prostředí nezbytné pro její užívání, že stavba ohrožuje bezpečnost
nebo nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, včetně zajištění bezbariérového
užívání stavby, pokud je právním předpisem vyžadováno“ nahrazují slovy „podle § 119
odst. 2“.
191. V § 120 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Na požádání stavebníka stavební úřad vyznačí datum vzniku práva užívat
stavbu na kopii oznámení. Dále uvede označení stavebního úřadu, číslo jednací, datum
vyznačení, otisk úředního razítka, jméno a příjmení oprávněné úřední osoby a její
podpis.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
192. V § 121 odst. 1 větě druhé se za slova „předloží dokumentaci“ vkládají
slova „geodetické části“ a slovo „vždy“ se zrušuje.
193. V § 121 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami „Pokud je stavba
předmětem evidence v katastru nemovitostí22) nebo její výstavbou dochází k rozdělení
pozemku, doloží stavebník též geometrický plán. Pokud se stavba nachází na území
obce, která vede technickou mapu obce a pro účely jejího vedení vydala obecně závaznou
vyhlášku66), stavebník rovněž doloží doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu
byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce.“.
Poznámka pod čarou č. 66 zní:
„66) § 20 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a
doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.“.
194. V § 122 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Závěrečná kontrolní
prohlídka stavby musí být vykonána do 60 dnů ode dne doručení žádosti o vydání kolaudačního
souhlasu.“.
195. V § 122 odstavec 3 zní:
„(3) Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zkoumá splnění podmínek
podle § 119 odst. 2. Jestliže stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívání
stavby nebo rozpor s podmínkami § 119 odst. 2, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné
kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání
stavby. Na vydávání kolaudačního souhlasu se nevztahují části druhá a třetí správního
řádu. Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode
dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v
prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních
účinků.“.
196. V § 122 odst. 4 se slova „se závaznými stanovisky podle odstavce 1“
nahrazují slovy „s podmínkami § 119 odst. 2“.
197. V § 122 odst. 6 se za slova „kolaudačního souhlasu,“ vkládají slova
„obsah a strukturu certifikátu“.
198. V § 123 odst. 2 se za slovo „doloží“ vkládají slova „závazná stanoviska,
popřípadě stanoviska dotčených orgánů a“.
199. V § 124 odstavec 1 zní:
„(1) Zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené
stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Zkušební provoz stavební úřad
povolí na odůvodněnou žádost stavebníka nebo nařídí na základě požadavku dotčeného
orgánu nebo v jiném odůvodněném případě. V rozhodnutí uvede zejména dobu trvání zkušebního
provozu stavby, a je-li to nutné, stanoví pro něj podmínky, popřípadě podmínky pro
plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Vyhodnocení výsledků zkušebního
provozu stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu. Zkušební provoz
lze povolit jen na základě souhlasného závazného stanoviska, popřípadě rozhodnutí
dotčeného orgánu. Stavební úřad může též v případě nutnosti pro provedení zkušebního
provozu uloženého podle § 115 odst. 2 stanovit novým rozhodnutím další podmínky.
Za doby trvání zkušebního provozu lze bez předchozího řízení vydat nové rozhodnutí
o prodloužení doby trvání zkušebního provozu.“.
200. V § 125 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ , vyjma
stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu“.
201. V § 126 odst. 1 se slova „v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě,
v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení,“ zrušují.
202. V § 126 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Nevyžaduje-li stavba
kolaudaci podle § 119 odst. 1, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby.“.
203. V § 126 odst. 2 větě první se slova „je přípustná jen na základě písemného
souhlasu stavebního úřadu“ nahrazují slovy „nebo změna doby trvání dočasné stavby,
je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu“ a věta druhá
se nahrazuje větou „Ustanovení § 81 není dotčeno.“.
204. V § 126 odst. 3 se slova „se záměry územního plánování“ nahrazují
slovy „s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými
požadavky na výstavbu“.
205. V § 126 odstavec 4 zní:
„(4) Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby,
která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené
stavby. Podle charakteru změny dokončené stavby se postupuje podle § 78 až 96a a
§ 104 až 117. V ohlášení nebo v žádosti o stavební povolení nebo v oznámení podle
§ 117 se současně uvede navrhovaná změna v užívání. Po dokončení změny stavby se
podle okolností postupuje podle § 120 nebo 122; v oznámení užívání nebo v žádosti
o kolaudační souhlas se současně uvede nový účel užívání.“.
206. § 127 až 129 včetně nadpisů znějí:
„§ 127
(1) Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby,
oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže
právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny,
její rozsah a důsledky. K oznámení se připojí doklad o vlastnickém právu ke stavbě,
nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě
souhlas vlastníka stavby se změnou v užívání, dokumentace s vyznačením stávajícího
a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů, stanoviska vlastníků
veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou je stavba napojena, pokud
to změna v užívání stavby vyžaduje, a závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených
orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy4).
(2) Je-li oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání splňuje podmínky
podle § 126 odst. 3, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje podrobnější posouzení
účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo není třeba stanovit podmínky pro
užívání nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas
se změnou v užívání stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení.
(3) Na vydání souhlasu se změnou v užívání stavby se nevztahují části
druhá a třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje o oznamovateli,
popis stavby, dosavadní účel užívání a vymezení nového účelu užívání. Souhlas nabývá
právních účinků dnem doručení oznamovateli. Souhlas se doručí dotčeným orgánům a
vlastníkovi stavby, pokud není oznamovatelem. Oznamovateli se doručí spolu s ověřenou
dokumentací nebo projektovou dokumentací. Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení,
které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí
ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode
dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.
(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné nebo změna
v užívání stavby nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu se změnou v užívání stavby,
rozhodne usnesením, že oznámenou změnu v užívání projedná v řízení; toto usnesení
se oznamuje pouze oznamovateli a nelze se proti němu odvolat. Podané oznámení se
považuje za žádost o povolení změny v užívání stavby; řízení je zahájeno dnem podání
oznámení. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení. Pokud
je to pro posouzení změny v užívání stavby nezbytné, vyzve stavební úřad oznamovatele
k doplnění dalších podkladů. Bude-li oprávněnou osobou podána žádost o povolení,
je zahájeno řízení a usnesení se nevydává. Povolení ke změně v užívání stavby obsahuje
kromě náležitostí souhlasu podmínky pro nový účel užívání stavby, kterými se zajistí
ochrana veřejných zájmů nebo práv účastníků řízení.
(5) Je-li nezbytné posouzení vlivů užívání stavby na území, vyzve stavební
úřad současně s vydáním usnesení podle odstavce 4 oznamovatele k podání žádosti podle
§ 81. V takovém případě stavební úřad může spojit řízení o změně vlivu užívání stavby
na území s řízením o změně v užívání stavby; písemnosti ve společném řízení se doručují
podle § 87.
(6) Obsahové náležitosti oznámení a jeho příloh, souhlasu, rozhodnutí
o změně v užívání stavby a jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.
Díl 3
Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení
§ 128
Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení
(1) Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit
stavbu, s výjimkou staveb uvedených v § 103, nejde-li o stavbu podle § 103 odst.
1
písm. e) bodů 4 až 8 nebo stavbu, v níž je obsažen azbest. Ohlášení obsahuje základní
údaje o stavbě, předpokládaný termín započetí a ukončení prací, způsob odstranění
stavby, identifikaci sousedních pozemků nezbytných k provedení bouracích prací, statistické
ukazatele u budov obsahujících byty. Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení
nebo ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e), připojí k ohlášení dokumentaci
bouracích prací, závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů ke způsobu
odstranění vyžadovaná zvláštními právními předpisy, vyjádření dotčených vlastníků
veřejné dopravní a technické infrastruktury; doklad prokazující vlastnické právo
ke stavbě připojí, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým
přístupem. Dokumentace bouracích prací, která obsahuje situaci odstraňované stavby,
její stručný popis, organizaci bouracích prací, informaci o dodržení požadavků dotčených
orgánů, se předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním
úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá
se trojmo. Ohlášení záměru odstranit stavbu se podává u stavebního úřadu, který stavbu
povolil; zanikl-li, podává se u stavebního úřadu, který by byl příslušný k povolení.
(2) Je-li ohlášení úplné, záměr se nedotýká práv třetích osob nebo
není třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění ochrany
veřejných zájmů a nejde o případ podle odstavce 6, stavební úřad vydá souhlas s odstraněním
stavby do 30 dnů ode dne podání ohlášení.
(3) Na vydání souhlasu s odstraněním stavby se nevztahují části druhá
a třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje o vlastníkovi, údaje
o místu a účelu stavby a způsob provedení bouracích prací. Souhlas nabývá právních
účinků dnem doručení vlastníkovi. Souhlas se doručí dotčeným orgánům a vlastníkovi.
Vlastníkovi se doručí spolu s ověřenou dokumentací bouracích prací. Souhlas lze přezkoumat
v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních
účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí
15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.
