155/1971 Sb., o inventarizaci hospodářských prostředků

ODDÍL I

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Tato vyhláška upravuje provádění inventarizací hospodářských prostředků vedených v účetnictví a v operativní evidenci ve všech socialistických a jiných organizacích (dále jen "organizace") s výjimkou místních národních výborů v malých obcích ¹⁾ a malých příspěvkových organizací. ²⁾

(2) Inventarizacemi hospodářských prostředků se zjišťuje, jaký je stav těchto prostředků, zda je zajištěna jejich ochrana, zda jsou řádně udržovány a zda jsou zápisy o nich pravdivé.

§ 2

(1) Z hospodářských prostředků vedených v účetnictví se musí inventarizovat

a) z aktiv základní prostředky, investice, předměty postupné spotřeby v používání, materiál na skladě a zboží včetně materiálu a zboží na cestě, poddodávky, nedokončená výroba, náklady příštích období, výrobky, zvířata, drahé kovy, peněžní prostředky na bankovních účtech, pokladní hotovosti, valuty, cenné papíry, ceniny, majetkové účasti a pohledávky,

b) z pasív závazky, výdaje příštích období a výnosy příštích období,

c) hodnoty, nároky a závazky vedené na podrozvahových účtech.

(2) Z hospodářských prostředků vedených v operativní evidenci se musí inventarizovat pozemky, předměty postupné spotřeby v používání, přísně zúčtovatelné tiskopisy a drobný materiál, o nichž je v účetních předpisech stanoveno, že se vedou nebo mohou vést v této evidenci. Hospodářské prostředky, které jsou součástí jiného hmotného majetku, se musí inventarizovat podle této vyhlášky, jen pokud pro jejich inventarizace neplatí zvláštní předpisy.

(3) Inventarizacím podléhají i hospodářské prostředky, které nejsou ve správě (vlastnictví) organizace a nesledují se ani na podrozvahových účtech, avšak jsou u ní v době provádění inventarizací a organizace za ně odpovídá. Tato povinnost se netýká organizací poskytujících služby, pokud jde o předměty odevzdané jim k přepravě, k opravě, k úpravě apod.

§ 3

Vedoucí organizace je povinen zabezpečit inventarizace hospodářských prostředků a odpovídá za jejich správné a včasné provádění; pro zajištění správného provádění inventarizací vydá pokyny (příkazem, organizační směrnicí apod.).

§ 4

Inventarizace hospodářských prostředků jsou

a) řádné, které mohou být buď

1. periodické, jimiž se inventarizují všechny hospodářské prostředky (oddíl II), nebo

2. průběžné, jimiž lze inventarizovat jen materiál, polotovary, výrobky a zboží vedené v účetnictví (oddíl III),

b) mimořádné (oddíl IV).

ODDÍL II

Periodické inventarizace

§ 5

(1) Periodické inventarizace se provádějí zpravidla najednou u všech hospodářských prostředků téže povahy (např. u všech základních prostředků, u veškerého materiálu na skladě). Z hospodářských prostředků vedených v účetnictví se inventarizují najednou alespoň prostředky účtované na jednom syntetickém účtě.

(2) Jestliže je pro velké množství hospodářských prostředků nebo pro jejich rozmístění vyloučeno uskutečňovat jejich periodické inventarizace najednou, je možno je provádět postupně za takovou část nebo skupinu prostředků (např. u všech budov, u materiálu v jednom skladě), u nichž je zjistitelný jejich stav podle zápisů v účetnictví (např. podle skupinových analytických účtů) nebo zápisů v operativní evidenci; přitom se přihlíží i k vymezení hmotné odpovědnosti pracovníků za inventarizované hospodářské prostředky.

§ 6

(1) Periodické inventarizace se provádějí zpravidla k poslednímu dni měsíce. K jinému dni, než je poslední den měsíce, lze inventarizovat hospodářské prostředky jen tehdy, jestliže je k tomuto jinému dni zajištěno spolehlivé porovnání výsledků inventarizace se stavy hospodářských prostředků podle zápisů v účetnictví nebo v operativní evidenci.

(2) Nemůže-li být v rámci periodické inventarizace ukončena inventura hospodářských prostředků na kterémkoli místě jejich uložení během jednoho dne, k němuž se inventarizace provádí, může být zahájena před tímto dnem, popř. může být ukončena i po tomto dni. Aby se přitom zabezpečily správné výsledky inventarizace, musí se zjištěné skutečné stavy hospodářských prostředků upravit o přírůstky a úbytky těchto prostředků, ke kterým došlo přede dnem nebo po dni, k němuž se inventarizace provedla. Dále je třeba učinit opatření, aby se při inventurách neodůvodněně nepřemísťovaly inventarizované hospodářské prostředky.

(3) Periodickou inventarizaci hospodářských prostředků, není třeba uskutečnit, dojde-li v období, kdy má být provedena, k mimořádné inventarizaci těchto prostředků.

ODDÍL III

Průběžná inventarizace

§ 7

(1) U materiálu, polotovarů, výrobků a zboží vedených v účetnictví podle jejich jednotlivých druhů na samostatných skladních kartách, popř. v záznamech nahrazujících skladní karty, které tvoří analytickou evidenci těchto zásob a z nichž jsou běžně zjistitelné a dokladově prokazatelné údaje o stavu a pohybu jejich jednotlivých druhů, lze na podkladě rozhodnutí vedoucího organizace - pokud si toto rozhodnutí nevyhradí orgán nadřízený organizaci - ověřovat věcnou správnost zápisů o stavech těchto zásob průběžnými inventarizacemi.

(2) Průběžnými inventarizacemi nelze inventarizovat volně uložený hromadný materiál, tekuté látky v nádržích a zásoby, u nichž mohou vznikat nekontrolovatelné úbytky v důsledku zkázy, vypaření a jiných podobných vlivů.

§ 8

(1) Správnost stavu materiálu, polotovarů, výrobků a zboží se musí při průběžných inventarizacích přezkoušet fyzicky u každého jednotlivého druhu těchto zásob alespoň jednou za kalendářní rok.

(2) Průběžné inventarizace se provádějí

a) postupně podle plánu fyzických inventur u inventarizovaných zásob uvedených v předchozím odstavci; neprovádějí se tedy zpravidla najednou u všech těchto zásob vedených na jednom syntetickém nebo skupinovém analytickém účtě (§ 5),

b) po celý kalendářní rok ke kterémukoli dni.

(3) Ustanovení § 6 odst. 3 platí obdobně.

ODDÍL IV

Mimořádné inventarizace

§ 9

(1) Mimořádné inventarizace hospodářských prostředků se musí provést

a) ke dni vzniku, sloučení, rozdělení, zrušení (zahájení likvidace) organizace nebo jiné organizační změny s výjimkou uvedenou v § 10 písm. a),

b) při uzavření dohody o hmotné odpovědnosti, při jejím zániku, při převedení pracovníka na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru; na pracovištích, kde pracují pracovníci, kteří odpovídají za schodek společně s ostatními, musí být inventarizace provedena při uzavření dohod o hmotné odpovědnosti se všemi společně odpovědnými pracovníky, při zániku všech těchto dohod, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně odpovědných pracovníků, při změně ve funkci vedoucího nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných pracovníků při změně v jejich kolektivu, popř. při odstoupení některého z nich od dohody o hmotné odpovědnosti, ³⁾

c) po mimořádných událostech (např. po živelní pohromě, vloupání, zpronevěře) u hospodářských prostředků (jejich skupin), u nichž k těmto událostem došlo,

d) nařídí-li jí nadřízené orgány, popř. ministerstva financí (např. při změně cen, na podkladě revizního nálezu),

e) nařídí-li jí vedoucí organizace (např. při zjištění nesrovnalostí při průběžných inventarizacích nebo při namátkových kontrolách),

(2) Nelze-li v rámci mimořádné inventarizace uskutečnit inventuru hospodářských prostředků během jednoho dne, postupuje se podle ustanovení § 6 odst. 2.

§ 10

Mimořádnou inventarizaci hospodářských prostředků není nutno provést

a) při sloučení nebo rozdělení organizace nebo při jiné organizační změně, a to jen v případech, že nedojde současně k výměně pracovníků, kteří na základě dohody o hmotné odpovědnosti odpovídají za schodek sami nebo v pracovním kolektivu společně s ostatními odpovědnými pracovníky za hospodářské prostředky, a nezmění-li se rozsah jejich odpovědnosti,

b) při přechodné změně pracovníků odpovědných za hospodářské prostředky (např. při dovolené, onemocnění), jestliže při ní tito pracovníci, jakož i pracovníci je zastupující, s neprovedením inventarizace písemně souhlasí; této úlevy nelze však použít při přechodné změně pracovníků odpovědných za pokladní hotovosti, ceniny a přísně zúčtovatelné tiskopisy, popř. za další hospodářské prostředky, které v oboru své působnosti určí nadřízené orgány.

ODDÍL V

Plánování inventarizací a postup při jejich provádění

§ 11

Vedoucí organizace (pověřený vedoucí pracovník) stanoví každoročně písemně plán periodických a průběžných inventarizací; v němž časově rozvrhne provádění inventarizací podle jednotlivých druhů hospodářských prostředků a podle pracovníků odpovědných za tyto prostředky, stanoví termíny inventarizací, popř. dobu zahájení a ukončení inventarizačních prací. Přitom může určit, které inventarizace se uskuteční náhle a u kterých inventarizací nesmí být předem známy termíny ani pracovníkům skladu, ani účetním pracovníkům.

§ 12

(1) Periodické inventarizace prováděné jednou za kalendářní rok (za dvouleté období) lze rozvrhnout do celého ročního (dvouletého) období. Nadřízené orgány mohou pro přímo řízené organizace určit, u kterých hospodářských prostředků se musí inventarizace soustřeďovat do posledního čtvrtletí roku, aby se zejména v ročních účetních výkazech zajišťoval co největší soulad jejich údajů se skutečností.

(2) Náklady příštích období, výdaje příštích období a výnosy příštích období se inventarizují vždy k 31. prosinci.

§ 13

(1) Postup při inventarizacích se musí organizovat tak, aby se zabezpečilo úplné a správné zjištění skutečných stavů hospodářských prostředků; přitom je třeba dbát, aby nebyl neodůvodněně narušován hospodářský provoz organizací.

(2) Při inventarizacích je nutno kromě skutečných stavů hospodářských prostředků zjistit a uvést v inventarizačním zápise

a) neupotřebitelné, popř. přebytečné a nevyužité základní prostředky a předměty postupné spotřeby v používání a navrhnout, jak má být s nimi naloženo,

b) investice, v nichž se nebude pokračovat, a navrhnout, jak má být s nimi naloženo,

c) poškozené nebo znehodnocené zásoby, jakož i příčiny jejich poškození nebo znehodnocení a navrhnout snížení nebo odepsání jejich ceny, popř. jejich likvidaci,

d) pohledávky k odepsání a navrhnout je k příslušnému řízení; u zaniklých pohledávek příčiny jejich zániku,

e) závazky k odepsání a upozornit na nutnost jejich odepsání,

f) případy, ve kterých již bylo rozhodnuto o postupu podle písm. a) až e), které však nebyly ještě vyúčtovány, a upozornit na nutnost jejich řádného vyúčtování.

(3) Při inventarizacích je třeba se přesvědčovat též o tom, zda je stanovena odpovědnost za hospodářské prostředky, zda je zajištěna jejich ochrana (z hlediska bezpečnostních předpisů apod.) a zda jsou řádně udržovány (prováděním oprav apod.).

ODDÍL VI

Inventarizační komise

§ 14

(1) Vedoucí organizace (pověřený vedoucí pracovník) písemně ustanoví k provádění inventarizací jednu nebo několik inventarizačních komisí, určí jejich členy a jmenuje jejich vedoucí; podle potřeby stanoví i dobu činnosti inventarizačních komisí.

(2) Inventarizační komise musí být nejméně dvoučlenná. Alespoň jeden člen inventarizační komise má odborně znát inventarizované hospodářské prostředky. Pracovník odpovědný za hospodářské prostředky může být členem inventarizační komise, nikoli však jejím vedoucím.

§ 15

(1) K řízení, koordinování a ke kontrole práce jednotlivých (dílčích) inventarizačních komisí může vedoucí organizace ustanovit ústřední inventarizační komisi. V menších organizacích může vedoucí organizace pověřit plněním úkolů ústřední inventarizační komise jediného pracovníka.

(2) Ústřední inventarizační komise zejména pečuje o řádné instruování všech členů inventarizačních komisí, dbá na odstraňování nedostatků zjištěných při inventarizacích a posuzuje návrhy dílčích inventarizačních komisí na vypořádání inventarizačních rozdílů.

§ 16

K provádění dokladových inventur hospodářských prostředků není nutno ustanovit inventarizační komisi. Je-li určen k provedení dokladové inventury jediný pracovník, nemá jím být pracovník, který vede příslušný úsek účetnictví nebo operativní evidence.

ODDÍL VII

Inventury

§ 17

(1) Skutečné stavy hospodářských prostředků se musí zjistit fyzickou inventurou, připouští-li to jejich povaha (u základních prostředků, zásob, pokladních hotovostí, cenin apod.) a nebrání-li tomu místo, kde v době provádění inventarizace jsou. V ostatních případech (zejména u pohledávek, závazků a pozemků) se skutečné stavy zjišťují dokladovou inventurou. Skutečné stavy hospodářských prostředků lze také zjišťovat současně jak fyzickou, tak i dokladovou inventurou (např. u trvalých porostů).

(2) Skutečné stavy hospodářských prostředků se při fyzické inventuře zjišťují přepočtením, převážením, přeměřením, ohledáním apod., přičemž se vychází z jednotek množství použitých v účetnictví (v operativní evidenci).

(3) Dokladová inventura hospodářských prostředků záleží v prověření správnosti stavu příslušného účtu nebo stavu podle zápisů v operativní evidenci na základě dokladů, které ověřují jednotlivé položky tvořící tento stav (např. výše jednotlivých pohledávek se prokazuje opisy odeslaných faktur).

(4) Při provádění fyzických a dokladových inventur některých hospodářských prostředků je třeba přihlížet k jejich zvláštní povaze (§ 18 až 24).

§ 18

(1) Při inventuře základních prostředků (zejména strojů a dopravních prostředků) je třeba překontrolovat i úplnost jejich příslušenství.

(2) Při inventuře pozemků se zjišťuje jejich skutečný stav podle listinné dokumentace majetko-právních poměrů organizací. Podle potřeby se k tomuto zjištění využívá i evidence nemovitostí, popř. použitelných zápisů v pozemkových knihách.

§ 19

U materiálových zásob a zboží v nepoškozených a neotevřených původních obalech se může jejich množství zjišťovat podle údajů na těchto obalech nebo výjimečně podle dokladů, přičemž namátkově musí být alespoň část těchto zásob přezkoušena fyzicky.

§ 20

(1) Skutečné množství volně uloženého hromadného materiálu (uhlí, dřeva, písku, kamene, steliva, krmiva apod.) a tekutých látek v nádržích se může zjišťovat technickým propočtem; jestliže nelze použít ani technického propočtu, zjišťuje se skutečné množství těchto zásob dokladovou inventurou. Způsob zjišťování skutečného stavu uvedených zásob musí být poznamenán v inventurních soupisech, popř. v inventarizačních zápisech.

(2) Při inventuře nedokončené výroby - jestliže zjišťování jejích skutečných stavů způsobem uvedeným v § 17 odst. 2 není možné, popř. bylo by pracovně zvlášť náročné, a stanoví-li tak vedoucí organizace - se postupuje přiměřeně podle ustanovení předchozího odstavce.

§ 21

(1) Při inventuře pokladní hotovosti se zjišťuje její skutečný stav přepočítáním peněz. Z řádných inventarizací pokladní hotovosti musí být alespoň dvě v roce provedeny náhle.

(2) V útvarech organizací, kde je ověření správného výsledku inventarizace hotovostí v pokladně závislé na současném ověření stavů zásob zboží, popř. výrobků (např. v maloobchodních provozovnách), provádějí se inventarizace těchto hotovostí současně při inventarizacích zásob.

§ 22

(1) Vzniknou-li při inventuře pohledávek a závazků v jednotlivých případech pochybnosti o jejich správnosti a nelze-li je odstranit již při inventuře, je nutno tak učinit dodatečně písemně (např. u pohledávek zasláním výpisu z účtu a požádáním o jeho potvrzení, popř. o sdělení námitek).

(2) Při inventuře pohledávek je nutno se přesvědčit, zda mezi nimi nejsou pohledávky nezaplacené ve lhůtě splatnosti a zda a jaká opatření byla učiněna k jejich vymáhání.

(3) Inventura zůstatků na účtech, na nichž se zachycuje styk s peněžními ústavy, se provádí běžně porovnáváním zůstatků těchto účtů se zůstatky oznamovanými peněžními ústavy ve výpisech z účtů.

§ 23

Hospodářské prostředky, které jsou v době inventarizace mimo organizaci (např. dopravní prostředky, stroje zaslané k opravě), se inventarizují podle dokladů, jestliže u nich nebylo možno zajistit fyzickou inventuru před jejich vypravením nebo odesláním z organizace.

§ 24

U předmětů zapůjčených zaměstnancům k používání se provádí v zásadě fyzická inventura; vedoucí organizace může u zapůjčených předmětů dovolit dokladovou inventuru jen za předpokladu, že bude přitom plně zajištěna ochrana národního majetku.

§ 25

Fyzické inventury se musí zúčastnit pracovník odpovědný za hospodářské prostředky. Jde-li o inventuru při změně odpovědného pracovníka, musí se jí zúčastnit pracovník funkci odevzdávající i přejímající. Pokud se fyzické inventury nemůže odpovědný pracovník zúčastnit a nikoho za sebe před stanoveným zahájením inventury neurčil, popř. ani nemohl určit (např. pro onemocnění, úmrtí); provede se inventura za účasti pracovníka, kterého určí vedoucí organizace.

§ 26

Pracovník odpovědný za hospodářské prostředky musí před zahájením inventury odevzdat inventarizační komisi písemné prohlášení o tom,

a) že všechny doklady, týkající se stavu a pohybu hospodářských prostředků jím spravovaných odevzdal k zaúčtování, popř. inventarizační komisi,

b) že všechny příjmy a výdaje těchto prostředků do zahájení inventury jsou zachyceny v účetnictví nebo v operativní evidenci, jestliže je odpovědným i za evidenci inventarizovaných hospodářských prostředků (např. za analytickou evidenci zásob).

ODDÍL VIII

Inventurní soupisy

§ 27

(1) Skutečné stavy hospodářských prostředků, u nichž se provádí fyzická inventura, se zachytí - s výjimkou uvedenou v § 32 - v inventurních soupisech.

(2) Hospodářské prostředky se uvádějí v inventurních soupisech s označením podle používaných číselníků, ceníků, jednotných klasifikací apod., v jednotkách množství a podle potřeby i v ocenění, a to v souladu se způsobem vedení těchto prostředků v účetnictví nebo v operativní evidenci.

(3) Inventurní soupisy se vyhotovují odděleně podle pracovníků odpovědných za hospodářské prostředky a podle míst, kde prostředky jsou. Hospodářské prostředky, které jsou ve správě (vlastnictví) jiné organizace (§ 2 odst. 3), se zapíší do zvláštních inventurních soupisů odděleně podle jednotlivých organizací, jimž se zašle jedno vyhotovení inventurního soupisu.

(4) Při dokladových inventurách se zachycují v inventurních soupisech alespoň skutečné stavy pozemků, materiálu a zboží na cestě, nákladů příštích období, výdajů příštích období, výnosů příštích období a u pohledávek sporné, nedobytné popř. zaniklé pohledávky.

§ 28

(1) Inventurní soupisy se vyhotovují buď současně při provádění fyzických inventur nebo bezprostředně po jejich ukončení, a to ze záznamů při nich pořízených. K těmto záznamům lze použít i magnetofonových pásek.

(2) Jestliže se inventurní soupisy vyhotovují ze záznamů pořízených při fyzických inventurách, je třeba zajistit, aby v těchto záznamech nemohlo docházet dodatečně ke změnám a aby jejich údaje byly do inventurních soupisů správně převzaty.

§ 29

(1) Inventurní soupisy se musí uspořádat tak, aby jejich zápisy umožňovaly snadné porovnání skutečných stavů hospodářských prostředků se zápisy o stavech těchto prostředků v účetnictví (v operativní evidenci).

(2) Inventurní soupisy lze upravit tak, aby se jich mohlo použít při více inventurách; mohou být též spojeny s jinými písemnostmi. Jako inventurních soupisů lze používat také různých přehledů (sestav) předem opatřených označeními, jednotkami množství a cenami za jednotku množství, popř. jinými údaji potřebnými k provedení inventury.

(3) Inventurní soupisy lze vyhotovovat pomocí prostředků výpočetní techniky (formou sestav apod.).

§ 30

V inventurních soupisech základních prostředků a předmětů postupné spotřeby v používání je nutno uvádět i ocenění těchto předmětů nebo jejich souborů, jestliže se inventurních soupisů použije jako kontrolních soupisek k přezkoušení číselné shody údajů syntetických účtů základních prostředků a předmětů postupné spotřeby v používání s údaji jejich analytických účtů.

§ 31

(1) Porovnávají-li se skutečné stavy základních prostředků, zjištěné fyzickou inventurou, na místě s údaji v sestavách, na inventárních kartách nebo v inventární knize, postačí zapsat do inventurního soupisu jen inventární čísla, popř. jen ta inventární čísla, u nichž byly zjištěny nesrovnalosti (rozdíly). Stejnorodé základní prostředky (podle typu, konstrukce apod.) se mohou v inventurních soupisech zapisovat a popisovat podle skupin s uvedením počtu těchto předmětů a jejich inventárních čísel.

(2) U předmětů postupné spotřeby v používání, pokud jsou opatřeny čísly a jsou o nich vedeny spolehlivé záznamy podle těchto čísel, lze postupovat podle předchozího odstavce.

§ 32

(1) Při průběžných inventarizacích se zjištěné skutečné stavy materiálu, polotovarů, výrobků a zboží porovnávají na místě s účetními stavy na skladních kartách, popř. v záznamech nahrazujících skladní karty, a v inventurních soupisech se zachycují jen ty zjištěné skutečné stavy uvedených zásob, které se liší od stavů účetních.

(2) Odchylně od ustanovení předchozího odstavce není třeba vyhotovovat inventurní soupisy, jestliže se zjištěné skutečné stavy materiálu, polotovarů, výrobků a zboží, které se liší od stavů účetních, zaznamenají spolu s těmito účetními stavy přímo v účetních dokladech, na jejichž podkladě se vyúčtují rozdíly vyplývající z porovnání skutečných stavů se stavy účetními. Tyto účetní doklady podpisuje vedoucí inventarizační komise a musí se z nich vyhotovit přehled nebo sestava.

(3) Na skladní kartě (popř. v záznamu nahrazujícím skladní kartu) inventarizovaného druhu materiálu, polotovarů, výrobků a zboží, potvrdí pracovník odpovědný za analytickou evidenci těchto zásob ke dni provedení inventury v rámci průběžné inventarizace svým podpisem, že jde o poslední správný účetní stav. Vedoucí inventarizační komise nebo jiný člen této komise poznamená u posledního účetního stavu příslušného druhu zásob, ke kterému dni byla provedena jeho fyzická inventura, a současně potvrdí provedení inventury svým podpisem; u účetního stavu uvede správný skutečný stav zjištěný inventurou jen tehdy, liší-li se skutečný stav od stavu účetního.

§ 33

(1) Inventurní soupisy podpisuje vedoucí inventarizační komise, která inventuru provedla. Jednotlivé části inventurních soupisů podpisují vždy ti členové inventarizační komise, kteří zjistili v nich uvedené skutečné stavy hospodářských prostředků.

(2) Pracovník odpovědný za hospodářské prostředky potvrdí v jejich inventurním soupise (nebo v příslušném inventarizačním zápise), že fyzická inventura všech hospodářských prostředků, za které je odpovědný, byla provedena za jeho účasti a že žádné hospodářské prostředky nezatajil.

§ 34

(1) Inventurní soupisy, pokud se nevyhotovují pomocí prostředků výpočetní techniky, se vyplňují čitelně inkoustem, inkoustovou tužkou, propisovací tužkou nebo strojem.

(2) Jednotlivé stránky inventurních soupisů, a kde je to potřebné i jednotlivé řádky těchto soupisů, se pořadově číslují. Vyžaduje-li vyhotovení inventurního soupisu o provedené inventuře zásob více stránek, je třeba na každé stránce sečíst a zapsat číselné údaje o zjištěných stavech a tyto úhrny běžně převádět narůstajícím způsobem na další stránky inventurního soupisu, popř. provést jejich rekapitulaci na samostatné stránce inventurního soupisu.

(3) Počet vyhotovení inventurních soupisů stanoví vedoucí inventarizační komise; inventurní soupisy se vyhotovují nejméně dvojmo průpisem, z toho jedno vyhotovení pro potřeby účetnictví.

ODDÍL IX

Inventarizační rozdíly

§ 35

Skutečné stavy hospodářských prostředků se musí po zachycení v inventurních soupisech porovnat se zápisy o stavech těchto prostředků v účetnictví nebo v operativní evidenci. Jestliže se při tomto porovnání zjistí rozdíly, je třeba je vyčíslit v jednotkách množství a v peněžních jednotkách (inventarizační rozdíly); nevyjadřují-li se stavy hospodářských prostředků v jednotkách množství, vyčíslují se inventarizační rozdíly jen v peněžních jednotkách.

§ 36

(1) Inventarizační rozdíly se písemně zachycují v inventurních soupisech, popř. v inventarizačních zápisech, ve zvláštních přehledech nebo při průběžných inventarizacích přímo v účetních dokladech, na jejichž podkladě se inventarizační rozdíly vyúčtují.

(2) Inventarizační rozdíly zjištěné u hospodářských prostředků vedených v účetnictví, pokud je nelze ihned po zjištění vyúčtovat s konečnou platností, se zachytí v příslušné analytické evidenci na zvláštním analytickém účtě nevypořádaných inventarizačních rozdílů, na němž se ponechají až do rozhodnutí o jejich vypořádání.

§ 37

(1) Inventarizační rozdíly se vyjadřují v cenách použitých k ocenění hospodářských prostředků ke dni inventarizace v účetnictví nebo v operativní evidenci; nesmí být zkreslovány změnami v ocenění těchto prostředků.

(2) Inventarizační rozdíly nelze slučovat s rozdíly, které vyplývají ze snížení nebo odepsání ceny poškozených nebo znehodnocených zásob.

§ 38

(1) Vznik inventarizačních rozdílů mohou způsobit buď manka (schodky), tj. chybějící hospodářské prostředky, nebo přebytky, tj. zjištěné hospodářské prostředky, které měly být, avšak nejsou evidovány.

(2) U všech mank a přebytků se musí pracovníci odpovědní za hospodářské prostředky vyjádřit k jejich vzniku. V návrzích na vypořádání inventarizačních rozdílů je třeba u zjištěných mank uvést, zda jsou zaviněná nebo nezaviněná; u zjištěných mank zásob je třeba dále uvést, zda jde o manka do norem přirozených úbytků zásob stanovených pro organizaci nebo nad tyto normy. Nejsou-li stanoveny normy přirozených úbytků zásob, posuzuje se celé zjištěné manko jako manko převyšující stanovené normy.

§ 39

Manka a přebytky zásob lze vzájemně vyrovnávat jen s povolením vedoucího organizace a jen v organizacích (v jejich útvarech), v nichž se zásoby evidují podle jednotlivých druhů a jde o manka a přebytky zásob, které se týkají téhož odpovědného pracovníka a vznikly ve stejném inventarizačním období neúmyslnou záměnou jejich jednotlivých druhů (např. v důsledku jejich podobného balení). Převyšuje-li po tomto vyrovnání částka mank částku přebytků, je třeba rozdíl posuzovat jako výsledné manko; převyšuje-li částka přebytků částku mank, posuzuje se rozdíl jako výsledný přebytek.

ODDÍL X

Inventarizační zápisy

§ 40

(1) Po ukončení každé inventury, u průběžných inventarizací po ukončení každé fyzické inventury, musí inventarizační komise vyhotovit inventarizační zápis.

(2) V inventarizačním zápise, který podepíší všichni členové inventarizační komise, se uvede zejména

a) druh inventarizace (§ 4), označení inventarizovaných hospodářských prostředků, jejich umístění a jména pracovníků odpovědných za hospodářské prostředky,

b) den, k němuž byla inventarizace provedena,

c) den zahájení a den ukončení inventury,

d) způsob zjišťování skutečných stavů hospodářských prostředků, pokud není poznamenán v inventurních soupisech,

e) přehled vyhotovených inventurních soupisů, popř. účetních dokladů určených k vyúčtování inventarizačních rozdílů,

f) úhrn zjištěných inventarizačních rozdílů, jejich příčiny a alespoň souborný výčet, z něhož vyplývá, že uvedený úhrn obsahuje všechny inventarizační rozdíly,

g) návrh na vypořádání inventarizačních rozdílů a vyjádření pracovníků odpovědných za hospodářské prostředky,

h) zjištění a návrhy opatření podle § 13 odst. 2 a 3,

i) jména členů inventarizační komise,

j) datum vyhotovení inventarizačního zápisu.

(3) K inventarizačnímu zápisu se připojí doklady souvisící s inventarizací (např. prohlášení odpovědného pracovníka podle § 26, přehled o přírůstcích a úbytcích hospodářských prostředků, o něž se podle § 6 odst. 2 zjištěné skutečné stavy těchto prostředků upravují). V přílohách k inventarizačnímu zápisu lze uvést i jednotlivé údaje podle odstavce 2.

(4) Nebyla-li k provedení dokladové inventury ustanovena inventarizační komise (§ 16), vyhotoví pracovník, který inventuru provedl, inventarizační zápis přiměřeně podle odstavce 2 a podepíše jej.

§ 41

(1) O návrhu na vypořádání inventarizačních rozdílů musí rozhodnout vedoucí organizace v takové lhůtě, aby bylo zabezpečeno jejich vyúčtování, popř. zapsání v operativní evidenci s konečnou platností nejpozději do kalendářního měsíce, do něhož spadá 30. kalendářní den po ukončení fyzické (dokladové) inventury a po zjištění účetního stavu, vždy však ještě do kalendářního roku, do něhož spadá den, ke kterému byla inventarizace provedena. Vyhotovují-li se inventurní soupisy formou sestav, považuje se za ukončení fyzické inventury vyhotovení sestavy.

(2) O dalších návrzích učiněných v inventarizačním zápise [§ 13 odst. 2 písm. a) až d)] musí být rozhodnuto do deseti kalendářních dnů po ukončení inventarizace; za ukončení inventarizace se považuje den rozhodnutí o vypořádání inventarizačních rozdílů podle předchozího odstavce.

(3) Účetní zápisy podle § 13 odst. 2 písm. e) a f) je třeba provést nejpozději ve lhůtě, v níž se vyúčtují inventarizační rozdíly podle odstavce 1.

ODDÍL XI

Opravy v inventurních soupisech a v inventarizačních zápisech

§ 42

Pro opravy v inventurních soupisech a v inventarizačních zápisech platí přiměřeně předpisy o opravách zápisů v účetních písemnostech. ⁴⁾ Týká-li se oprava skutečných stavů hospodářských prostředků, musí být poznámka o provedení opravy podepsána těmi členy inventarizační komise a pracovníky odpovědnými za hospodářské prostředky, kteří podepsali opravovanou písemnost. Poznámku o provedení opravy cen a výpočtu celkového ocenění inventarizovaných hospodářských prostředků (údajů vznikajících vynásobením cen a množství) podpisuje pracovník, který opravu provedl. Dodatečné opravy v inventurních soupisech, týkající se zjištěných skutečných stavů hospodářských prostředků, musí být písemně zdůvodněny.

ODDÍL XII

Závěrečná ustanovení

§ 43

Federální ministerstvo financí může organizacím - pokud to vyžaduje jejich zvláštní povaha - stanovit nebo povolit výjimky a odchylky z ustanovení této vyhlášky.

§ 44

Zrušují se

1. výnos ministerstva financí čj. 182/175.000/1958 ze dne 24. listopadu 1958, o inventarizaci hospodářských prostředků u národních výborů a jim podřízených organizací (částka 23 poř. č. 128/1958 Sbírky instrukcí pro výkonné orgány národních výborů),

2. výnos ministerstva financí čj. 182/73.454/1960 ze dne 19. prosince 1960, o provádění inventarizací v podnicích řízených národními výbory (částka 22/1960 Věstníku ministerstva financí), uvedený v oznámení v částce 47 Sbírky zákonů ČSSR z roku 1967 pod položkou III/3.

§ 45

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1972.