135/1985 Sb., zásady vnitřní a zahraniční bankovní měnové politiky po roce 1985 schválená usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 31. října 1985 č. 289

Schválený:
135/1985 Sb.
ZÁSADY
VNITŘNÍ A ZAHRANIČNÍ BANKOVNÍ MĚNOVÉ POLITIKY PO ROCE 1985 schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 31. října 1985 č. 289
Změna: 213/1988 Sb.
 
ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení
   
HLAVA PRVNÍ
Základní zaměření bankovní měnové politiky
Čl.1
V souladu se záměry měnového plánu Československé socialistické republiky na léta 1986 - 1990 (dále jen "měnový plán") a se záměry státního plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na léta 1986 - 1990 (dále jen "osmý pětiletý plán") a státních rozpočtů se uplatňuje aktivní diferencovaná bankovní měnová politika prosazující náročná kritéria efektivnosti pro poskytování úvěrových a devizových zdrojů; zaměří se na podporu zvyšování přínosů intenzifikace výroby a rychlejšího růstu efektivnosti národního hospodářství, zejména s využitím vědeckotechnického rozvoje a širšího zapojení do mezinárodní dělby práce a na zabezpečení plánované dynamiky rozvoje národního hospodářství; přitom působí na upevňování vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy a stability kupní síly československé koruny.
Čl.2
Bankovní měnová politika v souladu s koncepčními záměry osmého pětiletého plánu, státních rozpočtů a měnového plánu pomáhá
a) zabezpečovat prostřednictvím úvěrů a deviz plánovaný rozvoj ekonomiky; přitom se zaměří přednostně na urychlení rozvoje odvětví, oborů a výrob s nejvyššími přínosy pro růst společenské produktivity práce a efektivní zahraničně obchodní směny;
b) dosahovat plánovanou dynamiku růstu národního důchodu především snižováním výrobní spotřeby a využitím rezerv podnikové sféry v zásobách a tak omezit požadavky podnikové sféry na použití úvěrových zdrojů;
c) zajišťovat urychlené využití výsledků vědy a techniky tak, aby se vědeckotechnický rozvoj stal rozhodujícím činitelem intenzifikace národního hospodářství;
d) zajišťovat soulad dynamiky úvěrů poskytovaných podnikové sféře s vývojem základních národohospodářských ukazatelů, zejména s vývojem národního důchodu;
e) posilovat rovnováhu na vnitřním trhu a tím přispívat ke zvyšování a zkvalitňování životní úrovně obyvatelstva v souladu s plánovaným vývojem příjmů a výdajů obyvatelstva;
f) posilovat kvalitativní stránku rovnováhy vnějších ekonomických vztahů zabezpečováním plánovaného vývoje a struktury devizové pozice a zajišťovat potřebné zdroje k úhradě splatných zahraničních závazků;
g) zvyšovat efektivnost zahraničně obchodních vztahů především intenzivní účastí československé ekonomiky v kooperačních, specializačních a integračních akcích.
   
HLAVA DRUHÁ
Základní úkoly bankovní měnové politiky
Čl.3
Bankovní měnová politika se podílí na zajišťování základních záměrů osmého pětiletého plánu a státních rozpočtů zejména tím, že
a) podporuje realizaci opatření, která zabezpečují zvyšování efektivnosti, kvality, technické úrovně a užitných vlastností vyráběné produkce a tím i dosažení vyšší konkurenční schopnosti československých výrobků na zahraničních trzích a zlepšování směnných relací v zahraniční směně;
b) podporuje výzkum a vývoj v organizacích a působí na urychlené zavádění výsledků vědeckotechnického rozvoje při reprodukci základních prostředků, progresivní modernizace a rekonstrukce a další efektivní investice a rychlou návratností a přínosy pro platební bilanci, přednostní zajišťování rozhodujících investic orientovaných na strukturální přestavbu československého národního hospodářství a prohlubování socialistické ekonomické integrace;
c) působí na zvyšování produktivity práce a úsporu pracovních sil a na trvalé snižování materiálové náročnosti výroby, především lepším využíváním všech surovinových a materiálových zdrojů, zejména paliv, energie a kovů, s cílem dosáhnout nejvyšší hospodárnosti ve všech sférách národního hospodářství a zhodnocení národní práce v oblasti vnějších ekonomických vztahů;
d) působí na efektivní a rovnoměrné využívání zásob a zlepšování jejich struktury v souladu s upevňováním dodavatelsko-odběratelských vztahů;
e) využívá prostředků z přijímaných bankovních úvěrů ze zahraniční především k pořizování progresivní techniky, k financování výrob a rekonstrukcí s relativně nejvyšším zhodnocením vložených prostředků při posilování principu devizové a korunové návratnosti a náročnějších podmínkách přístupu k zahraničním zdrojům;
f) poskytuje úvěry do zahraničí přednostně zejména k podpoře československého vývozu, rozvoje efektivní mezinárodní spolupráce, především socialistické ekonomické integrace a k zabezpečení plánovaných dovozů pro národní hospodářství;
g) zaměřuje úvěrovou politiku ve vztahu k zahraničí tak, aby byla soustavně zajišťována devizová likvidita a platební schopnost státu vůči zahraničí;
h) podporuje úvěrem rozvoj výroby spotřebního zboží a služeb požadovaných obyvatelstvem a tím působí na plynulou realizaci příjmů obyvatelstva, zejména mezd, v zájmu dosažení celkové a především strukturální rovnováhy na vnitřním trhu.
   
