D-206
Pokyn
o uplatňování daně z přidané hodnoty ve výstavbě
Referent: Ing. Paikert,
tel. 5704 2290
Č.j. 181/8 200/2001
ze dne 22. března 2001
Pro uplatňování daně z přidané hodnoty ve výstavbě a
stavebnictví se vychází z jednotlivých ustanovení zákona č.
588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen "zákon"). V tomto metodickém pokynu jsou
vymezeny pouze otázky vyplývající ze specifického postavení
výstavby a stavebnictví, které se odrážejí i v systému uplatňování
daně z přidané hodnoty.
Předmětem daně je podle zákona také dodání staveb a
nedokončených staveb, stavebních objektů - stavebních děl,
stavebních prací, převod pozemků a převod jiných nemovitostí, při
kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření.
Nemovitostmi jsou podle § 119 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb.,
občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pozemky a stavby
spojené se zemí pevným základem.
Stavbou se rozumí veškerá stavební díla jako výsledek
stavební činnosti, tvořící prostorově ucelenou nebo alespoň
technicky samostatnou část stavby spolu s jejími součástmi. Patří
sem zařízení a předměty pevně spojené se stavebním dílem, včetně
bytů a nebytových prostor. Stavba zahrnuje podle stavebního zákona
a předpisů, kterými se tento zákon provádí (vyhláška Ministerstva
pro místní rozvoj č. 132/98 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení stavebního zákona), část stavební (stavební objekty -
stavební díla) a část technologickou (provozní soubory).
Převažující hmotný rozsah stavební části tvoří stavební díla,
převažující část technologické části tvoří provozní celky a
soubory. Pro realizaci stavebního díla je zapotřebí stavebních
prací a montážních prací včetně materiálů, konstrukcí, výrobků,
strojů a zařízení, které se těmito pracemi do stavby jako jejich
součást zabudují nebo zamontují.
Součástí staveb (stavebních děl a provozních souborů) nejsou
předměty vnitřního vybavení, které nevyžadují zabudování nebo
montáž (např. obrazy, stroje a zařízení nevyžadující montáž,
mobilní provozní a technické vybavení včetně ledniček, praček,
myček nádobí apod., pokud nejsou konstrukčně určeny k zabudování,
tzn. že jejich povrchová úprava nedává předpoklad jejich umístění
ve volném prostoru).
Třídění stavebních prací a stavebních děl je dáno oddíly 45 a
46 Standardní klasifikace produkce (dále jen SKP), podle Opatření
ČSÚ č.j. 1174/1993 - 3010 k zavedení SKP. Předmětem klasifikování
v oddílu 45 SKP jsou dodávané stavební práce, tj. stavební práce,
resp. soubor stavebních prací, popř. konstrukcí, které jsou
prováděny při výstavbě nových stavebních děl (budov, inženýrských
děl), při jejich rozšíření, rekonstrukcích nebo modernizacích, tj.
stavebních úpravách, opravách a údržbě. Předmětem klasifikace
oddílu 46 SKP jsou prostorově ucelená stavební díla s takovým
vybavením, aby mohla samostatně plnit funkce, ke kterým jsou
určena. Stavební díla mají charakter finálních produktů odvětví
stavební výroby a po svém předání do užívání představují hmotný
nemovitý majetek (s výjimkou některých stavebních děl např.
důlních a vodních, která představují hmotný investiční majetek).
Za nedokončenou stavbu je považována stavba, na kterou nebylo
doposud vydáno kolaudační rozhodnutí, a stavba, na které byly
provedeny změny vyžadující stavební povolení podle § 54 a § 55
zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb., a k těmto změnám
dosud nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Za nedokončenou stavbu
a nepovažují zařízení a stavby, které nevyžadují stavební povolení
ani ohlášení podle § 56 stavebního zákona. Tyto stavby a zařízení
jsou vždy považovány za stavbu, u kterých je pro uplatňování DPH,
v případě jejich převodu, rozhodující výhradně ustanovení § 30
odst. 1zákona .
Zdanitelným plněním je:
1. Převod nedokončených staveb a převod staveb uskutečněný do
dvou let po nabytí nebo kolaudaci podléhá dani na výstupu ve výši
5 %. Převod staveb po této lhůtě je zdanitelným plněním
osvobozeným od daně.
