156/1989 Sb.
ZÁKON
ze dne 13. prosince 1989
o odvodech do státního rozpočtu
změna: 177/1989 Sb.
změna: 574/1990 Sb.
změna: 578/1991 Sb.
změna: 22/1992 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky
se usneslo na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení
ČÁST I
Odvod z objemu mezd
§ 2
Subjekty odvodu z objemu mezd
(1) Odvodu z objemu mezd podléhající:
a) státní podniky;
b) podniky zahraničního obchodu;
c) akciové společnosti 1);
d) sdružení s právní subjektivitou 2);
e) státní hospodářské organizace;
f) státní peněžní ústavy a pojišťovny, Státní banka
československá, státní organizace československé státní dráhy
a specializované železniční organizace 3);
(dále jen "organizace").(2) Od odvodu z objemu mezd se osvobozují státní podniky
bytového hospodářství.
(3) Odvodu z objemu mezd nepodléhají organizace podléhající
dani z objemu mezd podle zákona o důchodové dani 4) a dani z
objemu mezd a odměn podle zákona o zemědělské dani 5).
§ 3
Základ odvodu z objemu mezd
(1) Základem odvodu z objemu mezd je objem mzdových
prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce, snížený o odměny
poskytnuté podle předpisů autorského práva a průmyslového práva
6) zúčtované k výplatě v běžném roce.
(2) Odvod z objemu mezd zahrnuje i pojistné nemocenského
pojištění 7). Odvod z objemu mezd je součástí nákladů organizace.
§ 4
Sazba odvodu z objemu mezd
(1) Sazba odvodu z objemu mezd činí 50 % ze základu odvodu z
objemu mezd (§ 3) s těmito odchylkami:
a) 20 % u lázeňských organizací včetně vojenských lázeňských a
rekreačních zařízení, u organizace Československá námořní
plavba, u organizací v oblasti kultury s uměleckou, zábavní
a zprostředkovatelskou činností, u nakladatelských
a vydavatelských organizací, u ústavů lékařské kosmetiky
a dále u organizací vodního hospodářství, jejichž
zakladateli jsou národní výbory, jakož i u organizací
s obchodní činností poskytujících převážně služby veřejného
stravování, veřejné ubytovací služby a služby cestovního
ruchu, jejichž podrobnější vymezení stanoví prováděcí
předpis;
b) 20 % u organizací poskytujících služby, a to z části základu
odvodu z objemu mezd podle § 3, který připadá na druhy
služeb vymezené v prováděcím předpise, v němž se též stanoví
způsob výpočtu této části základu odvodu z objemu mezd;
c) 10 % u organizací městské hromadné dopravy.
(2) Sazbu odvodu z objemu mezd uvedenou v odstavci 1 písm. b)
není organizace povinna uplatňovat.
§ 5
Slevy na odvodu z objemu mezd
(1) Organizacím podléhajícím odvodu z objemu mezd (§ 2 odst.
1) s výjimkou organizací uvedených v § 4 odst. 1 písm. c) se odvod
z objemu mezd snižuje o:
a) částku 12 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou
pracovní schopností s těžším zdravotním postižením;
b) částku 3000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní
schopností, a to do tříapůlprocentního podílu pracovníků se
změněnou pracovní schopností z celkového přepočteného počtu
pracovníků, a o částku 8000 Kčs za každého pracovníka se
změněnou pracovní schopností nad tříapůlprocentní podíl.
(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný
přepočtený počet pracovníků se změněnou pracovní schopností s
těžším zdravotním postižením a pracovníků se změněnou pracovní
schopností v odvodovém období (zaokrouhlený na celá čísla nahoru).
Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu pracovníků stanoví
prováděcí předpis.
(3) Odvod z objemu mezd po odečtení slev podle odstavce 1
nemůže činit méně než 10 % základu odvodu z objemu mezd (§ 3 odst.1).
ČÁST II
Odvod ze zisku
§ 6
Subjekty odvodu ze zisku
(1) Odvodu ze zisku podléhají organizace uvedené v § 2 odst.
1.
(2) Odvodu ze zisku nepodléhají organizace podléhající
důchodové dani podle zákona o důchodové dani 4) nebo dani ze zisku
podle zákona o zemědělské dani 5), a dále i organizace, které
provádějí odvod ze zisku na základě finančního plánu, s výjimkou
příjmů z cenných papírů.
