135/1985 Sb.
ZÁSADY
VNITŘNÍ A ZAHRANIČNÍ BANKOVNÍ MĚNOVÉ POLITIKY PO ROCE 1985
schválené usnesením vlády
Československé socialistické republiky
ze dne 31. října 1985 č. 289
Změna: 213/1988 Sb.
ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení
HLAVA PRVNÍ
Základní zaměření bankovní měnové politiky
Čl.1
V souladu se záměry měnového plánu Československé
socialistické republiky na léta 1986 - 1990 (dále jen "měnový
plán") a se záměry státního plánu rozvoje národního hospodářství
Československé socialistické republiky na léta 1986 - 1990 (dále
jen "osmý pětiletý plán") a státních rozpočtů se uplatňuje aktivní
diferencovaná bankovní měnová politika prosazující náročná
kritéria efektivnosti pro poskytování úvěrových a devizových
zdrojů; zaměří se na podporu zvyšování přínosů intenzifikace
výroby a rychlejšího růstu efektivnosti národního hospodářství,
zejména s využitím vědeckotechnického rozvoje a širšího zapojení
do mezinárodní dělby práce a na zabezpečení plánované dynamiky
rozvoje národního hospodářství; přitom působí na upevňování
vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy a stability kupní síly
československé koruny.
Čl.2
Bankovní měnová politika v souladu s koncepčními záměry
osmého pětiletého plánu, státních rozpočtů a měnového plánu pomáhá
a) zabezpečovat prostřednictvím úvěrů a deviz plánovaný rozvoj
ekonomiky; přitom se zaměří přednostně na urychlení rozvoje
odvětví, oborů a výrob s nejvyššími přínosy pro růst
společenské produktivity práce a efektivní zahraničně obchodní
směny;
b) dosahovat plánovanou dynamiku růstu národního důchodu
především snižováním výrobní spotřeby a využitím rezerv
podnikové sféry v zásobách a tak omezit požadavky podnikové
sféry na použití úvěrových zdrojů;
c) zajišťovat urychlené využití výsledků vědy a techniky tak, aby
se vědeckotechnický rozvoj stal rozhodujícím činitelem
intenzifikace národního hospodářství;
d) zajišťovat soulad dynamiky úvěrů poskytovaných podnikové sféře
s vývojem základních národohospodářských ukazatelů, zejména
s vývojem národního důchodu;
e) posilovat rovnováhu na vnitřním trhu a tím přispívat ke
zvyšování a zkvalitňování životní úrovně obyvatelstva
v souladu s plánovaným vývojem příjmů a výdajů obyvatelstva;
f) posilovat kvalitativní stránku rovnováhy vnějších ekonomických
vztahů zabezpečováním plánovaného vývoje a struktury devizové
pozice a zajišťovat potřebné zdroje k úhradě splatných
zahraničních závazků;
g) zvyšovat efektivnost zahraničně obchodních vztahů především
intenzivní účastí československé ekonomiky v kooperačních,
specializačních a integračních akcích.
HLAVA DRUHÁ
Základní úkoly bankovní měnové politiky
Čl.3
Bankovní měnová politika se podílí na zajišťování základních
záměrů osmého pětiletého plánu a státních rozpočtů zejména tím, že
a) podporuje realizaci opatření, která zabezpečují zvyšování
efektivnosti, kvality, technické úrovně a užitných vlastností
vyráběné produkce a tím i dosažení vyšší konkurenční
schopnosti československých výrobků na zahraničních trzích
a zlepšování směnných relací v zahraniční směně;
b) podporuje výzkum a vývoj v organizacích a působí na urychlené
zavádění výsledků vědeckotechnického rozvoje při reprodukci
základních prostředků, progresivní modernizace a rekonstrukce
a další efektivní investice a rychlou návratností a přínosy
pro platební bilanci, přednostní zajišťování rozhodujících
investic orientovaných na strukturální přestavbu
československého národního hospodářství a prohlubování
socialistické ekonomické integrace;
c) působí na zvyšování produktivity práce a úsporu pracovních sil
a na trvalé snižování materiálové náročnosti výroby, především
lepším využíváním všech surovinových a materiálových zdrojů,
zejména paliv, energie a kovů, s cílem dosáhnout nejvyšší
hospodárnosti ve všech sférách národního hospodářství
a zhodnocení národní práce v oblasti vnějších ekonomických
vztahů;
d) působí na efektivní a rovnoměrné využívání zásob a zlepšování
jejich struktury v souladu s upevňováním
dodavatelsko-odběratelských vztahů;
e) využívá prostředků z přijímaných bankovních úvěrů ze
zahraniční především k pořizování progresivní techniky,
k financování výrob a rekonstrukcí s relativně nejvyšším
zhodnocením vložených prostředků při posilování principu
devizové a korunové návratnosti a náročnějších podmínkách
přístupu k zahraničním zdrojům;
f) poskytuje úvěry do zahraničí přednostně zejména k podpoře
československého vývozu, rozvoje efektivní mezinárodní
spolupráce, především socialistické ekonomické integrace
a k zabezpečení plánovaných dovozů pro národní hospodářství;
g) zaměřuje úvěrovou politiku ve vztahu k zahraničí tak, aby byla
soustavně zajišťována devizová likvidita a platební schopnost
státu vůči zahraničí;
h) podporuje úvěrem rozvoj výroby spotřebního zboží a služeb
požadovaných obyvatelstvem a tím působí na plynulou realizaci
příjmů obyvatelstva, zejména mezd, v zájmu dosažení celkové
a především strukturální rovnováhy na vnitřním trhu.
HLAVA TŘETÍ
Zásady realizace bankovní měnové politiky
Státní bankou československou
Čl.4
(1) Státní banka československá (dále jen "banka") v procesu
tvorby národohospodářských plánů a v průběhu jejich realizace
využívá měnová kritéria k hodnocení efektivnosti národního
hospodářství z měnových hledisek a stanovení potřeb a zdrojů
měnového plánu a jejich efektivního využití.
(2) Banka přitom uplatňuje zejména tato měnová kritéria
a ukazatele: vztah mezi růstem úvěru a růstem národního důchodu,
stav a změnu devizové pozice státu, vývoj platební bilance
Československé socialistické republiky, vztah mezi vývojem
zahraničních pohledávek a zahraničních závazků, podíl devizově
návratných úvěrů na celkových dovozech, vývoj vnější a vnitřní
kupní síly československé koruny, vývoj míry úspor obyvatelstva,
zrychlení doby obratu zásob, podíl úvěru na financování oběžných
prostředků, podíl investičního úvěru na financování investic,
průměrnou dobu splatnosti investičních úvěrů, podíl investičních
úvěrů na modernizaci, racionalizaci a na urychlení realizace
technického rozvoje k celkovým investičním úvěrům.
Čl.5
(1) V období sestavování návrhů hospodářských plánů
organizací a při jejich realizaci používá banka pro jednotlivé
organizace kritéria efektivního využití úvěru (čl. 9) s cílem
působit na efektivnost hospodaření organizací a průběžně hodnotí
jejich plnění.
(2) Při poskytování úvěrů banka uplatňuje aktivní úvěrovou
diferenciaci podlé plánované úrovně a skutečného plnění kritérií
efektivního využití úvěru a tím působí na efektivnější využití
celospolečenských prostředků.
Čl.6
(1) Banka uplatňuje princip návratnosti poskytovaných úvěrů
a devizových prostředků ve stanovených lhůtách a tím působí na
využití rezerv a efektivní tvorbu hmotných a finančních zdrojů
v organizacích.
(2) Při poskytování úvěrů banka požaduje, aby ke krytí
úvěrovaných objektů byly přednostně využívány vlastní zdroje
organizací. Tím působí na vytváření a používání vlastních zdrojů
organizací v souladu s hospodářským plánem organizace a zásadami
financování.
Čl.6a
(1) Banka podporuje korunovými a devizovými úvěry navazování
a efektivní rozvíjení přímých vztahů organizací členských států
Rady vzájemné hospodářské pomoci, rozvoj mezinárodních
hospodářských organizací těchto států a činnost podniků se
zahraniční majetkovou účastí československých subjektů a subjektů
z nesocialistických států.
(2) Organizacím, kterým vede banka majetkové devizové účty
při uplatňování systému devizových normativů, se poskytuje úrok
z vkladů na těchto účtech, který zvyšuje devizové prostředky
organizace.