(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo nejsou
splněny podmínky pro vydání souhlasu, rozhodne usnesením, že ohlášený záměr odstranit
stavbu projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi; proti tomuto
usnesení se nelze odvolat. Podané ohlášení se považuje za žádost o povolení odstranění
stavby, řízení je zahájeno dnem podání ohlášení. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná
běžet od právní moci usnesení podle věty první. Pokud je to pro posouzení odstranění
stavby nezbytné, vyzve stavební úřad současně vlastníka k doplnění žádosti o další
podklady. Bude-li vlastníkem stavby v uvedených případech podána přímo žádost o povolení
odstranění, usnesení se nevydává; pro obsah žádosti se použije odstavec 1 obdobně.
Účastníkem řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku. Povolení k
odstranění stavby obsahuje kromě náležitostí souhlasu podmínky pro odstranění stavby,
kterými se zajistí ochrana veřejných zájmů nebo práv účastníků řízení.
(5) Vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo
provedeno stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební
povolení, může její vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního
dozoru. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která
má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního právního předpisu14).
Povinnosti vlastníka odstraňované stavby, stanovené zvláštními právními předpisy4),
nejsou dotčeny.
(6) O povolení odstranění se vede řízení, pokud se ohlášený záměr odstranit
stavbu nebo terénní úpravy týká nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je
v památkové rezervaci, památkové zóně nebo ochranném pásmu nemovité kulturní památky,
nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny32), a
závazné stanovisko orgánu státní památkové péče stanoví podmínky pro provedení tohoto
záměru. Řízení o povolení odstranění se vede také v případě, kdy se ohlášený záměr
odstranit stavbu týká nemovitosti, v níž je obsažen azbest, a závazné stanovisko
orgánu ochrany veřejného zdraví stanoví podmínky pro provedení tohoto záměru. Podané
ohlášení odstranění se v uvedených případech považuje za žádost a dnem jeho podání
je zahájeno řízení o povolení odstranění stavby. Účastníkem řízení není nájemce bytu,
nebytového prostoru nebo pozemku.
(7) U odstranění terénních úprav a zařízení se použije ustanovení odstavců
1 až 6 přiměřeně.
(8) Obsahové náležitosti ohlášení a jeho příloh, dokumentace bouracích
prací, souhlasu, rozhodnutí a jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.
§ 129
Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení
(1) Stavební úřad nařídí odstranění stavby
a) vlastníku stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život
nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích
osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil
závadný stav stavby; jde-li o stavbu, která je kulturní památkou, postupuje se podle
zvláštního právního předpisu32),
b) vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné
nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním
zákonem anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena,
c) vlastníku stavby, u níž bylo stavební povolení zrušeno podle
§ 176 odst. 5,
d) vlastníku stavby, která nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební
povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními
předpisy, nebo vlastníkovi pozemku, na kterém byla provedena, není-li vlastník stavby
znám,
e) vlastníku nebo stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené
podle rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem, které bylo pravomocně
zrušeno v přezkumném řízení nebo rozhodnutím soudu a stavba nebyla povolena v opakovaném
stavebním řízení,
f) vlastníku stavby dočasné, u které uplynula stanovená doba jejího
trvání a nebyla povolena změna v užívání, nebo
g) vlastníku stavby dočasné podle § 104 odst. 1
písm. c), u které uplynula stanovená doba jejího trvání.
(2) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci
1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí o možnosti
podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Byla-li
žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, má
se za to, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník
nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební
úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o
stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti
o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady
předepsané k ohlášení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel
předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. V řízení o dodatečném
povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115; ohledání
na místě je povinné. Účastníky řízení o dodatečném povolení stavby jsou osoby uvedené
v § 109, a pokud je v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu
rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85. Na uplatňování námitek účastníků řízení
o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí ustanovení o uplatňování námitek
v územním a stavebním řízení.
(3) Stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit,
pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že
a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou
územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební
uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími
o území,
b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní
předpis zakazuje nebo omezuje,
c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným
zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.
Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění
stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu územní rozhodnutí.
Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví
podmínky pro její dokončení.
(4) U stavby podle odstavce 1 písm. d) stavební úřad nenařídí odstranění
stavby, pokud nebylo prokázáno porušení právních předpisů nebo vlastník porušení
právních předpisů dodatečně napravil; stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví
usnesením poznamenaným do spisu. Dodatečné povolení se nevydává.
(5) U stavby podle odstavce 1 písm. e) vede stavební úřad opakované
stavební řízení. Za žádost se pro tento účel považuje žádost nebo podání, k nimž
bylo dle stavebního zákona vydáno následně zrušené rozhodnutí nebo opatření. V opakovaném
stavebním řízení postupuje stavební úřad podle § 109 až 115; doplnění podkladů požaduje
pouze v rozsahu nezbytném pro opakované projednání stavby. Lhůta pro vydání rozhodnutí
začíná běžet dnem následujícím po nabytí právní moci zrušujícího rozhodnutí. Nebude-li
v opakovaném stavebním řízení stavba povolena, stavební úřad bez předchozího řízení
rozhodnutím nařídí odstranění stavby.
(6) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby podle odstavce
1 písm. f). V oznámení zahájení řízení vlastníka poučí o možnosti podat ve lhůtě
30 dnů žádost o změnu v užívání dočasné stavby spočívající v prodloužení doby jejího
trvání nebo ve změně na stavbu trvalou. Pokud vlastník stavby tuto žádost podá, stavební
úřad řízení o odstranění stavby přeruší a vede řízení o podané žádosti; na řízení
se přiměřeně vztahuje ustanovení § 127. Bude-li žádosti vyhověno, stavební úřad řízení
o odstranění stavby zastaví.
(7) U terénních úprav a zařízení se postupuje podle odstavců 2 až 6
přiměřeně. Vydané dodatečné povolení nahrazuje územní rozhodnutí.
(8) Pokud je třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u
které byly bez stavebního povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu anebo v rozporu
s ním provedeny stavební úpravy spočívající v odstranění některé části stavby, postupuje
stavební úřad podle odstavců 2 a 3 přiměřeně.
(9) V případě nařízení odstranění části stavby, které bude vyžadovat
provedení prací k zabezpečení stavebně technického stavu stavby a podmínek pro její
užívání a k jejich provedení je nezbytná projektová dokumentace nebo jiné podklady,
nařídí stavební úřad vlastníku stavby, na které má být nařízení odstranění její části
provedeno, aby je opatřil ve stanovené lhůtě. Nesplní-li vlastník uvedenou povinnost,
opatří projektovou dokumentaci nebo jiné podklady stavební úřad na náklady vlastníka
stavby; na tento postup musí vlastníka stavby předem upozornit.
(10) Účastníky řízení o nařízení odstranění stavby jsou povinný, osoby,
které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, na kterých je odstraňovaná
stavba umístěna nebo stavbám na nich, jakož i osoby, které mají vlastnická nebo jiná
věcná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, a tato práva mohou být odstraňováním
stavby přímo dotčena.“.
207. V § 133 odst. 2 písmeno b) zní:
„b) zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené projektové
dokumentace, v souladu s § 160, a zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý
záznam o stavbě,“.
208. V § 133 odst. 2 písm. d) se slova „a zda je veden stavební deník nebo
jednoduchý záznam o stavbě“ nahrazují slovy „a měření“.
209. V § 134 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Pokud je stavba prováděna
nebo odstraňována bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem anebo
v rozporu s ním, vyzve stavební úřad podle povahy věci stavebníka nebo vlastníka
stavby k bezodkladnému zastavení prací a zahájí řízení podle § 129.“.
210. V § 139 odst. 1 se slova „a její vlastník neuposlechne výzvy stavebního
úřadu k provedení udržovacích prací, stavební úřad mu nařídí“ nahrazují slovy „ ,
může stavební úřad vlastníkovi stavby nařídit“.
211. V § 149 odst. 1 písm. a) se za slova „navrhovaná stavba“ vkládají
slova „nebo změna stavby před jejím dokončením (§ 118)“.
212. V § 149 odst. 1 písm. b) se za slova „kolaudačního souhlasu“ vkládají
slova „(§ 122)“ a slova „nebo pro jiné účely podle tohoto zákona“ se zrušují.
213. V části čtvrté se v nadpisu hlavy IV slova „A PROVÁDĚNÍ STAVEB“ nahrazují
slovy „ , PROVÁDĚNÍ A UŽÍVÁNÍ STAVEB“.
214. V § 152 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „K tomu je povinen zajistit
provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsaných zvláštními právními předpisy.“.
215. V § 152 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno f), které zní:
„f) oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu.“.
216. V § 152 odst. 4 věta druhá zní: „Pokud zpracovala projektovou dokumentaci
pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník
autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné
stavby s ověřenou projektovou dokumentací.“.
