281/71 702/1995 Postupy účtování u fyzických osob provozujících podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví

Schválený:
281/71 702/95
Opatření
Ministerstva financí České republiky
ze dne 28. listopadu 1995,
kterým se stanoví postupy účtování u fyzických osob provozujících podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví
Změna: 281/80 381/1996
Změna: 281/90 550/1997
Změna: 281/53 679/1998
Změna: 281/93 489/1998
Ministerstvo financí České republiky podle § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění zákona č. 117/94 Sb. (dále jen "zákon"), stanoví:
Čl.I
(1) Tímto opatřením se stanoví postupy účtování v soustavě jednoduchého účetnictví pro účetní jednotky uvedené v § 9 odst. 1 písm. a) a b) zákona a postupy pro přechod z jednoduchého do podvojného účetnictví a naopak.
(2) Postupy účtování v soustavě jednoduchého účetnictví podle odstavce 1 tvoří přílohy tohoto opatření.
(3) Toto opatření bude vyhlášeno oznámením o jeho vydání ve Sbírce zákonů.1)
Čl.II
(1) Pro osoby podle Čl. I odst. 1 dnem 31. prosince 1995 pozbývají platnosti Postupy účtování u fyzických osob provozujících podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví č. j. V/1-31.370/1992 ze dne 23. prosince 1992 ve znění č. j. 281/56.350/94 ze dne 20. října 1994.
(2) Zrušují se postupy přechodu z jednoduchého na podvojné účetnictví č.j. V/31.385/92 ze dne 29. prosince 1992 a z podvojného na jednoduché účetnictví č.j. V/31.390/92 ze dne 29. prosince 1992.
Čl.III
Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996.
Ministr financí České republiky
Ing. Ivan Kočárník, CSc. v.r.
 
Příloha 1
Úvodní ustanovení
Čl.I
Vymezení některých pojmů pro účely postupů vedení jednoduchého účetnictví
(1) Pro účely těchto postupů se majetek člení na:
a) hmotný investiční majetek,
b) nehmotný investiční majetek,
c) zásoby,
d) pohledávky,
e) peněžní prostředky a ceniny,
f) finanční majetek.
(2) Hmotným investičním majetkem se rozumí
a) pozemky, budovy, stavby s výjimkou provozních důlních děl a drobných staveb vymezených ve zvláštním předpise1) kromě svážnic, byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky zákonem č. 72/1994 Sb., umělecká díla a sbírky,
b) samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocení je ve výši částky stanovené zákonem o daních z příjmů pro tento majetek,
c) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky,
d) základní stádo a tažná zvířata tj.
- plemenná zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz a hus;
- hospodářsky využívané chovy (například muflonů, daňků, jelenů, pštrosů), u kterých pořizovací cena za jeden kus odpovídá kategorii hmotného investičního majetku a jejichž využitelnost v chovu je delší než 4 roky,
- koně tažní, dostihoví a sportovní, osli, muly a mezci. O základním stádu a tažných zvířatech se účtuje způsobem odpovídajícím povaze tohoto majetku,
e) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, technická rekultivace a technické zhodnocení,2) pokud nejsou součástí pořizovací ceny hmotného investičního majetku,
f) ložiska nerostných surovin.
Příslušenstvím 3) hmotného investičního majetku jsou předměty, které tvoří s hlavní věcí jeden majetkový celek a jsou součástí jeho ocenění a evidence. Příslušenství je součástí dodávky hlavní věci nebo se k hlavní věci přiřadí dodatečně. Pokud příslušné předměty netvoří s hlavní věcí jeden majetkový celek, jde o samostatné movité věci.
Hmotným investičním majetkem se stávají věci uvedené do užívání. Uvedením do užívání se rozumí zabezpečení všech technických funkcí potřebných k užívání a splnění všech povinností stanovených právními předpisy, např. stavebními, ekologickými, požárními, bezpečnostními a hygienickými.
(3) Nehmotným investičním majetkem se rozumí nehmotný majetek věcně a hodnotově vymezený zákonem o daních z příjmů. Pro uvedení nehmotného investičního majetku do užívání obdobně platí postup uvedený v odstavci 2.
(4) Opravná položka k úplatně nabytému majetku se účtuje při nabytí souboru majetku , vydražením nebo koupí, nejsou-li sjednány či jinak stanoveny ceny jednotlivých složek souboru majetku. Opravnou položkou je rozdíl
a) buď mezi cenou souboru majetku (např. kupní cenou) a oceněním souboru majetku v účetnictví prodávajícího subjektu, sníženou o převzaté závazky, pokud nabyvatel individuálně nepřeceňuje jednotlivé složky nabytého souboru majetku,
b) nebo mezi cenou souboru majetku (např. kupní cenou) a souhrnem individuálně přeceněných složek souboru majetku na základě posudku zpracovaného znalcem (znalci), sníženou o převzaté závazky, pokud nabyvatel individuálně přeceňuje jednotlivé složky nabytého souboru majetku.
Složky majetkového souboru v účetnictví vydražitele či kupujícího jsou oceněny zůstatkovou cenou, jde-li o složky na příslušných majetkových účtech v případě ad a) předchozího odstavce, nebo cenou vzniklou přeceněním v případě ad b).