Čl.7
(1) Banka uvolňováním devizového krytí na dovozy podle
podmínek Státní banky československé pro uvolňování devizového
krytí na úhradu závazků ze zahraničně hospodářské činnosti a pro
platy ze zahraničí (dále jen "podmínky") 1) ve vazbě na vývoj
platební bilance, na plnění vývozních úkolů s přihlédnutím
k nejvýhodnějším podmínkám devizového financování podporuje
zabezpečení úkolů osmého pětiletého plánu a ročních plánů.
(2) Banka ve spolupráci s příslušnými orgány a v součinnosti
s cenovou, finanční a investiční politikou se zaměřuje na
zvyšování efektivnosti zahraničně obchodní směny a tlumení
důsledků inflačního vývoje v hospodářských vztazích
s nesocialistickými státy na československé národní hospodářství.
(3) Bankovně měnové nástroje využívá banka k posilování
zainteresovanosti organizací na docilování efektivních devizových
přínosů pro platební bilanci; přitom koordinuje svůj postup se
zásadami zahraničně obchodní politiky a pravidly v oblasti
finančně ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě.
(4) Přijímáním úvěrů ze zahraničí v rámci devizového plánu
zajišťuje banka devizové prostředky, zejména na urychlování
vědeckotechnického rozvoje, na rychlejší zavádění progresivní
techniky, na realizaci integračních akcí a na dovozy, které
tvorbou deviz nebo úsporou dovozů zajistí v krátké době trvalé
devizové přínosy, zejména růstem efektivnosti vývozu, a které tak
přispějí k intenzifikaci reprodukčního procesu.
(5) Povolováním podnikových úvěrů a poskytováním bankovních
úvěrů do zahraničí podporuje banka v souladu se záměry devizového
plánu a devizového hospodářství zrychlování dynamiky vývozu,
dosahování výhodných platebních podmínek a zabezpečování rozvoje
surovinových zdrojů nezbytných pro československé národní
hospodářství.
(6) Prováděním devizových depozitních a ostatních bankovních
devizových operací zajišťuje banka devizové přínosy pro platební
bilanci.
(7) Banka zabezpečuje realizaci platebního styku v oblasti
aktivního a pasivního cestovního ruchu v souladu s devizovými
plány.
Čl.8
(1) Banka vydává do oběhu hotovostní peníze v souladu
s bilancí peněžních příjmů a výdajů obyvatelstva a s plánem
předpokládanou dynamikou rozvoje národního hospodářství
a organizuje peněžní obrat ve shodě s plánovaným oběhem hmotných
a peněžních fondů.
(2) V souvislosti s poskytováním úvěrů a uvolňováním
devizových prostředků provádí banka podle platných předpisů
společensko-kontrolní funkce zaměřené zejména na prosazování
celospolečenských zájmů. Z hlediska těchto zásad banka kontroluje
zejména:
a) zabezpečení úkolů státního plánu v hospodářských plánech
organizací a jejich plnění;
b) usměrňování mzdových prostředků v hospodářských
a příspěvkových organizacích podle příslušného právního
předpisu; 2)
c) efektivnost procesu reprodukce základních prostředků
v organizacích; zvláštní pozornost věnuje akcím stanoveným
jako závazné úkoly státního plánu a přípravě investic;
d) hospodaření organizací se zásobami, a to zejména z hlediska
efektivnosti jejich využití;
e) hospodaření příslušných organizací s devizovými prostředky.
(3) Při své účasti na hodnocení a uzavírání výsledků
hospodářské činnosti organizací banka postupuje podle směrnic pro
hodnocení uzavírání výsledků hospodářské činnosti státních
hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu v osmé
pětiletce.
ČÁST DRUHÁ
Vnitřní bankovní měnová politika
HLAVA PRVNÍ
Diferencovaná úvěrová politika
Čl.9
(1) Banka při poskytování úvěru působí na efektivnost
hospodaření organizací diferenciací výše úvěru, délky doby
splatnosti úvěru, úrokovými bonifikacemi a sankcemi a dalšími
úvěrovými podmínkami uvedenými v úvěrových smlouvách. Základem
této diferenciace je zabezpečení úkolů měnového plánu, zejména
dodržení úvěrové směrnice schválené vládou Československé
socialistické republiky. S tímto záměrem používá jako kritéria
efektivního využití úvěru souhrnné ukazatele výrobně ekonomické
efektivnosti, stanovené Státní plánovací komisí, z nichž vybírá
ty, které nejlépe vyjadřují efektivnost hospodaření organizace;
přitom přihlíží i k zajištění a plnění rozepsaných závazných úkolů
a limitů státního plánu a státních rozpočtů.
(2) Předseda banky stanoví pro účely úvěrové diferenciace
další kritéria efektivního využití úvěru, zejména vztah mezi
úvěrem a ukazateli ekonomické efektivnosti organizace
s přihlédnutím ke zvláštnostem reprodukčního procesu
v jednotlivých odvětvích. Při jejich kvantifikaci vychází banka
z ukazatelů hospodářských plánů organizací a z cílů a úkolů
měnového plánu; tím vztahuje efektivnost úvěru k plnění
kvalitativních ukazatelů hospodářských plánů organizací, jakožto
předpokladu zabezpečení úvěrové směrnice schválené vládou
Československé socialistické republiky. Při jejich hodnocení
přihlíží banka i k jejich vývoji od počátku osmé pětiletky,
popřípadě oproti předchozímu roku.
Čl.10
(1) Organizace, které současně plní kritéria efektivního
využití úvěru, mohou získat vyšší úvěrovou účast při financování
svých potřeb. Organizacím, které nezajišťují soustavně plnění
kritérií efektivního využití úvěru, banka úvěrovou účast při
financování jejich potřeb omezuje.
(2) Rozsah úvěru na krytí oběžných prostředků organizací
diferencuje banka s přihlédnutím k tomu, jak efektivně organizace
využívají oběžné prostředky k plnění svých výrobních a odbytových
úkolů. Organizacím, které soustavně efektivně využívají oběžné
prostředky, popřípadě efektivnost jejich využívání zvyšují,
poskytuje banka úvěr k částečnému, popřípadě plnému pokrytí růstu
oběžných prostředků. Organizacím, u nichž pro nedostatky
v hospodaření klesá efektivnost využívání oběžných prostředků nebo
je trvale nízká, banka další úvěry na růst oběžných prostředků
neposkytuje a požaduje jejich financování z vlastních zdrojů
organizací.
(3) Rozsah úvěru na financování investic diferencuje banka
s přihlédnutím k efektivnosti a přínosům investic, úrovni
využívání základních prostředků a hospodářským výsledkům
a finanční situaci organizace charakterizované vztahem mezi
potřebou finančních prostředků na splátky poskytnutých
investičních úvěrů, tvorbou zdrojů na investice a objemem
investic.
Čl.11
(1) Pro všechna odvětví národního hospodářství se stanoví
jednotné úrokové sazby z úvěrů, diferencované v zásadě podle doby
splatnosti úvěru. Předseda banky je oprávněn stanovit pro některé
objekty úvěru v celospolečenském zájmu nižší základní úrokovou
sazbu, popřípadě stanovit v odůvodněných případech vyšší základní
úrokovou sazbu.
(2) Úrokové sazby se stanoví pevnou roční procentní sazbou
nebo rozpětím. Úroková sazba stanovená v rámci rozpětí se považuje
za základní úrokovou sazbu.
Čl.12
(1) Banka může poskytnout organizaci úrokovou bonifikaci
zejména za:
a) výrazné a dlouhodobé zlepšování kritérií efektivního využití
úvěru;
b) žádoucí překročení projektovaných přínosů a parametrů,
popřípadě za dosažení projektovaných přínosů a parametrů
v dřívějších termínech, především přínosů pro platební bilanci
nebo palivoenergetickou bilanci; c) překročení plánované výše
ukazatele efektivnosti zahraniční směny při splnění vývozu ve
velkoobchodních cenách;
d) překročení plánovaného devizového inkasa;
e) úspory spotřeby a nákupu dovážených surovin oproti
hospodářskému plánu organizace;
f) převzetí mobilizačního úkolu v souhrnných ukazatelích výrobně
ekonomické efektivnosti, popřípadě za žádoucí překročení
a hospodárnější a dřívější splnění závazných úkolů a limitů
státního plánu vztahujících se k používaným kritériím
efektivního využití úvěru;
g) výrazné snížení měrné spotřeby paliv, energie a kovů proti
skutečnosti předchozího roku;
h) zajištění nadplánových dodávek do tržních fondů v žádoucí
struktuře, zejména inovovaných výrobků a výrobků první
kvality.