217. § 155 zní:
„§ 155
(1) Stavební podnikatelé, stavbyvedoucí, osoby vykonávající stavební
dozor, autorizovaní inspektoři, stavebníci a vlastníci staveb jsou povinni bezodkladně
oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu a ministerstvu výskyt závady, poruchy nebo
havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na
životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám. Oznámení
musí obsahovat zejména místo, čas, popis oznamované události a jejích důsledků, povahu
stavby, popřípadě další okolnosti důležité pro správné posouzení příčin; nezabývá
se hodnocením či posuzováním viny nebo odpovědnosti.
(2) Rozsah a způsob oznamování výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby
a výsledky šetření jejich příčin stanoví prováděcí právní předpis.“.
218. V § 157 odst. 1 se slova „odst. 2 písm. f) až j) a n) a písm. l),
m), o) a p)“ nahrazují slovy „odst. 1 písm. e) až k)“.
219. V § 158 odst. 1 větě druhé se za slova „územního rozhodnutí“ vkládají
slova „a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí“ a slova
„pro vydání stavebního povolení, pro ohlašované stavby podle § 104 odst. 2 písm.
a) až d), pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy“ se nahrazují slovy „podle odstavce
2“.
220. V § 158 odstavec 2 zní:
„(2) Projektovou dokumentací je dokumentace
a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),
b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115,
c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116,
d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117,
e) změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením
podle § 118,
f) staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení
nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129,
g) pro provádění stavby,
h) pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo
i) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2
písm. c) vodního zákona.“.
221. V § 159 odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a působit
v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány“.
222. V § 159 odst. 3 se slova „odst. 2 písm. e) až i) a n)“ nahrazují slovy
„odst. 1 písm. f) až i) a k)“.
223. V § 161 odst. 1 větě druhé se za slova „územně analytických podkladů,“
vkládají slova „územní studie nebo“.
224. V § 161 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Informace mohou být
poskytnuty v digitální podobě. Vlastník technické infrastruktury je oprávněn požadovat
na žadateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím požadovaných údajů, nejvýše však
do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení.“.
225. V § 165 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Vymezení zastavěného území vydané formou opatření obecné povahy podle
§ 59 odst. 2 včetně dokladů o jeho pořizování ukládá pořizovatel u obce, pro kterou
bylo pořízeno; opatřené záznamem o účinnosti je bezodkladně poskytne stavebnímu úřadu
a úřadu územního plánování. Vymezení zastavěného území pořizovatel současně zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
226. V § 166 odst. 1 větě druhé se za slovo „podklady“ vkládají slova „s
výjimkou údajů o území“.
227. V § 166 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , obdobně zveřejňuje
informace o technické infrastruktuře a o jejím vlastníkovi obsažené v údaji o území,
poskytnuté podle § 27“.
228. V § 169 odst. 3 větě druhé se slova „pro územní řízení“ nahrazují
slovy „při stanovení požadavků na vymezování pozemků a umisťování staveb na nich“
a věta poslední se zrušuje.
229. V § 170 odst. 2 se za slova „Právo k pozemku“ vkládají slova „nebo
stavbě“.
230. V § 172 odst. 4 větě druhé se slova „úředním razítkem“ nahrazují slovy
„otiskem úředního razítka“, ve větě třetí se slova „uvedené v § 134 odst. 2“ nahrazují
slovy „z důvodu jejich odborných znalostí“ a za větu třetí se vkládá věta čtvrtá
„Vlastník je povinen umožnit pro účely podle odstavce 1 vykonání nezbytných zkoušek
a měření použitím nezbytných technických zařízení či prostředků.“.
231. § 178 až 181 znějí:
„§ 178
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 76 provede činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí
nebo veřejnoprávní smlouva nebo územní souhlas anebo regulační plán,
b) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí nezajistí vyvěšení informace
podle § 87 odst. 2,
c) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním
řízení nezajistí vyvěšení informace o návrhu výroku rozhodnutí podle § 95
odst. 4,
d) provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím nebo s veřejnoprávní
smlouvou anebo regulačním plánem nahrazujícími územní rozhodnutí, nebo provede činnosti
jimi zakázané, anebo provede činnosti v rozporu s územním souhlasem,
e) v rozporu s § 119 odst. 1 užívá stavbu, na kterou se vztahuje
povinnost oznámení podle § 120
odst. 1, bez zajištění zkoušek nebo měření a jejich vyhodnocení,
f) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové rozhodnutí
třeba,
g) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
h) užívá změnu stavby bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové
rozhodnutí třeba,
i) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
j) užívá stavbu bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona
vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,
k) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,
l) užívá změnu stavby bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona
vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,
m) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním souhlasem,
n) užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120
odst. 1 nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,
o) užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120 odst.
1,
p) užívá změnu stavby bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1
nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,
q) užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120
odst. 1,
r) užívá stavbu nebo terénní úpravy uvedené v § 104
odst. 1 písm. e) až i) provedené bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
s) užívá stavbu v rozporu se souhlasem stavebního úřadu podle § 127
odst. 2 nebo povolením podle § 127 odst. 4,
t) užívá stavbu v rozporu s povolením k předčasnému užívání stavby
podle § 123,
u) provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 124,
v) v rozporu s § 128 odstraní stavbu uvedenou v § 103 obsahující
azbest nebo stavbu uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8 anebo v § 104
bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
w) v rozporu s § 128 odstraní stavbu vyžadující stavební povolení
bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
x) odstraní stavbu v rozporu se souhlasem nebo povolením stavebního
úřadu podle § 128,
y) v rozporu s § 158 provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění
podle zvláštního právního předpisu14), nebo
z) v rozporu s § 171 odst. 3 nezjedná nápravu ve lhůtě stanovené
ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu.
(2) Fyzická osoba se jako stavebník dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
nebo udržovací práce bez souhlasu stavebního úřadu,
b) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
nebo udržovací práce v rozporu se souhlasem stavebního úřadu,
c) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
nebo udržovací práce v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném
pozemku nebo v nezastavěném území bez souhlasu stavebního úřadu,
d) v rozporu s § 108 provede změnu stavby bez stavebního povolení
nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného inspektora,
e) v rozporu s § 108 provede stavbu bez stavebního povolení nebo
veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného inspektora,
f) v rozporu s § 108 provede stavbu nebo její změnu bez stavebního
povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného inspektora
v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v
nezastavěném území,
g) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se stavebním povolením
nebo veřejnoprávní smlouvou, oznámeným certifikátem autorizovaného inspektora, opakovaným
stavebním povolením anebo s dodatečným povolením stavby,
h) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se souhlasem stavebního
úřadu, stavebním povolením, veřejnoprávní smlouvou, oznámeným certifikátem autorizovaného
inspektora, opakovaným stavebním povolením nebo s dodatečným povolením stavby v chráněném
území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném
území,
i) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
j) v rozporu s § 134 odst. 4 neuposlechne výzvu nebo rozhodnutí k
zastavení prací na stavbě,
k) poruší některou z povinností podle § 152 odst. 1, 3
nebo 4,
l) poruší povinnost podle § 160 odst. 4,
m) poruší některou z povinností k ochraně veřejných zájmů podle §
176 odst. 1,
n) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost, nebo
o) v rozporu s § 157 nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam
o stavbě.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c),
f) nebo h),
b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f),
j) nebo n) nebo odstavce 2 písm. e) nebo m),
c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d),
g), h), i), k), l), m), o), p), q), s), t), u) nebo w) nebo odstavce 2 písm. d) nebo
g),
d) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c),
e), r), v), x), y) nebo z) nebo odstavce 2 písm. a), b), i), j), k), l), n) nebo
o).
§ 179
(1) Fyzická osoba se jako stavbyvedoucí dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
b) poruší některou z povinností podle § 153 odst. 1
nebo 2, nebo
c) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
(2) Fyzická osoba vykonávající stavební dozor se dopustí přestupku
tím, že
a) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
b) nevykonává řádně odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí
tím, že poruší některou z povinností podle § 153 odst. 3 nebo 4, nebo
c) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
(3) Fyzická osoba se jako vlastník stavby dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 128 odst. 5 nezajistí odstranění stavby stavebním
podnikatelem nebo při odstraňování stavby svépomocí nezajistí provádění stavebního
dozoru anebo provádění dozoru oprávněnou osobou při odstraňování stavby, v níž je
obsažen azbest,
b) odstraní stavbu v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
c) v rozporu s § 131a neoznámí stavebnímu úřadu odstranění stavby,
d) neodstraní stavbu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129,
e) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,
f) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v
rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
g) neprovede nařízené neodkladné odstranění stavby nebo je provede
v rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
h) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s
rozhodnutím podle § 137,
i) neprovede nařízenou údržbu stavby nebo ji provede v rozporu s
rozhodnutím podle § 139,
j) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 1
písm. a) , b), d) nebo e), nebo
k) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
(4) Fyzická osoba se jako vlastník zařízení dopustí přestupku tím,
že
a) odstraní zařízení v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
b) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,
c) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v
rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
d) neprovede nařízené neodkladné odstranění zařízení nebo je provede
v rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
e) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s
rozhodnutím podle § 137,
f) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 2
písm. a), b) nebo d), nebo
g) neodstraní zařízení ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129.