Dodatečné přecenění podle písmena b) může být provedeno nejpozději do termínu uzavírání účetních knih. Pokud od nabytí majetku do uzavírání účetních knih neuplynou tři měsíce, lze provést přecenění i v následujícím účetním období. Dodatečné přecenění se musí týkat veškerého takto nabytého majetku s výjimkou peněžních prostředků a cenin.
Je-li rozdíl mezi cenou souboru majetku a souhrnem individuálně přeceněných složek majetku kladný, má opravná položka povahu aktivní; je-li rozdíl záporný, má opravná položka povahu pasívní. Opravná položka k úplatně nabytému majetku se odepisuje v souladu s ustanoveními zákona o daních z příjmů, a to aktivní do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů (viz Čl. V odst. 2 písm. ab)) a pasívní opravná položka se povinně zúčtovává do příjmů (viz Čl.V odst. 2 písm. aa)). Při postupném vyřazování částí souboru majetku (např. prodejem, vkladem, likvidací) se opravná položka nemění a v jejím odpisování se pokračuje předepsaným způsobem.
Opravná položka se jednorázově odepíše do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů či daňových příjmů v případě prodeje či vkladu celého souboru majetku, či poslední části majetku, ke kterému se opravná položka váže. Pro tento účel se opravná položka vztahuje k nehmotnému a hmotnému investičnímu majetku.
(5) Finančním majetkem se rozumí zejména akcie, dluhopisy (pokladniční poukázky, obligace, hypotéční zástavní listy ap.), finanční spoluúčast na podnikání jiných účetních jednotek (podílové cenné papíry a vklady), depozitní certifikáty (vkladové listy) a investice do portfolia (podílové nebo majetkové listy aj.).
(6) Ceninami se rozumí zejména poštovní známky, kolky, telefonní a ostatní karty, mají-li hodnotu, ze které bude moci být po vydání do užívání čerpáno. Za ceninu se považují také zakoupené stravenky do provozoven veřejného stravování apod.
(7) Zásobami jsou
a) skladovaný materiál,
b) nedokončená výroba, výrobky, zvířata,
c) skladované zboží.
Součástí materiálu je také hmotný majetek, který nesplňuje kritéria pro zařazení do hmotného investičního majetku (viz Čl. I odst. 2).
Po vydání tohoto majetku do užívání se tento majetek v pořizovací ceně vyšší než 3 000 Kč eviduje až do doby vyřazení v operativní evidenci.
Nedokončená výroba jsou produkty, které již prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, ale také ne ještě hotovým výrobkem.
Výrobky jsou předměty vlastní výroby určené k realizaci mimo účetní jednotku.
Do zásob se zahrnují zvířata ve výkrmu, ryby, kožešinová zvířata, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt a perliček, a dále zvířata vlastního chovu a nakoupená mladá zvířata. Zvířata z vlastního chovu a nakoupená zvířata po dosažení dospělosti mohou být z rozhodnutí účetní jednotky převedena do základního stáda, v opačném případě zůstávají součástí zásob.
Zboží je všechno, co účetní jednotka nakupuje za účelem prodeje. Zbožím jsou i výrobky vlastní výroby předané do vlastních prodejen.
Zbožím jsou nemovitosti s výjimkou pozemků v případě, že jsou splněny následující podmínky:
- nemovitost je pořizována za účelem bezprostředního prodeje,
- účetní jednotka má v předmětu činnosti nákup a prodej nemovitostí (realitní kancelář),
- nemovitost není v době mezi nákupem a prodejem pronajímána a není prováděno technické zhodnocení (rekonstrukce a modernizace).
(8) Vlastní jmění účetní jednotky je tvořeno součtem stavu hmotného a nehmotného investičního majetku, zásob, pohledávek, finančního majetku po odečtení stavu závazků včetně úvěrů, rezerv, popř. pasívní části opravné položky při úplatném nabytí majetku.
(9) Peněžní deník je v soustavě jednoduchého účetnictví účetní knihou, ve které se zachycuje pohyb peněžních prostředků v hotovosti a na účtech u banky, příjmy a výdaje v požadovaném členění, především pro účely daně z příjmů, a průběžné položky.
(10) Za průběžnou položku se považuje takový záznam v peněžním deníku, který slouží k doložení stavu majetku účetní jednotky při převodech mezi pokladnou a bankovními účty a při převodech mezi bankovními účty.
(11) Účtováním se v soustavě jednoduchého účetnictví rozumí veškeré zápisy, které se týkají předmětu účetnictví ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, např. účetní zápisy v knize pohledávek a závazků, v inventární knize, resp. inventárních kartách investičního majetku, v knize zásob a v peněžním deníku.
(12) V ocenění podle odstavce 2 písm. b) se účtuje o majetku, jakož i technickém zhodnocení, jež byly uvedeny do užívání počínaje dnem 1. ledna 1998. O majetku, jakož i technickém zhodnocení, jež byly uvedeny do užívání před tímto datem, se účtuje podle dříve platných opatření.
