545/1920 Sb., kterým se vydává nový řád o zemské a obecní dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

.

Přírůstek hodnoty jest rozdíl mezi zcizovací hodnotou nemovitosti (podílu na nemovitosti), t. j. hodnotou při převodu, který jest podnětem k vyměření dávky, a mezi hodnotou nabývací; za hodnotu nabývací jest pokládati hodnotu při posledním převodu dávce podrobeném nebo po rozumu §§ 2 a 3 od dávky osvobozeném. Při zcizení, jemuž předcházel některý z převodů v § 4, č. 4.- 6., vyznačených, jest rozhodnou hodnota pozemku v jeho původní podobě.

Za zcizovací a nabývací hodnoty platí zpravidla zjištěné zcizovací a nabývací, k nimž jest připočísti užitky zcizitelem vyhražené a břemena nabyvatelem převzatá, jakož i hodnotu ostatních vedlejších plnění, mimo kupní ceny smluvených, zejména i dávku z přírůstku hodnoty, zavázal-li se nabyvatel ji zaplatiti.

Je-li jedné ze smluvních stran vyhraženo právo, aby volila anebo aby v určitých mezích určila objem vzájemného plnění, rozhoduje pro vyměření dávky nejvyšší možná částka jako plnění vzájemné.

Hodnota plnění nebo užitků se opakujících určuje se podle § 16 poplatkového zákona ze dne 9. února 1850, č. 50 ř. z.

Kdo to řád výslovně uvádí, nastupuje na místo těchto cen obecná hodnota v době nabytí nebo zcizení.

K ceně (hodnotě) příslušenství (§ 296 ob. zák. obč.) se při vyměřování dávky z přírůstku hodnoty nepřihlíží.

Při směnných smlouvách o nemovitostech (podílech na nemovitostech) jest, pokud obě nemovitosti leží v území platnosti tohoto řádu, přírůstek hodnoty každé směnované nemovitosti (podílu na nemovitosti) zvláště vyšetřiti a dávku na jeho základě vyměřiti. K přírůstku hodnoty nemovitosti, jež leží mimo území platnosti tohoto řádu, se nehledí.

Při převodu za účelem dělení nemovitosti, jež jsou ve spoluvlastnictví, jest, pokud se nepoužije § 4, použíti obdobně ustanovení § 1, odst. 6.

Nedá-li se nabývací cena bezpečně zjistiti, nebo jsou-li pochybnosti o tom, odpovídá-li zjištěná nabývací cena obecné hodnotě nemovitosti (podílů na nemovitosti) v době nabytí, může vyměřující úřad vzíti za základ výpočtu přírůstku hodnoty vyšetřenou obecnou hodnotu v době nabytí. O tom, jsou-li v daném případě podmínky pro to, aby byla vzata za základ obecná hodnota v době nabytí, rozhoduje vyměřující úřad dle volného uvážení.

Bylo-li nabyto nemovitosti nucenou dražbou, platí za nabývací cenu docílené nejvyšší podání, aniž by tím byla dotčena platnost odstavce 1. Vydražil-li nemovitost hypotekární věřitel a vyšel-li na prázdno s celou svou pohledávkou nebo s její částí a nebere-li se za základ obecná hodnota v době nabytí, jest k nabývací hodnotě připočísti prokazatelný schodek, avšak nejvýše do odhadní hodnoty, která při projednávání nucené dražby byla zjištěna.

Prodá-li se nemovitost, která byla zavázána pro hypotekární pohledávku vydražitelovu jako vložka hlavní nebo vedlejší, počítá se část nekryté pohledávky, kterou lze připočísti k nejvyššímu podání, dle poměru odhadních hodnot v řízení dražebním zjištěných, po případě dle poměru berních odhadních hodnot (§ 222, odst. 4., ex. ř.) nemovitostí simultáně ručících.

Při prvním převodu nemovitosti po nabytí platnosti tohoto řádu platí za její nabývací cenu (hodnotu) cena (hodnota) v době posledního, před počátkem platnosti tohoto řádu provedeného převodu, jenž nenáleží do třídy převodů uvedených v § 4.