(5) Fyzická osoba se jako vlastník technické infrastruktury dopustí
přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 161 odst. 1,
b) nesplní některou z povinností podle § 27 odst. 3
nebo 4.
(6) Fyzická osoba se jako autorizovaný inspektor dopustí přestupku tím,
že v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost nebo nesplní povinnost podle § 117
odst. 1.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b), f),
g), h) nebo i) nebo podle odstavce 4 písm. a), d) nebo e),
b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b)
nebo c) nebo podle odstavce 2 písm. a), b) nebo c) nebo podle odstavce 3 písm. a),
c), d), e), j) nebo k) nebo podle odstavce 4 písm. b), c), f) nebo g) nebo podle
odstavce 5 nebo 6.
(8) Za přestupek lze v blokovém řízení uložit pokutu do 5 000 Kč, v příkazním
řízení do 10 000 Kč.
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
§ 180
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) v rozporu s § 76 provede činnosti, ke kterým je třeba územní
rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva nebo územní souhlas anebo regulační plán,
b) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí nezajistí vyvěšení
informace podle § 87 odst. 2,
c) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním
řízení nezajistí vyvěšení informace o návrhu výroku rozhodnutí podle § 95
odst. 4,
d) provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím nebo s veřejnoprávní
smlouvou anebo regulačním plánem nahrazujícími územní rozhodnutí, nebo provede činnosti
jimi zakázané, anebo provede činnosti v rozporu s územním souhlasem,
e) v rozporu s § 119 odst. 1 užívá stavbu, na kterou se vztahuje
povinnost oznámení podle § 120
odst. 1, bez zajištění zkoušek nebo měření a jejich vyhodnocení,
f) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové
rozhodnutí třeba,
g) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
h) užívá změnu stavby bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové
rozhodnutí třeba,
i) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
j) užívá stavbu bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona
vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,
k) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,
l) užívá změnu stavby bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle
zákona vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,
m) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním souhlasem,
n) užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120
odst. 1 nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,
o) užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120,
p) užívá změnu stavby bez oznámení stavebníka podle § 120 odst.
1 nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,
q) užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle §
120 odst. 1,
r) užívá stavbu nebo terénní úpravy podle § 104
odst. 1 písm. e) až i) provedené bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
s) užívá stavbu v rozporu se souhlasem stavebního úřadu podle §
127 odst. 2 nebo povolením podle § 127 odst. 4,
t) užívá stavbu v rozporu s povolením k předčasnému užívání stavby
podle § 123,
u) provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 124,
v) v rozporu s § 128 odstraní stavbu uvedenou v § 103 obsahující
azbest nebo stavbu uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8 anebo v § 104
bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
w) v rozporu s § 128 odstraní stavbu vyžadující stavební povolení
bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
x) odstraní stavbu v rozporu se souhlasem nebo povolením stavebního
úřadu podle § 128, nebo
y) v rozporu s § 171 odst. 3 nezjedná nápravu ve lhůtě stanovené
ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník dopustí
správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
nebo udržovací práce bez souhlasu stavebního úřadu,
b) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
nebo udržovací práce v rozporu se souhlasem stavebního úřadu,
c) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy
nebo udržovací práce v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném
pozemku nebo v nezastavěném území bez souhlasu stavebního úřadu,
d) v rozporu s § 108 provede změnu stavby bez stavebního povolení
nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného inspektora,
e) v rozporu s § 108 provede stavbu bez stavebního povolení nebo
veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného inspektora,
f) v rozporu s § 108 provede stavbu nebo její změnu bez stavebního
povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného inspektora
v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v
nezastavěném území,
g) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se stavebním povolením
nebo veřejnoprávní smlouvou, oznámeným certifikátem autorizovaného inspektora, opakovaným
stavebním povolením anebo s dodatečným povolením stavby,
h) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se souhlasem stavebního
úřadu, stavebním povolením, veřejnoprávní smlouvou, oznámeným certifikátem autorizovaného
inspektora, opakovaným stavebním povolením nebo s dodatečným povolením stavby v chráněném
území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném
území,
i) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
j) v rozporu s § 134 odst. 4 neuposlechne výzvu nebo rozhodnutí
k zastavení prací na stavbě,
k) poruší některou z povinností podle § 152 odst. 1, 3
nebo 4,
l) poruší povinnost podle § 160 odst. 4,
m) poruší některou z povinností k ochraně veřejných zájmů podle
§ 176 odst. 1,
n) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost, nebo
o) v rozporu s § 157 nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam
o stavbě.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm.
c), f) nebo h),
b) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm.
f), j) nebo n) nebo podle odstavce 2 písm. e) nebo m),
c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm.
a), d), g), h), i), k), l), m), o), p), q), s), t), u) nebo w) nebo podle odstavce
2 písm. d) nebo g),
d) do 200 000 Kč, jde-li o delikt podle odstavce 1 písm. b), c),
e), r), v), x) nebo y) nebo podle odstavce 2 písm. a), b), i), j), k), l), n) nebo
o).
§ 181
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavební podnikatel
dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost,
b) poruší některou z povinností podle § 160 odst. 1
nebo 2,
c) provede činnosti bez územního rozhodnutí nebo veřejnoprávní
smlouvy nebo regulačního plánu nahrazujících územní rozhodnutí, nebo bez územního
souhlasu,
d) provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím nebo s veřejnoprávní
smlouvou anebo s regulačním plánem nahrazujícími územní rozhodnutí nebo provádí činnosti
jimi zakázané, anebo provede činnosti v rozporu s územním souhlasem,
e) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo změnu stavby anebo terénní
úpravy, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez souhlasu stavebního úřadu nebo
v rozporu s ním, nebo
f) v rozporu s § 108 provede stavbu nebo změnu stavby bez stavebního
povolení, veřejnoprávní smlouvy, oznámeného certifikátu autorizovaného inspektora
nebo v rozporu s nimi.
(2) Právnická osoba se jako vlastník stavby dopustí správního deliktu
tím, že
a) v rozporu s § 128 odst. 5 nezajistí odstranění stavby stavebním
podnikatelem nebo při odstraňování stavby svépomocí nezajistí provádění stavebního
dozoru anebo provádění dozoru oprávněnou osobou při odstraňování stavby, v níž je
obsažen azbest,
b) odstraní stavbu v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
c) v rozporu s § 131a neoznámí stavebnímu úřadu odstranění stavby,
d) neodstraní stavbu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129,
e) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,
f) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede
v rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
g) neprovede nařízené neodkladné odstranění stavby nebo je provede
v rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
h) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu
s rozhodnutím podle § 137,
i) neprovede nařízenou údržbu nebo ji provede v rozporu s rozhodnutím
podle § 139,
j) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 1
písm. a), b), d) nebo e), nebo
k) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.
(3) Právnická osoba se jako vlastník zařízení dopustí správního
deliktu tím, že
a) odstraní zařízení v rozporu s rozhodnutím podle § 129,
b) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží
doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,
c) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede
v rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
d) neprovede nařízené neodkladné odstranění zařízení nebo je provede
v rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,
e) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu
s rozhodnutím podle § 137,
f) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 2
písm. a), b) nebo d), nebo
g) neodstraní zařízení ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle §
129.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník technické
infrastruktury dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 161 odst. 1,
b) nesplní některou z povinností podle § 27 odst. 3
nebo 4.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako autorizovaný inspektor
dopustí správního deliktu tím, že poruší některou z povinností podle § 155 nebo nesplní
povinnost podle § 117 odst. 1.
(6) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm.
b), c), d) nebo f) nebo odstavce 2 písm. b), f), g), h) nebo i) nebo odstavce 3 písm.
a), d) nebo e) nebo odstavce 4,
b) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm.
a) nebo e) nebo odstavce 2 písm. a), c), d), e), j) nebo k) nebo odstavce 3 písm.
b), c), f) nebo g) nebo odstavce 5.“.
232. V § 182 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; správní
delikt podle § 181 odst. 4
písm. b) v prvním stupni projednává stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm.
c) zákona“.
233. V § 188 odst. 1 a v § 188a odst. 1 se číslo „2015“ nahrazuje číslem
„2020“.
234. V § 192 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
„(2) K přezkoumání opatření obecné povahy vydaného orgány obce je příslušný
krajský úřad. K přezkoumání opatření obecné povahy vydaného orgány kraje je příslušné
ministerstvo.“.
235. § 193 zní:
„§ 193
Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 14 odst. 2, § 21 odst. 4, §
26 odst. 2, § 29 odst. 1 a 3, § 36 odst. 6, § 40 odst. 4, § 42 odst. 8, § 43 odst.
6, § 47 odst. 6, § 50 odst. 1, § 55 odst. 6, § 61 odst. 5, § 64 odst. 7, § 66 odst.