2. Převod staveb na základě smlouvy o finančním pronájmu
uzavřené do dvou let od kolaudace nebo nabytí podléhá dani na
výstupu ve výši 5 %. Převod stavby na základě smlouvy uzavřené po
této lhůtě je osvobozen od daně.
3. Převod pozemků, který je osvobozen od daně podle § 30
odst. 3 zákona .
Kolaudací se pro účely zákona o DPH rozumí jak kolaudace nové
stavby, tak kolaudace po technickém zhodnocení, jehož cena v
úrovni bez daně je vyšší než 30 % zůstatkové ceny stavby ke dni
zahájení stavebního řízení.
Ustanovení § 2 odst. 2 písm. af)zákona definuje mimo jiné i
kolaudaci provedenou po technickém zhodnocení stavby. Z textu
vyplývá, že za kolaudaci po technickém zhodnocení lze považovat
pouze tu kolaudaci, která časově následuje po technickém
zhodnocení, není to tedy kolaudace v souvislosti s provedeným
"prvním" technickým zhodnocením, ale až ta kolaudace, která
proběhne po provedeném "prvním" technickém zhodnocení např. v
souvislosti s "druhým" technickým zhodnocením. Podmínky stanovené
pro kolaudaci po technickém zhodnocení, tj. že cena v úrovni bez
daně je vyšší než 30 % zůstatkové ceny stavby ke dni zahájení
stavebního řízení, zůstávají zachovány.
Vymezení některých dalších zdanitelných plnění souvisejících
s technickým zhodnocením a opravou najaté stavby provedené
nájemcem, vyřazením stavby z obchodního majetku a použitím stavby
a nedokončené stavby pro účely nesouvisející s podnikáním jsou
vysvětleny v metodickém pokynu, který se týká vymezení předmětu
daně.
Stavební práce jsou zpravidla předmětem dodávky realizované
na základě smluvního vztahu mezi dodavatelem stavebních prací a
odběratelem (investorem), popř. mezi subdodavatelem
(specializovaným stavebním podnikem) a hlavním dodavatelem
stavebních prací.
Sazby daně u staveb včetně stavebních objektů, stavebních
prací a montážních prací jsou stanoveny v § 16 odst. 5 zákona.
Dodávky stavebních děl, jejich stavebních a technologických částí,
stavebních prací a montážních prací se zdaňují sníženou sazbou,
pokud není dále uvedeno jinak.
Stavební práce jsou vždy zdaňovány sníženou sazbou daně
včetně zabudovaných materiálů, výrobků a konstrukcí (zboží), tzn.
že zboží se stane pevnou součástí stavebního díla, s výjimkou
zboží uvedeného v příloze č. 3 zákona. Přitom není rozhodující,
jedná-li se o stavební práce, které se váží ke zboží dodanému
dodavatelem stavební práce, nebo se váží ke zboží v majetku
investora (samostatná dodávka stavební práce).
Při dodávce stavebního díla bude uplatněna také vždy snížená
sazba daně s výjimkou dodávky zařizovacích předmětů (zboží)
uvedených v příloze č. 3 zákona.
U dodávek investičních celků bude uplatňována sazba daně
podle zařízení, které je předmětem dodávky. V případech, kdy bude
dodávka realizována včetně montáže nebo se investiční celek stává
stavebním dílem nebo součástí stavebního díla, bude uplatňována
snížená sazba DPH s výjimkou dodávek zřízení (i když jsou součástí
stavebního nebo technologického souboru), které jsou instalovány
(§ 14, odst. 16 zákona) nebo se montáží také stávají pevnou
součástí stavby, ale svým zatříděním patří do přílohy č. 3zákona
(§ 14, odst. 19 zákona).
Např. u opravy technologického potrubí, které je součástí
technologického zařízení, bude uplatňována základní sazba daně,
ale u opravy parovodu (např. elektrárna - město), který je
považován za stavbu, bude uplatňována snížená sazba daně.