Stal-li se poslední převod před 1. lednem 1903, platí za nabývací cenu obecná hodnota v den 1. ledna 1903, neprokáže-li strana, že sama nabyla nemovitosti úplatně za cenu vyšší; v tomto případě bere se za základ tato cena.

Nedá-li se zcizovací cena bezpečně zjistiti nebo jsou-li pochybnosti o tom, odpovídá-li vyšetřená zcizovací cena obecné hodnotě nemovitosti (podílu na nemovitosti), může vyměřující úřad vzíti za základ výpočtu přírůstku hodnoty vyšetřenou obecnou hodnotu v době zcizení. O tom, jsou-li v daném případě podmínky pro to, aby byla vzata za základ obecná hodnota v době zcizení, rozhoduje vyměřující úřad dle volného uvážení.

K ceně zcizovací budiž připočteno odškodnění za zmenšení hodnoty, pokud nelze prokázati, že ho bylo použito k nápravě škody, v kterémžto případě se odškodnění to srazí, z nákladů dle § 8, č. 1., započitatelných.

Ku ceně zcizovací připočte se také hodnota předmětů, které byly v rozhodné době (§ 11) z podstaty nemovitosti vybrány. Vychází-li se však od obecné hodnoty v době nabytí (§ 5, odst. 5.), budiž na místě přípočtu ku zcizovací ceně zjištěno, jakou hodnotu by byla měla nemovitost při nabytí, kdyby byla bývala ve stavu, ve kterém jest v době zcizení, a budiž tato hodnota vzata za základ vyšetření přírůstku hodnoty.

Zcizí-li se část souboru nemovitostí, nabytého v celku, vyšetří se nabývací cena (hodnota), připadající na zcizenou část podle poměru její plošné výměry k plošné výměře celého souboru nemovitostí. Stejně vyšetří se při zcizení ideálního vlastnického podílu nabývací cena (hodnota) podle poměrné výše vlastnického podílu z nabývací ceny (hodnoty) celé nemovitosti. Vpočítání v § 8 připuštěná mají se státi v poměru, který byl vzat za základ při vyšetření ceny nabývací.

Zcizí-li se v celku nemovitost, jejíž skutečných nebo ideálních podílů bylo nabyto v různých dobách, děje se vyšetření dávkou povinného přírůstku hodnoty a vyměření dávky pro každou z těchto částí zvlášť tím způsobem, že se zcizovací cena (hodnota) celé nemovitosti rozdělí na jednotlivé části podle plošné výměry a při ideálních podílech podle poměru podílů, a porovná s dřívější nabývací cenou (hodnotou) jednotlivých podílů.

Obdobně jest si počínati, zcizí-li nemovitost společnost v § 1, odst. 6. a 7. uvedená a byla-li dávka z jednotlivých podílů nemovitosti již dříve vyměřena při změně osob nebo poměru podílů společníků.

Při nestejné jakosti částí souboru nemovitostí budiž zjištěna cena jednotlivých podílů místo podle plošné výměry (odst. 1. a 2.) vyšetřením jejich obecných hodnot.

Pro vyšetření přírůstku hodnoty (§§ 5-10) a doby držby jest rozhodným obsah a doba zcizovacího jednání (vyvlastňovacího nálezu, rozsudku), na jehož základě se převod děje.

Při výpočtu doby držby nebe se ohled na dobu držby před 1. lednem 1903.

Od přírůstku hodnoty dle svrchu uvedených ustanovení vyšetřeného odpočte se 5 procent ceny (hodnoty) nabývací (§ 7) zvětšené o přípočty dle § 8 jako část dávce nepodléhající.

Zbytek vezme se pak za základ pro vyměření dávky.

|5 %  |při |vzestupu  |hodnoty |nad |5   |až |včetně |do |10 %  |
|6 %  |"   |"         |"       |"   |10  |"  |"      |"  |20 %  |
|8 %  |"   |"         |"       |"   |20  |"  |"      |"  |30 %  |
|10 % |"   |"         |"       |"   |30  |"  |"      |"  |40 %  |
|12 % |"   |"         |"       |"   |40  |"  |"      |"  |50 %  |
|15 % |"   |"         |"       |"   |50  |"  |"      |"  |75 %  |
|18 % |"   |"         |"       |"   |75  |"  |"      |"  |100 % |
|23 % |"   |"         |"       |"   |100 |"  |"      |"  |150 % |
|25 % |"   |"         |"       |"   |150 %                         |
|nabývací hodnoty zvětšené přípočty dle § 8.                         |

Pro určení procenta dávky rozhodným jest veškerý přírůstek hodnoty, čítajíc v to i část 5 procent dávce nepodléhající (§ 11).