HLAVA TŘETÍ
Zásady realizace bankovní měnové politiky Státní bankou československou
Čl.4
(1) Státní banka československá (dále jen "banka") v procesu tvorby národohospodářských plánů a v průběhu jejich realizace využívá měnová kritéria k hodnocení efektivnosti národního hospodářství z měnových hledisek a stanovení potřeb a zdrojů měnového plánu a jejich efektivního využití.
(2) Banka přitom uplatňuje zejména tato měnová kritéria a ukazatele: vztah mezi růstem úvěru a růstem národního důchodu, stav a změnu devizové pozice státu, vývoj platební bilance Československé socialistické republiky, vztah mezi vývojem zahraničních pohledávek a zahraničních závazků, podíl devizově návratných úvěrů na celkových dovozech, vývoj vnější a vnitřní kupní síly československé koruny, vývoj míry úspor obyvatelstva, zrychlení doby obratu zásob, podíl úvěru na financování oběžných prostředků, podíl investičního úvěru na financování investic, průměrnou dobu splatnosti investičních úvěrů, podíl investičních úvěrů na modernizaci, racionalizaci a na urychlení realizace technického rozvoje k celkovým investičním úvěrům.
Čl.5
(1) V období sestavování návrhů hospodářských plánů organizací a při jejich realizaci používá banka pro jednotlivé organizace kritéria efektivního využití úvěru (čl. 9) s cílem působit na efektivnost hospodaření organizací a průběžně hodnotí jejich plnění.
(2) Při poskytování úvěrů banka uplatňuje aktivní úvěrovou diferenciaci podlé plánované úrovně a skutečného plnění kritérií efektivního využití úvěru a tím působí na efektivnější využití celospolečenských prostředků.
Čl.6
(1) Banka uplatňuje princip návratnosti poskytovaných úvěrů a devizových prostředků ve stanovených lhůtách a tím působí na využití rezerv a efektivní tvorbu hmotných a finančních zdrojů v organizacích.
(2) Při poskytování úvěrů banka požaduje, aby ke krytí úvěrovaných objektů byly přednostně využívány vlastní zdroje organizací. Tím působí na vytváření a používání vlastních zdrojů organizací v souladu s hospodářským plánem organizace a zásadami financování.
Čl.6a
(1) Banka podporuje korunovými a devizovými úvěry navazování a efektivní rozvíjení přímých vztahů organizací členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci, rozvoj mezinárodních hospodářských organizací těchto států a činnost podniků se zahraniční majetkovou účastí československých subjektů a subjektů z nesocialistických států.
(2) Organizacím, kterým vede banka majetkové devizové účty při uplatňování systému devizových normativů, se poskytuje úrok z vkladů na těchto účtech, který zvyšuje devizové prostředky organizace.
Čl.7
(1) Banka uvolňováním devizového krytí na dovozy podle podmínek Státní banky československé pro uvolňování devizového krytí na úhradu závazků ze zahraničně hospodářské činnosti a pro platy ze zahraničí (dále jen "podmínky") 1) ve vazbě na vývoj platební bilance, na plnění vývozních úkolů s přihlédnutím k nejvýhodnějším podmínkám devizového financování podporuje zabezpečení úkolů osmého pětiletého plánu a ročních plánů.
(2) Banka ve spolupráci s příslušnými orgány a v součinnosti s cenovou, finanční a investiční politikou se zaměřuje na zvyšování efektivnosti zahraničně obchodní směny a tlumení důsledků inflačního vývoje v hospodářských vztazích s nesocialistickými státy na československé národní hospodářství.
(3) Bankovně měnové nástroje využívá banka k posilování zainteresovanosti organizací na docilování efektivních devizových přínosů pro platební bilanci; přitom koordinuje svůj postup se zásadami zahraničně obchodní politiky a pravidly v oblasti finančně ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě.
(4) Přijímáním úvěrů ze zahraničí v rámci devizového plánu zajišťuje banka devizové prostředky, zejména na urychlování vědeckotechnického rozvoje, na rychlejší zavádění progresivní techniky, na realizaci integračních akcí a na dovozy, které tvorbou deviz nebo úsporou dovozů zajistí v krátké době trvalé devizové přínosy, zejména růstem efektivnosti vývozu, a které tak přispějí k intenzifikaci reprodukčního procesu.
(5) Povolováním podnikových úvěrů a poskytováním bankovních úvěrů do zahraničí podporuje banka v souladu se záměry devizového plánu a devizového hospodářství zrychlování dynamiky vývozu, dosahování výhodných platebních podmínek a zabezpečování rozvoje surovinových zdrojů nezbytných pro československé národní hospodářství.
(6) Prováděním devizových depozitních a ostatních bankovních devizových operací zajišťuje banka devizové přínosy pro platební bilanci.
(7) Banka zabezpečuje realizaci platebního styku v oblasti aktivního a pasivního cestovního ruchu v souladu s devizovými plány.
Čl.8
(1) Banka vydává do oběhu hotovostní peníze v souladu s bilancí peněžních příjmů a výdajů obyvatelstva a s plánem předpokládanou dynamikou rozvoje národního hospodářství a organizuje peněžní obrat ve shodě s plánovaným oběhem hmotných a peněžních fondů.
(2) V souvislosti s poskytováním úvěrů a uvolňováním devizových prostředků provádí banka podle platných předpisů společensko-kontrolní funkce zaměřené zejména na prosazování celospolečenských zájmů. Z hlediska těchto zásad banka kontroluje zejména:
a) zabezpečení úkolů státního plánu v hospodářských plánech organizací a jejich plnění;
b) usměrňování mzdových prostředků v hospodářských a příspěvkových organizacích podle příslušného právního předpisu; 2)
c) efektivnost procesu reprodukce základních prostředků v organizacích; zvláštní pozornost věnuje akcím stanoveným jako závazné úkoly státního plánu a přípravě investic;
d) hospodaření organizací se zásobami, a to zejména z hlediska efektivnosti jejich využití;
e) hospodaření příslušných organizací s devizovými prostředky.
(3) Při své účasti na hodnocení a uzavírání výsledků hospodářské činnosti organizací banka postupuje podle směrnic pro hodnocení uzavírání výsledků hospodářské činnosti státních hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu v osmé pětiletce.
 