6, § 78a odst. 10, § 86 odst. 7, § 87 odst. 5, § 92 odst. 5, § 94a odst. 7, § 95
odst. 7, § 96 odst. 10, § 99 odst. 2, § 100 odst. 3, § 105 odst. 8, § 110 odst. 5,
§ 115 odst. 6, § 116 odst. 8, § 117 odst. 8, § 120 odst. 6, § 122 odst. 6, § 123
odst. 5, § 125 odst. 6, § 127 odst. 6, § 128 odst. 8, § 134 odst. 6, § 138 odst.
5, § 143 odst. 5, § 150 odst. 3, § 155 odst. 2, § 157 odst. 4 a § 162 odst. 7.“.
236. V § 194 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a technické požadavky
pro stavby pro plnění funkcí lesa“.
237. V § 194 písm. d) se slova „uranového průmyslu a pro stavby jaderných
zařízení“ nahrazují slovy „k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních
surovin na území vyhrazeném pro tyto účely a pro stavby související s úložišti radioaktivních
odpadů obsahující přírodní radionuklidy a pro stavby náležející k provozním celkům,
jejichž součástí je jaderné zařízení10) a stavby k účelům přepravy a skladování ropy“.
238. V § 194 písm. e) se slova „obecné technické požadavky na výstavbu“
nahrazují slovy „obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby“.
239. V § 194 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena f) a g), která znějí:
„f) Český báňský úřad stanoví právním předpisem požadavky pro stavby, které
mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování
nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, požadavky na stavby skladů
výbušnin a požadavky na ochranná pásma důlních děl,
g) Ministerstvo spravedlnosti stanoví právním předpisem technické požadavky
pro stavby pro účely Vězeňské služby a jejích organizačních jednotek.“.
240. § 195 včetně poznámky pod čarou č. 67 zní:
„§ 195
(1) Výjimku z kvalifikačního požadavku vzdělání podle § 24 ministerstvo
udělí na základě žádosti úředníka územního samosprávného celku, pokud prokáže, že
vykonává územně plánovací činnost v souladu s právními předpisy. Při posuzování ministerstvo
vychází z kvality úkonů žadatele při pořizování územně plánovací dokumentace a územně
plánovacích podkladů, na nichž se prokazatelně osobně podílel.
(2) K žádosti o udělení výjimky z kvalifikačního požadavku vzdělání
žadatel připojí zejména
a) doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování územně plánovací
dokumentace nebo územně plánovacích podkladů v délce nejméně 18 měsíců, včetně výčtu
územně plánovacích dokumentací nebo územně plánovacích podkladů, na jejichž pořízení
se prokazatelně osobně podílel, s uvedením rozsahu svého podílu,
b) kopie návrhu zadání nebo zprávy o uplatňování územně plánovací
dokumentace a návrhu územně plánovací dokumentace, anebo stanoviska krajského úřadu
k návrhu územního plánu, na kterých se osobně podílel,
c) posudek o pracovní činnosti67) nebo jiný doklad prokazující kvalitu
práce,
d) kopii osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost
územní plánování.
67) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“.
241. V příloze se vkládá nový bod 1, který zní: „1. Stručné shrnutí obsahu
a hlavních cílů politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, vztah
k jiným koncepcím.“.
Dosavadní body 1 až 10 se označují jako body 2 až 11.
242. V příloze v bodě 6 se za slovo „obyvatelstvo,“ vkládají slova „lidské
zdraví,“ a za slovo „půdu,“ se vkládají slova „horninové prostředí,“.
243. V příloze se za bod 10 vkládá nový bod 11, který zní:
„11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech
z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí.“.
Dosavadní bod 11 se označuje jako bod 12.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Obsahuje-li vymezené zastavěné území zákres nezastavitelných zemědělských
pozemků podle dosavadních právních předpisů, tato část vymezení se nepoužije.
2. Činnosti při pořizování aktualizace politiky územního rozvoje, územně
plánovací dokumentace nebo její aktualizace či změny, které byly ukončeny přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů;
části zadání územně plánovací dokumentace, pokynů pro zpracování jejího návrhu a
zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace,
které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.
3. Část zásad územního rozvoje, ve které bylo uloženo prověření využití územní
studií jako podmínka pro rozhodování o změnách v jejich využití podle dosavadních
právních předpisů, se nepoužije a při nejbližší aktualizaci musí být z této dokumentace
vypuštěna.
4. Části územně plánovací dokumentace, které podle zákona č. 183/2006 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemohou být její součástí,
se nepoužijí a při nejbližší aktualizaci nebo změně musí být z této dokumentace vypuštěny;
toto ustanovení se nepoužije pro vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a u
regulačního plánu na dokumentaci vlivů.
5. Úkol prověřit územní studií změny využití plochy nebo koridoru vymezených
v územním plánu jako podmínka pro rozhodování pozbývá platnosti uplynutím 4 let ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud není v uvedené územně plánovací dokumentaci
stanovena lhůta pro vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti.
Pořízení a vydání regulačního plánu jako podmínka pro rozhodování v ploše nebo koridoru
vymezených v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu pozbývá platnosti uplynutím
4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud v zásadách územního rozvoje nebo
v územním plánu není uvedena lhůta pro pořízení a vydání regulačního plánu.
6. Pokud byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pořízen koncept územního
plánu a nebylo zahájeno jeho projednání, považuje se tento koncept za návrh územního
plánu; v případech, kdy již bylo zahájeno jeho projednání, dokončí se podle dosavadních
právních předpisů včetně schválení pokynů pro zpracování návrhu. O návrhu zpracovaném
na základě těchto pokynů se vede řízení o územním plánu, ustanovení § 50 a 51 zákona
č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se v tomto
případě nepoužijí.
7. Činnosti při pořizování aktualizace politiky územního rozvoje, územně
plánovací dokumentace nebo její aktualizace či změny, neuvedené v bodě 6, které byly
započaty a neukončeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a posuzují
podle dosavadních právních předpisů; to neplatí pro vymezení předkupního práva v
územním plánu nebo regulačním plánu.
8. Na území obce, která nemá platný územní plán, lze po 1. lednu 2021 umisťovat
v nezastavěném území kromě staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v § 18 odst.
5 také stavby, pro které byly před tímto dnem pravomocně umístěny stavby dopravní
nebo technické infrastruktury.
9. Vymezení předkupního práva v územním plánu nebo regulačním plánu, které
je v rozporu s tímto zákonem, se nepoužije. Obec, která územní plán nebo regulační
plán vydala, zašle příslušnému katastrálnímu úřadu bez zbytečného odkladu návrh na
výmaz předkupního práva, které je v rozporu s tímto zákonem, z listu vlastnictví
s uvedením katastrálních území a čísel parcel.
10. Obsahuje-li návrh územního plánu nebo regulačního plánu vymezení předkupního
práva v rozporu s tímto zákonem, zajistí pořizovatel nejpozději před řízením podle
§ 52 nebo 67 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, upravení návrhu. Pokud již bylo toto řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona zahájeno nebo ukončeno a územní plán nebo regulační plán nebyl vydán, pořizovatel
zajistí úpravu návrhu a koná se opakované veřejné projednání upraveného návrhu.
11. Pokud byla nabídka k uzavření smlouvy o převodu pozemku zatíženého předkupním
právem učiněna přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při uplatňování
předkupního práva podle dosavadních právních předpisů.
12. V případě záměrů, které vyžadovaly vydání územního rozhodnutí nebo územního
souhlasu, a podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, je již nevyžadují, stavební úřad po dni nabytí účinnosti tohoto zákona
zahájená řízení, popřípadě jiné postupy, usnesením, které se poznamenává do spisu,
zastaví.
13. Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu podané přede dnem
nabytí účinností tohoto zákona se považuje za žádost o územní souhlas a postupuje
se podle § 96 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
14. Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou
a) stavebních řízení neukončených v prvním stupni, která se týkají staveb,
u nichž podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové stavby se hledí jako
na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v tomto případě považuje žádost o
vydání stavebního povolení a za den ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) řízení o správním deliktu spáchaném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, pokud nová právní úprava je pro obviněného příznivější.
15. Stavební úřad dokončí postupy, které nejsou správním řízením, k oznámení,
ohlášení nebo žádosti podaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podle dosavadních
právních předpisů.
16. Pokud byl návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy podán přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, postupuje se při uzavírání této veřejnoprávní smlouvy podle
dosavadních právních předpisů.
17. Přezkumné řízení týkající se veřejnoprávních smluv, které nabyly účinnosti
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze zahájit nejpozději do 1 roku ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
18. Obsahuje-li územní plán vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební
řízení, tato jeho část se nepoužije. Pořizovatel ve spolupráci s obcí zajistí, aby
uvedené vymezení bylo z územního plánu vypuštěno při vydání jeho nejbližší změny.
19. Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním úřadu
uvedeném v § 13 odst. 1
písm. a) na úseku územního rozhodování a stavebního řádu podle zákona č. 183/2006
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, splňuje ten, kdo tuto
činnost vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Kvalifikační požadavky podle
§ 13a zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
splňuje úředník obecného stavebního úřadu uvedeného v § 13 odst. 1 písm. b) až e),
který činnost vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a má příslušné osvědčení
zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu nebo je získá do
18 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona nebo má osvědčení o uznání rovnocennosti
vzdělání nebo jeho části, v souladu s nímž může tuto činnost vykonávat, nebo získal
vzdělání v bakalářských nebo magisterských studijních programech stanovených zvláštním
právním předpisem, v důsledku čehož může tuto činnost vykonávat. Kvalifikační požadavky
splňuje také fyzická osoba, která má příslušné osvědčení zvláštní odborné způsobilosti
podle zvláštního právního předpisu.
Čl. III
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jak vyplývá
z pozdějších zákonů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o požární ochraně
Čl. IV
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.,
zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č.
71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb.,
zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č.
341/2011 Sb. a zákona č. 350/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 31 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 13 zní:
„b) posuzováním
1. územního a regulačního plánu,
2. podkladů k územnímu
souhlasu a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, vztahujících se ke stavbám
nebo zařízením v bodech 3, 4 a 5,
3. dokumentace stavby nebo zařízení uvedených v
§ 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 9 stavebního zákona,
4. projektové dokumentace
stavby, která vyžaduje ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. b), c), d), g), j) a k)
stavebního zákona, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3,
5. projektové dokumentace
stavby, která vyžaduje stavební povolení, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3,
pokud byly převedeny z režimu ohlášení do režimu stavebního povolení,
6. dokumentace
ke změně v užívání stavby,
7. dokumentace staveb uvedených v bodech 3, 4 a 5, pokud
se jedná o dokumentaci k povolení změny stavby před jejím dokončením, k nařízení
nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k povolení výjimky;
posuzování
se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu13)
nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti
stavby, a to pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní požární dozor.
13) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti
a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).“.
2. V § 31 odstavec 3 zní:
„(3) Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se nevykonává
a) u staveb nebo zařízení nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení
podle § 103 stavebního zákona, s výjimkou staveb nebo zařízení uvedených v § 103
odst. 1 písm. e) bodech 4 až 9 stavebního zákona,
b) u staveb vyžadujících ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a), d)
až i) stavebního zákona, s výjimkou staveb zařízení staveniště podle § 104 odst.
1 písm. g) stavebního zákona, majících charakter budov pro bydlení a ubytování nebo
administrativních budov určených souborně pro více než 50 osob, a staveb podle §
104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, pokud budou sloužit pro výrobu, skladování
a manipulaci s hořlavými kapalinami a hořlavými nebo hoření podporujícími plyny,
c) u udržovacích prací, stavebních úprav, nezbytných úprav, zabezpečovacích
prací a výjimek u staveb uvedených v písmenech a) a b).“.
3. V § 31 odst. 4 se slova „stanovisko, které je podkladem k dalšímu řízení
podle zvláštních právních předpisů“ nahrazují slovy „závazné stanovisko nebo stanovisko
vyžadované zvláštním právním předpisem“.
4. Poznámka pod čarou č. 3d zní:
„3d) § 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna horního zákona
Čl. V
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),
ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona
č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001
Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona
č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006
Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 281/2009 Sb. a zákona č. 85/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 23 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „V dobývacím prostoru obvodní
báňský úřad rozhoduje též o umístění a povolení staveb, které mají sloužit otvírce,
přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných
v souvislosti s jejich dobýváním, a skladů výbušnin, s výjimkou staveb náležejících
do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu26) a staveb vodních děl.“.
Poznámka pod čarou č. 26 zní:
„26) § 16 odst. 2 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb.“.
2. V § 23 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7) Důlní díla a stavby uvedené v odstavcích 3 a 4, jakož i stavby skladů
výbušnin, jsou nezpůsobilé k posouzení autorizovaným inspektorem.
(8) Stavební úřad na návrh organizace stanoví ochranné pásmo zlikvidovaných
hlavních důlních děl ústících na povrch.“.
3. V § 27 odst. 1 se slova „státní správy, zejména v dohodě s orgány životního
prostředí a s orgánem územního plánování a stavebním úřadem“ zrušují.
4. V § 27 odst. 6 se za slova „rozhodnutím o“ vkládá slovo „změně“.
5. Poznámka pod čarou č. 6 zní:
„6) § 80 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb.“.
6. V § 28 odst. 2 se za slova „přímo dotčena,“ vkládá slovo „a“ a slova
„ , a obce, jejichž územní obvody mohou být stanovením dobývacího prostoru dotčeny“
se zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
Čl. VI
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992
Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb.,
zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č.
238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,
zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č.
387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006
Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona
č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009
Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 381/2009 Sb., se
mění takto:
1. V § 5 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Při porušení těchto
podmínek je orgán ochrany přírody oprávněn rušivou činnost omezit stanovením závazných
podmínek.“.
2. V § 44 odstavec 2 zní:
„(2) Závazné stanovisko podle odstavce 1 se nevydává, jde-li o stavby
a) v zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti,
b) v zastavěném území města, které se nachází na území chráněné krajinné
oblasti.“.
3. V § 45i se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě politiky územního
rozvoje a územně plánovací dokumentace se předkládá zpráva o jejím uplatňování nebo
její zadání.“.
4. V § 45i odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Politika územního
rozvoje a územně plánovací dokumentace se posuzují podle zvláštního právního předpisu17).“.
5. V § 66 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec
2, který zní:
„(2) Ustanovení odstavce 1 nelze uplatnit v případě již vydaného platného
pravomocného rozhodnutí.“.
Čl. VII
Přechodné ustanovení
V případech, kdy bylo podle předchozích právních předpisů potřeba závazné
stanovisko a řízení nebyla ke dni účinnosti tohoto zákona dokončena, se závazné stanovisko
nevydá a řízení se dokončí podle tohoto zákona. Tuto skutečnost správní orgán zaznamená
ve spisu a oznámí ji žadateli.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o dani z nemovitosti
Čl. VIII
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění zákona č. 315/1993
Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona
č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002
Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona
č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006
Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona
č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010
Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona
č. 457/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 6 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo posouzení autorizovaným
inspektorem podle § 117 stavebního zákona pozbude účinků anebo zaniknou účinky veřejnoprávní
smlouvy“.
2. V § 7 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) stavby, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení a užívané,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
3. V § 9 odst. 1 písm. o) se slovo „individuální“ nahrazuje slovem „rodinnou“.
4. V § 9 odst. 1 písmeno p) zní:
„p) stavby kulturních památek18c) po provedení stavební úpravy, počínaje
rokem následujícím po vydání kolaudačního souhlasu, a to na dobu 8 let,“.
5. V § 11 odst. 1 písm. b) a odst. 4 se slovo „individuální“ nahrazuje
slovem „rodinnou“.
Čl. IX
Přechodné ustanovení
Pokud vznikl nárok na osvobození od daně ze staveb podle § 9 odst. 1 písm.
p) zákona č. 338/1992
Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle ustanovení
§ 9 odst. 1
písm. p) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona. Jestliže v těchto případech poplatník uplatnil nárok na osvobození, není
již oprávněn uplatnit nárok na osvobození od daně ze staveb podle § 9 odst. 1 písm.
p) zákona č. 338/1992
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání
autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Čl. X
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu
povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona
č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 189/2008
Sb. a zákona č. 153/ /2011 Sb., se mění takto:
1. V § 17 písm. b) se za slovo „vypracovávat“ vkládají slova „dokumentaci
pro vydání územního rozhodnutí a“.
2. V § 18 písm. a) se za slovo „vypracovávat“ vkládají slova „dokumentaci
pro vydání územního rozhodnutí a“.
3. V § 19 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:
„a) vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou
dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru, v ostatních případech vypracovávat
příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace;
v případě oboru pozemní stavby též vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí
pro stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, dokumentaci pro vydání územního
rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci pro stavby vyžadující ohlášení s výjimkou
rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci a dále dokumentaci pro vydání územního
rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci pro garáže a ostatní pozemní stavby bezprostředně
související a podmiňující bydlení11) na pozemku stavby pro bydlení,
11) § 21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na
využívání území.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících
s jeho zavedením
Čl. XI
V § 20 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých
zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 186/2001 Sb., zákona č.
319/2004 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 380/2009 Sb., se doplňuje odstavec
3, který zní:
„(3) Obce mohou pro účely vedení technické mapy obce stanovit obecně
závaznou vyhláškou
a) obsah technické mapy nad rámec základního obsahu technické mapy
obce,
b) povinnost vlastníka stavby ohlásit a doložit změny týkající se obsahu
technické mapy obce,
c) podmínky zpracování a předávání geodetické části dokumentace skutečného
provedení stavby při plnění povinnosti stanovené podle písmene b).“.
ČÁST OSMÁ
Změna atomového zákona
Čl. XII
V § 6 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího
záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č.