Po srážce dávky z přírůstku hodnoty podle vyššího stupně nesmí dávkou povinnému zůstati z přírůstku hodnoty méně, než by mu zbylo, kdyby přírůstek hodnoty nepřekročil nejvyšší částky pro nejblíže nižší stupeň ještě přípustný.

Dávka podle odstavce 1. a 2. vypočtená sníží se o 10 %, trvá-li držba pro vyměření dávky rozhodná déle než 10 let a o 20 %, trvá-li držba pro vyměření dávky rozhodná déle než 20 let.

Dávku z přírůstku hodnoty platí zcizitel, je-li však zcizená nemovitost (podíl na nemovitosti) ve spoluvlastnictví, všichni spoluvlastníci rukou nerozdílnou.

Vyměřovací řízení provádí se výhradně se zcizitelem, a toliko jemu se dávka předpisuje.

Při nedobytnosti dávky u zcizitele ručí za ni nabyvatel. Nabyvatel však může žádati, aby vyměřující úřad výši dávky, nad kterou na něm nemůže býti ručení požadováno, nejkratší cestou a bez závazku vůči zciziteli vyšetřil a jemu oznámil.

Při několika po sobě jdoucích mimoknihovních převodech (§ 22 zák. o knihách poz.) jest vypočtené dávky ze všech převodů sečísti, při čemž na převody, které jsou podle § 3, č. 1., od dávky osvobozeny, jest pohlížeti jakoby změnu držby vůbec nebyly přivodily.

V tomto případě jest za zcizitele pokládati prvního zcizitele, za nabyvatele posledního nabyvatele; s ním jsou i mezitímní nabyvatelé podle svého podílu na celkové povinnosti rukou nerozdílnou k placení zavázáni.

Stejně ručí, kdo práva zcizovacím jednáním nabytá převede na třetího nebo dodatečně prohlásí, že jich pro třetího nabyl.

Vyhradí-li si kdo za účelem, aby vyhnul se dávce, požitky nebo práva na nemovitostech, aniž by nemovitost byla převedena, nebo převede-li se za tímto účelem nemovitost způsobem, který dávce nepodléhá, rovná se takové právní jednání převodu dávce podléhajícímu.

Dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí vyměřuje a vybírá v Čechách zemský inspektorát pro zemské dávky, na Moravě zemský výběrčí úřad, ve Slezsku zemský úřad pro vyměřování dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

V obcích s více než 10.000 obyvateli může zemský (správní) výbor (zemská správní komise) vyměřování a vybírání dávky s výhradou svého dozoru přenésti do odvolání do obce. Které obce budou takto vyměřováním a vybíráním dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí pověřeny, vyhlásí se ve Sbírce zákonů a nařízení.

Každý zcizitel (§ 13), též v případech § 14 a § 3, č. 3., jest povinen oznámiti do 14 dnů písemně nebo protokolárně vyměřujícímu úřadu (§ 15, odst. 1. a 2.) zcizovací jednání, jež jest základem převodu (vyvlastňovací nález, rozsudek § 1), uvésti při tom veškeré, pro vyměření dávky podstatné skutečnosti a připojiti potřebné listiny v prvopise, nebo ověřené v opise. Na vyzvání vyměřujícího úřadu jest povinen ve lhůtě mu určené, nejméně čtrnáctidenní, podati přiznání k dávce z přírůstku hodnoty podle vzorce zemským (správním) výborem (zemskou správní komisí) stanoveného. Z tohoto přiznání musejí býti zřejmy okolnosti potřebné pro vyměření dávky. Jest dále povinen, aby o určitých, pro vyměření dávky závažných skutečnostech podal vysvětlení, byl-li k tomu vyměřujícím úřadem vyzván. Nevyhoví-li vyzvání, aby podal přiznání neb vysvětlení v dané lhůtě, ačkoliv na následky nevyhovění byl výslovně upozorněn, vyměří úřad dávku na základě pomůcek, které má po ruce.