§ 7
Základ odvodu ze zisku
(1) Základem odvodu ze zisku je zisk vytvořený z veškeré
činnosti organizace, zjištěný v účetnictví a zvýšený o:
a) částky o které byly zvýšeny náklady nebo sníženy výnosy v
rozporu s právními předpisy. Podrobnosti o úhradě částek
daní zaplacených v rozporu se smlouvami o zamezení dvojího
zdanění za subjekty se sídlem v cizině vymezuje prováděcí
předpis;
b) rozdíl, o který placené penále a pokuty převyšují přijaté
penále, pokuty a náhrady škody za zaplacené penále a pokuty;
c) poplatky za znečišťování ovzduší včetně přirážky 8);
d) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod 9).
O částky uvedené pod písmeny c) a d) se základ odvodu ze
zisku zvýší, jen byly-li zahrnuty do nákladů.(2) Základ odvodu ze zisku podle odstavce 1 se snižuje o:
a) příjmy z cenných papírů, z nichž odvod ze zisku byl vybrán
srážkou;
b) částky, které již byly u téže organizace podrobeny odvodu ze
zisku, jsou-li součástí zisku.
(3) U organizací uhelného průmyslu se základ odvodu ze zisku
podle odstavců 1 a 2 dále snižuje o částky poskytnuté nebo se
zvyšuje o částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v
důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.
(4) Výdaje, jejichž rozsah nebo výše je upravena pro státní
podniky obecně závaznými právními předpisy s výjimkou mzdových
a ostatních osobních nákladů, zahrnou se pro výpočet základu
odvodu ze zisku u všech organizací do nákladů maximálně v tom
rozsahu a do té výše, které stanoví tyto předpisy 10).
(5) U organizací, které nevykáží zisk nebo vykáží ztrátu, je
základem odvodu ze zisku úhrn částek zvyšujících zisk uvedených
v odstavci 1, 3 a 4 a převyšující součet vykázané ztráty a částek
snižujících zisk uvedených v odstavcích 2 a 3.
(6) U organizací v likvidaci a u organizací zaniklých bez
provedení likvidace, pokud nelze základ odvodu ze zisku stanovit
podle předchozích odstavců je základem odvodu ze zisku likvidační
přebytek.
(7) U organizací, které provádějí odvod ze zisku na základě
finančního plánu, jsou základem odvodu ze zisku příjmy z cenných
papírů.
§ 8
Sazba odvodu ze zisku
(1) Sazba odvodu ze zisku, s výjimkou uvedenou v odstavci 2,
činí 55 % ze základu odvodu ze zisku a z likvidačního přebytku (
§ 7).
(2) Sazba odvodu ze zisku činí 25 % ze základu odvodu ze
zisku, kterým je příjem z cenných papírů, jejichž zdroj je na
území České a Slovenské Federativní Republiky a odvod ze zisku se
vybírá srážkou.
ČÁST IV
Regulační a cenové odvody
§ 10
(1) Organizacím uvedeným v § 2 odst. 1, organizacím
podléhajícím důchodové dani podle zákona o důchodové dani 4) nebo
dani ze zisku podle zákona o zemědělské dani 5) a organizacím
rozpočtovým a příspěvkovým mohou být při uplatňování jednotných
sazeb uloženy:
a) regulační odvody k zajištění vývoje mezd v proporcích
vymezených výstupy státního plánu, a to
1. za překročení mzdových a ostatních osobních nákladů,
2. za přírůstek mzdových prostředků proti výchozímu roku nad
stanovenou hranici;
b) regulační odvody k zajištění rovnováhy v oblasti investic, a
to
1. k zabezpečení státními plány stanoveného podílu v užití
národního důchodu (míra investování),
2. k omezení nadměrného rozsahu stavebních prací
a rozestavěnosti. Tyto regulační odvody se neuplatní
u investic financovaných ze státních rozpočtů nebo
z rozpočtů národních výborů, u investic sloužících
k ochraně životního prostředí a u investic v oblasti
komplexní bytové výstavby;
c) cenové odvody, a to
1. k odčerpání prostředků, které organizace získala
porušením cenových předpisů,
2. k odčerpání prostředků na základě cenových znevýhodnění
podle cenových předpisů,
3. v důsledku cenových opatření příslušného cenového orgánu,
4. za dodávky výrobků neodpovídajících normované jakosti,
5. za nezajištění finálních výrobků potřebným množstvím
náhradních dílů.