(2) Úroková bonifikace se může poskytnout až do výše 50 %
stanovené základní úrokové sazby příslušného úvěru, a to až do
5 % vyčíslitelného přínosu dosaženého splněním podmínky pro
bonifikaci v úvěrové smlouvě.
Čl.13
Banka je oprávněna uplatnit sankční úrok 4) vůči organizacím,
které:
a) nepřevzaly do svého hospodářského plánu rozepsané úkoly
státního plánu a státních rozpočtů;
b) neplní kritéria efektivního využití úvěru, a to zejména pro
neplnění závazných úkolů a limitů státního plánu rozvoje
národního hospodářství;
c) nezabezpečují plánovanou tvorbu vlastních zdrojů;
d) nezabezpečují užití vlastních zdrojů v souladu se svým
hospodářským plánem;
e) používají prostředků k financování investic neefektivně
a nehospodárně, zejména nezajišťují závazné úkoly investičního
plánu, překračují plánované lhůty výstavby, nedodržují termíny
plánovaného uvádění kapacit do provozu a plánovanou
efektivnost a využití staveb i strojů a zařízení, především
strojů z dovozu, nebo mají nízkou, popřípadě zhoršující se
úroveň využívání základních prostředků za organizaci jako
celek;
f) hromadí nadměrné zásoby, popřípadě vyrábějí na sklad odbytem
nezajištěnou výrobu, popřípadě neefektivně hospodaří s dalšími
oběžnými prostředky;
g) plní svůj hospodářský plán uvnitř roku nerovnoměrně;
h) nezajišťují návratnost poskytovaných úvěrů;
i) porušují soustavně plánovací, finanční, smluvní, úvěrovou,
platební, mzdovou nebo pokladní kázeň;
j) nepředkládají bance výkazy a zprávy o úvěrovaných hodnotách ve
stanovených lhůtách nebo předkládají hlášení nesprávná
a neúplná;
k) nedodržují další dohodnuté podmínky úvěrových smluv, popřípadě
písemných ujednání o úvěrových podmínkách.
Čl.14
Banka může stanovit sankční úrok ve výši až 50 % základní
úrokové sazby pro příslušný druh úvěru; přitom přihlíží k rozsahu
závad, s nimiž je sankční úrok spojován; sankční úrok lze uplatnit
buď jen u úvěrů, u nichž došlo k nedodržení úvěrových podmínek,
nebo které se vztahují k hodnotám, v jejichž využívání jsou závady
nebo, u dalších, popřípadě u všech čerpaných úvěrů.
Čl.15
Úvěrové sankce uplatňuje banka po předchozím upozornění
organizace, a to zejména tehdy, když organizace nezajišťuje
sjednaná opatření k odstranění nedostatků, nebo nejsou-li tato
opatření účinná. V závažných případech banka současně upozorní
orgány hospodářského řízení nadřízené organizaci a požádá je
o spolupráci při odstraňování nedostatků.
Čl.16
Jsou-li uplatněné úvěrové sankce neúčinné a organizace
dlouhodobě neplní kritéria efektivního využití úvěru a má
nevyrovnané finanční hospodaření a nezajišťuje návratnost úvěru,
postupuje banka podle těchto zásad:
a) u organizací dlouhodobě neplnících kritéria efektivního
využití úvěru, popřípadě jiná kritéria, u organizací, u nichž
úvěr nesplacený ve lhůtě trvá šedesát dnů a déle, nebo je
většího rozsahu, je banka oprávněna uhrazovat úvěr po
předchozím upozornění organizace z prostředků na běžném účtě
před ostatními platbami organizace; banka současně stanoví
organizaci lhůtu k odstranění nedostatků;
b) nedojde-li během lhůty stanovené v písmenu a) k odstranění
nedostatků, může banka po předchozím projednání s organizací,
s odborovými orgány organizace a s orgánem hospodářského
řízení plnícím funkci středního článku řízení odmítnout
organizaci rezervování prostředků na mzdy; banka současně
stanoví organizaci další lhůtu k odstranění nedostatků;
c) nezlepší-li organizace ve lhůtě stanovené v písmenu b) své
hospodaření a svou finanční a platební situaci, může banka
stanovit toto závazné pořadí plateb z běžného účtu při
nedostatku prostředků na placení: odvody, popřípadě daně
a poplatky do příslušného státního rozpočtu, splátky úvěrů
bance, platby dodavatelům, mzdy, ostatní platby;
d) je-li řešení nedostatků dlouhodobou záležitostí, nebo vyžaduje
účast orgánů hospodářského řízení, navrhne banka nadřízenému
odvětvovému ústřednímu orgánu převedení organizace na
konsolidační režim podle čl. 23.
Čl.17
(1) Kromě sankcí podle vyhlášky, 5) uplatňuje banka také
další sankce podle zvláštního právního předpisu. 6)
(2) Při nedostatcích v realizaci a využití investic
a základních prostředků, na něž banka neposkytla úvěr, může
uplatnit sankční úrok z jiného investičního, popřípadě provozního
úvěru.
HLAVA DRUHÁ
Působení úvěru při sestavování
hospodářských plánů organizací
Čl.18
Banka při plánovitém využívání centrálního úvěrového fondu
prostřednictvím úvěru působí na zajištění rozpisu úkolů státního
plánu a měnového plánu v hospodářských plánech organizací tak, aby
úkoly hospodářského plánu organizace byly zajišťovány
intenzifikačními faktory rozvoje, růstem produktivity práce,
úsporami v materiálových nákladech, především ve spotřebě surovin,
využitím zásob, základních prostředků, soustřeďováním zdrojů na
investiční výstavbu na nejefektivnější akce, zajištěním
efektivních vývozních úkolů v množství a teritoriálním rozdělení
a lepším využíváním deviz pro dovozy.
Čl.19
(1) V období sestavování pětiletých a ročních hospodářských
plánů organizací banka prosazuje:
a) zabezpečení efektivního využití úvěru;
b) zajištění, popřípadě zpevnění hospodářských plánů organizací,
zejména finančního plánu, a to především mobilizací rezerv
vedoucí ke zvýšení efektivnosti výroby a intenzivnějšímu
využívání výrobních fondů;
c) odstranění vzniklých nedostatků v hospodaření organizací.
(2) Při projednávání návrhu finančního plánu organizací
věnuje banka pozornost zejména potřebě úvěrů a zajištění splátek
úvěrů, tvorbě, rozdělení a použití vlastních zdrojů, vyrovnanosti
finančního plánu organizace a požadavkům na dotace a redistribuci.
(3) Po schválení státního plánu a státních rozpočtů banka
působí na zajištění úkolů státního plánu a státních rozpočtů
v hospodářském plánu organizace a na jejich rovnoměrné rozložení
v průběhu roku. V návaznosti na schválený měnový plán projednává
banka s organizacemi jejich úvěrovou potřebu a její promítnutí
a zabezpečení ve finančním plánu.
(4) Jestliže organizace nepřevezme do hospodářského plánu
rozepsané úkoly státního plánu a příslušného státního rozpočtu,
nezajišťuje efektivní využití úvěru ve svém hospodářském plánu,
odstranění nedostatků ve svém hospodaření a plnění převzatých
závazků vůči bance, banka po předchozím projednání s organizací,
popřípadě jejím nadřízeným orgánem uplatní v závažných případech
úvěrové sankce s přihlédnutím k rozsahu závad, a to až do zjednání
nápravy.
Čl.20
Základní podmínky pro poskytování úvěrů v období sestavování
pětiletých a ročních hospodářských plánů organizací projednává
banka s orgány hospodářského řízení, které plní funkci středního
článku řízení; jde zejména o zásadní otázky poskytování úvěru,
formy spolupráce a rozsah odpovědnosti při zajišťování efektivního
využívání úvěru, konkretizaci úkolů pro jednotlivé organizace
v návaznosti na rozpis úkolů státního plánu, podmínky uplatnění
úrokových bonifikací a sankcí, zabezpečení v oblasti vnějších
vztahů, finanční zabezpečení investiční výstavby.
Čl.21
Po projednání hospodářského plánu se uzavřou na příslušné
plánovací období úvěrové smlouvy mezi bankou a organizacemi.