Čl.II
Ocenění majetku účetní jednotky
(1) Majetek účetní jednotky se oceňuje v souladu s § 25 zákona.
(2) Hmotný a nehmotný investiční majetek se v souladu se zákonem oceňuje pořizovací cenou, reprodukční pořizovací cenou, a vlastními náklady.
Pořizovací cena obsahuje cenu pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku včetně výdajů spojených s jeho pořízením. Za výdaje spojené s pořízením hmotného investičního majetku se považují výdaje zejména na:
a) přípravu a zabezpečení výstavby (včetně např. úroků, odvodu za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě) do doby uvedení pořizované investice do užívání,
b) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce (včetně variantních řešení), umělecká díla tvořící součást stavebních objektů, náhrady k odstranění ekonomické újmy zemědělských organizací, odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště, otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, technickou rekultivaci, technické zhodnocení,2) dopravné, montáž a clo,
c) zabezpečovací a konzervační práce, popř. udržovací a dekonzervační práce v případě zastavení pořizované investice.
Za výdaje spojené s pořízením hmotného investičního majetku se nepovažují zejména:
a) penále, poplatky z prodlení a peněžní náhrady škod související s investiční výstavbou,
b) výdaje na přípravu pracovníků pro budované provozy a zařízení,
c) výdaje na vybavení pořizované investice zásobami,
d) výdaje na biologickou rekultivaci,
e) výdaje spojené s přípravou a zabezpečením výstavby vzniklé po uvedení pořizované investice do užívání.
f) výdaje na opravy a udržování hmotného investičního majetku. (Opravami se odstraňuje částečné fyzické opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Udržováním se zpomaluje fyzické opotřebení, předchází jeho následkům a odstraňují drobnější závady),
g) daně spojené s pořízením hmotného investičního majetku, které zákon o daních z příjmů neuznává za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje
a) nehmotný a hmotný investiční majetek nabytý darováním,
b) nehmotný investiční majetek vytvořený vlastní činností, pokud je reprodukční pořizovací cena nižší než vlastní náklady,
c) hmotný investiční majetek bezúplatně nabytý na základě smlouvy o koupi najaté věci 4) (finanční leasing);
d) nehmotný a hmotný investiční majetek nově zjištěný a v účetnictví dosud nezachycený (např. inventarizační přebytek);4)
Vlastními náklady jsou veškeré přímé náklady, popř. nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením nehmotného a hmotného investičního majetku vlastní činností (výrobní režie).
Nehmotný a hmotný investiční majetek vytvořený vlastní činností se ve výše uvedeném ocenění zachytí v knize majetku a ve stejné výši v příjmech zahrnutých do základu daně u účetní jednotky, pokud výdaje související s investiční činností nebyly účtovány do výdajů nezahrnovaných do základu daně z příjmů.
Uvedený postup se nemusí uplatnit u nakoupených mladých zvířat a zvířat vlastního chovu, pokud se při dosažení dospělosti nezahrnují do základního stáda.
Ocenění hmotného investičního majetku se zvýší o výdaje na dokončené technické zhodnocení, pokud podle smlouvy nebude technické zhodnocení odpisovat nájemce.
Ocenění hmotného a nehmotného investičního majetku, na jehož pořízení byla účetní jednotce poskytnuta dotace ze státního rozpočtu, ze státních fondů nebo z rozpočtu obcí, se sníží o poskytnutou dotaci.
Pořizovací cenou ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jeho části (dále jen "ložisko") se rozumí kladný rozdíl mezi pořizovací cenou jednotlivého pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení. Ložisko těžené v souladu s vyhláškou č. 175/1992 Sb. se odpisuje odpisovou sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m3 ) je podíl pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m3) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.
(3) Zásoby se oceňují v souladu se zákonem, a to
- zásoby nakoupené pořizovacími cenami,
- zásoby vytvořené vlastní činností včetně přírůstků zvířat vlastními náklady, nelze-li je zjistit reprodukční pořizovací cenou,
- příchovky zvířat se oceňují vlastními náklady, nelze-li je zjistit, reprodukčními pořizovacími cenami.
Zásoby stejného druhu lze ocenit cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem z pořizovacích cen nebo vlastních nákladů nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku zásob se použije jako první cena pro ocenění úbytku zásob.
Zásoby pořízené bezplatně, nalezené (přebytky zásob), odpad a zbytkové produkty vrácené z výroby či jiné činnosti se ocení dle odborného odhadu jejich užitné hodnoty.
Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou jsou zásoby skutečně pořízeny včetně výdajů s jejich pořízením souvisejících (např. přeprava, provize, clo, pojistné).
Vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností se rozumí přímé náklady na ně vynaložené, popř. i část nepřímých nákladů, která se k této činnosti vztahuje.
Čl.III
Rezervy
(1) Rezervy vytvářejí účetní jednotky na rizika, ztráty, předpokládané výdaje, popř. snížení příjmů v případech stanovených zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů nebo jinými zákony, které tvorbu rezervy považují za výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
(2) Tvorba rezerv se zachycuje v deníku jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů (viz Čl. V, odst. 2, písm. ab)).