Při výměnách technologických zařízení pevně spojených se
stavebním dílem za technologické zařízení s jinými nebo lepšími
technickými parametry se uplatňuje snížená sazba DPH. Při
rekonstrukci a modernizaci stávajícího technologického zařízení se
jedná z hlediska klasifikace o opravu příslušného zařízení a
uplatní se sazba daně v návaznosti na přílohu č. 2zákona .
Omezená mobilnost u některých částí investičních dodávek,
např. digitální telefonní ústředna připojená ke stavbě pouze
kabely, most a kočka mostového jeřábu, výtlačný, vodicí a plnící
vůz koks-baterie ap., nezařazuje tyto části zařízení mezi mobilní
provozní zařízení, u kterých je nutné uplatnit základní sazbu
daně, ale u jejich dodávky včetně montáže se také uplatní snížená
sazba jako u zařízení, která jsou pevně spojena se stavbou.
Stavební opravy a údržba stavebních děl klasifikované podle
druhů v oddílu 45 SKP nejsou zařazeny v příloze č. 2, a proto se u
nich uplatňuje také snížená sazba daně. materiály a zařízení
dodávané se stavební opravou, včetně výměny, pokud jsou součástí
stavby, se zdaňují stejnou sazbou jako oprava, tedy sníženou
sazbou, s výjimkou zařízení (zboží) uvedeného v příloze č. 3
zákona. (Např. oprava stropního zářivkového tělesa formou výměny,
kde u montáže a demontáže bude použita snížená sazba daně, u
tělesa /položka celního sazebníku č. 940510 - příloha č. 3 zákona/
základní, tj. 22% sazba daně. V případě opravy tělesa formou
výměny zářivkové trubice /položka cel. sazebníku 853931 - příloha
č. 1 zákona/, bude uplatněna u celé opravy snížená sazba daně.)
Opravy truhlářských a zámečnických výrobků pevně spojených se
stavebním dílem se zahrnují podle druhů do příslušného kódu oddílu
45 SKP a zdaňují se sníženou sazbou daně. (Např. oprava dveří a
oken včetně zasklívání, opravy zámků, opravy vestavěného nábytku.
Není podstatné, bude-li oprava provedena na stavebním díle nebo
dílensky, bude vždy klasifikována v SKP v oddílu 45 a uplatní se u
ní snížená sazba daně.)
Montážní práce jsou považovány pro účely zákona o DPH za
práce výrobní povahy.
Z hlediska uplatnění správné sazby daně je nutné montážní
práce rozdělit do tří skupin:
a) montáže včetně dodávek provozních celků a souborů (strojů a
zařízení), které se montáží stávají nedílnou součástí stavby
(jsou se stavbou pevně spojeny), u kterých bude vždy uplatněna
snížená sazba daně (oddíl 45 a 46 SKP) kromě montáží uvedených
pod písm. b),
b) samostatně dodávané montáže výrobních, provozně technologických
a účelových zařízení (bez dodání zařízení, které se stane
montáží pevnou součástí stavby), u kterých bude uplatněna sazba
daně podle zařazení montáže v jednotlivých oddílech SKP ve
smyslu přílohy č. 2 zákona, tedy snížená nebo základní,
c) montáže včetně dodávek výrobních, provozně technologických a
účelových zařízení, které se montáží nestávají nedílnou
součástí, u kterých bude uplatněna sazba daně podle zařazení
montáže v jednotlivých oddílech SKP ve smyslu přílohy č. 2
zákona, tedy snížená nebo základní.
Předměty vnitřního vybavení, které jsou dodávány společně se
stavbou a nejsou s ní pevně spojeny a stroje a zařízení
nevyžadující montáž, ale jen instalaci, jsou zdaňovány sazbou
platnou pro zboží, tedy většinou základní sazbou. Plátce daně,
který dodává zboží společně s jeho instalací, je povinen rozdělit
základ daně zvlášť pro zboží a zvlášť pro poskytnutou službu -
instalaci. U poskytnuté služby bude uplatněna sazba daně podle
zařízení instalace v jednotlivých oddílech SKP ve smyslu přílohy
č. 2 zákona, tedy základní nebo snížená. U zboží je plátce povinen
stanovit základ daně minimálně v úrovni ceny zjištěné podle zákona
č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, v daném případě minimálně z
pořizovací ceny v úrovni bez daně. Instalací se přitom rozumí
zapojení zboží na rozvodné sítě nebo uvedení do provozu jiným
způsobem, přičemž se nejedná o pevné zabudování zboží jako
součásti stavebního díla. (Např. kuchyňský robot, který není
připevněn kotevními šrouby k podlaze, je instalován, pokud je
zapojen vidlicí do zásuvky, ale zapojení stejného robotu přes
svorkovnici [rozvaděč] je již považováno za montáž.)