83/1998 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb., odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 3a zní:
„(4) Ten, kdo navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi3a),
je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku a výsledky předložit stavebnímu
úřadu. Ten, kdo ohlašuje nebo žádá o povolení provedení stavebních úprav pro změnu
v užívání části stavby, která bude nově obsahovat obytné nebo pobytové místnosti,
anebo oznamuje změnu v užívání stavby, která bude nově obsahovat obytné nebo pobytové
místnosti, je povinen zajistit měření úrovně objemové aktivity radonu a výsledky
předložit stavebnímu úřadu nebo autorizovanému inspektorovi. Pokud se taková stavba
umísťuje nebo provádí na pozemku s vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být
stavba preventivně chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Stanovení
radonového indexu pozemku se nemusí provádět v tom případě, bude-li stavba umístěna
v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce budou od podloží odděleny vzduchovou
vrstvou, kterou může volně proudit vzduch. Prováděcí právní předpis stanoví postup
pro stanovení radonového indexu pozemku.
3a) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o oceňování majetku
Čl. XIII
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon
o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona
č. 257/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 2 větě druhé se za slova „kolaudačním rozhodnutí“ vkládají
slova „nebo v kolaudačním souhlasu“ a za slova „stavebním povolení“ se vkládají slova
„nebo ve veřejnoprávní smlouvě nahrazující stavební povolení nebo v ohlášení či v
oznámení stavebníka stavebnímu úřadu nebo v souhlasu stavebního úřadu nebo v certifikátu
autorizovaného inspektora“.
2. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Výrobek, který plní funkci stavby, se oceňuje jako jiná stavba.“.
3. V § 9 odst. 1 písm. a) bodě 1 se za slova „územním rozhodnutím“ vkládají
slova „22), regulačním plánem23), veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí24),
nebo územním souhlasem25)“.
Poznámky pod čarou č. 22 až 25 znějí:
„22) § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 32 zákona č. 50/1976 Sb.
23) § 61 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.
24) § 78a zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.
25) § 96 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.“.
4. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje.
5. V § 9 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „- staveniště nebo ostatní plochy“
zrušují.
6. V § 9 odst. 1 písm. b) se slova „ , louka a pastvina“ nahrazují slovy
„a trvalý travní porost“.
7. V § 9 odst. 1 písm. d) se slova „nádrže a vodní toky“ nahrazují slovem
„plochy“.
8. V § 9 odst. 1 písm. e) se slova „kterými jsou například hospodářsky
nevyužitelné pozemky a neplodná půda, jako je roklina, mez s kamením, ochranná hráz,
močál, bažina“ nahrazují slovy „které nejsou uvedeny v písmenech a) až d)26)“.
Poznámka pod čarou č. 26 zní:
„26) Například § 10 a 11 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 262/1992 Sb., a § 43 zákona č.
183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o hlavním městě Praze
Čl. XIV
V § 18 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění
zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č.
227/2009 Sb., písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 6b zní:
„h) oprávnění vystupovat jako účastník v těch řízeních, v nichž se vydává
územní rozhodnutí nebo dodatečné povolení stavby územní rozhodnutí nahrazující podle
zvláštního právního předpisu6b) v území městské části.
6b) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna energetického zákona
Čl. XV
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v
energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění
zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.
278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004, Sb., zákona č. 186/2006
Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona
č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009
Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona
č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 165/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 16 se na konci písmene x) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
y), které zní:
„y) je v územním řízení dotčeným orgánem příslušným k vydání závazného
stanoviska u staveb zařízení přenosové soustavy elektřiny, staveb zařízení přepravní
soustavy plynu, staveb zařízení pro uskladňování plynu a u staveb výroben elektřiny
o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více.“.
2. V § 67 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 24 zní:
„(5) Ministerstvo je v případech, v nichž uděluje autorizaci, dotčeným
orgánem příslušným k vydání závazného stanoviska při umisťování a povolování staveb
podle zvláštního právního předpisu24).
24) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí
Čl. XVI
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve
znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona
č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009
Sb., zákona č. 436/2009 Sb., zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb. a zákona
č. 167/2012 Sb., se mění takto:
1. § 10i včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4b a 4d zní:
„§ 10i
Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů politiky územního rozvoje a
územně plánovací dokumentace na životní prostředí
(1) Při posuzování vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje
a územního plánu na životní prostředí se postupuje podle zvláštního právního předpisu4b).
Ustanovení § 20, § 21 písm. l) a § 22 písm. e) tím nejsou dotčena. Ustanovení § 2,
3, 10a, 10b, 10g a 10h se použijí obdobně a s tím, že zjišťovací řízení a veřejné
projednání se postupem podle tohoto zákona neprovádí. Předkladatelem je pořizovatel
politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu.
(2) Regulační plán, který nahradí rozhodnutí o umístění záměru [§ 3 písm.
a)], se v tomto rozsahu posuzuje jako záměr podle tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní
právní předpis4b) jinak.
(3) Ministerstvo nebo orgán kraje při pořizování politiky územního rozvoje,
zásad územního rozvoje a územního plánu stanoví podrobnější požadavky na obsah a
rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí včetně návrhu zpracování možných variant
řešení. Tyto požadavky zpracovatel vyhodnocení vlivů na životní prostředí ve vyhodnocení
zohlední nebo uvede důvody, pro které tak neučinil. Pokud vyhodnocení vlivů na životní
prostředí neobsahuje náležitosti podle zvláštního právního předpisu4d), je Ministerstvo
nebo orgán kraje oprávněn požadovat jeho dopracování. Při pořizování územního plánu
stanoví orgán kraje na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu
případný požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
(4) Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí může být pouze
osoba k tomu oprávněná podle § 19.
4b) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4d) § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012
Sb.“.
2. V § 21 písmeno l) zní:
„l) vydává stanovisko k posouzení vlivů provádění politiky územního rozvoje
na životní prostředí, stanovisko k posouzení vlivů provádění zásad územního rozvoje
na životní prostředí a je dotčeným orgánem při jejich pořizování.“.
3. V § 22 písmeno e) zní:
„e) vydávají stanovisko k posouzení vlivů provádění územního plánu na životní
prostředí a jsou dotčenými orgány při jeho pořizování.“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna vodního zákona
Čl. XVII
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),
ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona
č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006
Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona
č. 181/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009
Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona
č. 151/2011 Sb. a zákona č. 85/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 5 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Bez splnění těchto podmínek
nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani
vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání
stavby.“.
2. V § 15 odst. 9 se slova „nelze povolovat ve zkráceném řízení podle §
117 stavebního zákona“ nahrazují slovy „jsou nezpůsobilá k posouzení autorizovaným
inspektorem“.
3. V § 15a odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ ; zemní
práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících
s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků, nevyžadují stavební
povolení ani ohlášení“ a ve větě poslední se slova „proti obnovení“ zrušují.
4. V § 30 odst. 7 se za slovo „rozhodnutím“ vkládají slova „nebo opatřením
obecné povahy“.
5. V § 38 odst. 5 se za slova „ekvivalentních obyvatel“ vkládají slova
„ohlášeného podle § 15a“.
6. V § 38 odstavec 7 včetně poznámek pod čarou č. 50 až 52 zní:
„(7) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění
odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné
látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb pro bydlení50), jednotlivých staveb pro
rodinnou rekreaci51) nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby52),
vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech
přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření
osoby s odbornou způsobilostí8) k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není
technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich
vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu.
50) § 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na
využívání území.
51) § 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.
52) § 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.“.
7. V § 104 se na konci odstavce 9 doplňují věty „Závazné stanovisko podle
tohoto ustanovení se vydává jen tehdy, pokud se neuděluje souhlas podle § 17. Vodoprávní
úřad je vázán svým předchozím závazným stanoviskem. Navazující závazná stanoviska
mohou vodoprávní úřady v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a
doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně
změnily podmínky, za kterých bylo původní závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností
vyplývajících z větší podrobnosti pořízené dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí
nebo jiný úkon správního orgánu při úkonech podle věty první, jinak se k nim nepřihlíží.“.
8. V § 107 odst. 1 se na konci textu písmene t) doplňují slova „ , pokud
vodoprávní úřad stanovuje v povolení podmínky pro použití závadných látek“.
9. V § 115 odst. 6 se za slovo „požádá“ vkládají slova „ , s výjimkou stavebních
řízení vedených podle § 15“.
10. V § 115 odst. 7 se za slova „podle tohoto zákona,“ vkládají slova „s
výjimkou stavebních řízení vedených podle § 15,“.
