33/1996 Sb.
PŘEDSEDA POSLANECKÉ SNĚMOVNY
vyhlašuje
úplné znění zákona České národní rady č. 436/1991 Sb.,
o některých opatřeních v soudnictví,
o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce
a o státní správě soudů České republiky,
jak vyplývá ze změn a doplnění provedených
zákonem České národní rady č. 580/1991 Sb.,
zákonem České národní rady č. 23/1993 Sb.,
zákonem č. 171/1993 Sb.,
zákonem č. 284/1993 Sb.
a zákonem č. 240/1995 Sb.
ZÁKON
České národní rady
o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících,
jejich zproštění a odvolání z funkce
a o státní správě soudů České republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Účel zákona
Účelem tohoto zákona je zřídit některé soudy pro vyřizování
věcí určitého druhu z obvodu jednoho nebo několika krajských
soudů, stanovit úpravu působnosti některých okresních soudů, určit
sídla a obvody soudů České republiky, upravit volbu přísedících
okresních a krajských soudů, jejich zproštění a odvolání z funkce,
jakož i upravit státní správu soudů a vyřizování stížností na
postup soudů.
ČÁST PRVNÍ
ZŘÍZENÍ KRAJSKÝCH OBCHODNÍCH SOUDŮ
ČÁST DRUHÁ
ÚPRAVA PŮSOBNOSTI NĚKTERÝCH SOUDŮ
§ 4
Obvodní soud pro Prahu 2 vyřizuje trestní věci z obvodů
soudů v hlavním městě Praze proti pachatelům trestných činů
spáchaných porušením předpisů silničního, železničního, leteckého
a plavebního provozu a provozu podzemní dráhy včetně trestného
činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 trestního
zákona.3)
§ 5
Obvodní soud pro Prahu 6 koná řízení v trestních věcech
z obvodů okresních soudů, obvodních soudů v hlavním městě Praze
a Městského soudu v Brně, týkajících se občanů České republiky,
o výkonu rozsudku cizozemského soudu podle mezinárodní smlouvy
vyhlášené ve Sbírce zákonů, kterou je Česká republika vázána.
§ 5b
Obvodní soud pro Prahu 7 koná řízení v občanskoprávních
věcech z obvodů okresních soudů, obvodních soudů v hlavním městě
Praze a Městského soudu v Brně, v nichž je navrhovatelem
provozovatel městské hromadné přepravy na území hlavního města
Prahy, uplatňuje-li nárok podle zvláštního předpisu4) na zaplacení
jízdného nebo částek tímto zvláštním předpisem stanovených.
ČÁST TŘETÍ
SÍDLA A OBVODY SOUDŮ
§ 7
Krajské soudy
(1) Obvody a sídla krajských soudů se shodují s územím
a sídlem krajů.5)
(2) Obvod Městského soudu v Praze se shoduje s územím
hlavního města Prahy; sídlem Městského soudu v Praze je hlavní
město Praha.
(3) Obvod Krajského obchodního soudu v Praze se shoduje
s územím hlavního města Prahy a územím Středočeského kraje; sídlem
Krajského obchodního soudu v Praze je hlavní město Praha.
(4) Obvod Krajského obchodního soudu v Brně se shoduje
s územím Jihomoravského kraje; jeho sídlem je město Brno.
(5) Obvod Krajského obchodního soudu v Ostraävě se shoduje
s územím Severomoravského kraje; jeho sídlem je město Ostrava.
§ 8
Okresní soudy
(1) Obvody a sídla okresních soudů se shodují s územím
a sídlem okresů.6)
(2) Obvody obvodních soudů v Praze se shodují s obvody
těchto soudů ke dni nabytí účinnosti zákona České národní rady č.
418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Sídlem obvodních soudů
v Praze je hlavní město Praha.
(3) Na území města Brna vykonává působnost okresního soudu
Městský soud v Brně; jeho obvod se shoduje s územím města Brna
a jeho sídlem je měsäto Brno.
ČÁST ČTVRTÁ
VOLBA PŘÍSEDÍCÍCH, JEJICH ZPROŠTĚNÍ
A ODVOLÁNÍ Z FUNKCE A ZÁNIK FUNKCE
Volba přísedících
§ 9
(1) Přísedící okresních a krajských soudů (dále jen
"přísedící") volí obecní zastupitelstva7) v obvodu příslušného
soudu z kandidátů navržených členy těchto zastupitelstev.