ČÁST DRUHÁ
Vnitřní bankovní měnová politika
   
HLAVA PRVNÍ
Diferencovaná úvěrová politika
Čl.9
(1) Banka při poskytování úvěru působí na efektivnost hospodaření organizací diferenciací výše úvěru, délky doby splatnosti úvěru, úrokovými bonifikacemi a sankcemi a dalšími úvěrovými podmínkami uvedenými v úvěrových smlouvách. Základem této diferenciace je zabezpečení úkolů měnového plánu, zejména dodržení úvěrové směrnice schválené vládou Československé socialistické republiky. S tímto záměrem používá jako kritéria efektivního využití úvěru souhrnné ukazatele výrobně ekonomické efektivnosti, stanovené Státní plánovací komisí, z nichž vybírá ty, které nejlépe vyjadřují efektivnost hospodaření organizace; přitom přihlíží i k zajištění a plnění rozepsaných závazných úkolů a limitů státního plánu a státních rozpočtů.
(2) Předseda banky stanoví pro účely úvěrové diferenciace další kritéria efektivního využití úvěru, zejména vztah mezi úvěrem a ukazateli ekonomické efektivnosti organizace s přihlédnutím ke zvláštnostem reprodukčního procesu v jednotlivých odvětvích. Při jejich kvantifikaci vychází banka z ukazatelů hospodářských plánů organizací a z cílů a úkolů měnového plánu; tím vztahuje efektivnost úvěru k plnění kvalitativních ukazatelů hospodářských plánů organizací, jakožto předpokladu zabezpečení úvěrové směrnice schválené vládou Československé socialistické republiky. Při jejich hodnocení přihlíží banka i k jejich vývoji od počátku osmé pětiletky, popřípadě oproti předchozímu roku.
Čl.10
(1) Organizace, které současně plní kritéria efektivního využití úvěru, mohou získat vyšší úvěrovou účast při financování svých potřeb. Organizacím, které nezajišťují soustavně plnění kritérií efektivního využití úvěru, banka úvěrovou účast při financování jejich potřeb omezuje.
(2) Rozsah úvěru na krytí oběžných prostředků organizací diferencuje banka s přihlédnutím k tomu, jak efektivně organizace využívají oběžné prostředky k plnění svých výrobních a odbytových úkolů. Organizacím, které soustavně efektivně využívají oběžné prostředky, popřípadě efektivnost jejich využívání zvyšují, poskytuje banka úvěr k částečnému, popřípadě plnému pokrytí růstu oběžných prostředků. Organizacím, u nichž pro nedostatky v hospodaření klesá efektivnost využívání oběžných prostředků nebo je trvale nízká, banka další úvěry na růst oběžných prostředků neposkytuje a požaduje jejich financování z vlastních zdrojů organizací.
(3) Rozsah úvěru na financování investic diferencuje banka s přihlédnutím k efektivnosti a přínosům investic, úrovni využívání základních prostředků a hospodářským výsledkům a finanční situaci organizace charakterizované vztahem mezi potřebou finančních prostředků na splátky poskytnutých investičních úvěrů, tvorbou zdrojů na investice a objemem investic.
Čl.11
(1) Pro všechna odvětví národního hospodářství se stanoví jednotné úrokové sazby z úvěrů, diferencované v zásadě podle doby splatnosti úvěru. Předseda banky je oprávněn stanovit pro některé objekty úvěru v celospolečenském zájmu nižší základní úrokovou sazbu, popřípadě stanovit v odůvodněných případech vyšší základní úrokovou sazbu.
(2) Úrokové sazby se stanoví pevnou roční procentní sazbou nebo rozpětím. Úroková sazba stanovená v rámci rozpětí se považuje za základní úrokovou sazbu.
Čl.12
(1) Banka může poskytnout organizaci úrokovou bonifikaci zejména za:
a) výrazné a dlouhodobé zlepšování kritérií efektivního využití úvěru;
b) žádoucí překročení projektovaných přínosů a parametrů, popřípadě za dosažení projektovaných přínosů a parametrů v dřívějších termínech, především přínosů pro platební bilanci nebo palivoenergetickou bilanci; c) překročení plánované výše ukazatele efektivnosti zahraniční směny při splnění vývozu ve velkoobchodních cenách;
d) překročení plánovaného devizového inkasa;
e) úspory spotřeby a nákupu dovážených surovin oproti hospodářskému plánu organizace;
f) převzetí mobilizačního úkolu v souhrnných ukazatelích výrobně ekonomické efektivnosti, popřípadě za žádoucí překročení a hospodárnější a dřívější splnění závazných úkolů a limitů státního plánu vztahujících se k používaným kritériím efektivního využití úvěru;
g) výrazné snížení měrné spotřeby paliv, energie a kovů proti skutečnosti předchozího roku;
h) zajištění nadplánových dodávek do tržních fondů v žádoucí struktuře, zejména inovovaných výrobků a výrobků první kvality.
(2) Úroková bonifikace se může poskytnout až do výše 50 % stanovené základní úrokové sazby příslušného úvěru, a to až do 5 % vyčíslitelného přínosu dosaženého splněním podmínky pro bonifikaci v úvěrové smlouvě.
Čl.13
Banka je oprávněna uplatnit sankční úrok 4) vůči organizacím, které:
a) nepřevzaly do svého hospodářského plánu rozepsané úkoly státního plánu a státních rozpočtů;
b) neplní kritéria efektivního využití úvěru, a to zejména pro neplnění závazných úkolů a limitů státního plánu rozvoje národního hospodářství;
c) nezabezpečují plánovanou tvorbu vlastních zdrojů;
d) nezabezpečují užití vlastních zdrojů v souladu se svým hospodářským plánem;
e) používají prostředků k financování investic neefektivně a nehospodárně, zejména nezajišťují závazné úkoly investičního plánu, překračují plánované lhůty výstavby, nedodržují termíny plánovaného uvádění kapacit do provozu a plánovanou efektivnost a využití staveb i strojů a zařízení, především strojů z dovozu, nebo mají nízkou, popřípadě zhoršující se úroveň využívání základních prostředků za organizaci jako celek;
f) hromadí nadměrné zásoby, popřípadě vyrábějí na sklad odbytem nezajištěnou výrobu, popřípadě neefektivně hospodaří s dalšími oběžnými prostředky;
g) plní svůj hospodářský plán uvnitř roku nerovnoměrně;
h) nezajišťují návratnost poskytovaných úvěrů;
i) porušují soustavně plánovací, finanční, smluvní, úvěrovou, platební, mzdovou nebo pokladní kázeň;
j) nepředkládají bance výkazy a zprávy o úvěrovaných hodnotách ve stanovených lhůtách nebo předkládají hlášení nesprávná a neúplná;
k) nedodržují další dohodnuté podmínky úvěrových smluv, popřípadě písemných ujednání o úvěrových podmínkách.
Čl.14
Banka může stanovit sankční úrok ve výši až 50 % základní úrokové sazby pro příslušný druh úvěru; přitom přihlíží k rozsahu závad, s nimiž je sankční úrok spojován; sankční úrok lze uplatnit buď jen u úvěrů, u nichž došlo k nedodržení úvěrových podmínek, nebo které se vztahují k hodnotám, v jejichž využívání jsou závady nebo, u dalších, popřípadě u všech čerpaných úvěrů.
Čl.15
Úvěrové sankce uplatňuje banka po předchozím upozornění organizace, a to zejména tehdy, když organizace nezajišťuje sjednaná opatření k odstranění nedostatků, nebo nejsou-li tato opatření účinná. V závažných případech banka současně upozorní orgány hospodářského řízení nadřízené organizaci a požádá je o spolupráci při odstraňování nedostatků.
Čl.16
Jsou-li uplatněné úvěrové sankce neúčinné a organizace dlouhodobě neplní kritéria efektivního využití úvěru a má nevyrovnané finanční hospodaření a nezajišťuje návratnost úvěru, postupuje banka podle těchto zásad:
a) u organizací dlouhodobě neplnících kritéria efektivního využití úvěru, popřípadě jiná kritéria, u organizací, u nichž úvěr nesplacený ve lhůtě trvá šedesát dnů a déle, nebo je většího rozsahu, je banka oprávněna uhrazovat úvěr po předchozím upozornění organizace z prostředků na běžném účtě před ostatními platbami organizace; banka současně stanoví organizaci lhůtu k odstranění nedostatků;
b) nedojde-li během lhůty stanovené v písmenu a) k odstranění nedostatků, může banka po předchozím projednání s organizací, s odborovými orgány organizace a s orgánem hospodářského řízení plnícím funkci středního článku řízení odmítnout organizaci rezervování prostředků na mzdy; banka současně stanoví organizaci další lhůtu k odstranění nedostatků;
c) nezlepší-li organizace ve lhůtě stanovené v písmenu b) své hospodaření a svou finanční a platební situaci, může banka stanovit toto závazné pořadí plateb z běžného účtu při nedostatku prostředků na placení: odvody, popřípadě daně a poplatky do příslušného státního rozpočtu, splátky úvěrů bance, platby dodavatelům, mzdy, ostatní platby;
d) je-li řešení nedostatků dlouhodobou záležitostí, nebo vyžaduje účast orgánů hospodářského řízení, navrhne banka nadřízenému odvětvovému ústřednímu orgánu převedení organizace na konsolidační režim podle čl. 23.
Čl.17
(1) Kromě sankcí podle vyhlášky, 5) uplatňuje banka také další sankce podle zvláštního právního předpisu. 6)
(2) Při nedostatcích v realizaci a využití investic a základních prostředků, na něž banka neposkytla úvěr, může uplatnit sankční úrok z jiného investičního, popřípadě provozního úvěru.
   
HLAVA DRUHÁ
Působení úvěru při sestavování hospodářských plánů organizací
Čl.18
Banka při plánovitém využívání centrálního úvěrového fondu prostřednictvím úvěru působí na zajištění rozpisu úkolů státního plánu a měnového plánu v hospodářských plánech organizací tak, aby úkoly hospodářského plánu organizace byly zajišťovány intenzifikačními faktory rozvoje, růstem produktivity práce, úsporami v materiálových nákladech, především ve spotřebě surovin, využitím zásob, základních prostředků, soustřeďováním zdrojů na investiční výstavbu na nejefektivnější akce, zajištěním efektivních vývozních úkolů v množství a teritoriálním rozdělení a lepším využíváním deviz pro dovozy.
Čl.19
(1) V období sestavování pětiletých a ročních hospodářských plánů organizací banka prosazuje:
a) zabezpečení efektivního využití úvěru;
b) zajištění, popřípadě zpevnění hospodářských plánů organizací, zejména finančního plánu, a to především mobilizací rezerv vedoucí ke zvýšení efektivnosti výroby a intenzivnějšímu využívání výrobních fondů;
c) odstranění vzniklých nedostatků v hospodaření organizací.
(2) Při projednávání návrhu finančního plánu organizací věnuje banka pozornost zejména potřebě úvěrů a zajištění splátek úvěrů, tvorbě, rozdělení a použití vlastních zdrojů, vyrovnanosti finančního plánu organizace a požadavkům na dotace a redistribuci.
(3) Po schválení státního plánu a státních rozpočtů banka působí na zajištění úkolů státního plánu a státních rozpočtů v hospodářském plánu organizace a na jejich rovnoměrné rozložení v průběhu roku. V návaznosti na schválený měnový plán projednává banka s organizacemi jejich úvěrovou potřebu a její promítnutí a zabezpečení ve finančním plánu.
(4) Jestliže organizace nepřevezme do hospodářského plánu rozepsané úkoly státního plánu a příslušného státního rozpočtu, nezajišťuje efektivní využití úvěru ve svém hospodářském plánu, odstranění nedostatků ve svém hospodaření a plnění převzatých závazků vůči bance, banka po předchozím projednání s organizací, popřípadě jejím nadřízeným orgánem uplatní v závažných případech úvěrové sankce s přihlédnutím k rozsahu závad, a to až do zjednání nápravy.
Čl.20
Základní podmínky pro poskytování úvěrů v období sestavování pětiletých a ročních hospodářských plánů organizací projednává banka s orgány hospodářského řízení, které plní funkci středního článku řízení; jde zejména o zásadní otázky poskytování úvěru, formy spolupráce a rozsah odpovědnosti při zajišťování efektivního využívání úvěru, konkretizaci úkolů pro jednotlivé organizace v návaznosti na rozpis úkolů státního plánu, podmínky uplatnění úrokových bonifikací a sankcí, zabezpečení v oblasti vnějších vztahů, finanční zabezpečení investiční výstavby.
Čl.21
Po projednání hospodářského plánu se uzavřou na příslušné plánovací období úvěrové smlouvy mezi bankou a organizacemi.
   