Okolnosti, na základě kterých se činí při vyměřování dávky nárok na výhody (přípočty a pod.), jest v přiznání uvésti a hodnověrně prokázati, jinak k nim při vyměřování dávky nebude přihlíženo.

Dané lhůty může vyměřující úřad na odůvodněnou žádost prodloužiti.

Podávati vysvětlení o skutečnostech s nabytím nemovitosti spojených jest povinen též nabyvatel. Spoluvlastníci nemovitosti jsou povinni uvésti již v oznámení společného zmocněnce, jinak jest úřad oprávněn pokládati kteréhokoliv spoluvlastníka za zmocněnce ostatních.

Stejnou povinnost podávati oznámení a vysvětlení mají společnosti uvedené v § 1, odst. 6. a 7., o změnách v osobách a v poměru podílu společníků.

Nemají-li se dle ustanovení tohoto řádu vzíti za základ pro vyměření dávky udané ceny, buďtež hodnoty na jejich místo nastupující určeny takto:

Neuvedla-li strana ničeho o obecných hodnotách, vyzve ji vyměřující úřad, aby tak do 14 dnů učinila. Má-li úřad vyměřující za to, že udání strany je správné, vyměří dávku. Není-li tomu tak, oznámí straně, jakou částku míní při vyšetření přírůstku vzíti za základ, a zároveň vyzve ji, urče lhůtu k vyjádření se s tím, že nedojde-li její vyjádření ve lhůtě určené, bude považována za souhlasící.

Nepodá-li strana ani po vyzvání (§ 16) přiznání k dávce, nebo nevyhoví-li ve lhůtě stanovené vyzvání k udání obecných hodnot, nebo neprojeví-li ve stanovené lhůtě, že s oceněním hodnoty, které jí bylo úřadem vyměřujícím oznámeno, nesouhlasí, budiž dávka vyměřena na základě hodnot úředně předpokládaných.

Projeví-li strana ve lhůtě jí dané nesouhlas s výší sdělené jí hodnoty, dá vyměřující úřad vyšetřiti hodnotu, nebylo-li docíleno dohody, soudním odhadem.

Konal-li se v roce před dobou, pro niž se má hodnota zjistiti, nebo v roce potom, soudní odhad, může vyměřující úřad vzíti za základ odhadní hodnotu při tom zjištěnou.

Výlohy soudního odhadu hradí ten, kdo jest povinen dávku platiti, je-li podle výsledku odhadu buď nabývací hodnota více než o 12,5 % nižší, nebo zcizovací hodnota více než o 12,5 % vyšší, než jak bylo stranou udáno.

O vyměření dávky jest vyrozuměti toho, kdo jest povinen ji platiti, platebním rozkazem, z něhož musí býti zřejmým podklad vyměření (nabývací cena, zcizovací hodnota, co bylo vpočítáno, jak co bylo rozděleno, zjištěný přírůstek hodnoty, poměr přírůstku hodnoty k nabývací hodnotě, doba držby) a výpočet dávky.

Stejně uvědomiti jest ručitele, že na něj došlo.

Platební (záruční) rozkaz doručiti jest způsobem upraveným v §§ 267 a 268 zák. ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., o přímých daních osobních změněného zákonem ze dne 23. ledna 1914, č. 13 ř. z.

Do platebního (záručního) rozkazu možno podati ve 30denní lhůtě po doručení jeho stížnost k zemskému (správnímu) výboru (zemské správní komisi), již jest podati přímo u úřadu, který rozkaz vydal. Stížnost nemá účinku odkládacího.

Rozhodnutím a příkazům vydaným před vyměřením dávky nelze, vyjímajíc případ § 25, odst. 2., odporovati zvláštním prostředkem opravným, nýbrž teprve stížností proti vyměření dávky.

Ukáže-li se udání, učiněné ve stížnosti o cenách a nákladech, po šetření zvláště nařízeném buď zcela nebo z největší části nesprávným, nese zvláštní útraty toho šetření stěžovatel.

