79/1993 Sb.
Sdělení
ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 18. března
1991 byla v Lucemburku podepsána Smlouva mezi vládou České a
Slovenské Federativní Republiky a vládou Lucemburského
velkovévodství o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému
úniku v oboru daní z příjmu a z majetku.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a
Slovenské Federativní Republiky a prezident České a Slovenské
Federativní Republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly
vyměněny v Lucemburku dne 30. prosince 1992.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 29 odst.
2 dnem 30. prosince 1992.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
Smlouva
mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky
a vládou Lucemburského velkovévodství
o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku
v oboru daní z příjmu a z majetku
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky
a vláda Lucemburského velkovévodství
přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění
daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku,
se dohodly takto:
Čl.1
Osoby, na které se smlouva vztahuje
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či
sídlo v jednom nebo v obou smluvních státech (rezidenti).
Čl.2
Daně, na které se smlouva vztahuje
1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku
vybírané ve prospěch každého smluvního státu nebo jeho správních
útvarů nebo místních orgánů, ať je způsob vybírání jakýkoliv.
2. Za daně z příjmu a z majetku se považují daně vybírané z
celkového příjmu a z celkového majetku nebo z části příjmu nebo
majetku včetně daní ze zisku, ze zcizení movitého nebo nemovitého
majetku, daní z celkové částky mezd nebo platů placené podniky a
rovněž daně z přírůstku hodnoty.
3. Daně, na které se tato smlouva bude vztahovat, jsou
zejména:
a) v Československu:
daně ze zisku;
daň ze mzdy;
daň z příjmů z literární a umělecké činnosti;
daň zemědělská;
daň z příjmu obyvatelstva; a
daň domovní,
(dále nazývané "československá daň");
b) v Lucembursku:
daň z příjmu fyzických osob;
daň z příjmu právnických osob;
daň z odměn ředitelů společností;
daň z majetku;
daň z místního obchodu,
(dále nazývané "lucemburská daň").
4. Smlouva se bude také vztahovat na všechny totožné nebo
svojí podstatou obdobné daně, které budou ukládány po podpisu této
smlouvy vedle existujících daní nebo místo nich. Příslušné úřady
smluvních států si budou oznamovat všechny významné změny, které
byly provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.
Čl.3
Všeobecné definice
1. V této smlouvě, pokud souvislost nevyžaduje odlišný
výklad:
a) výraz "Československo" označuje Českou a Slovenskou Federativní
Republiku;
b) výraz "Lucembursko" označuje Lucemburské velkovévodství;
c) výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní stát" označují
Československo nebo Lucembursko, jak to vyžaduje souvislost;
d) výraz "osoba" zahrnuje fyzické osoby, společnosti a všechna
jiná sdružení osob;
e) výraz "společnost" označuje právnické osoby nebo nositele práv
považované pro účely zdanění za právnické osoby;
f) výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a "podnik druhého
smluvního státu" označují podle situace podnik provozovaný
rezidentem jednoho smluvního státu nebo podnik provozovaný
rezidentem druhého smluvního státu;
g) výraz "státní příslušník" označuje:
i) všechny fyzické osoby, které jsou státními občany některého
smluvního státu,
ii) všechny právnické osoby, osobní společnosti nebo sdružení
osob, které byly zřízeny podle právního řádu platného v
některém smluvním státě;
h) výrazem "mezinárodní doprava" se rozumí jakákoli doprava
uskutečňovaná lodí nebo letadlem, které jsou provozovány
podnikem, který má místo skutečného vedení v jednom smluvním
státě, pokud loď nebo letadlo nejsou provozovány jen mezi místy
ve druhém smluvním státě;
i) výraz "příslušný úřad" označuje:
i) v případě Československa, ministra financí České a
Slovenské Federativní Republiky nebo jeho zmocněného
zástupce,
ii) v případě Lucemburska, ministra financí Lucemburského
velkovévodství nebo jeho zmocněného zástupce.
2. Každý výraz, který není jinak definován, má pro aplikaci
této smlouvy smluvním státem význam, jenž mu náleží podle právních
předpisů tohoto státu, které upravují daně, na něž se vztahuje
tato smlouva, pokud souvislost nevyžaduje jiný výklad.