HLAVA TŘETÍ
Postup banky při poskytování úvěrových výpomocí
Čl.22
(1) K upevnění platební kázně a dodavatelsko-odběratelských vztahů a k překlenutí přechodného nedostatku vlastních zdrojů ve fondech organizací může banka dočasně poskytovat úvěrové výpomoci podle příslušného právního předpisu. 8)
(2) Při poskytování úvěrových výpomocí může banka:
a) organizacím, u nichž dochází k nedostatku prostředků způsobenému opožděným placením jinými organizacemi, poskytnout úvěry na oběžné prostředky za nezměněných podmínek a úvěrové výpomoci k řešení platebních obtíží [zejména úvěry na pohledávky za odběrateli po lhůtě splatnosti, úvěr na otevření akreditivu (po změně okamžiku realizace výroby), platební úvěr a úvěr na mzdy];
b) organizacím, které špatným hospodařením samy vyvolaly nedostatek prostředků a které prokáží bance, jakým způsobem a v jaké lhůtě tento neplánovaný nedostatek prostředků odstraní, poskytnout úvěry jen na základě plánu odstranění nedostatků, popřípadě se zárukou orgánu nadřízeného organizaci. Úvěrové výpomoci poskytuje za zpřísněných podmínek a jen za předpokladu, že jde o krátkodobé nedostatky. Organizacím, které nejsou schopny prokázat, že nedostatky odstraní, neposkytuje banka nové úvěry, popřípadě omezuje dosavadní úvěry a z úvěrových výpomocí jim poskytuje jen úvěr na pohledávky za odběrateli po lhůtě splatnosti a úvěr na mzdy a ostatní plnění, jejichž výplata je zaručena; platební úvěr poskytuje jen na drobné platby do 5000 Kčs v jednotlivém případě.
(3) Překlenovací provozní úvěry poskytuje banka organizacím na překlenutí časového nesouladu v plánované tvorbě zdrojů nebo při přechodném neplnění plánovaných dotací do fondů organizace.
(4) Úrokově zvýhodněným překlenovacím úvěrem se splatností až v následujícím roce po jeho poskytnutí umožňuje banka překlenout nesoulad mezi potřebou a zdroji fondu technického rozvoje.
(5) Překlenovacím investičním úvěrem zabezpečuje banka plynulé financování investic při předstihu plnění plánovaných prací a dodávek v rámci roku nebo z důvodu sezónních výkyvů ve výrobě, oběhu a tvorbě vlastních zdrojů, popřípadě z důvodu neplnění plánované tvorby zdrojů nebo z jiných důvodů; podmínkou poskytnutí úvěru je vyrovnání potřeb a zdrojů a splacení úvěru do konce běžného kalendářního roku, v odůvodněných případech do dvanácti měsíců od poskytnutí úvěru.
(6) U organizací odvětví zemědělství a výživy a lesního hospodářství poskytuje banka úvěrovou výpomoc k přechodnému krytí překročení rozdělení hospodářského výsledku vlivem nepříznivých klimatických podmínek v zemědělské a lesní výrobě.
Čl.23
Je-li řešení nedostatků dlouhodobou záležitostí, nebo vyžaduje účast orgánů hospodářského řízení, může banka poskytovat organizaci konsolidační úvěr jako dlouhodobou úvěrovou výpomoc podle těchto zásad:
a) konsolidační úvěr poskytuje banka po rozboru finanční situace organizace na základě konsolidačního plánu, ve kterém organizace uvede opatření k postupnému obnovení finanční rovnováhy a ke zlepšení efektivnosti, lhůty realizace opatření a osoby odpovědné za jejich splnění; banka požaduje, aby součástí konsolidačního plánu byla i opatření, která provede příslušný ústřední orgán ke zvýšení rentability a lepšímu plnění kritérií efektivního využití úvěru;
b) konsolidační úvěr poskytuje banka se zárukou orgánů hospodářského řízení nadřízených organizaci; banka požaduje jeho splacení, neplní-li se opatření obsažená v konsolidačním plánu;
c) jako podmínku pro poskytnutí konsolidačního úvěru může banka požadovat, aby nadřízený odvětvový ústřední orgán zřídil u organizace konsolidační výbor jako poradní orgán ředitele organizace za účasti zástupců banky a dalších zainteresovaných orgánů;
d) nedojde-li ve lhůtě stanovené v písmenu a) ke zlepšení v souladu s konsolidačním plánem, banka požaduje, aby příslušný vedoucí federálního ústředního orgánu předložil vládě Československé socialistické republiky rozbor činnosti organizace s návrhem na zásadní opatření spočívající například v opatřeních k racionalizaci výroby, ve změně výrobního programu, v začlenění organizace do jiné organizační jednotky 9) nebo v převodu výrobního programu 10) do jiné organizace; pokud jde o organizace řízené orgány národních republik, předloží příslušný vedoucí ústředního orgánu republiky návrh vládě republiky;
e) k plnění konsolidačního plánu přihlíží banka při své účasti na hodnocení a uzavírání hospodářských výsledků činnosti organizací.
  
HLAVA ČTVRTÁ
Úvěrování rozvoje vědy a techniky
Čl.24
(1) Banka při úvěrování rozvoje vědy a techniky působí na tvorbu nových technických poznatků a jejich urychlené zavádění do výroby. Poskytování úvěrů na rozvoj vědy a techniky podmiňuje zejména dosahováním vyšší technické úrovně inovovaných výrobků a tím i vyšší konkurenční schopnosti našich výrobků na světových trzích.
(2) Banka poskytuje na rozvoj vědy a techniky v závislosti na efektivnosti a společenském přínosu jednotlivých opatření tyto úrokově zvýhodněné úvěry:
a) inovační úvěr;
b) překlenovací úvěr na doplnění zdrojů fondu technického rozvoje.
(3) Inovačním úvěrem banka umožňuje organizacím krýt komplexně náklady spojené s řešením úkolů plánu rozvoje vědy a techniky i s jejich realizací ve výrobě včetně nákladů na licence, na ověřování nového výrobku nebo nové technologie a na přístroje, stroje a zařízení k řešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, popřípadě k jejich realizaci s cílem zpružnit a urychlit celý inovační cyklus. Překlenovacím úvěrem na doplnění zdrojů fondu technického rozvoje napomáhá banka řešit přechodný nedostatek zdrojů na řešení jednotlivých úkolů plánu rozvoje vědy a techniky.
(4) Kromě úvěrů v odstavci 2 podporuje banka rozvoj vědy a techniky v jednotlivých fázích realizace vyřešených úkolů plánu rozvoje vědy a techniky následujícími zvýhodněnými účelovými úvěry (čl. 28, 34 a 35):
a) úvěr na záběhové náklady;
b) úvěr na náklady příštích období;
c) investiční úvěr na racionalizační opatření;
d) investiční úvěr na stavby.
(5) Banka při uzavírání úvěrových smluv podmiňuje poskytování úvěrů úrovní práce organizací v oblasti plánu rozvoje vědy a techniky.
(6) Banka spojuje poskytování korunových úvěrů na technický rozvoj s poskytováním devizových prostředků, zejména devizově návratnými úvěry (čl. 45 a 46).
  