Stejná povinnost, rozdělit základ daně zvlášť na zboží a
zvlášť na jeho montáž, vyplývá pro plátce při dodání zboží včetně
montáže uvedeného v příloze č. 3 zákona, i když se zboží stavební
prací stává nedílnou součástí stavebního díla.
V případě převodu nebo nájmu stavby včetně zboží uvedeného v
příloze č. 3 zákona, které se stalo montáží pevnou součástí
stavby, již povinnost rozdělení základu daně není. V tomto případě
platí pro uplatnění daně výhradně ustanovení § 30 odst. 4 resp. 5
zákona.
Jako dodání zboží jsou posuzovány i samostatné dodávky
stavebních materiálů, prefabrikátů, ocelových a jiných dílů strojů
a zařízení bez jejich zabudování nebo zamontování do stavebního
díla. V tomto případě se také uplatní sazba platná pro zboží, tedy
většinou základní.
Demontážní práce spojené s následnou opravou demontovaného
stroje nebo zařízení se považují za součást opravy tohoto stroje
nebo zařízení. Demontáž za účelem získání sekundární suroviny se
klasifikuje v oddílu SKP 37 (37.10.10) a uplatní se u ní snížená
sazba daně, protože tento oddíl SKP není uveden v příloze č. 2
zákona.
U demontáže zařízení pevně spojeného se stavbou, které bude
použito bez opravy k další montáži nebo instalaci, bude použita
snížená sazba daně. (Např. demontáž mostového jeřábu z jedné
výrobní haly a jeho montáž v jiné výrobní hale.)
U oprav výrobních, provozně technologických a účelových
zařízení zabudovaných - pevně spojených se stavbou (nedochází ke
změně technických parametrů, nebo k nim i dojde, viz kapitola
modernizace a rekonstrukce tohoto pokynu), a to i formou výměny,
bude použita sazba daně podle zařazení těchto oprav v
jednotlivých oddílech SKP ve smyslu přílohy č. 2 zákona. (Např.
samostatná oprava kotle ústředního topení - celní sazebník 8403 -
se klasifikuje v kódu SKP 28.22.90 a uplatní se u ní základní
sazba daně. Oprava ústředního vytápění včetně regulačních armatur,
které jsou součástí topného systému, se klasifikuje v kódu SKP
45.33.11 a uplatní se u ní snížená sazba daně.)
Činnosti nezbytné k přípravě a realizaci stavebních děl a
zajištění přípravné fáze výstavby, jako jsou průzkumné a
projektové práce, geologické, geodetické a kartografické práce
včetně inženýrských prací zařazených v kódu SKP 74.2, nejsou
uvedeny v příloze č. 2, a proto se zdaňují sníženou sazbou.
Seznam zboží, u něhož musí být rozdělen
při zabudování do stavby základ daně
Číselný Název zboží
kód
6303 - Záclony, závěsy (včetně draperií), rolety; krátké
záclonové nebo postelové draperieDo této položky celního sazebníku patří:
Záclony, závěsy a opony, které se používají uvnitř oken nebo
k uzavírání výklenků, divadelních scén, interiérové rolety, svislé
interiérové žaluzie z textilu, krátké záclonové draperie, materiál
v délce zpracovaný po tkaní tak, že je zjevně vhodný po malé
úpravě k proměně na hotový výrobek (např. záclonovina), zhotovené
z textilních nebo syntetických vláken.
Do této položky nepatří:
Venkovní rolety (markýzy), žaluzie zhotovené z jiného
materiálu než textilu.