Čl.4
Daňový domicil
1. Výraz "rezident jednoho smluvního státu" označuje ve
smyslu této smlouvy každou osobu, která je podle práva tohoto
státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště,
stálého bytu, místa vedení nebo jakéhokoli jiného podobného
kritéria. Tento termín však nezahrnuje žádnou osobu, která je
podrobena zdanění v tomto státě nebo z majetku v něm umístěném.
2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1
rezidentem v obou smluvních státech, bude tento případ posouzen v
souladu s následujícími pravidly:
a) Předpokládá se, že tato osoba je rezidentem v tom smluvním
státě, ve kterém má k dispozici stálý byt. Jestliže má k
dispozici stálý byt v obou smluvních státech, předpokládá se,
že je rezidentem v tom smluvním státě, ke kterému má nejužší
osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů).
b) Jestliže nemůže být určeno, ve kterém smluvním státě má tato
osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k
dispozici stálý byt v žádném smluvním státě, předpokládá se, že
je rezidentem v tom smluvním státě, ve kterém se obvykle
zdržuje.
c) Jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou smluvních státech
nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom
smluvním státě, jehož je státním příslušníkem.
d) Jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou smluvních
států nebo žádného z nich, vyřeší příslušné úřady smluvních
států otázku vzájemnou dohodou.
3. Jestliže osoba jiná než fyzická je podle ustanovení
odstavce 1 rezidentem v obou smluvních státech, předpokládá se, že
je rezidentem v tom smluvním státě, ve kterém se nachází místo
jejího skutečného vedení.
Čl.5
Stálá provozovna
1. Výraz "stálá provozovna" označuje ve smyslu této smlouvy
trvalé zařízení pro podnikání, ve kterém podnik vykonává zcela
nebo zčásti svoji činnost.
2. Výraz "stálá provozovna" bude zahrnovat obzvláště:
a) místo vedení;
b) závod;
c) kancelář;
d) továrnu;
e) dílnu;
f) důl, lom nebo jiné místo, kde se těží přírodní zdroje;
g) staveniště, stavbu nebo montáž, jestliže trvají déle než 6
měsíců.
3. Výraz "stálá provozovna" nebude zahrnovat:
a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vystavení nebo k
dodání zboží patřícího podniku;
b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za
účelem uskladnění, vystavení nebo dodání;
c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za
účelem zpracování jiným podnikem;
d) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem
nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik;
e) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem
reklamy, poskytování informací, vědeckého výzkumu nebo
podobných činností, které mají pro podnik přípravný nebo
pomocný charakter.
4. Osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se
vztahuje odstavec 5 -, která jedná v jednom smluvním státě jménem
podniku druhého smluvního státu, se považuje za stálou provozovnu
podniku v prvně zmíněném státě, jestliže je v tomto státě vybavena
plnou mocí, kterou tam obvykle využívá a která jí dovoluje
uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud činnost této osoby není
omezena na nákup zboží pro podnik.
5. Nepředpokládá se, že podnik jednoho smluvního státu má
stálou provozovnu ve druhém smluvním státě jenom proto, že tam
vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního
komisionáře nebo jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby
jednají v rámci své řádné činnosti.
6. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem v jednom
smluvním státě, ovládá společnost nebo je ovládána společností,
která je rezidentem v druhém smluvním státě, nebo která vykonává
svoji činnost v tomto druhém státě (ať prostřednictvím stálé
provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této
společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.
Čl.6
Příjem z nemovitého majetku
1. Příjem z nemovitého majetku včetně příjmu ze zemědělských
a lesních podniků může být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je
takový majetek umístěn.
2.
a) Výraz "nemovitý majetek" se při dodržení ustanovení
pododstavců b) a c) určí ve shodě s právem smluvního
státu, v němž je tento majetek umístěn.
b) Výraz "nemovitý majetek" zahrnuje v každém případě
příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář
užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která
platí ustanovení obecného práva vztahující se na
pozemky, právo požívání nemovitého majetku a právo na
proměnlivé nebo pevné platy za těžení nebo za přivolení
k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních
zdrojů.
c) Lodi a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
3. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se použijí na příjem
plynoucí z přímého užívání, nájmu nebo jakéhokoliv jiného způsobu
užívání nemovitého majetku.