HLAVA PÁTÁ
Úvěrování oběžných prostředků
Čl.25
(1) Banka poskytuje organizacím účelové úvěry na oběžné prostředky a kontokorentní úvěr 11) s cílem působit na dodržování plánovaného koloběhu oběžných prostředků a jeho zrychlování mobilizací rezerv.
(2) Nové úvěry na trvalou potřebu oběžných prostředků se neposkytují. Při nedostatku prostředků na krytí přírůstku trvalých zásob může být organizacím poskytnut střednědobý úvěr na doplnění obratového fondu se splatností do 3 roků. U organizací s kontokorentním úvěrem se v souvislosti s tím vyčlení část kontokorentního úvěru kryjící trvalou potřebu zásob na samostatný úvěrový účet.
Čl.26
(1) Poskytování úvěru na zásoby banka podmiňuje jejich efektivním využíváním, zlepšováním struktury cestou posilování odbytových a snižováním spotřebitelských zásob a zrovnoměrněním jejich vývoje v jednotlivých čtvrtletích roku; za tím účelem sleduje a analyzuje v organizacích zejména druhy zásob, které jsou rozhodující pro celkovou efektivnost hospodaření se zásobami.
(2) Organizacím, které nezajišťují efektivní využití zásob a nežádoucím způsobem zvyšují potřebu zásob, popřípadě hromadí zásoby, odmítá banka poskytování dalších úvěrů na zásoby, popřípadě uplatňuje sankční úrok; jako podmínku pro úvěrování požaduje, aby jí organizace v žádosti o úvěr na zásoby prokázaly vazbu norem zásob na zabezpečení plánovaných úkolů v zásobách.
(3) Zvýhodněnými úvěry na zásoby podporuje banka předzásobení palivy, předzásobení z dovozu za devizově výhodných podmínek a zásoby pro zabezpečování staveb v zahraničí k podpoře vývozu stavebních prací.
(4) Úrokově zvýhodněným úvěrem na pohotové odbytové zásoby umožňuje banka odbytovým a zásobovacím organizacím, popřípadě výrobním organizacím pružně uspokojovat potřeby odběratelů za předpokladu, že dojde ke snížení spotřebitelských zásob u odběratelů a zkrácení dodávkových cyklů.
(5) Úvěrem podporuje banka vytřiďování nevyužitých zásob a jejich urychlené vracení do reprodukčního procesu.
Čl.27
(1) Úvěrem na pohledávky za odběrateli v tuzemsku působí banka na rovnoměrnost výroby, odbytu a fakturace, na dodržování fakturačních i platebních lhůt a včasné inkaso v zájmu upevnění platební kázně v národním hospodářství a k upevnění dodavatelsko-odběratelských vztahů.
(2) Úvěrem na pohledávky v zahraničí působí banka na návratnost zahraničních pohledávek, zrychlení inkasa a zlepšení konkurenční schopnosti na zahraničních trzích.
(3) Úrokovou sazbu z úvěru na pohledávky za odběrateli po lhůtě splatnosti stanoví banka v rámci úrokového rozpětí podle délky doby, která uplynula od plánované splatnosti pohledávek, na jejichž krytí organizace používá úvěr.
Čl.28
Úvěrem na sezónní náklady a náklady příštích období umožňuje banka organizacím překlenout sezónní výkyv v nákladech, který souvisí s nerovnoměrností ve výrobním procesu během kalendářního roku a nutným zajištěním plánovaných úkolů; dále úvěruje vybrané dlouhodobé náklady příštích období související zejména s předstihy skrývek, generálními opravami energetických agregátů, náklady na licence, přípravou a záběhem nových výrob a služeb. Přitom působí na dodržování plánovaných nákladů. V zájmu docilování nejvyšší hospodárnosti poskytuje banka úvěr na skutečně vynaložené náklady nejvýše však do plánované výše. Nad plánovanou výši poskytuje úvěr jen výjimečně, pokud překračování nákladů souvisí s žádoucím předstihem výkonů.
Čl.29
Při úvěrování nevyfakturovaných prací a dodávek banka působí na urychlené dokončování staveb a ucelených částí staveb při dodržování potřebné kvality, na urychlování výstavby, dodržování termínů odevzdání kapacit do provozu a snižování rozestavěnosti.
Čl.30
Při úvěrování zařízení staveniště působí banka na hospodárné budování zařízení staveniště, dodržování rozpočtových nákladů, popřípadě také na zlepšování vztahu mezi zařízením staveniště a rozpočtovými náklady staveb.
Čl.31
(1) Při úvěrování oběžných prostředků přizpůsobuje banka své působení úvěrem zvláštnostem koloběhu oběžných prostředků v jednotlivých odvětvích národního hospodářství.
(2) V zemědělsko-potravinářském komplexu a lesnictví banka působí na další rozvoj zemědělské, potravinářské a lesní výroby a její intenzifikaci, zejména na přednostní růst rostlinné výroby a na zajišťování živočišné výroby v souladu s hospodářským plánem zemědělských organizací. Úvěrem podporuje vytváření nezbytných rezerv, zejména tvorbu rezerv krmiv a rezerv v obilovinách. Úvěrem podporuje také jmenovitě určené sezónní zásoby v zemědělské výrobě, lesní výrobě a v navazujících zpracovatelských organizacích. 12)
(3) V odvětví vnitřního obchodu působí úvěr na zlepšování úrovně zásobování vnitřního trhu a tím na vytváření předpokladů pro plynulou realizaci příjmů obyvatelstva a posilování celkové peněžní rovnováhy na vnitřním trhu. Za tím účelem prosazuje banka vyšší dodávky požadovaných nedostatkových druhů zboží pro vnitřní trh nad objemy stanovené hospodářským plánem výrobních organizací, působí na zlepšení struktury zásob zboží a snížení nežádoucích nadměrných zásob.
(4) U organizací místní výroby a služeb a výrobních družstev banka úvěrem podporuje přijímání progresivních úkolů ve službách pro obyvatelstvo, dodávkách pro vnitřní trh, zavádění nových druhů služeb a výroby spotřebních předmětů, zajišťování dodávek materiálů a náhradních dílů pro opravárenskou činnost a opravy předmětů dlouhodobé spotřeby. K těmto cílům poskytuje úvěr i na nadplánové zásoby materiálu a náhradních dílů, nadplánové zásoby z dovozu a zásoby úzkoprofilových materiálů nakupovaných z výskytu.
  
HLAVA ŠESTÁ
Úvěrování investic
Čl.32
(1) Banka poskytuje účelové investiční úvěry organizacím na efektivní investice na podkladě posouzení využití stávajících základních prostředků za předpokladu návratnosti úvěru z vlastních zdrojů organizací ve stanovených lhůtách; maximální lhůty splatnosti účelových investiční úvěrů jsou uvedeny v příloze. Lhůty splatnosti se počítají u úvěrů na stavby od termínu plánovaného dokončení stavby, u úvěrů na stroje a zařízení od jejich pořízení.
(2) Na investice stanovené jako závazné úkoly státního plánu se úvěr poskytuje přednostně v návaznosti na výsledky státní expertizy jejich efektivnosti.
Čl.33
(1) Kritériem pro posouzení efektivnosti investice a poskytnutí úvěru je ekonomická návratnost investice ze zisku ve stanovené maximální lhůtě splatnosti úvěru, popřípadě reprodukční návratnost ze zisku a odpisů a devizové zhodnocení národní práce, popřípadě jiné kritérium vyjadřující efektivnost z hlediska vnějších ekonomických vztahů.
(2) Rozsah úvěru na financování investic se odvozuje od přínosů z realizace příslušné investice za dobu splatnosti úvěru.
Čl.34
Banka podporuje při stanovení úvěrových podmínek výstavbu malých vodních elektráren a investice zabezpečující úspory palivoenergetických zdrojů, investice ke zvelebení půdního fondu a stavby modernizačního charakteru s krátkou dobou výstavby, nízkým podílem stavebních prací a rychlou návratností a akce s výrazným a efektivním vývozem.
Čl.35
Úvěrem na racionalizační opatření se zvýhodněnou úrokovou sazbou podporuje banka pořizování strojů a zařízení zabezpečujících včasnou a efektivní realizaci výsledků vědeckotechnického rozvoje, modernizaci, automatizaci a robotizaci výroby, inovaci výrobků a racionalizační programy a prokazujících rychlou návratnost v souvislosti s dosahovanými úsporami lidské práce, paliv, energie a kovů; tento úrokově zvýhodněný úvěr se poskytuje i na stroje a zařízení ke korunovému krytí dovozů na devizově návratný úvěr.
Čl.36
Banka podporuje zvýhodněným úvěrem družstevní bytovou výstavbu, modernizace, rekonstrukce a rozsáhlejší opravy bytových domů 13) a některé další investice bytových družstev.
Čl.37
V souladu se zdroji měnového plánu banka umožňuje úvěrem nad dohodnutý rozsah čerpání pro běžný rok zajistit financování při žádoucím urychlení výstavby investic stanovených jako závazné úkoly státního plánu, popřípadě i ostatních staveb.
Čl.38
Banka odmítá poskytnutí nebo další čerpání úvěru, popřípadě požaduje předčasné splácení úvěru v případě závažných nedostatků v přípravě a realizaci investic a jejich využití po uvedení do provozu. Při nedodržení plánovaného termínu dokončení stavby banka zastavuje čerpání úvěru a požaduje dofinancování z vlastních zdrojů; dočerpání úvěru může banka povolit výjimečně za zpřísněných podmínek. Banka zastavuje financování a úvěrování stavby vyčerpáním rozpočtových nákladů stavby s tím, že po schválení zvýšených rozpočtových nákladů stavby uvolňuje financování jen z vlastních zdrojů; úvěr poskytne banka výjimečně za zpřísněných podmínek. Při nedosažení projektovaného využití kapacit banka požaduje předčasné splacení úvěru v rozsahu odpovídajícím stupni nevyužití kapacit. Při nedostatcích ve využívání základních prostředků banka odmítá, popřípadě krátí nové investiční úvěry.
  