HLAVA TŘETÍ
Postup banky při poskytování úvěrových výpomocí
Čl.22
(1) K upevnění platební kázně a dodavatelsko-odběratelských
vztahů a k překlenutí přechodného nedostatku vlastních zdrojů ve
fondech organizací může banka dočasně poskytovat úvěrové výpomoci
podle příslušného právního předpisu. 8)
(2) Při poskytování úvěrových výpomocí může banka:
a) organizacím, u nichž dochází k nedostatku prostředků
způsobenému opožděným placením jinými organizacemi, poskytnout
úvěry na oběžné prostředky za nezměněných podmínek a úvěrové
výpomoci k řešení platebních obtíží [zejména úvěry na
pohledávky za odběrateli po lhůtě splatnosti, úvěr na otevření
akreditivu (po změně okamžiku realizace výroby), platební úvěr
a úvěr na mzdy];
b) organizacím, které špatným hospodařením samy vyvolaly
nedostatek prostředků a které prokáží bance, jakým způsobem
a v jaké lhůtě tento neplánovaný nedostatek prostředků
odstraní, poskytnout úvěry jen na základě plánu odstranění
nedostatků, popřípadě se zárukou orgánu nadřízeného
organizaci. Úvěrové výpomoci poskytuje za zpřísněných podmínek
a jen za předpokladu, že jde o krátkodobé nedostatky.
Organizacím, které nejsou schopny prokázat, že nedostatky
odstraní, neposkytuje banka nové úvěry, popřípadě omezuje
dosavadní úvěry a z úvěrových výpomocí jim poskytuje jen úvěr
na pohledávky za odběrateli po lhůtě splatnosti a úvěr na mzdy
a ostatní plnění, jejichž výplata je zaručena; platební úvěr
poskytuje jen na drobné platby do 5000 Kčs v jednotlivém
případě.
(3) Překlenovací provozní úvěry poskytuje banka organizacím
na překlenutí časového nesouladu v plánované tvorbě zdrojů nebo
při přechodném neplnění plánovaných dotací do fondů organizace.
(4) Úrokově zvýhodněným překlenovacím úvěrem se splatností až
v následujícím roce po jeho poskytnutí umožňuje banka překlenout
nesoulad mezi potřebou a zdroji fondu technického rozvoje.
(5) Překlenovacím investičním úvěrem zabezpečuje banka
plynulé financování investic při předstihu plnění plánovaných
prací a dodávek v rámci roku nebo z důvodu sezónních výkyvů ve
výrobě, oběhu a tvorbě vlastních zdrojů, popřípadě z důvodu
neplnění plánované tvorby zdrojů nebo z jiných důvodů; podmínkou
poskytnutí úvěru je vyrovnání potřeb a zdrojů a splacení úvěru do
konce běžného kalendářního roku, v odůvodněných případech do
dvanácti měsíců od poskytnutí úvěru.
(6) U organizací odvětví zemědělství a výživy a lesního
hospodářství poskytuje banka úvěrovou výpomoc k přechodnému krytí
překročení rozdělení hospodářského výsledku vlivem nepříznivých
klimatických podmínek v zemědělské a lesní výrobě.
Čl.23
Je-li řešení nedostatků dlouhodobou záležitostí, nebo
vyžaduje účast orgánů hospodářského řízení, může banka poskytovat
organizaci konsolidační úvěr jako dlouhodobou úvěrovou výpomoc
podle těchto zásad:
a) konsolidační úvěr poskytuje banka po rozboru finanční situace
organizace na základě konsolidačního plánu, ve kterém
organizace uvede opatření k postupnému obnovení finanční
rovnováhy a ke zlepšení efektivnosti, lhůty realizace opatření
a osoby odpovědné za jejich splnění; banka požaduje, aby
součástí konsolidačního plánu byla i opatření, která provede
příslušný ústřední orgán ke zvýšení rentability a lepšímu
plnění kritérií efektivního využití úvěru;
b) konsolidační úvěr poskytuje banka se zárukou orgánů
hospodářského řízení nadřízených organizaci; banka požaduje
jeho splacení, neplní-li se opatření obsažená v konsolidačním
plánu;
c) jako podmínku pro poskytnutí konsolidačního úvěru může banka
požadovat, aby nadřízený odvětvový ústřední orgán zřídil
u organizace konsolidační výbor jako poradní orgán ředitele
organizace za účasti zástupců banky a dalších zainteresovaných
orgánů;
d) nedojde-li ve lhůtě stanovené v písmenu a) ke zlepšení
v souladu s konsolidačním plánem, banka požaduje, aby
příslušný vedoucí federálního ústředního orgánu předložil
vládě Československé socialistické republiky rozbor činnosti
organizace s návrhem na zásadní opatření spočívající například
v opatřeních k racionalizaci výroby, ve změně výrobního
programu, v začlenění organizace do jiné organizační
jednotky 9) nebo v převodu výrobního programu 10) do jiné
organizace; pokud jde o organizace řízené orgány národních
republik, předloží příslušný vedoucí ústředního orgánu
republiky návrh vládě republiky;
e) k plnění konsolidačního plánu přihlíží banka při své účasti na
hodnocení a uzavírání hospodářských výsledků činnosti
organizací.
HLAVA ČTVRTÁ
Úvěrování rozvoje vědy a techniky
Čl.24
(1) Banka při úvěrování rozvoje vědy a techniky působí na
tvorbu nových technických poznatků a jejich urychlené zavádění do
výroby. Poskytování úvěrů na rozvoj vědy a techniky podmiňuje
zejména dosahováním vyšší technické úrovně inovovaných výrobků
a tím i vyšší konkurenční schopnosti našich výrobků na světových
trzích.
(2) Banka poskytuje na rozvoj vědy a techniky v závislosti na
efektivnosti a společenském přínosu jednotlivých opatření tyto
úrokově zvýhodněné úvěry:
a) inovační úvěr;
b) překlenovací úvěr na doplnění zdrojů fondu technického
rozvoje.
(3) Inovačním úvěrem banka umožňuje organizacím krýt
komplexně náklady spojené s řešením úkolů plánu rozvoje vědy
a techniky i s jejich realizací ve výrobě včetně nákladů na
licence, na ověřování nového výrobku nebo nové technologie a na
přístroje, stroje a zařízení k řešení úkolů plánu rozvoje vědy
a techniky, popřípadě k jejich realizaci s cílem zpružnit
a urychlit celý inovační cyklus. Překlenovacím úvěrem na doplnění
zdrojů fondu technického rozvoje napomáhá banka řešit přechodný
nedostatek zdrojů na řešení jednotlivých úkolů plánu rozvoje vědy
a techniky.
(4) Kromě úvěrů v odstavci 2 podporuje banka rozvoj vědy
a techniky v jednotlivých fázích realizace vyřešených úkolů plánu
rozvoje vědy a techniky následujícími zvýhodněnými účelovými úvěry
(čl. 28, 34 a 35):
a) úvěr na záběhové náklady;
b) úvěr na náklady příštích období;
c) investiční úvěr na racionalizační opatření;
d) investiční úvěr na stavby.
(5) Banka při uzavírání úvěrových smluv podmiňuje poskytování
úvěrů úrovní práce organizací v oblasti plánu rozvoje vědy
a techniky.
(6) Banka spojuje poskytování korunových úvěrů na technický
rozvoj s poskytováním devizových prostředků, zejména devizově
návratnými úvěry (čl. 45 a 46).
HLAVA PÁTÁ
Úvěrování oběžných prostředků
Čl.25
(1) Banka poskytuje organizacím účelové úvěry na oběžné
prostředky a kontokorentní úvěr 11) s cílem působit na dodržování
plánovaného koloběhu oběžných prostředků a jeho zrychlování
mobilizací rezerv.
(2) Nové úvěry na trvalou potřebu oběžných prostředků se
neposkytují. Při nedostatku prostředků na krytí přírůstku trvalých
zásob může být organizacím poskytnut střednědobý úvěr na doplnění
obratového fondu se splatností do 3 roků. U organizací
s kontokorentním úvěrem se v souvislosti s tím vyčlení část
kontokorentního úvěru kryjící trvalou potřebu zásob na samostatný
úvěrový účet.
Čl.26
(1) Poskytování úvěru na zásoby banka podmiňuje jejich
efektivním využíváním, zlepšováním struktury cestou posilování
odbytových a snižováním spotřebitelských zásob a zrovnoměrněním
jejich vývoje v jednotlivých čtvrtletích roku; za tím účelem
sleduje a analyzuje v organizacích zejména druhy zásob, které jsou
rozhodující pro celkovou efektivnost hospodaření se zásobami.