K navrženým kandidátům si obecní zastupitelstvo vyžádá vyjádření
předsedy příslušného soudu.
(2) V hlavním městě Praze volí přísedící obvodní a místní
zastupitelstva8) v obvodu příslušného soudu.
(3) Přísedícím může být zvolen občan, který splňuje všechny
předpoklady pro výkon funkce přísedícího, stanovené zvláštním
zákonem,9) a který je v obvodu obecního zastupitelstva, obvodního
zastupitelstva nebo místního zastupitelstva (dále jen
"zastupitelstvo"), jímž je do funkce volen, přihlášen k trvalému
pobytu10) nebo v něm pracuje.
§ 10
(1) Počet přísedících, kteří mají být pro okresní nebo
krajský soud zvoleni, stanoví předseda příslušného soudu. Při
stanovení počtu přísedících je třeba přihlížet k tomu, aby
jednotliví přísedící zpravidla nezasedali více než 20 dnů v roce.
(2) Náleží-li obvod příslušného soudu do obvodu několika
zastupitelstev, stanoví předseda příslušného soudu potřebný počet
přísedících zvlášť pro jednotlivá zastupitelstva; přihlíží přitom
k počtu obyvatelstva obvodu příslušné obce nebo její městské
části.
Zproštění a odvolání z funkce přísedícího
§ 13
(1) Na návrh příslušného předsedy soudu může být přísedící
z funkce odvolán zastupitelstvem, které ho zvolilo, jestliže
a) závažným způsobem porušil své povinnosti přísedícího, nebo
b) přestal splňovat předpoklady stanovené zvláštním zákonem pro
výkon funkce přísedícího,9) nebo
c) jeho zdravotní stav mu nedovoluje řádně vykonávat povinnosti
přísedícího.
(2) Před rozhodnutím o odvolání přísedícího z funkce si
zastupitelstvo vyžádá jeho vyjádření.
Zánik a dočasné zproštění výkonu
funkce přísedícího
§ 14
Přísedící pozbývá své funkce dnem právní moci rozsudku,
kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo dnem
právní moci rozhodnutí, kterým byl zbaven způsobilosti k právním
úkonům, nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům
omezena.
§ 15
(1) Přísedící, který je trestně stíhán, nebo ohledně něhož
byl podán návrh na odvolání z funkce podle § 13 odst. 1, bude až
do zániku funkce nebo rozhodnutí o odvolání z funkce dočasně
výkonu funkce zproštěn.
(2) O dočasném zproštění výkonu funkce přísedícího
rozhoduje zastupitelstvo, které ho do funkce zvolilo.
ČÁST PÁTÁ
STÁTNÍ SPRÁVA SOUDŮ
§ 16
Úkoly státní správy soudů
(1) Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům České
republiky12) podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po
stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné
a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanoveným na řádné
plnění úkolů soudům svěřených.
(2) Výkon státní správy soudů České republiky (dále jen
"státní správa soudů") nesmí zasahovat do nezávislosti soudů.
§ 17
Orgány státní správy soudů
(1) Ústředním orgánem státní správy soudů je Ministerstvo
spravedlnosti České republiky (dále jen "ministerstvo").13)
(2) Orgány státní správy soudů jsou předseda
a místopředseda Nejvyššího soudu, předsedové a místopředsedové
vrchních soudů a předsedové a místopředsedové krajských
a okresních soudů.
Výkon státní správy soudů
§ 18
(1) Státní správu vrchních, krajských a okresních soudů
vykonává ministerstvo buď přímo, nebo prostřednictvím předsedů
těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též
prostřednictvím předsedů krajských soudů.
(2) Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo
prostřednictvím předsedy tohoto soudu.
§ 19
Předsedové okresních, krajských a vrchních soudů a předseda
Nejvyššího soudu vykonávají státní správu soudů v rozsahu
stanoveném tímto zákonem.
§ 20
(1) Místopředseda Nejvyššího soudu a místopředsedové
vrchních soudů vykonávají státní správu těchto soudů v rozsahu
určeném jejich předsedou.
(2) Místopředsedové krajského soudu vykonávají státní
správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu v rozsahu
určeném předsedou krajského soudu. Je-li u okresního soudu
ustanoven místopředseda, popřípadě více místopředsedů, vykonávají
státní správu tohoto soudu v rozsahu určeném jeho předsedou.