7321 - Kamna, kotle s ohništěm, sporáky, krby (též s pomocnými
kotlíky k ústřednímu topení), rožně, koksové koše,
plynové vařiče, ohřívače talířů a podobné neelektrické
výrobky používané v domácnostech a jejich části a
součásti ze železa nebo oceliDo této položky patří:
Skupina spotřebičů, které jsou konstruovány pro výrobu a
využití tepla pro prostorové vytápění, vaření a převařování,
používají tuhá, kapalná nebo plynná paliva a nesmí být schopny
provozu na úrovni přesahující požadavky domácnosti.
Jedná se o kamna, trouby, ocelové krby, plynové a olejové
radiátory, kuchyňská kamna, sporáky, pece s vlastním topným
zdrojem pro pečení, grilování a rožnění, výrobu cukrářských
výrobků a pečení chleba, kotle na praní, kamna s pomocnými kotli
pro ústřední vytápění a dále všechny železné nebo ocelové části
výše uvedených spotřebičů.
Do této položky nepatří:
Kotle ústředního topení včetně dílů těchto kotlů, topná
tělesa (radiátory) ústředního vytápění, ohřívače vzduchu a
rozvaděče horkého vzduchu včetně jejich částí; dále pece, kamna,
trouby a kotle nezpůsobilé k doplnění topnými zdroji, hořáky do
pecí, průmyslové a laboratorní pece a pícky, topné, varné,
pražicí, destilační aj. stroje a zařízení, jakož i jiná
laboratorní zařízení; elektrotepelná zařízení.
8516 - Elektrické průtokové nebo zásobníkové ohřívače vody a
ponorné ohřívače; elektrické přístroje pro vytápění
místností, půdy a podobné účely; elektrotepelné
přístroje pro péči o vlasy (např. vysoušeče vlasů,
vlasové kulmy, přístroje na trvalou ondulaci) a
vysoušeče rukou; žehličky; ostatní elektrotepelné
přístroje používané v domácnostech; elektrické topné
odpory jiné než čísla 8545Do této položky patří:
Mimo výše uvedené zařízení také dvojitá soustava ohřívačů, ve
kterých je voda ohřívána buď elektricky, nebo připojením k systému
jiného ohřívání, elektrodové ohřívače, elektrické akumulační
tepelné přístroje, elektrické krby, elektrické radiátory,
radiátory se vzduchovou cirkulací (konvenční systém), topné desky
vestavěné do stropu a stěn, myčky jiného než mechanického typu,
mikrovlnné trouby.
Do této položky nepatří:
Žehlicí kalandry a stroje na žehlení šatstva, vestavěný
nábytek s elektricky vytápěným zařízením (vytápěné skříně).
852910 - Antény a parabolické antény všech druhů; části a
součásti vhodné k použití s nimiDo této položky patří:
Antény všech typů, příjmové i vysílací, otočné systémy
(rotátory), anténové filtry a separátory, schránky a skříně pro
uložení přístrojů kódů 85.25 až 85.28 a rámy.
Do této položky nepatří:
Podstavce a stožáry pro antény, vysokonapěťové generátory,
Morseovy klíče, části a součásti vhodné pro použití s výrobky kódů
8517 nebo 8525 až 8528, katodové trubice, anténové zesilovače a
vysokofrekvenční oscilátory.
940510 - Lustry a ostatní stropní nebo nástěnná svítidla vyjma
venkovní svítidla pro veřejné osvětlení
Do této položky nepatří:
Zahradní a parková svítidla, svítidla se speciálním použitím,
např. lampy do černých komor, lampy ke strojům (dodávané
odděleně), lampy na umělé osvětlení fotografických nebo
filmařských studií, žárovky, výbojky a zářivky (8539).
Ve většině případů bude stavební dílo dodáváno podle smlouvy
o dílo (§ 536 a násl., § 542 odst. 2 obchodního zákoníku).
Pokud nejsou sjednána dílčí plnění, je zdanitelné plnění
považováno za uskutečněné dnem zaplacení nebo dnem převzetí a
předání díla, a to tím dnem, který nastane dříve [§ 9 odst. 1
písm. f)zákona ].