(2) Organizacím, které nezajišťují efektivní využití zásob
a nežádoucím způsobem zvyšují potřebu zásob, popřípadě hromadí
zásoby, odmítá banka poskytování dalších úvěrů na zásoby,
popřípadě uplatňuje sankční úrok; jako podmínku pro úvěrování
požaduje, aby jí organizace v žádosti o úvěr na zásoby prokázaly
vazbu norem zásob na zabezpečení plánovaných úkolů v zásobách.
(3) Zvýhodněnými úvěry na zásoby podporuje banka předzásobení
palivy, předzásobení z dovozu za devizově výhodných podmínek
a zásoby pro zabezpečování staveb v zahraničí k podpoře vývozu
stavebních prací.
(4) Úrokově zvýhodněným úvěrem na pohotové odbytové zásoby
umožňuje banka odbytovým a zásobovacím organizacím, popřípadě
výrobním organizacím pružně uspokojovat potřeby odběratelů za
předpokladu, že dojde ke snížení spotřebitelských zásob
u odběratelů a zkrácení dodávkových cyklů.
(5) Úvěrem podporuje banka vytřiďování nevyužitých zásob
a jejich urychlené vracení do reprodukčního procesu.
Čl.27
(1) Úvěrem na pohledávky za odběrateli v tuzemsku působí
banka na rovnoměrnost výroby, odbytu a fakturace, na dodržování
fakturačních i platebních lhůt a včasné inkaso v zájmu upevnění
platební kázně v národním hospodářství a k upevnění
dodavatelsko-odběratelských vztahů.
(2) Úvěrem na pohledávky v zahraničí působí banka na
návratnost zahraničních pohledávek, zrychlení inkasa a zlepšení
konkurenční schopnosti na zahraničních trzích.
(3) Úrokovou sazbu z úvěru na pohledávky za odběrateli po
lhůtě splatnosti stanoví banka v rámci úrokového rozpětí podle
délky doby, která uplynula od plánované splatnosti pohledávek, na
jejichž krytí organizace používá úvěr.
Čl.28
Úvěrem na sezónní náklady a náklady příštích období umožňuje
banka organizacím překlenout sezónní výkyv v nákladech, který
souvisí s nerovnoměrností ve výrobním procesu během kalendářního
roku a nutným zajištěním plánovaných úkolů; dále úvěruje vybrané
dlouhodobé náklady příštích období související zejména s předstihy
skrývek, generálními opravami energetických agregátů, náklady na
licence, přípravou a záběhem nových výrob a služeb. Přitom působí
na dodržování plánovaných nákladů. V zájmu docilování nejvyšší
hospodárnosti poskytuje banka úvěr na skutečně vynaložené náklady
nejvýše však do plánované výše. Nad plánovanou výši poskytuje úvěr
jen výjimečně, pokud překračování nákladů souvisí s žádoucím
předstihem výkonů.
Čl.29
Při úvěrování nevyfakturovaných prací a dodávek banka působí
na urychlené dokončování staveb a ucelených částí staveb při
dodržování potřebné kvality, na urychlování výstavby, dodržování
termínů odevzdání kapacit do provozu a snižování rozestavěnosti.
Čl.30
Při úvěrování zařízení staveniště působí banka na hospodárné
budování zařízení staveniště, dodržování rozpočtových nákladů,
popřípadě také na zlepšování vztahu mezi zařízením staveniště
a rozpočtovými náklady staveb.
Čl.31
(1) Při úvěrování oběžných prostředků přizpůsobuje banka své
působení úvěrem zvláštnostem koloběhu oběžných prostředků
v jednotlivých odvětvích národního hospodářství.
(2) V zemědělsko-potravinářském komplexu a lesnictví banka
působí na další rozvoj zemědělské, potravinářské a lesní výroby
a její intenzifikaci, zejména na přednostní růst rostlinné výroby
a na zajišťování živočišné výroby v souladu s hospodářským plánem
zemědělských organizací. Úvěrem podporuje vytváření nezbytných
rezerv, zejména tvorbu rezerv krmiv a rezerv v obilovinách. Úvěrem
podporuje také jmenovitě určené sezónní zásoby v zemědělské
výrobě, lesní výrobě a v navazujících zpracovatelských
organizacích. 12)
(3) V odvětví vnitřního obchodu působí úvěr na zlepšování
úrovně zásobování vnitřního trhu a tím na vytváření předpokladů
pro plynulou realizaci příjmů obyvatelstva a posilování celkové
peněžní rovnováhy na vnitřním trhu. Za tím účelem prosazuje banka
vyšší dodávky požadovaných nedostatkových druhů zboží pro vnitřní
trh nad objemy stanovené hospodářským plánem výrobních organizací,
působí na zlepšení struktury zásob zboží a snížení nežádoucích
nadměrných zásob.
(4) U organizací místní výroby a služeb a výrobních družstev
banka úvěrem podporuje přijímání progresivních úkolů ve službách
pro obyvatelstvo, dodávkách pro vnitřní trh, zavádění nových druhů
služeb a výroby spotřebních předmětů, zajišťování dodávek
materiálů a náhradních dílů pro opravárenskou činnost a opravy
předmětů dlouhodobé spotřeby. K těmto cílům poskytuje úvěr i na
nadplánové zásoby materiálu a náhradních dílů, nadplánové zásoby
z dovozu a zásoby úzkoprofilových materiálů nakupovaných
z výskytu.
HLAVA ŠESTÁ
Úvěrování investic
Čl.32
(1) Banka poskytuje účelové investiční úvěry organizacím na
efektivní investice na podkladě posouzení využití stávajících
základních prostředků za předpokladu návratnosti úvěru z vlastních
zdrojů organizací ve stanovených lhůtách; maximální lhůty
splatnosti účelových investiční úvěrů jsou uvedeny v příloze.
Lhůty splatnosti se počítají u úvěrů na stavby od termínu
plánovaného dokončení stavby, u úvěrů na stroje a zařízení od
jejich pořízení.
(2) Na investice stanovené jako závazné úkoly státního plánu
se úvěr poskytuje přednostně v návaznosti na výsledky státní
expertizy jejich efektivnosti.
Čl.33
(1) Kritériem pro posouzení efektivnosti investice
a poskytnutí úvěru je ekonomická návratnost investice ze zisku ve
stanovené maximální lhůtě splatnosti úvěru, popřípadě reprodukční
návratnost ze zisku a odpisů a devizové zhodnocení národní práce,
popřípadě jiné kritérium vyjadřující efektivnost z hlediska
vnějších ekonomických vztahů.
(2) Rozsah úvěru na financování investic se odvozuje od
přínosů z realizace příslušné investice za dobu splatnosti úvěru.
Čl.34
Banka podporuje při stanovení úvěrových podmínek výstavbu
malých vodních elektráren a investice zabezpečující úspory
palivoenergetických zdrojů, investice ke zvelebení půdního fondu
a stavby modernizačního charakteru s krátkou dobou výstavby,
nízkým podílem stavebních prací a rychlou návratností a akce
s výrazným a efektivním vývozem.
Čl.35
Úvěrem na racionalizační opatření se zvýhodněnou úrokovou
sazbou podporuje banka pořizování strojů a zařízení
zabezpečujících včasnou a efektivní realizaci výsledků
vědeckotechnického rozvoje, modernizaci, automatizaci a robotizaci
výroby, inovaci výrobků a racionalizační programy a prokazujících
rychlou návratnost v souvislosti s dosahovanými úsporami lidské
práce, paliv, energie a kovů; tento úrokově zvýhodněný úvěr se
poskytuje i na stroje a zařízení ke korunovému krytí dovozů na
devizově návratný úvěr.
Čl.36
Banka podporuje zvýhodněným úvěrem družstevní bytovou
výstavbu, modernizace, rekonstrukce a rozsáhlejší opravy bytových
domů 13) a některé další investice bytových družstev.
Čl.37
V souladu se zdroji měnového plánu banka umožňuje úvěrem nad
dohodnutý rozsah čerpání pro běžný rok zajistit financování při
žádoucím urychlení výstavby investic stanovených jako závazné
úkoly státního plánu, popřípadě i ostatních staveb.