4. Ustanovení odstavců 1 a 3 tohoto článku se vztahují rovněž
na příjem z nemovitého majetku podniku a na příjem z nemovitého
majetku užívaného k výkonu nezávislého povolání.
Čl.7
Zisky podniků
1. Zisky podniků jednoho smluvního státu budou zdaněny pouze
v tomto státě, pokud podnik nevykonává činnost v druhém smluvním
státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna.
Jestliže podnik vykonává činnost tímto způsobem, mohou být zisky
podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém
rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.
2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává činnost v
druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je
tam umístěna, přisuzují se v každém smluvním státě této stálé
provozovně zisky, které by mohla podle očekávání docílit, kdyby
jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za
stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s
podnikem, jehož je stálou provozovnou.
3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst
náklady, které byly vynaloženy na činnost této stálé provozovny,
včetně nákladů na vedení a všeobecných správních výdajů takto
vynaložených, ať vznikly ve státě, ve kterém je stálá provozovna
umístěna, či jinde.
4. Jestliže je ve smluvním státě obvyklé stanovit zisky,
které mají být připočteny stálé provozovně na základě rozdělení
celkových zisků podniku, jeho různým částem, nevylučuje ustanovení
odstavce 2, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být
zdaněny, tímto obvyklým způsobem. Použitý způsob rozdělení zisků
musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami
stanovenými v tomto článku.
5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě
skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
6. Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro
účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem,
pokud neexistují řádné a dostatečné důvody pro jiný postup.
7. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se pojednává
odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch
článků dotčena ustanoveními tohoto článku.
Čl.8
Lodní a letecká doprava
1. Zisky z provozování lodí a letadel v mezinárodní dopravě
budou zdaněny jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno sídlo
skutečného vedení podniku.
2. Jestliže sídlo skutečného vedení podniku námořní dopravy
je na palubě lodi, považuje se toto sídlo za umístěné ve smluvním
státě, ve kterém je domovský přístav této lodi, nebo není-li
domovský přístav, ve smluvním státě, v němž je provozovatel lodi
rezidentem.
3. Ustanovení odstavce 1 platí také pro zisky plynoucí z
účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní
organizaci.
Čl.9
Sdružené podniky
1. Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na
řízení, kontrole nebo jmění podniku druhého smluvního státu,
nebo
b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na řízení, kontrole
nebo majetku podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého
smluvního státu, a jestliže v těchto případech jsou oba podniky
ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami,
které dohodly nebo jim byly uloženy a které se liší od
podmínek, jež by byly sjednány mezi podniky nezávislými, mohou
být do zisků tohoto podniku včleněny a následkem toho zdaněny
zisky, které bez těchto podmínek by byly docíleny jedním z
podniků, které však vzhledem k těmto podmínkám docíleny být
nemohly.
2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto
státu - a následně zdaní - zisky, které podniku druhého smluvního
státu byly zdaněny v tomto druhém státě a zisky takto zahrnuté
jsou zisky, které by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu,
kdyby podmínky sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by
byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví druhý stát
přiměřeně částku daně jím uložené z těchto zisků. Při stanovení
této úpravy se vezme náležitý zřetel na jiná ustanovení této
smlouvy, a bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních států se za
tím účelem vzájemně poradí.
Čl.10
Dividendy
1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem v
jednom smluvním státě, osobě, jenž je rezidentem v druhém smluvním
státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Tyto dividendy však mohou být zdaněny ve smluvním státě, v
němž je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle
právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže příjemce je
skutečným vlastníkem dividend, daň takto stanovená nepřesáhne:
a) 5 % hrubé částky dividend, jestliže skutečným vlastníkem je
společnost, která vlastní přímo nejméně 25 % podílů majetku
společnosti vyplácející dividendy;
b) 15 % hrubé částky dividend ve všech ostatních případech.
Ustanovení tohoto odstavce se nedotýká zdanění zisků
společnosti, které slouží k výplatě dividend.
3. Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy
z akcií, z požitkových listů nebo požitkových práv, kuksů,
zakladatelských podílů nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s
podílem na zisku a příjmy z jiných podílů na společnosti, s nimiž
se podle práva státu, v němž je společnost, která dividendy
vyplácí, rezidentem, nakládá stejně jako s příjmy z akcií.
4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije, jestliže skutečný
vlastník dividend, který je rezidentem v jednom smluvním státě,
vykonává v druhém smluvním státě, v němž je rezidentem společnost
vyplácející dividendy, průmyslovou nebo obchodní činnost
prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo
vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání prostřednictvím
stálé základny tam umístěné, a jestliže účast, pro kterou se
dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo
k této stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení
článku 7 nebo článku 14 podle případu.
5. Jestliže společnost, která je rezidentem v jednom smluvním
státě, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu,
nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností,
ledaže tyto dividendy jsou vypláceny osobě, jež je rezidentem v
tomto druhém státě, nebo že účast, pro kterou se dividendy
vyplácejí, skutečně patří ke stálé provozovně nebo ke stálé
základně, které jsou umístěny v tomto druhém státě, ani podrobit
nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků, i když
vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo
zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj v tomto druhém
státě.
Čl.11
Úroky
1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené
osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, budou zdaněny
pouze v tomto druhém státě.
2. Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z
pohledávek jakéhokoliv druhu, zajištěných i nezajištěných
zástavním právem na nemovitosti nebo doložkou o účasti na zisku
dlužníka a obzvláště příjmy z vládních cenných papírů a příjem z
obligací a dluhopisů včetně prémií a výher spojených s obligacemi
nebo dluhopisy.
3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže skutečný
vlastník úroků, který je rezidentem v jednom smluvním státě,
vykonává v druhém smluvním státě, v němž mají úroky zdroj,
průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé
provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém
státě nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam
umístěné, a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se
skutečně váže k této stálé provozovně nebo k této stálé základně.
V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14
podle případu.
4. Jestliže částka úroků, posuzováno se zřetelem k
pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních
vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem úroků nebo
které jeden i druhý udržují s třetí osobou částku, kterou by byl
smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových
vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto naposledy
zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, může být v
tomto případě zdaněna podle práva každého smluvního státu a s
přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Čl.12
Licenční poplatky
1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a
placené osobě, která je rezidentem v druhém smluvním státě, mohou
být zdaněny v tomto druhém státě.
2. Licenční poplatky uvedené v pododstavci a) odstavce 3
mohou být však zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je jejich
zdroj, a to podle práva tohoto státu, avšak daň takto stanovená
nepřesáhne 10 % hrubé částky licenčních poplatků.
3. Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje
platy jakéhokoliv druhu placené za užití nebo za právo na užití
a) patentu, ochranné známky, vzoru nebo modelu, plánu, tajného
vzorce nebo výrobního postupu nebo jakéhokoliv průmyslového,
obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, týkající
se průmyslových, obchodních nebo vědeckých zkušeností,
b) autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému,
včetně kinematografických filmů a filmů nebo záznamů pro
televizní a rozhlasové vysílání.
4. Ustanovení odstavců 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný
vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem v jednom
smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají
licenční poplatky zdroj, průmyslovou nebo obchodní činnost
prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo
vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání prostřednictvím
stálé základny tam umístěné, a jestliže právo nebo majetek, které
dávají vznik licenčním poplatkům, jsou s takovouto stálou
provozovnou nebo stálou základnou skutečně spojeny. V tomto
případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle
případu.
5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom
smluvním státě, jestliže plátcem je tento smluvní stát sám, jeho
správní útvar, místní orgán nebo rezident tohoto smluvního státu.
Jestliže však osoba, která platí licenční poplatky a je nebo není
rezidentem v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě
stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla
povinnost, na jejímž základě se licenční poplatky platí, a která
nese ke své tíži tyto licenční poplatky, předpokládá se, že
takovéto licenční poplatky mají zdroj v tom státě, ve kterém je
stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.
6. Jestliže částka licenčních poplatků, posuzováno se
zřetelem k plnění, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku
zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem
nebo které jeden i druhý udržují s třetí osobou částku, kterou by
byl smluvil dlužník se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových
vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto naposledy
zmíněnou částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude v takovém
případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu a
s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.
Čl.13
Zisky z majetku
1. Zisky ze zcizení nemovitého majetku, který je definován v
odstavci 2 článku 6, mohou být zdaněny ve smluvním státě, ve
kterém je tento majetek umístěn.
2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí aktiv
stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu v
druhém smluvním státě, nebo movitého majetku, který patří ke stálé
základně, kterou rezident jednoho smluvního státu má v druhém
smluvním státě k výkonu nezávislého povolání, včetně takových
zisků docílených ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo
spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být
zdaněny v tomto druhém státě. Avšak zisky ze zcizení majetku,
uvedeného v odstavci 3 článku 22 budou zdaněny pouze ve smluvním
státě, ve kterém je takovýto movitý majetek zdanitelný v souladu
s uvedeným článkem.
3. Zisky ze zcizení jiného majetku, než který je uveden v
odstavcích 1 a 2 budou zdaněny jen ve smluvním státě, v němž je
zcizitel rezidentem.
Čl.14
Nezávislá povolání
1. Příjmy, které rezident jednoho smluvního státu pobírá ze
svobodného povolání nebo jiných nezávislých činností podobné
povahy, budou zdaněny jen v tomto státě, pokud příjemce nemá
pravidelně k dispozici v druhém smluvním státě stálou základnu k
výkonu svých činností. Jestliže příjemce má takovou stálou
základnu, jeho příjmy mohou být zdaněny v druhém smluvním státě,
ale jen taková jejich část, kterou lze přičíst této stálé
základně.
2. Výraz "svobodné povolání" zahrnuje obzvláště nezávislé
činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo
učitelské, jakož i samostatné činnosti lékařů, právníků, inženýrů,
architektů, dentistů a účetních znalců.
Čl.15
Zaměstnání
1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho
smluvního státu pobírá z důvodu placeného zaměstnání, mohou být s
výhradou ustanovení článků 16, 18 a 19 zdaněny jen v tomto
smluvním státě, pokud zaměstnání není vykonáváno v druhém smluvním
státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny přijaté
za ně zdaněny v tomto druhém státě.
2. Odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z
důvodu placeného zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě,
mohou být bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdaněny jen v prvně
zmíněném státě, jestliže:
a) příjemce se zdržuje v druhém smluvním státě po jedno nebo více
období, která nepřesáhnou v úhrnu 183 dny v příslušném
kalendářním roce; a
b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo jménem
zaměstnavatele, který není rezidentem v druhém státě; a
c) odměny nejdou k tíži stálé provozovně nebo stálé základně,
kterou má zaměstnavatel v druhém státě.
3. Nehledě na předchozí ustanovení tohoto článku, mohou být
odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi
nebo letadla v mezinárodní dopravě zdaněny ve smluvním státě, ve
kterém je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.
Čl.16
Tantiémy
Tantiémy a podobné odměny, které rezident jednoho smluvního
státu pobírá jako člen správní rady společnosti nebo jiného
podobného orgánu společnosti, která je rezidentem v druhém
smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
Čl.17
Umělci a sportovci
1. Příjmy, které pobírají rezidenti jednoho smluvního státu,
jakožto na veřejnosti vystupující umělci, jako divadelní, filmoví,
rozhlasoví nebo televizní umělci a hudebníci nebo jako sportovci,
ze své činnosti vykonávané osobně v druhém smluvním státě, mohou
být bez ohledu na ustanovení článků 14 a 15 zdaněny v tomto druhém
státě.
2. Jestliže příjmy z činnosti, kterou osobně vykonává
sportovec nebo umělec, neplynou tomuto umělci nebo sportovci
samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na
ustanovení článků 7, 14 a 15 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém
umělec nebo sportovec vykonává svoji činnost.
3. Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 příjem plynoucí z
činností uvedených v odstavci 1 vykonávaných v rámci kulturní
výměny mezi smluvními státy bude vyjmut ze zdanění ve smluvním
státě, v němž jsou tyto činnosti vykonávány.
Čl.18
Veřejné funkce
1. Odměny, včetně penzí, vyplácené jedním smluvním státem
nebo jeho správním útvarem nebo místním orgánem fyzické osobě za
služby prokázané tomuto státu nebo jeho správnímu útvaru nebo
místnímu orgánu při výkonu veřejných funkcí mohou být zdaněny
pouze v tomto státě.
2. Ustanovení článků 15, 16 a 19 se však použijí na odměny
nebo penze za služby prokázané v souvislosti s jakoukoli
podnikatelskou činností prováděnou smluvním státem nebo jeho
správním útvarem nebo místním orgánem.
Čl.19
Penze
S výhradou ustanovení odstavce 1 článku 18 penze a jiné
obdobné odměny vyplácené rezidentu jednoho smluvního státu v
souvislosti s předchozím zaměstnáním budou zdaňovány jen v tomto
státě.
Čl.20
Studenti, profesoři a výzkumní pracovníci
1. Platy, které student nebo učeň, který je přítomen v jednom
smluvním státě pouze za účelem výuky nebo výcviku a který je nebo
byl bezprostředně před příjezdem do tohoto státu rezidentem v
druhém smluvním státě, dostává na úhradu nákladů výživy, studia
nebo výcviku, nebudou zdaněny v prvně zmíněném smluvním státě za
předpokladu, že takovéto platy jsou mu vypláceny ze zdrojů mimo
tento stát.
2. Student univerzity nebo jiné instituce pro vyšší
vzdělávání jednoho smluvního státu nebo učeň, který je přítomen v
druhém smluvním státě po dobu nebo více období nepřesahující 183
dny v příslušném kalendářním roce a který je nebo byl
bezprostředně před příjezdem rezidentem prvně zmíněného státu,
nebude podléhat zdanění, pokud jde o jeho odměny za služby
vykonávané v tomto druhém státě za předpokladu, že služby jsou
vykonávány v souvislosti s jeho studiem nebo praxí a odměny jsou
tvořeny výdělky nutnými k úhradě nákladů jeho výživy.
3. Odměny, které rezident jednoho smluvního státu obdrží za
výzkum nebo výuku na univerzitě, výzkumném ústavu nebo jiném
podobném zařízení pro vyšší vzdělávání určeném vládou, po dobu
dočasného pobytu nepřesahující dva roky ve druhém smluvním státě,
nebudou zdaňovány v tomto smluvním státě.
Čl.21
Jiné příjmy
1. Příjmy osoby, která je rezidentem v jednom smluvním státě,
které nejsou výslovně zmíněny v předchozích článcích této smlouvy,
budou zdaněny pouze v tomto státě.
2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na příjmy jiné než
příjmy z nemovitého majetku ve smyslu článku 6 odstavec 2,
jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem v jednom
smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě obchodní činnost
prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo
nezávislé povolání prostřednictvím stálé základny tam umístěné, a
právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, skutečně patří k
této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém případě se
použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle případu.
Čl.22
Majetek
1. Nemovitý majetek, tak jak je uveden v odstavci 2 článku 6,
může být zdaněn ve smluvním státě, ve kterém je nemovitost
umístěna.
2. Movitý majetek, který je částí provozního majetku stálé
provozovny podniku, nebo movitý majetek příslušející ke stálé
základně používané k výkonu nezávislého povolání, může být zdaněn
ve smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá
základna umístěna.
3. Lodě a letadla provozované v mezinárodní dopravě a movitý
majetek, sloužící k provozování takových lodí a letadel, podléhají
zdanění pouze v tom smluvním státě, ve kterém je umístěno sídlo
skutečného vedení podniku.
4. Všechny ostatní části majetku rezidenta jednoho smluvního
státu budou zdaněny pouze v tomto státě.
Čl.23
Vyloučení dvojího zdanění
1. V Československu bude dvojí zdanění vyloučeno následujícím
způsobem:
a) Jestliže osoba, která je rezidentem v Československu, pobírá
příjmy nebo vlastní majetek, které mohou být podle ustanovení
této smlouvy zdaněny v Lucembursku, vyjme Československo s
výhradou ustanovení pododstavce b) tohoto odstavce, takovéto
příjmy nebo majetek ze zdanění, může však při výpočtu částky
daně z ostatních příjmů a majetku této osoby použít sazbu daně,
která by byla použita, kdyby takto vyjmuté příjmy nebo majetek
nebyly ze zdanění vyjmuty.
b) Československo může při ukládání daní osobám, které jsou
rezidenty v Československu, zahrnout do základu daní, z něhož
se tyto daně uloží, příjmy, které mohou být podle ustanovení
článků 10, 12, 16 a 17 této smlouvy zdaněny také v Lucembursku,
ale povolí snížit částku daně vypočtené z tohoto základu o
částku rovnající se dani zaplacené v Lucembursku. Částka, o
kterou se daň sníží, však nepřesáhne takovou část
československé daně vypočtené před jejím snížením, která
připadá na příjmy, které v souladu s ustanoveními článků 10,
12, 16a 17 této smlouvy mohou být zdaněny v Lucembursku.
2. V Lucembursku bude dvojí zdanění vyloučeno následujícím
způsobem:
a) Jestliže osoba, která je rezidentem v Lucembursku, pobírá
příjmy nebo vlastní majetek, které mohou být podle ustanovení
této smlouvy zdaněny v Československu, vyjme Lucembursko s
výhradou ustanovení uvedeného v pododstavcích b) a c) tohoto
odstavce takovéto příjmy nebo majetek ze zdanění, může však při
výpočtu částky daně z ostatních příjmů nebo majetku této osoby
použít stejnou sazbu daně, která by se použila, kdyby vyjmuté
příjmy nebo majetek nebyly ze zdanění vyjmuty.
b) Jestliže osoba, která je rezidentem v Lucembursku, pobírá
příjmy, které v souladu s ustanovením článků 10 a 12 mohou být
zdaněny v Československu, Lucembursko povolí odečíst z daně z
příjmu takovéto osoby částku odpovídající dani zaplacené v
Československu. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne
takovou část daně vypočtené před jejím snížením, která připadá
na příjmy mající zdroj v Československu.
c) Jestliže společnost, která je rezidentem v Lucembursku, pobírá
dividendy ze zdrojů v Československu, Lucembursko vyjme
takovéto dividendy ze zdanění za předpokladu, že společnost,
která je rezidentem v Lucembursku, vlastní od počátku účetního
roku přímo alespoň 25 % jmění společnosti vyplácející
dividendy. Výše uvedené podíly na československé společnosti
jsou za stejných podmínek vyjmuty z lucemburské daně z
majetku.
Čl.24
Zákaz diskriminace
1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou
podrobeni v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem
s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a s ním
spojené povinnosti, kterým jsou nebo budou moci být podrobeni
státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří se nacházejí ve
stejné situaci.
2. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního
státu má v druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě
nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které
vykonávají tutéž činnost. Toto ustanovení nebude vykládáno jako
závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého
smluvního státu osobní úlevy, srážky a snížení daně z důvodů
osobního stavu nebo rodinných závazků, které přiznává svým
rezidentům.
3. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela
nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněno nebo kontrolováno osobou
nebo více osobami, které jsou rezidenty v druhém smluvním státě,
nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo
povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než
zdanění a s ním spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být
podrobeny jiné podobné podniky prvně zmíněného státu.
4. Výraz "zdanění" uvedený v tomto článku označuje daně
jakéhokoliv druhu a pojmenování.
Čl.25
Řešení případů dohodou
1. Jestliže se rezident jednoho smluvního státu domnívá, že
opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u
něj ke zdanění, které není v souladu s touto smlouvou, může
nezávisle na opravných prostředcích, které poskytuje vnitrostátní
právo těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu
smluvního státu, jehož je rezidentem. Případ musí být předložen
během 3 let poté, kdy bylo poprvé oznámeno opatření vedoucí ke
zdanění, které není v souladu s touto smlouvou.
2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za
oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude
se snažit, aby případ vyřešil v dohodě s příslušným úřadem druhého
smluvního státu tak, aby se vyloučilo zdanění, které není ve shodě
se smlouvou. Dosažená dohoda bude provedena bez ohledu na lhůty
podle vnitrostátních předpisů smluvních států.
3. Příslušné úřady smluvních států se vynasnaží vyřešit ve
vzájemné dohodě jakékoli obtíže nebo pochybnosti vzniklé při
výkladu nebo uplatňování smlouvy. Mohou rovněž konzultovat za
účelem zamezení dvojího zdanění v případech neupravených ve
smlouvě.
4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk
za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Jestliže
se ústní výměna názorů jeví pro dosažení dohody účelnou, může se
taková výměna názorů konat v komisi složené ze zástupců
příslušných úřadů smluvních států.
Čl.26
Výměna informací
1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat
informace nutné pro aplikaci ustanovení této smlouvy a
vnitrostátních předpisů smluvních států, které se vztahují na
daně, jež jsou předmětem smlouvy, pokud zdanění, které upravují,
je v souladu se smlouvou. Veškeré informace takto vyměněné budou
udržovány v tajnosti a nebudou sděleny žádným osobám nebo úřadům
včetně soudů jiným než těm, které se zabývají vyměřováním,
vybíráním, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci daní, které
jsou předmětem této smlouvy.
2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána
tak, že ukládají některému smluvnímu státu povinnost:
a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy
nebo správní praxi tohoto nebo druhého státu;
b) sdělit údaje, které by nemohly být získány na základě právních
předpisů nebo v normálním správním řízení tohoto nebo druhého
státu;
c) sdělit informace, které by odhalily obchodní, průmyslové,
hospodářské nebo profesní tajemství nebo obchodní postup nebo
informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným
pořádkem.
Čl.27
Diplomaté a konzulární úředníci
Žádná ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad,
které přísluší diplomatům a konzulárním úředníkům podle obecných
pravidel mezinárodního práva nebo podle ustanovení zvláštních
dohod.
Čl.28
Vyloučení určitých společností
Tato smlouva se nebude vztahovat na holdingové společnosti ve
smyslu zvláštních lucemburských zákonů, v současné době podle
Zákona z 31. července 1929 a Výnosu ze 17. prosince 1938, ani na
společnosti podléhající v Lucembursku obdobným daňovým předpisům.
Smlouva se nebude rovněž vztahovat na příjmy plynoucí
československému rezidentu z takových společností, ani na podíly
nebo jiná práva těchto osob z takových společností.
Čl.29
Vstup v platnost
1. Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou
vyměněny v Lucembursku co nejdříve.
2. Smlouva vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních
listin a její ustanovení se budou uplatňovat:
a) pokud jde o daně vybírané u zdroje na částky plynoucí od 1.
ledna nebo později kalendářního roku následujícího po roce, v
němž smlouva vstoupí v platnost;
b) pokud jde o jiné daně z příjmu a daně z majetku na daně
ukládané za každý daňový rok počínající 1. ledna nebo později
kalendářního roku následujícího po roce, v němž smlouva vstoupí
v platnost.
Čl.30
Výpověď
Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena
některým smluvním státem. Každý smluvní stát může smlouvu
vypovědět diplomatickou cestou oznámením nejméně šest měsíců před
koncem každého kalendářního roku začínajícího po uplynutí pěti let
od data vstupu v platnost této smlouvy. V tomto případě se smlouva
přestane uplatňovat:
a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje na částky pobírané k
1. lednu nebo později v kalendářním roce následujícím po roce,
v němž byla dána výpověď;
b) pokud jde o ostatní daně z příjmu a daně z majetku na daně
ukládané za každý daňový rok počínající 1. ledna nebo později
kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla dána
výpověď.
Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocnění, podepsali tuto
smlouvu.
Dáno v Lucembursku dne 18. března 1991, ve dvojím vyhotovení v
jazyce českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou
platnost.
Za vládu České a Slovenské Federativní Republiky:
Jozef Bakšay v. r.
Za vládu Lucemburského velkovévodství:
Georges Wohlfart v. r.