Pokud jsou ve smlouvě sjednána dílčí plnění, je možné při
stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění postupovat jak podle
§ 9 odst. 3 zákona, tak podle § 9 odst. 1 písm. f)zákona . Dílčím
plněním se přitom rozumí zdanitelné plnění, které se podle smlouvy
o dílo uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a
nejedná se přitom o celkové zdanitelné plnění, na které je
sjednána platná smlouva.
Postup podle § 9 odst. 3 zákona se týká případů, kdy se
dohodne dodavatel s investorem na konkrétních dnech dodání dílčích
plnění a rozsahu dílčích zdanitelných plnění, kde také tyto dny
definují uskutečnění dílčích zdanitelných plnění bez ohledu na
skutečnost, zda dílčí plnění byla či nebyla předána a převzata
nebo zaplacena. Na straně dodavatele vzniká k tomuto dni také
povinnost uplatnění daně na výstupu a vystavení daňového dokladu
do zákonem stanovené lhůty. Rozsah zdanitelného plnění může být
definován s odvoláním na rozsah provedených prací, zjištěný např.
podle zjišťovacího protokolu.
Postup podle § 9 odst. 1 písm. f)zákona se uplatní, pokud se
dodavatel s investorem dohodne, že smlouva připouští dílčí plnění,
ale smluvně nejsou dohodnuty konkrétní dny dodání dílčích plnění.
Rozsah dílčího zdanitelného plnění může být i v tomto případě
definován např. podle zjišťovacího protokolu.
Zaplacení zálohy není považováno za uskutečnění zdanitelného
plnění. Z toho vyplývá, že odsouhlasení zjišťovacího protokolu,
resp. soupisu provedených prací (popř. dříve používaného
splátkového listu) nebo jiných dokladů o provedení práce, které
slouží ke zjištění rozsahu provedených stavebních prací a není
spojeno s prokazatelným převzetím a předáním provedené práce
(např. předávacím protokolem) a slouží pouze k uvolnění zálohy,
není považováno za uskutečnění zdanitelného plnění.
Obchodní zákoník neupravuje způsob předání ani povinnost
stran sepsat o předání díla zápis. Paragraf 537 a § 554 obchodního
zákoníku mají dispozitivní charakter, což znamená, že strany mohou
dohodou upravit své vztahy jiným způsobem. Obchodní zákoník rovněž
neupravuje obsah předávacího, resp. přejímacího protokolu, ani
skutečnosti, které by z něho pro případ předání díla nebo jeho
části měly taxativně vyplývat.
I zjišťovací protokol, ze kterého bude zřejmé, že dodavatel
předal a investor převzal protokolem zjištěné "práce", může plnit
funkci předání a převzetí, a tedy definovat datum uskutečnění
zdanitelného plnění ve smyslu § 9 odst. 1 písm. f)zákona o DPH.
Funkci daňového dokladu plní dokument, který má náležitosti
podle § 12 zákona o DPH, tedy např. i faktura. Zdanitelné plnění
[a jak vyplývá z výše uvedeného, od 1. 1. 1998 i dílčí zdanitelné
plnění podle smlouvy o dílo, je-li plněno podle § 9 odst. 1 písm.
f)], pokud není předáno a převzato, se uskuteční zaplacením. To
znamená, že "fakturace" probíhá ve dvou krocích:
1. Plátce vystaví fakturu (účetní doklad), kde bude uvedena
cena včetně DPH za provedené a odsouhlasené práce (podkladem může
být např. zjišťovací protokol) a teprve po zaplacení této faktury
2. vystavuje plátce daňový doklad s rozdělením ceny na základ
a daň.
Pokud definuje den uskutečnění zdanitelného plnění den
zaplacení (tzn., že dílo, resp. jeho část, nebylo dosud předáno a
převzato a u dílčího plnění nebyl dohodnut konkrétní termín dodání
ve smlouvě o dílo), jedná se až o den, kdy je zaplacena celá
sjednaná částka za dílo nebo za dílčí plnění. Přijetí částečné
platby, která je nižší než fakturovaná částka, je považováno pouze
za přijetí platby (částečné úhrady - nikoli zaplacení) a
nedefinuje uskutečnění zdanitelného plnění.