Čl.38
Banka odmítá poskytnutí nebo další čerpání úvěru, popřípadě
požaduje předčasné splácení úvěru v případě závažných nedostatků
v přípravě a realizaci investic a jejich využití po uvedení do
provozu. Při nedodržení plánovaného termínu dokončení stavby banka
zastavuje čerpání úvěru a požaduje dofinancování z vlastních
zdrojů; dočerpání úvěru může banka povolit výjimečně za
zpřísněných podmínek. Banka zastavuje financování a úvěrování
stavby vyčerpáním rozpočtových nákladů stavby s tím, že po
schválení zvýšených rozpočtových nákladů stavby uvolňuje
financování jen z vlastních zdrojů; úvěr poskytne banka výjimečně
za zpřísněných podmínek. Při nedosažení projektovaného využití
kapacit banka požaduje předčasné splacení úvěru v rozsahu
odpovídajícím stupni nevyužití kapacit. Při nedostatcích ve
využívání základních prostředků banka odmítá, popřípadě krátí nové
investiční úvěry.
HLAVA SEDMÁ
Depozitní politika
Čl.38a
(1) Banka podněcuje zájem organizací na úsporách stanovením
diferencovaných úrokových sazeb z netermínovaných a termínovaných
vkladů organizací u banky; úrok se zvyšuje v závislosti na době
trvání vkladu.
(2) V zájmu stabilizace termínovaných vkladů jako zdroje
úvěrového fondu banky se stanoví podle doby jejich trvání
výpovědní lhůty termínovaných vkladů. Tyto jsou u termínovaných
vkladů na jeden rok tři měsíce, u termínovaných vkladů na dva roky
šest měsíců a u termínovaných vkladů na čtyři roky dvanáct měsíců.
Při nedodržení sjednané doby trvání termínovaného vkladu se přizná
úrok ve výši odpovídající době, po kterou byly příslušné
prostředky u banky uloženy; současně se organizaci vyúčtuje
poplatek za předčasné vybrání vkladu.
ČÁST TŘETÍ
Zahraniční bankovní měnová politika
HLAVA PRVNÍ
Základní zaměření bankovní měnové politiky
v devizové oblasti
Čl.39
Při sestavování měnového plánu, jeho rozpisu a realizaci
postupuje banka v souladu se zásadami hospodářské politiky, osmým
pětiletým plánem a státními rozpočty, zabezpečuje jejich
rozpracování v devizové oblasti a zaměřuje se přitom zejména na:
a) zvyšování exportní výkonnosti národního hospodářství a účelné
snižování dovozní náročnosti v zájmu zrychlení dynamiky
a zvýšení efektivnosti tvorby i užití národního důchodu;
b) podporu intenzivního zapojení československého národního
hospodářství do socialistické ekonomické integrace
a mezinárodní dělby práce a jeho přizpůsobení náročným
podmínkám světových trhů;
c) prosazování tvorby aktiv obchodní a platební bilance, které
umožní zajištění vyrovnaných platebních vztahů k zahraničí,
splácení dříve přijatých bankovních úvěrů ve volně směnitelné
měně a platební schopnost státu; čerpání nových účelových
bankovních úvěrů se v souladu se schválenými záměry devizových
plánů zaměří na vysoce efektivní a devizově návratné dovozy;
d) zabezpečování plánovitého vývoje devizové pozice s členskými
státy Rady vzájemné hospodářské pomoci (dále jen "RVHP")
v rámci úvěrových vztahů k Mezinárodní bance hospodářské
spolupráce a v souladu s dlouhodobými koncepcemi měnově
devizových vztahů k jednotlivým socialistickým státům;
e) vytváření předpokladů pro růst vzájemné obchodní výměny zboží
se Sovětským svazem a dalšími státy RVHP rozvojem
vnitrooborové a vnitroodvětvové směny v návaznosti na
ekonomické potřeby jednotlivých států;
f) podporu urychlení strukturální přestavby národního
hospodářství, zavádění vědeckotechnického pokroku,
progresivních modernizací a rekonstrukcí stávajících
základních prostředků, zavádění nových technologií a licencí,
které zabezpečí vyšší kvalitu a příznivější zhodnocení
exportní produkce na zahraničních trzích;
g) posílení úlohy strojírenství zaměřené na růst efektivního
vývozu strojů a zařízení včetně investičních celků s rychlejší
devizovou návratností a příznivým vlivem na vývoj směnných
relací v zahraničním obchodě;
h) prosazování růstu československého vývozu vyšším zhodnocením
národní práce, úsporou nákladů a vyhledáváním dalších nových
námětů na růst vývozu s efektivními devizovými přínosy pro
platební bilanci;
i) provádění aktivní úvěrové politiky účelným využíváním
bankovních a dodavatelských forem financování dovozních potřeb
národního hospodářství, a to jak z hlediska nákladovosti
a efektivnosti, tak i z hlediska zabezpečení plánované
struktury devizové pozice Československé socialistické
republiky;
j) zabezpečování devizového inkasa pro platební bilanci
posilováním jeho úlohy u organizací zahraničního obchodu
a těch výrobních organizací, u kterých se vytvoří ekonomické
a organizační podmínky pro propojování výrobní a zahraničně
obchodní činnosti;
k) vytváření devizových rezerv na realizaci rozvojových programů
s efektivními devizovými přínosy, ke krytí odchylek mezi
tvorbou a potřebou devizových zdrojů a nutných rizik
z provádění zahraničně obchodních operací.
HLAVA DRUHÁ
Zásady devizové politiky banky k měnovým oblastem
Čl.40
Banka se v devizové měnové politice zaměří zejména na:
a) podporu rozvoje vyšších forem mezinárodní socialistické dělby
práce, zejména vědeckotechnické a výrobní specializace
a kooperace, realizace dlouhodobých dvoustranných
i mnohostranných programů spolupráce a přímých vztahů mezi
hospodářskými organizacemi jednotlivých států účelovým
zaměřením poskytovaných a přijímaných úvěrů a vytvářením
podmínek v ostatních oblastech bankovní měnové politiky;
b) financování výstavby objektů budovaných společným úsilím
členských států RVHP včetně využívání úvěrů Mezinárodní
investiční banky;
c) zabezpečení plynulosti v platebních vztazích s členskými státy
RVHP aktivním využíváním zúčtovacího a úvěrového mechanismu
Mezinárodní banky hospodářské spolupráce; současně bude
podporovat opatření k jeho zdokonalování a vytváření
zvláštních fondů zainteresovaných států;
d) zabezpečování plánované struktury devizové pozice
československých bank a platební schopnosti Československé
socialistické republiky v souladu s cíli devizového plánu;
e) zvýšení oboustranného přínosu ekonomických vztahů včetně
vztahů úvěrových a platebních se zahraničím a podporu
využívání nových forem a nástrojů ekonomické a bankovní
spolupráce a zabezpečování realizace uzavřených mezivládních
dohod o hospodářské a vědeckotechnické spolupráci;
f) opatření na zabezpečení včasné návratnosti vývozních
pohledávek, urychlení devizového inkasa a předcházení vzniku
pohledávek s ohroženou návratností, zejména při poskytování
úvěrů.
HLAVA TŘETÍ
Zahraniční úvěrová politika banky
Čl.41
Při povolování a poskytování úvěrů do zahraničí a přijímání
úvěrů ze zahraničí (s výjimkou vládních úvěrů) banka ve spolupráci
s příslušnými orgány a v součinnosti s československými devizovými
bankami v souladu se záměry osmého pětiletého plánu a schválených
koncepcí úvěrových vztahů k zahraničí:
a) zajišťuje devizovým plánem předpokládanou strukturu devizové
pozice československých bank s cílem zabezpečit jejich
platební schopnost;
b) zabezpečuje u Mezinárodní banky hospodářské spolupráce
a Mezinárodní investiční banky devizové zdroje
v převoditelných rublech a volně směnitelných měnách na
financování investic budovaných v souladu s integračními
záměry a na podporu rozvoje přímých forem spolupráce
hospodářských organizací;
c) vyvíjí tlak na zajištění devizové efektivnosti a devizové
návratnosti československých vývozů a ovlivňuje platební
podmínky dovozu s cílem dosáhnout reciprocity podmínek
poskytovaných a přijímaných úvěrů a zajistit plánovaný vývoj
platební bilance;
d) poskytuje na podporu československého vývozu bance
zahraničního odběratele, popřípadě jinému zahraničnímu
subjektu devizové úvěry 14) k financování hodnoty dodávky
a k úhradě dopravného, popřípadě dalších služeb, které souvisí
s plněním smlouvy ve státě odběratele;
e) zaměřuje bankovní úvěry přijímané ze zahraničí na podporu
progresivní modernizace a rekonstrukce odvětví a oborů ke
zvýšení efektivní tvorby deviz nezbytných k jejich splácení
včetně úroků;
f) při financování plánovaných dovozů formou dodavatelských nebo
bankovních úvěrů přihlíží k jejich efektivnosti.