(3) Výdaje, na jejichž úhradu se rezervy vytvořily, se vyúčtují v peněžním deníku do výše vytvořené rezervy jako výdaj neovlivňující základ daně z příjmů a nad tuto výši do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Současně se vyúčtuje čerpání rezervy na inventární kartě rezervy. Rezervy se čerpají pouze do vytvořené výše a nesmějí nabýt aktivního zůstatku.
(4) Rezervy se zruší v peněžním deníku jako storno výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody či se změnily rozhodné skutečnosti, na základě kterých byla rezerva vytvořena (viz Čl. V, odst. 2, písm. ab)). Zrušení rezervy se rovněž vyúčtuje na inventární kartě rezervy.
Zrušením rezervy se rozumí buď úplné či částečné vystornování rezervy z jiného důvodu, než jejím čerpáním na účel, pro který byla rezerva tvořena, např. snížení rezervy z titulu její nepřiměřené výše či vystornování rezervy z titulu pominutí důvodů, pro které byla rezerva tvořena.
(5) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího období.
(6) Rezervy podléhají dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.
(7) V soustavě jednoduchého účetnictví se nevytváří opravné položky k pohledávkám.
Vedení jednoduchého účetnictví
Čl.IV
Obecně
(1) V jednoduchém účetnictví je odděleno účtování o peněžním hospodaření v peněžním deníku od evidence majetku, který se vztahuje k činnosti účetní jednotky, a závazků z této činnosti vyplývajících.
(2) Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví vedou:
a) peněžní deník,
b) knihu pohledávek a závazků,
c) pomocné knihy o ostatních složkách majetku a o závazcích z pracovněprávních vztahů, pokud pro ně mají použití.
Jedná se především o tyto pomocné knihy:
- inventární kniha (inventární karty) hmotného a nehmotného investičního majetku,
- inventární karty rezerv a časového rozlišení výdajů,
- inventární kniha finančního majetku,
- inventární karty opravných položek k úplatně nabytému majetku,
- kniha zásob (skladní karty),
- kniha pro evidenci cenin,
- kniha pro evidenci nepřímých daní (kniha evidence daně z přidané hodnoty a kniha evidence spotřebních daní), pokud nejsou součástí knihy pohledávek a závazků,
- mzdová evidence (mzdové listy).
Čl.V
Postup při otevírání a uzavírání účetních knih
(1) Otevřením účetních knih se rozumí ve smyslu § 17 odst. 1 zákona otevření peněžního deníku s převodem počátečních zůstatků peněžních prostředků v hotovosti, prostředků na účtech v bankách a průběžných položek z minulého účetního období, dále otevření knih pohledávek a závazků a pomocných knih o ostatních složkách majetku a závazků.
(2) Uzavírání účetních knih je činnost, při níž se ve smyslu ustanovení § 17 odst. 2 zákona:
a) doplňují za poslední zápis v peněžním deníku uzávěrkové účetní operace týkající se
aa) příjmů zahrnovaných do základu daně z příjmů:
- nehmotný a hmotný investiční majetek vytvořený vlastní činností, pokud účetní jednotka účtovala výdaje související s investiční činností do výdajů zahrnovaných do základu daně z příjmů.
- odpis pasívní opravné položky k úplatně nabytému majetku,
- ziskové kursové rozdíly z devizových účtů a valutových pokladen,
- čerpání zákonných rezerv na výkony prováděné vlastní činností,
- poměrná výše příjmů, popř. výnosů vztahující se k činnosti sdružení bez právní subjektivity,
- případné další příjmy, popř. storno příjmů, v souladu se zákonem o daních z příjmů,
ab) výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů:
- odpisy nehmotného a hmotného investičního majetku podle zákona o daních z příjmů,
- zůstatková cena vyřazeného nehmotného a hmotného investičního majetku ve výši uznané zákonem o daních z příjmů,
- odpis aktivní opravné položky k úplatně nabytému majetku,
- cena pořízení prodaného finančního majetku v případě, že příjem z prodeje podléhá dani z příjmů,
- ztrátové kursové rozdíly z devizových účtů a valutových pokladen,
- tvorba zákonných rezerv,
- zrušení zákonných rezerv, jako storno výdajů (Čl. III odst. 2),
- darované zásoby jako storno výdajů.
- věcný vklad (zásoby) vlastníka účetní jednotky,5)
- poměrná výše nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci v souladu s ustanoveními zákona o daních z příjmů,
- poměrná výše výdajů, popř. nákladů vztahující se k činnosti sdružení bez právní subjektivity,
- případné další výdaje, popř. storno výdajů, v souladu se zákonem o daních z příjmů;
b) zjišťují souhrnné částky údajů sledovaných v peněžním deníku, např. peněžní prostředky v hotovosti, na účtech v bance, příjmy a výdaje celkem a v členění požadovaném pro daňové účely, průběžné položky,
c) zjišťují se údaje pro výpočet základu daně z příjmů a daňové povinnosti za účetní období,
d) uzavřou se knihy pohledávek a závazků a ostatní pomocné knihy majetku a závazků se zřetelným oddělením jednotlivých účetních období, pokud se pokračuje v účetních zápisech i v dalším účetním období.