Nepřevyšuje-li dávka, jež má býti předepsána, částku 200 K, může vyměřující úřad vyměřiti dávku, aniž by provedl řízení předepsané v předchozím paragrafech. Dávkou povinný může však do 14 dnů po doručení platebního (záručního) rozkazu u vyměřujícího úřadu odporovati. Odporem pozbývá platební (záruční) rozkaz platnosti a je zavésti řádné řízení.

Při počítání lhůt, uvedených v tomto řádě, nečítají se dny, po které pošta podání dopravuje, bylo-li poště odevzdáno na úřední potvrzení. Připadá-li poslední den lhůty na neděli nebo všeobecný svátek, končí lhůta následujícím všedním dnem.

Ohledně stížnosti proti platebnímu (záručnímu) rozkazu platí obdobně ustanovení zákona ze dne 19. března 1876, č. 28 ř. z.

Dávku jest zaplatiti do 14 dnů po doručení platebního (záručního) rozkazu u zemské pokladny, pokud se týče u pokladny obce, která dávku vyměřila. Nebyla-li dávka v této lhůtě zaplacena, vybírá se 5 procent ročních úroků z prodlení ode dne splatnosti.

Bylo-li stížnosti podané proti platebnímu rozkazu vyhověno, vrátí se částka neprávem zaplacená s připočtením 5 procent ročních náhradních úroků ode dne zaplacení do dne, kterého byla strana o vyřízení stížnosti zpravena.

Dávka se nevybírá a zaplacená se vrací bez náhradních úroků, bylo-li právní jednání, které je základem převodu, pravoplatným soudním nálezem zrušeno, nebo bylo-li od něho upuštěno a prokáže-li strana, že státní poplatek převodní z právního jednání předepsaný byl odepsán, protože jednání nebylo uskutečněno.

Nevybere-li se nebo vrátí-li se dávka z těchto důvodů, jest zcizení ve smyslu tohoto řádu míti za nevykonané.

Nepodá-li strana dávkou povinná, nebo její zmocněnec oznámení podle § 16 předepsané, nebo činí-li za ukládacího řízení udání, která mohou způsobiti zkrácení dávky, neb zamlčí-li při podávání vysvětlení podstatné skutečnosti, může jí býti bez trestního řízení zvýšena dávka až do osminásobné částky, o kterou dávka byla nebo mohla býti zkrácena.

Prokáže-li však strana, že předepsaného oznámení nepodala, nebo nesprávná udání učinila, nebo skutečnosti zamlčela v omluvitelném omylu, nebo aspoň bez úmyslu zkrátiti dávku, možno dávku zvýšiti nejvýše o 10 procent.

Zvýšenou dávku jest předepsati osobě dávkou povinné, která její zvýšení zavinila; bylo-li zvýšení dávky zaviněno zmocněncem několika osob, povinných platiti rukou nerozdílnou, jest předepsati zvýšenou dávku všem zmocnitelům společně.

Ustanovení § 18 až 23 platí obdobně o řízení při zvýšení dávky.

Nepředloží-li ten, kdo jest povinen dávku platiti, na vyzvání přiznání k dávce nebo odepře-li podati vysvětlení, nebo nepodá-li jiných oznámení podle ustanovení tohoto řádu osoba k tomu povinná, nebo podá-li oznámení nebo vysvětlení nesprávná, může jí býti uložena pokuta až do 1000 Kč. Trestní řízení provede politický úřad.

Mimo to jest dávkou povinnému uložiti výlohy šetření vzešlé tím, že odepřel podati vysvětlení.

Nebyla-li dávka zaplacena ve lhůtě stanovené § 22, budiž vymáhána podle § 3 cís. nař. ze dne 20. dubna 1854, č. 96 ř. z., politickou exekucí nebo soudně na základě výkazu o nedoplatcích, potvrzeného vyměřujícím úřadem.

O promlčení a zvýšení dávky platí ustanovení zákona ze dne 18. března 1878, č. 31 ř. z., jež se týkají poplatků přímo zapravovaných.

Od výnosu dávek a zvýšených dávek, které v jednom roce byly zemským úřadem předepsány a jemu zaplaceny, odečte se 5 procent jako režijní příspěvek pro zemský fond. Ze zbytků plyne polovice do zemského fondu a polovice do pokladny obcí, v nichž leží zcizené nemovitosti dávkou povinné.