HLAVA ČTVRTÁ
Uvolňování devizového krytí na dovozy
Čl.42
(1) Systém uvolňování devizového krytí na dovozy zabezpečuje
plnění záměrů osmého pětiletého plánu, prováděcích státních plánů
a měnového plánu tak, aby v průběhu roku byla zajišťována nezbytná
vazba dovozu na plnění vývozních úkolů a na možnostech platební
bilance.
(2) Konkrétní podmínky a postupy banky při uvolňování
devizového krytí na úhradu závazků ze zahraničně hospodářské
činnosti a pro platy do zahraničí jsou stanoveny předsedou banky
v dohodě s ministrem zahraničního obchodu. 1)
Čl.43
(1) Banka uvolňuje devizové krytí v měnách nesocialistických
států v rámci plánovaných devizových zdrojů, a to u investičních
dovozů a u vybraných neinvestičních dovozů formou účelového
určení. Banka stanoví čtvrtletí, ve kterém má být realizována
splatnost uvolněného devizového krytí; stanoví rovněž, na základě
vývoje zahraničních úrokových sazeb, průměrnou úrokovou sazbu pro
případy, kdy se nezbytně použije pro financování dovozů bankovních
úvěrových zdrojů.
(2) U neinvestičních dovozů uvolňuje banka devizové krytí
zpravidla jednotlivým orgánům hospodářského řízení podle
rozhodnutí nadřízeného ústředního orgánu; vychází z ročního plánu
dovozu ve vazbě na zajištění vývozu podepsanými protokoly mezi
orgány hospodářského řízení, které plní funkci středního článku
řízení, a organizacemi zahraničního obchodu a vyvíjí tlak na
jejich rovnoměrné plnění. V případech, kdy je to účelné a podle
možností platební bilance, může banka rozšiřovat přímý vztah mezi
očekávaným vývozem a dovozem na jednotlivé orgány hospodářského
řízení, které plní funkci středního článku řízení, nebo stanovit
režim pro uvolňování devizového krytí na základě jiných vztahů
mezi vývozem a dovozem (např. saldo apod.).
(3) Pro podporu úsilí zahraničního obchodu a výroby
realizovat včas nutné předstihové dovozy a docilovat optimálních
cen na zahraničních trzích využívá banka možností uvolňovat
devizové krytí v časovém předstihu a naopak v případech, kdy je to
z hlediska platební bilance a efektivnějšího zajištění a využití
dovozů účelné, banka postupuje podle stanovených zásad o odsunech
dovozů.
(4) U dovozu strojů a zařízení pro investiční výstavbu
uvolňuje banka devizové krytí zpravidla nositelům dovozních
investičních limitů v souladu s osmým pětiletým plánem a ročními
plány jejich rozdělení a rovněž v souladu s úkoly a limity plánu
investiční výstavby a finančními plány; přitom sleduje zajištění
přínosů investiční výstavby pro platební bilanci a uvolňuje
devizové krytí v souladu s jejím skutečným průběhem.
HLAVA PÁTÁ
Devizově návratné úvěry
Čl.44
(1) Banka poskytuje organizacím devizově návratné úvěry
v měnách nesocialistických států na dovozy strojů a zařízení pro
investice nad úroveň jim rozepsaného plánu dovozu za podmínky
dodržení předepsané devizové návratnosti, zejména k zajištění:
a) dovozů strojů a zařízení pro plnění a překračování úkolů
vývozu;
b) akcí zajišťujících racionální dovozní politiku určených
zpravidla pro rekonstrukce, modernizace a racionalizace výrob;
c) dovozů pro řešení vědeckotechnického rozvoje, především
v oblasti výzkumu a vývoje;
d) dovozů, jejichž vysoká efektivnost předpokládá současné
uzavření licenční nebo kooperační smlouvy.
(2) Devizově návratné úvěry na dovozy strojů a zařízení pro
investice poskytuje banka za těchto podmínek:
a) zajištění čtyřleté a u devizově návratných úvěrů, které mají
řešit zvýšení výroby nedostatkových nebo zavedení nových druhů
zboží pro vnitřní trh, nebo které mají zajistit vývozy do
zvlášť vybraných teritorií, pětileté devizové návratnosti;
b) devizová návratnost zahrnuje splátky hodnoty dovozu, dovozních
a vývozních zahraničních přímých obchodních nákladů, úroků
z dodavatelských úvěrů, náklady Československé obchodní banky,
a. s. s obstaráním deviz a stanovenou marži u dovozů
splácených jak vývozem, tak úsporou dovozu;
c) zajištění přínosu pro platební bilanci (marže) ve výši 10 % je
diferencovaně odstupňované podle délky devizové návratnosti.
Při přijetí zkrácené doby devizové návratnosti o jeden rok se
marže krátí na polovinu, při krácení o dva roky se
nepředepisuje vůbec;
d) zajištění devizové návratnosti ve výrobní souvislosti
s výjimkou dovozů spojených s řešením úkolů zahrnutých do
plánu rozvoje vědy a techniky příslušné organizace;
e) u devizově návratných úvěrů splácených vývozem zlepšení
efektivnosti vývozu proti dosažené skutečnosti; přitom
dosažená efektivnost nesmí být horší, než stanoví rozpis úkolů
státního plánu rozvoje národního hospodářství.
Čl.45
(1) Banka poskytuje devizově návratné úvěry na neinvestiční
dovozy v měnách nesocialistických států v případech, kdy tyto
dovozy není možno zajistit v rámci dovozního plánu organizace, tj.
jen na dovozy mimořádného charakteru, které zajistí rychlou
devizovou návratnost včetně přínosu pro platební bilanci v měnách
nesocialistických států.
(2) Devizově návratné úvěry na neinvestiční dovozy se
poskytují za těchto podmínek:
a) splatit dovoz vývozem ve volně směnitelných měnách, a to
nejpozději do konce běžného roku;
b) získat inkaso z vývozu nejpozději do 30. června roku
následujícího.
(3) Banka poskytuje devizově návratné úvěry i na financování
neinvestičních dovozů nezbytných k urychlené realizaci opatření
rozvoje vědy a techniky. Podmínky pro tyto dovozy stanoví banka
individuálně.
HLAVA ŠESTÁ
Opatření banky při nedostatcích
v devizovém hospodaření organizací
Čl.46
Banka je oprávněna uplatnit při nedostatcích v devizovém
hospodaření organizací zejména tato opatření:
a) snížit devizové krytí ne neinvestiční dovozy v následujícím
roce, jestliže organizace v důsledku nesplnění vývozu
potvrzeného protokolem mezi orgánem hospodářského řízení,
který plní funkci středního článku řízení, a organizací
zahraničního obchodu realizovaly neoprávněně vyšší dovoz;
b) blokovat část limitů na dovoz strojů a zařízení pro investiční
výstavbu v měnách nesocialistických států příslušným resortům
o částky odpovídající nákladům na předčasné obstarání
devizových prostředků, ke kterým došlo neuvedením strojů
a zařízení do provozu v plánovaných termínech;
c) odmítnout uvolnit devizové krytí v měnách nesocialistických
států na dovozy strojů a zařízení pro investiční výstavbu
v případě, kdy organizace nehospodárně nakládá s dříve
realizovanými dovozy;
d) pozastavovat uvolnění devizového krytí v měnách
nesocialistických států na dovozy strojů a zařízení pro
investiční výstavbu v případech zjištěných závad v jejich
uvádění do provozu a dále v případech, kdy bance nebyl
předložen doklad o tom, že část hmotné zainteresovanosti
příslušných odpovědných pracovníků organizace je vázána na
včasné uvádění dovezených strojů a zařízení do provozu
a jejich využívání;
e) odčerpat hodnotu včas neuhrazené splátky devizově návratného
úvěru z uvolněného devizového krytí na ostatní neinvestiční
dovoz, příslušnému orgánu hospodářského řízení, který plní
funkci středního článku řízení nadřízenému organizaci.