HLAVA SEDMÁ
Depozitní politika
Čl.38a
(1) Banka podněcuje zájem organizací na úsporách stanovením diferencovaných úrokových sazeb z netermínovaných a termínovaných vkladů organizací u banky; úrok se zvyšuje v závislosti na době trvání vkladu.
(2) V zájmu stabilizace termínovaných vkladů jako zdroje úvěrového fondu banky se stanoví podle doby jejich trvání výpovědní lhůty termínovaných vkladů. Tyto jsou u termínovaných vkladů na jeden rok tři měsíce, u termínovaných vkladů na dva roky šest měsíců a u termínovaných vkladů na čtyři roky dvanáct měsíců. Při nedodržení sjednané doby trvání termínovaného vkladu se přizná úrok ve výši odpovídající době, po kterou byly příslušné prostředky u banky uloženy; současně se organizaci vyúčtuje poplatek za předčasné vybrání vkladu.
 
ČÁST TŘETÍ
Zahraniční bankovní měnová politika
   
HLAVA PRVNÍ
Základní zaměření bankovní měnové politiky v devizové oblasti
Čl.39
Při sestavování měnového plánu, jeho rozpisu a realizaci postupuje banka v souladu se zásadami hospodářské politiky, osmým pětiletým plánem a státními rozpočty, zabezpečuje jejich rozpracování v devizové oblasti a zaměřuje se přitom zejména na:
a) zvyšování exportní výkonnosti národního hospodářství a účelné snižování dovozní náročnosti v zájmu zrychlení dynamiky a zvýšení efektivnosti tvorby i užití národního důchodu;
b) podporu intenzivního zapojení československého národního hospodářství do socialistické ekonomické integrace a mezinárodní dělby práce a jeho přizpůsobení náročným podmínkám světových trhů;
c) prosazování tvorby aktiv obchodní a platební bilance, které umožní zajištění vyrovnaných platebních vztahů k zahraničí, splácení dříve přijatých bankovních úvěrů ve volně směnitelné měně a platební schopnost státu; čerpání nových účelových bankovních úvěrů se v souladu se schválenými záměry devizových plánů zaměří na vysoce efektivní a devizově návratné dovozy;
d) zabezpečování plánovitého vývoje devizové pozice s členskými státy Rady vzájemné hospodářské pomoci (dále jen "RVHP") v rámci úvěrových vztahů k Mezinárodní bance hospodářské spolupráce a v souladu s dlouhodobými koncepcemi měnově devizových vztahů k jednotlivým socialistickým státům;
e) vytváření předpokladů pro růst vzájemné obchodní výměny zboží se Sovětským svazem a dalšími státy RVHP rozvojem vnitrooborové a vnitroodvětvové směny v návaznosti na ekonomické potřeby jednotlivých států;
f) podporu urychlení strukturální přestavby národního hospodářství, zavádění vědeckotechnického pokroku, progresivních modernizací a rekonstrukcí stávajících základních prostředků, zavádění nových technologií a licencí, které zabezpečí vyšší kvalitu a příznivější zhodnocení exportní produkce na zahraničních trzích;
g) posílení úlohy strojírenství zaměřené na růst efektivního vývozu strojů a zařízení včetně investičních celků s rychlejší devizovou návratností a příznivým vlivem na vývoj směnných relací v zahraničním obchodě;
h) prosazování růstu československého vývozu vyšším zhodnocením národní práce, úsporou nákladů a vyhledáváním dalších nových námětů na růst vývozu s efektivními devizovými přínosy pro platební bilanci;
i) provádění aktivní úvěrové politiky účelným využíváním bankovních a dodavatelských forem financování dovozních potřeb národního hospodářství, a to jak z hlediska nákladovosti a efektivnosti, tak i z hlediska zabezpečení plánované struktury devizové pozice Československé socialistické republiky;
j) zabezpečování devizového inkasa pro platební bilanci posilováním jeho úlohy u organizací zahraničního obchodu a těch výrobních organizací, u kterých se vytvoří ekonomické a organizační podmínky pro propojování výrobní a zahraničně obchodní činnosti;
k) vytváření devizových rezerv na realizaci rozvojových programů s efektivními devizovými přínosy, ke krytí odchylek mezi tvorbou a potřebou devizových zdrojů a nutných rizik z provádění zahraničně obchodních operací.
   
HLAVA DRUHÁ
Zásady devizové politiky banky k měnovým oblastem
Čl.40
Banka se v devizové měnové politice zaměří zejména na:
a) podporu rozvoje vyšších forem mezinárodní socialistické dělby práce, zejména vědeckotechnické a výrobní specializace a kooperace, realizace dlouhodobých dvoustranných i mnohostranných programů spolupráce a přímých vztahů mezi hospodářskými organizacemi jednotlivých států účelovým zaměřením poskytovaných a přijímaných úvěrů a vytvářením podmínek v ostatních oblastech bankovní měnové politiky;
b) financování výstavby objektů budovaných společným úsilím členských států RVHP včetně využívání úvěrů Mezinárodní investiční banky;
c) zabezpečení plynulosti v platebních vztazích s členskými státy RVHP aktivním využíváním zúčtovacího a úvěrového mechanismu Mezinárodní banky hospodářské spolupráce; současně bude podporovat opatření k jeho zdokonalování a vytváření zvláštních fondů zainteresovaných států;
d) zabezpečování plánované struktury devizové pozice československých bank a platební schopnosti Československé socialistické republiky v souladu s cíli devizového plánu;
e) zvýšení oboustranného přínosu ekonomických vztahů včetně vztahů úvěrových a platebních se zahraničím a podporu využívání nových forem a nástrojů ekonomické a bankovní spolupráce a zabezpečování realizace uzavřených mezivládních dohod o hospodářské a vědeckotechnické spolupráci;
f) opatření na zabezpečení včasné návratnosti vývozních pohledávek, urychlení devizového inkasa a předcházení vzniku pohledávek s ohroženou návratností, zejména při poskytování úvěrů.
   
HLAVA TŘETÍ
Zahraniční úvěrová politika banky
Čl.41
Při povolování a poskytování úvěrů do zahraničí a přijímání úvěrů ze zahraničí (s výjimkou vládních úvěrů) banka ve spolupráci s příslušnými orgány a v součinnosti s československými devizovými bankami v souladu se záměry osmého pětiletého plánu a schválených koncepcí úvěrových vztahů k zahraničí:
a) zajišťuje devizovým plánem předpokládanou strukturu devizové pozice československých bank s cílem zabezpečit jejich platební schopnost;
b) zabezpečuje u Mezinárodní banky hospodářské spolupráce a Mezinárodní investiční banky devizové zdroje v převoditelných rublech a volně směnitelných měnách na financování investic budovaných v souladu s integračními záměry a na podporu rozvoje přímých forem spolupráce hospodářských organizací;
c) vyvíjí tlak na zajištění devizové efektivnosti a devizové návratnosti československých vývozů a ovlivňuje platební podmínky dovozu s cílem dosáhnout reciprocity podmínek poskytovaných a přijímaných úvěrů a zajistit plánovaný vývoj platební bilance;
d) poskytuje na podporu československého vývozu bance zahraničního odběratele, popřípadě jinému zahraničnímu subjektu devizové úvěry 14) k financování hodnoty dodávky a k úhradě dopravného, popřípadě dalších služeb, které souvisí s plněním smlouvy ve státě odběratele;
e) zaměřuje bankovní úvěry přijímané ze zahraničí na podporu progresivní modernizace a rekonstrukce odvětví a oborů ke zvýšení efektivní tvorby deviz nezbytných k jejich splácení včetně úroků;
f) při financování plánovaných dovozů formou dodavatelských nebo bankovních úvěrů přihlíží k jejich efektivnosti.
  