(3) Předseda Nejvyššího soudu, vrchního soudu, krajského
a okresního soudu může při zachování vlastní odpovědnosti pověřit
jednotlivými úkony státní správy i soudce příslušného soudu.
Působnost orgánů státní správy soudů
§ 21
(1) Ministerstvo vykonává státní správu okresních,
krajských a vrchních soudů a Nejvyššího soudu tím, že
a) zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména stanoví
počty soudců a odborných a dalších pracovníků soudů;
u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s předsedou tohoto
soudu,
b) zajišťuje chod soudů po stránce personální,14)
c) zajišťuje chod soudů po stránce finanční a hospodářské, zejména
tím, že zajišťuje financování a materiálně technické zásobování
soudů, plní úkoly vyplývající z práva hospodaření s národním
majetkem a provádí revize hospodářské činnosti soudů,
d) organizuje, řídí a kontroluje výkon státní správy soudů
prováděný předsedy soudů,
e) organizuje a řídí odbornou přípravu justičních čekatelů,
zejména rozhoduje po vyjádření předsedy příslušného krajského
soudu o zkrácení přípravné služby15) nebo o započtení doby
právnické činnosti v jiném pracovním nebo obdobném poměru do
této přípravné služby16) a stanoví a zajišťuje podmínky
ověřování výsledků jejich odborné přípravy justiční
zkouškou,17)
f) organizuje a řídí další odbornou přípravu soudců a ostatních
pracovníků soudů,
g) koordinuje a usměrňuje odbornou průpravu přísedících k výkonu
jejich funkce,
h) sleduje chod práce soudních kanceláří,
i) organizuje, řídí a zajišťuje výkon znalecké a tlumočnické
činnosti v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem,18)
j) plní další úkoly vyplývající ze zvláštních právních předpisů.
(2) Ministerstvo sleduje a hodnotí postup okresních,
krajských a vrchních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska
dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky
a plynulosti řízení. K tomuto účelu ministerstvo
a) sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů
a justiční statistiky,
b) provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudního
jednání,
c) vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů
(dále jen "stížnosti"), jakož i jiná jejich podání.
(3) Pokud v rámci plnění svých úkolů získá ministerstvo
poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, dává Nejvyššímu
soudu podněty k zaujetí stanoviska k výkladu zákonů a jiných
právních předpisů.
(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. b) může
ministr spravedlnosti České republiky podat stížnost pro porušení
zákona, jestliže to zákony o soudním řízení připouštějí.
§ 22
(1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu
Nejvyššího soudu tím, že
a) zajišťuje jeho chod po stránce personální a organizační,
zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu
odbornými a dalšími pracovníky a vyřizuje personální věci
soudců a ostatních pracovníků tohoto soudu,
b) zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální
a finanční,
c) pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků
tohoto soudu.
(2) Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání,
o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení
Nejvyššího soudu. K tomu účelu
a) provádí prověrky soudních spisů,
b) dohlíží na úroveň soudního jednání,
c) vyřizuje stížnosti.
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b)
podává ministerstvu podněty ke stížnosätem pro porušení zákona,
má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákonů o soudním
řízení.
§ 22a
(1) Předseda vrchního soudu vykonává státní správu vrchního
soudu tím, že
a) zajišťuje jeho chod po stránce personální a organizační,
zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení vrchního soudu
odbornými a dalšími pracovníky a vyřizuje personální věci
soudců a ostatních pracovníků tohoto soudu,
b) zajišťuje chod soudu po stránce hospodářské, materiální
a finanční,
c) pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků
tohoto soudu,
d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří.
(2) Předseda vrchního soudu dbá o důstojnost jednání,
o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení
vrchního soudu. K tomu účelu
a) provádí prověrky soudních spisů,
b) dohlíží na úroveň soudního jednání,
c) vyřizuje stížnosti.
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b)
podává ministerstvu podněty ke stížnosätem pro porušení zákona,
má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákonů o soudním
řízení.