(3) Na podkladě údajů peněžního deníku, knih pohledávek a závazků a ostatních pomocných knih o složkách majetku a závazků a provedené inventarizace majetku a závazků účetní jednotka sestaví výkaz o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích.
(4) Hospodářský výsledek účetní jednotky za účetní období se zjistí v peněžním deníku jako rozdíl mezi příjmy a výdaji celkem s výjimkou plateb, které nejsou výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů a s výjimkou příjmů od daně osvobozených nebo do základu daně z příjmů nezahrnovaných.
Čl.VI
Peněžní deník
(1) Peněžní deník (dále "deník") je určen pro účtování:
a) příjmů a výdajů provedených v hotovosti,
b) příjmů a výdajů provedených bankou,
c) průběžných položek (převody mezi pokladnou a bankovním účtem a převody mezi bankovními účty).
d) nepeněžních operací vyplývající ze zákona o daních z příjmů, zejména účetní případy uvedené v Čl. V odst. 2 písm. aa) a ab).
(2) V deníku se neúčtují operace charakteru předpisu plateb, odvodů, vystavených a přijatých vyúčtování (faktur) apod.
(3) Zápisy v deníku se uskutečňují zásadně v časovém sledu podle jednotlivých účetních dokladů s rozpisem na příjmy a výdaje tak, aby byl přehled o příjmech a výdajích nejvýše za kalendářní měsíc.
(4) Účetní jednotka, která v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti přijímá platby v hotovosti, je povinna vést záznamy denních tržeb a souhrnně o těchto tržbách účtovat v deníku minimálně jednou měsíčně.
(5) Zápisy v deníku se organizují způsobem, který umožňuje zjistit po skončení zdaňovacího období dílčí základy daně z příjmů fyzických osob, popř. příjmy a výdaje podle jednotlivých činností v souladu s požadovaným členěním činností v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
(6) Deník obsahuje minimálně tyto údaje, pokud pro ně účetní jednotka má věcnou náplň:
a) přehled o peněžních prostředcích v hotovosti v členění na příjem a výdaj,
b) přehled o peněžních prostředcích na bankovních účtech v členění na příjem a výdaj,
c) přehled o příjmech zahrnovaných do základu daně s minimálním členěním na
ca) prodej zboží, výrobků a služeb,
cb) ostatní
d) přehled o výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů s minimálním členěním na
da) nákup materiálu a zboží,
db) mzdy včetně zálohy na daň z příjmů zaměstnanců, srážek z mezd ve prospěch třetích osob ap.,
dc) platby pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem, zaměstnavatelem za zaměstnance a za vlastní osobu zaměstnavatele,
dd) provozní režie.
e) přehled o příjmech, které nesmí ovlivnit základ daně z příjmů účetní jednotky s členěním zejména na
ea) příjmy zdaněné u zdroje srážkou,
eb) příjem daně z přidané hodnoty (od odběratele i správce daně),
ec) úvěry, přijaté peněžní dary a půjčky,
ed) peněžní vklad vlastníka účetní jednotky,
ee) ostatní (např. dotace na pořízení investičního majetku),
f) přehled o výdajích, které nesmí ovlivnit základ daně z příjmů účetní jednotky s členěním zejména na
fa) nákup hmotného a nehmotného investičního majetku a finančního majetku,
fb) platba daně z příjmů,
fc) výdaje na účely, na které byla vytvářena zákonná rezerva,
fd) platba daně z přidané hodnoty (dodavateli i správci daně),
fe) výdaje na osobní potřebu vlastníka účetní jednotky,
ff) poskytnuté peněžní dary, splátky úvěrů a půjček,
fg) ostatní
g) přehled o průběžných položkách v členění na příjem a výdaj.
(7) Přehled o údajích podle odst. 6 účetní jednotka v deníku zabezpečí vhodným, přehledným a srozumitelným způsobem, např. samostatnými sloupci v deníku, číslováním účetních dokladů, kódováním účetních zápisů.
(8) Částečná úhrada pohledávky či závazku u plátce daně z přidané hodnoty se v deníku přednostně vypořádá s pohledávkou či závazkem z titulu daně z přidané hodnoty a až zbylá část se zaúčtuje do příjmů či výdajů, které ovlivňují základ daně z příjmů.
(9) O pohybu peněžních prostředků na bankovních účtech se účtuje v deníku zásadně podle výpisů banky, přičemž účetní jednotka organizuje zápisy v deníku způsobem, aby zajistila návaznost na zůstatky jednotlivých bankovních účtů, popř. jednotlivých pokladen.
(10) Devizové prostředky v deníku se sledují v české měně (Kč). Přepočet zahraniční měny na českou měnu (Kč) se u peněžních prostředků v bance (devizový účet) a u peněžních prostředků v hotovosti (valutová pokladna) provádí:
a) v průběhu účetního období směnným kurzem devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou podle platného kurzového lístku příslušného dne nebo průměrným (pevným) kurzem České národní banky platným po celé předem stanovené období,
b) při uzavírání účetních knih směnným kursem devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou platným ke dni účetní závěrky; kurzový rozdíl vyplývající z přepočtu se vyúčtuje při účetní závěrce jako příjem nebo výdaj, který ovlivňuje základ daně z příjmů účetní jednotky.
(11) V položce "provozní režie" se zachycují výdaje, pro které není náplň v předchozích položkách, např. nákup cenin a drobného režijního materiálu nebo případné kurzové rozdíly. Mimoto se zde účtují účetní případy uvedené v čl. V, odst. 2, písm. ab).
(12) V položce "ostatní příjmy" (odst.6 písm. cb) tohoto článku) se zachycují příjmy, pro které není náplň v předchozích položkách, např. případné kurzové rozdíly a provozní dotace. Mimoto se zde účtují účetní případy uvedené v čl. V, odst.2, písm. aa).
(13) O nalezených zásobách (přebytky zásob), odpadu a zbytkových produktech vrácených z výroby či jiných činností se v peněžním deníku neúčtuje.
(14) Do následujícího roku se povinně převádějí zůstatky peněžních prostředků a průběžných položek.
(15) Průběžné položky se člení na "příjem" a "výdej". Na stranu "příjmu" účtuje účetní jednotka v případě zdokladovaného výdaje peněžních prostředků, u kterých není zdokladován jejich příjem (výpis z banky); na stranu "výdaj" v případě zdokladovaného příjmu peněžních prostředků, u kterých účetní jednotka nemá účetní doklady o jejich výdeji (výpis z banky).
Čl.VII
Kniha pohledávek a závazků
(1) Pohledávky a závazky se vedou v knize pohledávek a závazků nebo podle potřeby v několika knihách podle činností účetní jednotky a v rámci činností podle dlužníků a věřitelů.
(2) Kniha pohledávek a závazků je určena ke sledování pohledávek a závazků vůči jiným subjektům, např. k evidenci
a) jednotlivých dlužníků za splněné dodávky,
b) jednotlivých věřitelů za jimi splněné dodávky,
c) poskytnutých a přijatých záloh,
d) výdeje cenin pracovníkům účetní jednotky,
e) pohledávky za manka a škody,
f) poskytnuté a přijaté úvěry s odděleným sledováním bankovních úvěrů,
g) závazků, popř. pohledávek z daně z příjmů,
h) zúčtování plateb pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
i) nároků a závazků u nepřímých daní (daň z přidané hodnoty a spotřební daně),
j) ostatní pohledávky a závazky.
(3) Ve knize pohledávek a závazků zachycuje plátce nepřímých daní (daň z přidané hodnoty a spotřební daně) pohledávky (nároky) a závazky v takovém uspořádání, aby průkazně prokázal finančnímu orgánu v návaznosti na daňové přiznání odděleně za jednotlivé daně zejména
- daňové závazky za zdaňovací období,
- nárok na odpočet a vrácení daně za zdaňovací období,
- zaplacené zálohy na daň,
- zúčtování nepřímých daní, kterým se vyjádří celkový výsledný vztah vůči finančnímu orgánu za zdaňovací období, případně s přihlédnutím k dalším požadavkům, které kladou daňové předpisy nebo finanční úřady.
Čl.VIII
Evidence investičního majetku a zásob
(1) Hmotný a nehmotný investiční majetek, včetně výdajů na jeho pořízení (investice) se vede podle jednotlivých složek
a) v inventární knize nebo
b) na inventárních kartách.
(2) V evidenci uvedené v odst. 1 se povinně uvádí
a) název nebo popis hmotného a nehmotného investičního majetku, popř. číselné označení,
b) ocenění,
c) datum pořízení (nabytí vlastnického práva), či uvedení do užívání v případě hmotného a nehmotného investičního majetku pořizovaného postupně, zejména u staveb, budov a hal pořizovaných výstavbou,
d) údaje o zvoleném způsobu daňových odpisů,
e) částky daňových odpisů za zdaňovací období,
f) zřízené zástavní právo, popř. věcné břemeno,
g) datum a způsob vyřazení.
(3) Zásoby se evidují v knize zásob (skladní karty). K datu inventarizace účetní jednotka prokáže stav zásob v hmotných jednotkách a stanoveným způsobem je ocení.
V účetních jednotkách provozujících maloobchodní činnost, při které je technicky obtížné vedení skladních karet podle jednotlivých položek zásob (např. prodej potravin), se za evidenci zásob považují i jiné vhodné způsoby, které prokazují celkový stav zásob, např. kontrola korunou. Zvolený způsob evidence zásob účetní jednotka srozumitelně popíše a popis uloží jako účetní písemnost.
(4) Materiál dodaný zákazníkem a převzatý ke zpracování nebo k opravám se eviduje v knize pohledávek a závazků, nikoliv v knize zásob.
(5) V evidenci investičního majetku a zásob se odděleně sleduje darovaný investiční majetek a zásoby.
(6) Ceniny se evidují v knize cenin. Ceniny je nutno inventarizovat minimálně čtyřikrát ročně.
Čl.IX
Mzdová evidence
(1) Zúčtování mezd pracovníků podnikatele se provádí podle platných právních předpisů na mzdových listech.
(2) Podkladem pro zápisy v mzdových listech jsou písemnosti, z nichž musí být patrný
a) výpočet mzdy,
b) stanovení plateb pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
c) stanovení srážek z mezd včetně záloh na daň z příjmů,
d) výše vyplacené zálohy (záloh) na mzdu.
(3) Účetní jednotka musí doložit vyplacení mzdy pracovníkovi.
Obecně
Čl.X
(1) Účetní jednotka, která není zapsána v obchodním rejstříku, může přejít na účtování v podvojné účetní soustavě až od následujícího účetního období.
(2) Po výmazu z obchodního rejstříku pokračuje účetní jednotka v účtování v podvojné účetní soustavě. Přechod na účtování v jednoduché účetní soustavě se může uskutečnit až od následujícího účetního období.
(3) Účetní jednotky sestavují výkaz o majetku a závazcích, příjmech a výdajích a uschovávají je v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění zákona 117/1994 Sb.
(4) Výkaz o majetku a závazcích, příjmech a výdajích účetní jednotky nepředkládají jako přílohu k přiznání k dani z příjmů ani příslušnému statistickému orgánu.
Přechodná ustanovení
Čl.XI
Účetní jednotky, které aktivovaly do konce roku 1995 zvířata do základního stáda a nadále nebudou takto postupovat, uplatní odpisy takto aktivovaných zvířat v jednoduchém účetnictví podle postupů účtování v soustavě jednoduchého účetnictví platných do 31.12. 1995.
 
Příloha 2
Postup přechodu z jednoduchého účetnictví na podvojné účetnictví podnikatelů
Čl.I
(1) Před přechodem z jednoduchého účetnictví na podvojné účetnictví podnikatelů je nutno provést inventarizaci veškerého majetku a závazků a uzavřít v jednoduchém účetnictví účetní knihy.
(2) Na základě výsledků inventarizace se stavy majetku a závazků uvedených v knize pohledávek a závazků a v dalších knihách pomocné evidence převedou jako počáteční zůstatky příslušných syntetických účtů takto:
a) Stav nehmotného a hmotného investičního majetku v pořizovacích cenách se uvede jako počáteční zůstatek příslušných účtů v účtových skupinách 01 - Nehmotný investiční majetek, 02 - Hmotný investiční majetek-odpisovaný, 03 - Hmotný investiční majetek - neodpisovaný.
b) Součet odpisů k nehmotnému a hmotnému investičnímu majetku se uvede jako počáteční zůstatek k příslušným účtům v účtových skupinách 07 - Oprávky k nehmotnému investičnímu majetku a 08 - Oprávky k hmotnému investičnímu majetku.
c) Stav poskytnutých záloh na pořízení nehmotného a hmotného investičního majetku se uvede jako počáteční zůstatek k příslušným účtům v účtové skupině 05-Poskytnuté zálohy na nehmotný a hmotný investiční majetek.
d) Stav nedokončených investic nehmotné či hmotné povahy se uvede na účtu 041-Pořízení nehmotných investic a 042- Pořízení hmotných investic.
e) Opravná položka k nabytému majetku se v původní výši uvede na účtu 097 - Opravná položka k nabytému majetku a součet odpisů k ní na účtu 098 - Oprávky k opravné položce k nabytému majetku.
f) Finanční majetek se uvede na příslušných účtech účtových skupin - 06 - Finanční investice,
- 21 - Peníze,
- 22 - Účty v bankách,
- 25 - Krátkodobý finanční majetek,
- 26 - Převody mezi finančními účty (nevyrovnaný rozdíl průběžných položek v peněžním deníku).
g) Zásoby vložené do podnikání podnikatelem, které nebyly uplatněny v daňových výdajích.
h) Vytvořené rezervy a časové rozlišení výdajů zachycené v pomocných knihách se uvedou na účtu 451 - Rezervy zákonné a 381 - Náklady příštích období.
i) Závazky z titulu pořízení majetku s výjimkou pořízení zásob, cenin a služeb, se vykáží ve výši uvedené v knize závazků na příslušných účtech účtových tříd 3 a 4.
j) Přijaté a poskytnuté půjčky a úvěry ve výši uvedené v knize pohledávek a závazků se vykáží na příslušných účtech v účtových třídách 2,4, příp.3.
k) Závazky a pohledávky z titulu daní, event. záloh na daně s výjimkou závazků z titulu daní uznaných jako výdaj vynaložený k dosažení, zajištění a udržení příjmů se uvedou na příslušných účtech účtových skupin 34-Zúčtování daní a dotací a 37-Jiné pohledávky a závazky.
l) Na účtu 491 - Účet individuálního podnikatele se uvede rozdíl mezi účty aktiv a cizích pasív, na kterých se proúčtovaly převody podle písm. a) až k).
Čl.II
Na základě výsledků inventarizace se v účetních knihách podvojného účetnictví proúčtují následující účetní operace:
a) Přijaté, resp. poskytnuté zálohy s výjimkou poskytnutých záloh na pořízení investičního majetku se vyúčtují na příslušný účet v účtové třídě 3 a na vrub účtu 581-Náklady na změnu metody, resp. ve prospěch účtu 681 - Výnosy ze změny metody.
b) Závazky z titulu pořízení zásob, cenin a přijatých externích služeb se vyúčtují ve prospěch příslušného závazkového účtu v účtových skupinách 32 - Závazky nebo 47-Dlouhodobé závazky a na vrub účtu 581-Náklady na změnu metody.
Plátci daně z přidané hodnoty vyúčtují na vrub účtu 581-Náklady na změnu metody pouze závazek bez daně z přidané hodnoty, která bude vyúčtována na vrub účtu 491-Účet individuálního podnikatele.
V případě částečně uhrazeného závazku se na účet 491-Účet individuálního podnikatele vyúčtuje jen část daně z přidané hodnoty neuhrazená dodavateli.
c) Závazky z titulu daní uznaných jako výdaj vynaložený k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely a poplatků se vyúčtují na vrub účtu 581 - Náklady na změnu metody a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34-Zúčtování daní a dotací.
d) Závazky vůči zaměstnancům z titulu závislé činnosti a závazky k institucím sociálního zabezpečení se vyúčtují na vrub účtu 581-Náklady na změnu metody a ve prospěch účtů 331 - Zaměstnanci a 336-Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.
e) Pohledávky z titulu prodeje majetku a služeb se vyúčtují na vrub příslušného účtu pohledávek v účtové třídě 3 se souvztažným zápisem ve prospěch účtu 681 - Výnosy ze změny metody.
Plátci daně z přidané hodnoty vyúčtují ve prospěch účtu 681-Výnosy ze změny metody pouze pohledávku bez daně z přidané hodnoty, která se vyúčtuje ve prospěch účtu 491-Účet individuálního podnikatele.
V případě částečně inkasované pohledávky se na účet 491-Účet individuálního podnikatele vyúčtuje jen část daně z přidané hodnoty neinkasovaná od odběratele.
f) Stav zásob s výjimkou písm. g) článku II se vyúčtuje na vrub příslušných účtů účtových skupin 11-Materiál, 12-Zásoby vlastní výroby a 13-Zboží a ve prospěch účtu 681 - Výnosy ze změny metody,
g) Stav cenin se vyúčtuje na vrub účtu 213-Ceniny a ve prospěch účtu 681-Výnosy ze změny metody.
h) Individuální podnikatel může odepsat pohledávku v souladu s bodem 1. přechodných a závěrečných ustanovení pro rok 1995 zákona č. 149/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Individuální podnikatel může také vytvořit opravnou položku k pohledávkám ve smyslu zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ve výši, jako kdyby účtoval v soustavě podvojného účetnictví od 1. ledna 1995.
 
Příloha 3
Postup přechodu z podvojného účetnictví na jednoduché účetnictví podnikatelů6)
Čl.I
(1) Účetní jednotka, která není zapsána v obchodním rejstříku, může přejít na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví až od následujícího účetního období.
(2) Před přechodem z podvojného účetnictví na jednoduché účetnictví podnikatelů je nutno:
a) provést inventarizaci majetku a závazků,
b) uzavřít podvojné účetnictví s tím, že se zruší účty časového rozlišení s výjimkou časového rozlišení výdajů z titulu finančního pronájmu, účty rezerv s výjimkou zákonných rezerv, účty opravných položek, s výjimkou opravné položky k nabytému majetku, a účty kursových rozdílů aktivních a pasívních.
Čl.II
Na základě inventarizace se zůstatky majetkových účtů a cizích zdrojů vedených na jednotlivých syntetických účtech převedou do peněžního deníku, popř. do knih pomocné evidence takto:
a) U hmotného i nehmotného investičního majetku se analytická evidence považuje za inventární knihu hmotného a nehmotného investičního majetku,
b) Analytická evidence finančních investic se rovněž považuje za inventární knihu finančního majetku.
c) Analytická evidence pořízení investic se převede do inventární knihy hmotného a nehmotného investičního majetku.
d) Poskytnuté zálohy na nehmotný a hmotný investiční majetek se převedou do knihy pohledávek a závazků.
e) Zůstatky analytických účtů zásob se převedou do knihy zásob.
f) Účet cenin se převede do knihy cenin.
g) Zůstatek účtu peněz se převede do peněžního deníku.
h) Zůstatek bankovních účtů (účet 221, popř. z účtu 069) se převede do peněžního deníku.
i) Zůstatek účtu peněz na cestě se převede do peněžního deníku do průběžné položky.
j) Účty pohledávek a závazků včetně účtů úvěrů a účtů dohadných položek se převedou do knihy pohledávek a závazků, popř. do knihy evidence nepřímých daní.
k) Zůstatek zákonných rezerv se převede na inventární kartu rezerv.
l) Zůstatek opravné položky k nabytému majetku se převede na inventární kartu opravných položek k úplatně nabytému majetku.
1) §4 odst. 2 zákona č. 563/1992 Sb., o účetnictví.
1) §3 odst. 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.,
2) § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů,
3) § 121 odst. 1 občanského zákoníku č. 47/1992 Sb., § 42 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
4) Takto oceněný majetek se neodpisuje.
5) § 5 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů
6) Postup přechodu z podvojného na jednoduché účetnictví z hlediska daně z příjmů fyzických osob upravuje pokyn D-72 zveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 3/94.

Související dokumenty