Čl. XVIII
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. XIX
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona
č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005
Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona
č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006
Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona
č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006
Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona
č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007
Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona
č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008
Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona
č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008
Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona
č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009
Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona
č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009
Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona
č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011
Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona
č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011
Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona
č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011
Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona
č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011
Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona
č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb. a zákona č. 172/2012
Sb., se mění takto:
1. V části I položka 17 včetně poznámek pod čarou č. 14, 15 a 16 zní:
„Položka 17
1. Vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení anebo vydání rozhodnutí
o změně vlivu užívání stavby na území14)
a) ke stavbě pro bydlení15) s nejvýše 3 byty nebo ke stavbě pro rodinnou rekreaci15) Kč 1 000
b) ke stavbě pro bydlení15) s více než 3 byty Kč 5 000 c) ke stavbě, která plní doplňkovou funkci ke stavbě uvedené v písmenu a) nebo b) s výjimkou stavby garáže Kč 500
d) ke stavbě garáže nejvýše se 3 stáními nebo řadových garáží Kč 1 000 a 500 Kč za čtvrté a každé další stání, nejvýše Kč 5 000
e) ke stavbám, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení s výjimkou staveb veřejné technické infrastruktury, nebo ke stavbám, které vyžadují ohlášení a nejsou uvedené v písmenu a) nebo b) Kč 1 000
f) ke stavbě neuvedené v písmenech a) až e) Kč 20 000
g) ke stavbě studny nebo vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel Kč 300
h) ke stavbám vodních děl neuvedených v písmenu g) Kč 3 000
2. Vydání rozhodnutí o změně využití území
a) do výměry 5 000 m2včetně Kč 1 000
b) nad výměru 5 000 m2Kč 3 000
3. Vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků Kč 1 000
4. Vydání rozhodnutí o ochranném pásmu Kč 2 000
5. Vydání rozhodnutí o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území Kč 5 000
6. Vydání regulačního plánu na žádost Kč 10 000
Poznámky
1. Je-li jedním územním rozhodnutím nebo územním souhlasem nebo veřejnoprávní
smlouvou umisťováno více staveb, které jsou uvedeny pod různými písmeny této položky,
vybírá se poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v jednotlivých písmenech
této položky.
2. Za vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení vybere
správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
3. Za vydání územního souhlasu vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny
sazby příslušného poplatku.
4. Za uzavření veřejnoprávní smlouvy16) vybere správní úřad poplatek ve
výši poloviny sazby příslušného poplatku.
5. Za vydání změny územního rozhodnutí vybere správní úřad poplatek ve
výši poloviny sazby příslušného poplatku.
6. Za vydání rozhodnutí o prodloužení doby platnosti územního rozhodnutí
vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
7. Za vydání společného rozhodnutí podle správního řádu vybere správní
úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této
položky, popřípadě této položky a položky 18.
8. Za uzavření společné veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby a o provedení
stavby vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených za
uzavření veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby a za uzavření veřejnoprávní smlouvy
o provedení stavby.
9. Správním úřadem příslušným k vybrání poplatku podle této položky je
i újezdní úřad ve smyslu § 16 odst. 1 stavebního zákona.
14) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
15) § 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání
území, ve znění pozdějších předpisů.
16) § 78a zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.“.
2. V části I položka 18 zní:
„Položka 18
1. Vydání stavebního povolení
a) ke stavbě pro bydlení15) s nejvýše 3 byty nebo ke stavbě pro rodinnou rekreaci15) Kč 5 000
b) ke stavbě pro bydlení15) s více než 3 byty Kč 10 000
c) ke stavbě, která plní doplňkovou funkci ke stavbě uvedené v písmenu a) nebo b) s výjimkou stavby garáže Kč 500
d) ke stavbě garáže nejvýše se 3 stáními nebo řadových garáží Kč 1 000 a 500 Kč za čtvrté a každé další stání, nejvýše Kč 5 000
e) ke stavbě vyžadující ohlášení, o které stavební úřad rozhodl usnesením, že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním řízení Kč 1 000
f) ke stavbě neuvedené v písmenech a) až e) Kč 10 000
g) ke stavbě studny nebo vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel Kč 300
h) ke stavbám vodních děl neuvedených v písmenu g) Kč 3 000
2. Vydání rozhodnutí o prodloužení platnosti stavebního povolení Kč 1 000
3. Vydání souhlasu s ohlášenou stavbou uvedenou v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona Kč 1 000
4. Vydání souhlasu s ohlášeným stavebním záměrem neuvedeným v bodě 3 Kč 500
5. Vydání rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením Kč 1 000
6. Vydání souhlasu se změnou stavby před jejím dokončením Kč 500
7. Vydání rozhodnutí o povolení užívání stavby Kč 1 000
8. Vydání rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby Kč 1 000
9. Vydání rozhodnutí o povolení zkušebního provozu Kč 1 000
10. Vydání rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby Kč 1 000
11. Vydání souhlasu se změnou v užívání stavby Kč 500
12. Vydání rozhodnutí o povolení odstranění stavby Kč 500
13. Vydání souhlasu s odstraněním stavby Kč 500
14. Vydání rozhodnutí o povolení výjimky z obecných technických požadavků na stavby nebo z obecných technických požadavků na bezbariérové užívání staveb Kč 5 000
15. Ověření dokumentace skutečného provedení stavby nebo ověření zjednodušené dokumentace skutečného provedení stavby (pasportu) Kč 500
16. Přijetí žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem Kč 10 000
17. Přijetí žádosti právnické osoby o souhlas ministerstva s vykonáváním činnosti autorizovaného inspektora Kč 10 000
Osvobození
Od poplatku je osvobozeno vydání stavebního povolení ke změně stavby pro
bydlení z důvodu ztíženého užívání této stavby občanovi se zvlášť těžkým zdravotním
postižením, kterému byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držiteli
průkazu ZTP nebo ZTP/P), má-li ve stavbě pro bydlení místo trvalého pobytu.
Předmětem poplatku není
Ověření dokumentace skutečného provedení stavby pořizované z důvodu, že
se nedochovala bez zavinění vlastníka např. zničení při požáru, povodni atd.
Poznámky
1. Je-li jedním stavebním povolením nebo veřejnoprávní smlouvou povolováno
provádění více staveb, které jsou uvedeny pod různými písmeny této položky, vybírá
se poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v jednotlivých písmenech této
položky.
2. Za vydání stavebního povolení na změnu dokončené stavby uvedené v bodě
1 této položky vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
3. Za uzavření veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby vybere správní
úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
4. Za vydání dodatečného povolení stavby vybere správní úřad poplatek ve
výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky a položky
17.
5. Za vydání společného rozhodnutí podle správního řádu vybere správní
úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této
položky, popřípadě této položky a položky 17.
6. Správním úřadem příslušným k vybrání poplatku podle této položky je
i speciální stavební úřad ve smyslu § 15 odst. 1 stavebního zákona, újezdní úřad
ve smyslu § 16 odst. 1 stavebního zákona a jiné stavební úřady ve smyslu § 16 odst.
2 stavebního zákona.“.
3. V části I položka 19 včetně poznámky pod čarou č. 17 zní:
„Položka 19
Vydání rozhodnutí o vyvlastnění17) Kč 5 000
17) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k
pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).“.
4. V části I položka 20 včetně poznámky pod čarou č. 18 zní:
„Položka 20
Místní šetření nebo ohledání na místě
a) za každou započatou hodinu v pracovní době správního úřadu Kč 500
b) za každou započatou hodinu mimo pracovní dobu v pracovních dnech Kč 1 000
c) za každou započatou hodinu ve dnech pracovního klidu Kč 2 000
Osvobození
Od poplatku podle této položky je osvobozeno místní šetření nebo ohledání
na místě prováděné při mimořádných hromadných událostech nebo nehodách, místní šetření
nebo ohledání na místě prováděné podle zvláštního právního předpisu upravujícího
správu daní a poplatků, místní šetření prováděné katastrálním úřadem podle zvláštního
právního předpisu upravujícího katastr nemovitostí České republiky18).
Předmětem poplatku není
1. Místní šetření nebo ohledání na místě prováděné za účelem vydání rozhodnutí
zpoplatňovaného podle položek 17 až 19, s výjimkou dodatečného povolení stavby podle
§ 129 odst. 2 stavebního zákona a položky 21 a 60.
2. Místní šetření provedené v kolaudačním řízení u staveb pravomocně povolených
za účinnosti zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3. Kontrolní prohlídka stavby konaná podle plánu kontrolních prohlídek
nebo kontrolní prohlídka stavby při oznámení záměru započít s užíváním stavby anebo
závěrečná kontrolní prohlídka stavby pro vydání kolaudačního souhlasu.
4. Místní šetření nebo ohledání na místě prováděné za účelem vyřízení stížností,
podnětů a oznámení.
Poznámky
1. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za závěrečnou kontrolní
prohlídku stavby, byla-li žádost o vydání kolaudačního souhlasu podána po lhůtě k
dokončení stavby.
2. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za místní šetření při
kolaudaci, byl-li návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí podán po lhůtě k dokončení
stavby.
3. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za kontrolní prohlídku,
kterou provedl při výkonu zvláštních pravomocí podle § 132 odst. 2 a § 171 stavebního
zákona.
4. Poplatek podle této položky vybere správní úřad i za místní šetření
nebo ohledání na místě z podnětu účastníka řízení, které provedl správní úřad na
dožádání jiného správního úřadu vyřizujícího podání účastníka řízení.
5. Poplatek podle této položky vyměří správní úřad po ukončení místního
šetření, ohledání na místě nebo kontrolní prohlídky.
18) § 7 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.“.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.