(2) Podmínky a způsob provádění jednotlivých regulačních
a cenových odvodů, pokud je nestanoví tento zákon, stanoví vláda
Československé socialistické republiky nařízením s výjimkou
regulačních a cenových odvodů prováděných ústředními orgány
republik, národními výbory a jimi řízenými rozpočtovými
a příspěvkovými organizacemi, které stanoví nařízením vlády
republik. Vláda Československé socialistické republiky přitom může
též určit podmínky, při jejichž splnění mohou ústřední orgány se
souhlasem federálního ministerstva financí nebo ministerstev
financí, cen a mezd republik povolit úlevu na těchto odvodech.
ČÁST V
Společná ustanovení
§ 11
Oznamovací povinnost
(1) Organizace, která vznikne nebo změní svoje sídlo, je
povinna tuto skutečnost oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala,
orgánům vykonávajícím správu odvodů uvedených v § 1 (dále jen
"orgán vykonávající správu odvodů"), pokud podléhá odvodu z objemu
mezd nebo odvodu ze zisku.
(2) Zánik organizace podléhající odvodu z objemu mezd nebo
odvodu ze zisku je povinen oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastal,
orgánu vykonávajícímu správu odvodů její právní nástupce nebo
likvidátor a není-li jich, pak orgán, který o zrušení rozhodl.
§ 12
Pokuta
(1) Orgán vykonávající správu odvodů může uložit pokutu až do
výše 50 000 Kčs organizacím, které nesplnily povinnosti stanovené
v § 11. Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti,
trvání a následkům protiprávního jednání.
(2) V řízení o uložení pokuty se postupuje podle správního
řádu 12).
(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode
dne, kdy se orgán vykonávající správu odvodů dověděl o nesplnění
povinnosti podle § 11, nejdéle však do tří let ode dne, kdy tyto
skutečnosti nastaly.
(4) Výnos z pokut plyne do toho rozpočtu, do kterého plyne
odvod ze zisku, popřípadě odvod ze zisku na základě finančního
plánu.
§ 13
Odvodové období
Odvody uvedené v § 1 písm. a) až c) se provádějí za
kalendářní rok (dále jen "odvodové období").
§ 14
Vyúčtování odvodů
(1) Organizace je povinna podat vyúčtování odvodu z objemu
mezd a odvodu ze zisku tomu orgánu vykonávajícímu správu odvodů, v
jehož obvodu měla sídlo 31. prosince odvodového období, a to do
15. února po uplynutí odvodového období, a připojit k němu účetní
závěrku a další potřebné podklady. Orgán vykonávající správu
odvodů může v odůvodněných případech lhůtu pro podání vyúčtování
prodloužit, a to nejdéle do konce února po uplynutí odvodového
období.
(2) Organizace je povinna ve vyúčtování si sama vypočítat
odvod z objemu mezd a odvod ze zisku a uvést též případné výjimky,
zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich výši.
(3) Organizace si může ve vyúčtování odečíst od odvodu ze
zisku obdobný odvod nebo daň zaplacenou v cizině, nejvýše však do
částky odvodu ze zisku připadající podle tohoto zákona na příjmy
plynoucí z ciziny.
(4) Pokud příjmy plynou organizaci ze státu, s nímž
Československá socialistická republika uzavřela smlouvu o zamezení
dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle
této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však
započte nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě
vybrána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.
(5) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její
právní nástupce nebo orgán, který o zrušení rozhodl, povinen podat
do konce následujícího měsíce od jejího zániku vyúčtování odvodu
z objemu mezd a odvodu ze zisku za uplynulou část odvodového
období.
(6) V případě likvidace organizace trvá povinnost k odvodu z
objemu mezd a odvodu ze zisku i povinnost podávat k nim každoročně
vyúčtování až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je
likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce vyúčtování
odvodu ze zisku za uplynulou část odvodového období a ve
vyúčtování uvést též likvidační přebytek. Vyúčtování je povinen
doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a údaji o použití
likvidačního přebytku. Obdobně se postupuje i u vyúčtování odvodu
z objemu mezd.
(7) Zjistí-li organizace do uplynutí tří let od lhůty
stanovené v odstavci 1, že předložené vyúčtování je neúplné nebo
nesprávné, je povinna předložit do konce měsíce následujícího po
tomto zjištění dodatečné vyúčtování. Stejnou povinnost má
organizace i tehdy, zjistí-li, že odvod z objemu mezd nebo odvod
ze zisku má být vyšší než byl vyměřen. Dodatečné vyúčtování se
nepodává v případech, kdy neúplnost nebo nesprávnost zjistí
finanční orgány republik nebo federální ministerstvo financí.
(8) Nebylo-li vyúčtování, popřípadě dodatečné vyúčtování
podáno včas, může orgán vykonávající správu odvodů zvýšit odvod
z objemu mezd a odvod ze zisku až o 10 %. U dodatečného vyúčtování
je základem tohoto zvýšení odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku
výše rozdílu mezi v něm uvedenou výší odvodu a tou částí, která
byla uvedena v již dříve předloženém vyúčtování nebo byla
vyměřena.
§ 15
Vyměření odvodů
(1) Odvod z objemu mezd a odvod ze zisku vyměří orgán
vykonávající správu odvodů po uplynutí odvodového období; v
případech uvedených v § 14 odst. 5 a 7 může orgán vykonávající
správu odvodů vyměřit odvod z objemu mezd a odvod ze zisku i před
uplynutím odvodového období.
(2) Skutečnosti rozhodné pro vyměření odvodu z objemu mezd a
odvodu ze zisku se posuzují pro každé odvodové období samostatně.
(3) O vyměření odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku
vyrozumí vykonávající správu odvodů organizaci platebním výměrem.
(4) Dojde-li u organizace ke změně ve výši odvodu z objemu
mezd a odvodu ze zisku, sdělí orgán vykonávající správu odvodů
nově upravenou výši odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku
organizaci dodatečným platebním výměrem.
§ 16
Placení odvodů
(1) Organizace je povinna nejpozději třetího dne před koncem
každého měsíce platit měsíční zálohy na odvod z objemu mezd takto:
a) v lednu ve výši jedné dvanáctiny plánované roční odvodové
povinnosti;
b) v únoru ve výši odvodu z objemu mezd vypočteného ze základu
odvodu z objemu mezd za leden.
c) v následujících měsících ve výši rozdílu mezi odvodem z
objemu mezd vypočteným ze základu odvodu z objemu mezd od
počátku roku a splatnými zálohami od počátku roku s výjimkou
zálohy splatné v lednu.
(2) Zálohy na odvod z objemu mezd v únoru a v následujících
měsících si může organizace snížit o jednu dvanáctinu plánované
roční slevy podle § 5.
§ 17
(1) Organizace je povinna nejpozději třetího dne před koncem
každého měsíce platit zálohy na odvod ze zisku s výjimkami
uvedenými v odstavci 2 takto:
a) v lednu ve výši jedné dvanáctiny plánované roční odvodové
povinnosti;
b) v únoru ve výši odvodu ze zisku vypočteného ze zisku
uvedeného ve výkazu o výsledku hospodaření za leden;
c) v následujících měsících ve výši rozdílu mezi odvodem ze
zisku vypočteným ze zisku uvedeného ve výkazu o výsledku
hospodaření od počátku roku a splatnými zálohami od
počátku roku s výjimkou zálohy splatné v lednu.
(2) Organizace, u níž plánovaný roční odvod ze zisku činí
méně než
a) 1 000 000 Kčs, platí nejpozději třetího dne před koncem
prvního měsíce po skončení I., II. a III. čtvrtletí zálohy
čtvrtletně ve výši odvodu ze zisku vypočteného ze zisku
uvedeného ve výkazu o výsledku hospodaření od počátku roku
po odečtení již dříve splatných záloh na odvodu ze zisku;
b) 500 000 Kčs, zálohy neplatí a roční odvodovou povinnost
uhradí ve lhůtě podání vyúčtování.
(3) Při výpočtu záloh na odvod ze zisku se nepřihlíží k
částkám uvedeným v § 7 odst. 1 a 2 a u organizací uhelného
průmyslu se přihlíží k částkám uvedeným v § 7 odst. 3.
(4) Vznikne-li organizaci přeplatek záloh na odvod ze zisku
(s výjimkou měsíce prosince nebo IV. čtvrtletí),zúčtuje se s
nejbližší splatnou zálohou na odvod ze zisku nebo na žádost
organizace může být zúčtován na jiné odvody nebo jejich
nedoplatky, popřípadě může být vrácen.
§ 18
(1) Jestliže odvod z objemu mezd a odvodu ze zisku, vypočtený
ve vyúčtování, je vyšší než zaplacené výlohy, je organizace
povinna zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání vyúčtování.
Jsou-li zaplacené zálohy vyšší než odvod z objemu mezd a odvod ze
zisku vypočtený ve vyúčtování, zúčtuje se přeplatek za uplynulé
odvodové období na zálohy odvodu z objemu mezd a odvodu ze zisku
v běžném roce nebo se na žádost vrátí organizaci.
(2) Rozdíl vyplývající z dodatečného vyúčtování je organizace
povinna zaplatit ve lhůtě stanovené ve lhůtě pro podání
dodatečného vyúčtování.
(3) Jestliže odvod z objemu mezd a odvod ze zisku, stanovený
platebním výměrem, je vyšší než vypočtený ve vyúčtování, je
organizace povinna zaplatit rozdíl do 15 dnů ode dne doručení
platebního výměru.
(4) V odůvodněných případech může orgán vykonávající správu
odvodů na žádost organizace stanovit zálohy (§ 16 a 17) jinak.
§ 19
Penále
(1) Nebyl-li odvod z objemu mezd nebo odvod ze zisku (včetně
zvýšení podle § 14 odst. 8) nebo odvod z odpisů základních
prostředků, popřípadě zálohy na ně, nebo regulační a cenové odvody
zaplaceny včas a v plné výši, je organizace uvedená v § 10 odst. 1
povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z
nedoplatků příslušného odvodu zjištěného ke dnům splatnosti.
(2) Uvede-li organizace ve vyúčtování (dodatečném vyúčtování)
odvod z objemu mezd nebo odvod ze zisku nižší částkou, než jakou
měla uvést, předepíše orgán vykonávající správu odvodů penále ve
výši 10 % tohoto rozdílu. Z rozdílu mezi dodatečným vyúčtováním,
podaným na základě výsledků vnitropodnikové kontroly nebo kontroly
zakladatele popřípadě příslušného orgánu hospodářského řízení
a již podaným vyúčtováním nebo vyměřenými odvody předepíše penále
v poloviční výši. Veškeré rozdíly zjištěné v průběhu kontroly
prováděné orgány vnější kontroly se považují za rozdíly zjištěné
těmito orgány.
(3) Předpis penále podle předchozích odstavců se sdělí
organizaci uvedené v § 10 odst. 1 platebním výměrem. Penále je
splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Proti
platebnímu výměru o předpisu penále může podat organizace odvolání
do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek.
(4) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 100 Kčs.
(5) Orgán vykonávající správu odvodů může penále prominout
nebo snížit, popřípadě upustit i od jeho předpisu za podmínek
a v rozsahu stanoveném v obecně závazném právním předpise vydaném
federálním ministerstvem financí, ministerstvem financí, cen
a mezd České socialistické republiky a ministerstvem financí, cen
a mezd Slovenské socialistické republiky.
§ 20
Zaokrouhlování
Odvody uvedené v § 1 písm. a) a b) a regulační odvody uvedené
v § 10 odst. 1 písm. a) a b) se zaokrouhlují na celé stovky Kčs
nahoru a jejich základy na celé tisíce Kčs dolů. Zvýšení odvodu z
objemu mezd a odvodu ze zisku (§ 14 odst. 8) i penále (§ 19) se
zaokrouhlují na celé desítky Kčs dolů. Cenové odvody a jejich
základy se zaokrouhlují na celé Kčs dolů.Zálohy na odvod z objemu
mezd a odvod ze zisku se zaokrouhlují na celé tisíce Kčs dolů.
§ 21
Zánik práva vyměřit a vymáhat odvody
(1) Odvod z objemu mezd a odvod ze zisku a penále nelze
vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let do konce kalendářního
roku, v němž byla organizace povinna podat vyúčtování těchto
odvodů.
(2) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání
odvodu z objemu mezd, odvodu ze zisku nebo penále, běží lhůta pro
vyměření nebo vymáhání znovu od konce roku, ve kterém byla
organizace o tomto úkonu zpravena; vyměřit a vymáhat odvod
z objemu mezd, odvod ze zisku a penále lze však nejpozději do
deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž byla
organizace povinna podat vyúčtování těchto odvodů.
(3) Odvod z odpisů základních prostředků, regulačních a
cenových odvodů nelze vrátit ani vymáhat po uplynutí tří let od
konce kalendářního roku, v němž byla organizace povinna jej
zaplatit.
§ 22
Řízení
(1) Pro řízení ve věcech odvodu z objemu mezd, odvodu ze
zisku a odvodu z odpisů základních prostředků platí zvláštní
předpisy 13), pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Pro regulační a cenové odvody platí předpisy o řízení ve
věcech daní a poplatků 13), pokud zvláštní předpis nestanoví
jinak.
(3) Ustanovení zvláštních předpisů o výkonu rozhodnutí v
řízení ve věcech daní a poplatků platné pro státní podniky 14)
platí pro všechny organizace. Použije se obdobně i pro úhradu
dlužných částek z účtů u bank a spořitelen.
ČÁST VI
Zmocňovací ustanovení
§ 24
(1) zrušen
(2) Vláda Československé socialistické republiky může:
a) k běžnému usměrňování vývoje ekonomiky nařízením zvýšit nebo
snížit sazbu odvodu ze zisku a sazbu odvodu z objemu mezd
pro rok 1990 nejvýše o 10 bodů, pro rok 1991 nejvýše o 5
bodů; případnou úpravu sazby pro rok 1991 stanoví nejpozději
do 30. září 1990;
b) stanovit nařízením provádění odvodu ze zisku na základě
finančního plánu pro státní organizaci Československé státní
dráhy a specializované železniční organizace, organizace
spojů, organizace v působnosti federálního ministerstva
národní obrany a federálního ministerstva vnitra, organizace
vodní dopravy, organizace lesního a vodního hospodářství,
organizace městské hromadné dopravy, organizace bytového
hospodářství a Československého filmu.
(3) Vláda Československé socialistické republiky, pokud jde o
organizaci, jejíž zakladatelem je ústřední orgán federace a
akciové společnosti a sdružení s převažujícím počtem organizací v
působnosti federace, vláda České socialistické republiky a vláda
Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní organizace,
mohou povolit jako experiment, aby organizace s vhodnými
podmínkami nahradily některý z odvodů podle tohoto zákona jiným
odvodem nebo jiným vztahem ke státnímu rozpočtu, popřípadě jiným
způsobem prováděly odvody, a to k ověření nových způsobů řízení,
zejména ke sjednocení jednotlivých ekonomických nástrojů mezi
socialistickými zeměmi.
(4) Vláda Československé socialistické republiky může
nařízením zúžit okruh organizací, uvedených v § 4 odst. 1.
§ 25
Federální ministerstvo financí, pokud jde o organizace,
jejichž zakladatelem je ústřední orgán federace, akciové
společnosti a sdružení s převažujícím počtem organizací
v působnosti federace, ministerstvo financí, cen a mezd České
socialistické republiky a ministerstvo financí, cen a mezd
Slovenské socialistické republiky; pokud jde o ostatní organizace,
mohou:
a) rozhodnout ve sporných případech o způsobu odvodů podle
tohoto zákona;
b) zcela nebo zčásti osvobodit od odvodu ze zisku nově
zřizované organizace , a to nejvýše na dobu dvou let od
zahájení činnosti;
c) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu odvodu ze zisku
z téhož základu;
d) učinit opatření z zamezení tvrdostí a nesrovnalostí,
popřípadě povolovat úlevy, vyžadují-li to společenské zájmy
a určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolování
těchto úlev.
ČÁST VII
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 27
Rozhodnutí o osvobození od odvodu ze zisku a výjimky
stanovené podle dosavadních předpisů 16) zůstávají nedotčena.
§ 28
(1) Odvod z objemu mezd a odvod ze zisku se vyměří podle
tohoto zákona poprvé na základě výsledků dosažených v roce 1990.
(2) Pro odvodové povinnosti a povinnost příspěvku na sociální
zabezpečení vzniklé před 1. lednem 1990 se použije zákon č.
161/1982 Sb., ve znění zákona č. 171/1988 Sb. a předpisů vydaných
na základě tohoto zákona. Pro povinnost platit dodatkové odvody za
překročení závazných limitů odběru některých druhů ropných výrobků
vzniklé před 1. lednem 1990 se použije nařízení vlády
Československé socialistické republiky č. 77/1986 Sb., nařízení
vlády České socialistické republiky č. 78/1986 Sb. a nařízení
vlády Slovenské socialistické republiky č. 79/1986 Sb. do konce
roku 1992.
(3) Pokud se v obecně závazných právních předpisech platných
pro subjekty odvodů užívá pojmu příspěvek na sociální zabezpečení,
rozumí se jím též odvod z objemu mezd podle tohoto zákona, není-li
stanoveno jinak.
§ 29
Zrušují se:
1. zákon č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve
znění zákona č. 171/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
č. 161/1982 Sb. o odvodech do státního rozpočtu a zákon č.
164/1982 Sb.,o důchodové dani,
2. vyhláška federálního ministerstva financí č. 163/1982 Sb.,
kterou se provádí zákon o odvodech do státního rozpočtu,
3. výnos federálního ministerstva financí č.j. V/1-16 252/1983,
ministerstva financí ČSR č.j. 152/16 350/1983 a ministerstva
financí SSR č.j. 81/1420/1983 o vymezení oprávnění finančních
správ a národních výborů k povolování úlev na odvodu ze zisku,
důchodové dani a na penále, registrovaný v částce 30/1983 Sb.,
4. nařízení vlády Československé socialistické republiky č.
77/1986 Sb., o dodatkovém odvodu za překročení závazných
limitů odběru některých druhů ropných výrobků.
5. nařízení vlády České socialistické republiky č. 78/1986 Sb.,
o dodatkovém odvodu za překročení závazných limitů odběru
a stanovených dodávkových fondů některých druhů ropných
výrobků ústředními orgány České socialistické republiky
a národními výbory a jimi řízenými rozpočtovými
a příspěvkovými organizacemi,
6. nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 79/1986
Sb., o dodatkovém odvodu za překročení závazných limitů odběru
a stanovených dodávkových fondů některých druhů ropných
výrobků ústředními orgány Slovenské socialistické republiky
a národními výbory a jimi řízenými rozpočtovými
a příspěvkovými organizacemi.
Čalfa v.r.
též na místě prezidenta republiky podle čl. 64
ústavního zákona o československé federaci
Kukrál v.r.
1) Zákon č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech.
2) Např. § 636 zákona č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v
mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu).
3) Zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.
Zákon č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č.
162/1968 Sb.
Zákon č. 130/1989 Sb., o Státní bance československé.
Zákon č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé státní dráhy.
4) Zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani a o změnách zákona č.
172/1988 Sb., o zemědělské dani, a zákona č. 116/1985 Sb.,
o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem
v Československé socialistické republice (zákon o důchodové
dani).
5) Zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani.
6) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a
uměleckých (autorský zákon) a doplňující předpisy.
Zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích
návrzích a průmyslových vzorech.
7) § 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší,
ve znění pozdějších předpisů.
9) Nařízení vlády Československé socialistické republiky č.
35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění
nařízení vlády Československé socialistické republiky č.
91/1988 Sb.
10) Např. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních
věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách.
11) § 8 odst. 4 zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku.
12) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
13) Vyhláška č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.
14) § 27 vyhlášky č. 16/1962 Sb.
15) Zákon č. 129/1989 Sb., rozpočtové soustavě Československé
socialistické republiky a o pravidlech hospodaření
s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla).
Zákon SNR č. 169/1982 Sb., o rozpočtovém určení výnosu a
správě odvodů, důchodové daně a příspěvku na sociální
zabezpečení.
Zákon ČNR č. 174/1982 Sb., o rozpočtovém určení výnosu
a správě odvodů, důchodové daně a příspěvků na sociální
zabezpečení.
16) Zákon č. 161/1982 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, ve
znění zákona č.171/1988 Sb.