§ 23
(
1) Předseda krajského soudu vykonává státní správu
krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že
a) zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální
a organizační; zejména stanoví počty přísedících krajského
soudu, zajišťuje řádné obsazení krajského soudu odbornými
a dalšími pracovníky, vyřizuje personální věci soudců
a ostatních pracovníků krajského soudu,
b) zajišťuje chod krajského soudu po stránce hospodářské,
materiální a finanční,
c) zajišťuje výběr uchazečů o funkci soudce, přijímá je do funkcí
justičních čekatelů a připravuje podklady pro jejich jmenování
soudci,
d) řídí a kontroluje přípravnou službu justičních čekatelů
v obvodu krajského soudu a její výkon,
e) řídí a kontroluje výkon státní správy okresních soudů prováděný
jejich předsedy,
f) pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků
soudů,
g) pečuje o odbornou průpravu přísedících krajského soudu k výkonu
jejich funkce a organizuje a koordinuje odbornou průpravu
přísedících okresních soudů k výkonu jejich funkce,
h) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
i) dohlíží na vedení seznamu znalců a tlumočníků.
(
2) Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání,
o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení
krajského soudu a soudů v jeho obvodu. K tomu účelu
a) provádí prověrky soudních spisů,
b) dohlíží na úroveň soudního jednání,
c) vyřizuje stížnosti.
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b)
podává ministerstvu podněty ke stížnosätem pro porušení zákona,
má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákonů o soudním
řízení. Má-li za to, že podnět podaný nebo postoupený mu předsedou
okresního soudu nesplňuje podmínky podle zákona o soudním řízení,
postoupí ho se svým stanoviskem ministerstvu.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se přiměřeně vztahují na
předsedy krajských obchodních soudů.
§ 24
(1) Předseda okresního soudu vykonává státní správu
okresního soudu tím, že
a) zajišťuje chod okresního soudu po stránce personální
a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících
tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení okresního soudu
odbornými a dalšími pracovníky, vyřizuje personální věci soudců
a ostatních pracovníků tohoto soudu,
b) zajišťuje chod okresního soudu po stránce hospodářské,
materiální a finanční,
c) dohlíží na přípravnou službu justičních čekatelů po dobu jejího
výkonu u okresního soudu,
d) pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků
soudu,
e) pečuje o odbornou průpravu přísedících okresního soudu k výkonu
jejich funkce,
f) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří.
(2) Předseda okresního soudu dbá o důstojnost jednání,
o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení
okresního soudu. K tomu účelu
a) provádí prověrky soudních spisů,
b) dohlíží na úroveň soudního jednání,
c) vyřizuje stížnosti.
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b)
podává předsedovi krajského soudu podněty ke stížnostem pro
porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle
zákonů o soudním řízení. Má-li za to, že podnět předložený mu
soudcem nesplňuje podmínky podle zákona o soudním řízení, předloží
ho se svým stanoviskem předsedovi krajského soudu.
ČÁST ŠESTÁ
STÍŽNOSTI
Podání stížnosti
§ 26
(1) Fyzické a právnické osoby (dále jen "stěžovatel") jsou
oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi
jen v těch případech, kdy tak stanoví zvláštní zákon.20)
(2) Stížností se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve
výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti.
§ 27
Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; to neplatí,
jestliže se obsahem svého podání dopustí trestného činu nebo
přestupku.
§ 28
(1) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána
ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní orgán
státní správy soudu písemný záznam.
(2) Stížnost se podává u toho orgánu státní správy soudu,
který je příslušný k jejímu vyřízení. Je-li stížnost podána
u orgánu státní správy soudu, kterému její vyřízení nepřísluší,
postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému.
Postup při vyřizování stížnosti
§ 29
Ministerstvo vyřizuje
a) stížnosti na postup vrchního a krajského soudu, obsahuje-li
podání stížnosti na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování
anebo narušování důstojnosti řízení předsedou soudu,
b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení
stížnosti v téže věci, vyřizované předsedou Nejvyššího soudu,
vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu.
§ 30
Předseda Nejvyššího soudu vyřizuje stížnosti, jejichž
obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo
narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci
a ostatními pracovníky Nejvyššího soudu.
§ 30a
Předseda vrchního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem
je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo
narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, soudci
a ostatními pracovníky vrchního soudu.
§ 31
Předseda krajského soudu vyřizuje
a) stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení nebo
na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení
místopředsedou soudu, soudci a ostatními pracovníky
a přísedícími krajského soudu,
b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení
stížnosti v téže věci vyřizované předsedou okresního soudu,
c) stížnosti na postup okresního soudu, obsahuje-li podání
stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování nebo
narušování důstojnosti řízení jeho předsedou,
d) stížnosti, k jejichž vyřízení by byl podle § 32 příslušný
předseda okresního soudu, je-li obsahem téže stížnosti
i stížnost, k jejímuž vyřízení je příslušný podle písmene a)
nebo c).