Obcím, na něž vyměřování a vybírání dávky bylo přeneseno, může zemský (správní) výbor (zemská správní komise) na úhradu režie povoliti, aby si ponechaly částku až do 10 procent z výtěžku předepsaných a zaplacených dávek.

Ze zbytku odvádějí pak obce polovinu čtvrtletně zemskému fondu.

Při vypočítávání výnosu dávky dovoleno odpočítati jen zpětné náhrady, náhradní úroky, výlohy soudního odhadu a exekuce.

Pokuty plynou do chudinského fondu obce, v níž leží nemovitost, která jest předmětem dávky.

Soudy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsou povinny zasílati usnesení, jimiž se nařizuje knihovní provedení převodu vlastnictví k nemovitosti ležící v některé z těchto zemí nebo vlastnického podílu na takové nemovitosti na základě úplatného právního jednání, rozsudku nebo vyvlastňovacího nálezu, v jednom vyhotovení tomu úřadu, který jest dle § 15 k vyměření dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí příslušným.

Usnesení o knihovním provedení úplatných převodů mezi osobami v § 4, č. 3., jmenovanými netřeba sdělovati.

Obchodní, zemské a krajské soudy těchto zemí jsou povinny oznámiti příslušnému vyměřovacímu úřadu každou změnu v osobách nebo v poměru podílů společníků společnosti s ručením obmezeným, o nichž se dovědí z oznámení nebo na základě podání nařízených § 26 zákona ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z.

Na žádost vyměřovacích úřadů jsou povinny jmenované soudy sděliti také data o držbě předchůdců zcizovatele.

Úřady, které jsou povolány, aby vedly poplatkové rejstříky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, mají o převodech uvedených v § 1, odst. 1., 2., 5. a 6. (přínos do majetku společnosti, změna v osobách neb podílech) vyrozuměti do 30 dnů po zápisu do poplatkového rejstříku příslušný dávku z přírůstku vyměřující úřad.

Tohoto vyrozumění není třeba, běží-li o úplatné převody mezi osobami, jmenovanými v § 4, č. 3.

Mimo to za úřady, jež jsou povolány vésti poplatkové rejstříky, sdělovati vyměřovacímu úřadu, žádá-li o to, ohledně nemovitostí, tvořících předmět převodu, zákonný daňový násobek rozhodný pro vyměření poplatku, reální hodnotu, kupní cenu smluvenou při posledním předcházejícím převodu koupí, i s vedlejším plněním a poslední soudní cenu odhadní, pokud lze tyto údaje seznati z pomůcek, jež mají po ruce (likvidační knihy, spisy o vyměření poplatku). Nejsou-li ve spise o vyměření poplatku, jenž se týká převodu podrobeného dávce z přírůstku hodnoty, udání, jež umožňují vyhledati hořejší údaje, jest podati vysvětlení jen tehdy, když dávku vyměřující úřad sdělí úřadu povolanému vésti poplatkové rejstříky rok, ve kterém, a osoby, mezi kterými se převod stal. Dále jest vyměřovacímu úřadu sděliti základy vyměřovací, k nimž došlo dohodou neb dodatečným šetřením, odhadem a pod.

Dotazy vyměřovacího úřadu na čistý katastrální výnos na výměru, na pozemkovou, domovní třídní, domovní činžovní a 5procentní daň jest urychleně zodpověděti.

Tento řád o dávce z přírůstku hodnoty nemovitosti nabývá účinnosti ode dne vyhlášení a platí pro převody nastalé v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od tohoto dne.

Pro vyměření dávky z převodu před tímto dnem platí v Čechách předpisy řádu o dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí (příl. 2 cís. patentu ze dne 2. prosince 1915, č. 83 z. z., s příslušnými prováděcími nařízeními), na Moravě předpisy zemského zákona o dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí (zákon ze dne 26. prosince 1914, č. 18 z. z. z r. 1915, s příslušnými prováděcími nařízeními) a ve Slezsku předpisy zemského zákona o dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí (zákon ze dne 2. května 1913, č. 35 z. z. sl., s příslušnými prováděcími nařízeními).

Provedení tohoto nařízení ukládá se ministru vnitra v dohodě s ministrem financí a ministrem spravedlnosti.