HLAVA SEDMÁ
Povolovací činnost
Čl.47
Banka při udělování povolení v rozsahu stanoveném devizovými
předpisy a v povolovací činnosti v oblasti nákupu a prodeje
licencí a uzavírání smluv o výrobní kooperaci se zaměřuje zejména
na:
a) omezení nepříznivých důsledků u odpisů, slev, odkladů a jiného
nakládání se zahraniční pohledávkou;
b) zvyšování zájmu výrobní sféry o rozvoj efektivních
kooperačních vztahů se zahraničím a o všestranné využívání
poznatků vědeckotechnického rozvoje zaváděním nových
licenčních výrob k zajištění aktivních přínosů pro platební
bilanci a doplňkového zásobení vnitřního trhu;
c) vytváření podmínek financování kompletačních dovozů určených
pro zajištění vyšší vývozní schopnosti československého zboží
na zahraničních trzích prostřednictvím zvláštních účelových
účtů vedených v cizí měně a v československých korunách;
d) podporu konsolidace finanční základny československých
majetkových účastí v zahraničí k zajištění růstu vývozu,
zejména strojírenských výrobků.
HLAVA OSMÁ
Devizová zainteresovanost
Čl.48
(1) V oblasti devizové zainteresovanosti se činnost banky
řídí příslušnými právními předpisy.
(2) Zdroje na použití nároků z devizové zainteresovanosti
banka zapracovává do měnového plánu (devizového plánu).
(3) Banka spojuje využívání bankovně měnových nástrojů ke
zvýšení efektivního vývozu a k racionálnímu využití dovozů
s působením systému devizové zainteresovanosti.
HLAVA DEVÁTÁ
Devizový dohled
Čl.49
Banka dohlíží v obchodní oblasti devizového hospodářství na
efektivní získávání devizových prostředků, obchod s nimi
a hospodárné nakládání s devizovými prostředky v případech
závažných z hlediska devizového hospodářství, jakož i na
dodržování právních předpisů o devizovém hospodářství.
ČÁST ČTVRTÁ
Uplatňování zásad vnitřní a zahraniční
bankovní měnové politiky
dalšími peněžními ústavy
Čl.50
(1) Při jednotném provádění vnitřní a zahraniční bankovní
měnové politiky se Československá obchodní banka, a. s.,
Živnostenská banka, n. p., Investiční banka, Česká státní
spořitelna, Slovenská státní spořitelna, Česká státní pojišťovna
a Slovenská státní pojišťovna (dále jen "peněžní ústavy") řídí
těmito zásadami; přitom postupují v souladu s rozpisem měnového
plánu provedeným bankou, po projednání s příslušnými orgány
nadřízenými těmto peněžním ústavům.
(2) Peněžní ústavy v souladu s rozpisem měnového plánu
zajišťují plánované zdroje, které jsou součástí centrálního
úvěrového fondu určeného k úvěrovému krytí plánovaných potřeb
hospodářství.
(3) Pokud peněžním ústavům nedostačují k poskytování úvěrů
rozepsaných úvěrovým plánem vlastní úvěrové zdroje, poskytuje jim
banka úvěr za podmínek dohodnutých mezi bankou a příslušným
peněžním ústavem.
Čl.51
Státní spořitelny provádějí na úseku své činnosti aktivní
politiku mobilizace a stabilizace úspor pracujících jako jednoho
ze základních zdrojů měnového plánu s cílem napomáhat ke zvyšování
návratnosti oběživa a upevňování stability československé měny.
K zajištění tohoto cíle zejména:
a) napomáhají k zajištění tvorby a stability úsporných vkladů
obyvatelstva dalším rozvojem organizovaných forem spoření,
zvyšováním podílu dlouhodobých úspor a zkvalitňování služeb
občanům;
b) rozvíjejí bezhotovostní platební styk obyvatelstva
s organizacemi, především prostřednictvím sporožirových účtů
a za podpory banky a ostatních organizací účastnících se
platebního styku tak působí k racionalizaci peněžního oběhu
a snižování hotovostních plateb obyvatelstva;
c) poskytují půjčky občanům tak, aby napomáhaly k uskutečňování
společenských záměrů v rozvoji populace, bytové výstavby
a k podpoře dosahování souladu mezi nabídkou a poptávkou na
vnitřním trhu.
Čl.52
Devizové banky napomáhají efektivnosti hospodaření
s devizovými prostředky také zvyšováním efektivnosti a plynulosti
platebního styku se zahraničím, devizově bankovních operací
a obchodu s devizami, valutami a zlatem.
ČÁST PÁTÁ
Závěrečná ustanovení
Čl.53
Předseda banky je oprávněn stanovit v souladu
s celospolečenským zájmem na vyšší národohospodářské efektivnosti
odchylný postup od ustanovení obsažených v části druhé hlavy první
a v části třetí hlavy čtvrté, páté a šesté těchto zásad v dohodě
s příslušnými ústředními orgány státní správy.
Čl.54
Zásady vnitřní a zahraniční bankovní měnové politiky po roce
1980 schválené usnesením vlády ČSSR č. 400/1980, doplněné
usnesením č. 332/1981 a změněné usnesením č. 322/1982 pozbývají
platnosti dnem 31. prosince 1985, s výjimkou ustanovení přílohy
č. 1 o úrokových sazbách z investičních úvěrů na stavby. Úrokové
sazby z těchto úvěrů stanovené v rámci úrokového rozpětí platí
v závislosti na hodnocení efektivnosti projednané s organizacemi
i v roce 1986, nejdéle však do konce roku 1986.
Čl.55
Tyto zásady nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1986.
Příl.1
Maximální lhůty splatnosti účelových investičních úvěrů
Maximální lhůta splatnosti A. Úvěr na stavby nad 10 mil. Kčs rozpočtových nákladů a) v uhelném průmyslu, plynárenství a energetice 12 let b) v hutnictví a těžbě a úpravě rud 10 let c) ve strojírenství a elektrotechnickém průmyslu 9 let d) v chemickém, dřevozpracujícím a lehkém průmyslu 9 let e) v průmyslu stavebních hmot 10 let f) ve stavební výrobě 12 let g) v potravinářském průmyslu 10 let h) v zemědělství 12 let i) ve vnitřním obchodě a spotřebních družstvech 12 let j) v ostatních odvětvích 10 let B. Úvěr na stavby do 10 mil. Kčs rozpočtových nákladů 7 let C. Úvěr na stroje nezahrnuté do rozpočtu staveb a na nákup základních prostředků 5 let D. Úvěr na podíly do kooperace a na příspěvky na meliorační výstavbu u zemědělských organizací 5 let E. Úvěr na akci Z 5 let F. Úvěry bytovým družstvům a) na bytovou výstavbu 40 let b) na výstavbu garáží 5 let c) na modernizace, rekonstrukce a rozsáhlejší opravy bytových domů a další investice 10 let
G. Střednědobé investiční úvěry a) na stroje nezahrnuté do rozpočtu 4 roky b) na stavby 5 roků Tyto lhůty se počítají od zahájení čerpání do splacení úvěru.
1) Podmínky Státní banky československé pro uvolňování devizového
krytí na úhradu závazků ze zahraničně hospodářské činnosti
a pro platy ze zahraničí.
2) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí
č. 98/1985 Sb., o usměrňování mzdových prostředků.
3) § 11 odst. 2 vyhlášky předsedy Státní banky československé
č. 103/1985 Sb., o poskytování úvěrů a o úrokových sazbách.
4) § 12 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 103/1985 Sb.
5) § 12 odst. 2 a § 13 vyhlášky č. 103/1985 Sb.
6) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí
ČSR, ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky
československé č. 108/1985 Sb., kterou se mění a doplňuje
vyhláška č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních
prostředků, ve znění vyhlášky č. 180/1982 Sb.
8) § 18 odst. 3 vyhlášky č. 103/1985 Sb.
9) § 48 hospodářského zákoníku (úplné znění č. 45/1983 Sb.).
10) § 51 až 55 hospodářského zákoníku (úplné znění
č. 45/1983 Sb.).
11) § 18 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 103/1985 Sb.
12) § 5 odst. 5 vyhlášky federálního ministerstva financí
č. 109/1985 Sb., o financování oběžných prostředků.
13) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva
financí České socialistické republiky, ministerstva financí
Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky
československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné
pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci
rodinných domků v osobním vlastnictví.
14) § 22 písm. b) vyhlášky č. 103/1985 Sb.