Vyřízení stížnosti
§ 33
Orgán státní správy soudu je povinen přešetřit skutečnosti
ve stížnosti uvedené. Vyžaduje-li to řádné přešetření stížnosti,
vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje,
popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
§ 34
(1) Stížnost musí být vyřízena do dvou měsíců ode dne
doručení orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu
vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě
informován.
(2) Lhůtu stanovenou v odstavci 1 lze překročit jen tehdy,
pokud v jejím průběhu nelze zajistit podklady potřebné pro
vyřízení stížnosti; stěžovatele je třeba o tom písemně vyrozumět.
(3) Pokud byla stížnost shledána důvodnou nebo částečně
důvodnou, je třeba stěžovateli sdělit, jaká opatření byla přijata
k odstranění zjištěných závad. Byla-li porušena povinnost soudcem,
platí ustanovení § 25.
§ 35
(1) Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal
u příslušného orgánu státní správy soudu, jím nebyla řádně
vyřízena, může požádat
a) ministerstvo, aby přešetřilo způsob vyřízení stížnosti
vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, vrchního soudu nebo
předsedou krajského soudu,
b) předsedu krajského soudu, aby přešetřil způsob vyřízení
stížnosti vyřizované předsedou okresního soudu.
(2) Je-li v téže věci stěžovatelem podána další stížnost,
aniž by obsahovala nové skutečnosti, není třeba ji přešetřovat.
ČÁST SEDMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ
A ZÁVĚREČNÁ
§ 36
Orgány státní správy soudů postupují při výkonu své
působnosti v součinnosti s profesní zájmovou organizací soudců,
s níž projednávají zejména tyto otázky:
a) návrhy nových zákonů, které se podstatně dotýkají rozsahu
pravomoci soudů a způsobu jejího výkonu,
b) zásadní opatření týkající se organizace soudů, postavení soudců
a výkonu státní správy soudů.
§ 37
(1) Ustanovení tohoto zákona o krajských soudech se
vztahují, není-li stanoveno jinak, i na Městský soud v Praze,
Krajský obchodní soud v Praze, Krajský obchodní soud v Brně
a Krajský obchodní soud v Ostravě.
(2) Ustanovení tohoto zákona o okresních soudech se
vztahují, není-li stanoveno jinak, i na obvodní soudy v Praze
a Městský soud v Brně.
§ 38
Přísedícího, který byl zvolen do funkce podle zákona České
národní rady č. 35/1970 Sb., o volbách soudců z lidu, zprostí
funkce, nebo ho může z funkce odvolat zastupitelstvo, v jehož
obvodu je přihlášen k trvalému pobytu. Pokud v obvodu příslušného
soudu nemá přísedící trvalý pobyt, zprostí ho funkce, nebo
rozhodne o jeho odvolání zastupitelstvo, v jehož obvodu přísedící
pracuje.
§ 39
Stížnosti podané před účinností tohoto zákona projedná
příslušný orgán státní správy soudu podle dosavadních právních
předpisů.
§ 40
Zrušují se:
1. zákon České národní rady č. 566/1990 Sb., o volbách soudců
z lidu,
2. zákon České národní rady č. 98/1991 Sb., o sídlech a obvodech
okresních a krajských soudů v České republice,
3. vyhláška Ministerstva spravedlnosti České socialisätické
republiky č. 56/1976 Sb., kterou se stanoví příslušnost
obvodních soudů v dopravních trestních věcech,
4. § 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České socialistické
republiky č. 125/1980 Sb., kterou se stanoví příslušnost
Obvodního soudu pro Prahu 6 pro trestní řízení konané podle čl.
10, 13, 14 a 15 Úmluvy o předávání osob odsouzených k trestu
odnětí svobody k výkonu trestu ve státě, jehož jsou státními
občany, a povinnost hradit náklady tohoto řízení
československými občany.
§ 41
Tento zákon nabývá účinnosti s výjimkou § 2 a 3 dnem 1.
listopadu 1991. Ustanovení § 2 a 3 nabývají účinnosti dnem 1.
ledna 1992.