HLAVA ČTVRTÁ
Uvolňování devizového krytí na dovozy
Čl.42
(1) Systém uvolňování devizového krytí na dovozy zabezpečuje plnění záměrů osmého pětiletého plánu, prováděcích státních plánů a měnového plánu tak, aby v průběhu roku byla zajišťována nezbytná vazba dovozu na plnění vývozních úkolů a na možnostech platební bilance.
(2) Konkrétní podmínky a postupy banky při uvolňování devizového krytí na úhradu závazků ze zahraničně hospodářské činnosti a pro platy do zahraničí jsou stanoveny předsedou banky v dohodě s ministrem zahraničního obchodu. 1)
Čl.43
(1) Banka uvolňuje devizové krytí v měnách nesocialistických států v rámci plánovaných devizových zdrojů, a to u investičních dovozů a u vybraných neinvestičních dovozů formou účelového určení. Banka stanoví čtvrtletí, ve kterém má být realizována splatnost uvolněného devizového krytí; stanoví rovněž, na základě vývoje zahraničních úrokových sazeb, průměrnou úrokovou sazbu pro případy, kdy se nezbytně použije pro financování dovozů bankovních úvěrových zdrojů.
(2) U neinvestičních dovozů uvolňuje banka devizové krytí zpravidla jednotlivým orgánům hospodářského řízení podle rozhodnutí nadřízeného ústředního orgánu; vychází z ročního plánu dovozu ve vazbě na zajištění vývozu podepsanými protokoly mezi orgány hospodářského řízení, které plní funkci středního článku řízení, a organizacemi zahraničního obchodu a vyvíjí tlak na jejich rovnoměrné plnění. V případech, kdy je to účelné a podle možností platební bilance, může banka rozšiřovat přímý vztah mezi očekávaným vývozem a dovozem na jednotlivé orgány hospodářského řízení, které plní funkci středního článku řízení, nebo stanovit režim pro uvolňování devizového krytí na základě jiných vztahů mezi vývozem a dovozem (např. saldo apod.).
(3) Pro podporu úsilí zahraničního obchodu a výroby realizovat včas nutné předstihové dovozy a docilovat optimálních cen na zahraničních trzích využívá banka možností uvolňovat devizové krytí v časovém předstihu a naopak v případech, kdy je to z hlediska platební bilance a efektivnějšího zajištění a využití dovozů účelné, banka postupuje podle stanovených zásad o odsunech dovozů.
(4) U dovozu strojů a zařízení pro investiční výstavbu uvolňuje banka devizové krytí zpravidla nositelům dovozních investičních limitů v souladu s osmým pětiletým plánem a ročními plány jejich rozdělení a rovněž v souladu s úkoly a limity plánu investiční výstavby a finančními plány; přitom sleduje zajištění přínosů investiční výstavby pro platební bilanci a uvolňuje devizové krytí v souladu s jejím skutečným průběhem.
  
HLAVA PÁTÁ
Devizově návratné úvěry
Čl.44
(1) Banka poskytuje organizacím devizově návratné úvěry v měnách nesocialistických států na dovozy strojů a zařízení pro investice nad úroveň jim rozepsaného plánu dovozu za podmínky dodržení předepsané devizové návratnosti, zejména k zajištění:
a) dovozů strojů a zařízení pro plnění a překračování úkolů vývozu;
b) akcí zajišťujících racionální dovozní politiku určených zpravidla pro rekonstrukce, modernizace a racionalizace výrob;
c) dovozů pro řešení vědeckotechnického rozvoje, především v oblasti výzkumu a vývoje;
d) dovozů, jejichž vysoká efektivnost předpokládá současné uzavření licenční nebo kooperační smlouvy.
(2) Devizově návratné úvěry na dovozy strojů a zařízení pro investice poskytuje banka za těchto podmínek:
a) zajištění čtyřleté a u devizově návratných úvěrů, které mají řešit zvýšení výroby nedostatkových nebo zavedení nových druhů zboží pro vnitřní trh, nebo které mají zajistit vývozy do zvlášť vybraných teritorií, pětileté devizové návratnosti;
b) devizová návratnost zahrnuje splátky hodnoty dovozu, dovozních a vývozních zahraničních přímých obchodních nákladů, úroků z dodavatelských úvěrů, náklady Československé obchodní banky, a. s. s obstaráním deviz a stanovenou marži u dovozů splácených jak vývozem, tak úsporou dovozu;
c) zajištění přínosu pro platební bilanci (marže) ve výši 10 % je diferencovaně odstupňované podle délky devizové návratnosti. Při přijetí zkrácené doby devizové návratnosti o jeden rok se marže krátí na polovinu, při krácení o dva roky se nepředepisuje vůbec;
d) zajištění devizové návratnosti ve výrobní souvislosti s výjimkou dovozů spojených s řešením úkolů zahrnutých do plánu rozvoje vědy a techniky příslušné organizace;
e) u devizově návratných úvěrů splácených vývozem zlepšení efektivnosti vývozu proti dosažené skutečnosti; přitom dosažená efektivnost nesmí být horší, než stanoví rozpis úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství.
Čl.45
(1) Banka poskytuje devizově návratné úvěry na neinvestiční dovozy v měnách nesocialistických států v případech, kdy tyto dovozy není možno zajistit v rámci dovozního plánu organizace, tj. jen na dovozy mimořádného charakteru, které zajistí rychlou devizovou návratnost včetně přínosu pro platební bilanci v měnách nesocialistických států.
(2) Devizově návratné úvěry na neinvestiční dovozy se poskytují za těchto podmínek:
a) splatit dovoz vývozem ve volně směnitelných měnách, a to nejpozději do konce běžného roku;
b) získat inkaso z vývozu nejpozději do 30. června roku následujícího.
(3) Banka poskytuje devizově návratné úvěry i na financování neinvestičních dovozů nezbytných k urychlené realizaci opatření rozvoje vědy a techniky. Podmínky pro tyto dovozy stanoví banka individuálně.
  
HLAVA ŠESTÁ
Opatření banky při nedostatcích v devizovém hospodaření organizací
Čl.46
Banka je oprávněna uplatnit při nedostatcích v devizovém hospodaření organizací zejména tato opatření:
a) snížit devizové krytí ne neinvestiční dovozy v následujícím roce, jestliže organizace v důsledku nesplnění vývozu potvrzeného protokolem mezi orgánem hospodářského řízení, který plní funkci středního článku řízení, a organizací zahraničního obchodu realizovaly neoprávněně vyšší dovoz;
b) blokovat část limitů na dovoz strojů a zařízení pro investiční výstavbu v měnách nesocialistických států příslušným resortům o částky odpovídající nákladům na předčasné obstarání devizových prostředků, ke kterým došlo neuvedením strojů a zařízení do provozu v plánovaných termínech;
c) odmítnout uvolnit devizové krytí v měnách nesocialistických států na dovozy strojů a zařízení pro investiční výstavbu v případě, kdy organizace nehospodárně nakládá s dříve realizovanými dovozy;
d) pozastavovat uvolnění devizového krytí v měnách nesocialistických států na dovozy strojů a zařízení pro investiční výstavbu v případech zjištěných závad v jejich uvádění do provozu a dále v případech, kdy bance nebyl předložen doklad o tom, že část hmotné zainteresovanosti příslušných odpovědných pracovníků organizace je vázána na včasné uvádění dovezených strojů a zařízení do provozu a jejich využívání;
e) odčerpat hodnotu včas neuhrazené splátky devizově návratného úvěru z uvolněného devizového krytí na ostatní neinvestiční dovoz, příslušnému orgánu hospodářského řízení, který plní funkci středního článku řízení nadřízenému organizaci.
  
HLAVA SEDMÁ
Povolovací činnost
Čl.47
Banka při udělování povolení v rozsahu stanoveném devizovými předpisy a v povolovací činnosti v oblasti nákupu a prodeje licencí a uzavírání smluv o výrobní kooperaci se zaměřuje zejména na:
a) omezení nepříznivých důsledků u odpisů, slev, odkladů a jiného nakládání se zahraniční pohledávkou;
b) zvyšování zájmu výrobní sféry o rozvoj efektivních kooperačních vztahů se zahraničím a o všestranné využívání poznatků vědeckotechnického rozvoje zaváděním nových licenčních výrob k zajištění aktivních přínosů pro platební bilanci a doplňkového zásobení vnitřního trhu;
c) vytváření podmínek financování kompletačních dovozů určených pro zajištění vyšší vývozní schopnosti československého zboží na zahraničních trzích prostřednictvím zvláštních účelových účtů vedených v cizí měně a v československých korunách;
d) podporu konsolidace finanční základny československých majetkových účastí v zahraničí k zajištění růstu vývozu, zejména strojírenských výrobků.
 
HLAVA OSMÁ
Devizová zainteresovanost
Čl.48
(1) V oblasti devizové zainteresovanosti se činnost banky řídí příslušnými právními předpisy.
(2) Zdroje na použití nároků z devizové zainteresovanosti banka zapracovává do měnového plánu (devizového plánu).
(3) Banka spojuje využívání bankovně měnových nástrojů ke zvýšení efektivního vývozu a k racionálnímu využití dovozů s působením systému devizové zainteresovanosti.
 
HLAVA DEVÁTÁ
Devizový dohled
Čl.49
Banka dohlíží v obchodní oblasti devizového hospodářství na efektivní získávání devizových prostředků, obchod s nimi a hospodárné nakládání s devizovými prostředky v případech závažných z hlediska devizového hospodářství, jakož i na dodržování právních předpisů o devizovém hospodářství.
 
ČÁST ČTVRTÁ
Uplatňování zásad vnitřní a zahraniční bankovní měnové politiky dalšími peněžními ústavy
Čl.50
(1) Při jednotném provádění vnitřní a zahraniční bankovní měnové politiky se Československá obchodní banka, a. s., Živnostenská banka, n. p., Investiční banka, Česká státní spořitelna, Slovenská státní spořitelna, Česká státní pojišťovna a Slovenská státní pojišťovna (dále jen "peněžní ústavy") řídí těmito zásadami; přitom postupují v souladu s rozpisem měnového plánu provedeným bankou, po projednání s příslušnými orgány nadřízenými těmto peněžním ústavům.
(2) Peněžní ústavy v souladu s rozpisem měnového plánu zajišťují plánované zdroje, které jsou součástí centrálního úvěrového fondu určeného k úvěrovému krytí plánovaných potřeb hospodářství.
(3) Pokud peněžním ústavům nedostačují k poskytování úvěrů rozepsaných úvěrovým plánem vlastní úvěrové zdroje, poskytuje jim banka úvěr za podmínek dohodnutých mezi bankou a příslušným peněžním ústavem.
Čl.51
Státní spořitelny provádějí na úseku své činnosti aktivní politiku mobilizace a stabilizace úspor pracujících jako jednoho ze základních zdrojů měnového plánu s cílem napomáhat ke zvyšování návratnosti oběživa a upevňování stability československé měny. K zajištění tohoto cíle zejména:
a) napomáhají k zajištění tvorby a stability úsporných vkladů obyvatelstva dalším rozvojem organizovaných forem spoření, zvyšováním podílu dlouhodobých úspor a zkvalitňování služeb občanům;
b) rozvíjejí bezhotovostní platební styk obyvatelstva s organizacemi, především prostřednictvím sporožirových účtů a za podpory banky a ostatních organizací účastnících se platebního styku tak působí k racionalizaci peněžního oběhu a snižování hotovostních plateb obyvatelstva;
c) poskytují půjčky občanům tak, aby napomáhaly k uskutečňování společenských záměrů v rozvoji populace, bytové výstavby a k podpoře dosahování souladu mezi nabídkou a poptávkou na vnitřním trhu.
Čl.52
Devizové banky napomáhají efektivnosti hospodaření s devizovými prostředky také zvyšováním efektivnosti a plynulosti platebního styku se zahraničím, devizově bankovních operací a obchodu s devizami, valutami a zlatem.
 
ČÁST PÁTÁ
Závěrečná ustanovení
Čl.53
Předseda banky je oprávněn stanovit v souladu s celospolečenským zájmem na vyšší národohospodářské efektivnosti odchylný postup od ustanovení obsažených v části druhé hlavy první a v části třetí hlavy čtvrté, páté a šesté těchto zásad v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy.
Čl.54
Zásady vnitřní a zahraniční bankovní měnové politiky po roce 1980 schválené usnesením vlády ČSSR č. 400/1980, doplněné usnesením č. 332/1981 a změněné usnesením č. 322/1982 pozbývají platnosti dnem 31. prosince 1985, s výjimkou ustanovení přílohy č. 1 o úrokových sazbách z investičních úvěrů na stavby. Úrokové sazby z těchto úvěrů stanovené v rámci úrokového rozpětí platí v závislosti na hodnocení efektivnosti projednané s organizacemi i v roce 1986, nejdéle však do konce roku 1986.
Čl.55
Tyto zásady nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1986.
 
Příl.1
Maximální lhůty splatnosti účelových investičních úvěrů
                                                  Maximální lhůta
                                                  splatnosti

A. Úvěr na stavby nad 10 mil. Kčs
   rozpočtových nákladů

   a) v uhelném průmyslu, plynárenství a energetice        12 let
   b) v hutnictví a těžbě a úpravě rud                     10 let
   c) ve strojírenství a elektrotechnickém průmyslu         9 let
   d) v chemickém,  dřevozpracujícím a  lehkém průmyslu     9 let
   e) v průmyslu stavebních  hmot                          10 let
   f) ve stavební výrobě                                   12 let
   g) v potravinářském průmyslu                            10 let
   h) v zemědělství                                        12 let
   i) ve vnitřním obchodě a spotřebních družstvech         12 let
   j) v ostatních odvětvích                                10 let

B. Úvěr na stavby do 10 mil. Kčs
   rozpočtových nákladů                                     7 let

C. Úvěr na stroje nezahrnuté do rozpočtu
   staveb a na nákup základních prostředků                  5 let

D. Úvěr na podíly do kooperace
   a na příspěvky na meliorační výstavbu
   u zemědělských organizací                                5 let

E. Úvěr na akci Z                                           5 let

F. Úvěry bytovým družstvům

   a) na bytovou výstavbu                                  40 let
   b) na výstavbu garáží                                    5 let
   c) na modernizace, rekonstrukce
      a rozsáhlejší opravy bytových domů
      a další investice                                    10 let
G. Střednědobé investiční úvěry

   a) na stroje nezahrnuté do rozpočtu                      4 roky
   b) na stavby                                             5 roků

     Tyto lhůty se počítají od zahájení čerpání do splacení úvěru.
1) Podmínky Státní banky československé pro uvolňování devizového krytí na úhradu závazků ze zahraničně hospodářské činnosti a pro platy ze zahraničí.
2) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 98/1985 Sb., o usměrňování mzdových prostředků.
3) § 11 odst. 2 vyhlášky předsedy Státní banky československé č. 103/1985 Sb., o poskytování úvěrů a o úrokových sazbách.
4) § 12 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 103/1985 Sb.
5) § 12 odst. 2 a § 13 vyhlášky č. 103/1985 Sb.
6) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR, ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 108/1985 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 180/1982 Sb.
8) § 18 odst. 3 vyhlášky č. 103/1985 Sb.
9) § 48 hospodářského zákoníku (úplné znění č. 45/1983 Sb.).
10) § 51 až 55 hospodářského zákoníku (úplné znění č. 45/1983 Sb.).
11) § 18 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 103/1985 Sb.
12) § 5 odst. 5 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 109/1985 Sb., o financování oběžných prostředků.
13) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví.
14) § 22 písm. b) vyhlášky č. 103/1985 Sb.

Související dokumenty