Tzv. "zádržné", smluvené procento z fakturované ceny, které
bude zaplaceno po odstranění případných vad a nedodělků, je pouze
platební podmínka smlouvy o dílo a nemá vliv na základ daně a
povinnost uplatnit daň na výstupu z celé fakturované ceny.
Při převodu stavby, nedokončené stavby nebo pozemku se
zdanitelné plnění považuje za uskutečněné podle § 9 odst. 1 písm.
d)zákona dnem doručení rozhodnutí o právních účincích vkladu do
katastru nemovitostí. Protože od rozesílání rozhodnutí katastrální
úřad ustoupil, znamená to v praxi obvykle dnem osobního vyzvednutí
rozhodnutí z katastrálního úřadu. Z hlediska nabytí vlastnictví a
práva hospodaření je rozhodující den právního účinku vkladu do
katastru nemovitostí, který je shodný se dnem doručení žádosti o
vklad do katastru na katastrální úřad (viz § 2 odst. 3 zákona č.
265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k
nemovitostem).
Nedochází-li k zápisu změny vlastnického práva nebo práva
hospodaření s vkladem, uskuteční se zdanitelné plnění dnem zápisu
změny vlastnického práva nebo práva hospodaření nebo zaplacením,
podle toho, co nastane dříve.
Pro vymezení vzniku povinnosti uplatnit daň na výstupu a
vystavování daňových dokladů platí běžná pravidla uvedená v § 10 a
§ 12zákona .
Při uplatňování odpočtu daně a případného uplatňování nároku
na vrácení nadměrného odpočtu platí i pro stavebnictví bez výjimky
pravidla a lhůty stanovené v § 19, § 19a a § 37azákona . Způsob
uplatňování odpočtu daně na vstupu po 1. 1. 2001 je popsán v
pokynu D - 220.
Pokud nelze stavební práce a montážní práce dodávané
zahraničními subjekty posoudit jako činnost vykazující všechny
znaky podnikání, kromě toho, že jsou prováděny zahraničním
subjektem, který není registrován u rejstříkového soudu, nemohou
být považovány za zdanitelná plnění, a tím ani nemohou být
předmětem daně.
Pokud činnost vykazuje znaky podnikání a tento zahraniční
subjekt nesplní povinnost zápisu do obchodního rejstříku podle
ustanovení § 21 obchodního zákoníka, platí ustanovení § 2 odst. 7
zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů, podle něhož se při uplatňování daňových
zákonů v daňovém řízení bere v úvahu vždy skutečný obsah právního
úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení, či vybrání
daně, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho.
Místo plnění
1. Místem plnění v případě dodání zboží, které je spojeno
s jeho montáží nebo instalací, je místo, kde se instalace nebo
montáž provádí.
2. Místem plnění při převodu stavby, nedokončené stavby a
pozemku je místo, kde se taková nemovitost nachází.
3. Místem plnění v případě poskytování služeb vztahujících se
k nemovitosti je místo, kde se tato nemovitost nachází. Patří sem
služby realitních kanceláří, odhadců, architektů a stavebního
dozoru. Nepatří sem ale činnosti spojené s pojištěním této
nemovitosti.
Ve smyslu § 2b odst. 3 písm. c)zákona nejsou stavby, které
se realizují v zahraničí, předmětem daně. Vývoz materiálů
potřebných pro realizaci stavebního díla prováděný plátcem daně,
případně prostřednictvím osoby, která přepravu zboží provádí, a
pokud jsou splněny podmínky podle § 45 zákona, je osvobozen od
povinnosti uplatnit daň na výstupu se zachováním nároku na odpočet
daně při jeho pořízení. Nezáleží přitom na tom, zda odběratelem
zboží v zahraničí je zahraniční subjekt nebo tuzemská firma
provádějící výstavbu, rozhodující je potvrzení celního úřadu na
celní deklaraci, z něhož vyplývá, že se vývoz uskutečnil.
Tento pokyn nahrazuje od 1. dubna 2001 pokyn č. D - 163
vydaný pod č. j. 181-84 498/1997.
Ředitel odboru nepřímých daní:
Ing. Ladislav Pitner, v. r.