* * *
Zákon České národní rady č. 580/1991 Sb. ze dne 17.
prosince 1991, kterým se doplňuje zákon České národní rady č.
436/1991 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992, zákon České
národní rady č. 23/1993 Sb. ze dne 21. prosince 1992, kterým se
mění a doplňuje zákon České národní rady č. 436/1991 Sb., nabyl
účinnosti dnem 1. ledna 1993, zákon č. 171/1993 Sb. ze dne 20.
května 1993, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, nabyl
účinnosti dnem 1. září 1993, zákon č. 284/1993 Sb. ze dne 10.
listopadu 1993, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady
č. 436/1991 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994, ustanovení
§ 5c pozbylo účinnosti dnem 31. prosince 1995, zákon č. 240/1995
Sb. ze dne 27. září 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České
národní rady č. 436/1991 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996.
Čl. II a III zákona č. 284/1993 Sb. znějí:
Čl. II
1. Dnem účinnosti tohoto zákona je k dalšímu řízení ve
věcech bývalého vojenského obvodového soudu příslušný okresní
soud, v jehož obvodu měl vojenský obvodový soud sídlo, a ve věcech
Vojenského obvodového soudu v Praze Obvodní soud pro Prahu 3.
2. Dnem účinnosti tohoto zákona je k dalšímu řízení
příslušný ve věcech bývalého Vyššího vojenského soudu v Táboře
Krajský soud v Českých Budějovicích a ve věcech bývalého Vyššího
vojenského soudu v Olomouci Krajský soud v Ostravě.
3. Dnem účinnosti tohoto zákona se stávají přísedící
vojenských soudů, pokud s tím souhlasí, přísedícími těch okresních
a krajských soudů, na které je tímto dnem přenesena působnost
vojenských obvodových soudů a vyšších vojenských soudů, u nichž
vykonávali svou funkci.
4. Přísedícího, který byl zvolen do funkce podle zákona č.
335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů,
zprostí funkce nebo ho může z funkce odvolat zastupitelstvo,
v jehož obvodu je přihlášen k trvalému pobytu. Pokud v obvodu
příslušného soudu nemá přísedící trvalý pobyt, zprostí ho funkce
nebo rozhodne o jeho odvolání zastupitelstvo, v jehož obvodu je
přísedící zaměstnán.
5. Justiční čekatelé vojenských soudů se dnem účinnosti
tohoto zákona stávají pracovníky krajského soudu, v jehož obvodu
bylo sídlo vyššího vojenského soudu, u něhož ke dni 31. prosince
1993 vykonávali přípravnou službu justičního čekatele.
6. Hmotný majetek a majetková práva včetně závazků
souvisejících s tímto majetkem a jiná práva a závazky ke dni
účinnosti tohoto zákona přecházejí z vojenských obvodových soudů,
vyšších vojenských soudů, vojenského kolegia Vrchního soudu
v Praze a vojenského kolegia Nejvyššího soudu na Ministerstvo
spravedlnosti, pokud dohodou mezi ním a Minisäterstvem obrany
nebude stanoveno jinak.
7. Pokud nárok na náhradu škody podle zvláštního zákona21)
směřuje proti rozhodnutím vojenských soudů, vydaným do dne
účinnosti tohoto zákona, je ústředním orgánem podle zvláštního
zákona 22) Ministerstvo obrany.
Čl. III
Zrušuje se zákon č. 141/1992 Sb., o zřízení vojenských
soudů, stanovení jejich sídel a obvodů.
21) Zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou
rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním
postupem.
Zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění
pozdějších předpisů.
22) § 9 odst. 1 zákona č. 58/1969 Sb.
Uhde v.r.
1) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů.
3) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších
předpisů.
4) Vyhláška Ministerstva dopravy č. 127/1964 Sb., o městském
přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
4) Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 3/1977 Sb.,
o přepravním řádu lanových drah, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 3 body 1 až 7 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění
státu.
7) Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
8) § 22 odst. 2 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě
Praze.
9) § 34 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb.
10) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
11) § 37 odst. 3 zákona č. 335/1991 Sb.
13) § 11 odst. 1 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev
a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické
republiky, ve znění pozdějších předpisů.
15) § 72 zákona č. 335/1991 Sb.
16) § 61 zákona č. 335/1991 Sb.
17) § 63 zákona č. 335/1991 Sb.
18) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
19) Zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců.
20) § 6 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb.