D-247
Pokyn
Uplatňování daně z přidané hodnoty u činností uskutečňovaných
podle zvláštních právních předpisů
Vyřizuje:
Ing. Čapková,
tel.: 257 042 576
Ing. Hajná,
tel.: 257 043 006
Čj.: 181/100 874/2002
ze dne 17.4.2003
Ministerstvo financí v zájmu zajištění jednotného uplatňování
zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen ZDPH), vydává tento pokyn.
Při uplatňování ZDPH u činností, které jsou uskutečňovány
podle zvláštních právních předpisů, je rozhodný způsob vystupování
osob, které tyto činnosti v daném řízení uskutečňují a způsob
jejich určení nebo jmenování. V případě, že osoba vystupuje
vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, přičemž jsou splněny
všechny znaky podnikání podle obchodního zákoníku, je činnost
uskutečňována touto osobou podle zvláštních právních předpisů
zdanitelným plněním, a to poskytnutím služby podle § 2 odst. 1
písm. b) ZDPH a úhrada za tuto činnost podléhá DPH.
Při poskytování služeb se podle § 9 odst. 1 písm. e) ZDPH
zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby
nebo zaplacením, a to tím dnem, který nastane dřív.
Podle § 12 odst. 1 ZDPH je plátce povinen vyhotovit za každé
zdanitelné plnění pro jiného plátce daňový doklad.
Podle § 14 odst. 4 ZDPH v případě, že úhrada za zdanitelné
plnění není považována za cenu podle zákona č. 526/1990 Sb., o
cenách, ve znění pozdějších předpisů, je základem daně úhrada za
zdanitelné plnění.
Úhrada za poskytovanou službu, v případě činností
uskutečňovaných podle zvláštních právních předpisů, zahrnuje
odměnu, náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas, v
souvislosti s poskytovanou službou, podle příslušných vyhlášek.
U takto stanoveného základu se uplatňuje příslušná sazba daně
podle poskytované služby.
V případě, že jsou nakoupené související služby s
poskytovanou službou samostatně přefakturovány, postupuje se při
uplatňování ZDPH podle § 14 odst. 13 tohoto zákona.
Do základu daně se nezahrnují úhrady, které nejsou výnosem a
v případě jednoduchého účetnictví se do základu daně nezahrnují
úhrady, které jsou příjmem, neovlivňujícím daňový základ, podle
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů. Do základu daně se např. nezahrnují soudní a správní
poplatky, placené kolky, peníze přijaté do úschovy u notáře,
peníze složené klientem v bance na účet advokáta na úhradu částek
základního jmění apod..
1) Činnosti advokátů podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve
znění pozdějších předpisů
Poskytování právních služeb advokáty je zdanitelným plněním,
protože se jedná o činnost, která je uskutečňována v rámci
podnikání. Při poskytování právních služeb je plátce povinen
vystavit daňový doklad pro klienta, který je plátcem.
Úhradou za zdanitelné plnění advokáta je odměna advokáta,
včetně mimosmluvní odměny, náhrada hotových výdajů, vynaložených v
souvislosti s poskytovanou právní službou a náhrada za promeškaný
čas v souvislosti s poskytováním právní služby, podle vyhlášky
Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů, ve
znění pozdějších předpisů.
U právních služeb se za den poskytnutí služby považuje den
poskytnutí posledního právního úkonu advokáta v dané věci. V
případě, že byly dohodnuty průběžné platby, se za den poskytnutí
služby považuje den zaplacení průběžné platby.
Při poskytování právních služeb formou zastupování klienta ve
všech jeho záležitostech na základě všeobecné plné moci, za které
je hrazen paušál, je dnem uskutečnění zdanitelného plnění den
zaplacení smluvené paušální částky.
2) Činnost rozhodce podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím
řízení a o výkonu rozhodčích nálezů
Při posuzování činnosti rozhodce je rozhodující, zda je
rozhodce jmenován Rozhodčím soudem při Hospodářské a Agrární
komoře nebo určen stranami.
Pokud je rozhodce jmenován Rozhodčím soudem, není jeho
činnost zdanitelným plněním, protože rozhodce rozhoduje jménem
Rozhodčího soudu a rozhodčí nález je nálezem Rozhodčího soudu a
tím není naplněna definice podnikání. Pokud je Rozhodčím soudem
jmenován rozhodčí senát, který v rozhodčím řízení vystupuje jménem
Rozhodčího soudu, nejedná se také při jeho činnosti o zdanitelné
plnění. Činnost členů předsednictva, kteří vykonávají úkony
patřící do pravomoci Rozhodčího soudu a činnost předsedy
a místopředsedů, kteří jednají jménem soudu, není také zdanitelným
plněním.
Jestliže je rozhodce určen stranami (bez ohledu na to, zda
je, či není zapsán na listině rozhodců), potom jedná v rozhodčím
řízení vlastním jménem a na vlastní odpovědnost a pokud jsou
splněny všechny znaky podnikání, je činnost rozhodce zdanitelným
plněním, a to poskytnutí služby při řešení majetkového sporu.
Rozhodce, který je plátcem, je povinen vystavit daňový doklad
osobě, která ho určila, pokud je tato osoba plátcem.
Pokud si strany nezvolí předsedu rozhodčího senátu a ten, je
jmenován předsedou Rozhodčího soudu, vykonává i předseda senátu
tuto činnost vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, protože
senát byl určen stranami, a proto i činnost takto jmenovaného
předsedy senátu je zdanitelným plněním.
Úhradou za zdanitelné plnění rozhodce, který jedná vlastním
jménem, je odměna rozhodce a případné náhrady výdajů vynaložené
rozhodcem v souvislosti s poskytovanou službou při řešení
majetkového sporu.
Za den poskytnutí služby rozhodce se považuje den nabytí
právní moci rozhodčího nálezu, případně usnesení.
Upozorňujeme, že z hlediska zákona č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je příjem rozhodce z
rozhodčí činnosti, který byl určen smluvními stranami, stejně jako
příjem rozhodce z rozhodčí činnosti, který byl jmenován Rozhodčím
soudem, předmětem daně z příjmů podle § 7.
3) Činnost notáře podle zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a
jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů
Činnost notáře, je zdanitelným plněním, a to poskytování
služby v rámci podnikání, protože notář v řízení vystupuje
vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za odměnu. Notář, který
je plátcem, je povinen vystavit daňový doklad klientovi, pokud je
klient plátcem.
Činnost notáře, kterého soud podle § 38 Občanského soudního
řádu pověří, aby jako soudní komisař za odměnu provedl úkony v
řízení o dědictví, je zdanitelným plněním, protože notář nejedná
jménem soudu, ale svým vlastním jménem, na svou odpovědnost a za
odměnu.
Úhradou za zdanitelné plnění je odměna notáře, včetně zvýšení
odměny a náhrada hotových výdajů v souvislosti s notářskou
činností a náhrada za promeškaný čas, podle vyhlášky Ministerstva
spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a
správců dědictví, ve znění pozdějších předpisů.
V případě vyřizování dědického řízení je služba považována za
poskytnutou dnem nabytí právní moci usnesení, ve kterém je
stanovena odměna notáři.
4) Činnost soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb., o
soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve
znění pozdějších předpisů
Podle zákona o soudních exekutorech vykonává exekuční činnost
exekutor nezávisle, za úplatu a odpovídá za škodu tomu, komu jí v
souvislosti s touto činností způsobil, jedná se o podnikání, a
proto je exekuční činnost zdanitelným plněním, a to poskytováním
služby, Služba je poskytována pro oprávněného (tj. osoba, která
navrhla provedení exekuce), přestože náklady exekuce hradí
exekutorovi povinný. Exekutor, který je plátcem, je povinen
vystavit daňový doklad oprávněnému, pokud je oprávněný plátcem.
Úhradou za zdanitelné plnění je odměna exekutora, včetně
smluvní odměny a mimosmluvní za provedení exekuce, náhrada
hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce,
náhrada za doručení písemností, podle vyhlášky Ministerstva
spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního
exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správců podniku a o
podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem.
V případě exekuční činnosti je služba považována za
poskytnutou dnem nabytí právní moci vystaveného příkazu k úhradě
nákladů exekuce účastníkům řízení nebo dnem nabytí právní moci
rozhodnutí o zastavení exekuce.
5) Činnost správce konkurzní podstaty, zvláštního správce,
předběžného správce, vyrovnávacího správce včetně zástupců
podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění
pozdějších předpisů
Činnost správce konkurzní podstaty je zdanitelným plněním,
protože správce konkurzní podstaty vykonává tuto činnost vlastním
jménem, na vlastní odpovědnost a za odměnu, jedná se o činnost,
která naplňuje znaky podnikání. Správce konkurzní podstaty, který
je plátcem, je povinen vystavit daňový doklad úpadci, pokud je
úpadce plátcem.
Úhradou za zdanitelné plnění je odměna a náhrada hotových
výdajů, podle zákona o konkurzu.
Za den poskytnutí služby správce konkurzní podstaty se
považuje den nabytí právní moci usnesení o schválení konečné
zprávy a vyúčtování odměny a výdajů, v ostatních případech den
nabytí právní moci usnesení o zrušení konkurzu.
6) Činnost znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1997 Sb., o
znalcích a tlumočnících
Znalecká a tlumočnická činnost je zdanitelným plněním,
protože tato činnost splňuje všechny znaky podnikání, znalec
(tlumočník) jedná vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za
odměnu. Znalec (tlumočník), který je plátcem, je povinen vystavit
daňový doklad pro osobu, které poskytuje službu, pokud je tato
osoba plátcem.
Úhradou za zdanitelné plnění je odměna, včetně zvýšení odměny
a náhrada nákladů vynaložených v souvislosti se znaleckým
(tlumočnickým) úkonem, podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti
č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve
znění pozdějších předpisů.
V případě činnosti znalce se za den poskytnutí služby
považuje den podání posudku, v případě tlumočníka den provedení
tlumočnického úkonu.
7) Činnost likvidátora podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní
zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Likvidátor jmenovaný statutárním orgánem společnosti nebo
soudem podle § 71 obchodního zákoníku, nejedná vlastním jménem a
na vlastní odpovědnost, protože je orgánem společnosti. Podle § 72
obchodního zákoníku činí likvidátor jménem společnosti, jen úkony
směřující k likvidaci společnosti, a protože není naplněna
definice podnikání při výkonu jeho působnosti, nejedná se o
zdanitelné plnění a odměna likvidátora nepodléhá DPH.
O zdanitelné plnění se při výkonu likvidátora nejedná ani v
případě, že likvidátorem je právnická osoba, která je povinná
podle § 71 odst. 2 obchodního zákoníku určit fyzickou osobu.
Upozorňujeme, že z hlediska zákona č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je odměna likvidátora
předmětem daně z příjmů podle § 7, ve výjimečných případech
podléhá odměna likvidátora dani z příjmů ze závislé činnosti podle
§ 6 odst. 1 písm. a) tohoto zákona.
Ústřední ředitel ÚFDŘ:
Ing. Bc. Robert Szurman v.r.